Je česká vláda úspěšná?

Máme nejnižší míru ohrožení chudobou, naše nezaměstnanost je nízká a vláda šetří na nízkých úrocích, tvrdí tajemník Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Havlíček. Jen klesáme méně než jižní Evropa a dluhy stále rostou příliš rychle, říká ekonomka Markéta Šichtařová. KDO MÁ PRAVDU?

Češi patří mezi největší pesimisty v Evropě. V loňském průzkumu Eurobarometru označilo dokonce 84 procent dotázaných Čechů ekonomickou situaci země za špatnou. Zařadili jsme se tak v tomto vnímání prakticky po bok států jižního křídla, které musely přijmout mezinárodní pomoc. „Důvodů k ,blbé náladě‘ je přitom méně, než by se mohlo zdát,“ říká Havlíček.

CHUDOBA

Havlíček: Česká republika má nejnižší míru ohrožení chudobou v celé Evropské unii. V loňském roce jsme navíc tuto míru ohrožení chudobou dokázali snížit, recesi navzdory. Její hodnota klesla z 9,8 na 9,7 procenta. Na Slovensku v roce 2011 (poslední dostupná data) činila 13 procent, v Polsku 17,6 procenta a v Maďarsku 13,8 procenta.

Šichtařová: To zní moc pěkně. Jenomže měli bychom také vědět, že jde o takzvanou relativní míru chudoby, tedy o ukazatel, jak jsou příjmy rozložené v rámci jedné země. Nevypovídá to ani trochu o tom, jak se nám skutečně žije, kolik máme peněz na život třeba ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie. Klidně tak člověk, jehož naše statistika označí za „bohatého“, tedy kdo „není chudý“, v rámci statistiky z jiné země EU chudý bude. Je to především hra s čísly. Vypovídá pouze a jenom o tom, že jsme pořád dost rovnostářská země, která má většinu lidí nahuštěnou kolem „středních příjmů“ a jen malé procento spadne do kategorie „vysoké“ či „nízké“ příjmy.

NEZAMĚSTNANOST

Havlíček: Míra nezaměstnanosti je v České republice šestá nejnižší v EU. Podle lednových dat Eurostatu dosáhla sedmi procent. To samozřejmě neznamená, že bychom měli být spokojeni. Český trh práce má řadu strukturálních problémů, proto vláda plánuje více podporovat částečné úvazky. Jsme na tom ale mnohem lépe než Španělsko nebo Řecko, kde je nezaměstnaný každý čtvrtý, nebo Slovensko (nezaměstnanost 15 procent) či Polsko (přes 10 procent).

Šichtařová: Ale to se podívejme … Jen se u nás změnila metodika výpočtu nezaměstnanosti, hned je nezaměstnanost u nás dávána za příklad. To by mě zajímalo, zda by byla dávána za příklad, i kdybychom ji pořád vykazovali podle statistiky platné ještě v prosinci 2012. Podle ní totiž patrně míra nezaměstnanosti u nás není 7,5 procenta, ale nejspíš už překročila 10 procent! Takže v realitě míra nezaměstnanosti u nás roste. Neboli situace na trhu práce se zhoršuje.

INDEX MIZÉRIE

Havlíček: Zajímavým ukazatelem je také takzvaný index mizérie, který sčítá nezaměstnanost a infl aci. Podle tohoto ukazatele jsme byli v roce 2011 pátou zemí s „nejnižší mizérií“ v celé EU.

Šichtařová: „Index mizérie“ byl poprvé použit v USA jako politický slogan Demokratické strany v roce 1975 a od té doby se pravidelně objevuje v heslech politiků. Nikoliv v analýzách ekonomů. To je k jeho významu, myslím, všeříkající.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

Havlíček: Zahraničnímu obchodu se nebývale daří. Za loňský rok činil přebytek zahraničního obchodu více než 310 miliard korun. Vývoz poprvé v historii překročil tři bilióny korun. Meziročně se tedy vyvezlo o šest procent více zboží a služeb. Nejde přitom pouze o výsledek automobilového sektoru.

Jak uvádí člen NERV Michal Mejstřík, řada českých firem využila situace a například české sklářské firmy Lasvit a Preciosa začaly dodávat svítidla do nejprestižnějších hotelových sítí po celém světě.
I odepisovaný sklářský průmysl se tak dokáže přizpůsobit novým podmínkám. Podobně se začíná dařit některým firmám v textilním průmyslu, jež prosperují díky inovacím a novým technologiím.
Šichtařová: Zahraniční obchod vykazuje obrovské přebytky ne proto, že by naše domácí firmy tak skvěle šlapaly a vyvážely, ale proto, že domácnosti nemají peníze, tudíž nekupují věci z dovozu. Rozdíl mezi vývozem a dovozem pak logicky roste. A když se do statistiky ponoříme ještě hlouběji, zjistíme, že v realitě ryze domácí firmy se sídlem v ČR mají ohromný problém vyvážet, jejich vývoz roste jen o 1,3 procenta, zatímco vývoz firem se sídlem mimo ČR, které u nás mají jen montérské dílničky, roste o neuvěřitelných 13,7 procenta. Aby ne. Domácí firmy totiž zápolí s recesí, mnohé z nich žijí už jen z podstaty a další bankrotují.

EKONOMICKÁ ÚROVEŇ

Havlíček: V ekonomické úrovni již doháníme staré členské země EU. Po Portugalsku jsme nově překonali v HDP přepočteném na paritu kupní síly také Řecko.

Šichtařová: To je legrační. Když v autě zařadíme zpátečku, začneme couvat a někdo, kdo byl dosud před námi, couvá ještě rychleji, až se dostane za nás, vážně můžeme tvrdit, že jsme ho „dohnali“? V ČR máme, pěkně prosím, recesi, propadáme se. Takže nikoho dohánět prostě nemůžeme. A je jen souhrou okolností, že chudáci Řekové a Portugalci se hospodářsky propadají ještě rychleji. Chce si snad česká vláda připisovat zásluhy za to, jak rychle se naši jihoevropští kolegové propadají?

VEŘEJNÝ DLUH

Havlíček: Podle posledních údajů z roku 2011 byl český defi cit veřejných rozpočtů 11. nejnižší v EU. Co se týče celkového veřejného dluhu, tak ten je u nás dokonce sedmý nejnižší.

Šichtařová: Obojí je spíš k pláči. Tedy ne že by ta čísla neseděla. Až na to, že už brzy sedět nebudou, jelikož například ke konci druhého kvartálu 2012 dokázala vláda náš vládní dluh meziročně zvýšit o neuvěřitelných 15,7 procenta. Naším štěstím je, že zatím je celková úroveň dluhu ještě relativně nízká, protože smůlou pro změnu je, že rychlost růstu našeho zadlužení za posledních 10 let je pátá nejvyšší na světě. Dvě ze zemí, jež jsou před námi, zbankrotovaly už buď úplně (Řecko), nebo „tak trochu“ (Maďarsko).

RATING

Havlíček: ČR patří mezi pouhé tři státy v Evropě, kterým byl za poslední dva roky zvýšen rating o dva či více stupňů. Vedle Řecka, jež se zvedá z popela, bylo takto úspěšné již pouze Estonsko. Agentura Moody’s se již dala slyšet, že by nám dále zvýšila rating, ale hrozba toho, že opozice zastaví nutné reformy, tomu bohužel brání.

Šichtařová: I tím, že jsme někoho napálili, totiž ratingové agentury, se svým způsobem dá chlubit. Ratingové agentury nám rating drží podle svých slov jen a pouze proto, že prý u nás byly nastartované některé reformy, zejména pak důchodová reforma. To ovšem milé agentury ještě netušily, že jsme jim postavili jen povedenou Potěmkinovu vesnici. A že nám rating dost možná při jeho další revizi zase budou muset snížit. Protože žádná důchodová reforma v realitě neprobíhá, lidé o ni mají zájem zcela zanedbatelný.

ÚROKY

Havlíček: Úrokové náklady na správu státního dluhu klesají. V loňském roce jsme díky tomu ušetřili 22 miliard korun. Na desetiletých dluhopisech nyní platíme úrok přibližně dvě procenta, tedy na úrovni infl ace. Půjčujeme si tak stejně levně jako největší ekonomika světa – USA. Pouze přibližně 10 států na celém světě má výhodnější úroky než my.

Šichtařová: Chlubit se klesajícími náklady je na pomezí nepravdivého tvrzení a vychytralé manipulace. Faktem je, že máme nízké úrokové sazby, za něž si půjčujeme. Předstírat, že díky tomu platíme na úrocích menší částky, či že jsme dokonce díky tomu nějaké peníze „ušetřili“ a teď je máme k dobru připravené pro použití, je asi jako tvrdit, že „mám úplně zdravé zuby, protože vůbec nemusím chodit k zubaři – zuby mi totiž už dávno všechny vypadaly kvůli paradontóze“. Rychlost nárůstu našeho veřejného dluhu je totiž tak vysoká, že i kdyby nyní zázračně úrokové sazby klesly třeba na polovinu, stejně budeme z rostoucího veřejného dluhu platit celkové částky čím dál větší. Dluh se tedy kvůli úrokům bude nabalovat jak sněhová koule i v případě, že od zítřka budeme neustále hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

„Vlastně se o žádném bodě nedá říct, že by nebyl pravdivý. Dokonce souhlasím i s tím, že by mohlo být mnohem hůř, a tudíž nemáme nárok být zase tak moc pesimističtí. Až na to, že bod co bod se snaží tvářit, jak je skvělý a jak je přímým důsledkem neméně skvělých počinů vlády. A na tom už není zbla pravdy," říká Šichtařová.

Publikováno v týdeníku Reflex, 21.3.2013