Interview s Pavlem Kohoutem

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Na české ekonomické a politické scéně je známou, výraznou a do značné míry nekonformní figurou. Je členem Národní ekonomické rady vlády, kterou ovšem čas od času neváhá kritizovat. Jednou už taky oznámil konec svého angažmá v Národní ekonomické radě vlády, aby po několika měsících v této práci pokračoval dál. Na politické scéně spolupracoval už s nejrůznějšími politiky a politickými stranami, často stojícími proti sobě. A k tomu sepsal vlastní návrh nové ústavy, který už taky přivábil některé aktivní politiky. Hostem dnešního Interview je, jak jste slyšeli, ekonom Pavel Kohout. Ekonom Pavel Kohout, dobrý večer.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak už jsem vás uvedl v úvodu, že jste takovou nekonformní postavou mezi českými ekonomy. Pojďme si vaše angažmá trošku rozebrat. Říkali jsme, jste členem Národní ekonomické rady vlády, ale je to 2 roky, co jste ohlásil konec svého angažmá se slovy: "Práce v NERVu pro mě ztratila smysl, nikam nevede, už nikdy nepřijmu žádnou nehorovanou funkci v poradním sboru." Načež uplynulo několik měsíců a následovalo oznámení, že v NERVu budete pokračovat. Co se tehdy před dvěma lety za těch 8 měsíců změnilo?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak to bylo takové trošku nedorozumění, které do dneška musím vysvětlovat, protože já jsem plánoval skončit činnost poté, co odevzdám závěrečnou zprávu naší pracovní skupiny, což byla pracovní skupina pro veřejné zakázky a korupci nebo respektive proti korupci. A což jsem také chtěl udělat, jenomže mezitím se rozvinula pěkně krize eura a přišlo mi zajímavé pokračovat v činnosti. Takže jsem činný doposud, i když v současné době ta skupina proti korupci má poněkud méně členů. Ale o to zajímavějšími otázkami se zabývá.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A má tedy práce vás ekonomů v NERVu smysl, nebo ne pro vás a vůbec?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Do jisté míry ano, samozřejmě to není tak, jak si možná někdo představuje, že bychom řekli nějaké doporučení a okamžitě by se začalo pracovat na tom, aby bylo uskutečněno. Někdy tato doporučení bývají uskutečněna a jindy nikoli. Záleží na okolnostech.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A jak vůbec NERV, ta Národní ekonomická rada vlády funguje? Jako její členové scházíte se v nějakých pravidelných termínech, probíhá tam mezi vámi renomovanými ekonomy nějaká oponentní diskuse na určité téma, než vznikne materiál s hlavičkou NERVu, nebo jak to tam funguje?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Existují různé subkomise, kterých dneska už je relativně menší množství. Třeba odpadla subkomise pro důchodovou reformu, z pochopitelných důvodů, protože už provádí. A já jsem v současné době členem pouze jedné subkomise, to znamená veřejné zakázky a boj proti korupci. Typicky jednou měsíčně začátkem měsíce se koná takzvaný velký NERV, kdy se sejdou jednotliví členové s panem premiérem a prezentuje se některé konkrétní téma.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A řídí se vláda vašimi doporučeními? Máte pocit, že v tomto směru ta práce má smysl?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Někdy ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A spíše ano nebo spíše ne?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Víte, to se nedá tak jednoduše říct, protože za prvé těch jednotlivých individuálních doporučení už bylo takové množství, že nikdo nespočítá statistiku, kolik z nich bylo nějakým způsobem vzato v úvahu a kolik nikoli. Některá doporučení měla spíše charakter diskusních příspěvků a byla spíše takového, řekněme, pracovního rázu, než aby byla míněna jako definitivní. A pak nedá se to úplně jednoduše vystopovat a dohledat. Nicméně neřekl bych, že NERV je úplně k ničemu, jak se to někdy interpretuje. Na druhé straně pochopitelně to není orgán, který by formuloval vládní politiku ohledně ekonomie a financí, protože NERV není žádný volený orgán. V NERVu se ani nehlasuje, není tam žádný statut ohledně hlasování, je to pouze poradní orgán, nic víc, nic míň.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A jestli jste na konto svého účinkování v NERVu před dvěma lety řekl: "Už nikdy nepřijmu žádnou nehonorovanou funkci v poradním sboru." Jste tak teď už za tuto práci placení, když v tom pokračujete?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Jsme placeni dobrým pocitem. Ale jako já si nedělám legraci, opravdu ten dobrý pocit někdy je lepší než nějaký honorář. A kromě toho je to taky zkušenost.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak také už jsem říkal, že váš profesní životopis je zajímavý i tím, že neváháte vstupovat do spolupráce s nejrůznějšími politiky a jak jsem říkal, často stojícími proti sobě. Tak například byl jste poradcem dnešního předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky v době, kdy byl ministrem financí. Na to jste byl v týmu Vlastimila Tlustého, když coby příští ministr financí připravoval například rovnou daň. Pracoval jste taky pro Věci veřejné a Víta Bártu, pro prezidentského kandidáta Vladimíra Franze a dnes bylo oznámené vaše spojení s hnutí ANO a Andrejem Babišem. Platí ve všech těchto případech, že vše, čím jste byl, byl jste rád?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Víte co, ono se to vždycky nebo často interpretuje tak, jako že někam vstupuji nebo že jsem členem, přívržencem nebo prostě stoupencem. Já to vidím tak, že pokud mě někdo požádá o konzultaci, pokud mě někdo pozve na prezentaci, tak pokud tam nejsou nějaké závažné překážky, tak zpravidla přijmu. Takže já nevidím absolutně důvod, proč by tohle to mělo nějak vzbudit nějaké pozdvižení.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A je takto možné pracovat jednou pro levici, jednou pro pravici?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Jedná se o konzultace a jedná se o prezentace. Tam není žádný problém.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A nemáte pocit, že je tam v tom výčtu, ten seznam je poměrně dlouhý, jak jsem ho jmenoval, jsou tam i politici označovaní jako kontroverzní, politici, s nimiž ne každý je ochotný spolupracovat. Nemáte pocit, že spolupráce s některými z těchto politiků snižuje váš kredit?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Podívejte se, když přijde politik do restaurace, objedná si třeba pivo, tak bylo by férové od toho hostinského odmítnout mu přinést pivo? Já si myslím, že pokud by to nebyl jako opravdu někdo extrémně špatný a jako já myslím, že všichni naši politici jsou plus mínus na tom velmi podobně. Tak někteří lépe, někteří hůře, ale to tady nechci komentovat. Tak já si myslím, že by bylo pošetilé odmítat přinést pivo, když je to host nebo prostě odmítnout pozvání, když jsem slušně pozván.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili když tam není nikdo, říkáte extrémně špatný. A byl tam někdo špatný tedy?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Já nevím, tak jako kdyby mě pozval, já si teď nevybavuju jméno, které bych tak jako považoval za tak extrémní a odporné, abych ho mohl odmítnout. Ale prostě já se na to dívám, když mě někdo slušně pozve, tak já obvykle pozvání přijmu a to je všechno, nic víc a nic míň.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dejte nám nahlédnout, co jste si ze spolupráce s těmito nejrůznějšími politiky odnesl, jaké poznání? Například spolupráce s Bohuslavem Sobotkou, věříte jeho pravděpodobné příští sociálnědemokratické vládě například?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
No, víte, o klientech by člověk neměl mluvit nějak, řekněme, moc intimně, i když to jsou klienti, kteří jsou takzvaně pro bono a to znamená bez honoráře. Já myslím, že pan Sobotka je svým způsobem schopný člověk, schopný politik. Na druhé straně o jeho hospodářské politice, kterou prosazoval jakožto ministr financí, hovoří čísla a na ta se může podívat každý sám. Takže nechal bych...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale v té době jste s ním právě vy spolupracoval, když byl ministrem financí.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Podobně jako například Vladimír Bezděk nebo 20 nebo 30 dalších ekonomů. Pouze nějak já jsem v tomto směru nějakým způsobem více diskutovaný, zatímco Vladimír Bezděk je diskutovaný v jiných souvislostech. A řada ekonomů, kteří tehdy byli v tom poradenském sboru, to opravdu bylo asi 40 lidí dohromady, tak na to si dneska nikdo nevzpomene.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vlastimil Tlustý, který se následně stal jakýmsi psancem v ODS, to byla jaká spolupráce?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
To byla opět čistě konzultační spolupráce a jednalo se tam o některé daňové záležitosti a o některé otázky, které se týkaly sociální politiky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Daňové otázky, čili například její prosazovaná rovná daň, to je to, co vy považujete za to pravé?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Byly tam, ty otázky se týkaly možných výpočtů, možných dopadů na daňové inkaso. To znamená, jaké vlivy by mohly mít daňové změny, zejména zavedení rovné daně na daňové inkaso. A tenkrát ten výsledek výpočtu byl, že vlastně to daňové inkaso se pravděpodobně ještě o něco zvýší. A když se podíváme na čísla poskytovaná ministerstvem financí, tak zjistíme, že daňové inkaso v těch příslušných, v té příslušné dani, kdy daň z příjmů fyzických osob skutečně vzrostlo během těch let, jak byla rovná daň zavedena. Takže ta kritika, že rovná daň snížila příjmy státního rozpočtu, není oprávněná. Ty výpočty byly tehdy správné.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vít Bárta a Věci veřejné, vy se této strany dost zastáváte. Proč? Protože práce pro Víta Bártu na rozdíl od některé jiné třeba byla honorovaná?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Ne, ne, nebyla nakonec.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Nebyla.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Tam šlo o to, je to delší příběh, ale v podstatě šlo o to, že jsem tam fungoval opět jako externí konzultant pro některé otázky daňových a sociálních reforem. Zejména se to týkalo důchodové reformy, ale většina těch věcí, které jsem tam prosazoval, se nakonec neuskutečnila, protože výsledek, výsledná důchodová reforma vůbec nemá nic společného s tím, co jsem dělal, ať už jsem byl členem Bezděkovy komise nebo jakékoli jiné komise. Tím nechci říct, že současná důchodová reforma je úplně špatná, ale je to trochu něco jiného, než na čem jsme tehdy pracovali. Ještě bych, ještě bych...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Prosím.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Věci veřejné měly nesmírně rozmanitý rozsah různých konzultantů a spolupracovníků, kolikrát byli lidé překvapeni, kdo se tam všechno objevoval.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Kdo třeba?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Já to nechci komentovat, protože předpokládám, že se jedná o důvěrné informace, takže...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Teď tedy ANO a Andrej Babiš. Zítra máte vystoupit na jejich ideové konferenci, na ideové konferenci tohoto hnutí. Tak jako ekonom Petr Zahradník, politoložka Vladimíra Dvořáková a bývalý eurokomisař Pavel Telička. Je tedy Andrej Babiš tím, s kým teď spojujete svoji budoucnost?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
To je víceméně ad hoc. Pan Babiš je jedním z mých čtenářů, respektive je čtenářem knihy Úsvit. A pokud mě čtenáři pozvou na besedu nebo na přednášku, tak já opět obvykle přijmu, protože já dokonce přijmu, mám na webovské stránce novaustava.cz online přihlášku na... žádost o návštěvu nebo o přednášku. A takže tohle to je věc, ve které jsem naprosto otevřený a byl jsem přednášet například pro místní organizace ODS v jednom menším městečku nebo pro stranu Svobodných teďka minulou sobotu. Takže jako nedělejte z toho, prosím vás, nějaké ukvapené závěry.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pojďme tedy k návrhu vaší nové ústavy, který jste sepsal do knihy a proberme si jednotlivé body. Navrhujete zrovnoprávnění Poslanecké sněmovny a Senátu a chcete, aby se změnil volební systém do Poslanecké sněmovny, z poměrného, který podle vás vede ke korupci při tvorbě kandidátek a zabraňuje osobní odpovědnosti poslanců na většinový jednokolový. Ale konstrukce systému dvou parlamentních komor je založena přece právě na tom, že do každé se volí podle jiného volebního systému, do sněmovny poměrně, do Senátu většinově. Řekněte mi, jaký smysl má mít dvě parlamentní komory a do obou volit většinově, jenom do sněmovny jednokolově a do Senátu dvoukolově?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Protože jednokolový a dvoukolový systém dávají v některých případech dosti odlišné výsledky. Takže tyto dvě jednotlivé komory by se navzájem vyvažovaly, doplňovaly a docházelo by tam k dělení moci. Zatímco v současné době Senát je víceméně do počtu a nemá skutečnou moc. A takže tam vlastně systémově je špatně navržen.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vy píšete, že by to znamenalo konec přeběhlíků a že takový poslanec by byl odpovědný ne politické straně, ale voličům. Jenže není politická strana s její historií, kontinuitou dlouhodobě vyznávanými programovými hodnotami pro voliče větší zárukou věrnosti programu, pro který byla volena než takovýto poslanec, který se bude rozhodovat ad hoc při spoustě zákonů podle momentálního hnutí mysli?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Ne, ne, ne, politická strana opravdu není záruka ničeho. Stačí, když se podíváte na některé politické programy těch současných politických stran a na skutečnost, na skutečnou politiku, kterou provádějí, to je kolikrát tak bizarně odlišné, že to bije do očí. Takže politická strana není absolutně zárukou ničeho, žádné stability, kvality ani konzistentnosti.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale jakou zárukou je shromáždění jednotlivců, kteří se rozhodují podle sebe?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
V první řadě je to mechanismus, který působí proti korupci, protože pokud jste v situaci, představte si, že jste v situaci lobbisty, který chce zkorumpovat politiky, aby odsouhlasili nějakou mnohamiliardovou zakázku, nebudu říkat jakou, to je jedno, těch bylo víc. A když máte systém politických stran, tak stačí obejít několik klíčových osob z každé politické strany a máte to v kapse. Pokud by každý poslanec byl podobně jako každý americký senátor nebo reprezentant odpovědný pouze svým voličům, tak byste měl daleko těžší práci, musel byste obíhat několik stovek lidí a každého jednotlivého přesvědčovat a to by bylo daleko nákladnější a daleko rizikovější. Takže tohle to automaticky protikorupční mechanismus. Pak je tady ještě další věc, že přímo voleni poslanci nebo senátoři jsou odpovědni svým voličům. nejsou odpovědni svým stranám nebo alespoň ne zdaleka do té míry.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, vy vůbec dost brojíte proti politickým stranám, ale přece jen politické strany jsou přece základem pluralitního demokratického systému, to nemůžete popřít.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Ne, nemáte pravdu. Politické strany neexistovaly třeba v Řecku za Aristotela a také to fungovalo.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobře, tak to jsme v době Aristotela, ale teď jsme přece jenom v jiné době.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Jistě. Když se podíváte na Spojené státy, tak tam sice jsou politické strany, ale ty mají jiný obsah nebo jinou podobu a jiný způsob fungování než české politické strany. Kdo je třeba předseda amerických republikánů, řekl byste to zpaměti?

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, asi ne. Ale...

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Ani já ne, protože oni nemají žádného předsedu. Americká Republikánská strana je decentralizovaná a v podstatě každý senátor nebo reprezentant za ni vystupuje sám za sebe, totéž platí pro demokraty. A takže tamější strany jsou víceméně takové volné sdružení osobností, které jsou voleni přímo. A ta ideologie nebo prostě ta myšlenková základna, ze kterých vycházejí, vzniká zdola. Zatímco u nás je to klub několika gentlemanů, případně občas nějaká dáma, kteří se kdesi sejdou a pak něco vymyslí. A ta voličská základna nebo členská základna v podstatě nemá moc velký vliv, aby to ovlivnila. Nebo když se podíváte na britské politické strany, třeba britští konzervativci, jakým způsobem oni volí třeba svého předsedu, případně předsedkyni. Tam to volí aktivně zvolení poslanci z dolní sněmovny. Zatímco dejme tomu, když se podíváme na ODS nebo na TOP 09, jejich stanovy jsou tak bizarně složité, že tam v podstatě je vícestupňový systém volby předsednictva a on v podstatě řadový člen ani... natož pak řadový volič nemá šanci do toho promluvit. V Británii, tam má šanci řadový volič nepřímo promluvit prostřednictvím svého poslance alespoň.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobře, podle vaší představy by se tedy jednotliví poslanci i senátoři zodpovídali voličům a píšete o odvolatelnosti politiků. Ale jak by to fungovalo? Přece nespokojenců, různých aktivistů je celá řada. Takže lze předpokládat, že bychom žili v permanentních iniciativách za odvolání de facto všech poslanců a senátorů, nemyslíte?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Tohle to je častý bod kritiky, ale nebylo by tomu tak, protože v první řadě všechny ty iniciativy by se ti iniciátoři museli platit sami. A také by tam byla určitá, bylo by to možné nastavit určitou bariéru, určitý počet hlasů, které by byly možné odvolat toho příslušného senátora nebo poslance. Když se podíváme třeba do americké ústavy, která je v podstatě vzorem stability, Spojené státy zažily i občanskou válku, ale nikdy nezažily vládní krizi, tak tam je možné odvolávat senátory nebo reprezentanty dvoutřetinovou většinou příslušné komory. Což je takový Damoklův meč, který je velmi málokdy používaný, protože velmi málokdy nastane situace, kdy nějaký zákonodárce se dopustí tak hlubokého prohřešku, že by se jednalo o jeho vyloučení. Nicméně už jenom tahle ta teoretická možnost, k jejímuž uplatnění dochází opravdu velmi zřídkakdy, vede k tomu, že zákonodárci se chovají daleko, daleko slušněji, než kdyby měli absolutně ničím nerušený mandát.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Abychom to probrali ještě trošku dál. Vy chcete zrušit funkci předsedy vlády tak, že šéfem vlády a výkonné moci by byl přímo volený prezident na způsob Spojených států. Ale zase proč kopírovat něco, co ve střední Evropě, v české tradici není vlastní, co tu nemá tradici, co je tu vlastně cizorodé?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak se podívejme na naše tradice. My jsme měli za první republiky 17 vlád, a to nepočítám vládu generála Syrového a první pařížskou prozatímní vládu. To by jich bylo jinak 19. A pokud teda chceme udržovat tradici politické nestability, dobře, pokud se ta tradice někomu líbí, fajn, budiž. Pokud se podíváme ještě do starého Rakouska, tak tam ty statistiky byly podobné. Průměrná doba trvání vlády asi rok a půl nebo kolik.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Víte ale, přece de facto prezidentský systém s potlačenými politickými stranami se samými jednotlivci v obou komorách parlamentu. To je skoro návod, jak dospět k diktatuře.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Absolutně nikoli, protože přesný opak je pravdou. K diktatuře lze dospět tím, že nějaká velmi silná strana, která prosazuje nějakou radikální politiku, získá třeba 38 procent, jako se to stalo v roce 1946 nebo jak se to stalo v Německu v roce 1932 nebo začátkem roku 33 vlastně. A ostatní strany, pokud jsou roztříštěné, tak nemají šanci vytvářet protiváhu. Zatímco v systému, kde je přímo volený prezident a pak jsou přímo volené komory Senát a Poslanecká sněmovna, tam se ta výkonná a zákonodárná moc navzájem vyvažují, balancují. A pak je tady samozřejmě ještě nezávislý soud a některé další nezávislé orgány. Takže moc je natolik důkladně rozdělena, že nemůže nikdy dojít k přílišné koncentraci v jedněch rukou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A to, co všechno říkáte, přece není to prachobyčejný populismus? Po pravdě řečeno, ty vaše představy přitahují hlavně politiky, kteří jsou tady v Česku spojovaní s populismem. A dokonce recenze, jedna z recenzí vaší knihy byla napsaná v tom smyslu, že to je vlastně návod, jak stvořit českého Jörga Haidera.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Já myslím, že tohle to je naprosto komické, protože za prvé řekněte mi nějakého politika, kteří není populista. Oni jsou všichni víceméně plus mínus.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Víceméně, ale někteří více a právě ti se k tomu vašemu návrhu hlásí.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Právě ti se k tomu nehlásí, protože ty by to samozřejmě poškodilo, že jo. Tohle to je protipopulistický návrh. A druhá věc je, že pokud tohle to považujete za populastické, tak to byste musel říct, že Benjamin Franklin byl populista, že George Washington byl populista, John Adams a další otcové anglické ústavy. Tohle to jsou všechno myšlenky, které byly prověřeny staletími a které poprvé byly uskutečněny v 18. století a od té doby se uskutečňují a fungují dobře. Od doby, kdy Spojené státy byly poměrně malá a relativně chudá země až do současné doby, kdy Spojené státy jsou světová supervelmoc. Takže já nevím, co je na tom... a žádný Jörg Haider tam nikdy nezvítězil, žádný takový radikál nebo rasista. To se nikdy nestalo.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak dost vašich představ o nové ústavě. Na závěr poslední otázka, otázka na vás coby ekonoma. Podle členky bankovní rady centrální banky Evy Zamrazilové, nynější recese nejdelší v historii samostatné České republiky tedy podle ní končí. V rozhovoru pro agenturu Reuters vidí důkazy ve stabilizaci cen na realitním trhu, že ceny nemovitostí přestaly klesat, čeká, že domácnosti letos začnou víc utrácet, k čemuž přispěje ukončení série zvyšování daní, zpráv o zlevnění plynu nebo mobilního telefonování. Vidíte to taky tak?

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
No, já moc nevěřím ekonomickým prognózám, protože ekonomické prognózy obvykle selhávají. Já se spíš soustřeďuji na skutečná faktická čísla, jako jsou úroková sazby, jako je objem peněz v ekonomice a tak podobně. Pokud bychom o tomto měli mluvit, ano, dá se říci, že...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tlačí nás čas, takže rýsuje se konec recese, nebo ne? Jednou větou, jedním slovem.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Uvidíme za...

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Uvidíme.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
... půl roku nebo za rok.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Kohoute, já vám děkuji, přeji vám hezký večer, na shledanou.

Pavel KOHOUT, ekonom, člen NERV
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vážení diváci, hostem dnešního Interview byl ekonom Pavel Kohout. Hezký večer.

ČT24,Interview ČT24, 26.4.2013