Změna přístupu v boji s předsudky: vláda projednala komplexní sadu doporučení, jak čelit předsudečnému násilí a nenávistným projevům
Vláda dnes, u příležitosti Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům, vzala na vědomí materiál Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí a nenávistných projevů, který předložil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák společně se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Tuto sbírku více než 70 systémových opatření připravovala poradní skupina rok a půl. Inspiraci přitom čerpala z nejlepší evropské praxe.
„Slova mohou zraňovat stejně jako činy. Verbální útoky, ať už v reálném světe či online prostředí, velmi těžce dopadají na oběti z řad zranitelných skupin, prohlubují příkopy ve společnosti a mohou vést k eskalaci předsudečného násilí. Takové výroky i násilí motivované předsudky jsou závažné především proto, že míří na samotnou identitu oběti – pohlaví, barvu pleti, etnicitu, národnost, zdravotní stav, vzhled nebo sexuální orientaci. Předsudečné útoky mají u obětí vytvořit pocit, že do naší společnosti nepatří. Když stát adekvátně nezareaguje, klesá jejich důvěra ve státní instituce. To je v době, kdy čelíme společenským krizím a polarizaci společnosti, velmi nebezpečné. Vláda České republiky dává skrze tato doporučení signál, že předsudečné násilí a nenávistné projevy nejsou tolerovány a že se chce zasazovat o odolnou a soudržnou společnost, ve které se můžeme všichni cítit bezpečně,“ uvedla k doporučením zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák zdůraznil evropskou dimenzi předsudečného násilí a nenávisti: „Předsudečné násilí a nenávistné projevy představují problém v celé Evropě. Společenské krize, kterými procházíme, jsou bohužel provázeny fenoménem hledání „viníků“ ekonomických i jiných nesnází, a to často z řad těch nejzranitelnějších skupin. Významnou roli hrají informační technologie, které na jedné straně umožňují téměř neomezený přístup k informacím, na druhé straně umožňují šíření nenávistného obsahu obrovskou rychlostí. Evropská unie na šíření nenávisti online reaguje, a to jak legislativními kroky, tak nezávaznými strategiemi a inciativami. To podporuje i Rada Evropy a OBSE/ODIHR svou expertizou a prostřednictvím technické asistence státům. Námi dnes představená doporučení zohledňují nejlepší praxe a mezinárodní doporučení. Představují ucelený a komplexní nástroj pro lepší uchopení předsudečného násilí a nenávistných projevů v českém prostředí, a to v offline i online prostoru, jak z pohledu prevence těchto nebezpečných fenoménů, tak odpovědi na ně.“
Na předsudečné násilí a nenávistné projevy bývá nahlíženo jako na fenomén úzce spjatý s extremismem. Naprostá většina incidentů je však páchána běžnými lidmi, kteří se nutně nehlásí k radikálním ideologiím. Klíčovou roli sehrává předsudek, nesnášenlivost a odpor k jinakosti. Doporučení se proto zaměřují na předsudečné násilí jako na celospolečenský jev.
Doporučení vychází z předpokladu, že nenávistné projevy nelze řešit pouze prostřednictvím trestního práva. Kriminalizace nenávistných projevů může zasahovat do ústavně chráněné svobody projevu a být ve skutečnosti kontraproduktivní. Doporučení směřují k tomu, aby stát kladl větší důraz na prevenci, osvětu a vzdělávání. Klíčová je v tomto ohledu i role soukromých subjektů, internetových zprostředkovatelů a spolupráce státních orgánů s nimi.
Doporučení se dále zabývají problematikou ohlašování a oznamování předsudečných trestných činů – kvůli nedůvěře k institucím oběti případy často nehlásí. Přesná a podrobná data jsou přitom základem pro adekvátní reakci státu a účinnou pomoc obětem. A právě pomoc obětem je předmětem další důležité části doporučení. Zásadním aspektem doporučení je přístup zaměřený na oběť, tzv. „victim-centred approach“.
Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí a nenávistných projevů nejsou závaznou strategií. Jde o doporučení vyplývající z práce odborné skupiny ustavené zmocněnkyní vlády pro lidská práva, která zahrnovala zástupce z řad státních orgánů, občanského a akademického sektoru, i samotných skupin dotčených předsudečným násilím. Činnost pracovní skupiny koordinoval a doporučení na základě jejích vstupů vytvořil Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR.
Tento útvar bude nyní také usilovat o účinnou implementaci doporučení, a to prostřednictvím pokračující meziresortní koordinace. Někteří z klíčových aktérů již vyslovili zájem doporučení zavést do své praxe, doporučení byla reflektována při aktualizaci Akčního plánu boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2025–2026 a významnou pozitivní změnu by představovala novela trestního zákoníku schválená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR koncem května, která mj. rozšiřuje ochranu proti předsudečným trestným činům.
