Úřad vlády ve spolupráci s Akademií věd ČR uspořádal konferenci o dezinformacích a nenávistných projevech v online prostoru
Naše společnost může být svobodná a demokratická pouze v případě, že veřejná debata bude založená na mezilidském respektu a snaze hledat pravdu. Realita sociálních sítí je však často tristní. Ať už jde o zahraniční propagandu, nebo projevy nesnášenlivosti, online projevy mohou mít závažné následky. Propaganda poškozuje naši demokracii, předsudečné projevy vylučují skupiny lidí z naší společnosti. Na témata dezinformací a nenávistných projevů v online prostoru debatovali odborníci na konferenci uspořádané Úřadem vlády ČR a Akademií věd ČR v pondělí 4. listopadu 2024 v Hrzánském paláci v Praze.
Konference byla příležitostí představit nové výzkumné poznatky a diskutovat o strategiích, jak fenoménu dezinformací a nenávistných projevů v online prostoru čelit. Úvodní slovo přednesli za organizátory Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Tomáš Kostelecký, člen akademické rady AV ČR. „Začátkem roku jsem zřídila pracovní skupinu k předsudečnému násilí a nenávistným projevům. Naším cílem je podívat se na tyto problémy komplexně, jako na celospolečenský fenomén,“ uvedla zmocněnkyně vlády. Tomáš Kostelecký zdůraznil potřebu přenášet výzkumné poznatky do praxe státních orgánů, k čemuž konference přispívá. Konferenci dále spoluorganizoval Výbor pro lidská práva a moderní technologie, jehož předsedkyně Adriana Dergam byla též moderátorkou.
Hlavní projev přednesla Barbora Bukovská, právní ředitelka organizace ARTICLE 19. Představila nejčastější chyby při čelení dezinformacím, včetně úskalí represe. To ilustrovala na svém případu, kdy byla za pravdivou zprávu o nucené sterilizaci romských žen trestně stíhána na Slovensku. Kriminalizace vytváří mučedníky; stejně jako u pandemie je nejlepší prevencí zaměřit se na šíření a posilování obranných mechanismů společnosti. Regulace a represe mají jako odpověď jistě své místo, nemohou však problém vyřešit komplexně a účinně.
V rámci dopoledního programu se filozof Tomáš Koblížek zaměřil na definici fenoménu dezinformací. Nemusí jít jen o lži a cílem nemusí být klamat. Může jít i o jinak vadné (například nelogické) informace, jejichž cílem je vytvářet nejistotu nebo zahltit informační prostor. Upozornil mj. i na výzkumy, podle kterých mohou mít masově šířené nenávistné projevy na marginalizované skupiny umlčující účinek – dotčené skupiny se např. v důsledku předsudečných výroků mohou vyhýbat vstupu a reakcím ve veřejném prostoru.
Jakub Kalenský se zaměřil na ekosystém ruských dezinformací. Nejde jen o trollí farmy, ale o pyramidu od vlády přes pseudonovináře až po vládou ovládané nevládní organizace. Soudce Štěpán Výborný popsal limity svobody projevu, problematiku právního postihu nenávistných projevů nebo rozhodovací praxi Ústavního soudu, který se hlásí ke konceptu „bránící se demokracie“. Gwendolyn Albert z organizace Romea představila dopad nenávistných projevů a dezinformací na Romy. Romové a Romky čelí na jedné straně historickému anticikanismu ve společnosti a potýkají se s nenávistnými projevy i předsudečným násilím, na straně druhé se mohou stát oběťmi protisystémových dezinformačních kampaní.
Odpolednem účastníky provedla Monika Hanych z Ústavního soudu. Spolu s ní se účastníci zaměřili na to, jak dezinformacím a nenávistným projevům čelit. Peter Jančárik ze společnosti Seznam.cz představil, jak se největší server českého internetu staví k procesu moderace, fact-checkingu nebo nástroj infoboxů. Josef Šlerka představil nástroje pro mapování toho, jak se dezinformace a nenávistné projevy šiří, včetně například projektu Ohňostroj lží.
Jitka Černošová z Odboru strategické komunikace státu Úřadu vlády představila činnost v oblasti monitoringu a analýzy informačního prostoru a tvorbu komunikace, jejímž cílem je posilování důvěry ve stát. Viktor Kundrák, ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády, nastínil doporučení Rady Evropy k nenávistným projevům z roku 2022 a představil činnost mezirezortní pracovní skupiny zmocněnkyně vlády pro lidská práva k předsudečnému násilí a nenávistným projevům včetně plánu předložit komplexní souhrn doporučení vůči relevantním rezortům. Doporučení směřují, vedle činnosti orgánů činných v trestním řízení, zaznamenávání, sběru dat a analýzy, také např. k prevenci, vzdělávání, šíření osvěty, komunikaci a roli médií. Klíčová je také účinná implementace Nařízení (EU) o digitálních službách na národní úrovni, mj. prostřednictvím přijetí zákona o digitální ekonomice a účinné spolupráce mezi subjekty státní správy, občanské společnosti a soukromého sektoru.
V závěrečném slovu plk. Otakar Foltýn, vládní koordinátor strategické komunikace státu, připomněl, že expertní debata by neměla být cílem sama o sobě. Proto účastníky vyzval, aby dnešní poznatky přinesli do své každodenní práce – ať už pro stát, akademický, neziskový, nebo komerční sektor.
Poznatky představené na konferenci budou též předmětem mezioborové monografie na téma dezinformací a předsudečných projevů. Autoři Tomáš Koblížek, Monika Hanych a Jakub Kalenský připravují vydání v roce 2025.
Další informace o konferenci, aktivitách Výboru pro lidská práva a moderní technologie a Pracovní skupiny pro boj proti předsudečnému násilí a nenávistným projevům rád poskytne organizátor konference a tajemník obou orgánů JUDr. Miroslav Crha.
