Sir Nicolas Winton dostal čestnou plaketu předsedy vlády Mirka Topolánka 26. 6. 2008
V budově Úřadu vlády se dnes uskutečnilo setkání předsedy vlády s Nicolasem Wintonem, zachráncem 669 československých židovských dětí. Vzácný host obdržel z rukou Mirka Topolánka plaketu předsedy vlády a od ministryně obrany Vlasty Parkanové pozvání na oslavu svých 100. narozenin v české metropoli.
"Po celém světě žije pět tisíc lidí, kteří jsou potomky tzv. Wintonových dětí," připomněl premiér Topolánek. Současně zdůraznil zásadní důležitost zprostředkování výjimečného příběhu o lidské obětavosti mladším generacím. "Ten příběh je známý, ale já chci, aby se dostal k našim dětem, k našim potomkům," zdůraznil premiér poselství o čisté lidskosti dalším generacím.
Čestné ocenění předsedy vlády České republiky obdržel Winton za celoživotní boj za svobodu a lidskost. "Velice si vážím toho, že se mohu setkávat s takovými osobnostmi, jako je Nicolas Winton," dodal premiér na adresu vzácného hosta, který se stal sedmým nositelem čestné plakety premiéra. "Je to pro mne velká čest a událost," reagoval Sir Nicolas Winton se skromností.
Devětadevadesátiletý Brit při krátkém setkání s novináři zavzpomínal na svou první návštěvu Prahy a zdůraznil, že i když nelze současný stav světa označit za vítězství dobra, stále zůstává optimistou. Věřit v člověka a udržet si optimismus představují podle Wintona jedinou možnost, jak žít.
Dnešní návštěva Nicolase Wintona v Čechách je čtvrtou v pořadí od události, která ovlivnila tisíce lidských životů.
Pozn. Sir Nicholas Winton (* 19. května 1909)
Nicholas Winton se narodil rodičům německo-židovského původu v Anglii. Jeho matka Barbara byla první dívkou v Německu, které se podařilo složit maturitu. V Londýně, kam odešli v roce 1907 z Německa před stále rostoucími antisemitskými náladami, rodině nevyhovoval životní styl emigrantských rodin. Wertheimerovi (později Wintonovi) byli vyloučeni ze židovské komuny. Židovství totiž hrálo u Barbary a celé rodiny velmi malou roli, ale nikdy se nesnažili popírat svůj původ, označovali to za „dětinství a ztrátu času“.
Již jako burzovní makléř zachránil v roce 1939 669 českých židovských dětí, když zorganizoval několik vlakových transportů z Prahy do Londýna. Pro všechny děti musel zajistit povolení k výjezdů od Němců, povolení ke vstupu z britské strany, zajistit jejich přijetí v britských rodinách a za každé dítě složit kauci ve výši 50 liber.
Poslední a největší transport měl odjet z Prahy 3. září 1939. Předtím ale vtrhl Hitler do Polska, vypukla 2. světová válka, hranice byly uzavřeny. Všechny děti (bylo jich 250), které měly tímto transportem odjet, skončily v nacistických koncentračních táborech.
Po válce se Nicholas Winton vrátil ke své práci a stále více času začal věnovat charitativní činnosti, zejména pro seniory. O svých zásluhách na záchraně českých židovských dětí se nikdy nezmínil. Na jeho činy by se možná zapomnělo, kdyby jeho žena Grete v roce 1988 neobjevila v kufru v podkroví dokumenty se seznamy dětí a dopisy rodičů.
Na dotaz, proč o záchranné misi neřekl ani své ženě, Nicholas Winton odpověděl: „Přeci každý muž má před svou ženou nějaké to tajemství“. Jeho chráněnci Wintona objevili až padesát let po tom, co jim zachránil život, a za velkého zájmu veřejnosti mu v Londýně v roce 1988 před televizními kamerami BBC poděkovali.
