Rada vlády pro paměťovou agendu přijala usnesení k 80. výročí konce II. světové války
Rada vlády pro paměťovou agendu se na svém druhém letošním řádném zasedání zabývala klíčovými otázkami rozvoje paměťové kultury v České republice. Jedním z hlavních bodů bylo přijetí usnesení k 80. výročí konce II. světové války. Rada si též zvolila svého druhého místopředsedu, kterým se stal PhDr. Tomáš Bouška – předseda Spolku Političtí vězni.cz.
Jednání zahájila zmocněnkyně vlády pro lidská práva a první místopředsedkyně Rady vlády pro paměťovou agendu (dále jen „Rada“) Klára Šimáčková Laurenčíková, která ve svém úvodním slovu zdůraznila význam kultivace paměťové kultury jako nástroje pro rozvoj soudržné a demokratické společnosti a shrnula témata, kterými se Rada od minulého zasedání zabývala.
V úvodu jednání Rada uctila minutou ticha památku zesnulého člena Rady Ing. Vlastislava Ourody, Ph.D., který zastupoval Ministerstvo kultury. Na uvolněné místo byl na návrh ministra kultury jmenován PhDr. Jan Holovský, Ph.D., ředitel Odboru muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR.
V souvislosti s blížícím se významným výročím konce II. světové války přijala Rada usnesení, ve kterém zmiňuje roli bývalého SSSR na porážce nacismu v Evropě, zároveň však upozorňuje na to, že současný přístup Ruské federace k dějinám spojeným s II. světovou válkou nese znaky manipulace, instrumentalizace a falšování dějin. V usnesení Rada dále konstatuje, že Ruská federace rozpoutala agresivní válku na Ukrajině a využívá podobných represivních nástrojů, jaké užívaly totalitní režimy v průběhu 20. století.
Konkrétním výstupem jednání bylo i zřízení pracovní skupiny pro vzdělávání, která se zaměří na metodickou podporu výuky moderních dějin na školách a posílení role paměťových institucí ve vzdělávacím procesu.
Členové Rady se rovněž shodli, že je potřeba dbát na ta místa paměti druhého a třetího odboje, která dosud nemají důstojnou připomínku, jsou v zanedbaném stavu, anebo je nenávratně ohrožena jejich existence. Nově zvolený druhý místopředseda PhDr. Tomáš Bouška zmínil: „Chybí nám přehledný sumář míst národní paměti, natož jejich koordinovaná vzdělávací a popularizační metodika. Chybí nám seznam všech obětí obou totalitních režimů 20. století a často nemáme ani představu o tom, v jakých podmínkách a kde odchází z tohoto světa jejich perzekuovaní přeživší. Cítím povinnost to zkusit zvrátit a spolupodílet se na změně našeho přístupu k těmto záležitostem.“
Na závěr jednání byla, jako jedna možností financování projektů v oblasti paměťové agendy, představena výzva Remembrance programu CERV. Třetí řádné zasedání Rady vlády pro paměťovou agendu je naplánované na červen tohoto roku.
