Premiér udělil deseti disidentům z 1968 pamětní medaile 21.8. 2008

"Chtělo to hodně odvahy vystoupit v srpnu 1968 proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, když člověk žil na území některého z tehdejších agresorů. Vy jste tu odvahu našli. Dokázali jste tak, že to nebyli Rusové, Poláci, Maďaři, Němci, Bulhaři, kdo brutálně ukončil Pražské jaro. Nebyli to lidé těchto zemí. Byl to tehdejší sovětský imperialismus který okupoval naši zemi," řekl disidentům Mirek Topolánek.

"Protesty v srpnu 1968 potvrdily, že svoboda je nedělitelná. Že omezením svobody jednoho ztrácí kus svobody i jeho bližní. Že máme společnou odpovědnost za prosazení svobody nejenom doma, ale všude ve světě, že máme povinnost tuto svobodu bránit. Vy jste proto prokázali ohromnou osobní statečnost," dodal premiér. Celý projev je k dispozici na portálu vlády www.vlada.cz.

Výstava k čtyřicátému výročí srpna 1968 popisuje protesty proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v ostatních socialistických zemích. Expozice s názvem "Za vaši a naši svobodu" se koná pod záštitu předsedy vlády Mirka Topolánka. Výstavu připravil Úřad vlády ČR a Ústav pro studium totalitních režimů. Autorem koncepce a editorem výstavy je Petr Blažek. Jednotlivé výstavní panely jsou v zahradě Strakovy akademie přístupné veřejnosti o víkendech do konce října od 10 do 17 hod. 

Pamětní medaile udělovaná předsedou vlády není ani vyznamenáním ani věcným ceněním, ale je symbolem. Je předávána předsedou vlády v upomínku těm, kterým se premiér jako politik rozhodl poděkovat za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka. Její předávání předsedou vlády je v souladu s ústavními principy České republiky. 

Seznam oceněných disidentů: 

1. Agnes Hellerová, Maďarsko (nar. r. 1929), filosofka, oceněná řadou vyznamenání a čestných doktorátů, po roce 1968 podepsala protestní deklaraci v Korčule proti Sovětům.

2. Tereza Ordylowska, Polsko (nar. r. 1935), protestovala proti okupaci, ačkoliv měla doma dvě malé děti: roznášela letáky, přesvědčovala další lidi, aby protestovali; byla na rok odsouzena.

3. Natálie Gorbaněvská, Rusko (nar. r. 1936), demonstrovala na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, ruská básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva.

4. Viktor Fainberg, Rusko (nar. r. 1937), demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních "Sedm statečných"; po demonstraci byl držen na psychiatrii a prohlášen za nepříčetného, držel tam 112 dní hladovku.

5. Pavel Litvinov, Rusko (nar. r. 1940), demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních "Sedm statečných" demonstrace mu "vynesla" pět let vyhnanství na Sibiři, poté byl donucen k emigraci.

6. Bernd Eisenfeld, Německo (nar. r. 1941), v srpnu 1968 se podílel na protestech proti okupaci, poslal telegram československému zastupitelství ve východním Berlíně a v noci z 20. na 21. září rozšiřoval samostatně vyrobené letáky, byl odsouzen na dva roky a šest měsíců

7. Francizska Groszer, Německo (nar. r. 1945), spisovatelka a autorka řady knih pro děti a mládež; záhy po prvních vystoupeních a čteních vlastních textů ji byly další znemožněny a v roce 1977 byla vyhoštěna do Spolkové republiky Německo.

8. Toni Krahl, Německo, rockový hudebník, jehož kvůli letákové akci a účasti na demonstraci proti účasti NDR na intervenci 21. srpnu 1968 odsoudili do vězení, což posléze změnili na podmínečný trest, nar. r. 1949

9. Aleksandr Dimitrov, Bulharsko (nar. r. 1947), vyrobil a rozšiřoval desítky letáků s textem "Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR." Když se dozvěděl o demonstraci na Rudém náměstí v Moskvě, vytvořili s přáteli další letáky. Za protesty proti okupaci Československa odsouzený v roce 1969 na dva roky.

10. Kornel MORAWIECKI, Polsko, protestoval proti okupaci i proti sebeupálení Jana Palacha, organizoval roznášení letáků a později se aktivně zapojil do hnutí Solidarita

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR