Návrh státního rozpočtu 2026 je postaven na reálných základech
Komentář Národní ekonomické rady vlády k návrhu státního rozpočtu.
Pracovní návrh státního rozpočtu na rok 2026 vychází z reálných předpokladů, což potvrzuje i stanovisko Výboru pro rozpočtové prognózy. Růst schodku je pak dán dvěma faktory – půjčkou na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech (která následně bude státu splacena) ve výši 18,3 mld. Kč a navýšením výdajů na obranu o 30,7 mld. Kč. Bez těchto položek by byl deficit nižší, než je v aktuálním rozpočtu na rok 2025.
Strukturální deficit, tedy po zohlednění vlivu hospodářského cyklu, by měl dosáhnout 1,75 % HDP a Česká republika je tak již na poměrně bezpečných hodnotách. Cíl na rok 2026 přitom byl splněn již loni, takže v této oblasti vláda konsoliduje rychleji, než se původně očekávalo.
Výdaje státního rozpočtu porostou polovičním tempem než ekonomika. Stát se tak postupně snaží zpět stahovat z ekonomiky zbytné výdaje z covidové doby. Zároveň se plánovaným růstem platů ve veřejném sektoru nestane zdrojem mzdového tlaku a tedy i tlaku na růst inflace.
Jako pozitivní lze hodnotit pokračující investiční aktivitu státu, kdy zejména národní zdroje jsou v absolutním vyjádření v rekordní výši 174 mld. Kč, což je meziročně o 13 % více. Do velké míry tak vykrývají nižší příjmy z EU v této oblasti.
Co se týče jednotlivých položek, tak rozpočet má vždy odrážet priority vlády, což u tohoto rozpočtu zachycuje právě růst výdajů na obranu a udržení objemu investičních prostředků. V oblasti školství do rozpočtu dopadla strukturální změna, kdy nově část výdajů v této oblasti bude hrazena obcemi.
Celkově lze zhodnotit, že rozpočet již plně reflektuje pozitivní reformy v podobě fiskální konsolidace či reformy penzí. Zároveň platí, že má Česká republika nejnižší schodek ze všech okolních zemí. Nižší schodek pak již také pomáhá ke svižnému ekonomickému růstu, který zatím překonává původní odhady.
Na druhou stranu je zapotřebí v konsolidaci státního rozpočtu pokračovat, neboť rostoucí výdaje v prioritních oblastech nebudou plně kompenzovány i přes růst ekonomiky v příjmech rozpočtu. Další vláda tak bude muset buď pokračovat v redukci výdajů v jiných oblastech nebo sáhnout do příjmů rozpočtu.
David Havlíček, koordinátor Národní ekonomické rady vlády
