Komu důvěřují příslušníci menšin? Na Úřadu vlády proběhla odborná konference o informačních tocích
Efektivní komunikace s menšinami je klíčová nejen pro prevenci konfliktů a krizových jevů, ale i pro zvyšování důvěry ve stát a podporu integrace, což přispívá k lepší odolnosti společnosti a posilování demokracie. Porozumění tomu, jak různé skupiny přijímají a sdílejí informace, může výrazně napomoci k lepšímu pochopení a naplňování jejich práv a potřeb ze strany státu.
Konference Informační toky ve společnosti proto propojila skupiny, které se problematikou informačních toků zabývají napříč obory a institucemi. Zúčastnilo se jí na šest desítek zástupců a zástupkyň menšin (národnostních, kulturních a jazykových), zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, experti a expertky na bezpečnost, moderní technologie, lidská práva, vzdělávání, výzkum nebo komunikaci. Kromě sdílení zkušeností a odborných poznatků přispěla konference také k propojování napříč odbornostmi, komunitami i poradními orgány vlády. Přispěl k tomu velký zájem o akci.
„Plánovali jsme skromné odborné setkání. Ukázalo se ale, že téma mezi úřady, od úrovně ministerstev po městské úřady, akademickou sférou i zástupci menšin ohromně rezonuje. Poznatky a kontakty, které si odnášíme, nám pomůžou lépe zapojit zástupce menšin do rozhodování o politikách, které na ně mají dopad,“ uvedla Klára Šimáčková Laurenčíková.
V prvním panelu představili zástupci čtyř menšin – romské, vietnamské, ukrajinské a uživatelů českého znakového jazyka, jak s informacemi pracují a jak rozmanité jsou jejich komunity. Jaká média nebo organizace sledují, jakými kanály komunikují, jaké mají zkušenosti, obavy a očekávání od komunikace státních institucí. Na to navázal druhý panel představující komunikační aktivity klíčových institucí: Ministerstva vnitra, Agentury pro sociální začleňování, Úřadu práce a Policie ČR. Druhý panel dal prostor též zástupcům akademické obce a občanské společnosti, konkrétně Člověku v tísni, Deaf Friendly, Jihočeské univerzitě a Univerzitě Karlově.
Ze závěrů akce mj. vyplynulo, že komunikace s menšinami musí probíhat systémově. Na menšiny přitom nelze pohlížet jako na homogenní skupiny, ale jako na vnitřně rozmanité komunity. V rozhodovacích procesech je zásadní zapojení od začátku. Čím lépe a dlouhodoběji je spolupráce navázaná, tím snadnější a méně časově i finančně náročná bude. Významným přínosem může být digitalizace, ta ale zároveň představuje riziko digitálního vyloučení.
„Zajímalo nás, kam příslušníci menšin chodí pro informace, proč někdy nedůvěřují oficiálním zdrojům a kde a jak s nimi jako veřejné instituce můžeme navázat dialog. Vyslechli jsme příspěvky od romské, vietnamské a ukrajinské menšiny. Zastoupeni byli též uživatelé českého znakového jazyka. Většina lidí to neví, ale český znakový jazyk je svébytnou řečí odlišnou od češtiny, což z jeho uživatelů činí jazykovou menšinu. Moc děkuji všem kolegům za jejich skvělou práci, namátkou například Policie České republiky se systémem styčných důstojníků pro menšiny nebo Úřad práce ČR a jeho komunikace v ukrajinštině,” uzavřela Šimáčková Laurenčíková.
Konferenci spoluorganizovaly Úřad vlády ČR, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Prague Center for Media Skills a Centrum pro informovanou společnost.
