Tiskový brífink po návštěvě prezidenta Václava Klause na jednání vlády, 6. března 2013

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Dobrý den, vážené dámy a pánové, začíná brífink po návštěvě prezidenta republiky Václava Klause na jednání vlády a rozloučení se členy kabinetu. A o úvodní vyjádření poprosím pana premiéra Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pane prezidente, dámy a pánové, dobrý den. Já jsem velice rád, že se mohlo dnes uskutečnit společné setkání pana prezidenta a vlády ČR. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat panu prezidentovi za vše dobré a pozitivní, co za dobu svého desetiletého prezidentského mandátu vykonal pro Českou republiku a její občany. Nejenom jako předseda vlády a jménem vlády ČR, ale i jako občan ČR. Spolupráce s panem prezidentem byla z hlediska vlády standardní, dobrou komunikací, kde i přes některé odlišnosti názorů jsme dokázali formulovat dobré průniky především tam, kde jsou pozice prezidenta republiky nepominutelné, v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Z tohoto pohledu fungovala tato spolupráce velmi dobře a já chci za ni panu prezidentovi poděkovat.

V této souvislosti nemohu i na této půdě pominout pondělní rozhodnutí Senátu Parlamentu ČR, které považuji za rozhodnutí, které poškodilo ČR v zahraničí, pouze proto, aby osobně motivovanou záští rozhodli tak, že jméno naší země je tímto způsobem zbytečně v zahraničí uváděno ve špatných konotacích. Chci využít této příležitosti a popřát panu prezidentovi nejenom hodně zdraví, ale i hodně energie a hodně úspěchů v jeho dalším působení, ať již pracovním, nebo v osobním životě, ještě jednou mu poděkovat za spolupráci.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A o slovo poprosím pana prezidenta republiky.

Václav Klaus, prezident republiky: Pane předsedo vlády, dámy a pánové. Jsem rád, že jsem opět mohl přijít na vládu, jak na tuto konkrétní vládu, se kterou, myslím, že jsme přiměřeně slušným způsobem spolupracovali, tak přijít vůbec na vládu jako takovou a do této budovy, kde jsem strávil mnoho let a pořád ještě jsem byl nejdéle sloužícím předsedou vlády v historii ČR. Takže let jsem zde prožil mnoho a jsem rád, že jsem zde dnes opět mohl být.

Nemohl jsem si nevzpomenout na to, že v sále, ve kterém jsme teď byli, jsem já byl prvně 10. prosince 1989, kdy jsem byl do první polistopadové vlády jmenován ministrem financí. Ta kontinuita tady je a dokonce i ta místnost vypadá velmi podobným způsobem.

Já jsem se snažil s vládou spolupracovat. Nevím, jestli si to všichni uvědomují, ale i když jsme za těch deset let měli jenom dvoje volby do Poslanecké sněmovny, tak jsem za tu dobu musel jmenovat šest vlád a desítky jednotlivých ministrů. Já s jistým zklamáním musím říci, že jsem za daleko nejnadějnější považoval právě vládu tuto, která se zrodila s takovým jasným, v historii dvaceti let ČR největším, mandátem. Já jsem věřil tomu, že se této vládě i díky této parlamentní síle podaří udělat něco rezolutního, proto jsem také na ni měl největší nároky, největší požadavky, spojoval jsem s ní nejvíce očekávání. Musím říci, díky tomu jsem zklamán, že šance byla a ta nebyla úplně využita. Takže bych přál této vládě, aby dožila zbytek svého funkčního období, rok a půl, aby nový prezident nebyl vtlačen do role vytváření další vlády v rámci tohoto volebního období. Přeji této vládě, aby svůj nelehký úkol zvládala, aby se pokusila přispět k rozběhnutí české ekonomiky, která už dlouho přešlapuje na místě, aby se trochu pokusila přispět k nárůstu elementárního porozumění uvnitř naší země, aby nedocházelo k takovým extrémům, k jakému došlo právě, jak zmínil pan premiér, v pondělí tohoto týdne.

Jsem rád, že jsem na vládě mohl být a přeji vládě, aby se jí ve zbytku jejího funkčního období dařilo.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Děkuji za úvodní vyjádření. A nyní je prostor pro dva dotazy.

Česká televize, Vladimír Keblúšek: Dotaz na pana prezidenta, jestli trochu nelituje, že nechodil častěji na jednání vlády, protože pokud si vzpomínám, tak za této vlády jste tady ještě nebyl. Druhá otázka, v čem byly ty rezervy, o kterých jste mluvil? Čeho vláda nevyužila? Na pana premiéra, jak se mu poslouchala ta trochu kritická slova od pana prezidenta, že jste nevyužili svojí šanci? Možná jestli se neobáváte, když se vám blíží nový pan prezident, který bude chodit častěji na jednání vlády, jestli se neobáváte, že kritika, která by mohla z jeho úst znít, by mohla vládu poškozovat?

Václav Klaus, prezident republiky: Já musím říci, že nemám pocit, že jsem chodil na vládu málo. Myslím, že prezident v podstatě na vládu nepatří. To je trochu zvláštnost, trochu svévole. Já jsem zde byl od 10. prosince 1989 a musím říci, že prezident za dobu, kdy já byl ministrem, místopředsedou vlády a předsedou vlády, nevybavuji si, kolikrát tady byl prezident republiky, můj předchůdce, možná nikdy. Prostě úkolem prezidenta není chodit na vládu, není plést se vládě do řemesla. Tady je jasně nastolena volba mocí naší Ústavou, a proto já si myslím, že o to nejde. Jestli by něco mělo eventuálně být, tak by to mohlo být nějaké posílení pozice prezidentského veta, které díky slabé pozici, kterou toto veto má, tak je to spíše symbolikou než reálnou možností zasáhnout do chodu a vývoje v naší zemi. Ale já nemám sebemenší ambici a potřebu chodit na vládu poučovat, přesvědčovat někoho. To nebylo v mém úsilí v žádném případě zastoupeno. Měl jsem často kontakty s jednotlivými ministry na Hradě, kteří tam přišli. O některých z těchto setkáních víte. Byla mediálně prezentována stejně jako řada setkání s panem premiérem, byl určitě nejméně tak velký počet setkání, která mediálně prezentována nebyla, ale myslím, že to je tak přesně úkol prezidenta, který by měl mít.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já mohu pouze dodat, že jsme parlamentní republikou a je tady Ústava, jsou tady také ústavní zvyklosti, takže předpokládám, že všichni aktéři v budoucnosti se jich budou velmi silně držet. Není důvod na tom cokoliv měnit. Co se týče pozice vlády, tak to, že se začíná s nějakým počtem poslanců a ten vzhledem k problémům jedné konkrétní koaliční strany, která ve dvou vlnách se postupně rozštěpila, takže ten počet je nakonec nižší, je skutečností. Nicméně, také je skutečností, že vláda zatím prosadila úplně všechno, co do Poslanecké sněmovny poslala a co prosadit chtěla. Samozřejmě s výjimkou některých změn ústavního zákona apod., kde potřebujeme dohodu s opozicí. Tam se to ne vždy daří, ale to je něco jiného. Z hlediska normální standardní legislativy i při nižším počtu poslanců vláda prosadila všechno, co chtěla.

ČTK, Tomáš Tománek: Chtěl bych se zeptat pana prezidenta Klause, budete se i nadále vyjadřovat k politice? I po tom, co skončíte jako prezident?

Václav Klaus, prezident republiky: Na to mohu odpovědět jednoduše a prostě, určitě ano. Institut typu prezidentské knihovny, nebo think tank, což je podstata toho Institutu Václava Klause, který byl založen, je přece o politice, o veřejné politice, je o problémech země, o jejích politických, ekonomických, sociálních a jakýchkoli jiných problémech. Takže myslím, že tento institut, kdyby toto nedělal, tak by měl správně neexistovat, neměl by sebemenší oprávnění a důvod pro svou existenci. Institut tohoto typu není akademickým pracovištěm základního výzkumu, to je navýsost pohybování se ve veřejném prostoru a tudíž dotýkat se veřejné politiky bude muset a bude chtít.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, čas brífinku se naplnil. Děkujeme vám za účast a hezký den.