Tiskový briefing po zasedání Bezpečnostní rady státu 17. ledna 2008
Tiskový briefing po zasedání Bezpečnostní rady státu ze dne 17. ledna 2008:
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém briefingu po zasedání Bezpečnostní rady státu. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ředitele agentury pro protiraketovou obranu USA generála Henry Oberinga a velvyslance USA v ČR pana Richarda Grabera. Prosím předsedu vlády o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás všechny zdravím, dobrý den. Dnes máme možnost prezentovat určitý pokrok v jednáních s USA o umístění prvků protiraketové obrany na českém území. Víte, že se včera a dnes koná bezprecedentní seminář, jehož cílem je určitá nová komunikace mezi americkými a českými partnery. Mezi firmami, výzkumnými ústavy, univerzitami, Akademií věd tak, aby se našly možnosti spolupráce, což je jedním z našich požadavků v rámci umístění prvků protiraketové obrany na českém území. Aby sem mohly proudit nejmodernější technologie, abychom se mohli účastnit společného vývoje a výzkumu v případě užití těch technologií, což si myslím, že je nejenom dobře pro tuto zemi, ale je to v souladu s jednou z mých základních priorit této vlády a mě osobně. Myslí, že celá řada otázek, které byly otevřené v uplynulé době, tak jsou víceméně argumentačně, z hlediska toho, co jsme byli schopni představit veřejnosti, jasnější. Už dnes je jasné, že hrozba raketového útoku není jenom fikce. Že se netýká jenom jedné země a ty poznatky o tom, že to nebezpečí je v jakémsi čase reálné, se potvrdilo. Myslím si, že veřejnosti v ČR už je jasné, že protiraketová obrana je globálním systém, kdy prvky v ČR a Polsku budou její přirozenou integrální součástí. Tyto prvky budou integrální součástí NATO, já jsem hluboce přesvědčen, a my jsme dnes o tom hovořili, že právě summit v Bukurešti v letošním roce ukáže jednoznačnou provázanost obrany proti raketám krátkého, středního a dlouhého doletu a celé obranné strategie NATO a že „missile defence“ bude opravdu součástí tohoto systému. Myslím si, že už je jasné, že toto zařízení přispěje ke zvýšení bezpečnosti nejen v ČR, ale že přispěje k bezpečnosti celosvětově. V tomto smyslu my očekáváme podporu i ze strany evropských zemí. Myslím, že se ukázalo, že ten systém v praxi funguje. Co se ukázalo nad veškerou pochybnost, a to je nesmírně důležité právě vzhledem k české veřejnosti a k veřejnému mínění v ČR, že se ukázalo, že neexistují žádná zdravotní, magnetická, technická a jiná omezení a rizika v souvislosti s provozem. Já jsem si jist, že ta diskuse se v ČR dostala z jakéhosi nezasvěceného furiantství do věcné diskuse. Bavíme se o dalších problémech, které to přináší, mezinárodně, zahraničněpoliticky, z hlediska času, z hlediska financí a podobně. My jsme dnes identifikovali i některé nedojednané problémy v rámci smluv. Mohu říct, že spějeme k tomu, abychom, já doufám, že dřív než v létě, jak říkal generál Obering, byli schopni ty smlouvy, jak tu velkou, tak tu na to SOFA, uzavřít. Jsem velmi rád, že se stala diskuse o protiraketové obraně standardní součástí české, ale i evropské a globální diskuse, že v této diskusi nikdy nezapomínáme na partnera v rámci NATO-Russia Council, to spojenectví a té diskuse s Ruskem, že vždy při těch úvahách počítáme s tím, že ty věci musíme konzultovat s naším partnerem, ruskou federací. To je ode mne všechno, já jsem velmi rád, že generál Obering vlastně podruhé přijel, představil i současnou pozici americké administrativy a jsem velmi rád, že jsme v této věci dosáhli tak významného pokroku.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo generál Obering.
Henry Obering, ředitel Agentury pro protiraketovou obranu USA: Jsem velice rád, že zde mohu být podruhé v ČR na návštěvě, jsem také velice potěšen, že jsem mohl zahájit seminář s účastí představitelů českých výzkumných a vědních institucí a podniků. Rád bych učinil několik krátkých poznámek k tomu, proč je důležité, co zde činíme dnes, co činíme s dalšími členskými zeměmi NATO, jak spolupracujeme s dalšími partnery po celém světě. Nemůžeme žít v minulosti, musíme žít dneškem. Dnes však ve světě existuje a roste hrozba použití balistických, řízených střel, se kterou my můžeme a měli bychom něco udělat. Pro evropské země a pro USA představuje Irán hrozbu v tom smyslu, co učinil, jak se zrychlil vývoj střel balistických, řízených střel a jejich zbraní. Uvedu příklad, v roce 2007 byl Írán na třetím místě, co se týče aktivity v letových zkouškách balistických, řízených střel. Ještě znepokojivější je to, co íránští představitelé připustili v listopadu minulého roku, že vyvíjejí řízené střely s dosahem větším, než by bylo potřebné v rámci regionálního konfliktu, s větším doletem, než by potřebovali k zasažení například Izraele. My s tím můžeme něco činit. My v USA vyvíjíme systém protiraketové obrany, který, na rozdíl od toho, co říkají někteří experti, je funkční a je schopen tuto hrozbu odvrátit. Tento systém zahrnuje součásti, jako je mobilní předsunutý radar v Japonsku, protirakety na Aljašce a v Kalifornii, protirakety umístěné na námořních prostředcích, na lodích, a radar umístěný ve Velké Británii. Nyní je čas rozšířit pokrytí tohoto systému tak, aby zajišťoval ochranu i pro naše evropské spojence, než bude příliš pozdě. Objevují se poslední dobou experti, kteří hovoří o neúčinnosti tohoto systému a o tom, že ten systém není dostatečně funkční. Já bych k tomu chtěl uvést, že tyto informace se nezakládají na aktuálních údajích a nepocházejí z dobrých zdrojů. Chci uvést, že od roku 2001 jsme provedli 42 testů a z nich bylo 34 úspěšných, kdy byl cíl představovaný řízenou střelou zasažen úspěšně. A tyto zkoušky byly provedeny v realistických podmínkách. My jsme přesvědčeni o efektivitě a funkčnosti tohoto systému a chceme tento systém rozšířit tak, že budou chráněni i občané v ČR proti těmto hrozbám, například z Íránu. Také, jak podotknul pan premiér, chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že radar, který navrhujeme pro umístění v ČR, je v provozu v Jižním Tichomoří již devět let. S tím, že nedochází k žádnému vlivu z hlediska zdravotního, z hlediska životního prostředí nebo jakýchkoliv provozních vlivů na místní obyvatelstvo. Tento typ radaru je provozován řadu let po celém světě jakožto radary meteorologické služby, jako letištní přehledové radary po velice dlouhou dobu. Dva závěrečné body, jak uvedl pan premiér, chceme, aby došlo k plné integraci našeho systému se systémem protiraketové obrany NATO, tak, jak uvedl pan premiér. Od začátku vyvíjíme systém velení a řízení a spojení v rámci našeho systému tak, aby byl kompatibilní se systémy používanými pro tuto oblast. Během několika následujících měsíců provedeme ukázku funkčnosti, kompatibility našeho systému se systémem aliančním. Nakonec, jeden z hlavních důvodů, proč jsme navštívil ČR, je ten seminář. Účelem tohoto semináře je zajistit prostředí, ve kterém bude moci docházet k navazování kontaktů mezi americkými a českými podniky tak, aby bylo možné uzavírat smlouvy o spolupráci a výrobě jednotlivých prvků systému protiraketové obrany po celém světě. V současné době máme uzavřeno pět rámcových dohod o spolupráci v protiraketové obraně, tedy s pěti zeměmi, a sedm dalších dohod je rozpracováno a předpokládáme, že dojde k jejich podpisu. Po celém světě je také přes 20 subdodavatelů, kteří mají uzavřeny kontrakty s americkými firmami. Tito subdodavatelé jsou z celého světa a dodávají prvky pro systém protiraketové obrany. Rádi bychom do tohoto klubu přivítali i ČR. Rád bych na závěr uvedl, že existuje hrozba a musíme jí věnovat pozornost v tomto století. Za druhé, tento systém skutečně pracuje, je skutečně funkční a účinný a zajistí ochranu občanům ČR a občanům členských zemí a partnerských zemí NATO před nebezpečím ze strany Íránu. Za třetí, radar je velice dobře popsán, velice dobře definován, nehrozí žádná rizika spojená s jeho provozem a my se těšíme na spolupráci s občany ČR a s průmyslovými podniky v ČR při dalších krocích v rámci realizace programu protiletadlové obrany. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji generálu Oberingovi, nyní prostor pro vaše dotazy. Prosím, Mladá fronta.
Jan Gazdík, MfD: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana generála, když se zmínil o té ukázce, co to je za ukázku? V čem bude spočívat ta prověřovací ukázka? A na pana premiéra, když dovolí, tak v minulosti, když se projednával pronájem Grippenu, tak tady bylo několik tiskových konferencí, kde se domlouvaly až 120%, mluvilo se o průmyslové spolupráci, ale neděje se příliš mnoho. Tak by mě zajímalo, jaké jsou pojistky, že se to nebude opakovat, já to nechci zpochybňovat, ale že se to tak skutečně stane.
Henry Obering, ředitel Agentury pro protiraketovou obranu USA: Co se týče té ukázky, tak se bude jednat o předvedení toho, že ty dva systémy jsou kompatibilní. Zejména co se týče informací získaných z radarů, údajů o sledování zaměřených cílů, výměny mezi systémy velení a řízení, jak z naší strany, tak aliančního systému, prostupnosti těch systémů, co se týče výměny dat mezi jednotlivými prvky, jak radary, tak i protiraketami. Cílem je ověřit a prokázat technickou kompatibilitu obou systémů.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já úplně do úvodu, nejen pro pana Gazdíka, ale spíše pro českou veřejnost, já jsem neměl nikdy nic společného s kontrakty na Grippeny. Já nejsem přítelem offsetu a je třeba vědět, že USA také, fakticky, při podobných kontraktech neužívají ten princip offsetu, nebo aspoň ne vždycky, spíše výjimečně. Ty offsetové programy, já je nechci úplně zpochybňovat, já jsem přítelem jasné smlouvy a jasně definovaných podmínek, tak jsou někdy uzavírány u firem, které by tu spolupráci uzavřely i bez toho, že by došlo k takové dodávce zařízení, protože ta spolupráce byla přirozená.
U některých firem je ta spolupráce umělá, u některých nikdy nevznikne. To znamená, já nejsem přítelem offsetových programů. To, co se pokoušíme nastavit, je standardní komunikace mezi výzkumnými ústavy, mezi firmami. To znamená otevřít prostor jak, řekl bych, legislativně-institucionální, protože musíme podepsat s USA, víceméně se dostat mezi ty země, jak řekl pan generál Obering, které vůbec budou moci využívat výsledky amerického zbrojního výzkumu a některé technologie. To je ten předpoklad, který může udělat stát, to všechno ostatní mají v rukou právě ty univerzity, právě ty výzkumné ústavy. A právě ty firmy, které mají o tu spolupráci eminentní zájem, a je na nich, jak se jim podaří zúročit ten vytvořený prostor, který v tomto smyslu bude udělán, protože je zcela evidentní, že americký zbrojní průmysl využívá poznatky, nejmodernější výsledky amerického výzkumu, americké vědy a ty technologie patří k nejšpičkovějším na světě. Pokud se nám podaří prolomit tuto bariéru a dostat se do spolupráce s americkými firmami v této oblasti, tak si myslím, že to je lepší než jakýkoliv offsetový program.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Televize Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já bych měl otázku na pana generála. On hovořil o nebezpečí ze strany Íránu, ale někteří čeští politici otevřeně hovoří o tom, že pro ně je jeden z důvodů, proč by zde chtěli mít radar, také Rusko. Mě by zajímalo, jestli pan generál se s tímto českým názorem může nějakým způsobem ztotožnit.
Henry Obering, ředitel Agentury pro protiraketovou obranu USA: Návrh na umístění radaru v ČR a dalšího prvku v Polsku je koncipován tak, aby byla zajištěna obrana před případným útokem ze Středního východu, nikoliv z Ruska. Náš návrh byl zvolen takovým způsobem, vychází z vypočítaných trajektorií, které by začínaly v oblasti Středního východu, tedy Íránu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím. Poslední dotaz. Dejte kolegovi prostor. Prosím.
Redaktor Práva: Já bych měl dotaz na pana generála, jaké je skóre zkoušek obranných raket pro střední fázi letu? Čísla, která uváděl, se týkala všech, tak pokud jde o tu střední fázi letu?
Henry Obering, ředitel Agentury pro protiraketovou obranu USA: Co se týče obraných střel blízkého doletu, to skóre od roku 2001 je 6 úspěšných z devíti. O těch třech neúspěších pohovořím. U jednoho selhání se jednalo o závadu při oddělení zásahového prostředku, tedy hlavice od nosné rakety. Zjistili jsme, že k této závadě došlo díky vadné součástce. U jednoho toho případu došlo k tomu, že část pozemní zajišťovací techniky měla závadu a nedošlo v důsledku toho vůbec k odpálení protirakety. U třetího případu se jednalo o softwarový parametr v palubní jednotce protiraketové řízené střely, kterou bylo možno opravit změnou kódu na jediném řádku. Co se týče námořních protiraketových řízených střel pro střední fázi letu, tak tam se domnívám, je skóre 10:12. U jednoho selhání se jednalo o závadu na zásahovém prostředku, defekt. U druhé šlo o to, že na lodi nebyl nastaven ten systém správně pro tu letovou zkoušku. Z těch 8 celkových nezdařených pokusů, 34 ze 42 bylo úspěšných, se nejednalo o konstrukční vadu, o závadu na funkčnosti celého systému, jednalo se o malé součástky, velmi malé záležitosti, které byly napraveny.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Tak, já myslím, že musíme končit. Ještě jeden dotaz. Pan premiér.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já ještě pro pana Gazdíka, já jsem si uvědomil. Ona tam není úplně paralela mezi Grippeny a mezi radarem, protože my od Američanů nic nekupujeme. Oni dodávají systém, my od nich nečekáme žádné korelaky pro náčelníky v tomto smyslu. Ta diskuse o tom „support package“ je spíše o tom, že v rámci této situace chceme toho využít proto, abychom se dostali do souvisejícího výzkumu s tou dodávkou, která by měla přijít z americké strany a za americké peníze.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, vám za pozornost. Nashledanou.
