Tisková konference premiéra Petra Nečase po zasedání Evropské rady k projednávaným tématům, Brusel, 9. prosince 2011

Tiskový mluvčí: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na evropské konferenci po zasedání Evropské rady, předseda vlády Petr Nečas vás seznámí s průběhem jednání.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, věřím, že jste prožili také zajímavé a pestré noční hodiny. Já můžu říci následující věc, přijížděl jsem do Bruselu s tím, že vláda ČR preferuje, aby byla dosažena dohoda o změně základních smluv celé sedmadvacítky, která by umožnila eurozóně urychlit kroky, které vedou ke konsolidaci jejích veřejných financí. To byla jednoznačně verze, které jsme dávali přednost, tzn. klasická změna smluv přijatá všemi 27 členskými zeměmi a dokonce jsme měli výhrady k některým právním trikům typu pokusit se využít protokolu 12 apod. Jako druhou možnost jsme připouštěli prolomení jakéhosi tabu, tzn. možnost v případě, že nebude možné dosáhnout dohody na úrovni sedmadvacítky o změně základních smluv, tak vytvoření systému mezivládní smlouvy pro členské země eurozóny. Ani v jednom z těchto případů vláda ČR nezaujala pozici, že by se ČR měla zúčastnit té akce eurozóny, čili ten můj postoj byl velmi logický a byl zcela v souladu s mandátem, který jsem předložil vládě ČR a který vláda ČR schválila. Chci říci, že jsme zaujali velmi racionální postoj, že to byl postoj, který jsme v podstatě zaujali především společně se Švédskem a že v podstatě z těch desíti zemí EU, které nejsou členy eurozóny, se těch 7 dalších s výjimkou Velké Británie, která zůstala úplně mimo, postupně přidávalo v průběhu dnešního rána, dnešního dne k pozici ČR a Švédska, čímž nám dali za pravdu, že také náš krok byl správný. My jsme vlastně až do této chvíle, kdy skončila Evropská rada, ze svého včerejšího, respektive abych byl úplně přesný, pozdně nočního nebo velmi brzo ranního stanoviska, neuhnuli ani o píď. My jsme také řekli, že celou řadu věcí, které eurozóna chtěla dělat pro svojí větší stabilitu a konsolidaci veřejných financí, vítáme a budeme je v ČR aplikovat nebo snažíme se je aplikovat už teď, bez ohledu na to, jestli jsou součástí nějakého našeho mezinárodně-smluvního závazku nebo ne, tzn. usilovat o vyrovnané veřejné rozpočty, o to vláda ČR usiluje bez ohledu na to, zda je tím vázána nějakou mezinárodní smlouvou nebo ne, je závazek této vlády nastavit trajektorii snižování deficitu veřejných financí tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných rozpočtů. Chceme snižovat schodky v rámci tohoto procesu, tzn. i závazek, že deficit veřejných financí nesmí překročit 0,5 % HDP ve své strukturální části, na to chci upozornit, že i část českých médií psala, že má být pravidlo 0,5 % HDP jako deficitu a že je to zpřísnění ze 3 % na 0,5 %, ne, deficit má tzv. svoji strukturální část a cyklickou část a teprve jejich součet je celková výše deficitu veřejných financí, čili toto pravidlo 0,5 % HDP se týká strukturální části deficitu, tzn. že potom teoreticky ten celkový deficit může být až třeba k těm 3 %, ale to je jeho cyklická část, kterou se to dopočítává vlastně do toho celkového objemu, čili to považujeme za správný zpřísňující krok. Ve vládním programovém prohlášení je finanční ústava, čili to, co je obsahem této dohody v podobě tzv. golden rule nebo dluhové brzy, čili opět je to věc, kterou vláda ČR chce a bude dělat bez ohledu na to, jestli je vázána nějakou mezinárodní smlouvou. Dřív jsme říkali, že mají-li být nějaká pravidla vymahatelná, tak musí být jejich součástí sankce, a že ty sankce mají být pokud možno automatické, aby nevytvářely prostor pro různé lobbingy, politické tlaky apod. a pro subjektivní posuzovaní. Vzpomeňme si v minulých letech na případy překročení schodku veřejných financí, když se to poprvé stalo Portugalsku, bylo briskně potrestáno sankcemi a také okamžitě tehdy upadlo do recese, zatímco když ten samý prohřešek posléze spáchala Francie, Německo, tak se začal upravovat pakt stability a růstu a vlastně změkčovat, takže tato automatika sankcí má zabránit mimo jiné i rozdílnému zacházení s různými státy. Také souhlasíme s dluhovým pravidlem, kde území, a to se nás naštěstí netýká, která mají více než 60 % celkový veřejný dluh, 60 % HDP, takže se vlastně ročně bude postupně snižovat o jednu dvacetinu toho, co přesahuje přes těch 60 % HDP, až dosáhne vlastně v průběhu let těch maximálně 60 % HDP, čili všechny tyto věci jednoznačně schvalujeme a v podstatě vláda ČR je dělá a bude dělat bez ohledu na to, jestli je podepsána pod konkrétní mezinárodní smlouvou, která toto vlastně těm svým signatářům nakazuje. My také považujeme za nutné samozřejmě o této věci velmi otevřeně debatovat, já musím říci, že jsem dnes přivítal některá prohlášení např. lídrů opozice z ČSSD, já si to vysvětluji tak, že to znamená vlastně, že slibují podporu i pro přijetí tzv. finanční ústavy, čili té protidluhové brzdy, která musí mít podobu ústavního zákona a vyžaduje tedy dohodu s opozicí jak v PS, tak především v Senátu, tzn. jestliže oni volají po přistoupení k této mezinárodní smlouvě, tak tím současně říkají, že jsou pro dluhovou brzdu, kterou, když si vezmete jejich rétoriku jenom několik měsíců starou, dokonce z tohoto volebního období, tak ji odmítali, a to je velmi pozitivní posun pro ČR, že si ČSSD uvědomila tuto svoji chybu a rozhodla se změnit svůj mnohaletý postoj. Já chci také říci, že nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z celé řady důvodů. V prvé řadě z toho důvodu, že nikdo vlastně doposud nezná její obsah, to jsou jenom velmi rámcové, tezovité části, kde vůbec není znám konkrétní obsah, konkrétní paragrafy, konkrétní články této smlouvy. Za další není z toho úplně jasné v tuto chvíli, kde a za jakých okolností případně dojde k přenosu kompetencí z národní úrovně na evropskou úroveň proti stávajícímu stavu danému Lisabonskou smlouvou, což by mimochodem v souladu s vládním programovým prohlášením vyžadovalo potom schválení referendem. Není jasné, jaký tato smlouva bude mít vliv na fungování a řešení problematiky vnitřního trhu, to je další velký otazník, který zůstává, není jasné, přestože vypadlo z toho textu i jaksi pod naším spolutlakem to „ex antes“ z posuzování rozpočtu. Zda se to tam náhodou, když jsme to vyhodili dveřmi, nějakým prostě oknem znovu nevrátí, čili ohrožení rozpočtové suverenity jednotlivých členských zemí. Není také jasné, zda tato smlouva nebude zasahovat do kompetencí, které dnes spadají do pravomoci národních států, např. důchodové systémy a zdravotnictví, které jsou velmi expenzivní, jsou součástí veřejných financí, a přesto spadají do národní pravomoci a není pro ně jaksi regulace jaksi ze strany evropského práva a především vzniká tady skutečně velká otázka, jakkoli byla bagatelizována při tom mnohahodinovém jednání, jak do podobné smlouvy nebo dohody budou zahrnuty evropské instituce a především Evropská komise a Evropský soudní dvůr. To jsou totiž instituce, jejichž pravomoci jsou dány výhradně evropským právem a jsou jako kdyby ve vlastnictví všech členských zemí EU, čili celé sedmadvacítky a je otázkou, nakolik menší zúžená skupina v rámci sedmadvacítky je může pověřit nebo žádat po nich nějakou činnost, která není definována evropským právem a evropskými smlouvami, takže to je věc, která se také musí velmi jasně vyjasnit. V každém případě ale symbolicky znamená ten závěr členských zemí eurozóny jít cestou mezivládní smlouvy jeden velmi jasný signál – ukazuje to totiž mimo jiné, že dva roky fungující Lisabonská smlouva byla slepou uličkou, protože podstatou Lisabonské smlouvy bylo posílení komunitárního principu fungování EU na úkor mezivládní spolupráce zdůvodňované tím, že se tím zvýší efektivnost a celková akceschopnost EU. Ukázalo se, že tento základní raison d´etre „Lisabonu“ vlastně neplatí a dnešní Evropská rada ho tím úmyslem zřídit vlastně mezivládní dohodu, tzn. od komunitární spolupráce se silněji postavit na bázi mezivládní spolupráce dokonce mimo rámec stávající základní smlouvy, tak to je prostě řekl bych symbolický, jasný vzkaz, že do značné míry to byla slepá ulička. Takže tolik, dámy a pánové, mé úvodní slovo a jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

Právo, Michal Vacek: Chtěl bych se zeptat, tento summit byl vykládán jako místo, kde se mají dohodnout klíčové kroky na uklidnění finančních trhů, myslíte, že tohoto účelu bylo dosaženo a co by o tom svědčilo?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Řeknu velmi otevřeně, že není důležité, co si o tom myslím já, důležité je jaká bude opravdu reakce finančních trhů a nemyslím jen v tom krátkodobém horizontu hodin a dní, ale především bych to viděl v těch následujících týdnech, zda tyto kroky budou finančním trhům připadat jako dostatečně důvěryhodné nebo ne. Já mohu říci pouze jedno, zopakovat tezi, kterou jsem řekl mnohokrát veřejně, ale i na jednání Evropské rady. My máme vitální národní zájem na tom, aby se eurozóna konsolidovala. Míra našeho ekonomického propojení s ní je tak velká, že z jakýchkoli problémů eurozóny nejenže nemůžeme a nesmíme mít radost, ale máme s nimi prostě problémy, takže z tohoto důvodu je tento krok takto definovaný.

Lidové noviny: Jak moc je po tom dnešním jednání jasné to dohadování se na tom s centrální bankou (dále nesrozumitelné)…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak toto musím říct, že v těch závěrech, za prvé eurozóny, čili to není závěr, který se týká ČR, protože to je v tom anexu, který je za závěry Evropské rady je vždycky anex, který se týká, který je prohlášením hlav států a vlád eurozóny, čili se to nemůže týkat ČR, to je něco podobného jako kdybych se já rozhodl, že mě vy, novináři, zaplatíte kafe a oběd, jako rozhodnout se tak můžu, ale rozhodnete nakonec vy, jestli to kafe a ten oběd mi zaplatíte, já přepokládám tedy že jo, ale to tedy s problematikou MMF nemá nic společného, čili je tam navíc použito slovo „consider“, čili má se to jako kdyby zvážit, čili to není žádný tvrdý závazek a nečlenských zemí eurozóny se to týká v podstatě v podobě, řekl bych, výzvy, přání, prosby, něčeho podobného, jenže nás eurozóna jako nečlenskou zemi nemůže k ničemu zavázat, bylo by to podobné jako kdyby tam, a je to tam v tom jednom řádku, když se vyzývá mezinárodní komunita k tomu, aby pomohla, tak je to jako kdyby tam byla výzva třeba k Číně, aby zaplatila. Ty úvahy, které byly a které zřejmě vy máte na mysli, tzn. mít natvrdo a závazně půjčku ve výši 200 mld. euro, z toho bylo uvažováno v těch x variantách, které běžely politicky, 150 mld. z eurozóny a 50 mld. z nečlenských zemí eurozóny, tak v této podobě to vůbec neprošlo a vůbec nebylo uvažováno. Jakkoli na těch různých variantách na pracovní úrovni se diskutovalo a pracovalo, toto nebylo předmětem reálného politického rozhodování. Já musím říct, že by to pro nás byl problém, protože z těch 50 mld. pro nečlenské země EU zhruba 3,5 mld. připadají, euro tedy, na ČR, což je téměř 90 mld. korun, což je podle propočtů 11 % devizových rezerv ČNB, čili již z těchto číselných údajů neplyne, že kdyby to bývalo bylo jako kdyby v reálném životě uskutečněno, tak je to pro nás těžko akceptovatelné, ale byla by to pouze jedna z možných hypotéz, čili prosím, vůbec toto nebylo jednáno a vůbec nebylo diskutováno na Evropské radě, že by k tomu takto mohlo dojít.

?: Ani pro země, které se k ní připojují?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ani pro země, které se k nim připojí, ani dokonce pro členské země eurozóny, znovu opakuji i pro ně je tam slovo „consider“, čili ani pro ně tam není závazek, budou prostě uvažovat o tom, jestli neposílit MMF.

Český rozhlas: Dobrý den, ČR tedy podle těch závěrů by měla zvážit, jestli se v budoucnu připojí k této dohodě, jaké tedy budou vaše kroky především na domácí scéně, budete je konzultovat s koaličními partnery, a nemyslím teď jenom dluhovou brzdu, která je pro nás asi populární, ale třeba i ostatní části toho balíčku, i když vy asi řeknete, že není konkrétní atd., jako třeba sankce, budete jednat s opozicí a budete tedy předkládat do parlamentu, aby se ČR připojila nebo nikoliv? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, o tom, jestli se ČR má nebo nemá připojit, tak musí vědět k čemu, a to teď neví, teď má prostě jenom jednu dvě stránky tezí. To je zatracený rozdíl od podoby mezinárodní smlouvy, která dokonce může být jaksi vymahatelná a případně její neplnění sankcionovatelné, to je zatracený rozdíl, to je jako když si uděláte náčrtek rodinného domku a pak ten dům už máte postavený, to je zatracený rozdíl od toho náčrtku rodinného domku k postavenému domu, do kterého už chcete navézt jenom nábytek a přestěhovat se, je ještě zatraceně dlouhá cesta, čili o nějakém definitivním rozhodnutí bude skutečně možné mluvit až tehdy, až bude podoba té smlouvy dána a především musím říci, že ve chvíli, kdy není jasný vliv na vnitřní trh, kdy by tam např. mohla být hrozba harmonizace přímých daní, byť cestou daňových základů nebo konsolidovaných daňových základů, kdyby mohla tato dohoda zasahovat do oblastí, které jsou pod národní kompetencí typu důchodový systém, zdravotnictví, prostřednictvím těch „country specific recommandation“, které by byly závazné a dokonce vymahatelné, dokud není vůbec jasné, a je to velmi diskutabilní, jak to bude s použitím evropských institucí, protože i, řeknu velmi otevřeně, z kuloárových jednání s právní službou rady je možné konstatovat jednu věc, ta právní služba svůj názor obrátila během 24 hodin o 180°, tzn. od názoru, že je to v podstatě velmi komplikované a prakticky těžko uskutečnitelné, aby evropské instituce mohly sloužit menší vybrané skupině členských zemí EU, až po názor, že to tedy zřejmě půjde, takže to jsou všechno příliš závažné otázky na to, abychom podepisovali nějaký bianco šek, takže na té smlouvě se bude pracovat, my to budeme velmi pečlivě monitorovat, budeme se maximálně zúčastňovat těch debat a jak jsem řekl, bude-li se to držet v tom koridoru, tzn. vyrovnané rozpočty, výše těch deficitů, protidluhová brzda a podobně, tak to jsou věci, které my budeme dělat tak jako tak, s tím nemáme problém. Na druhou stanu, kdyby tam přibyly věci typu harmonizace přímých daní, zavádění nějakých nových daní, harmonizace důchodových a zdravotnických systémů, nějaké „ex ante“ posuzování rozpočtových politik nebo rozpočtů, to jsou všechno věci, které by šly překonat nebo překousnout jenom velmi těžko.

Česká televize, Eva Hrnčířová: Pane premiére, sám jste mluvil vlastně o vlivu ekonomiky eurozóny na ČR, v pondělí máte jednání s NERVem, který by vám měl předložit nějaké návrhy co dělat, pokud by ekonomika šla do recese, co od toho jednání čekáte a budete se, do jaké míry se budete těmi návrhy řídit?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že s NERVem spolupracujeme dlouho, to není až teď v pondělí, tzn. včetně těchto makroekonomických záležitostí, to už je od počátku. Já bych shrnul v podstatě ty možnosti pouze do 3 scénářů, tzn. první scénář, který můžu označit možná za realistický, tzn. růst v příštím roce mezi +1 až -2 % HDP, tam já bych příliš nerozlišoval, jestli je to jako kdyby nad tou nulou nebo pod tou nulou, potom scénář, který by v postatě odpovídal poklesu, který tady byl v roce 2009, tzn. někde zhruba okolo těch 5 %, a potom samozřejmě velmi krizový scénář, že by ten pokles byl větší a to by skutečně byl důsledek nějakého kolapsu eurozóny, který pevně věřím, že nenastane, čili tímto se určitě budeme zabývat a i média seznámíme s některými věcmi, ale já bych tady chtěl velmi zdůraznit, že by bylo velkou chybou, když by ústavní činitelé a zvláště členové vlády a představitelé země strašili nějakými apokalyptickými scénáři. To že máme upozorňovat na makroekonomická rozpočtová rizika příštího roku, že ta situace vůbec nebude růžová, tzn. řekl bych zákaz lakování na růžovo, to je pravda, že máme být připraveni i na horší vývoj ekonomiky, to je také pravda, ale že bychom primárně měli vypouštět veřejná sdělení o těch nejkrizovějších scénářích, tak to v ekonomice jde velmi často, prostě vyslovené skutečnosti se nakonec stanou ekonomickou pravdou, tak na to bychom měli být velmi opatrní, a když se podíváme i na českou ekonomiku a podíváme se na to, že vlastně z těch zhruba 3 800 mld. korun HDP ročního je zhruba polovina vytvářena spotřebou domácností, dalších zhruba 800 mld. korun je tvorba fixního kapitálu, čili ty dva zdroje, téměř 2/3 HDP, které jsou dány do značné míry ochotou domácností a firem utrácet, tak strašit je, tak to ukazuje koneckonců i výsledky 3. kvartálu letošního roku, že ty obavy tam jsou, že jako kdyby jak lidé, tak firmy trošku drží peníze v bankách na účtech u sebe a že se to i projevilo v tom, že vlastně kvartál proti kvartálu, ne rok proti roku tam je růst, dále kvartál proti kvartálu je dokonce mírný ekonomický pokles, byť podle mého názoru za hranicí statistické chyby.

Respekt: Já bych se chtěla vrátit k otázce Ondřeje Housky, k té procesní stránce a sice k těm konzultacím dneska ráno, když to vypadalo, to rozložení sil trošičku jinak, než to nakonec dopadlo ve finále, chtěla jsem se zeptat, zda jste třeba konzultoval tu věc, teď nemyslím v 6 ráno, ale o něco později, ať už s ministrem zahraničí nebo třeba ministrem financí nebo opozicí? S tím souvisí podotázka a je to furt ta jedna, do jaké míry, jak vlastně si představujete tu politickou konzultaci o té věci v následujících týdnech a měsících, mluvil jste o tom, že my vlastně budeme čekat na vyjasnění smlouvy, což je ten úkol tady, čili ten náš, jak si to představujete, jestli chcete, aby to byl třeba celý parlament, který by se k tomu vyjádřil nebo jenom evropský výbor náš sněmovní, který je poměrně silný? A s tím souvisí třetí bod, je nějaká předdohoda s tím zbytkem té devítky, když teda pominu eurozónu a Británii, tu devítku zemí, do jaké míry budete mezi sebou korigovat případné informování se, zkrátka a dobře, aby si člověk, který si otevře zítra ráno noviny, řekl nebo on vzal odpověď na otázku, dokdy je tedy jakýsi dead line na vyjádření ano či ne a případné (nesrozumitelné)…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu trochu odzadu, já jsem přesvědčený, že výsledná podoba té dohody bez ohledu na to, jestli se jí zúčastní ČR nebo ne, tak bude v podobě otevřeného dokumentu, v každém případě musí být otevřená minimálně pro ty země, které v budoucnosti budou chtít přistoupit k euru, tak se s vysokou pravděpodobností vedle samotného aktu přistoupení k euru bude od nich vyžadovat přistoupení ke stabilizačnímu mechanismu, EESM, a prakticky na 100 % i k této mezivládní dohodě, čili principiálně ona bude muset zůstat i pro futuro otevřená pro nové členské země. Za další pro ty země, které nejsou členskou zemí eurozóny a přesto by se k této dohodě připojili, tak je tam přece jenom jedna skrytá nevýhoda, na ně se vztahují především všechny ty sankční a přísné mechanismy, tzn. je tam ten bič, ale oni neinkasují výhodu společné měny, včetně solidarity právě třeba přes EESM apod., čili chybí tam ten cukr, je to trošku takový jednostranný krok, to si musí všichni, kteří nebudou v eurozóně a připojí se k této dohodě, uvědomit, že vlastně po tu dobu než přistoupí k euru, tak budou inkasovat pouze bič bez cukru. Takže to určitě možná na rozhodování někoho může mít vliv. Za další, ptala jste se na ty dohody, my od počátku tuto věc velice úzce komunikujeme především se Švédskem, já jsem prostě v kontaktu s Federickem Reisfeldem a máme také dohodu, že o jakémkoli vývoji v této věci vnitrostátní v našich zemích se budeme informovat, podobnou dohodu mám i s Viktorem Orbánem, maďarským premiérem. Co se týče konzultací, tak samozřejmě já v těchto věcech jsem v kontaktu s ministrem financí, protože dlouhodobě na těchto záležitostech, které se týkají hospodářské koordinace rozpočtové politiky, naše úřady spolupracují, takže je to poměrně logická pracovní komunikace a jsme samozřejmě v telefonickém kontaktu a byli jsme tak i v těchto hodinách a těchto dnech.

?: I dnes ráno?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, samozřejmě.

?: A s ministrem zahraničí?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak i pan ministr zahraničí se vyjádřil veřejně, že jaksi tuto věc přesunul na pana ministra financí, co se týče eura a eurozóny v rozhovoru pro nejmenovaný, přesto zde přítomný český deník…

?: Takže jste spolu nemluvili?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: No já jsem mluvil s panem ministrem financí, toto navíc z hlediska kompetenčního zákona, ty rozpočtové otázky spadají pod ministerstvo financí nikoliv pod MZV. A ten dead line podle mého názoru nebude žádný, protože budou pouze milníky, jedním z určitě významných milníků bude chvíle, kdy bude znám rozsah a obsah té smlouvy, kde již bude možné se bavit tedy konkrétně ano nebo ne, ale nějaký dead line podle mého názoru nebude. S tím, že my samozřejmě musíme připravit analýzy toho, co bude schváleno, např. velmi podrobnou právní analýzu z hlediska např. fungování evropských institucí v evropském mechanismu, protože tady opravdu ty názory nejsou jednoznačné a i některé ekonomické analýzy, prostě zavedení některých těchto kroků musí být provedeny, takže budeme to určitě diskutovat intenzivně na pracovní úrovni jednotlivých ministerstev, vlády jako celku a samozřejmě s opozicí, protože to má přesah přes jedno volební období a navíc některé kroky typu zavedení zlatého pravidla vyžadují změnu nebo přijetí ústavního zákona, takže tam v každém případně potřebujeme spolupráci s opozicí, ale tím, jak se ČSSD přihlásila vlastně k této smlouvě, že jako kdyby oni že by k ní přistoupili, tak tím současně říkají, že vlastně kývli na to, že má být zavedena v době ústavního zákonu dluhová brzda a to je velmi významný posun a pozitivní, já ho hodnotím velmi pozitivně.

MF Dnes: Pane premiére, vy sice neznáte obsah té budoucí smlouvy, ale ten domeček, o kterém jste mluvil, už vám vykreslili včetně záclonek a vy vidíte…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ne, ne, ne, ne…

MF Dnes: …jakým směrem ta eurozóna chce jít, tzn. jaké šance dáváte tomu, že vůbec dojde ke společné dohodě 26 zemí?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že rozhodně domeček není vykreslen, záclonky už vůbec ne, je velmi hrubá skica, ze které snad jde poznat, že to není přízemní domeček, ale jednopatrák a jestli má rovnou střechu nebo šikmou střechu, to je…prosím?

MF Dnes: …že to mu vůbec nerozumím.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: …prostě velmi hrubá skica. Takže některé klíčové otázky, které třeba pro nás jsou, jak jsem tady již zmiňoval, bude tam daňová harmonizace v oblasti přímých daní? Ano nebo ne? To nikdo neví, mluví se o tom, ale nikdo neví, zda to tam bude. Bude tam nějaký princip ex ante schvalování nebo předjednávání národních rozpočtů nebo rozpočtových politik, bude tam zásah do národních kompetencí, bude tam třeba nějaká vymahatelnost a závaznost těch „country specific reccommandations“, tedy příliš mnoho důležitých otazníků, nikoliv povrchních otazníků typu záclonka taková nebo onaká. To je prostě o konstrukci toho domu, velmi zásadní otázky. Čili když by tam byly tyto věci typu harmonizace přímých daní, když by tam byla otázka jako ex antes schvalování rozpočtu eurounijními institucemi, když by tam byly nějaké požadavky na harmonizaci třeba důchodových systémů a zdravotnických systémů, když by to v podstatě pro nás jako pro nečlenskou zemi eurozóny skutečně znamenalo dlouhodobé konzumování pouze těch sankcí, těch bičů a přitom nemít ty výhody těch benefitů z té solidarity typu přístupu k EESM, tak pro mě by to bylo těžko akceptovatelné.

TV Nova: Pane premiére, bude ta dohoda, která byla na tomto summitu uzavřena, potřebovat ještě další summit, když jste mluvil o té nejasné roli evropských institucí, budete se k tomu muset sejít znovu v tom plném počtu, abyste zvládli ten návrh, nebo to už je opravdu jenom věc té sedmnáctky, té eurozóny?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Velmi teď bude záležet na tom, jak rychle pokročí práce směrem ke konkrétnější podobě té smlouvy. Já osobně jsem přesvědčen, že se vystačí s formátem pravidelných evropských rad, tzn. má být na začátku března, zazněla jednoznačně na tom jednání ambice, že by vlastně do toho března měla být již známa konkrétní podoba této smlouvy, zda to tak bude nebo ne, to teprve ukáže čas.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, děkuji a přeji hezký den.