Tisková konference premiéra Petra Fialy a generálního tajemníka OECD Mathiase Cormanna

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci k návštěvě generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Mathiase Cormanna. O úvodní slovo už poprosím předsedu vlády České republiky pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, je pro mě čest, že tady opět po dvou letech mohu přivítat pana generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pana Mathiase Cormanna, který přijel představit hospodářský přehled České republiky 2025. Jedná se o zprávu, která analyzuje hospodářskou situaci České republiky, ale nejenom analyzuje velmi důkladně, ale která přináší také doporučení, která se týkají možných dalších reformních kroků, reformních opatření.

Já musím říct, a my jsme teď měli možnost s panem generálním tajemníkem velmi podrobně diskutovat ta doporučení a dotkli jsme se i samozřejmě výzev, které před nejenom českou ekonomikou, ale evropskými ekonomikami stojí. Mohu konstatovat, že Česká republika souhlasí s řadou doporučení ze strany OECD. Mnoho z nich se nám už podařilo realizovat schválením řady reforem, jako byla třeba, jako byl třeba konsolidační balíček nebo jako byla důchodová reforma.

Jsem rád, že některá ta čísla i v mezinárodním srovnání jsou opravdu velmi pozitivní, ať už se srovnáváme se zeměmi bývalého východního bloku tady ve středoevropském regionu, nebo i celkově v některých těch parametrech, jako je třeba dlouhodobě mimořádně nízká nezaměstnanost. Jsme rádi, že se nám podařilo zkrotit inflaci, snížit inflaci, znovu nastartovat hospodářský růst, a že ten hospodářský růst je i předpokládán v té zprávě OECD.

Naše evropské ekonomiky čelí mnoha výzvám nejenom v oblasti bezpečnosti, ale taky v oblasti konkurenceschopnosti a s ohledem na to budeme muset utvářet, realizovat další kroky ať už na národní úrovni, nebo na evropské úrovni. Mluvili jsme i o tom, že bude potřeba naše rozpočty připravit na vyšší výdaje, které musíme vložit do bezpečnosti a do obrany a jak si s touto výzvou poradit.

My jsme se bavili o některých konkrétních krocích, které jsme udělali, a i o tom, co by se ještě dalo dělat v těch dalších, v těch následných krocích. Mluvili jsme o konsolidačním balíčku, který pomohl snížit veřejný deficit z těch více než 5 % v roce 2021 na 3 % HDP v minulém a letošním roce, a že jsme tedy země, která zase plní, nebo který nyní plní maastrichtská kritéria. Míra zadlužení k HDP je ve srovnání s většinou zemí stále nízká. V posledních letech se pohybuje kolem 42 %. Naše veřejné finance jsou v lepším stavu než u řady našich sousedů. Nicméně samozřejmě doporučení OECD je v tomto odpovědném hospodářství dále pokračovat.

Jedno z těch doporučení se týká i oblasti důchodů. Námi přijatá důchodová reforma jde určitě správným směrem, reaguje na demografické změny, umožní dalším generacím dostávat důstojný důchod. My už vidíme, že ty úpravy důchodového systému se částečně projevují už nyní, kdy se deficit důchodového účtu loni snížil o 22 miliard korun, a tady už vidíme ty pozitivní výsledky těch změn, které jsme udělali. Doporučení OECD je ale i tady jít ještě o něco dál.

Já i osobně velmi vítám, že se OECD v hospodářském přehledu zaměřila, ve své hlavní kapitole, na oblast vzdělávání. My tuto oblast také považujeme za klíčovou. Je jednou z priorit naší vlády. To hlavní, nebo jedno z hlavních doporučení OECD v této oblasti je řešení nerovnosti ve vzdělání, což víme, že je dlouhodobý problém, který tady máme, zvyšování kvality a efektivity školního vzdělávání, o to se snažíme těmi změnami a reformami, které právě startujeme, a rozšiřování možnosti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků. To jsou doporučení, která chceme vzít vážně, bereme je vážně a snažíme se náš vzdělávací systém změnit. Mimo jiné, nyní je projednávána novela školského zákona, která např. ukotvuje možnost financovat školy podle náročnosti poskytovaného vzdělání a přináší další změny, které jdou v tom směru, co nám doporučuje OECD.

Myslím, že, aniž bych teď šel do nějakých dalších podrobností, že zpráva OECD popsala velmi správně hlavní výzvy, kterým čelíme. V řadě věcí návrhy odpovídají opatřením, která naše vláda připravuje. Je tam inspirace i pro další kroky. Takže bych rád využil této příležitosti, abych ještě jednou panu generálnímu tajemníkovi a jeho kolegyním a kolegům poděkoval.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlád Děkuji a nyní poprosím o slovo pana Mathiase Cormanna.

Mathias Cormann, generální tajemník OECD: Velice děkuji, pane premiére, je to opravdu radost být znovu v Praze, abych vám představil hospodářský přehled České republiky ze strany OECD. Jsem si vědom toho, že máme významnou příležitost, kterou slavíme, to je třicet let členství České republiky v OECD. A když se ohlédneme za těmi třemi dekádami, tak myslím, že je opravdu za čím se ohlížet. Velice děkuji za stabilní, institucionální rámec, za investice, které jste do tohoto vztahu vložili a za velice vzdělanou pracovní sílu.

Mezi rokem 1995 a 2024 HDP vzrostlo asi o 77 %, ve srovnání s tím průměr OECD byl tedy 51% nárůst. Česká republika také se podílí na významných dodavatelských řetězcích a export rostl průměrně tempem 7,2 % ročně tedy. Trh byl také velice dynamický, zaměstnanost mezi 15–64 lety věku vlastně se zvýšila tedy na 75,4 % a je to vlastně výrazně víc než průměr OECD a jsme o 10 % výše než v roce 2010 tady v České republice. 36 %. Nezaměstnanost vlastně 2,6 % teď je níže, výrazně níže než průměr OECD. Znamená to tedy, že Česká republika se těší silné ekonomice. Jednoprocentní růst hospodářství v roce 2024 v této zemi samozřejmě byl důsledkem stagnace, která nastala po napadení Ukrajiny Ruskem a v následné energetické krizi a také samozřejmě se projevily inflační tlaky a teď postupně klesají.

My předvídáme, že růst nadále bude pokračovat tempem 2,1 % letos a 2,5 % příští rok. Také předpokládáme, že situace domácností povede k vyšší spotřebě a také povede k významným krokům to, že se využijí fondy Evropské unie v této oblasti. Česká republika je také významným partnerem včetně Slovenska, Německa a Polska a jejich postavení se jaksi zesiluje.

Potom, co se týká inflace, tak někdy v roce 2022 byla vlastně inflace 18 %, ta headline inflation, vypadá, že se bude pohybovat někde ke 2 %. Stejně tak jako v roce 2024 směřovala tímto směrem. Těšíme se tedy na další silný růst České republiky a její ekonomiky do budoucna. Co se týká politických záležitostí, tak tam je známá a je tam patrná makroekonomická stabilita. Ty monetární tlaky postupně ustávají. V roce 2022, 2024 vlastně byla 2% inflace a tím se Česká národní banka mohla dostat jaksi k postupnému uvolňování. Dočasně došlo k navyšování cen potravin, postupně se zase uvolňovala ale inflace v oblasti služeb a předpokládáme, že v roce 2025 ten trend bude pokračovat.

A konečně, co se týká konsolidace fiskální, tak ta by měla pokračovat, aby se uvolnil prostor pro řešení otázek vyšších výdajů, nebo předpokládaných vyšších výdajů s tím, jak lidé budou se dožívat vyššího věku a samozřejmě také s klesající inflací.

Mezi roky 2019–2023 vzrostlo zásadně zadlužení, protože bylo nezbytné vytvořit polštář pomoci domácnostem a podnikům po covidové pandemii a také s energetickou krizí. Došlo také ke snížení daně z příjmu fyzických osob v roce 2021. Veřejné zadlužení se v roce 2023 dostalo na 42,4 % HDP. Ale musím říci, že komparativně v mezinárodním standardu je to pořád ještě nízko, a vidíme také snahy konsolidovat veřejné finance a výsledky této konsolidace vidíme už na začátku roku 2024. Tak, jak říkal pan premiér, my doporučujeme pokračovat na této cestě.

Co se týče fiskální konsolidace, tak by měla pokračovat ve střednědobém výhledu tak, abyste splnili národní a také OECD pravidla. Důchodová reforma je také nezbytná vzhledem k tomu, jak stárne populace. Co se týče poměru osob starších šedesáti pěti let, tak se zvýší ten podíl z 35 % v roce 2024 na 55,7 %, což je méně než průměr OECD. Je potřeba postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu a myslím si, že váš krok zvýšení odchodu do důchodu na 67 let je krok dobrým směrem, ale budou potřeba další opatření, a i tak se zvýší celkové zadlužení na 70 % do roku 2050.

Dále bude potřeba sledovat výdaje v různých oblastech a zvyšovat efektivitu veřejných služeb, veřejného sektoru tak, abychom dosáhli fiskální udržitelnosti. Když se podíváme na Českou republiku a např. fragmentaci obcí, ten systém obcí v České republice je vysoce fragmentován. Máte nejmenší průměrný počet osob na obec v OECD a myslím si, že ten graf tady to naprosto ukazuje, a v důsledku toho je pro vás výzvou poskytovat vysoce kvalitní služby na té nejnižší úrovni. Abyste zlepšili poskytování služeb, veřejných služeb na té nejnižší úrovni, tak doporučujeme silnější spolupráci mezi obcemi včetně finančních pobídek, aby se podpořila dlouhodobá spolupráce případně povinná spolupráce mezi obcemi, co se týče poskytování takových základních služeb, jako je provozování základních škol, případně zpracovávání stavebních povolení apod. Případně vytvořit regionálně kompetenční centra pro tyto účely.

Další politická oblast našich doporučení se týká posilování inovací a investic. Byla narušena tato oblast, co se týče průměru OECD. Co se týče investic a růstu produktivity, tak v období 2010–2019, vidíme na grafu, jsme měli růst produktivity, nicméně poté kvůli covidu klesla a měli jsme negativních 0,7 % v období 2021–2023 kvůli covidové pandemii. Na konci roku 2023 ta produktivita České republiky byla o 23 % pod průměrem OECD. Je potřeba zaměřit se na produktivitu tak, aby se dále zvyšoval životní standard občanů v České republice.

Co se týče kapacity výzkumu a inovací v České republice, je potřeba ji posílit, aby se posílil růst produktivity. Česká republika investuje příliš málo ve srovnání s průměrem OECD do inovací. Ty podniky v České republice investují pouze 0,75 % HDP do výzkumu a vývoje. V OECD je průměr více než dvojnásobný. Cílená veřejná podpora investicí, výzkumu a vývoje a přijímání nových technologií by mohla pomoci, aby se zvýšila celková efektivita a růst produktivity. Česká republika má ještě prostor pro zvyšování např. daňových odpisů, finančních prostředků, které firmy dávají na výzkum a vývoj, případně další podpory malých a mladých podniků.

Další rozvoj kapitálových trhů. Tím dalším rozvojem by se překonala určitá omezení pro malé podniky, samozřejmě také institucionální investory z pohledu daňových úlev tak, aby se vytvořil silnější trh s rizikovým kapitálem. Také vyšší alokace do penzijních fondů, tím by se také mohla jaksi prohloubit ta síla toho, nebo zvýšit hloubka trhu kapitálového a zároveň by to pomohlo i veřejným financím.

Scaling up, neboli jaksi možnost rozšiřování firem do nových měřítek, tam by se dalo říci, že mladší společnosti třeba jsou ochotny podílet se na tomto růstu, ale tady v tom vlastně Česká republika jaksi za průměrem OECD zaostává. A je dobré uvědomit si, že přímočařejší možnost vstupu na trh by také umožnila větší růst v této oblasti a je to tak na základě pravidla tichého souhlasu.

Co se týká vzdělávání a dovedností, tak podle organizace PISA, což je program OECD pro porovnávání výsledků studentů, tak patnáctiletí studenti, studentky v České republice vlastně vykazovali lepší výsledky než průměr OECD, a je tam vlastně v podstatě jakoby rok náskok. Zatímco PISA, to skóre vlastně trochu kleslo z roku 2022 na 19, tak bylo o něco nižší v České republice než v zemích OECD. Samozřejmě se tam projevil vliv pandemie.

Výsledky, nebo spíše propady, rozdíly ve výsledcích studentů a tyto školní výstupy by měly jaksi být odstraňovány. Studentky a studenti, kteří pocházejí ze znevýhodněných prostředí, by měli mít vlastně lepší výsledky v podstatě, jako by to bylo, rozdíl tedy z pohledu šestileté školní docházky oproti průměru, který měřila tedy PISA v OECD. Odstranění těchto propadů by samozřejmě mohlo zlepšit výsledky těchto studentů z nejznevýhodněnějších prostředí.

Dále by se měl také zlepšit přístup ke vzdělávání v raném věku, který by zvláště prospěl dětem ze znevýhodněných prostředí, a také zlepšit systém nebo přístup k systému dětské péče. To by mělo být zároveň i doplněno snahami o přístup k dávkám pro nejznevýhodněnější domácnosti, tedy dávkám na děti. Zdá se, že nadále také se Česká republika potýká jaksi s tím, že vybavenost dovedností neodpovídá potřebám trhu, přestože Česká republika se těší velice nízké nezaměstnanosti. Je ovšem potom těžké pro zaměstnavatele hledat ty zaměstnance, kteří jsou vybaveni správnými dovednostmi, potřebnými pro ně.

Na tom také pracuje samozřejmě systém vzdělávání, který by se měl zaměřit na to, aby adekvátněji připravoval studenty na pracovní trh. Pouze 16 % studentů v tom vzdělávacím systému se v České republice, naproti tomu 65 % je průměr OECD, tak jenom 16 % ve vzdělávacím systému jsou vlastně v tom systému odborné přípravy. To si myslím, že je číslo, oproti tedy 65 % v OECD, proto je samozřejmě také nutné najít řádné a vhodné sociální partnery, a je třeba propojit systémy odborné přípravy nebo místa, zařízení pro budoucí absolventy v daných prostředích.

Čtvrtá priorita se týká optimalizace zelené transformace k uhlíkové neutralitě, politiky, které musí stavět na silném snižování emisí. V České republice se povedlo od 90. let zásadně snížit emise díky restrukturalizaci průmyslové ekonomiky, ale stále ještě máte vysokou průmyslovou základnu, která potřebuje transformaci.

Co se týče ukončení používání uhlí do roku 2033, tak to je dobrý cíl. Co se týče generování elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie, toto je potřeba posilovat, protože jste pod průměrem OECD, a určitě je třeba to posilovat před tím, než budete mít k dispozici další jaderný zdroj.

Co se týče silnějších regulací a podpor domácností pro přechodné zelené technologie, to je další věc, kterou je třeba podpořit. Co se týče podpory aktivních politik trhu práce, je to důležité, aby se pracovníci dostali do ekologičtějších, zelenějších pracovních míst. Máte relativně velký podíl neekologických pracovních míst, takže je potřeba posílit kapacitu veřejného sektoru, rekvalifikace a zvyšování kvalifikací pracovníků a jejich přesun do více zelenějších, ekologičtějších pracovních míst.

Takže pokud to mám uzavřít, tak Česká republika dosáhla obdivuhodných výsledků od vstupu do OECD a zejména za posledních 6 let a je potřeba nadále posilovat růst a udržitelný životní standard. Na toto jsme se zaměřili v naší zprávě. Zaměřili jsme se na několik doporučení, které pomůžou posílit růst podnikání, zvyšování kvalifikace pracovníků a tak dále. Všechny oblasti, na které jsme se zaměřili v naší diskusi, a ještě jednou děkuji panu premiérovi za umožnění této debaty.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: První dotaz CNN Prima News.

Pavlína Fabiánová, CNN Prima News: Dobrý den, já se chci zeptat, do jaké míry na tom dnešním jednání rezonovala slova Donalda Trumpa o pozastavení pomoci Ukrajině a do jaké míry jste to například řešili i s ohledem na budoucí ekonomickou situaci? Děkuji.

Mathias Cormann, generální tajemník OECD: V OECD je naším úkolem podporovat členské a partnerské státy, aby se jim dařilo dosáhnout zvyšování sociálních standardů a celkového životního standardu svých obyvatel. My jsme od začátku podporovali Ukrajinu a jejich demokraticky zvolenou vládu. Mají naši silnou podporu už dlouhou dobu, ale zejména od ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Od té doby jsme zřídili čtyřletý program pro Ukrajinu, abychom pomohli Ukrajině modernizovat její ekonomiku, takže mají z naší strany obrovskou podporu.

Také máme velkou podporu ze strany české vlády, která se aktivně účastní tohoto programu a my si toho velmi vážíme, protože podporují naše pozitivní a konstruktivní kroky na Ukrajině, kdy se snažíme Ukrajině pomoci dosáhnout lepších sociálních a ekonomických výsledků. V tom současném kontextu se snažíme zaměřit na dosažení dlouhodobého a udržitelného míru na Ukrajině. Takže tolik asi z pozice generálního tajemníka OECD.

A ano, my jsme měli možnost diskutovat to, co děláme společně, jak se společně snažíme podpořit vládu Ukrajiny, aby dokázali zlepšit kvalitu života svých občanů a jaké politiky by bylo třeba v tomto činit.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem měl možnost ocenit ten principiální postoj OECD od samého počátku té ruské agrese a pomoc a podporu, kterou OECD poskytla Ukrajině, pan generální tajemník tady už zmínil ten národní program OECD pro Ukrajinu jako velmi užitečný nástroj reforem, a myslím, že i ta implementace probíhala a probíhá velmi uspokojivě.

Samozřejmě i v souladu se zaměřením OECD jsme se více bavili o dopadu zavádění cel na mezinárodní obchod, na světovou ekonomiku, ale i na evropské ekonomiky, protože to je věc, se kterou se musíme nějakým způsobem vyrovnávat a která určitě způsobí změny v tom mezinárodním obchodním a ekonomickém prostředí. Tak to bylo spíš tématem našeho dnešního jednání.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Druhý a zároveň poslední dotaz Český rozhlas.

Lucie Pávová, Český rozhlas: Já tak volně navážu na kolegyni, na ten první dotaz, týká se to ale ekonomické situace tady u nás. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala k navyšování výdajů na obranné výdaje, vy jste to vlastně zopakoval, pane premiére, i v úvodu. Jste pro to, aby se ty výdaje navyšovaly už v tom letošním rozpočtu?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Bavíme se o několika věcech a všechny jsou důležité. Jedna věc je, že musíme získat větší prostor pro investice do obrany a bezpečnosti na evropské úrovni. A druhá věc je, že musíme vytvořit pro zvýšené výdaje na obranu na národní úrovni. Pokud jde o tu evropskou úroveň, budeme se o tom bavit ve čtvrtek v Bruselu a budeme se o tom bavit na řádné Evropské radě v těch dalších týdnech.

Evropa musí být silnější ekonomicky, musí se víc starat o svoji bezpečnost, musí myslet na to, že do budoucna bude potřeba dávat větší finanční prostředky do obrany, ale musí najít už teď cestu, jak zflexibilnit ty zdroje, které existují, tak aby se daly používat pro bezpečnost a obranu. Nic není teď větší priorita než starat se o bezpečnost, protože všechny ty další věci, jako je třeba sociální smír, ekonomický růst, jsou podmíněny tím, že žijeme v bezpečném prostředí, a musíme hledat nástroje pro to, jak toho co nejrychleji dosáhnout.

Pokud jde o českou vládu, my jsme připraveni v nejbližších dnech představit plán, jakým způsobem zvýšíme naše výdaje na obranu a jak dosáhneme toho cíle, o kterém jsem řekl, že je minimální, a to je, jak dávat 3 % HDP na obranu v rámci našeho rozpočtu.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, tiskovou konferenci končím. Přejeme hezký den, na shledanou.