Tisková konference premiéra Mirka Topolánka a maďarského premiéra Ference Gyurcsányho 20.11.2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po jednání delegací předsedy vlády pana Mirka Topolánka a předsedy vlády Maďarské republiky pana Ference Gyurcsányho. Předsedovi vlády České republiky předávám slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, v posledních týdnech už, já nevím, kolikátá návštěva významného představitele evropské politiky, premiéra. V tomto případě premiéra Maďarska, našeho, jak říkáme někdy, čestného souseda, protože nemáme společnou hranici, ale ty vztahy jsou brány jako sousedské a přestože se vidíme s Ferencem Gyurcsánem opravdu mnohokrát za rok, tak bilaterální styky mají svůj význam, abychom si řekli, pokud jsou nějaké problémy, jak je řešit, abychom případně se informovali o celé řadě vnitřních záležitostí a abychom také diskutovali evropské otázky. Maďarsko je právě zemí, která nám vyjadřuje před českým předsednictvím významnou podporu a má zájem, jako další země regionu, která bude předsednickou zemí v následující trojce, na tom, aby to české předsednictví dopadlo dobře, protože ty diskuse o tom, že malé a střední země, speciálně nové, nejsou schopny zvládnout předsednictví, ohrožují nejenom ČR ale i Maďarsko. To je možná do úvodu. my jsme, ty bilaterální vztahy jsou nadstandardní, daří se i ekonomická spolupráce. myslím, že dobře víte, že vznikal společná aktivita našeho ČEZu a Maďarského MOLu, že my dnes se podílíme na rekonstrukci infrastruktury, speciálně brněnskou firmou Ohio ŽS. My se dokonce podílíme na prodloužení životnosti jaderné elektrárny v Pakši a celá řada dalších akvizic. Oboustranně dodáváme anilin z naší anilínky v Ostravě a mohl bych pokračovat. Přesto jsme se věnovali nejvíce problémům, které čekají na české předsednictví nebo které jsou aktuální. Mluvili jsme o energetické bezpečnosti o klimaticko energetickém balíčku a společné pozici pro jednání v Gdaňsku, které bude probíhat 6. prosince jako přípravné jednání a případná dohoda mezi předsednictvím francouzským a zeměmi Visegrádu, Pobaltí, případně Bulharska, Rumunska. mluvili jsme o finanční krizi a diskusi o finančním dohledu, o pravidlech pro zvládání situací, které nás potkaly v poslední době. mluvili jsme o západním Balkánu, o naší ambici posunout jednání nad jednotlivými kapitolami s Chorvatskem co nejdále, aby Chorvatsko bylo další zemí EU a během příštího roku byla jednání dokončena. Budeme pokračovat ještě u večeře a bilaterálně, téměř soukromě, máme ještě co projednávat. Já bych chtěl poděkovat Ferenci Gyurcsánovi za permanentní podporu a doufám, že mu to budu moci oplatit při jejich předsednictví až on sám bude předsedou Evropské rady.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky a prosím předsedu vlády Maďarské republiky.

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády Maďarské republiky: Vážený pane premiére, velice děkujeme za vaše pozvání. Nejdůležitější cíl této návštěvy je přece jenom to, že ČR od prvního ledna bude předsednickou zemí EU a je velmi důležité pro Evropu, pro Českou republiku a pro celý náš region, aby toto předsednictví bylo úspěšné. ČR může po celou dobu počítat s tím, že Maďarsko na bilaterálním základě i jako členská země V4, průběžně udělá vše pro to, aby toto období bylo úspěšné. Po ČR, o rok později, budeme předsednickou zemí my a nás budou následovat Poláci. Tzn., že v následujících dvou třech letech z V4 tři země budou předsednickými zeměmi. Nejdříve, ne nejdříve, ale poprvé v historii EU tyto země v tomto regionu mohou meritorně ovlivňovat unii. Tím, že tři naše země po sobě budou předsednickými zeměmi, tak budeme řídit společnou politiku EU a spíše se mohou projevit naše specifika, která jsou specifiky našeho regionu. Co se týče konkrétních záležitostí, tak jsme hovořili jenom na úrovni připomenutí. já hodně očekávám od českého předsednictví mnoho. Po mnoha konzultacích, které vedeme v EU konečně má být meritorní posun ve směru společné politiky. veškeré moje návštěvy, všechny moje návštěvy mne přesvědčují o tom, i minulý týden v Ázerbajdžánu, že co se týče politického závazku EU, tak to samo osobě nestačí k tomu, abychom spojily naše energetické systémy, abychom snížili naší energetickou závislost, aby EU využitím svých vlastních prostředků musí hrát o hodně větší roli. Očekáváme, že tomu budou více rozumět po českém předsednictví. Rok 2009 má ještě další důležitou otázku, velmi důležitou. Ukončit jednání o přístupu Chorvatska. ČR i Maďarsko, společně jako přátelé Chorvatska, pokud chcete, partnerské strategické země podporují vstup Chorvatska. Nevím, jestli o tom hovoříme v širším okruhu, já myslím, že ano. Náš cíl je, aby do konce příštího roku toto nastalo. K tomu v prvním pololetí musíme udělat většinu práce. Pokud to zvládneme během českého předsednictví, tak potom, do konce roku 2009, můžeme tuto práci ukončit a pak budeme mít šanci, aby v následujícím roce, nejpozději v roce 2011 Chorvatsko se stalo členskou zemí. Nemůžeme se totiž zastavit před branami Chorvatska. My v tom Českou republiku budeme podporovat. Ještě jako dokončení bych řekl, že o vilu finanční krize jsme také hovořili. O evropských činnostech i o národních našich krocích jsme hovořili a Maďarsko je velkým zastáncem toho, abychom vytvořili společný evropský finanční dohled. my chápeme i názor těch zemí, které že náš silný dohled vlastně uchránil nás od toho, aby potíže byly ještě větší, ale myslím si, že šťastnější by to bylo zformulovat tak, že bychom potřebovali dvoustupňový dohled tak, že evropská úroveň bude stanovovat minimální pravidla pro všechny a národní dohledy mohou být přísnější s tím, že mohou zohledňovat i národní specifika. Nejde o to, abychom nahradili národní dohledy evropským dohledem, ale evropské dohledy a společný evropský dohled má spolu chytře a aktivně spolupracovat. Pane ministerský předsedo, ještě jednou, moc děkuji za pozvání i naši úspěšnou konzultaci.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády maďarské republiky. prosím vaše dotazy. Budeme střídat maďarskou a českou stranu. Prosím.

Maďarská tisková agentura MTI: Pane předsedo vlády, minulý týden se uskutečnilo setkání pana premiéra Gyurcsáně a premiéra Slovenské republiky pana Fica. jednalo se o extrémistech. Určitě máte ty informace. Moje otázky by zněla, když pan premiér Fico velice ostře kritizoval, že tzv. maďarští fašisté pochodují po Slovensku v uniformách, že je to nepřípustné. V pondělí v Litvínově byly velice ostré střety mezi českými neonacisty a českou Policií. bylo tam přítomno celá řada slovenských občanů, nechci hodnotit jakých. Jaký je postoj České republiky? a pana premiéra Maďarské republiky bych se chtěl zeptat, jestli tato otázka slovensko-maďarská byla předmětem vašich dnešních jednání? Či jestli jste žádali informaci?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli neodpovím přímo za Ference Gyurcsáně, vzhledem k tomu, že jde o slovensko-maďarský problém, tak nevím, proč by se to mělo řešit s českým premiérem. Nicméně, obecně v otázce extremismu. Případné ekonomické problémy ve střední Evropě zvýrazní ještě problémy tohoto typu a my jsme na to připravení a bylo to podle mne vidět v Litvínově. Tato vláda je přítelem těch nejtvrdších možných legálních postupů vůči extremismu a v tomto smyslu, pokud ta akce v Litvínově bude mít své pokračování, což zástupci těch nejrůznějších stran, Dělnická strana nebo jiné, naznačují, tak česká administrativa, Policie a bezpečnostní složky budou připraveny. kromě toho, že budou ten proces monitorovat, tak budou i připraveny zasáhnout pro uchování pořádku, zdraví, majetku a podobně. Do toho slovensko-maďarského problému se nechci nechat vtáhnout, protože kromě normálního extremismu a vandalismu je tam přítomen prvek určitého resentimentu a v tomto smyslu oba premiéři, protože se o tom bavíme, premiér Fico i Gyurcsán, sou pro mne zárukou, že to budou řešit nadstandardním způsobem a že se pokusí eliminovat nálady, které tady přežívají z minulosti. To, že to riziko existuje, jsme si vědom. Podívejte se jenom na výsledek rakouských voleb, který vedl k nárůstu vlivu stran, které se netají určitým nacionálním postojem.Je to riziko pro celou Evropu, protože máme svoji historickou zkušenost a všichni politici ve střední Evropě jsou připraveni tomu čelit a nějakým způsobem případně zvolit společný postup, protože ta historická paměť tady existuje.

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády Maďarské republiky: Já této otázce rozumím. Maďarsku bylo vyčítáno, že z Maďarska chodí extremisté a fašisté do jiné země a tam mají projevy. Jak by bylo jednoduché na to poukazovat, že může snadno nastat i to, že ne maďarští, ale slovenští extremisté či fašisté budou chodit do třetí země. Ale já nejsem politikem takového druhu, abych využíval takovou příležitost, abych nadával svému partnerovi kvůli tomu. To by nikam nevedlo. Navíc, je zcela jasné, že hranice nemůžeme, ani nechceme uzavírat. Ve svobodné Evropě v této svobodné Evropě, kde hranice jsou průchozí i pro lidi i pro myšlenky, tak v takové svobodné Evropě neputují pouze naše dobré věci, ale i některé věci za které se můžeme stydět. Podle mne naší věcí je to, abychom s těmi věcmi zápasili a abychom to dělali podle zákonů a rozhodně a musíme nechat nacionalismus a radikalismus daleko od státní politiky, od našich vlád. Musíme je oddělovat. to je ta nejdůležitější garance, záruka. Jinak často hovoříme o těchto otázkách i mezi sebou, i neformálně. Skutečně často. Mnohokrát nad tím lámeme hlavu, ale české stanovisko je takové, že vidí přátele a vždycky se snaží pochopit, jaká je ta situace. Podle mne není třeba žádat Českou republiku, aby zaujala stanovisko nebo aby tady rozdávala spravedlnost. není přece jejich věcí a my nemáme řešit slovensko-maďarskou otázku v České republice. To by přeci nešlo. To musí vyřešit naše dvě země a dva premiéři musí jednat neustále spolu.

Dotaz: Otázka na oba pány premiéry. Teď, když se do určité míry pozice skupiny V4 v rámci EU díky českému předsednictví a i těm dalším následujícím se bude posilovat. Uvažujete o nějakém vytvoření nějakého maličko silnějšího bloku v rámci EU, které by pomáhali při řešení těch klíčových věcí, prosazovat společnou pozici a druhá věc, pokud tak tímto směrem uvažujete, zda nebudete pane premiére České republiky uvažovat přeci jenom u určitém vyzvání k nějakému klidu teď během těch poměrně vyhrocených slovensko-maďarských problémů?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se k tomu už nechci vracet, ale já si myslím že ty excesy na obou stranách jsou v této chvíli marginální, ale nejsou obsahem státní politiky obou zemí a vtom smyslu my určitě nebudeme ti, kteří budou řešit pořádkové nebo jiné problémy, které na obou stranách v těch zemích jsou. Toho jsem dalek. Co se týká spolupráce v rámci tohoto regionu, dejme tomu V4, jak víte, před 14 dny ve Varšavě proběhlo zasedání V4, dokonce rozšířeno o pobaltské země. Jednoznačně zaznělo a já jsem to garantoval, že budeme chtít nadstandardním způsobem spolupracovat během našeho předsednictví a pokusíme s vytvořit takové mechanismy, aby ta spolupráce mohla recipročně pokračovat během těch dalších předsednictví. Je třeba si uvědomit, že nemají ve všem totožný názor a že klíčové je difinovat si ten společný zájem. Vydefinovat jasnou společnou pozici a ta potom v rámci tohoto uskupení případně rozšířeného o další země, je schopna vytvořit velmi silný názor, který bývá, to chci říci, už opakovaně byl, respektován ostatními zeměmi EU. Tzn., nechceme to nějak institucionalizovat, institucionální nástroj tady je, to je právě V4 a v tomto smyslu chceme odzkoušet během českého předsednictví nadstandardní spolupráci, mechanismy, protože to pro nás pro všechny u těch jasně definovaných problémů je užitečné. To se ukazuje u jednání o vízech do USA, ukázalo se to u jednání o klimaticko-energetickém balíčku, tak ta pozice tohoto uskupení je a musí být respektována a ta jednání pokračují tím směrem, aby naše země během toho prosincového jednání dosáhly společné pozice.

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády Maďarské republiky: Pan ministerský předseda hovořil velmi dobře. Já s ním souhlasím.

Dotaz: Já se ptám pana ministerského předsedy Gyurcsáně. Za doby českého předsednictví, může Maďarsko počítat s nějakými výhodami? Ten dohled finanční zvládnete třeba uskutečnit během českého předsednictví a teď když se vrátím k tomu, že v Pecsi v Maďarsku došlo k nějakému incidentu, zda Maďarsko má s tím co společného?

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády Maďarské republiky: Konkrétní výhody očekáváme, ano, pro EU. České předsednictví by bylo obtížné, kdyby tam stálo 26 zemí a všechny by chtěli získat nějaké výhody. V tomto ohledu skutečně očekáváme od českého předsednictví zvláštní roli. Já často mám takovou zkušenost, že naši nejlepší přátelé, kteří dobře znají náš region, nechci nikoho jmenovat, tak oni méně cítí specifické potíže střední Evropy. Nemají proto takové vnímání. To se nedá naučit, to cítí ti, kteří se narodili tady. Je třeba znát specifickou českou kulturu, maďarskou kulturu, Hrabala a ano, očekávám, že české předsednictví bude více reflektující v tomto ohledu, ale abych teď odkazoval na tu vaši otázku, tak Česko a Maďarsko, co se týče otázky dohledu, tak nemyslí totéž, ne zcela totéž. My bychom budovali evropský systém dohledu směleji. Česká republika je trochu opatrnější. Co se týče otázky dohledu, tak ČR nás nepřeveze na druhý břeh. Češi budou spíše hledat kompromis a co se týče maďarské otázky, tak nebudeme nutit české kolegy s detaily, ale je takový mechanismus pro hlášení, když dávají hlášení ministerskému předsedovi o určitých událostech. Teď o té události vzpomínané jsem slyšel včera ráno, když vy jste ještě pravděpodobně spal, že já jsem o tom dostal informaci, jak je to v tomto případě obvyklé, tak se pracuje na tom, aby policie odhalila skutky a to přece všichni dobře známe. Není možné dovolit v žádném případě, žádným způsobem to, aby z rasových, národních důvodů tu byly konflikty. To je nepřípustné. Je to nedůstojné. Pokud hovoříme o tradicích Evropy nebo naší tradici, takový způsob násilí musíme odmítnout. Stát tu musí zakročit.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ferenc Gyurcsány byl velmi skromný, protože Maďarsko bude mít výhody z českého předsednictví, protože v naší agendě a v našich prioritách, které byly dlouhodobě konzultovány i s našimi partnery ve V4, je několik témat, která jsou výsostně v maďarské zájmu. To je kromě otevření diskuse o východní dimenzi sousedské politiky, je to už zmiňovaná otázka Balkánu a přijetí Chorvatska a je to energetická bezpečnost, která střední Evropu zajímá daleko více než některé další země. To si myslím, že je výhodou toho českého předsednictví, akcentace středoevropských témat. To je ten bonu, který dostává země typu Maďarsko.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, Z1. prosím.

Televize Z1: Já se chci zeptat obou pánů premiérů, zdali si myslí, že jejich vlády nesou částečně odpovědnost za současný nárůst pravicového extremismu v obou zemích a jaké konkrétní legislativní kroky plánují proto, aby s tím bojovali? Pana Topolánka se chci ještě zeptat, zda-li na tuto agendu dá důraz v rámci předsednictví ČR v EU.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si tedy nemyslím, že by zrovna naše vlády nesly odpovědnost za pravicový nebo levicový extremismus. Pravicový a levicový extremismus v Evropě existuje a to ne vůbec výhradně v našich zemích, v některých dokonce podstatně víc. Je nesen buď nějakou tradicí extremismu nebo případně zhoršenými sociálními podmínkami a celou řadou dalších aspektů a nemám pocit, že by konkrétně vlády na tom nesli nějakou vinu. Jakým způsobem mají vlády řešit a jakým způsobem bude česká vláda řešit extremismus, který já nepokládám zrovna v ČR za enormní, možná spíše naopak. To jsem už naznačil v té první odpovědi. Striktní dodržování zákona, legální postup až po zákaz extremistických organizací, případně stran. Všechno lege artis v rámci zákonů, které u nás platí. Já nemám pocit, že musíme nějakým způsobem přepisovat českou legislativu, stačí využívat tu stávající. Je to otázka využívání legislativy, která je u nás platná a zákonného postupu vůči projevům extremismu a to je zase spíše o fungování policie, o fungování státního zastupitelství, o fungování soudů než o nových pravidlech hry. To, že v rámci našich legislativních kroků v rámci trestního zákoníku, který je nyní fakticky schválen Poslaneckou sněmovnou a očekává se jednání Senátu, je celá řada otázek řešena. Míníme řešit daleko přísněji situaci na fotbalových stadionech. Řešíme konkrétní další otázky, to patří běžné práci každé vlády a v tomto smyslu k těm změnám dojít může, ale není to přímá vazba na ty projevy extremismu. Je to normální standardní legislativní úprava, která funguje případně i jinde a v tomto smyslu v tom nevidím nic výjimečného.

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády Maďarské republiky: Víte, pokud někdo znáte maďarské poměry, tak víte, že maďarští radikálové, oni jsou to pravicový radikálové, a my už léta proti sobě bojujeme natolik, že tento boj občas ne z mé strany, ale ze strany radikálů, nabírá podobu osobního boje. V Maďarsku je to vlastně tolerovaný stav, že před mým soukromým bytem mohou manifestovat celé dyn, pokud chtějí a takto žijí mé děti, tak žije moje rodina. Já klidně mohu říci, že maďarští radikálové a my jsme nepřátelé. Já v tom nejenom, že jsem neustupoval, ale velmi vytrvale bojuji. Je pravdou, že tento můj boj není vždycky úspěšný a já kupříkladu patřím v Maďarsku mezi ty, kteří jednoznačné zmocnění k tomu, aby mohli vystupovat proti určitým jevům mohli využívat právo ještě více a v Maďarsku dneska bez právního dopadu může kdokoliv vyslovovat takové věty, za které v Německu nebo Rakousku už by byly zavíráni do vězení. Já jsem v Maďarsku v menšině se svým přesvědčením. Maďarští liberálové ne, a maďarští konzervativci z valné části také nechtějí dávat takové právo do rukou státu. A já znovu a znovu bojuji za to, abychom proto bojovali a občas náš boj padne u Ústavního soudu. A pokud něco můžeme udělat, tak děláme a já si myslím, že i více, někdy. Já bych byl radši, kdybychom byli úspěšnější, ale když se vrátím k té otázce o českém předsednictví, tak já můžu jen opakovat, že neexistuje taková záležitost, ve které by Česká republika nemohla počítat s naší podporou. Pro Maďarsko je mimořádně důležité, jaké bude to české předsednictví. Všechna předsednictví jsou důležitá i belgické, lucemburské i britské, ale jiný význam má české předsednictví a proto, prosím pěkně, protože poprvé v tomto regionu bude nová země dokazovat, ne příliš velká země, bude dokazovat, že umí zastat dobře takovýto úkol. Pokud někdo v této věci bude ubližovat České republice, tak zaručeně tím bude ubližovat i zemím ostatním. Naše solidarita je pevná s Českou republikou. Pokud bude záležet na nás, nenecháme jí ubližovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Maďarské republiky i premiérovi našemu. Nahledanou. Děkujeme za pozornost.