Tisková konference premiéra M. Topolánka po setkání s představiteli České bankovní asociace 10.11.2008

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Dámy a pánové dobrý den na tiskovém briefingu po setkání předsedy vlády České republiky pana Mirka Topolánka se členy České bankovní asociace. Vítám zde jak pana premiéra Mirka Topolánka, dobrý den, tak prezidenta České bankovní asociace pana Jiřího Kunerta. A ještě je tady paní náměstkyně Klára Hájková z Ministerstva financí. Prosím pana premiéra o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: Takže já se pokusím velmi stručně do úvodu – samozřejmě, že velmi úzce koordinuje svou fiskální politiku a taky diskutuje o měnové politice s centrální bankou. Určitě víte, že jsem se sešel v průběhu řekl bych těch velmi citlivých týdnů probíhající globální finanční krize s analytiky z nejrůznějších finančních institucí a dnes jsme se sešli s panem prezidentem Kunertem, s prezidiem České bankovní asociace plus potom zhruba s dvaceti dvaceti pěti zástupci celého bankovního sektoru, abychom diskutovali dvě klíčové otázky. To je za prvé stav bankovního, případně finančního sektoru v České republice teď v těchto týdnech, to co je třeba udělat dál a také to – a proto jsem toto jednání svolal za účasti ministra Kalouska – jaký dopad očekáváme na finanční sektor z hlediska české ekonomiky, co může udělat vláda, případně ve spolupráci s bankami, s Centrální bankou pro to, aby ty dopady případné ekonomické recese, která je dnes už evidentně probíhající v západní Evropě v eurozóně, jakým způsobem zabezpečit to, aby naši občané a naše firmy prošly tímto obdobím co nejlépe a jaké fiskální nástroje má vláda k dispozici pro to, aby tuto situaci řešila. My jsme se s panem prezidentem Kunertem shodli na tom, že domácí banky disponují významnou likviditou a dostatečným kapitálem pro pokrytí rizik. Česká republika prošla prozatím tím obdobím řekl bych velmi dobře, nevyžaduje si ta situace nějaké nestandardní nebo nadstandardní kroky. Jak víte, zítra bude schvalovat Poslanecká sněmovna návrh na zvýšené pojištění vkladů na padesát tisíc euro a zrušení spoluúčasti při této výši, což je krok v této chvíli z hlediska bezpečnosti vkladů naprosto dostatečný. To, co chceme společně, je odstranit tu hlavní příčinu, nebo spíš hlavní dopad, nebo nebo důsledek těch příčin, které přišly z Ameriky a to je krize důvěry . Chceme nastavit do finančního sektoru a celé oblasti vyšší důvěru. Největším rizikem jsme se shodli je samozřejmě vývoj poptávky ze zahraničí. Jako otevřená proexportní ekonomika jsme výrazně závislí na ekonomické situace eurozóny, Evropské unie obecně a specielně Německa. A budeme se snažit společně s Českou bankovní asociací tento vývoj velice pečlivě monitorovat, analyzovat a konzultovat dlouhodobě jednotlivé kroky, které máme činit jak v oblasti nástrojů pro řešení finanční krize, tak těch nástrojů fiskálních, tak samozřejmě diskusi na té evropské úrovni, kdy během našeho předsednictví se budou projednávat zásadní čtyři směrnice, které se týkají tohoto sektoru. Ať je to směrnice týkající se kapitálové přiměřenosti, nebo je to směrnice, která se týká pojišťovnictví, tak zvaná „insolvency dva,“ nebo jsou to další nástroje, které by měly upravovat prostředí, ve kterém se finanční sektor pohybuje. Chtěl bych říct, že jsme oba konstatovali výrazné uspokojení nad činností Centrální banky. Centrální banka si zachovala po celou dobu velmi chladnou hlavu a dělala pouze ty nástroje, které jsou v našem právu a v zákonu o Centrální bance standardní. Snížení základní reposazby o tři čtvrtě procentního bodu bylo velmi významným impulsem, který dále má za prvé stabilizovat finanční sektor, za druhé (záznam nesrozumitelný) problémy při mezibankovním styku. Já než dám slovo panu prezidentovi, tak bych přecejenom – teď vám dám slovo, to bude lepší a pak zkusím okomentovat některé ty nástroje, které si myslíme, že vláda musí udělat, ať už to je v institucionální nebo exekutivní činnosti tak, aby ty dopady ekonomických problémů, ekonomických důsledků finanční krize byly co nejmenší. Takže jestli mohu poprosit.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, slovo má Jiří Kunert.

Jiří Kunert, prezident České bankovní asociace: Dobrý den, já bych chtěl jenom dodat k tomu vyčerpávajícímu, co zde pan premiér řekl, že pro banky je velice důležitá důvěra. Taková , abychom mohli dělat svůj byznys. To znamená důvěra vůči tomu, co se děje ve státě důvěra vůči tomu, co se děje v regulaci, která je důležitá pro nás, protože nakládáme s cizími penězi, důvěra vůči našim klientům, důvěra mezi bankami navzájem a tak dále. A myslím si, že právě ta dnešní schůzka přispívá k té důvěře, kterou my máme ve vládu i v to, co je nutné udělat pro to, abychom přestáli budoucí vývoj v České republice. Nemůžeme si říci, že bychom byli úplný ostrůvek, který je někde uprostřed rozbouřeného moře. Jsme ovlivňováni tím, co se děje ve světě. Myslím si, že finanční krize nezasáhla Českou republiku tak silně jako některé ostatní země a myslím si, že banky se s tímto vlivem vypořádaly velice dobře. Ale samozřejmě uvidíme, jakým způsobem se bude vyvíjet česká ekonomika. Z toho důvodu jsme dneska diskutovali některé možnosti, které bychom mohli nastolit abychom prošli tímto obdobím velice dobře. Já myslím, že dneska ta diskuse byla velice dobrá a myslím si, že naše důvěra ve vládu je velmi dobrá a chtěl bych tady říci, že ta důvěra by se měla dále rozšiřovat v celé republice tak, abychom mohli společně projít tím co nás možná nemine.

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: Takže já budu, jestli mohu, pokračovat. My jsem se shodli na tom, že bylo velmi důležité, že jsem možná na rozdíl od jiných zemí tohoto regionu velmi výrazně stabilizovali veřejné rozpočty a provedli takové úpravy mandatorních výdajů a obecně bych řekl, že při očekávaném ochlazení ekonomiky, které= v důsledku krize bude větší, jsme udělali celou řadu korků, které nám dnes tu situaci spíše ulehčují a ulehčují nám i to řešení. Tím říkám, že musíme dokončit ty reformy, které znamenají další stabilizaci veřejných rozpočtů, snížení vládních výdajů a řešením veřejných pilířů, které nějakým způsobem ovlivňují finanční stabilitu ČR, tím signalizuji, že budeme chtít pokračovat v těch krocích, protože se ukazuje, že to je dlouhodobě jediné možné řešení. Pan prezident neřekl i to, že jsme se shodli, že ty turbulence na světových finančních trzích by v dané chvíli neměly zásadním způsobem ohrozit financování našich podniků a úvěrování. I když ten mezibankovní styk nese ještě stopy těch problémů. K tomu, co můžeme udělat my. My budeme ve středu mít poradu ekonomických ministrů na které budeme projednávat a ministři to dostali zadáno už před několika týdny, určitá možná opatření, která budou posilovat nabídkovou stranu v české ekonomiky a budou řešit určité problémy související s ochlazením ekonomiky, s poklesem růstu v tom následujícím období. Jednoznačně budeme na každé vládě, stejně jako projednáváme agendu EU, tak budeme standardně jako povinný bod projednávat právě tato opatření, to bude diskuse o těch návrzích nebo o nástrojích k řešení problému týkajícího se ekonomiky a finanční krize. Budeme se snažit, i když v té fiskální oblasti ten prostor není takový, fiskální politikou vytvářet prostor pro udržení nízkých úrokových sazeb, abychom podpořili investice a export. Chtěli bychom zintenzivnit komunikaci nejenom s centrální bankou, která je standardní, ale právě s Bankovní asociací a dalšími partnery. Je přichystáno setkání s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, kde bychom diskutovali naprosto jednoznačné kroky, které posílí důvěru a vyřeší některé problémy. My dostáváme pravidelné informace ze strany ČNB, chceme dostávat důkladnější analýzy týkající se právě prověřování a vývoje sazeb. Chtěli bychom využít nejenom zdrojů ze státního rozpočtu, ale zdroje od Evropské investiční banky a případně se pokusit přesměrovat některé strukturální fondy v rámci operačních programů, aby směřovali přesně do těch opatření, které chceme. Chtěli bychom pro vytvoření lepšího prostoru pro export, posilovat instituce typu Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka, pojišťovací společnost Egap, abychom zvýšili exportní výkonnost v situaci, kdy klesá poptávka na těch světových trzích a chtěli bychom celou řadu opatření podpořit malé a stření podnikání, případně posílit to na čem pracujeme, a to je mobilita pracovní síly, protože my v této chvíli podle evropské metodiky máme nezaměstnanost 4,3 %, podle naší asi 504 %, což je asi sedmá nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Máme 150 000 volných pracovních míst, velký prostor při zaměstnávání zahraničních pracovníků, ale může se stát, že ta regionální nezaměstnanost nebo oborová se bude zvyšovat a chceme mít řadu nástrojů, které nám umožní tuto situaci řešit. V této chvíli nehrozí zvýšená nezaměstnanost, ale my se obáváme, že při poklesu ekonomiky v příštím roce i tento problém, který v poslední době nebyl problémem České republiky, může nastat. Chceme mít nástroje v oblasti zaměstnanosti, migrace případně dalších. Já vám v této chvíli děkuji za pozornost a nechám prostor pro vaše dotazy, případně dotazy na paní náměstkyni, která je zodpovědná za vyjednávání oněch směrnic o kterých jsem hovořil a které se týkají bankovního a pojišťovacího sektoru.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Dámy a pánové, prostor pro vaše otázky k tématu. Kdo bude první? Česká tisková kancelář.

ČTK: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat pana prezidenta, zda vás pan premiér seznámil s opatřeními v třeba personální otázce? On hovoří o posílení ekonomického týmu vlády, zda vás seznámil, co si pod tím představuje. Děkuji.

Jiří Kunert, prezident České bankovní asociace: Já si myslím, že to ani nebylo důležité. Pro nás bylo důležité to, co tady bylo řečeno a personální otázky, to je plně na panu premiérovi.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Další je Mladá fronta.

Mladá fronta Dnes: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat vzhledem k tomu, že opozice vás vyzvala k diskusi o termínu zavedení Eura i v souvislosti s naším předsednictvím v EU, zda taková diskuse se povede, aby se stanovil harmonogram pro zavedení Eura? Druhá věc, hovořil jste o tom, že je nutné, aby pokračovaly reformy, které by znamenaly snížení výdajů, jak v tomto kontextu vnímáte, že někteří vaši kolegové přistupují do skoro protireformních koalic, která má část těch reforem, zdravotní poplatky, demontovat? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: Já si myslím, že zdravotní poplatky jsou marginální záležitost, která přímo nesouvisí s naší diskusí a to, že se z toho udělalo téma číslo jedna voleb, tak vypovídá něco o politické scéně, možná něco o vnímání veřejnosti, ale nikoliv o ekonomické krizi nebo o finanční krizi. To jenom na okraj. Pokud nebude vůle v Poslanecké sněmovně pro pokračování toho reformního úsilí v této oblasti, tak plná odpovědnost za ty problémy bude na opozici, případně na těch, kteří to způsobí. Ta vláda nebude fungovat pokud nebude mít většinu pro tyto změny. Většina těch kroků je však exekutivních a vláda k nim Parlament přímo potřebovat nemusí. Celá řada těch korků je z oblasti opatření, které jsme schopni rozhodnout ve vládě. To je možná první věc. Ta druhá, ta se týkala zavedení Eura. Hovořili jsme o tom. Harmonogram pro zavedení Eura existuje dlouhodobě. Každý rok předkládá ministerstvo financí stav plnění jednotlivých kriterií, reálnou konvergenci, případně rizika příležitosti v této oblasti. Ta diskuse je trochu umělá, je speciálně umělá v době, kdy se prakticky rozsypal Pakt růstu a stability, celá řada zemí se dostává do stavu neplnění maastrichtských kriterií. V tomto smyslu podle mne je důležité, abychom plnili jak konvergenční kriteria, tak případně reálnou konvergenci, přibližovali se reálně eurozóně, než abychom diskutovali o zavedení Eura. Euro, pokud vše dobře dopadne a ta finanční krize a její odpady v příštím roce budou takové, jako se dají optimisticky předpovídat, při všech těch opatřeních, tak si myslím, že v průběhu příštího roku jsme schopni stanovit datum. Nicméně, udělat to dnes pokládám spíše za politickou proklamaci a spojování s českým předsednictvím mi připadá nepřípadné. To je, nechci to nazvat vydíráním, ale vláda v této chvíli neumí stanovit datum i z důvodu toho, že to ani v této chvíli možné není. V příštím roce se ukáže, zda plníme kriteria, zda je můžeme plnit dlouhodobě, jestli tam existuje trend a pak se můžeme odvážit stanovit nějaké datum. V této chvíli nevím, jestli by to někdo v Evropě bez politických motivů byl schopen udělat.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, nějaký další dotaz? Prosím.

Dotaz: (dotaz ze záznamu špatně slyšitelný)

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: Já tedy ekonomům, kteří předvídali krizi moc nevěřím. Připomíná mi to, vždycky když něco předpovídáte, tak se dříve nebo později trefíte. Ta krize začala díky chybné regulaci a státním zásahům do hypotečním úvěrů u hypotečních ústavů v USA, kdy pomocí změkčení hypotečních úvěrů pro nebonitní klienty, pro ty, kteří by si na hypoteční úvěry normálně nedosáhli, se přestaly chovat obezřetně jak ty instituce, tak ti klienti. V momentě zvýšení úrokových sazeb celá ta bublina splaskla a ta infekce se rozšířila do celého světa hlavně proto, že existuje trh s deriváty těchto úvěrů s nejrůznějšími nástroji a díky sekuritizaci pro ně neplatí taková tvrdá pravidla jako pro ostatní finanční nástroje. Ta toxická aktiva se rozšířila do celého bankovního světa. Podotýkám, že u nás velmi minimálně, téměř vůbec a v momentě té krize, kdy začala fungovat krize důvěry, začal se ten sektor skládat, došlo ke krizi likvidity, ty ústavy přestaly mít peníze a nakonec se dostaly do krize solventnosti a musely být sanovány buď státem či jinou institucí, což je stav některých zemí, nikoliv ČR. Pokud se bavíme o těchto příčinách, tak hovoříme o příčinách systémových a pořád si myslím, že pokud chceme hledat nástroje na řešení, tak se musíme důkladně pobavit o těchto příčinách, abychom neudělali chyby v přeregulaci celého systému. Ta diskuse bude vedena o kapitálové přiměřenosti, kde naše podmínky jsou přísnější než v Eurozóně, bude vedena v oblasti regulace celého finančního trhu a tady si myslím, že diskuse o hedge-fondech, o sekuritizaci, o nejrůznějších derivátových obchodech je na místě. Bude se hovořit o ratingových agenturách, což je velmi diskutabilní téma a bude se hovořit o nějakých nových globálních nástrojích pro řízení financí, nějaký nový Breton Wood a tady jsme velmi opatrní a nejsem samy, abychom při této krizi nevylili s vaničkou i dítě a bankovní sektor, který je určitou páteří každé ekonomiky nepodvázali do budoucna tak, že by přestal fungovat úplně a spoléhal by se pouze na státní zásahy a vlastně státní likviditu, která by úplně vytěsnila privátní subjekty z poskytování úvěrů a úvěrování obecně. Ta příčina je známa, ty dopady v této chvíli podle mne nejsou definitivní a budou se přelévat do sníženého růstu ekonomiky v globálu, kdy se předpokládá, že snížení růstu globální ekonomiky někde na úrovni 3,7 %, jestli se nemýlím. To je ještě optimistický parametr a může to znamenat řadu problémů a dopadů do ekonomik jednotlivých států, do životní úrovně, zaměstnanosti a podobně. Jestli chce pan prezident doplnit.

Jiří Kunert, prezident České bankovní asociace: Já myslím, že pan premiér to řekl skvěle, já bych ho vzal do banky, protože skutečně ta analýza je taková, jak řekl a já si myslím, že teď uvidíme, co se bude dít v rámci celého světa. Jak řešit tuto situaci a jakým způsobem se postavit k novým výzvám, co se týče regulace a podobných věcí.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, další dotaz. Prosím.

Reuters: Rád bych se zeptal pana Kunerta, jestli pozoruje nějaké zklidnění situace na mezibankovním trhu po snížení sazeb ČNB, případně, jestli je očekáváte od budoucna. Děkuji.

Jiří Kunert, prezident České bankovní asociace: Já myslím, že snížení sazeb bylo správné. Na druhé straně to nenapomáhá nějakému zklidnění na trzích. Tam je důležitá ta důvěra. Já myslím, že ta důvěra se vrací i když to jde velice pomalu. Ona se ztrácí velice rychle, ale buduje se velice pomalu. Nějaké zlepšení je vidět, ale myslím, že to bude trošku trvat.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, další dotaz. Prosím.

Dotaz: (dotaz ze záznamu špatně slyšitelný)

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: To první je pravda. Jestli to bude přímo z rozpočtu nebo jestli to bude jiný typ peněz, ale budou to peníze o kterých bude rozhodovat stát. Já jsem hovořil o spolupráci s Evropskou investiční bankou, je tam celá řada dalších nástrojů. My se o tom teprve začínáme bavit. Dlouhodobě mluvíme o české exportní bance a Egapu, o posílení jejich role, ale teď se budeme bavit o konkrétním finančním naplnění. To může být z rozpočtu, ale nemusí. Ta druhá otázka se týkala evropských fondů. Ono lze částečně přesměrovat anebo modifikovat užití těch peněz v rámci těch prioritních os a výzev, které už existují, protože je tam celá řada těch nástrojů speciálně pro malé a střední podniky a speciálně na startování podnikání a podobně. Dá se to, musí to schválit monitorovací výbor, bylo by to velmi komplikované, ale je to jedno z možných řešení, jak využít tohoto komplementárního finančního nástroje pro změkčení těch dopadů. Pokud bychom sahali do vlastních schválených operačních plánů, tak by to znamenalo diskusi s Evropskou komisí. My se dlouhodobě snažíme prosadit do operačního programu životního prostředí tzv. housing, úsporná opatření, která povedou ke snížení energetické náročnosti pro bydlení a pro budovy obecně. Je tam určitý příslib, že by to bylo možné, pokud by se podařila tato věc, věřím, že se pod tlakem toho co se děje, podaří případně i během našeho předsednictví a daleko bezprostřednějším kontaktem s Evropskou komisí dosáhnout nejenom pro nás, ale obecně pro evropské země určité modifikace, ale nespoléhám na to. Je to strašně složité už do rozběhnutého systému zasahovat a proto to bereme jako určitý námět pro diskusi, nikoliv jako to tvrdé opatření, které můžeme realizovat sami bez vlivu těch vnějších okolností.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, další dotaz.

Česká televize: Já mám dotaz trochu mimo téma. Mne by zajímalo, jestli byste mohl nějak okomentovat informaci se kterou dneska přišlo EURO, že jste nabídl primátoru Bémovi nějaký kompromis?

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: Já jsem primátoru Bémovi žádný kompromis nenabídl. Probíhají v ODS primárky. Soutěžíme o podporu členů ODS a delegátů na kongres. Beru to jako hodně interní záležitost a určitě se k tomu nebudu nijak vyjadřovat. Ta informace je možná přáním otce myšlenky. Já v této chvíli nevidím nějaký prostor proto, že bychom teď dělali kompromis, to já nevím, jaký máte na mysli. Jako, že bych už šel pryč, nebo jak to myslíte? Možná by si to spousta lidí přála.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, poslední otázka, pokud je. Pokud není, tak vám děkujeme. Nahledanou.

Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky: Pěkný den, děkuji.