Tisková konference premiéra M. Topolánka a předsedy vlády Republiky Malta Lawrence Gonziho 9.12.2008

Jana Bartošová,tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po jednání delegací předsedů vlád České republiky pana Mirka Topolánka a delegaci vlády Maltské republiky pana Lawrence Gonziho. Ještě než zahájím tiskovou konferenci, poprosím Ondřeje Lišku, ministra školství, mládeže a tělovýchovy a ministra zahraničních věcí maltské republiky pan Soniho Borga, aby podepsali prováděcí protokol mezi Českou republikou a maltskou republikou. Děkujeme oběma pánům a nyní poprosím předsedu vlády České republiky o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vážený pane premiére, já jsem velmi rád, že jsme mohli absolvovat tuto oficiální návštěvu maltského premiéra v ČR poté, co ČR navštívil maltský prezident v loňském roce a co se chystá návštěva prezidenta Klause v příštím roce. Kromě bilaterálních vztahů, které nemají žádné problémy, kdy my spíše podpisem této smlouvy se snažíme startovat daleko užší kontakt, protože díky pozici v Evropě, díky velikosti ty ekonomické vztahy zatím nebyly takové, jak si přejeme. To, že je Malta stým partnerem z hlediska exportu a importu, tak svědčí o tom, že máme obrovské rezervy. Já jsem informoval svého partnera, jako všechny své kolegy, o aktuální agendě českého předsednictví, které se blíží rychleji, než si sami přejeme a také jsme se bavili o nadcházející Evropské radě a o pozicích k těm otázkám, které se budou projednávat v následujících dnech. Téma, které jsme projednávali velmi detailně se týká problematiky pro Maltu velmi citlivé, problematika migrace a azylu, Evropského paktu o migraci a azylu, možnosti vypovídat z EU nelegální osoby, které nelegálně setrvávají na území EU a problematika, která je s tímto spojená, která speciálně pro Maltu jako bránu z afrických zemí, Libye, pro uprchlíky nebo osoby z Afriky či Blízkého východu je velmi citlivá. Bavili jsme se o vybalancování východní dimenze evrospké sousedské politiky a jižní dimenze, tzn. Unie pro Středomoří. Zastavili jsme se u problémů, které maltu zajímají díky pozici země, to je blízkovýchodní proces, to spolupráce s Ligou arabských států, spolupráce se zeměmi Maghrebu. Pak už jenom detaily typu harmonizace daní, nejrůznější věci spojené s řešením finanční krize a hlavně s řešení nástrojů pro následné ochlazení ekonomiky, pro snížení poptávky a řekl bych očekávané ekonomické problémy evropských zemí. bavili jsme se o rozšiřovacím procesu a bavili jsme se o Balkánu. velmi intenzivně budeme pokračovat v té diskusi ještě během oběda. Já jsem velmi rád, že jsme si mohli takto vyměnit názory i na bilaterální politiku, protože jinak se uvidíme nejpozději ve čtvrtek na Evropské radě.

Jana Bartošová,tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky a nyní poprosím předsedu vlády Maltské republiky.

Lawrence Gonzi, předseda vlády republiky Malta: Dovolte, abych nejprve vyjádřil poděkován ípanu premiérovi za příležitost, kterou jsme dnes dostali, abychom opět spolu ve svých hovorech potvrdili sílu našich vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi. ty vztahy jsou silné na politické úrovni, protože sedíme u jednoho stolu a jsme partnery v řešení věcí, které jsou společné, ale také na hospodářské úrovni je prostor pro další růst. pro mne je příjemné, že je více maltských investic v Praze než naopak. Úroveň investic na Maltu také doufám poroste spolu s turismem. Věřím, že je dále co dělat. Budeme dále pokračovat během oběda a hledat cesty jak podpořit naše vztahy. Hlavním bodem naší agendy však bylo blížící se předsednictví, jak pan premiér vysvětlil. je zde řada témat, o kterých jsme hovořili, týkajících se českého předsednictví a témat, které předloží Česko. bylo už řečeno, že ta agenda je založena na třech E – ekonomika, energie a externí hranice. Pokud jde o hospodářskou situaci, hovořili jsme o tom, jak je potřeba pracovat, aby to bylo v souladu s návrhy, aby zde byl koordinovaný přístup na úrovni celé EU, abychom mohli řešit tyto problémy ve kterých je nyní celá Evropa. My jsme v našem národním rozpočtu podnítili iniciativy, které jsou přesně v tomto duchu a to je možná téma o kterém jsem se snažil mluvit. malta má svou specifickou situaci, své zvláštní potíže, asi jste už slyšeli, že hlavním problémem je problém nelegální imigrace a proto je pro nás velice důležité, aby i české předsednictví pokračovalo v procesu, který začal za francouzského předsednictví, totiž pakt o migraci a azylu. tento proces začal, má určitou dynamiku a je pro mne potěšením, že příětí předsednictví bude v této dynamice pokračovat a bude směřovat k provedení tohoto paktu. Pokud jde o energii, jak premiér zmínil, to je také velmi důležité téma i pro Maltu, je totiž životně důležité, abychom byli napojeni na evropskou přenosovou síť a to co nejdříve. Vítáme podporu českého předsednictví pro Maltu v tomto směru, abychom mohli provést potřebné investice a získat tak bezpečnost a stabilitu dodávek. Je jasné, že region středomoří se všemi potížemi bude i nadále vysoko v prioritách českého předsednictví. Vnější hranice a mezinárodní situace je také důležitým tématem,. my osobně se domníváme, že je třeba i nadále se zaměřovat na jednání na úrovni WTO, agendy z Dauhá, zvláště v současné hospodářské situaci. My jsme zdůraznili, že v těchto následujících měsících se to zřejmě dostane opět na pořad jednání. jsem velice potěšen z vynikajících rozhovorů, které jsme měli a dnes během oběda a i dále v tomto týdnu se znovu uvidíme a budou se konat některá důležitá rozhodnutí. Děkuji pěkně.

Jana Bartošová,tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Maltsk republiky, nyní poprosím dva dotazy, jeden z maltské a jeden z české strany.

Dotaz: Pane premiére, současná ekonomická krize má vliv na vaše přistoupení k Euru a stanovení data a vy jste také zmínil emigraci. Je vaše země připravena sdílet to břemeno a vzít některé emigranty z Malty? Vzhledem k tomu, že malta nabízí určitou pomoc stran přechodného období ČR.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Co se týká Eura. já myslím, že ta pozice je neměnná. My, speciálně tato administrativa, dělá praktické kroky pro plnění maastrichtských kriterií a je pravděpodobné, že již v příštím roce se všechna maastrichtská kriteria budeme plnit. Daleko důležitější pro nás je, abychom nejenom jednorázově splnili kriteria, ale aby existoval alespoň střednědobý výhled, protože otázka Litvy ukazuje, že pokud by ta kriteria měla být s bídou splněna, pak stačí jakýkoliv ekonomický výkyv, aby následně plněna nebyla a v tomto smyslu ČR jednoznačně chce nejenom plnit, ale plnit minimálně střednědobě. To je jedna otázka. Jsou turbulence spojené s finanční krizí, které ukázali, že celá řada zemí Eurozóny je ochotna v rámci řešení vlastních národních problémů porušit ta kriteria velmi jednoduše. my vidíme v současné době Pakt růstu a stability jako pakt, který je ohrožen určitém rozmělněním těch kriterií. Třetí otázka, otázka výhodnosti pro české občany a pro české firmy, kde české firmy touží po Euru daleko více než čeští občané, které se akceptace Eura spíše obávají, kdežto firmy, pro ty by bylo Euro a jeho akceptace jednodušší. tato vláda míní po letošním projednání standardní zprávy o konvergenci, míní v příštím roce definitivně říci, zda stanoví či nestanoví datum. já to pokládám za pravděpodobné, že v příštím roce datum stanovíme. V letošním roce to nebude z důvodů, které jsou celkem zjevné. Ta druhá otázka se týkala migrace. Česká republika se stává nikoliv pouze tranzitní, ale spíše cílovou zemí celé řady skupin. My dnes jsme zemí vnitrozemskou v rámci Schengenu. v tom smyslu jsem zemí, která má stejně jako Malta, zájem na fungující legislativě EU v otázkách azylu a migrace. my jsme poměrně velmi otevření a nemáme žádné dramatické bariéry pro migranty v rámci evropského prostoru, což může přinášet problémy a proto voláme po regulaci a hlavně po možnosti nelegální migranty odsunout do zemí původu, což si myslím, že je zásadní pro obě země. To bylo všechno?

Lawrence Gonzi, předseda vlády republiky Malta: To byla otázka spíše na mne. Rozhodnutí o zavedení Eura je rozhodnutí, které musí učinit česká vláda. Já bych chtěl říci, že Malta je připravena nabídnout své zkušenosti a odborné znalosti, které jsme získali v našem procesu přechodu na Euro, který byl považován za nejhladší mezi všemi zeměmi, které tímto procesem museli projít. Musím zdůraznit, že to byl zásadní krok pro celou naší zemi a je to jedna z otázek, které pomáhalo a pomáhá maltě řešit současné problémy v souvislosti s finanční krizí. V zásadě maastrichtská kriteria sama o sobě dobrá, bez ohledu na to jestli země má Euro nebo ne. Tato kriteria se týkají fiskální konsolidace, hospodářské stability, stabilní inflace a úrokových měr. to jsou velmi důležitá ekonomická kriteria a měla by platit pro všechny země i maltu, i když jsme dnes součástí Eurozóny, budeme se i nadále snažit nejen o snižování deficitu, ale také o vyrovnané rozpočty a další kriteria. V kontextu současných problémů je třeba si uvědomit, že se musíme přizpůsobti tomu, co se děje , abychom mohli řešit tyt aktuální otázky. Zavedení Eura v případě Malty bylo nejsilnější pomocí, která nám dnes posiluje v řešení současné situace. Opakuji, nabízíme své zkušenosti a pokud bude mít ČR zájem, je vítána.

Jana Bartošová,tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji maltská stana.

- Pane premiére, během českého předsednictví očekáváte, že Lisabonská smlouva bude schválena? Kdy o tom bude český parlament asi jednat a hlasovat?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si dovolím spíše soukromou predikci, že Lisabonská smlouva v ČR bude schválena dříve než irové změní názor, který občané prezentovali v referendu. Pokud po mne chcete přesné datum, tak to není otázka na předsedu vlády, ale na jednotlivé parlamentní komory a jejich představitele. Nemyslím si, budu k tomu mít speciální tiskovou konferenci, ještě dnes, před zasedáním dolní komory, nemyslím si, že se bude o Lisabonské smlouvě hlasovat dnes, přestože dneškem počínaje se obnovuje ten ratifikační proces, který byl pozastaven jednáním Ústavního soudu. Pokud po mne chcete nějaké datum, tak já si myslím, že začátek příštího roku v Poslanecké sněmovně je datum reálné. Senát má vlastní tempo a neumím přesně identifikovat den, možná ani měsíc ve kterém bude ukončeno jednání v Senátu hlasováním. Já sám jsem Lisabonskou smlouvu podepsal za českou vládu. Česká vláda souhlasila s tímto dokumentem. Své soukromé výhrady nechávám stranou a budu ten proces podporovat.

Jana Bartošová,tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky a předsedovi vlády maltské republiky, vám za pozornost. Nashledanou.