Tisková konference premiéra M. Topolánka a předsedy vlády Dánského království Anderse Fogh Rasmussena 9.12.2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:  Dobrý den, vítám vás na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád České republiky pana Mirka Topolánka a předsedy vlády Dánského království pana Anderse Rotha Rasmussena. Dobrý de, vítáme v Praze. Poprosím předsedu vlády České republiky o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Do úvodu bych chtěl poděkovat svému kolegovi dánskému premiérovi, že přijel na pracovní cestu do Prahy a tím se uzavírá diskuse s hlavami států o agendě českého předsednictví a o celé řadě dalších otázek. My jsme se dnes soustředili na tu agendu 3E, otázky ekonomické související s řešením celé řady problémů a dopadů krize. Nástrojů řešení. S Dánskem nemáme žádný problém, ta země je velmi podobná České republice v přístupu k řešení podobných problémů. Je to země v tomto smyslu ekonomicky liberální, určitým příkladem pro celou řadu jiných evropských zemí. Shodujeme se i v tom, jaké nástroje v rámci fiskální politiky jsou pro nás akceptovatelné a souhlasíme s tím, že ty fiskální impulsy dané návrhem Barossovi komise mají zůstat v rukou národních států. Jako doporučení Evropské komise. Shodujeme se i v tom, že určitým řešením, klíčovým, jsou strukturální reformy a pokračování těchto reformách, což souvisí s implementací Lisabonské strategie. S konkrétními opatřeními, jak na pracovním trhu, tak s podporou malých a středních podniků a podporu vědy, výzkumu, inovací a celého vějíře těch nástrojů, které lisabonská strategie upravuje. V oblasti energetiky, myslím, že pan premiér Rasmussen se nedávno vrátil z Gruzie, kde jednal i o plynovodu Nabucco, to je přesně to, co chceme během našeho předsednictví preferovat v této oblasti a to je energetická bezpečnost, diverzifikace dodávek, interconnection, propojení elektrizační soustavy, včetně Pobaltí, přeshraniční profily, to je to, co nás spojuje a proč si myslíme, že po vyřešení otázek klimaticko-energetických je to přesně ta oblast, kterou EU musí řešit. Jediný, řekl bych, ze všech těch otázek, kde máme trochu rozdílný názor, je otázka, která je určitým problémem, která ovlivní jistě i následující Evropskou radu a její jednání a to je otázka 100% aukcí povolenek pro energetická zařízení, což jak víte, bylo nedávno řešeno v Gdaňsku, mezi zeměmi V4, Pobaltí, Rumunska, Bulharska s předsedající Francií, Nicolasem Sarkozym. Určitě to bude téma, jedno z klíčových, pro úspěšnost či neúspěšnost následujícího summitu Evropské rady. V těch zahraničních otázkách s naprosto shodujeme. Já to nebudu detailněji popisovat. Bavili jsme se o východním partnerství, bavili jsme se o vztahu EU-Rusko, řešili jsme Afghánistán a jednu speciální otázku, kterou bych chtěl opravdu říci a vypíchnout z všech těch obecných pohledů, je to otázka migrace a azylu, kdy zřejmě nějakým nedorozuměním se v dánském tisku objevila informace, že ČR souhlasí s určitou legalizací nelagálů včetně jejich rodina. Tady musím říci, že ČR zastává v tomto smyslu názor naprosto stejný jako Dánsko a to je, že na jedné straně chceme, aby implementovány zásady společné migrační a azylové politiky. Na druhé straně, jak jsme se shodli s mým přítelem Lawrencem Gonzim, maltským premiérem, chceme mít možnost, aby nelegální přistěhovalci mohli být odsunuti do země původu. Toto je nedorozumění. Říkám to spíše pro dánský tisk a dánské žurnalisty, protože to pokládám za nedopatření, nikoliv za něco jiného. To je ode mne zatím všechno.

Jana Bartošová,tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky a nyní má slovo předseda vlády Dánského království.

Anders Fogh Rasmussen, předseda vlády Dánského království: Děkuji, pane premiére. Jsem vděčný za vaše milé přijetí a je mi potěšením využít této příležitosti k setkání s vámi těsně před tím, než se ČR ujme předsednictví EU. Měli jsme velmi konstruktivní setkání. Rád bych zvýraznil několik bodů z něho. Zaprvé, mohu potvrdit, že naše bilaterální vztahy jsou vynikající. ČR a Dánsko mají úspěšnou spolupráci v rámci EU i NATO. Máme společné zájmy i hodnoty v mnoha oblastech. Zadruhé, velmi se těšíme na české předsednictví EU, jak všichni víme, musíme čelit velkým výzvám, v neposlední řadě finanční krizi a hospodářskému zpomalení a já mám důvěru, že české předsednictví dostojí svému úkolu. Ujistil jsme také pana premiéra, že Dánsko je připraveno pomoci českému předsednictví jakýmkoliv způsobem budeme moci. Zatřetí, diskutovali jsme otázku klimatu a energie. Je naprosto je nezbytné, abychom změnili energetickou politiku a to z mnoha důvodů. Zaprvé, musíme zlomit naši závislost na ropě a plynu, abychom zlepšili svou energetickou bezpečnost. Je to také rozumné z ekonomického pohledu. Musíme zvýšit účinnost, efektivitu energie. Musíme uspořit energii, co se uspoří, to se také získá. Čím je energeticky úspornější naše ekonomika, tím je na tom lépe. Konečně, v neposlední řadě, je to dobré pro klima, pro životní prostředí, aby byla fosilní paliva nahrazována čistými obnovitelnými, zelenými, zdroji energie. Proto musíme změnit energetickou politiku. První krok bude dohodnout se na energeticko-klimatickém balíčku na nadcházejícím summitu EU. Hovořili jsme i o technických podrobnostech a já si myslím, že jednání bude tvrdé, ale jsem přesvědčen, že na konci dosáhneme shody na tomto balíčku, což bude naprosto klíčové, abychom opravdu předvedli vůdčí pozici EU v jednáních o změnách klimatu, která budou probíhat v příštím roce. Těšíme se na spolupráci s českým předsednictvím v našem úsilí dosáhnout pozitivního výsledku mezinárodní konference o změnách klimatu, která se bude konat v Kodani v prosinci příštího roku. Musíme dosáhnout komplexní dohody o změnách klimatu, abychom mohli zajistit rovné podmínky pro podniky na celém světě a zatím účelem potřebujeme pokrok také v době českého předsednictví a těšíme se na spolupráci v této věci. Konečně bych zmínil Afghánistán. Diskutovali jsme o současné situaci. Je to velmi důležitá mise, které se účastní jak ČR, tak Dánsko. Jsme v tom angažováni a nemůžeme dovolit, aby se Afghánistán znovu stal úročištěm teroristů. Proto musíme vystupňovat své úsilí v Afghánistánu, především potřebujeme více vojáků a proto Dánsko se rozhodlo v minulém roce zvýšit svůj kontingent o 50 %. Dnes má Dánsko, je jedním z největších přispěvatelů, naši vojáci působí v tom obtížném jižní regionu v provincii Helmand. Jenom vojenské řešení dlouhodobě nestačí, musíme zvýšit také své úsilí rozvíjet nové příležitosti pro afghánský lid. Potřebujeme rozšířit programy civilní rekonstrukce. Rozhodli jsme se zdvojnásobit svou hospodářskou pomoc Afghánistánu. Konečně, potřebujeme angažovat silněji také Pákistán do boje proti terorismu. Musíme zvítězit v Afghánistánu a proto vyzýváme i naše partnery, aby své úsilí také zvýšili.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Dotaz: Pane premiére. Řekl jste, že byste rád vysvětlil to nedorozumění v dánském tisku. Mohl byste být specifičtější? Znamená to, že pomůžete dánské vládě ve snaze o změnu směrnice o občanství?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To nedorozumění spočívalo v tom, že vyplývalo, že ČR podporuje poměrně velmi, řekl bych, měkké opatření, které bude umožňovat doplnění rodinných příslušníků i u nelegálů v rámci přistěhovalců. My prostě tento přístup, stejně jako Dánové, nepodporujeme, chceme nechat tu směrnici otevřenou v tomto smyslu a to bylo třeba, abych toto nedorozumění vysvětlil. O nic jiného nejde.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím

Česká televize: Já má dotaz na pana premiéra Rasmussena. Dánsko v roce 2000 v referendu zamítlo vstup do Euro. Několik let předtím odmítl maastrichtskou smlouvu. Považujete Dány stále za euroskeptiky? Nebo ty protievropské nálady už patří minulosti v Dánsku?

Anders Fogh Rasmussen, předseda vlády Dánského království: Nuže. Dánové jsou ve skutečnosti pro EU. Podle průzkumů veřejného mínění Dánové velice podporují a považují EU za výhodu pro Dánsko. Koneckonců, jde o to, že Dánové chtějí silnou EU a silnou spolupráci v EU. Nicméně, odmítli maastrichtskou smlouvu v minulosti, odmítli Euro. Myslím, že je spravedlivé říci, že stále více Dánů si uvědomuje, že ty dánské opt-outy, podmínky, za kterých mohou vystoupit, nejsou vlastně pro Dánsko k ničemu dobré. Naopak, jsou nebezpečné pro dánské zájmy. A to je důvod, proč moje vláda oznámila, že máme v úmyslu dát tyto dánské opt-outy k referendu během tohoto parlamentního období. Jedním příkladem je třeba Euro. Finanční krize to zviditelnila. Je to velice náročné zůstat mimo Eurozónu, ekonomicky i politicky. Ekonomicky, protože dánská centrální banka zvýšila úrokové míry, takže diferenciál úrokových měr mezi dánskou korunou a Eurem je nyní na rekordní výši. To je ta ekonomický náklad. Jsou také politické náklady a to je nedostatek vlivu. To bylo zase vidět, když šéfové států a vlád Eurozóny zorganizovali v Paříži summit nedávno, to byla dobrá iniciativa. Učinili správná rozhodnutí, ale tato rozhodnutí mají vliv také na nás, ale my tam u stolu nemáme místo a proto si myslíme, že Dánsko by mělo přijmout Euro, ale potřebujeme k tomu referendum nejdříve a já nevím, kdy přesně ho uspořádáme. Ale máme tento úmysl předložit tyto podmínky k referendu v tomto parlamentním období, které končí v listopadu 2011.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na Dánsku je vidět, že má svůj vlastní národní přístup a že každá věc chce svůj čas a že dostaneme čas jednu generaci na změnu nějakých rozhodnutí, tak taky bude ta proevrospká nálada daleko větší v mnohých ohledech.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.

ČTK: Dobrý den. Já bych měl dotaz na premiéra Topolánka. Mluvil jste o tom, že jako jediným rozdílným bodem je ta otázka 100% povolenek. Myslíte si, že se to podaří překonat, vyřešit na nadcházejícím summitu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nechci říkat žádné tvrdé věty, ale řekl bych, že ČR není tím nejagresivnějším aktérem celé té diskuse. My jsme ten minulý summit svým způsobem zachránili určitým kompromisním návrhem. Pro nás t oje důležité, uvidíme, jakým způsobem se do toho zapojí další země, nejenom ty země nové, protože své požadavky mají i Italové, možná nevyslovené mají Němci. V té otázce jasno není a bude to jeden z klíčových bodů, který nakonec buď povede nebo nepovede ke schválení celého toho balíčku. To, že na to máme rozdílný názor, vyplývá úplně z jiné pozice v rámci energetiky. My jako země která vyrábí 60 % a ještě dlouho bude závislá na této výrobě z hnědého uhlí, máme na tu otázku úplně jiný názor, protože ta změna o které tu hovoříme, u nás nemůže trvat pouze od roku 2013 do roku 2020, na kterou je plánováno tento systém aukcí, povolenek, emisí CO2. u nás to znamená diskusi nejméně do roku 2035. Ta věc je citlivá a my budeme usilovat o to, abychom dosáhli pro ČR parametrů, které jí nepoškodí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Pokud nemáte žádný jiný dotaz.  Děkujeme za pozornost. Já děkuji předsedovi vlády Dánského království i našemu panu premiérovi.