Tisková konference premiéra M. Topolánka a předsedkyně vlády Moldavské republiky Z. Greceanii 2. 9. 2008

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: (první věty na záznamu chybí) ...republikou a Českou republikou o změně dohody mezi oběma zeměmi, o podpoře a vzájemné ochraně investic. Za Moldavskou republiku podepisuje předsedkyně vlády Ziniada Greciani za Českou republiku předseda vlády Mirek Topolánek. Nyní, dámy a pánové, pokračujeme tiskovou konferencí. Slovo předávám premiérovi České republiky panu Mirku Topolánkovi.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vážená paní předsedkyně vlády Greceani, vážení přátelé, dámy a pánové. Musím říct, že je pro nás velkou ctí, že předsedkyně vlády Moldavska na své první zahraniční cestě je právě v Praze a to i v situaci, kdy podle protokolu jsem měl nejdřív do Moldavska jet já. Já jí za to moc děkuji a vyjadřuje to fakticky úroveň našich vztahů a zájmu o pěstování těchto vztahů. Řešili jsme zhruba čtyři okruhy problémů. Ten první se týká toho, že Česká republika zařadila Moldavsko mezi osm prioritních zemí své rozvojové pomoci a transformační pomoci a tady máme eminentní zájem, aby ty prostředky, které posíláme šly do životního prostředí, do vodárenských projektů, ale také na podporu občanské společnosti a toho všeho, co se týká rozvojové pomoci. Ta druhá oblast se týká bytostného zájmu Moldavska posílit obchodní spolupráci, což je i náš zájem. V květnu se sešla smíšená komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci. Dnes bude zasedat business forum českých a moldavských podnikatelů. To vše má vést k tomu, abychom pomohli Moldavsku k diverzifikaci obchodu. Bez zvýšení exportní schopnosti a k ekonomické úrovni. Třetí oblast se týká našeho předsednictví, Moldavské cesty do EU a s tím související problémy, které se řeší, jako vízová fasilitace, jako je určitá preferenční preference od 1. března letošního roku. Jako je jednání o zóně volného obchodu, jako je celá řada instrumentů, které mají napomáhat cestě Moldavska do Evropské unie. Za čtvrté, nemohli jsme se vyhnout diskusi o zamrzlém konfliktu v Podněstří, speciálně v kontextu posledních událostí v Jižní Osetii. Diskutovali jsme o tom, jaký to může mít vliv, jakým způsobem pokračují ta jednání o případné dohodě, jak to ovlivňuje Moldavskou současnost. To jsou zhruba čtyři oblasti o kterých jsme jednali. Chtěl bych ještě jednou poděkovat paní premiérce. Má v České republice dvoudenní, velmi nabytý program. Chtěl bych jí popřát, aby se jí u nás líbilo a chtěl bych popřát, aby ty naše vztahy, které jsou už dneska velmi dobré, měli tu akceleraci jak obchodní, tak v těch dalších oblastech.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky. Nyní má slovo předsedkyně vlády Moldavské republiky.

Ziniada Greceani, předsedkyně vlády Moldavska: Vážený pane premiére, dámy a pánové, všichni přítomní. Znovu bych zde chtěla vyslovit díky za pozvání, abych navštívila Českou republiku jako první zemi ve své funkci. Jsem velmi ráda, že jde právě o Českou republiku, která je přátelskou zemí pro Moldavskou republiku, se kterou udržujeme velice dobré vztahy jak oficiální, tak i vztahy na různých úrovních bilaterálních, ale i mezi podnikateli. Ještě jednou, chci poděkovat za toto pozvání. Já bych chtěla ještě jednou pane premiére poděkovat za možnost, kterou mám já i celá má delegace, že můžeme poznat zkušenosti vaší země z nejrůznějších oblastí včetně integrace do Evropské unie, že budeme mít možnost poznat běžný zdejší život. Že jsme měli možnost využít i vaší pomoci, například v poslední době při povodních. Já bych ještě jednou chtěla vyjádřit vděčnost české vládě a i osobně panu premiérovi za to, že práv Česká republika byla prví země, která reagovala na situaci ke které letos v létě došlo v Moldavské republice při povodních. Vlastně stejným způsobem, jakým tomu bylo v loňském roce, kdy naopak bylo velké sucho. Vážení, rovněž bych i před vámi chtěla znovu říci, že jsem oficiálně pozvala pana premiéra s jeho delegací k návštěvě Moldavské republiky a doufám, že skutečně k této návštěvě dojde. Chtěla bych říci, že v oblasti obchodu a ekonomiky existuje obrovský potenciál mezi našimi dvěma zeměmi, který je využíván, ale doposud není využit na úrovni tohoto potenciálu, proto budeme rádi, jestliže se objeví nové aktivity v této oblasti. My jsme přesvědčeni, že dnešní business forum, které se uskuteční mezi českými a moldavskými podnikateli velice důležitým způsobem přispěje právě k rozvoji těchto vztahů a k rozvoji obchodu. Společně s panem premiérem Topolánkem jsme přesvědčeni o tom, že smíšená komise ekonomická, která byla ustavena a která funguje mezi našimi dvěma zeměmi podstatným způsobem přispěje právě k rozvoji v této oblasti, že to nebude komise, která by pouze věci ohlašovala, deklaroval, ale která efektivním způsobem přispěje k jejich realizaci. Moldavská republika nesmírně oceňuje podporu, kterou jí neustále věnuje Česká republika při její snaze integrovat se do Evropy. Tuto věc jsem zdůraznila i ve chvíli, kdy jsme hovořili o tom, že v prvním pololetí příštího roku bude mít Česká republika předsednictví v Evropské unii. Také jsme velmi rádi a znovu zdůrazňujeme, že je pro nás ctí, že Moldavská republika je mezi osmi prioritními zeměmi České republiky v dalším rozvoji. A také bych vám chtěla sdělit, že v současné době se pracuje na smlouvě, která se vypracovává mezi těmito dvěma zeměmi a která se týká rozvojové spolupráce. Také je pro nás důležité, že jsme podporování Českou republikou v našich snahách o mírové řešení podněsterského konfliktu a my si ani nedovedeme představit, že řešení tohoto konfliktu by bylo jiné než mírové. Také jsme velice vděčni za podporu ze strany České republiky pro pět regionálních akcí, které by se měly uskutečnit v letech 2008-2009 v rámci Středoevropské iniciativy. Jsme velmi rádi, že v rámci naší oficiální návštěvy České republiky máme možnost se sejít s dalšími oficiálními představiteli vaší země, že budeme mít další důležitá jednání a také v rámci naší návštěvy navštívíme i jižní Čechy, kde přímo na místě uvidíme úspěchy, kterých dosahuje vaše země a seznámíme se i s vašimi zkušenostmi. Vážení přítomní, na závěr bych ještě jednou panu premiérovi poděkovat za tuto příležitost a vás všechny přítomné bych chtěla ujistit, že Moldavská republika si je plně vědoma situace, ve které se v současné době nachází. Je si vědoma, jaké podpory se jí dostává a chtěli bychom vás ujistit, že Moldavská republika vždy pro vás bud přítelem. Je to země, která má svoji budoucnost. My dnes ještě budeme mít jednu povinnost spolu s vaším panem premiérem, a to slavnostní zahájení a otevření budovy moldavského velvyslanectví v České republice. Je to přesně tak, jak říkal pan premiér, Moldavská republika měla nejdříve velvyslance a teprve potom měla své sídlo v Praze. Také bych chtěla poděkovat za velmi dobrou práci českého velvyslanectví v Moldavské republice a zejména bych chtěla poděkovat za velmi dobré a přátelské vztahy s vaším velvyslancem v Moldavské republice.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji předsedkyni vlády Moldavské republiky. Nyní prosíme dva stručné dotazy, za každou zemi jeden. Prosím tedy dotaz z moldavské strany.

Moldavská redaktorka: Jsem z veřejného odboru a mám dotaz za Moldavskou republiku. Moje otázka je pro premiéra České republiky. V předcházejících letech čeští investoři podepsali s moldavskými podnikateli větší počet smluv. Ale tyto smlouvy se nerealizují. Nebyly převedeny do praxe. Co vede české podnikatele k tomu, že ty zájmy, které uvedli ve svých smlouvách nerealizují? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se domnívám, že to je otázka především na ně. Nicméně, pokusím se to zevšeobecnit. Jako vždy, ten problém je na obou stranách. Na jedné straně čeští investoři musí v tom regionu být a musí se tam umět pohybovat. Jinak budou velmi složitě jakoukoliv investici uplatňovat. Tam bych řekl, že je chyba z té české strany. NA druhé straně, podle toho, co já o tom vím, existují jisté bariéry, spíše administrativního charakteru na té straně moldavské. V případě, například, výstavby nového energetického závodu poblíž rumunských hranic. Je to například i pomoc Moldavské republiky při jednání s Rumunskem a jejich přenosovou soustavou a domnívám se, že to jsou věci, které musí řešit naši podnikatelé buď se svými partnery v Moldavsku a nebo s příslušnou administrativou. Mě nepřísluší to hodnotit. Existují tam problémy s výkupy pozemků a podobně. To jsou ale věci, které mají řešit podnikatelé, určitě ne předsedové vlád. Předseda vlády maximálně může lobovat, aby jeho partneři na druhé straně v Moldavsku udělali něco podobného co my v této situaci devadesátých let a to jsou určité investiční pobídky a to nejenom v daňové oblasti, ale třeba v oblasti právě té pozemkové. A to jsem tímto udělal.

Ziniada Greceani, předsedkyně vlády Moldavska: Já bych to ještě trochu doplnila. Sice tím, že předsedové vlád kromě toho, že podporují investory na druhou stranu jim také nesmějí klást překážky nebo jim házet klacky pod nohy.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji. Ještě dotaz z české strany.

Jeroným Janíček, AP: Pro paní premiérku. Prezident Voronin před několika dny prohlásil, že se Moldavská republika chystá požádat Evropskou unii o pomoc při řešení konfliktu v Podněstří. Já nevím, jestli to bylo součástí vašich jednání, ale mohla byste specifikovat, jak si Moldavská republika tuto pomoc představuje? Ptám se v souvislosti s tím, že francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner před několika dny varoval, že Rusko by se mohlo pokusit vyřešit problém Podněstří podobným způsobem jako v Jižní Osetii. Jenom doplňující otázka, obáváte se něčeho takového? Děkuji.

Ziniada Greceani, předsedkyně vlády Moldavska: Pokud jde o konflikt v Podněstří, chtěla bych znovu zdůraznit, hovořili jsme o tomto problému a znovu bych chtěla říci, že v tomto případě nejde o žádný etnický nebo náboženský konflikt, že pouze v této oblasti šlo o převzetí moci v určitém období. Zároveň bych chtěla také zdůraznit, že naše snahy o vyřešení tohoto konfliktu jsou toho druhu, že si představujeme jedině mírové řešení a v tomto směru že budeme podporováni. My jsme velice rádi, že Česká republika podporuje toto stanovisko, jsme přesvědčeni, že konflikt může být vyřešen těmi, kteří jsou stranami v daném konfliktu. Představujeme si, že řešení bude ve formátu 5+2. znovu zdůrazňuji, že půjde o řešení mírové a transparentní. My budeme velmi rádi, aby podpora byla dávána tomu, že mám vzniknout vzájemná důvěra na obou březích řeky. Jsme přesvědčeni, že k tomu přispívají dva faktory. Faktor ekonomický a faktor rozvojové spolupráce. V současné době export z levé strany Dněstru je daleko větší a týká se to i České republiky než je export z pravé strany Dněstru. A to podle našeho názoru není správné. A vypadá to tak, že ty podniky, které jsou na levém břehu Dněstru mají stejné možnosti, pokud jde o vývoz, jako mají podniky, které se nachází na pravém břehu Dněstru, tedy na tom levém je Podněstří. V současné době, pokud jde o vývoz do EU z levého břehu Dněstru se vyváží 70 %.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jestli to mohu komentovat. Právě povodně ukázaly, že Dněstr se rozlil i na pravou i na levou stranu této řeky a právě ta spolupráce při boji s povodněmi ukázala, že je možná spolupráce mezi Podněstřím a Moldavskou republikou. Před konfliktem v Jižní Osetii jsme zaznamenali určité oteplené vztahů. Setkal se prezident Voronin se Smirnovem, což je vůdce separatistů. Setkal se předseda parlamentu Lupus s jeho protějškem Ševčukem. Nicméně, prohlášení Smirnova po akci v jižní Osetii, kdy do té doby než Moldavsko odsoudí Gruzii v tomto konfliktu, přerušuje jednání, naznačuje, že ta situace tam nebude do budoucna jednoduchá. Evropská rada se tímto probléme krátce zabývala i včera. Spíše v kontextu vlastní desetibodové deklarace závěrečných ustanovení, kde se nakonec ta zmínka o Moldavsku nedostala, ale každopádně sledujeme velmi pozorně ten vývoj v celém regionu. Ty základní zásady jsou jasné. Kvalita je důležitější než rychlost celého řešení. Žádáme zachovat formát 5+2, jak říkala paní předsedkyně vlády. trváme na územní celistvosti deklarované neutrality Moldavska a na demokratickém vývoji, svobodných volbách. Jak to probíhá v poslední době. Žádáme, aby Rusko stáhlo zásoby munice a své vojáky z Podněstří na základě tzv. Istanbulských dohod, protože nemají žádný mandát, aby v tomto prostoru zůstávali. Pravdou je, že po konfliktu v Jižní Osetii máme obavy z infekce a metastazování tohoto principu řešení zamrzlých konfliktů. Šancí pro obě části břehů Dněstru je proevropská orientace a integrace do evropských struktur. To, myslím, uvítají občané na pravém i na levém břehu Dněstru.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky. Děkuji předsedkyni vlády Moldavské republiky. I vám.