Tisková konference premiéra M. Topolánka a místopředsedy vlády pro evropské záležitosti A. Vondry 21. 7. 2008
Upozornění: text dosud neprošel korekturou.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém briefingu po sedmé zastávce pana premiéra po ministerstvech, tentokrát u pana vicepremiéra Vondry, tedy na ministerstvu pro evropské záležitosti. Vítám zde vicepremiéra pana Alexandra Vondru a dále pak předsedu vlády pana Mirka Topolánka, kterému tímto předávám slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji, dobrý den. Možná do úvodu větu, kterou, samozřejmě, říci musím. My jsme se rozhodli zřídit speciální útvar na Úřadu vlády, který nemá charakter ministerstva, jak ho známe. Nicméně, plní dnes dvě základní role a rozhodli jsme se zřídit post vicepremiéra, místopředsedy vlády pro evropské záležitosti a to z několika důvodů. Tím prvním bylo to, co všichni sice proklamovali, ale nikdo nenaplnil před námi, a to je, že dnešní evropská agenda v pátém roce našeho členství je daleko více agendou domácí než agendou zahraničně-politickou. V mnoha ohledech to nemůže být překvapivé, stínuje tento útvar pro evropské záležitosti situaci v mnoha jiných evropských zemích Evropské unie je to takto vnímáno. Nejenom proto, že se pomocí evropské agendy naplňují národní zájmy, ale také proto, že veškeré kroky, které dnes Evropská unie dělá se nakonec promítají do činnosti jednotlivých resortů, do činnosti domácí agendy a do běžného života všech občanů České republiky. Tím druhým důvodem, který je dočasný, je naše předsednictví Evropské unii. Takže, na jedné straně koordinace evropské politiky, nebo naší domácí politiky v Evropské unie a na druhé straně české předsednictví od prvního ledna 2009. To byly dva základní důvody, proč jsme nakonec přistoupili a zvolil jsme člověka, který podle mne tuto roli naplňuje dokonale. České předsednictví je něco, co veřejnost vůbec zatím netuší, jaké to bude mít dimenze, o čem to vlastně bude. Proto jsme také zvolili určitou komunikační strategii tak, aby lidé pochopili, o co se vlastně jedná a jaké šance nám to dává a co to pro nás bude znamenat. Co to bude znamenat pro evropské reálie, co to bude znamenat pro Evropskou unii. Co to bude konkrétně znamenat pro občany samotné. Když si uvědomíme, že před necelými dvaceti lety tady byla vláda jedné strany a centrálně řízená ekonomika my jsme přes vstup do NATO, přes odchod okupantů, přes, já nevím, vstup do Evropské unie, vstup do Schengenského prostoru. V prvním pololetí roku 2009 budeme zemí, která bude fakticky řídi chod Evropské unie, která bude řídit Evropskou radu, jednotlivé ministeriády, která bude moderovat celou diskusi, která bude nabízet evropským politikům a občanům určitá řešení celé řady palčivých otázek, tak to je něco, co si podle mne nikdo z nás nedovedl vůbec představit a je to šance jak pro Českou republiku, tak pro její zviditelnění, pro naši schopnost ukázat, že jsem schopni moderovat diskusi, že jsem schopni nacházet kompromisy, že jsem schopni fakticky organizovat a řídit v tomto půl roce život Evropské unie. Já jsem z těch úkolů, které jsme v Programovém prohlášení dali do vínku tomuto útvaru, jsou čtyři ty úkoly, jsou velmi rozsáhlé, týkají se té agendy, o které jsem hovořil, jsem v podstatě spokojen. To, co se ještě nedaří, a já mám ve zvyku říkat ty věci velmi otevřeně, to co začíná po krátké době fungování tohoto útvaru, to je právě koordinace evropské politiky, kde musí být zcela jasná role resortů při vyjednávání subalterních úředníků, jednotlivých nových směrnicích, nových, řekl bych, problémech, role ministerstva zahraničí při řízení gérku. Po neschválení Lisabonské smlouvy je ta role fakticky ministeriády ministrů zahraničí velmi důležitá a nadále klíčová. Je to role Alesandra Vondry jako místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, je to role naší mise v Bruselu, která každodenní prací naplňuje naší evropskou politiku. Já chci říci k českému předsednictví, pokud se k tomu mám vrátit, že jsme začali poměrně velmi brzy, musím říct, že nebylo v této věci moc na co navazovat. Museli jsme udělat úplně nový finanční rámec, úplně nové personální obsazení. Rozhodování fakticky o institucionálních podmínkách, o jednotlivých akcích, o jejich umístění, o celé agendě. Rozhodování o finančním rámci těchto akcí, rozhodování o agendě, kterou tam budeme projednávat. Jsem s přípravami spokojen. Ta rizika, která si uvědomujeme, tak se snažíme odstraňovat a musím vyjádřit útvaru Alexandra Vondry, řekl bych, nedávám známky, ale výborné ohodnocení, protože se své role zhostili velmi dobře. A nechávám spíš na Alexandru Vondrovi, aby nám řekl, co cítí v těch následujících měsících, v příštím roce jako klíčová témata, klíčové problémy, s čím se ještě musíme vypořádat.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Tak, dámy a pánové, dobrý den nebo dobré ráno. Znovu chci podtrhnout, nejde o ministerstvo. Pan premiér nás navštívil vlastně u sebe doma. My jsme součástí Úřadu vlády, jak ten útvar, který koordinuje evropské záležitosti, tak útvar, který připravuje české předsednictví, ten tedy sídlí v jiné budově, než je tato, ale je stejně tak součástí Úřadu vlády. Já bych k té koordinaci řekl, souhlasím. Je to důležitý úkol a není-li ta věc ošetřena nějakým způsobem explicitně v kompetenčním zákoně, tak je to vždy o hledání průniků, kompromisů a to v koaliční vládě je vždycky obtížnější než ve vládě, která jednobarevná. Já si myslím, že do budoucnosti by stálo za to, zvážit, do jaké míry to nějakým způsobem promítnout možná i do kompetenčního zákona. Koneckonců, v době, kdy prakticky většina evropských zemí považovala Lisabonskou smlouvu za téměř schválenou, to bylo před tím irským referendem, tak ten model, který jsme nastavili my tady s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti, byl model, který pro mnohé země byl velmi inspirativní, protože tam se bude rozdělovat po dobu, pokud ta smlouva někdy vstoupí v platnost, tak se rozděluje ta rada pro všeobecné a vnější záležitosti na dvě úplně nezávislé formace a ta rada pro všeobecné záležitosti v podstatě má tu koordinační roli i na té celoevropské úrovni a je to jakýsi návrat dokonce i k původnímu konceptu, na kterém Evropská unie, ještě jako Evropské společenství, začínali, s tím silným nebo silnějším vlivem té Rady pro všeobecné záležitosti. Pokud jde o předsednictví, já si myslím, že jsme v přípravách přesně tam, kde máme být. To znamená, pokud jde o finanční rámec, pokud jde o organizační přípravy, pokud jde o bezpečnostní přípravy, pokud jde o výběr jednotlivých dodavatelů, tak jsme přesně tam, kde jsme si zhruba před rokem představovali, že s tím harmonogramem budeme. Co já vidím jako úkol pro tu poslední fázi těch horkých příprav na podzim, to je fáze asi nejobtížnější. Všichni, kdo s tím mají své zkušenosti říkají, nejtěžší je to období, ty čtyři měsíce před začátkem. Pak když už to v listopadu, v lednu začne, tak to v podstatě jede a příliš se to už tam či onam měnit nebo adjustovat nedá, čili, teď je letní období, možná pro některé ještě příležitost nabrat sil a energií, ale od září jdeme do té poslední horké fáze příprav. Já tam za zvlášť důležitou budu považovat tu stránku komunikovat. Proč to děláme to předsednictví, jaký to bude mít význam a jaké postavení ti tam Česká republika bude chtít najít, protože to naše postavení je specifické. My nejsme ani velmoc evropská, jako je Francie, která má velmi ambiciózní program a bude mít co dělat, aby koncem roku byla schopna složit účty ze všeho toho, co si naplánovala, na druhé straně, ale ani nejsme tak malý, jako dvoumilionové Slovinsko. My jsme desetimilionová země, která je, myslím, devátá největší členská země v EU z těch 27.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nejmenší z velkých nebo největší z malých.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Tak, tak, tak.Čili, zase budeme, samozřejmě, mít zájem, zanechat nějaký otisk, rukopis a pevně věřím, že se nám to podaří tím stylem, kde Češo vždycky byli poměrně dobří, to znamená i s určitým nadhledem, trošku i humorem. Pokud jsme urputní a tak někdy vypadá ten domácí politický zápas, tak to odhaluje ne to nejlepší na našich stránkách, na té naší povaze. Pokud jsme schopni k tomu přistoupit s určitým nadhledem i nad sebou samými, tak si myslím, že v takových okamžicích se nám daří a takhle já mám tu představu. Nebude to jednoduché období. Prostě z toho důvodu, že to je rámováno volbami do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Bude končit funkční období Evropské komise, čili, my jsme už teď mohli vidět v červnu, na té poslední Evropské radě, jak mnozí komisaři nebo i komise jako celek, která vždycky je spíše zárukou reforem, nestrannosti, tak má tendenci se více politizovat, protože mnozí z jejích členů se dělají naděje, že budou pan ve své práci po volbách pokračovat. Nemluvím o atmosféře Evropského parlamentu, která už teď na podzim a pak určitě na jaře příštího roku bude vysoce předvolební. Čili, to nám tu situaci trošku komplikuje nebo vytváří to určité nástrahy, ale já nemám pochybnosti, že je překonáme. Začal jsem tím, že není ministerstvo a že nás pan premiér navštívil u sebe doma, tak já bych tu kružnici uzavřel u toho, že to, co já vidím jako jeden z předpokladů našeho úspěchu je, že premiér se osobně této agendě celou dobu věnuje, zajímá se o ní, baví ho to. čili, to je na půl vyhráno. Nejenom on byl u nás doma, ale my jsme tu také jako doma.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády, panu premiérovi. Prosím, vaše dotazy. Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den, mě by jenom zajímalo, s ohledem na to, že se blíží ta horká fáze příprav, jak se díváte na to, že stále, po několika měsících, není obsazen post šéfa evropského výboru v Poslanecké sněmovna? A jestli máte v hlavě nějaké možné řešení?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říct, že to není řešení, které, to není problém, který by měla řešit vláda. To, že není naplněn post předsedy výboru pro evropské záležitosti je sice mrzuté, ale nijak to neovlivňuje ani přípravy ani případné naše předsednictví. je to spíše problém Poslanecké sněmovny, její neschopnosti vygenerovat šéfa, který by mohl sehrávat určitou roli, i když nikoliv klíčovou exekutivní, ale každopádně v rámci těch jednotlivých akcí je to poměrně významná osoba. To, že to bude muset být suplováno místopředsedy, předsedu sněmovny, je evidentní. Doufám, že do té doby se ten problém vyřeší, ale necítím to jako ani svůj problém a ani ho nemíním řešit.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já možná ještě jako senátor bych poznamenal, že na půdě Senátu působí také výbor pro evropské záležitosti, který je kvalitně řízen senátorem Luďkem Sefzigem a, mimochodem, odvádí velice dobrou práci i v přípravách. Tady právě v oblastech, které mají širší význam než jenom nějakou dílčí politiku, se ukazuje ta důležitá role Senátu. Čili, je to, samozřejmě, problémek, to neobsazení šéfa evropského výboru ve sněmovně. Já si myslím, že to musíme vyřešit, jakmile se sněmovna v září sejde, ale díky tomu, že Senát pracuje velmi kvalifikovaně a kontinuálně, tak to necítím jako problém ve vztahu k evropským institucím, protože tu reprezentaci máme.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom dodám, že to není jenom problém tento dílčí, já bych řekl spíše malý, drobný problém. Je třeba vyřešit koordinaci jednotlivých ústavních činitelů. My jsme měli minulé úterý schůzku s panem prezidentem. Je tady určitá ústavní role prezidenta, je tu role předsedy vlády, je tu role vicepremiéra pro evropské záležitosti, spíše koordinační, je tu role ministra zahraničí, který pořád povede fakticky celou tu ministeriádu ministrů zahraničí, je tady role předsedů obou komor a tak dál. Proběhne tady desítky různých akcí, spíše neformálních. Bude tady velké shromáždění evropských hospodářských komor a podobných typů akcí. To znamená, v tomto smyslu je třeba si tu práci rozdělit, není to soutěž o tom, kdo víc, kdo dál, kdo rychleji. Je to opravdu o dělbě práce a tomto smyslu, ano, může tento člověk chybět, ale jak vidíte, počet těch funkcionářů, kteří budou mít jistou míru odpovědnosti, je rozdělen a pokusíme se možná, i když já jsme řekl, že to sám osobně řešit nechci, ale pokusíme se iniciovat takovou diskusi ve sněmovně, aby ten člověk na to české předsednictví prostě plně fungoval.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím
ČTK: Vy jste říkal, že teď v těch posledních měsících před předsednictvím budete komunikovat o tom, co to vlastně je. Co si pod tím vlastně představit
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem se dočetl takový poměrně hanlivý text, nevím v kterých novinách, který jsem potom vysvětloval. ZA prvé, je to role právě tohoto útvaru, který má uvnitř sebe zřízen komunikační systém. Od září, to je spíš dotaz na místopředsedu vlády Vondru, bude probíhat určitá informační kampaň. Myslím si, že je velmi důležité, aby lidé pochopili, o co vlastně jde, aby neměli na jedné straně přehnaná očekávání, na druhé straně, aby byli hrdí na to, že jsme země, která řídí po dobu půl roku Evropskou unii. To znamená, lidé si ty informace zaslouží stejně jako u jiných záležitostí míníme být naprosto otevření a budeme dávat takové informace, k dispozici, aby lidé trochu pochopili vnitřní chod Evropské unie, jednotlivých institucí, různé odpovědnosti. Měnící se odpovědnosti těch institucí v toku toho času. Naši roli, naši možnost to ovlivnit. Jednotlivé problémy, které se nedotýkají bezprostředně, možná krátkodobě, českých občanů, ale už střednědobě budou na jejich životy mít významný vliv, jaká agenda se vlastně řeší, jakým způsobem jí můžeme ovlivňovat my sami. To je obsahem té informační kampaně. Možná Saša Vondra víc.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já myslím, tady stále ještě často převažuje takový ten pocit toho dělení „oni“, jako v Bruselu, Evropská unie, to jsou oni, a tady jsme „my“. Já myslím, že budeme chtít jednoznačně ukázat, že to jsme my, kteří máme možnost to ovlivnit. To jsme my, kteří máme možnost se ukázat, že to dokážeme, že jsme respektovaní partneři. Čili, to bych řekl, je jedna linka, co budeme chtít komunikovat. Druhá, jsou dva modely. Jeden je ten, že všechno uděláte na jednom místě, to byl model malého Slovinska, které to uspořádalo v tom konferenčním centru kousek od Lublaně. Slovinsko jako malá země nemělo příliš na vybranou. Naopak, Francie, ale i země typu Finska, Rakouska v minulosti se rozhodli to předsednictví uspořádat v celé zemi, nejenom v hlavním městě. My tento model následujeme, čili, velká část těch ministerských rad ale i celá řada jiných konferencí a pracovních schůzek se bude konat mimo hlavní město. V českých zemích i na Moravě, prakticky téměř ve všech krajích se něco bude konat. Ne všechny ty ministerské rady, to samozřejmě nejsme schopni saturovat v tomto smyslu všechny kraje. Dopodrobna jsme to projednávali a spolupracujeme s Asociací hejtmanů i se Svazem měst a obcí, čili, předpokládám také, že se na podzim rozjedu do těch jednotlivých míst, kde se ministerské rady budu konat. Zkontrolujeme stav těch příprav a je to i příležitost vysvětlovat lidem, co dobrého to může České republice i tomu dotyčnému regionu přinést.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, že je třeba vysvětlovat i to, co v dané chvíli krátkodobě může způsobit problémy, to jsou bezpečnostní opatření, to jsou určitá omezení v době konání těch akcí, která jsou nutná. Je dobré to komunikovat dopředu, protože ne každá akce bude tak rozsáhlá jako byl summit NATO v Praze, ale některé ty akce budou mít standardní bezpečnostní rámec a je dobře, aby na to lidé byli připraveni.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Ale chci dodat, není třeba se ničeho obávat. Za daného stavu věcí já nepředpokládám, že bychom měli jednu akci, která by byla srovnatelná svým rozsahem se summitem NATO, který tu byl v roce 2002. Čili, že bychom předpokládali nějaké třídenní uzavření významné části města, to se, myslím, konat nebude a z tohoto ohledu není třeba mít strach.
ČTK: Jestli můžete zmínit některá ta místa?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Ano, ta města, pokud jde o ty ministerské schůzky, tak to je Brno, Olomouc, Luhačovice, Teplice s Litoměřicemi a Hluboká, Mariánské lázně a také předpokládáme, že v Liberci by bylo setkání ministrů zodpovědných za sport u příležitosti mistrovství světa v lyžování.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.
ČTK: Vy jste tady hovořil o nedostatku komunikace mezi jednotlivými resorty, jak je to?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To není ani nedostatek komunikace mezi jednotlivými resorty, ale v dané chvíli, když očekáváme od útvaru místopředsedy vlády Vondry koordinaci evropské politiky, tak je to spíše komunikace jednotlivých resortů s naší misí v Bruselu a s tímto útvarem zde na Úřadu vlády. to neznamená, že by to nefungovalo, ale naše představa do budoucna. To české předsednictví ej trochu anomální a trochu to nabourává, je, že ta evropská agenda koordinována právě z útvaru místopředsedy vlády. Ať už to do budoucna bude či nebude ministerstvo. Zatím nám ten formát, tak jak to je dnes, vyhovuje. Je to spíše postesk, historicky v těch posledních letech po našem vstupu to bylo tak, že fakticky se dozvídali náměstci případně ministři o nějakém problémy, až když přijeli na tu ministeriádu. My dnes detailně připravujeme mandát vlády pro každé jednání i jednotlivých ministeriád, detailně se zabýváme jednotlivými agendami, ale přesto se domnívám, že ta role do budoucna toho útvaru, který jsme zřídili, musí být daleko významnější.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: nejsou-li dotazy, uvidíme se na ministerstvu zahraničí.
Nashledanou
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji, pěkný den.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Nashledanou.
