Tisková konference premiéra M. Topolánka a ministra životního prostředí Martina Bursíka 23. 7. 2008
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: ...premiéra po cestě po ministerstvech. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra životního prostředí a místopředsedu vlády pana Martina Bursíka. Pana premiéra poprosím o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás všechny zdravím, dobrý den. Ta dnešní návštěva má několik rovin a je svým způsobem pikantní. Jsme na ministerstvu, které vede předseda koaliční strany, Strany zelených, Martin Bursík. Jsme na ministerstvu, které vyžadovalo spoustu změn, protože tady ty věci neprobíhaly dobře. Jsme na ministerstvu, které mnohdy stojí na vládě téměř proti všem ostatním a musí prosazovat, někdy velmi oprávněné, zájmy občanů o životní prostředí, a ta diskuse byla velmi zajímavá. Já chci úplně do úvodu říct, že Martin Bursík po krátkém působení Jana Kalaše vůbec neměl jednoduchou roli, protože musel ministerstvo stabilizovat a to jak personálně, tak věcně. Navíc jsme padli poměrně velmi ostře do evropské diskuse o klimaticko-energetických problémech. Začali jsme fakticky v této sestavě řešit jak na ministerských poradách, tak na Evropské radě naprosto zásadní problémy, které Evropská unie dnes řeší, a musím do úvodu říci, že Martin Bursík, pokud vůbec se odvážím nějakého hodnocení, protože je to místopředseda vlády a předseda koaliční strany, jak jsem uvedl, musím říct, že se toho zhostil velmi dobře. To je úplně do úvodu. Ministerstvo má z Programového prohlášení vyplývající „pouze“ čtyři úkoly. Ty úkoly jsou ale velmi rozsáhlé, ale kromě toho řeší strašnou spoustu problémů a projektů. Drtivá většina z nich je kontroverzních, mnohdy zpolitizovaných, mediálně zajímavých, jsou denně na stránkách novin. Týkají se celé řady problematik z různých oblastí. Ať už v dopravě, autodopravci, poslední problém, omezení jízdy kamionů. Ať se berou problémy typu Šumavský národní park, které vyvolávají velkou veřejnou diskusi a velký mediální zájem, a v tomto smyslu musím říct, že tady dávám Martinovi Bursíkovi absolutorium v tom smyslu, že je schopen ty problémy komunikovat s veřejností i komunikovat na vládě. Je zcela evidentní, a já předcházím těm vašim dotazům, že mnohdy na té lince Bursík–Říman nebo Bursík–Řebíček a na nalezení určitého kompromisu funguje tato vláda. Za to bych chtěl poděkovat, protože kompromisy, které ještě mají smysl, které jsou rozumné, které přinášejí nějaké pozitivní řešení, které přinášejí pozitivní řešení pro občany České republiky, tak potom má vůbec smysl ty kompromisy dělat a Martin Bursík je jich schopen a nemusí jít do podstaty, narušení podstaty toho problému. Udělali obrovský kus práce ve změně zadávání projektů ve vědě a výzkumu. Chci říct, že jsme se bavili poměrně rozsáhle o Šumavském národním parku. Diskuse, která před krajskými volbami je velmi vzrušená, nicméně, přístup ministerstva, jak já jsem ho dlouhodobě sledoval, je nabídnout určitý plán, nabídnout určité řešení pro všechny zainteresované obce, zainteresované hráče v tom systému tak, aby při tom byly na odborném základě řešeny problémy, které jsou spojeny jak s národním parkem, tak s řešením Kyrila, orkánu Kyril a následků toho orkánu. To, že vždycky budou chybět peníze, je evidentní a musím říct, že to by ale nemělo vést k tomu, že bychom dlouhodobě nehledali řešení šumavského parku. To, co je mediálně přetřásáno a co já vidím jako velký úspěch, tak situace, v jaké přebíral Martin Bursík rezort, je odblokování operačního programu Životní prostředí. Znovu, věc, kterou sice vidí někteří starostové, primátoři a hejtmani jako polovičatou, tak se ukázalo, že jsem schopni efektivně vyjednat to, co tři roky stálo, co tři roky nebyl schopen nikdo vyřešit, a to jsou vodohospodářské projekty. Mám celou řadu bodů, které jsme projednávali a které jsme řešili. Samozřejmě, zabývali jsme se národním programem snižování emisí, zabývali jsme se biopalivy, zabývali jsme se problémy mediálními, typu splavnění Labe, výstavbou dálnic, obchvaty, vysokorychlostními tratěmi, energetickým balíčkem, limity těžby uhlí, těžbou uranu, energetickou koncepcí, protipovodňovými opatřeními. Všechna tato témata dnes gesčně v té oblasti životního prostředí řeší právě tým Martina Bursíka. Všechna jsou velmi kontroverzní, ve všech jsme udělali za poslední rok a půl velký progres. To je to, co řeknu. O mě je známo, že jsem člověk, který přišel z energetiky. Máme na celou řadu věcí s Martinem Bursíkem rozdílné názory, přesto jsme schopni spolu komunikovat a já mu za to děkuju.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo pan ministr.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Pane premiére, děkuji pěkně. Všichni si velmi vážíme vaší návštěvy na ministerstvu životního prostředí a přesto, že jsem předsedou koaliční strany a místopředsedou koaliční vlády, přesto myslím, že ta vaše argumentace před novináři ukázala, že jsem tady věcně hodnotili a že jste věcně hodnotil při vaší návštěvě výsledky rezortu životního prostředí, a byl bych předně rád, aby to, co tady zaznělo pozitivního na adresu ministerstva, aby bylo vnímáno tak, že za to také děkuji týmu, se kterým tady pracuji a spolupracuji, a předně prvnímu náměstkovi Janu Dusíkovi, který tady dělá enormní práci na ministerstvu, a sama skutečnost, že je ve funkci státního tajemníka, kterou sice ze zákona nemáme, ale je tím prvním náměstkem, který má také možnost ten nejvyšší management ministerstva, mně velmi pomáhá v tom, abych kapacitně zvládl řízení ministerstva a rád bych ten dík přenesl dál na tým, s nímž spolupracuji. Možná pro vás, pro zajímavost, ta témata, která tady pan premiér zmínil, to byla témata, která nejenom otevřel sám při úvodním slovu, které bylo velmi podrobně a kdy bylo vidět, že tu naši materii, kterou se tady zabýváme, má velmi pečlivě nastudovanou. To já musím říci, že to udělalo na mne veliký dojem, protože jsme se dostali v té debatě do hloubky. Z těch všech témat, která byla zmíněna, ministerstvo považuje za absolutní prioritu pro období pro dokončení tohoto funkčního období politiku ochrany klimatu. Je to dáno mimo jiné i tím, že od 1. 1. převezmeme předsednictví v Evropské radě. Klimaticko-energetický balíček je prioritou Evropské komise a budeme velmi bedlivě sledováni, jestli se nám jako předsednické zemi, první z těch postkomunistických, podaří vyjednat tak složitou záležitost, dokonce v omezeném čase, protože na konci března začíná předvolební kampaň Evropského parlamentu a pak už nevyjednáme vůbec nic. Čili tady je velmi důležité, abychom dále vedli o tom rozhovory,
i když jsou to témata kontroverzní, abychom našli společnou pozici nejenom tady u nás v České republice, tak jak se podařilo české vládě, ale abychom postupně formovali většiny z evropské sedmadvacítky a ve finále, když se nám nepodaří ten konsenzus absolutní, tak alespoň získat tu kvalifikovanou většinu, která zajistí schválení klimaticko-energetického balíčku. Předpokládáme za našeho předsednictví, protože francouzské předsednictví, které má ambici to schválit do konce roku, podle našeho názoru tak těžký úkol nedokáže z časových důvodů zvládnout. My vedle toho také připravujeme novou klimatickou politiku pro ČR. Pan premiér byl také informován. Měli bychom tento materiál předložit, předpokládáme na konci září, do vlády a je to také provázáno s tou naší aktivitou v souvislosti s předsednictvím. Udělali jsme tady v podstatě dohodu, hovořili jsem o jednom tématu dalším, které je vnímáno jako kontroverzní a kde bude záležet na dohodě všech koaličních partnerů, a to je otázka novely horního zákona, kde my dlouhou dobu pozorujeme, „pozorujeme“ není správné slovo, jsem se vědomi určitých mezer v tom zákoně, které neumožňují odvoz zásob, tam se vlastně nepočítá s tím, že bude dále využívána například povrchová těžba hnědého uhlí. Jsou tam i jiná témata v tom horním zákoně. My máme připravený materiál v dohodě s ministrem průmyslu. Zde odkazuji na to, co zmiňoval pan premiér, že u řady těch témat je potřeba to velmi tvrdě odpracovat a najít dohodu s těmi ekonomickými ministerstvy, abychom mohli uspět ve vládě. Toto máme hotové a chtěli bychom s tím po vládních prázdninách také do vlády. Pokud se týká těch vodohospodářských projektů, také si v tomto vážíme podpory předsedy vlády. Ale považujeme to za veliký úspěch, co se nám podařilo vyjednat a máme také připravený materiál do vlády, který ukazuje, že ty chybějící prostředky pro smlouvy, které nesplňují ty podmínky proveditelnosti, které jsme vyjednali s Evropskou komisí, že ty chybějící prostředky činí pouze 1,2 miliardy korun. Vyjednáváme s ministerstvem zemědělství, aby u těch obcí, kterým se nepodaří vyjednat zkrácení smluv a korigování těch provozních smluv, které přesahují rok 2022, Evropská komise pak odmítla financovat z evropských prostředků takto dlouhé smlouvy jako nestandardní tak máme i připraven návrh řešení tam, kde se nepodaří těm obcím vyjednat nějakou korekci smluv. Čili, je to celá řada témat, stejně tak ve věci Šumavy. Máme v podstatě připravenou velkou dohodu, říkáme tomu „velká dohoda“, mezi obcemi a správou národního parku, ať dohoda na straně jedné dává obcím možnost dalšího rozvoje, především směrem k turistickému ruchu, vytvoření dalších příležitostí pro přilákání turistů do našeho možná nejcennějšího národního parku. Na straně druhé tam mám také vlastní podmínky, kde stanovujeme striktně otázku, například, managementu v lesích s tím, že garantujeme a neseme odpovědnost za to, že to rozhodnutí věcné a odborné expertní je správné, stojím si za tím, že tento postup správa parku dělá dobře. Ta dohoda je připravena, ale na druhé straně jsme realisté, jsme si vědomi, že v tom období před krajskými volbami je velmi obtížné takovéto věci vyjednávat se samosprávami. Čili využijeme toho času k dolaďování detailů s jednotlivými aktéry a k přistoupení k vyjednávání o velké dohodě, která by mohla zklidnit situaci kolem národního parku Šumava, k tomu bychom přistoupili po krajských volbách. Z mé strany jenom stručná reakce. Ještě jednou děkuji panu premiérovi za účast a rád bych mu také poděkoval za podporu při prosazování celé řady témat, kdy jsme si vědom, že to pro premiéra není jednoduché, protože je také současně předsedou politické strany, současně je také vítězem voleb a i pro něj je politicky obtížné přiklonit se v konkrétních případech na stranu ministerstva životního prostředí, protože to zase musí vysvětlovat doma, abych to řekl tak po lidsku. Takže, my jsme si připravili jako výraz díků za dosavadní spolupráci dva drobné dary, takže bych to rád předal.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se musím podívat, co to je.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Já to pomůžu rozbalit.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je to tričko.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Teď by bylo zajímavé sledovat puls.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je nějaký solární panel. To budu nosit na zádech?
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Ne. Tak to je fotovoltanická elektrárna, nyní už je ve vlastnictví předsedy vlády. My jsme si zjistili, jaký má předseda vlády telefon a pořídili jsme mu adaptér na jeho telefon. Nebudu říkat tu značku, aby to tu nebyla reklama nějaké firmy, ale je možné dobíjet, ten výkon je až 4,5 kW a já jsem toto zařízení ozkoušel.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je užitečné, prakticky prospěšný dárek.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Já nechci zdržovat, já už dám výklad k tomu druhému. To je úplně z jiného ranku. To je kniha, která se týká krajiny Krkonoš a srovnává historické fotografie ještě za období osídlení sudetskými němci s tou současností a je tam i výklad to, jakým člověk zasáhl a proměnil krajiny. My si myslíme, že ta paměť je velmi důležitá i v územích, kde byla přerušena tím násilným odsunem sudetských němců, ale že to je i určitá lekce z toho, že přeci jen, jako správci té krajiny, jako vláda odpovídáme za to, jak zachováme tvář naší krajiny a její typický charakter a jsme zrovna v období, kdy ten tlak na krajinu je enormní, tak si myslíme, že kromě toho, že víme, že pan premiér má Krkonoše rád a kromě toho, že i pro mne je to citová záležitost, protože autorem té knihy je člověk, s kterým 20 let lezu po horách a jsem s ním ve stanu a všude možně v drsných podmínkách, tak kromě toho si myslíme, že to udělá předsedovi vlády radost a také že to je takové memento, abychom se k té krajině chovali šetrně a uvědomili si, že jsem správci pouze na omezenou dobu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní prosím vaše dotazy. Radiožurnál.
Radiožurnál: Já bych se chtěla zeptat pana ministra, přeci jen, dnes se nelze nezeptat, Dana Kuchtová dnes oznámila oficiálně svoji kandidaturu na předsedkyni Strany zelených v případě, že bude sjezd. Nelíbí se jí, kam se politika zelených posouvá.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Jestli vás mohu přerušit, já bych vás poprosil, ti z vás, kteří se budete chtít zeptat na stranické záležitosti, jak to děláme vždycky. Já vyjdu před ministerstvo a venku vám udělám briefing a budu se vám věnovat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další otázka.
Dotaz: Já bych se chtěl zeptat, jestli jste jednali o předběžných závěrech Pačesovy komise, o případném rozvoji jaderní energetiky? Druhá otázka, v rámci toho klimatického balíčku, co tedy bude prosazovat Česká republika v rámci EU?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já chci říct, že ta moje návštěva neměla za cíl něco vyřešit. Neměla za cíl dokonce ani ty problémy pojmenovávat. Ta návštěva měla za cíl udělat určitou revizi toho, co se nám v této oblasti na tomto resortu za rok a půl podařilo. Udělat si určitý mezisoučet v polovině toho mandátu, kdy jsme ztratili sedm měsíců vyjednáváním. Na druhé straně, ministerstvo mělo možnost svým ministrem představit ty projekty a ty cíle, které ještě zbývají doplnit. Jejich ambice v různých oblastech a možná prosaditelnost těch cílů. Samozřejmě, že my všichni očekáváme na závěry té Pačesovy komise, ty dílčí závěry byly představeny hlavně proto, že komise měla určitý milestone, určitý milník. Termín, který chtěla naplnit. Já se domnívám, že pro odborníky a tím myslím ministry ve vládě a tím myslím i nás dva, kteří se tím zabýváme dlouhodobě, teprve ta konečná zpráva s analytickou částí bude k diskusím, případě oponovaná a teprve potom, až tu diskusi povedeme, tak se nás ptejte na to, co na to říkáme. Ty první závěry ukazují, že existuje několik alternativních scénářů, že existují nejrůznější hrozby. Myslím si, že na vládě je určité rozhodnutí, jestli zasahovat do stávající energetické koncepce z roku 2004 nebo nikoliv. Jestli je nutné verifikovat některé části této koncepce nebo jestli je dostatečná. Jestli postihuje ta Státní energetická koncepce všechny strategické, geopolitické a klimatické hrozby, které v té době buď nebyly známy, nebo nebyly do této koncepce zapracovány. To si myslím, že je na diskusi. My jsme se velmi obecně o této věci bavili, protože čekáme na ty výsledky. Ta komise je nezávislá, nezasahujeme do její práce a ty výsledky, na ty si opravdu počkám. Co se týká jádra. Určitě v rámci té klimatické koncepce nebo energetické koncepce, když se budeme bavit o nízkoemisních zdrojích, máme dnes šest jaderných bloků. Počítá se s jejich prodloužením životnosti. Minimálně to, že tady jsou, nikdo to nezpochybňuje, že tady jsou, nám dávají dobrý předpoklad plnění některých těch závazných cílů, speciálně v oblasti emisí CO2. Takže je to aspekt, který naprosto bez emocí bereme tak, jak tady dnes je a není to v tomto smyslu kontroverzní téma.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Já mohu podepsat to, co tu řekl předseda vlády. dodám k tomu ještě, že my předložíme novou klimatickou politiku České republiky a máme za to, že i ona bude nepochybně vstupem do té debaty, protože to provázání tématu energetika a tématu ochrany klimatu je velmi úzké a nakonec to i naznačuje i to, že projednáváme klimaticko-energetický balíček na evropské úrovni. Zároveň podtrhuji, že my bereme stávající jaderné elektrárny Dukovany a Temelín jako danost, nikterak to nezpochybňujeme. Nezpochybňujeme ani prodlužování životnosti u Jaderné elektrárny Dukovany, ten proces už probíhá. Čili jaderná energetika bude bezpochyby po dobu, po kterou vůbec jsme schopni dohlédnout ve strategických úvahách, tak je zřejmé, že tady bude hrát výraznou roli a tohle nikterak nezpochybňujeme. V tom, co řekl předseda vlády, jsme naprosto ve shodě.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ještě odpověď na ten druhý dotaz, co budeme prosazovat. Ten mandát je dán, ten se neměnil zatím.
Martin Bursík, ministr životního prostředí: My máme mandát, který byl schválen ve vládě, kde prosazujeme všechny ty základní principy a pilíře toho balíčku, což jsou ty čtyři základní směrnice. Směrnice, vlastně novela směrnice o emisním obchodování, kde se zavádějí aukce. Směrnice o ukládání CO2 do podzemních struktur a sekvestraci směrnice, která definuje jednotlivé cíle, závazky ve snižování skleníkových plynů pro členské státy a celkový strop minus 20 % pro EU do roku 2020 a také směrnice, která se týká obnovitelných zdrojů energie a také konkrétních cílů energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie
v členských státech. My tam máme vlastně jediný odlišný moment od toho názoru komise, což je názor vlády, že aukce v elektrárenství, které mají začít platit od roku 2013, tam celý ten balíček má být účinný od roku 2013, tak ty aukce elektrárenství by neměly začínat na 100 %, ale že by měly startovat na povinnosti těch elektrárenských společností nakoupit si 20 % povolenek v aukci, zbylých 80 % by vlastně získaly tím dnešním systémem, zdarma, alokací a postupně by tento podíl narůstal až ke 100 % v roce 2020 a toto je věc, která je v diskusi, protože je potřebné velmi dobře vyhodnotit, jakou který členský stát má pozici, jak je tento návrh podporován. My o tom vedeme tu argumentaci pravidelně a živě a máme i v této věci odlišné přístupy, ale já jsem prostě člen vlády a respektuji mandát, který jsme ve vládě schválili, a zároveň si také uvědomuji to, že jako ministr, který bude řídit Evropskou radu a bude vyjednávat ten balíček, tak je důležité, abychom měli dobou pozici a autoritu proto, abychom skutečně nalezli konsenzus. Bude potřebné včas vyhodnotit tu situaci, nakolik je naše pozice reálná nebo nereálná, jaké máme spojence a my musíme se včas dostat do pozice, kdy začneme hledat a vlastně vyjednávat tu většinu a dostaneme se ze situace, kdy na nějakém tématu tvoříme nějakou blokační menšinu, protože se dostáváme do té specifické role hlavního vyjednavače, kde náš úspěch se bude hodnotit podle jediného kriteria. Buď bude balíček schválen, nebo nebude.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ty věci, které byly předmětem diskuse, ty už jsou dneska většinově v Evropě podporovány, a to je jak otázka emisí u automobilů, tak je to otázka jiného režimu u energeticky náročných výrob. Jenom se definuje jaké výroby, o tom je velká diskuse. I otázky kolem vlastnického oddělení, ambandingu, si myslím, že se vyvíjejí určitým směrem, takže, fakticky jenom tahle jedna věc je věc rozdílného postoje Evropské komise a je otázkou, zda se nám podaří vyjednat ty věci, velmi pozorně sledujeme vývoj ve všech zemích na těch úrovních, na kterých se dneska vyjednává, takže na ministerských, fakticky, téměř každodenně.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Dotaz: Jenom k tomu rozhodnutí, 10 % biopaliv v pohonných hmotách se nemění?
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Tam je potřebné říci, že zpravodaj té směrnice Claude Tourmet z Lucemburska, evropský poslanec, navrhl, že ten cíl 10 % biopaliv do roku 2020 by mohl být revidován. Navrhuje, že by to byla 4 % v roce 2010 a do roku 2015 by se vyhodnotilo, jak se bude vyvíjet trh s biopalivy, jestli v té době tu už budou biopaliva druhé generace, které nevytvářejí tu zátěž životního prostředí, není tam problém s udržitelností výroby biopaliva. Zároveň komise navrhuje kriteria udržitelnosti biopaliv a každý jednotlivý typ biopaliva bude podroben zkoumání, analýze celého životního cyklu, kdy u toho biopaliva bude známo, kolik energie se vlastně spotřebovalo na jeho výrobu. Bude sledováno, v jakých oblastech je to biopalivo vyráběno, respektive ten primární zdroj. Jestli to není na úkor deštných pralesů nebo potravinové produkce někde v zemích, kde je hlad, a tak dále. Evropská komise je v tomto velmi citlivá. Je důležité říci, že my neházíme biopaliva do jednoho pytle, takže by to byl nějaký omyl. My podporujeme biopaliva, máme za to, že je to důležitá alternativa ropy, a vidíme, co dělá cena ropy a jaký je to veliký problém pro ekonomiku. Ale je potřeba se na to dívat diferencovaně, podpořit vědu, výzkum biopaliv druhé generace a zároveň je třeba také říci, že v podmínkách České republiky my s těmi kritérii udržitelnosti problémy nemáme. Není to tak, že by se v České republice pěstovala biopaliva na úkor potravinové produkce. Máme výměry, které jsou k dispozici, leží ladem a nekonkurují potravinám. To, co ten zpravodaj navrhuje, je možná omezení na 8 %, ale to se vyhodnotí podle vývoje. Čili je to návrh nedávat si ambiciózní cíl 10 % v roce 2020, ale dát si cíl 4 % v roce 2010, vyhodnotit, jak se to bude vyvíjet a pak podle toho buď na 8 % nebo na 10 %, podle toho, kam se vlastně v průběhu dostaneme.
Doplňující dotaz: (dotaz z nahrávky nesrozumitelný)
Martin Bursík, ministr životního prostředí: Ale Tomáš se mi omluvil, to je ten liveside pro accesment. K tomu Evropská komise zadala několik studií, my ty studie máme k dispozici, měli jsme tiskovou konferenci, kde jsme prezentovali powerpointovou prezentaci a pan premiér v průběhu té dnešní návštěvy o toto projevil zájem a my jsme v tomhle, prostě vybavení pana premiéra, poskytneme tu míru znalostí, které my jsme získali z těch dostupných studií, které na úrovni Evropy jsou k dispozici.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak jako se u fosilních paliv internacionalizují externality, tak podobný proces, což si myslím, že je logické, musí probíhat i u těchto zdrojů a u biopaliv. Je to správné.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, místopředsedovi vlády, vám za pozornost. Nashledanou
