Tisková konference premiéra M. Topolánka a ministra školství O. Lišky 14. 7. 2008

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Složitější situace je u operačních programů, nebo u operačního programu, protože ten první program – Vzdělávání pro konkurenceschopnost – je schválen a může být v podstatě zahájen. Ta náprava tady nebyla tak snadná. Víte dobře, a je to podle mne správně, že konkrétně věda, vzdělávání, inovace, inovační proces a celý projekt ViVaT je mojí premiérskou prioritou, a v tomto smyslu s panem ministrem velmi úzce spolupracujeme, chceme spolupracovat, abychom dosáhli v této oblasti co nejlepších výsledků. Jsme za jedno. Já tady mám napsáno ještě, že 68 miliard, ale ta koruna roste tak rychle, že už to je méně než 68 miliard, se nesmí rozházet. Nemůžeme za to postavit zbytečné budovy, nějaké nové kampusy, které po roce 2015 zůstanou prázdné nebo budou potřebovat masivní dotace, ale všechny vložené prostředky musí sloužit ke zvýšení inovačního potenciálu ČR, a v tom se absolutně shodujeme. V této oblasti budeme spolupracovat, jedná se i o meziresortní spolupráci, protože ten operační program VaVpI je fakticky spravován dvěma resorty. Je to ministerstvo průmyslu a obchodu a je to ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a ty synergie, které si od toho slibujeme, musí být naplněny. Řada lobbystických skupin se už těšila, že ty desítky miliard korun si rozdělí nějakým způsobem. Náš společný úkol, jak obou resortů, tak můj, je, abychom zabránili tomuto, řekl bych, nesmyslnému přerozdělování neefektivním směrem a abychom tu poslední šanci jako ještě pořád země, která více čerpá, než kolik do EU platí, abychom tu poslední šanci využili pro dramatické skokové zvýšení našeho inovačního potenciálu. To, co chci zmínit a za co jsem pana ministra chválil, když to řeknu takto, protože my jsme se bavili spíše racionálně, je ukončení diskriminace při ukončení docházky do mateřských škol. To opatření, které rušilo zpoplatnění třetího ročníku mateřských škol, se ukázalo jako chybné. Nakonec rodiče dětí z prvního a druhého ročníku dotovali rodiče z toho ročníku třetího. Někteří rodiče dokonce děti nechávali, možná úmyslně, dvakrát chodit do stejného třetího ročníku. Nakonec ten účel, proč to bylo změněno, nebyl naplněn, protože rodiče sociálně slabší nevyužívali tohoto instrumentu tak, jak se očekávalo, a nultý ročník před odchodem bude daleko lepším, efektivním nástrojem. To znamená, to, že jsme navrhli to opatření zrušit, je podle mne krok správným směrem. Zrušila se diskriminace ve školském zákonu, který prošel vládou pro malé obce. Pokládám to opět za krok naprosto správným směrem. Díky schválenému zrušení limitu pro velikost škol skončí, doufám, že skončí, rušení těchto škol. Musí být na administrativě obce, na zvolených zástupcích, na rodičích, pokud tam takovou školu budou chtít mít, tak musí mít možnost tu školu tam udržet. Musí to být jejich priorita, musí tím pádem ten provoz z toho obecního rozpočtu také podpořit. Za tento úkol také ministra Lišku chválím. Vítám úpravu státních maturit. Fakt, že si studenti budou moci vybrat ze dvou stupňů obtížnosti, je, podle mne, krok správným směrem. Vítám i to, že se přijímačky na střední školy mohou dělat na tři školy. Můj syn mi dodnes nadává, že jeho se to už netýkalo, ale nakonec na tu střední školu taky bude chodit. Ale možná, že by byl klidnější a že bychom byli všichni klidnější, kdyby měl větší výběr. Na konec jsem si nechal terciární vzdělávání, to bych řekl, že je nadmíru obtížný úkol. Všichni předchozí ministři si na něm fakticky vylámali zuby. Zejména proto, že ty nutné reformy, které mají za cíl zvýšit kvalitu, podpořit ty nejlepší, narážím na poměrně zuřivý odpor těch průměrných a podprůměrných, nebo těch, kteří si zvykli na pravidelný penězovod. Myslím, že jsem první premiér, který v tom svého ministra školství nenechává samotného a budu ho podporovat v tomto cíli, v tomto kroku nadále. Byla představena Bílá kniha terciárního vzdělávání a nyní o ní probíhá veřejná diskuse, a nejenom odborná. Ty principy podporuji a teď se provádí něco jako studie proveditelnosti, na kterou by mělo navázat už konkrétní zpracování ve věcném záměru a paragrafovaném znění těchto změn v terciárním vzdělávání. Já podporuji studentské půjčky a stipendia, podporuji vyčlenění výzkumných univerzit coby specifického segmentu špičkových škol pro vědu, výzkum a inovace, podporuji větší důraz na bakalářská studia a tím pádem zvýšení počtu v těch jednotlivých věkových kohortách lidí, kteří absolvují vysokou školu. Podporuji další vzdělávání a podporuji i diskusi o případném zavedení školného v tom dalším období. Myslím, že u nás máme nedostatek jak excelentních, tak bakalářských studentů a jak špičkových pracovišť produkujících nové technologie a patenty, tak bakalářů, kteří mohou okamžitě nastoupit do praxe, a vzdělaných odborníků pro náš průmysl. Podporuji také větší manažerskou odpovědnost vedení univerzit, větší volnost při získávání finančních prostředků, větší možnost spolupracovat se soukromými spinn-off firmami při uvádění nových nápadů a nových poznatků do praxe. Podporuji propojení celého toho inovačního řetězce, mimo jiné proto, že si myslím, že to je jedna z našich mála šancí, jak si udržet vysokou ekonomickou výkonnost i do budoucna. V tomto svého ministra jednoznačně podporuji, on to snad nebude brát jako nějaký nepřijatelný dohled, protože se o těch věcech bavíme a možná vás to překvapí, přestože máme každý trochu jiná ideová východiska, tak na těchto prioritách se jednoznačně shodneme. Věřím, že pro to získáme oba dva i vaši podporu i podporu médií tak, abychom se nemuseli stydět za vzdělávací systém v ČR, za podporu výzkumu a abychom všichni dělali pro budoucnost to nejlepší, co můžeme, a nejenom opravovali chyby minulé, takže Ondřej Liška má mojí absolutní podporu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo pan ministr Ondřej Liška.


Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, pane premiére, za ta slova, poslouchá se to samozřejmě velmi dobře a já bych chtěl stejně tak poděkovat za vaši podporu, protože jedna z těch věcí, které se za těch šest nebo sedm měsíců, co jsem ve funkci, ukázaly, je to, že některým oblastem vzdělávání a školství rozumíte mnohem více, než bych očekával, a proto je také ta debata, kterou jsme vedli dnes, tak tu bylo možné vést vyloženě věcně na velmi detailní úrovni, vůbec ne formálně. Mým cílem v těch příštích měsících a dvou letech je realizovat priority, které tady už popsal pan premiér, Já bych si dovolil dodat ještě několik z nich nebo je podtrhnout. V oblasti regionálního školství bych shrnul oblast, které se chci věnovat především, a to je zkvalitnění práce učitelů a škol. To, na čem pracujeme, a to, co představíme do konce roku, jsou standardy učitelské profese, které jsem na jedné z minulých tiskových konferencí poměrně podrobně popisoval. Stejně tak chceme pokračovat v posilování motivačních prvků systému odměňování českých pedagogů. Co se týče řízení škol, je potřeba v regionálním školství zprůhlednit vztahy mezi zřizovateli škol a školami samotnými, aby ředitelé nebyli na jednu stranu ani utlačováni, třeba momentální politickou reprezentací, ale aby zároveň ti, kteří blokují rozvoj školy, mohli být odvoláni na základě průhledných kriterií. Je potřeba posilovat manažerské kompetence ředitelů a ředitelek škol, i v tomto chystáme opatření ještě v průběhu tohoto roku. Stejně tak počítám s tím, že nové zadání pro Školskou inspekci se změní směrem od zjišťování toho, zda škola plní po formální stránce své závazky finanční, legislativní a tak dále, spíše k tomu, abychom zjišťovali a dostávali jasnou zprávu o tom, jak tam probíhá vzdělávací proces, kam směřuje kurikulární reforma, jaké příležitosti přináší. Zároveň systém financování regionálního školství, to je otázka, která v minulých měsících získala velkou mediální pozornost, a já jsem přišel právě se změnami, které by měly posílit motivaci kvalitních pedagogů, ale u toho nechci zůstat. Já chci zároveň přijít s dalšími systémovými změnami, které vlastně autonomii řízení škol v regionálním školství posílí. Rozpočtové určení daní, které by mělo přesunout veškeré prostředky na kraje tak, jak to proběhlo již v ostatních oblastech, to je otázka, která se v příštích měsících rozhodně vrátí na pořad dne, a já chci na podzim přijít s modelem, který tuto otázku nabídne k řešení. Myslím si, že by zřizovatelé měli být do budoucna zodpovědní za podmínky pro výuku a teď je na naší politické debatě, jak zajistí ministerstvo jako centrální orgán integritu systému vzdělávání. Tuto debatu s panem premiérem a se zbytkem vlády povedeme tak, abychom na podzim přišli s modelem, který bude i prosaditelný. Terciární vzdělávání je naše společná priorita, od Bílé knihy, od koncepcí a strategií se chceme ještě letos na podzim dostat od koncepce k samotné realizaci. Chceme, abychom na přelomu letošního a příštího roku měli v rukou věcný záměr zákona tak, abychom příští rok mohli věnovat prosazení této reformy. Myslím si, že to je jeden z prvořadých úkolů této vlády a je to i naše odpovědnost budoucí konkurenceschopnosti české společnosti, aby terciární systém vzdělávání fungoval mnohem lépe než doposud, aby byl srovnatelný celosvětově a evropsky. Operační programy – já jsem nastupoval do své funkce v době, kdy mou předchůdkyni vlastně stihnula výčitka za to, že nebyla schopna připravit operační program VaVpI. Tento program je naprosto zásadním příspěvkem právě pro konkurenceschopnost ČR, budování vědecké infrastruktury u nás, a řekl jsem, že tento program připravím do konce března. To se také stalo, vláda jej schválila, zaslala do Bruselu a já zítra odjíždím do Bruselu, abych uzavřel technická jednání o tomto operačním programu, a předpokládám, že po zítřku by nemělo nic bránit jeho uzavření, schválení a podpisu s Evropskou komisí. O tom vás budu poté, co se vrátím z Bruselu, informovat. Poslední věc, v Programovém prohlášení vlády máme i prioritu, máme i úkol podpořit rovné příležitosti, otevřít vysokoškolské studium co největšímu počtu studentů, to je součástí Bíle knihy, to je součást reformy terciárního vzdělávání. Ale to, co tomuto resortu podle mne chybělo, to je ucelený přístup k celé vzdělávací soustavě. Proto vidím jako nezbytně nutné to, co proběhlo už v průběhu tohoto pololetí, totiž doplnit úvahy o terciární vzdělávání, o reformu, také o další systémové změny, které se musí odehrát v regionálním školství, v primárním a sekundárním vzdělávání, která se musejí navzájem doplňovat. Proto zde také vzniknul tým, který by měl k tomu terciárnímu vzdělávání právě doplnit přesahy do regionálního školství. Aby jak systémové změny v regionálním školství, tak v terciárním vzdělávání, tak reforma výzkumu a vývoje dávaly dohromady ucelený, racionální a jasný celek. Děkuji vám.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu ministrovi, nyní je prostor pro vaše dotazy, prosím.

(dotaz nesrozumitelný)

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Takto už byl v parlamentu tento návrh hlasován, neprošel. Ukázalo se, že je potřeba jednat o tom modelu, který získá politickou podporu a já, pokud to vezmu jako popis toho, co už v parlamentu bylo diskutováno, jedná se o tento krok, ale já si myslím, že je třeba jednat o modelu, který zajistí jak integritu, tak i vlastně dokončí ten proces, kterým jsme zřizovatelům škol, krajům, dali možnost vytvářet krajské politiky ve vzdělávání. O tom povedeme nyní debatu a na podzim vás s tímto modelem seznámím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím, Deník.

Kateřina Perknerová, Deník: Dobrý den. Hovořili jsme tady o terciárním vzdělávání. Mě by zajímal názor i pana premiéra na to, protože nedávno, když tu byl pan ministr školství z Dánska, tak představil zajímavý model, jak to funguje u nich, to znamená, že kromě toho, že v Dánsku školné neexistuje, tak dostává každý vysokoškolský student vlastně takový grant, státní stipendia, které s ním chodí během celého období jednak na vysoké škole v Dánsku, ale může si vzít a využívat ho i při jakémukoliv studiu v zahraničí. Z mého pohledu je to velmi racionální a zajímavý podnět, jak by to mohlo fungovat i u nás vzhledem k tomu, jak říkal pan ministr z Dánska, dánští studenti to využívají hodně a vrací se pak z celého světa obohacení
o zkušenost ze zahraničí. Moc by mne zajímalo, neb u nás se hovoří o tom grantu poměrně nízkém, kolem tisícikoruny měsíčně, to ostatní všechno by byly půjčky. Takže, jestli je třeba něco k těm debatám a úvahám nějak dál v tomto smyslu. Říkám to i v té souvislosti, že minulý týden ministr školství rozhodl o zvýšení stipendií pro naše studenty v zahraničí. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: I já si myslím, že není úplně možné srovnávat ty vzdělávací systémy. Každý je, řekl bych, v úplně jiné etapě. Dánsko kromě toho, o čem hovoříte, má i jiný princip, a to je detailní provázání politiky zaměstnanosti s politikou vzdělávání podle principu „kdo nepracuje, ten studuje“, a tím pádem mají vázaný i ten sociální systém podpor na podporu vzdělávání, to není jenom tento princip, který jste uvedla, ale celá řada dalších. Já si myslím, že k tomu chceme směřovat i my. Minimálně v tom, že budeme zpřísňovat výrazným způsobem výplatu nejrůznějších sociálních dávek právě na aktivitu toho člověka ve vztahu k rekvalifikacím a dalšímu vzdělávání, k aktivnímu chování při hledání místa. To je jeden princip. Ten druhý, já si myslím, že to směřuje tím směrem,
o kterém hovoříte, to znamená, o určitém systému stipendií, půjček, grantů, které v té ucelené podobě, tak jak se diskutují v Bílé knize, se podobají alespoň částečně tomu dánskému principu. Souměřitelné to nebude nikdy, protože my jsme v úplně jiné situaci, než jsou oni dnes.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mohu k tomu jenom krátce doplnit? Ten dánský model je inspirativní a není možné ho v úplnosti převádět sem. Ale důležité je, že my se snažíme nyní zavést v rámci reformy terciárního vzdělávání, o to se Dánsko pokusilo před pěti lety a řada těchto rovků se zásadním způsobem osvědčila, zvláště co se týče řízení vysokých škol, kde téměř srovnatelná a totožná reforma proběhla. Dnes jsou vysoké školy a univerzity v Dánsku autonomnější, mohou lépe získávat prostředky, lépe spolupracují na výzkumu a vývoji. Prostě se to osvědčilo tak, jak předpokládali, a není nejmenší důvod myslet si, že by se to neosvědčilo u nás.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Když tady byl nedávno profesor Vaňka z Cambridge University, tak popisoval úplně stejné principy, na kterých fakticky dnes fungují podobné typy škol v Británii, kdy jsou nakonec daleko méně závislé na státním rozpočtu a je to celá řada, souhrn nejrůznějších opatření, která nelze zavést najednou. Není možné dělat žádnou revoluci v tomto systému, ale právě Bílá kniha má ukázat směřování v jednotlivých oblastech, to je manažerské řízení škol, větší finanční samostatnost, kofinancovatelnost škol, samozřejmě, rozdělení univerzit na výzkumné a ty, které dělají bakalářské studijní programy. Toto všechno v Bílé knize je, ta diskuse probíhá. S celou řadou věcí už dnes ta odborná veřejnost, akademická sféra, vyjadřuje souhlas, zbytek musíme dále komunikovat. Nemyslím si, že budeme dělat něco, co by šlo nakonec proti zájmům akademické obce a hlavně proti zájmům studentů, který chceme mít daleko více, než je tomu dnes, protože na tom závisí vůbec existence této země, nebo její úspěšnost spíše. Takže my jsme studovali při předkládání té Bílé knihy celou řadu systémů, Skandinávie se chová trochu jinak, anglosaský svět má trochu jiné principy, země kolem nás mají svoje zkušenosti, vycházíme z toho nejlepšího, co se osvědčilo.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě další dotaz? Prosím, Mladá fronta.

Mladá fronta: Já bych měl dotaz na oba, pana ministra i předsedu vlády. Společnost ČEZ požádala o EIA na dostavbu Temelína. Pane premiére, podporujete tento krok? Neobáváte se s ohledem na Programové prohlášení vlády, že je to určitý problém pro Zelené? Pro pana ministra Lišku, jak zohledníte EIA na dostavbu Temelína (zbytek dotazu z nahrávky nesrozumitelný)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, jsem rád, že se věnujeme tomu, čemu je určena dnešní tisková konference. Nevím, jestli mám mluvit o vzdělávání. O vzdělávání novinářů hovořím obzvlášť rád, ale vynechám tentokrát tuto pasáž. Já si nemyslím, že my budeme jakýmkoliv způsobem porušovat koaliční smlouvu a programové prohlášení, protože jednoznačně nebudeme dělat kroky, které by vedly v tomto funkčním období k plánování či výstavbě jaderné elektrárny v Temelíně nebo její dostavbě. To, že společnost podává žádost
o standardní prostředek ve správním řízení, to není ani záležitost vlády a vy to musíte přeci dobře vědět. Tento krok má vést k tomu, aby, pokud by ta příští reprezentace chtěla začít plánovat jakoukoliv dostavbu nebo výstavbu nových jaderných bloků, aby k tomu měla speciálně v Temelíně základní podklad. Základní podklad je, jestli vůbec má cenu z hlediska životního prostředí a dalších aspektů takový krok připravovat. Myslím si, že by bylo velmi nezodpovědné, přestože máme koaliční smlouvu takto postavenou, a my ji míníme dodržet, abychom tento proces jakýmkoliv způsobem brzdili, protože podle mne toho ani nejsme schopni. To bychom museli zřejmě z hlediska státu odvolat představenstvo ČEZu, museli bychom dělat dramatické kroky. Já to nevidím jako porušení, já to vidím jako logický krok, pokud si společnost ČEZ myslí, že tento krok udělat má, tak ho prostě udělala. Já k tomu nemám žádný komentář, nepřísluší mi to.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Pan ministr.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, já k tomu řeknu pouze dvě věci. Za prvé, Programové prohlášení vlády je platné. Za druhé, ministerstvo životního prostředí má povinnost přijmout žádost o posouzení vlivu na životní prostředí od jakéhokoliv subjektu, který o to požádá.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je, jako kdybyste se ptal, jestli míníme porušit ekologické limity na těžbu hnědého uhlí, když se k tomu zavázala už Pithartova vláda. No, nemíníme. V žádném případě tento krok nebudeme podporovat, nemíníme porušovat Programové prohlášení vlády. To s EIA nesouvisí, já myslím. Víte něco o energetice? Pochybuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, dotaz, prosím.

Kateřina Perknerová, Deník: Já bych si ještě dovolila toto téma, ale týká se to dodávek ropy. Mě by zajímalo, jestli k tomu máte nějaké vysvětlení ke snížení dodávek ropy z Ruska? Popřípadě jestli můžete říct, jakým způsobem bude vláda reagovat, pokud nějak.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak vysvětlení bychom měli chtít spíše po ruském dodavateli, nevím, proč po české vládě. Já chci věřit tomu, že ty důvody, které uvádí ruský dodavatel pro snížení dodávek v tomto období, jsou jenom technické a jenom z hlediska technicko-organizačních problémů a že nejsou jiné. Já tomu věřím a nemám důvod tomu v této chvíli nevěřit. Takže, jenom si myslím, že je dobře, i do budoucna, vláda na to má zřízen speciální odbor na ministerstvu zahraničí, zabývá se tímto problémem velmi často. Patří k nositelům těchto diskusí na evropské půdě a to je diverzifikace dodávek, strategická bezpečnost ČR z hlediska energetických dodávek, takže v této chvíli máme v případě takových výpadků odkud tu ropu brát. Máme k tomu zařízení, máme k tomu produktovod, máme ho odkud vzít a byl bych rád, aby si ty reprezentace tady i do budoucna byly vědomy toho, že není možné být jednostranně závislý na dodávkách z jedné země, a všechny kroky pro takovou diverzifikaci dodávek nadále dělaly. V této chvíli žádný problém nehrozí. Kromě velkých zásob máme i možnost dodat tu ropu odjinud a doufám, že ty technické problémy na straně ruského dodavatele se vyřeší velmi rychle.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím.

Dotaz: (počátek dotazu nesrozumitelný)... jestli jste se bavili o odchodu pana Čunka? A jestli souhlasíte s panem Martinem Bursíkem?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem na to byl dotazován už v průběhu víkendu
a neřeknu k tomu jinou větu než v průběhu víkendu. Ano, já se plně ztotožňuji se závěry, které udělal Martin Bursík, nejenom proto, že jsme o tom mluvili.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě má někdo dotaz? Prosím, Nova.

Vladimír Keblůšek, televize Nova: Znamená to tedy, že Karel Schwarzenberg vám řekl, že neodstoupí, že zůstává, že všechno jede dál?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme jednali v pátek nebo v sobotu, ani nevím, ve večerních hodinách. Já jsem si přečetl takové to krátké summary, ten souhrn pětistránkový. Fakticky jsem udělal stejné vyhodnocení, to znamená, že na ty hlavní otázky, kvůli čemu byl Jiří Čunek obviněn, kvůli čemu jste ho mediálně ostrakizovali, tak na ty odpovídá ten audit negativně. Velice složitě mohlo dojít a asi nedošlo, tak jak nakonec zjistilo i vyšetřování,
k, řekl bych, obohacení Jiřího Čunka tímto způsobem. To byl hlavní důvod, proč Karel Schwarzenberg tento audit chtěl udělat. Myslím si, že se prokázalo, že Jiří Čunek mohl mít ty prostředky, prokázalo se, že tam nemohlo dojít k takovému mechanismu, který byl součástí toho obvinění, a v tomto smyslu nevidím jediný důvod, proč by Karel Schwarzenberg měl odstupovat z vlády, když investoval vlastní peníze do podobného auditu. Nicméně, jedinou věc, kterou k tomu dodám, ukazuje se i na tomto auditu, že je celá řada věcí, které stojí spíše za širší úpravu, podívat se na legislativu obecně v České republice. Jeden z problémů, který tam byl řešen a který už dnes ministrem Kalouskem je navrhován v podobě, která to vyřeší, nezávisle na tomto případu, je dřívější účtování rezerv společností na opravy, které byly pouze daňovou záležitostí nikoliv cashovou, a v tomto případě právě navrhovaný daňový řád ministrem kalouskem ukládá povinnost firmám, pokud si zřizují rezervu na budoucí opravy, aby jí měli alokovánu v cashové podobě a nikoliv jenom využívali tohoto daňového nástroje. Myslím si, a to tam není žádný problém, jenom to ukazuje, že tyto audity a tyto zkušenosti můžeme zevšeobecnit v té legislativní práci, za kterou zodpovídáme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě někdo má nějaký dotaz? Prosím, pan ministr.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Když pan premiér přijel na ministerstvo, já jsem mu dal také takový malý dárek a to kresbu dvanáctiletého Palestince, který zde v ČR nalezl svůj druhý domov, a ta kresba, když tak vám ji pan premiér může ukázat, budete-li mít zájem, byla namalována v jednom zařízení, které spravuje ministerstvo školství, kde nalezly domov a zázemí děti, které se tu ocitly, protože opustily svou domovinu z důvodů bezpečnostních nebo ekonomických nebo sociálních. Tady tento obrázek, který jsem mu daroval, ten malý Palestinec by chtěl v budoucnu v ČR zůstat, jak se sám vyjádřil
a doufám, že politika, kterou s panem premiérem děláme, určitě pomůže tomu, aby zde nalezly dobrý domov i děti, které se zde nenarodily. Úplně nakonec jsem si připravil ještě jeden dárek pro vás, pane premiére, to je nejčastěji překládaná česká kniha. Od Jana Ámose Komenského, Labyrint světa a ráj srdce.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to je úžasné. Já mám takový pocit, že zrovna tuto knihu, ta nebyla napsána ani u nás, ani v Lešně, byla napsána v Sároszpatáku, což málokdo ví, kde strávil Jan Ámos Komenský, já jsem to netušil, že tu knihu dostanu, strávil dva roky. Dodnes je tam evangelická univerzita a dodnes to město žije Janem Ámosem Komenským a tuto knihu napsal právě v tomto místě. Já za to děkuju. To je milé. Děkuji.