Tisková konference premiéra M. Topolánka a finského předsedy vlády M. Vanhanena 4. 11. 2008

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Dámy a pánové, dobrý den na krátkém tiskovém Briefingu po setkání českého předsedy vlády pana Mirka Topolánka, kterého zde zdravím, s finským předsedou vlády panem Matti Vanhanenem, kterého zde také zdravím. O úvodní slovo poprosím pana premiéra.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás všechny zdravím dobrý den. Já musím úplně úvodem poblahopřát Mattimu Vanhanenovi k jeho dnešním 53. narozeninám. My, o půl roku mladší, nás to čeká až příští rok. Chtěl bych ještě předtím než budu hovořit o našem meetingu, tak bych chtěl poblahopřát Finsku za udělení Nobelovy ceny míru pro Ahtisaariho, protože to je určitým vyjádřením aktivní úlohy Finska v mezinárodním dění, které je tradiční a právě na Balkáně ta role Ahtisaariho je neopomenutelná. Ke vztahům bilaterálním mezi Finskem a Českou republikou mohu říci jenom tolik, že jsou bezproblémové, naopak, máme celou řadu oblastí, kde sdílíme stejné principy, kde máme stejné zájmy. My jsme diskutovali několik témat, budeme pokračovat během oběda. To první téma, top jsme vynechat nemohli, to je finanční krize. Určité náznaky řešení, diskuse před mimořádným summitem v pátek v Bruselu. Já jsem informoval svého kolegu, že se mi podařilo během diskuse s Nicolasem Sarkozym prosadit naší pozorovatelskou roli v Eurogroup, našeho účastníka ve francouzské delegaci na G20 ve Washingtonu, která proběhne vzápětí. Obě země procházejí tou finanční krizí relativně bez vážných problémů a to chci zaklepat, kdybych tady měl dřevo, nicméně, obě země dneska už ví, že ochlazení ekonomiky globálně i v EU bude znamenat určité snížení tempa růstu, kdy Finsko evidentně bude patřit k těm zemím, které budou zaznamenávat určená čísla, stejně jako ČR, tak ten dopad nějaký bude. Bavili jsme se i o řešení následků té finanční krize. Další téma, které jsme řešili velmi detailně, to je energeticko-klimatický balíček a to jak z pohledu diskutované materie na Evropské radě, kde by měla být možná v prosinci tato záležitost uzavřena, tak z hlediska nástrojů, tak i možná rozdílných pohledů, které máme. Finsko je příkladem skloubení využití obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky a myslím si, že je to příklad i pro ČR. S tím související téma, jedna z hlavních priorit naší vlastní české agendy, kterou chceme prosazovat během předsednictví, je záležitost energetické bezpečnosti, která se týká velmi významně Finska, velmi významně České republiky, střední Evropy i zemí Pobaltí a Skandinávie. Velmi detailní diskuse, kterou jsme během toho jednání delegací vedli. Obě země si myslí, a jsou přesvědčeny a je to součást zase naší priority během předsednictví, že ke konkurence schopnosti kromě jiného vede významná podpora vědy, výzkumu a inovací. Výrazná podpora této části Lisabonské agendy, kdy Finsko patří k lírům EU v podílu podpory vědy a výzkumu na HDP, je to více než 3,5 %, dlouhodobě velice úspěšná země právě při implementaci výsledků vědy a při inovačním procesu velký vzor a musím říci, že to je to, co si z Finska vzít musíme, pokud chceme být úspěšní. Bavili jsme se o východní dimenzi evropské politiky, o sousedské politice, o gruzínském konfliktu, o Rusku a jeho roli, o roli OBSE, kde je dnes Finsko předsednickou zemí, o Balkánu, bavili jsme se o problémech, které standardně probíráme a máme na drtivou většinu těchto otázek velmi podobné, skoro totožné, názory. To je do úvodu ode mne všechno, pan kolega může pokračovat.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji panu premiéru Topolánkovi a prosím finského premiéra.

Matti Vanhanen, předseda vlády: (zvukový záznam bez překladu)

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji také finskému premiérovi a nyní je, dámy a pánové, prostor pro vaše otázky. Prosím, k tématu, samozřejmě.

Dotaz: Pane premiére, před 14 dny jste říkal, že byste rád, aby ČR ratifikovala Lisabonskou smlouvu do konce roku. Od té doby se některé věci změnily, chtěl jsem se zeptat, jak vidíte šance na ratifikaci teď?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je zcela evidentní, že to v letošním roce nebude, řekl bych, že to je díky vnějším vlivům, nikoliv záležitostí přání kohokoliv. Tím, že se přesunuje jednání před Ústavním soudem z důvodu cesty prezidenta do Irska na 25.11., tak jenom vzhledem ke lhůtám, které jsou v rámci Ústavy pro jednání parlamentu to letos nebude. Myslím si, že to jednání proběhne v prvním kvartále, nebo konečná ratifikace, je to svým způsobem nepříjemné, protože budeme zemí, která bude vyjednávat s Irskem o jejich dalším psotupu a budeme zemí, která ještě nemá ratifikovanou Lisabonskou smlouvu, nicméně, i německý Ústavní soud bude rozhodovat až v prvním kvartále, rovněž Polsko nemá ještě podepsanou již ratifikovanou smlouvu, je to určitá komplikace, ale neberu to jako věc, která by ohrožovala naše předsednictví.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, poprosím další otázka, Česká televize.

Zina Plchová, Česká televize: Dotaz na oba premiéry. Chci se zeptat na jednu věc, která dnes začíná a ovlivní mezinárodní situaci, tedy americké volby. Kdo by podle vás měl vyhrát prezidentské volby a proč? Je to otázka na oba premiéry.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se domnívám, že americké volby by především měl vyhrát Američan. Tím říkám jednoznačně, že pro Českou republiku v dané chvíli není otázkou jestli to bude Obama nebo McCain. Já ty hry na Losny a Mažňáky nemám moc rád. Ať už to bude kdokoliv, tak já nečekám žádné významné změny z hlediska zahraniční politiky USA. Ať už bude prezidentem kdokoliv, tak to neovlivní můj názor na euroatlantickou vazbu a její posilování.

Matti Vanhanen, předseda vlády: (zvukový záznam bez překladu)

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, Česká televize, ještě jeden dotaz, prosím.

Zina Plchová, Česká televize: Teď tedy k EU. Otázka pro finského premiéra, jak vnímá situaci v České republice, politickou situaci v České republice. Jestli by případná výměna ministrů o které se tady spekuluje, nějak ovlivnila české předsednictví.

Matti Vanhanen, předseda vlády: (zvukový záznam bez překladu)

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji, ještě poslední dotaz České televize.

Zina Plchová, Česká televize: Otázka na českého premiéra. Nemůžu se nezeptat na to, jestli už je naplánovaná nějaká koaliční schůzka? Čekalo se s ní právě na návrat Jiřího Čunka z Ameriky. Jestli jste s ním mluvil, jestli už je nějaký termín?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem s Jiřím Čunkem mluvil, telefonicky. Teď čekám, kdy mi v mém nabitém programu najdou tento týden schůzku s předsedy obou koaličních stran. Já ten termín neznám, bude to spíše vědět někdo z mého kabinetu. K té schůzce dojde, my si musíme říci základní směry toho, co budeme dělat dál. Nicméně, jestli spoléháte na to, že tato schůzka bude průlomová nebo že dojde hned druhý den k nějakým změnám, tak já bych chtěl říci, že tak to nevidím a ani necítím. Ty volby byly sice signální, ale přeci jenom, nebyly o této vládě.

Jakub Stadler, zástupce ředitelky Odboru tiskového: Děkuji pánům premiérům za odpovědi, vám za účast. Nashledanou.