Tisková konference premiéra Fialy a ministra životního prostředí Hladíka k snaze o odložení systému ETS 2

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci předsedy vlády, pana Petra Fialy a ministra životního prostředí, pana Petra Hladíka, ke snaze o odložení systému ETS 2. O úvodní slovo už poprosím pana premiéra.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, pan ministr Petr Hladík odlétá na Radu do Bruselu. Je to taková trošku zvláštní situace, že já se účastním tiskové konference před odletem pana ministra, dokonce to pořádáme tady na Úřadu vlády, ale je to důležité, nebo děláme to proto, že se chceme věnovat velmi intenzivně a věnujeme důležitému tématu, a to je potřeba revize Green Dealu. Je potřeba, abychom zreálnili naplňování klimatických cílů tak, aby to nepodvazovalo ekonomický růst, aby to nemělo negativní dopad na občany a firmy. Ale abychom naopak dokázali Evropu udržet konkurenceschopnou. My o tom jenom nemluvíme. My přicházíme s konkrétními návrhy, na tom, jaké jsou naše prioritní požadavky a prioritní kroky, které prosazujeme, jsme se domluvili na jednání vlády ve středu 11. prosince.

To, co pokládáme za velmi významné a co je právě v agendě pana ministra životního prostředí, to je očekávaný náběh nového systému emisních povolenek, ETS 2. Tedy emisní povolenky pro budovy a silniční dopravu, kde my bychom rádi chtěli jednak dosáhnout odkladu, také bychom chtěli, aby zde byla silnější ochrana proti prudkému růstu ceny povolenky, abychom se vyhnuli případnému nárůstu cen energií. Současně postoj naší vlády je, že odmítáme návrh Komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 % snížení emisí.

Aktuálně budeme kolegy v Evropě přesvědčovat, aby se přidali k našemu návrhu na odložení zavedení systému ETS 2 pro obchodování s povolenkami na rok 2028. Jak už jsem říkal, chceme provést takové úpravy, které zajistí efektivní ochranu před prudkým růstem ceny povolenky a pokládáme za důležité dosáhnout odkladu minimálně, minimálně o jeden rok.

My bychom samozřejmě si dovedli představit delší odklad, třeba do doby, než ceny energií v Evropě budou opravdu konkurenceschopné, ale jsme realisté, snažíme se najít co nejširší shodu. Proto ten návrh na odložení alespoň jeden rok. Pokud by se to nestalo a pokud by nedošlo i k té úpravě, o které my mluvíme, protože podle nás zatím ten mechanismus, který brání vysokým cenám povolenky, je nedostatečný, tak existuje tady riziko zvýšených nákladů pro domácnosti, průmysl, podnikatele. To prostě nechceme dopustit.

Kromě tady tohoto tématu jenom připomenu, že současně podnikáme kroky na pomoc automobilovému průmyslu. Je zde iniciativa česko-italská, která už běží. Tím naším cílem je zahájit debatu o přehodnocení evropských standardů CO₂ z aut a dodávek už během příštího roku včetně přehodnocení zákazu spalovacích motorů v roce 2035. Chceme dosáhnout úpravy příliš ambiciózních parametrů, které jsou dnes třeba pro autobusy, nákladní vozidla.

Ale to, co pokládáme za absolutně nejdůležitější a na co se nejvíc soustředíme, je odklad pokut pro automobilky za nesplněné cíle v roce 2025. Protože to je opatření, které už příští rok vstoupí v platnost a naše automobilky jsou vystaveny obrovské konkurenci automobilek z jiných světadílů a pokládáme za úplně nelogické a nepřijatelné, abychom ještě snižovali jejich konkurenceschopnost tím, že budeme na ně, že jim budeme dávat pokuty. Toto je podle nás potřeba upravit, a na to budeme soustředit úsilí v příštích dnech a měsících.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí, pana Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr pro životní prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Jak už zmínil pan premiér, Česká republika má poměrně jasno v tom, jakým způsobem chce vystupovat na evropské platformě týkající se věcí, které ovlivňují život každého z nás. A ve vztahu k ETS 2, pan premiér, si myslím, veškeré důležité věci popsal. My jsme jako česká vláda udělali tzv. non-paper za Českou republiku, to jsme schválili na jednání vlády ve středu. Já s ním i postupně seznamuji i jednotlivé evropské kolegy a budu hledat podporu v dalších zemích. Musím říct, že zatím neformálně celá řada středoevropských zemí i velkých evropských, západoevropských zemí, vyjádřila podporu tomuto návrhu a samozřejmě budeme hledat širokou koalici.

Vlastně navrhujeme dvě důležité věci. Posun naběhnutí ETS 2 alespoň o rok z roku 2027 na rok 2028. Zjednodušení, zpřehlednění a zjasnění toho, jakým způsobem se tato emisní povolenka bude obchodovat. A to z toho důvodu, aby tady nebyly ty diskuze o tom, jakým způsobem se bude vypočítávat, jak ten produkt jako derivát může, do jakých výšin nastoupit. Z toho důvodu ten odklad dává i smysl, protože emisní povolenka by se začala obchodovat v roce 2027, ale fakticky ten průmysl by ji vyřazoval až v roce 2029. Tzn. bylo by tady dvouleté období, tak aby mohly nastat ty mechanismy a aby se mohla ještě před tím, než se začne obchodovat, tak upravit, zjednodušit a ztransparentnit tyto předpisy.

Co je důležité, vlastně sociálně-klimatický fond by naběhl v roce 2026, emisní povolenka by se začala obchodovat 2027, ale vyřazovat až v roce 2029. Tzn. byla by tady jistota a přehlednost stability tohoto prostředí tak, aby nenastal žádný cenový skok, tak aby nastala tady jistota pro občany a aby nenastaly žádné negativní sociální dopady.

Možná ještě tedy zmíním to, co na té Radě dál budeme diskutovat. Jsou to věci, které můžeme případně partikulárně, ale jsou to plastové pelety, je to právě ten cíl roku 2040. Ale chci zmínit jedno důležité téma, které tam jako Česká republika také vnášíme. A to je otázka elektronických tržišť. Elektronických a digitálních platforem, které působí a podnikají mimo evropskou sedmadvacítku. Z toho důvodu, že oni velmi často nedodržují evropskou legislativu, evropská pravidla. Když zůstanu u svého ranku, tak je to otázka třeba řešení obalů, recyklačního poplatku, ale ve svém důsledku to má velký dopad na spotřebitele.

Na tu jistotu, že když si kupuji z elektronického tržiště mimo Evropskou unii, zda opravdu ten výrovek splňuje všechny parametry. Mohu ji vrátit, dostane se mně vlastně opravy tohoto výroku, jestli opravdu splňuje veškerou legislativu, jestli se také daní tak, jak se danit má. Vlastně tohle je téma, které jsme tzv. AOBE tzn. v různém, tak jsme už před čtrnácti dny oslovili vlastně celou řadu evropských zemí a na naší straně už je, bych řekl, dneska už víc jak polovina evropských zemí. Francie, Portugalci, většina středoevropských zemí se vlastně přidala k téhle té naší iniciativě. A je vidět a je to vlastně dalším důkazem toho, jak Česká republika dokáže řešit problémy, které tady jsou.

My máme jeden trh, otevřený trh, máme jasná pravidla, ty chceme, aby byly zachovány a vlastně nevoláme po ničem jiném než proto, aby digitální tržiště, jako je čínské Temu a další, tak aby prostě dodržovala stejnou legislativu, jako mají všechny ostatní evropská tržiště. To je vlastně jednoduchá věc, která ale se, bohužel, neděje a tohle si musí evropská sedmadvacítka ve své otevřenosti, což je dobře, ale jasně nastavit, že tady je nějaká hranice, která může poškodit lidi a může poškodit vlastně evropské podniky.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní vzhledem k omezenému času obou řečníků máme prostor na dva dotazy k tématu, první Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, k emisním povolenkám. Tady zaznělo, že možná tam je nějaký, pochopila jsem správně, neoficiální příslib ze strany některých zemí, tzn. dá se teď už říct, že Česko v tomhle ohledu má, nebo bude mít spojence vlastně aby, co se týče toho odkladu? Zároveň také, o co se budete vlastně opírat? Budete se opírat o tu klauzuli, která umožňuje v případě toho, že by byly ty vysoké ceny energií příliš vysoké, že by byl možný ten odklad, jestli tohle bude argument?

A potom ještě, byť k tomu jste také hovořil, ale přece jenom možná trochu podrobněji. Jak ten časový odklad vlastně využít, co by bylo, proč ten rok navíc může pomoci? Bylo by to právě o těch zmiňovaných opatřeních, a jaká konkrétně by to případně mohla být? A pardon, ještě to druhé téma, pane ministře, jakými kroky tedy postupovat v tom případě, jedete už rovnou na jednání třeba s nějakým plánem? Děkuju.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak, já možná zkusím, my jsme tento tzv. non-paper schválili ve středu na jednání vlády České republiky. Následně jsme začali vlastně komunikovat oficiální cestou tento materiál s jednotlivými zastoupeními jednotlivých zemí a samozřejmě logicky si to ty země musí také projednat ve svých vládách. Já zítra s ním seznámím nejenom ministry životního prostředí, seznámím s tím také několik eurokomisařů, se kterými mám bilaterální jednání, a budu dál komunikovat a hledat tu podporu v jednotlivých členských zemích.

Jak už jsem zmínil, nechci ty země jmenovat, ale jsme v kontaktu s celou řadou jak středoevropských, tak i některých velkých západoevropských zemích o podpoře tohoto našeho návrhu. Myslím si, že v následujících týdnech, protože máme Vánoce, tak to nechci úplně limitovat na dny. Tak si myslím, že se vykrystalizuje jasné množství evropských států, které budou za tímto návrhem stát. O co to opíráme? Opíráme to o klauzuli tak, jak vy jste zmínila, tzn. ten posun alespoň o rok chceme dosáhnout. Opíráme to o jednoduchý fakt, který jsem tady zmiňoval.

Prostě dneska je to nastavené tak, že by se emisní povolenka začala obchodovat ten rok, kdy by se vlastně zavádělo. My se domníváme, že je potřeba ten mechanismus zjednodušit, zpřehlednit, mít jasno, za kolik ta emisní povolenka bude, protože v těch veřejných diskuzích se velmi často hovoří o velkém rozptylu. V médiích se objevily prostě informace, že by to mohlo být 10 korun za litr. Nic takového nepředpokládáme. Nepředpokládá to ani tato norma, ale pro jasnou jistotu chceme prostě ten výpočet emisní povolenky, abychom ho věděli, a aby byla obchodována alespoň dva roky před tím, než ty firmy ji budou vyřazovat. Tzn. to jsou nějaké dva základní argumenty, se kterými chceme získat většinu, a tedy otevřít také evropské platformě.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jenom doplním, že pro nás by bylo vlastně bezpečnější, kdyby se upravila legislativa. Protože tam je otázka, jestli lze vůbec využít tu klauzuli, a jaké by ty ceny musely být. To se odvíjelo od cen v době energetické krize. No tak to, doufám, že už taková situace nikdy nenastane. Takže určitě bezpečnější cestou by byla úprava legislativy než spoléhat na to, že by se dala použít ta klauzule. Ale jinak, pan ministr to popsal velmi přesně, no, pokud chceme něčeho dosáhnout, tak musíme postupně získávat pro to podporu a najít skupinu států dostatečně silnou, která nám umožní tu naši věc, kterou my pokládáme za absolutně rozumnou, prosadit.

Já musím říct, že s těmi povolenkami to fakt není jednoduché. Já, když jsem před třemi lety zkusil otevřít téma povolenek na Evropské radě, tak se ke mně prakticky nikdo nepřidal. Takže to je téma, pro které je potřeba získávat podporu a které nakonec ale také má možná větší šanci na nějakou rozumnou úpravu jenom na základě zkušeností státu s různými problémy, které se týkají způsobu, jakým dosahujeme klimatické cíle a uplatňování těch nástrojů. A taky jsme všichni prošli poměrně dramatickou krizí, která tu náladu trošku mění. Ale bez toho, že tvrdě pracujete na získávání koalice, tak se nedá žádné změny jen tak samo o sobě dosáhnout.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, tak ještě Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Já se připomenu ještě s tím tématem těch online tržišť. Pane ministře, jestli ohledně tohoto tam jedete s konkrétními plány, a pane premiére, když jste teď zmínil, že vlastně když jste zkoušel otevírat toto téma, tak se k vám prakticky nikdo nepřidal, takhle, jak jste o tom hovořil. Tak, jak reálnou šanci vidíte teď v tom získávání spojenců, co se toho odkladu týče? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Začnu já, ať jsme u toho tématu. Já vidím tu šanci mnohem větší. Protože, jak už jsem říkal, stále víc zemí je si vědomo, si uvědomuje, že prostě nemůžeme neustálými regulacemi a třeba dobře míněnými cíli, naplňováním dobře míněných cílů oslabovat naši konkurenceschopnost, vystavovat lidi tomu, že budou platit víc. Prostě to všechno dohromady potom nedává smysl. Jestli Evropa nebude konkurenceschopná, nebude ekonomicky silná, tak nic neprosadí. Jestli lidé budou platit víc za něco, o čem vlastně nebudou přesvědčeni, no tak jedině to povede k tomu, že Evropa ztratí podporu pro tyto kroky.

Takže já od začátku říkám, buďme realisté. Dívejme se na klimatické cíle jako na něco, co musíme naplňovat ne za tu cenu, že ztratíme schopnost konkurovat a že ztratíme schopnost poskytovat lidem prosperitu a zlepšovat kvalitu jejich života. Jinak to se prostě nedá dosáhnout nějakých rozumných výsledků a tohle, tento způsob uvažování, k mé radosti, je teď v Evropě o něco silnější.

Vyhráno není, taky ty státy mají různé přístupy, různé zkušenosti, různým způsobem investovaly třeba do transformace energetiky a dalších věcí, to všechno tam hraje roli. Ale myslím, že ten obrat v tom uvažování v posledním roce je patrný, ale musí se promítnout do konkrétních kroků. Jestli budeme pořád jenom regulovat, zatěžovat naše firmy, naše domácnosti, tak se k žádným dobrým výsledkům prostě nemůžeme dopracovat.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná jenom navážu, zůstanu ještě chvíli u té energetiky, klimatu. My taky ty věci musíme dělat postupně. A vidíte, v jaké zemi se, nebo v jakém stavu jsme převzali tu energetiku a průmysl před třemi lety. Poměrně jako fosilní na rozdíl od celé řady jiných států. Ta rychlost přestavby teplárenství, energetiky a průmyslu je enormní, jsme nejrychlejší v čerpání investičních prostředků z Modernizačního fondu. Žádný jiný stát není tak rychlý jako my.

My už dneska teď víme od teplárenského sdružení, že uhlí v teplárenství v roce 2030 končí, že díky chytrému investování třeba do plynovek, tak vlastně zajistíme v zimě dostatek taky energie, kterou nebude v takovém rozsahu třeba z obnovitelných zdrojů, které bude v létě. A musíme ty věci dělat jakoby postupnými kroky. Proto třeba se taky zabýváme tématem jako je vodík. Ten je velmi důležitý. Chceme ho, ale nemůžeme skokově zajistit obnovitelný vodík. My proto vlastně chceme taky, aby elektřina z jádra byla uznatelná při výrobě z vodíku. Nebo chceme vodíkové banky, které budou jako regionálně rozčleněny. My prostě Španělům nemůžeme v délce osvitu konkurovat. To jsou prostě jako nějaké zákony fyzikální, které nezměníte. Tzn. tohle jsou všechno témata, za která bojujeme v Evropě, možná je málo akcentujeme někdy, ale která Česká republika prosazuje. A nejenom pro sebe, ale řekněme, pro ten hospodářský prostor středoevropský.

A teď, omlouvám se, k těm online tržištím. No jasně, že tam jedu s konkrétním návrhem, a to je prostě Digital Service Act, který zatím vlastně říká, že to online tržiště má jenom jakoby zabezpečit, že tam bude nějaká komunikace mezi tím dodavatelem a tím povinným subjektem v Evropě. Ale to nefunguje, jenom to jedno úložiště, které jsem tady zmiňoval, Temu, má půlmilionu dodavatelů. Vy vůbec nevíte, co to je za firmu a odkud je ta firma. A vůbec nevíte prostě, jestli tady platí recyklační poplatek, jestli tady platí daně, jaké platí daně, jestli z pohledu vlastně toho chování spotřebitele, tak jestli opravdu zaručuje stejné záruky jako evropský e-shop. Tzn. my nechceme nic jiného než, aby prostě zahraniční, především čínské, prostě online platformy dodržovaly evropské parametry, evropské předpisy a evropské zákony. Vlastně nic jiného nechceme, až tak jednoduché, až tak jednoduché to je.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak, já moc děkuju oběma řečníkům a tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.