Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády 14.11.2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády pana Mirka Topolánka a místopředsedu vlády pana Martina Bursíka. Premiéra poprosím o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dneska proběhlo kromě zasedání vlády i zasedání vládního výboru pro Evropskou unii, který má fakticky stejné složení jako vláda. Byly projednávány čtyři následující body. Ke všem čtyřem bych se chtěl vyjádřit. První bod, to je rámcová pozice České republiky ke třetímu legislativnímu balíčku pro vnitřní trh energií. Druhým projednávaným bodem byly východiska a pozice České republiky pro jednání pro o reformě rozpočtu Evropské unie. Třetím byla pozice České republiky při jednání o reformě společné zemědělské politiky a čtvrtá byla analýza k dopadům institucionální reformy upravené v reformní smlouvě na předsednictví České republiky v radě Evropské unie. Nad rámec těchto bodů proběhla ještě informace, písemná, o institucionální přípravě ministrů pro české předsednictví, ke které, samozřejmě, také proběhla diskuse. U té první pozice k vnitřnímu trhu energií jsme nakonec z těch pěti, řekl bych, pozičních bodů souhlasili s těmi, které jsou již dojednány ve čtyřech, v tom pátém patříme mezi země, které v této chvíli nemíní přistoupit na vlastnické oddělení a unbunding ve věci trhu s plynem. Ty důvody jsou celkem jasné. My v této chvíli nemáme diverzifikované dodávky plynu a závislost, v případě oddělení jednostranná, nám připadá v dané chvíli strategicky nepřijatelná. Myslím si, že ta naše pozice je dlouhodobě známá. Co se týká jednání o reformě rozpočtu, ministr Kalousek dostal tomu pozičnímu dokumentu zelenou. Myslíme si, že rozpočet má být v tom roce 2009 vyjednáván dle pozičního dokumentu tak, jak byl schválen. U společné zemědělské politiky přicházejí v úvahu fakticky tři scénáře nebo tři varianty. Ta první varianta je, že ty přímé platby i rozvoj venkova zůstane v nezměněné výši, případně se bude navyšovat. Druhá varianta, alternativa je, že rozvoj venkova půjde na úkor přímých plateb, což je, řekl bych, dominantní pozice Evropské unie. Třetí varianta je, že se celkově bude snižovat rozpočet Evropské unie v této oblasti. My jsme nakonec schválili upravenou alternativu dva s tím, že budeme souhlasit s tím celkovým objemem peněz, které půjdou do zemědělství a to jak do přímých plateb tak do rozvoje venkova, pokud to bude pro Českou republiku v dané chvíli výhodné. Ta analýza k dopadům reformy byla předložena také variantně. My, samozřejmě, pokud by od prvního ledna 2009 nastoupili noví funkcionáři EU, to znamená prezident a vysoký představitel pro zahraniční věc a bezpečnost, tak by to naše předsednictví nebylo úplně plnohodnotné. Samozřejmě, se přikláním spíše k tomu, aby k tomuto aktu došlo na konci našeho předsednictví nebo případně až po volbách do Evropského parlamentu, kdy by příslušní funkcionáři měli i politický mandát. V tomto smyslu ta analýza byla zpracována velmi dobře. My, co se týká institucionální přípravy ministrů pro české předsednictví, tak ta příprava bude vedena ve čtyřech stupních. Proběhne standardně tak, jak je zvykem i v zemích, které mají tuto zkušenost za sebou, kdy bude vydána informativní příručky, kde budou praktické informace pro ministerskou přípravu, vedení formálních i neformálních zasedání rady Evropské unie a podobně. Proběhne série seminářů věcně zaměřených, kde budou přednášet významné osobnosti z oblasti unijní politiky a diplomacie, ministři EU, velvyslanci, úředníci generálního sekretariátu Rady a podobně. Proběhnou individuální konzultace jako třetí prvek podle konkrétních požadavků ministrů a, samozřejmě, ten čtvrtý stupeň je účast ministrů na zasedáních Rady během slovinského a francouzského předsednictví, což je také potřebné i když to probíhá částečně už teď a probíhala velká spolupráce během německého předsednictví. Nad rámec toho, co bylo v materiálu chystáme s francouzským premiérem Fillonem společný seminář ministrů francouzské vlády a české vlády nad vybranými otázkami, protože musíme konzultovat jak s Francouzy, tak se Švédy v rámci tria toho osmnáctiměsíčního předsednictví – Francie, Česká republika, Německo. K tomu, co projednávala dnešní vláda jenom tolik, projednali jsme několik poslaneckých návrhů. Řekl bych, že bez výhrady s negativním stanoviskem, z různých důvodů. Projednali jsme senátní návrh zákona, ke kterému se stavíme spíše neutrálně. Další bod, který se týká významných evropských lokalit, představí Martin Bursík. Koncepce prodeje k kreditu mezinárodní emisní obchodování představí Martin Bursík. Stáhli jsme bod, kde jste se ptali na ratifikaci Římského statutu mezinárodního trestního soudu, protože to ještě není dojednáno. A projednávali jsme převody majetku z ministerstva obrany na obce, v jednom případě jsme bod přerušili. Projednali jsem příspěvek České republiky k oddlužení Libérie, což je záležitost Mezinárodního měnového fondu a formálně je placeno z rezervního fondu MMF a v tomto případě rozpočtově nijak neohrožuje Českou republiku, nicméně, vyžaduje se v tomto případě souhlas vlády. To je zhruba všechno, co jsme dnes projednávali na vládě.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo pan Martin Bursík, místopředseda vlády.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí: Děkuji pěkně. Tak v pořadí, jak to řekl předseda vlády, nejprve k nařízení vlády, kterým se rozšiřuje národní seznam evropsky významných lokalit. My jsem rozšířili ten seznam lokalit naturových o dalších 17 oblastí. Jedná se o tak zvanou Panonskou oblast na jižní Moravě. K tomu je důležité říci, že Česká republika v oblasti mapování té situace je na tom v Evropě úplně nejlépe, protože to mapování proběhlo zhruba v posledních pěti letech a my k tomu přistupujeme tak, že to území vydefinováváme velmi přesně. U 15 z těch 17 lokalit jde o úpravu hranic, předefinování toho předmětu ochrany. A u dvou lokalit, které jsou větší, kde už se jedná o stovky hektarů, se jedná jednak o stávající Národní přírodní rezervaci lednické rybníky a také o lokalitu meandry Dyje, která je zcela bezkonfliktní. Důležité je přitom říci, že my k tomu předjednávání naturových oblastí přistupujeme tak, že vedeme intenzivní komunikaci s obcemi, se sdruženími obcí a měst, s kraji. Všechny ty lokality byly projednány, ani u jedné lokality není rozpor s územně plánovací dokumentací. Čili, vycházíme z toho, že ochranu přírody a krajiny nelze účinně realizovat bez aktivní účasti obcí a krajů. To je první bod. Ten druhý bod, který avizoval předseda vlády se týká koncepce prodeje kreditů v mezinárodním emisním obchodování. To je velmi zajímavé téma, ve kterém bychom mohli být zemí, která bude, v jistém slova smyslu, průkopníkem, protože toto téma je atraktivní pro země, které mají přebytky kreditů, přiděleného množství povolenek na vypouštění emisí CO2. není to klasické obchodování s emisními povolenkami tak, jak ho znáte z Národního alokačního plánu. Není to pouze evropské, je to světový obchod, který vychází z toho, že pro období 2008-2010 země, které plní své závazky z Kjótského protokolu a mají přebytek, mohou toto zobchodovat a obchodují to vlády mezi sebou. S tím, že těmi potencionálními zájemci jsou země, které neplní Kjótský protokol, což konkrétně tady asi dominantním zájemce bude Kanada, Austrálie a některé vyspělé státy EU. Na straně nabídky očekáváme, že bude v nějaké době Rusko a Ukrajina, ale my jsme v tomto daleko připravenější, máme celý ten instrument připraven daleko dále a mohli bychom využít tu komparativní výhodu. Takže, my jsme přijali v principu tohoto koncepci, trochu v pozměněné formě, kterou navrhl předseda vlády, což jsem přijal jako pozitivní. Totiž, abychom mohli využít těch výnosů z prodeje těch kreditů nikoliv pouze do investic v oblasti energetických úspor na straně spotřeby do domů, administrativních budov a tak dále, ale že bychom mohli bartrovým způsobem sem dovézt i moderní technologie. To Japonsko se přímo pro to také nabízí tak, bychom zvýšili účinnost a efektivitu na straně výroby energie a elektřiny. Čili, na tomhle bude pracovat pracovní tým. Do konce března předloží koncepci vládě. Zdůrazňuji, je to instrument, který by nám mohl napomoci investičně s modernizací naší energetiky. Ten poslední bod, který nebyl zmíněn a který jsem předložil vládě, byla informace o výsledku vyjednávání problematiky provozních smluv v oblasti vodovodů a kanalizací, to je výsledek jednání minulou středu na direktorátu DGRegio v Bruselu, kde se podařilo po třech letech neúspěšného vyjednávání za Českou republiku prolomit, vyjednat a odblokovat, primárně situaci okolo provozních vodárenských smluv, kde jeden ze segmentů těch smluv, totiž smlouvy, kde převažuje soukromý vlastník, tak u těchto smluv jsem vyjednali specifické podmínky, které i kolegové z vlády a vláda považuje za dobrý výsledek vyjednávání. My jsme se opřeli o mandát, který jsme dostali z vlády v červnu. Poté jsem připravili zvláštní dokument, Podmínky přijatelnosti, který byl meziresortně projednán, odsouhlasen v průběhu prázdnin, ten jsme zaslali v průběhu září komisi. Teď jsem dostali minulý týden přímo na jednání reakci komise. Podařilo se nám posunout situaci tak, že ještě na jaře tohoto roku Evropská komise žádala, aby všechny smlouvy byly nově vygenerovány, aby tady bylo soutěžní prostředí a byla zajištěna hospodářská soutěž. To co jsme vyjednali je to, že všechny smlouvy, které jsou uzavřeny do roku 2022 zůstávají zachovány bez změny. Smlouvy, které jsou za období roku 2022, což je zhruba 30 smluv, ty musejí být zkráceny do roku 2022 tak, aby mohli žadatelé požádat o dotaci. Samozřejmě, kdo nechce žádat o dotaci, tak nemusí smlouvu zkracovat, ale předpokládáme, že ten zájem o finanční prostředky z operačního programu Životní prostředí bude a poté, ty parametry jsou nastaveny tak, že u smluv, které jsou do roku 2015 není žádná změna. Mohou čerpat plně kofinancování z kohezního fondu až do výše 5 % investičních nákladů. U smluv, které jsou na období mezi roky 2015 a 2020 je kráceno to kofinancování z kohezního fondu na 60 % a u smluv na období mezi lety, které končí v období 2020-2022 je to spolufinancování z evropských fondů na 30 %. Je důležité zdůraznit, že na té vládě jednoznačně zaznělo i to, že nebude vláda ani ministerstvo životního prostředí doplňovat ten podíl kofinancování nebo financování z evropských fondů národním financováním. Čili, jsme za to, že dlouhou dobu obchodní společnosti vodárenské věděli, jak vypadá trh v EU, věděli, co jsou to základní pravidla hospodářské soutěže a stále ještě mají příležitost u těch smluv, které jsou uzavřeny na neúměrně dlouhou dobu, mají možnost toto korigovat. Zároveň ve prospěch zákazníka u všech smluv budou u těch smluv dodávány výkonové parametry, bude zajištěna kvalita těch služeb a bude tam také stanoven kalkulační vzorec a cenový strop, který dá větší garanci zákazníkům, co se týká ceny. Zdůrazňuji, že ten objem prostředků, který přiteče do ČR zůstává nezměněn, není snížen tak jak některá media o tom referují. Zdůrazňuji, že není pravda, že nějaký velký počet obyvatel by byl postižen zvýšenou cenou. Je to přesně naopak. My sem dovádíme prostředky, které nám pomohou zainventovat a modernizovat infrastrukturu a hlavně nám pomohou splnit náš závazek, aby v roce 2010 byla ČR vybavena čističkami odpadních vod.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že to, co Martin Bursík neřekl, to, že se odblokovala jednání právě o těchto smlouvách, tak umožňuje v letošním roce schválit operační program Životní prostředí. Zazněla v rámci informace i zpráva, takže fakticky to, co jsme tvrdili se ukazuje pravdou. Jediný program, který klouzne do příštího roku je VaVpI a i tam se ukazuje významný posun. Všechny ostatní by měly být schváleny v letošním roce.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi i místopředsedovi vlády a nyní je prostor pro vaše dotazy. Televize Prima.

Helena Šulcová, televize Prima: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, vláda se zabývala dnes návrhem sociálních demokratů na přímou volbu prezidenta. Proč ten návrh neprošel? Co tomu návrhu chybělo podle vás? Pak bych měla ještě jednu otázku.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Legislativní rada vlády k tomu dala jasně negativní stanovisko, kdy je jedním z důvodů, ne tím možná zásadním, bylo, že takový návrh bez předchozí diskuse je naprosto „mimo mísu“, je pouze demonstrativní. Je navíc napsán tak špatně, že naráží na ústavní právo nebo na Ústavu v tomto smyslu se vláda shodla v této chvíli na negativním stanovisku a chce iniciovat diskusi k tomuto bodu, která už v Senátu začala.

Helena Šulcová, televize Prima: A ta druhá věc. Kdy si tedy myslíte, že by mohl být nějaký vládní návrh na přímou volbu prezidenta? Vy máte v koaliční smlouvě, že zahájíte debatu, a to ihned. Možná mám špatný postřeh, ale zatím jsem si nevšimla, že byste nějak zahájili debatu o tom.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si vzpomínám na své vystoupení v Senátu, které proběhlo už před drahnou dobou. Media ho asi nezaznamenala, tím jsme zahájili diskusi o přímé volbě prezidenta.

Helena Šulcová, televize Prima: Kdy by tedy mohl být nějaký ten návrh vlády?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To já nevím, protože ministr spravedlnosti, samozřejmě, pracuje na těch ústavních změnách. Takto vytrženo z kontextu, pouze přímá volba prezidenta nám připadá nesmyslné. Má za úkol provést některé technické změny Ústavy a některé, které nejsou ještě vydiskutovány jako například změna volebního zákona. Musím říct, že, on na tom už pracuje a předloží vládě výsledek toho rokování na ministerstvu spravedlnosti. Já jsem poměrně skeptický. K výrazným změnám Ústavy v té situaci jaká dneska v Poslanecké sněmovně je, přesto ten návrh předložíme, ale termín vám neřeknu.

Helena Šulcová, televize Prima: Já bych měla ještě jednu otázku k jinému témat, jestli už jste pane předsedo mluvil s lidovci ohledně obsazení postu ministra pro místní rozvoj po panu Čunkovi. Celostátní výbor KDU-ČSL včera rozhodl, aby byl v případě potřeby pověřen řízením resortu Cyril Svoboda. Jestli podle vás ta potřeba je a nebo budete čekat až vám představí konkrétního člověka, který by byl ministrem.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že po té zkušenosti s ministerstvem školství, kdy není vůbec jednoduché toho člověka najít a nakonec jsem pověřil, nebo na můj návrh pověřil prezident, řízením toho resortu Martina Bursíka. Tak já s případným pověřením na ministerstvo pro místní rozvoj určitě nebudu takto otálet. To, jestli to proběhne tento pátek nebo příští středu, to vám v této chvíli ještě neřeknu. Ale každopádně míním pověřit ministra vlády tohoto resortu. Pokud to má být Cyril Svoboda, tak bych řekl, že to jde vstříc mému návrhu, ale v této chvíli nejsem schopen, a budu mít teprve jednání s vedením KDU-ČSL, vám říct, kdo to bude. A jestli to bude ve středu příští týden nebo tento pátek. Každopádně nechci otálet a chci v případě, že mi nedají jméno nového ministra, tak pověřit řízením tohoto resortu jiného ministra, neprodleně.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.

Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den. Já bych se vás chtěl, pane premiére, zeptat na dvě věci. Jednak pokud jde o ten ústavní zákon o přímé volbě prezidenta. Sociální demokraté dnes měli tiskovou konferenci a na ní řekli, že si myslí, že to smetete ze stolu jenom z důvodu toho, že to právě navrhli sociální demokraté. Jestli byste na to mohl zareagovat? Ta druhá věc se týká, vaši koaliční spojenci chtějí, aby byla K9 k těm změnám, které provádí pan Julínek, k těm personálním změnám, co vy těm změnám jednak říkáte a jestli tedy se na tu koaliční devítku těšíte? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já se přiznám, že já jsem tady prakticky týden nebyl, byl jsem dva dny v Bulharsku a čtyři dny jsem si vzal dovolenou, což myslím, že médii proběhlo, nebo jestli sobota a neděle je taky pracovní den. V mém případě asi ano, takže čtyři dny i se sobotou a nedělí. Já o žádné K9 nevím. Musím říct, že mě o to budou muset oficiálně požádat, mě to prostřednictvím médií nestačí, to myslím, že by asi bylo špatně. Já nevím o žádných personálních změnách. Já si myslím, že je velmi nešťastné, když jsou změny ve zdravotnictví. Máte-li na mysli například Ústav hematologie, tak tam se přece nejedná o personální změnu, tam se jedná o to, aby, pokud existují dvě pracoviště, jedno jako klinika fakultní nemocnice, která je placena paušálem a druhé hned naproti, které je, samozřejmě, placeno z plateb pojišťovny. Tak o efektivní zřízení jednoho pracoviště, protože se personálně navíc překrývá. To znamená, pacienti nepřijdou o své doktory, nepřijdou o svou péči. Bavíme se o ekonomickém fungování fakticky proti sobě stojících budou, které se zabývají téměř tímtéž. Ten návrh je logický, pokládám ho za komunikačně nezvládnutý a pokud by se ta diskuse koncentrovala pouze do personální změny profesora Klenera, tak bych to pokládal za velmi nešťastné, protože o to tu vůbec nejde. Takže, K9 v tomto možná nebude potřebná. Ona bude potřebnější v mnohých jiných věcech a já se tomu jednání nebráním. Ta první otázka směřovala k tomu, abych komentoval tiskovou konferenci sociálních demokratů, což já ze zásady nikdy nečiním. Také proto, že to jsou natolik účelové věty, že se na ně ani reagovat nedá. V koalici existují minimálně dvě strany z těch tří, které si přímou volbu prezidenta přejí a i u ODS je to velmi, řekl bych, vybalancovaný názor, kdy jedni jsou spíše pro a jedni jsou spíše proti. Tady nebrání nic přímé volbě prezidenta, pokud by byla napsaná správně, pokud by byla vydiskutovaná v obou komorách Parlamentu, pokud by měla šanci projít, protože i s touto jednou změnou bez těch vazeb na ostatní parametry Ústavy, které se netýkají jenom prezidenta a které se týkají vybalancování celého systému, mě připadá jako smrtící a v tomto smyslu ten návrh, který podali sociální demokraté, jako velmi účelový.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz?

Jan Šindelář, ekonomická redakce ČTK: Já bych se chtěl zeptat, jak dopadl bod 3. To znamená, jestli vláda souhlasí s urychlením vyvlastňováním pozemků pro stavby dálnic a silnic?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem prezentoval v úvodu, že všechny poslanecké návrhy byly s negativním stanoviskem vlády. V tomto případě jde sice o chvályhodnou iniciativu poslanců, nicméně jdoucí špatným směrem. Zaprvé je tam zakotvena retroaktivita, kterou já ze zásady odmítám a za druhé je tam zpochybněno vlastnictví tím, že by rozhodnutí soudu nemělo odkladný účinek. My si myslíme, že t oje obrovský průlom do vlastnického práva a chtěli bychom se pokusit, protože to stejně sněmovna projednávat bude, do té doby připravit návrh, který bude za „a“ respektovat to, že dochází k průtahům při vyjednávání soudů a budeme se to pokoušet v rámci procesních předpisů a za „b“ budeme chtít v případě, že dojde k dohodě a ze zákona dojde k vyvlastnění podle stavebního zákona tak, aby odkladný účinek v tomto případě nemělo stanovení ceny. To znamená, vláda má představu, jakým způsobem postupovat a pokusíme se tu poslaneckou diskusi tímto směrem usměrnit.

Jan Šindelář, ekonomická redakce ČTK: Děkuji, pak už jenom ano-ne u bodu 11?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nebyl tam v připomínkovém řízení žádný problém, takže vlády body bez rozpravy schvaluje najednou, bez rozpravy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz? Deník.

Kateřina Perknerová, redaktorka, Deník: Dobrý den, pane premiére i pane vicepremiére, mohli byste mi sdělit vaši reakci na stanovisko, studii, analýzu odborníků z brněnské VÚT ke zdravotním dopadům eventuální radarové základny, které je v přímém protikladu nebo má mnoho výhrad k tomu, co předložilo ministerstvo obrany a hlavní hygienik ministerstva obrany? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nemůžu reagovat, neznám. Až si přečtu, budu reagovat.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí: Zároveň je možné doplnit, že my jsme na výjezdním zasedání vlády požádali hlavního hygienika ČR, což je autorita, o níž není předpokládám žádných pochyb, aby vypracoval vlastní studii, kterou dá k dispozici jak vládě tak samosprávě, zastupitelstvím obcí, které jsou dotčeny případnou stavbou toho zařízení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě dotaz? Česká televize.

Alice Machálková, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, já jsem se chtěla zeptat, vám teď chybí ve vládě dva ministři. Vy jste už před časem naznačoval, že byste udělal jakousi rošádu a nějaké rozsáhlejší změny a vnesl do vlády nějaký svěží vítr. Není na to čas právě v tuto chvíli? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem t nikdy nenaznačoval ani neřekl. To máte asi špatné informace. Já jsem naopak říkal, že pokud může dojít k nějakým změnám, tak je nepředpokládám dříve, než příští červen. Vzpomínám si na to dobře a bylo by dobře, kdyby jste si na to pamatovala i vy. Nicméně, mě také netěší, že chybí dva ministři vlády. Martin Bursík teď vlastně musí řídit dva resorty. Musím říct, že resort školství převzal s plnou odpovědností, v dané chvíli je pověřen řízením. Dokonce minulou středu už mohl vyjednávat i o tom programu VaVpI, takže nechává dělat audit některých činností a já doufám, že toho ministra představíme velmi brzy. Co se týká ministerstva pro místní rozvoj, tak tam ta situace je velmi čerstvá. Nemám pocit, že by jakkoliv činnost ministerstva byla tím, že tam ministr není, dotčena. Nicméně, také sdílím váš pocit, že chybějící dva ministři ne že destabilizují, ale komplikují činnost vlády. V tom smyslu se pokusím v nejbližších čtrnácti dnech to řešení najít. Já nemám pocit, že by se mělo jednat o nějaké další změny, protože já u těch dalších ministrů nemám pocit, že by svou práci nezvládali, mám pocit, že ji zvládají dobře, abych to řekl česky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaké dotazy? Televize Nova.

Kamil Houska, televize Nova: Já bych se chtěl ještě zeptat k panu Klenerovi. Vy když jste o tom, pane premiére, mluvil, tak pan Bursík trochu kroutil hlavou. To znamená, vy tedy s tím sloučením těch pracovišť úplně nesouhlasíte pořád? Nepřesvědčilo vás to, co tady říká pan Topolánek? Děkuji.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí: Já jsem se naučil kroutit hlavou v Pákistánu a zůstalo mě to. Nevím, co s tím dělat. Na druhé straně, ono to často vyjadřuje mnohé. Neuvědomuji si, že bych kroutil hlavou. Já myslím, že u toho Jana Klenera, já souhlasím s tím, že tím tématem není a neměla by týt personální otázka. V tomhle ten krok ministra zdravotnictví pokládáme za unáhlený a tím pádem se pak ta debata stáčí na to personální rozhodnutí, které bylo motivováno principiálně, pravděpodobně, vzepřením se vrchnosti a tady přeci jde o ten koncept. Jde o to, aby se vytvořil prostor pro to, aby se vytvořil prostor pro to, aby ministerstvo zdravotnictví obhájilo svůj koncept, aby dalo tomu pracovišti jasnou perspektivu, aby ukázalo ekonomiku, aby ukázalo, jakým způsobem bude po to přechodné období, nežli se dojde k tomu cílovému stavu, zajištěna péče o pacienty bude přinejmenším shodná nebo lepší, protože to pracoviště potřebuje další investice. To je špičkové pracoviště, které potřebuje sterilní prostředí, které prostě vyžaduje, aby tam byly přístroje na nejvyšší úrovni. Tady bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo s ministrem Julínkem pokračovat v debatě, kterou jsme zahájili, kde jsme měli několik rozhovorů spolu s panem profesorem Klenerem, budu o tom jistě jednat i s panem premiérem. KDU-ČSL požádala, pro nás trochu překvapivě, o koaliční jednání. Překvapivě říkám, to že požádala KDU-ČSL, ale my jsme se k tomu přidali a určitě se sejdeme. Nebo požádáme o jednání na úrovni koalice primárně o tom věcném obsahu té problematiky.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já k tomu ještě dodám, protože, a půjdu možná ještě dál, vůbec nejde o profesora Klenera. Ale přeci, nemohlo být úplně v pořádku, když on sám byl přednostou kliniky a současně ředitelem toho výzkumného pracoviště hematologie a transfuze krve. TA potřeba racionalizovat celou tu problematiku je naprosto v pořádku a myslím si, že proti tomu nikdo ani nemůže protestovat. To, že to komunikačně nebylo zvládnuté, to připouštím. Druhá věc je, další věc, který je zcela evidentní, jednoznačný a i v tomto smyslu je to krok správným směrem, to je ten výzkum opravdu přesunovat do univerzit, v tomto případě do fakultní nemocnice, která má přímou vazbu na univerzitu a v tomto smyslu i ten výzkum prováděný na Ústavu hematologie, který s podařilo vybudovat jako špičkové pracoviště, patří na to pracoviště fakultní nemocnice a jedná se, podle mne, spíše o organizační změnu než o změnu zásadní, jakýmkoliv způsobem ohrožující zdravíé těch pacientů, kteří jsou těžce nemocní. Třetí věc, já si vzpomínám na ministra Kubinyiho, který zahájil i skončil svoji kariéru ministra zdravotnictví známou větou, že v Praze je moc fakultních nemocnic. Kdokoliv sáhne na zdravotnictví v Praze, tak se stává nepřítelem zdravotníků, lidu, pražských občanů a všech. V Praze je opravdu moc fakultních nemocnic a… (nesrozumitelných pár slov – vada zvukového záznamu)…ta diskuse nás teprve čeká, protože každý, kdo se zatím pokusil toto téma otevřít, přestal být ministrem zdravotnictví.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr pro životní prostředí: Primárně jde o to, abychom položili tvrdá data na stůl, aby se vyjasnilo, jak vypadá ekonomika Všeobecné fakultní nemocnice, jak vypadá ekonomika Ústavu hematologie a krevní transfuze a mít garanci toho, že to spojení nestáhne kvalitu toho Ústavu dolů a že ten Ústav bude moci pokračovat a zlepšovat kvalitu služeb a servisu pro své klienty, pro pacienty. Tohle je věc, které, pevně věřím, že za této konstelace bude větší vůle pro to, vést tu debatu věcně a racionálně, že se dobereme výsledku.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: A tady předvedu polemiku přímo na tiskové konferenci, jestliže to pracoviště ve fakultní nemocnici je placeno paušálem, jestliže to pracoviště - Ústav hematologie - je placeno z pojišťovny a ze státních dotací, protože není pravda, že stát a ministerstvo zdravotnictví nepřispívá na tu činnost, tak něco v pořádku není a je třeba se na to podívat a ten pohled, který udělalo ministerstvo zdravotnictví, bez kterého by vůbec do této diskuse nešlo, byl, že ta pracoviště se mají sloučit.

Kamil Houska, televize Nova: Pane premiére, vy ale pana Julínka kvůli tomu, že sáhl na fakultní nemocnice, předpokládám, odvolávat nebudete? Vy jste říkal, že na tom ti ministři končí.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já to pokládám za krok správným směrem.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji za pozornost, mějte se hezky, nashledanou.