Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády 11. 2. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády, ministra práce a sociálních věcí, pana Petra Nečase, ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila a náměstka ministra pro evropské záležitosti pana Marka Moru. Poprosím premiéra o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás vítám, dobrý den. Vláda dnes zasedala vlastně dvakrát. Poprvé v rámci výboru pro EU a podruhé na pravidelném jednání vlády. Já jsem si s sebou vzal pana náměstka Moru, omlouvám tím tedy Alexandra Vondru, který odletěl do Berlína, protože může být spousta dotazů, které se týkají právě toho výboru pro EU. My jsme dnes projednávali celou řadu rámcových pozic, které by měli ministři prosazovat na svých ministeriádách v různých oblastech. Fakticky jsme se shodli jenom v jediném materiálu, tam jsme to rozhodnutí posunuli, a to je rámcová pozice ČR ke klimaticko-energetickému balíčku. Ty práce na to startují. Fakticky se to projednává, řekl bych, ze tří pohledů. Jeden ten problém je problém Ekofinu a případného vstupu do rozpočtové politiky státu, kde máme většinově, jednoznačně, negativní stanovisko. A nejsme sami. Druhá věc je záležitost, která je projednávána na ministeriádě ministra průmyslu a obchodu, a třetí je ministeriáda týkající se účasti ministra životního prostředí. Nechali jsme si zpracovat několik analýz. Za tři týdny bychom se k tomu chtěli vrátit tak, abychom 3. března měli připraveno stanovisko jakž takž vydiskutované a jakž takž jednotné. Týká se to i alokování příjmů aukcí emisních povolenek, které my připomínkujeme. Týká se to celé řady dalších otázek, takzvaných aukcí na emisní povolenky. Tady nás čeká ještě spousta práce. Já se k tomu nebudu vyjadřovat, protože tím říkám, že nemáme konečné stanovisko. Schválili jsme rámcovou pozici společné migrační politiky. Schválili jsme rámcovou pozici k lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. Já potom nechám pana náměstka Moru se vyjádřit k těm materiálům, které se týkají českého předsednictví. Schválili jsme rámcovou pozici strategie vnitřního trhu a rámcovou pozici regulatorního rámce pro sítě a služby elektronických komunikací. Samozřejmě se stavíme negativně ke vzniku telekomunikačního regulátora jako další samostatné instituce. Nepodporujeme ani ten předložený návrh na vlastnický anbandlink a toto je jednotná pozice vlády. Pan náměstek Mora vám představí sektorové priority předsednictví a to, jak s nimi chceme naložit v rámci, protože je to pořád pracovní materiál, následné diskuse, vyhodnocení příprav státní správy na výkon funkce předsednictví a vyhodnocení institucionálního zajištění ČR a koordinace procesu rozhodování od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007. To je pro vládní výbor pro EU. Co se týká jednání vlády. Já si myslím, že tam bylo několik klíčových bodů, ale určitě zásadním bodem byl bod číslo 3, a to je zákon o důchodovém pojištění, kde Petr Nečas má pro vás připravenu prezentaci toho, co jsme schválili. Jedinou informaci, kterou k tomu dám, je, že jsme na konec po diskusi, která probíhala řadu měsíců, schválili ten připravený materiál jednomyslně. Další body se týkaly nemocenského pojištění, ke kterému vám také může říct pan místopředseda Nečas. Jiří Pospíšil je tu dnes proto, aby vám předložil novelu trestního řízení soudního trestního řádu, která upravuje věc, která doposud upravena nebyla a je vyvolána zkušenostmi posledních let. Nakonec jsme přerušili bod, který se týká nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členů zastupitelstev. Takže dotazy na případné znění nebo schválení jsou bezpředmětné, budeme se tím zabývat na příští vládě. V té podobě, jak byl navržen ten poslanecký návrh, Bebarová-Rujbrová, Bublan, Maršíček, který se zezadu poslaneckou iniciativou vlámává do nedávno schváleného zákona, který se týká pobytu cizinců na území ČR, jsme zamítli jak z důvodů věcných tak důvodů legislativních na návrh Legislativní rady vlády. Schválili jsme Národní akční plán boje proti terorismu, který prošel připomínkovým řízením a doporučením BRS. V těch čtyřech zásadních oblastech, kterých se týkají. Je to aktualizovaný plán z roku 2005. Aktualizace je provedena pro následující tři roky. Schválili jsme materiál ministra zdravotnictví Julínka, Národní program řešení problematiky HIV/AIDS pro léta 2008–2012. Drobné schválení se týkalo výstavby nového ústředí organizace Severoatlantické smlouvy v Bruselu, kde se na tom budeme podílet 1,2 % podílu předpokládaných nákladů. To si myslím, že z těch bodů s rozpravou je všechno a nyní poprosím postupně své kolegy, aby ty věci, které pokládáme za opravdu zásadní, vám představili.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr práce a sociálních věcí pan Petr Nečas.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové. Jak již řekl pan premiér, vláda na svém dnešním jednání schválila první etapu důchodové reformy, to znamená příslušné paragrafové znění návrhů zákonů, které se týkají změny průběžného důchodového systému. Nutnost změny důchodového systému je mimo veškerou pochybnost. Plyne z vývoje demografické situace u nás – celkové snížení porodnosti a především prodlužování střední délky života. Jen pro připomenutí, v loňském roce u nás bylo 340 000 lidí starších 80 let, v roce 2010 to bude již 380 000 našich spoluobčanů a v roce 2050 to bude více než 1 000 000 obyvatel této země. Lidí starší 60 let kterých je zhruba jedna pětina, tak v roce 2030 jich bude jedna třetina obyvatel této země. To znamená, že mimo vší pochybnost musíme provést reformu důchodového systému a reagovat na vývoj stárnutí naší populace. Ty výdaje v této oblasti jsou poměrně značné, abychom si uvědomili, o jak velkou částku státního rozpočtu, jedná se o téměř 300 miliard korun výdajů, například v letošním roce. To znamená jednu třetinu výdajů státního rozpočtu, a to považuji za nesmírně důležité to zdůraznit, je to, že penzijní systém neřeší pouze problematiku stáří, starobních penzí. Tam je to zhruba pouze 70 % výdajů. Ale dalších 30 % výdajů tvoří invalidní a pozůstalostní penze. Mluvíme-li tedy o skutečné reformě důchodového systému, nemůžeme ponechat stranou invalidní a pozůstalostní penze. My máme v současné době 2,7 milionu důchodců a já chci zdůraznit, že 2,4 milionu lidí jsou závislí pouze na důchodech.

2 miliony z nich na starobních důchodech a čtyři miliony na úplných invalidních důchodech. To znamená, že téměř jedna čtvrtina našich občanů je na tomto důchodovém systému závislá. Co se týče hlavních navrhovaných opatření, se kterými přichází tento vládní návrh, já tu zmíním jen ta nejdůležitější, protože ten návrh je podstatně širší. Znamená to především postupné zvyšování minimální povinné délky pojištění z 25 let na 35 let. Těch 25 let pochází z roku 1964, čili je to více než 40 let staré a dávno přežité opatření. Dalším klíčovým opatřením je pokračování ve zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let po roce 2030 s tím, že tato hranice se bude týkat mužů, bezdětných žen a žen s jedním dítětem. Ženy se dvěma dětmi mají věk odchodu do důchodu 64 let, s třemi dětmi 63, se čtyřmi a více 62 let, dle počtu vychovaných dětí. Dalším opatřením je změna systému invalidních důchodů. Mluvil jsem o tom, že tvoří téměř jednu pětinu výdajů důchodového systému. Úprava náhradních dob, také rozšíření možností souběhu důchodu a výdělku. To znamená větší motivaci našich starších spoluobčanů, aby déle zůstávali ve výdělečné činnosti, což je celoevropský nebo, chcete-li ve vyspělých zemích, celosvětový trend. To zvyšování věku odchodu do důchodu bude probíhat postupně, ty křivky pro jednotlivé kategorie jsou na tomto grafu. My za klíčovou oblast důchodové reformy považujeme i oblast invalidních penzí, protože, a to chci tady zdůraznit, není možné se omezit pouze na starobní penze, ty tvoří 70 % výdajů, musíme reformovat i těch 30 % zbývajících výdajů. To znamená, že přejdeme od systému stávajících částečných a plných invalidních důchodů k třístupňovým invalidním důchodům s tím, a to chci zdůraznit, že pro stávající naše spoluobčany, kteří mají částečný invalidní důchod, tak bez ohledu na to, zda budou zařazeni do prvního nebo druhého stupně, tak výše jejich částečného invalidního důchodu u těch, kteří ho již mají přidělený, tak zůstane zachována. To znamená, tento nový systém, včetně toho procenta výpočtového základu, se bude týkat nových invalidních důchodců, kteří do systému vstoupí po účinnosti tohoto zákona. Ten harmonogram, se kterým chceme postupovat, je také cekem jasný. Chceme, aby již na březnové schůzi Poslanecké sněmovny byl tento návrh projednán v prvním čtení a do konce června byl schválen i ve čtení druhém a třetím v Poslanecké sněmovně tak, aby mohl být následně postoupen do Senátu. A v případě úspěšného projednání aby mohl být nejpozději na podzim v platnosti tak, aby tento zákon byl účinný od 1. 1. 2010. Ten termín činnosti, to znamená rok až rok a čtvrt trvající legisvakance je naprosto nutná, protože vytváří prostor pro Českou správu sociálního zabezpečení, aby proběhly nezbytné úpravy související s novým důchodovým systémem, protože to znamená obrovské změny v oblasti informačních technologií, komunikačních systémů, znamená to určité změny v lékařské posudkové službě. Je tam nový systém invalidních důchodů. Čili je tam nutná zhruba roční prodleva mezi schválením zákona a jeho vstoupením v účinnost, aby se příslušné instituce stačily na tento návrh připravit. Tolik tedy k důchodové reformě. Já jen připomenu, že jsme též schválili technickou novelu nového zákona o nemocenském pojištění. Opět se to týká nemalého objemu finančních prostředků. V loňském roce byly příjmy z nemocenského pojištění téměř 45 miliard. Výdaje 35 miliard. Chci jen připomenout, že ty výdaje jsou velmi těžko odhadnutelné, protože závisí například na počtu chřipkových epidemií. Jedna chřipková epidemie znamená zhruba jednu miliardu ve výdajích na nemocenské pojištění navíc. My tak tento nový systém budeme modifikovat v souvislosti s přijatým vládním stabilizačním balíčkem. Vycházíme také z toho, že bylo nutné provést některé nezbytné základní změny technického charakteru, ale tak z toho, že chce rozšířit okruh zaměstnavatelů, kteří se mohou přihlásit do systému, kdy mají 50 % svých náhrad mezd, které vyplácí v prvních dvou týdnech nemocnosti, z 50 % refundován. V tom dosavadním zákonu se to týká jen firem do 25 zaměstnanců. Schválením této novely se tento okruh zaměstnavatelů rozšíří na firmy do 50 zaměstnanců. Tento návrh znamená především zjednodušení provádění celého systému nemocenského pojištění. Zejména v tom, že se omezují ohlašovací povinnosti, je to menší zátěž pro podnikatelský sektor a také se omezí údaje povinně obsažené v evidencích zaměstnavatelů a okresních správ sociálního zabezpečení. Čili přijetí této technické novely bude znamenat i snížení administrativního zatížení podnikatelského sektoru. Tolik tedy k těm dvěma zákonům, které dnes schválil vláda, především tedy k důchodové reformě. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Nyní má slovo ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já bych stručně představil novelu trestního řádu, kterou dnes schválila vláda a která je součástí balíku reformních zákonů v oblasti justice a spadá do kategorie zvýšení ochrany poškozeného, respektive zvýšení práv poškozeného. Cílem této novely je ochránit oběť trestného činu, která se v rámci medializace určité trestní kauzy stane v zásadě objektem médií, je medializována, jmenována, identifikována, je zveřejněna její fotografie. My jsme po diskusi s neziskovým sektorem, konkrétně s Ligou pro lidská práva diskutovali, zda tento trend je správný, či nikoliv a po diskusi s odborníky a při srovnání se zahraničními právními úpravami, konkrétně německou právní úpravou, švýcarskou a úpravou ve Francii jsme připravili změnu, která bude chránit nezletilé oběti trestných činů. Nebude možné o nich zveřejňovat údaje, které je budou moci identifikovat, pokud nedá souhlas zákonný zástupce. Tím reaguji na situaci, kdy oběť trestného činu je předmětem únosu, tam se předpokládá souhlas zákonného zástupce a bude možné i skrze média po takovéto osobě pátrat. U dospělých osob pak předpokládáme, že u určitého typu trestné činnosti, jako je trestná činnost proti životu a zdraví, trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti nebo trestné činy proti rodině, by i dospělý člověk byl takto ochráněn před medializací, která by ho mohla poškodit. A opět vydá-li takto dospělý člověk, oběť trestného činu, souhlas, tak může být medializován. Cílem v tomto směru je poskytnout standardní evropskou úroveň v oblasti ochrany obětí trestné činnosti a zabránit tak tomu, aby se oběť, která trpí často stresem, psychickými problémy, aby byla vystavována dalšímu psychickému stresu. Proto se to vztahuje právě na trestné činy, které často zasahují do oblasti života, zdraví, do oblasti lidské intimity. Právě na ně chceme tuto ochranu upřít, a proto tuto ochranu chceme poskytnout. V tomto směru vláda plní tu část reformního balíku v oblasti justice, kde chce zvýšit ochranu obětí trestného činu. Navazuje to na novely, kde dáváme obětem větší šanci domoci se náhrady od pachatele trestného činu, a navazuje to též na úpravu, kdy říkáme, že podmíněné propuštění bude možné, pouze pokud se pachatel vypořádá s obětí trestného činu. Je to tedy součástí celkového zvýšeného tlaku na pachatele a obecně na orgány činné v trestním řízení, aby lépe chránily oběti trestných činů. Zde české právo pokulhává za jinými státy EU, a proto vláda chce přinést změny, které standardizují ochranu obětí trestných činů s jinými zeměmi západní Evropy.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru spravedlnosti, nyní má slovo náměstek ministra pro evropské záležitosti pan Marek Mora.
Marek Mora, náměstek ministra pro evropské záležitosti: Děkuji. Já tedy zmíním několik bodů nad rámec toho, co už řekl pan premiér. Z těch pěti rámcových pozic vláda na svém výboru pro EU schválila čtyři, jeden odložila, týkající se klimaticko-energetického balíčku. Já se zmíním o těch zbývajících třech, které se bezprostředně týkají přípravy předsednictví ČR v Radě EU. Vláda schválila materiál, který se jmenuje „Sektorové priority předsednictví“. Tento materiál navazuje na materiál schválený, na „Hlavní prioritní oblasti“, to jest oblasti, které budou, řeknu-li to tak, na úrovni premiéra těmi hlavními, a nyní jdeme podle jednotlivých formací rad v EU a zabýváme se těmi dílčími prioritami právě v těch formacích Rady. Byla dohoda na tom, že za tyto priority na sektorové úrovni povedou diskusi a ponesou i zodpovědnost jednotliví ministři, kteří na ty Rady jezdí a že se o nich povede debata i v jednotlivých gesčních výborech Parlamentu z hlediska jejich odbornosti. Je to tedy první verze, to bych chtěl připomenout, povede se nad ní diskuse a chtěli bychom další update, další verzi tohoto materiálu do konce června. Další materiál, který se týká přípravy předsednictví, je vyhodnocení příprav státní správy na výkon funkce předsednictví. Tento materiál si vláda uložila na začátku minulého roku. Chce provádět jakousi vlastní kontrolu svých orgánů právě vzhledem k přípravě předsednictví. Zde bylo konstatováno to, že by měla být zvýšena, důraz by měl být kladen na personální stabilizaci v jednotlivých resortech těch lidí, kteří se zabývají právě agendami EU. Diskutovala se zejména otázka vzdělávání, které není ještě zcela uspokojivé v oblasti jazyků. Tak je relativně dobrá úspěšnost, jazyková vybavenost těch zaměstnanců v tak zvané první kategorii centrálního registru, když to řeku technicky. To jsou ti lidé, kteří povedou řízení na úrovni pracovních rad. Nicméně tam ještě není 100% pokrytí těch jazykových požadavků. Já bych k tomu jen chtěl říci, že teď na jaře bude nová vlna jazykových zkoušek a my očekáváme, že v této vlně se přihlásili ti, kdo tu zkoušku nemají a to procento se významně zvýší. Vláda diskutovala i o tom a v podstatě schválila, že tito zaměstnanci by měli být motivováni finančně k tomu, aby se jazykově vzdělávali. To znamená, jejich odměny, které se váží na přípravu předsednictví, budou vázány i na jazykové vzdělávání. Kromě toho se vláda dohodla na tom, že uspořádá seminář na ministerské, vládní úrovni, kde chceme pozvat některé vrcholné představitele unie, aby připravili přímo ministry pro fungování předsednictví. ten další materiál, který se nazývá „Vyhodnocení institucionálního zajištění ČR v Radě EU a koordinace procesu rozhodování“, má to takový složitý název, ten se částečně kryje s tím předchozím, který se týkal pouze výkonu funkce předsednictví. Jsou tam zejména popsány koordinační mechanismy v přípravě politik a postojů na evropské úrovni. Sami vidíte z toho dnešního programu, že tam bylo pět rámcových pozic. Naší hlavní snahou je skutečně maximum těch závažných věcí tlačit do těch rámcových propozic, které jsou pak projednány vládou tak, aby se ujasnila koordinace napříč jednotlivými ministerstvy, aby jednotliví ministři na jednotlivých svých radách v EU diskutovali pokud možno jednotně. Chtěl bych jenom podotknout k poznámce pod čarou, že ne u všech členských států je to automatismem, někdy se stává, že ministři pro životní prostředí rozhodují s ministry financí a podobně. Naše snaha je taková, aby česká pozice byla konzistentní, a tam, kde se to nedaří, jako dnes v tom klimaticko-energetickém balíčku, tak se to odkládá, ale jednoznačná snaha je dojít k jasnému závěru. Mimojiné tam bylo také konstatováno, že máme téměř uzavřen výběr předsedajících jednotlivých pracovních skupin. Pokud jde o ty předsedající, kteří budou fungovat v Bruselu na stálém zastoupení, tak ten výběr je úplně uzavřen. Pokud jde o ty, kteří budou předsedat takzvaně z ústředí, to znamená, budou vyjíždět z pražských ministerstev, tak tam jsme ve velké míře pokročili. Zbývá nám jedno či dvě ministerstva definitivně uzavřít a budeme mít tyto předsedající. Tento krok v této oblasti je, myslím, jasný. Tolik ode mne úvodem.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu náměstkovi i členům vlády. Doplní pan premiér.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já přeci jen doplním. To vypadalo jako velká selanka. Já musím říci, že jedna z věcí, kterou jsme diskutovali na vládě byla jazyková připravenost jednotlivých vedoucí těch komisí a všeho, co připravují. Konstatovali jsme, že pokud do června tohoto roku, kdy budou předložena jejich jména na vládu, nebudou mít odpovídající úroveň a jazykové znalosti, budeme uvažovat o jejich výměně, to je třeba říci. Tam ten problém cítíme. Druhá věc. Takový ten výcvik ministrů, nad kterým jste se někteří posmívali, tak ten je zcela standardní ve všech zemích, ve Švédsku už s tím také začali a je to potřebné. My budeme mít a plánujeme seminář vládní, který se bude týkat spíše těch odborných záležitostí, ale z hlediska moderování, z hlediska schopnosti řídit tu příslušnou ministeriádu, příslušnou komisi, tak to si myslím, že nás všechny ještě čeká spousta práce. To jsem chtěl jenom dodat. Ten materiál vypadá velmi suše, ale skrývá se za ním spousta práce.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi i panu náměstkovi. Nyní je prostor pro vaše dotazy. Poprosím v prvé řadě vládní agendu a potom případné další dotazy. Děkuji. Česká televize.
Česká televize: My možná nemáme úplně k vládní agendě, takže bych dala přednost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Má někdo k vládní agendě?
Martin Jahr, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat pana Nečase. Budou nějaké výjimky při tom odchodu do důchodu třeba pro skupiny, jako jsou horníci, kteří se dožívají průměrně nižšího věku? To znamená, že by se nedožili toho důchodu. Děkuji.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Za prvé ten údaj, který používají představitelé hornických odborů, nepochází z českých dat, ale z polských dat, kde Polsko umožňuje expoziční dobu 25 let, to v ČR není možné. V ČR je expoziční doba pro důl 15 let. My jsme připraveni zadat velký rozsáhlý průzkum, který bude mapovat zdravotní stav horníků v ČR. Ale zjistí-li se, že tato práce má na ně takový vliv, že se dožívají nižšího věku, tak cesta přece není, aby chodili dříve do penze. Cesta je zabránit těmto zdravotním poškozením zkrácením expoziční doby. To znamená, jestliže se opravdu ukazuje, kdyby se ukázalo na základě toho výzkumu, ne na základě tvrzení polských odborů, že u českých horníků ta práce trvající 15 let má negativní vliv na délku dožití, tak musíme zkrátit tu dobu působení. Není možné, aby všichni daňoví poplatníci uhelným společnostem, které dosahují miliardové zisky, tak jim financovali to, že oni devastují horníkům zdraví, pokud by se to prokázalo. Ta cesta je přesně opačná, je ve zkrácení expoziční doby. Já budu ten první, kdo navrhne zkrácení expoziční doby na deset let. Za druhé. Dnes i při přijímání horníků jsou horníci upozorňováni na to, že hornictví dnes není celoživotním povoláním, může tam pracovat pouze 15 let. To znamená, jestli někdo nastoupí ve 22 letech, tak v 37 stejně musí hornickou profesi opustit. Čili zavádění speciálních důvodových kategorií je přesně opačný trend, který je ve vyspělých zemích. Naopak, všude se zavádí jedna důchodová kategorie. Mimochodem, já to řeknu velmi otevřeně, kdyby tato úvaha byla myšlena vážně, tak přeci v minulých dvou volebních obdobích, kdy vládla sociální demokracie, už bychom tyto zvláštní důchodové kategorie měli. To za situace, kdy například bývalí šéf hornických odborů sedí dokonce v sociálnědemokratickém poslaneckém klubu. Jestliže to nezavedli, tak sami moc dobře ví, že to není požadavek, který je nějakým způsobem reálný. Ale, znovu opakuji, je-li tady tento vážný problém, my musíme udělat rozsáhlejší průzkum, tak ta cesta je cesta ochrany zdraví horníků, zkrácení expozičních dob. Cesta není v tom nechat jim zdevastovat zdraví a poslat je dříve do penze.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz.
Redaktor, Deník: Dobrý den, já mám dvě otázky. Na pana Nečase, druhá na pana Pospíšila. Na pana Nečase, ohledně toho, jaké budou další kroky penzijní reformy a podobně? Na pana ministra Pospíšila, ohledně obětí trestných činů. Říkal jste, že v nějakých kategoriích budou i dospělí moci být chráněni. Zkuste uvést nějaký příklad. Děkuji.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Tak. Já jsem tady tu první etapu z hlediska legislativních lhůt představil. Chceme, aby do podzimu bylo schváleno paragrafové znění tak, aby vstoupilo v účinnost od 1. 1. 2010 s tou více než roční legisvakancí, která, jak jsem již řekl, z hlediska informačních technologií, lékařské posudkové služby a podobně nezbytná pro zavedení tohoto nového důchodového systému. Paralelně s tím běží i druhá etapa důchodové reformy, která má dva klíčové prvky. Prvním je zřízení účtu důchodové rezervy, který již byl zřízen a funguje od 1. ledna letošního roku novelou zákona o rozpočtových pravidlech. Je to účet, na který za prvé budou ukládány případné přebytky z výběru důchodového pojištění. Za druhé jsou tam převáděny výnosy z některých kapitálových účastí státu v některých společnostech, jako je například ČEZ. A za třetí tyto výnosy na tomto účtu nejen že pasivně neleží, ale mohou být zhodnocovány tím, že za ně mohou být nakupovány přesně definované a ze zákona definované cenné papíry. Tato část druhé etapy důchodové reformy od prvního ledna již běží. Druhou součástí druhé etapy je

i reforma systému důchodového připojištění, a na tom se velice intenzivně pracuje. Tady chci jenom zdůraznit, že z hlediska kompetenčního zákona to nespadá pod ministerstvo práce

a sociálních věcí, ale spadá to pod ministerstvo financí. A tato část, která se týká důchodového připojištění, ale my máme vytvořený společný tým, který intenzivně pracuje na změnách, které se provedou v této oblasti v legislativě, a chceme ještě v tomto roce předložit příslušné návrhy zákonů, které, mimo jiné, budou více motivovat pojištěnce, aby vstupovali do tohoto systému. Chceme, aby z 3,8 milionu pojištěnců se dostali na 5 milionů pojištěnců, to znamená na drtivou většinu ekonomicky aktivní části populace. Chceme oddělit z hlediska regulace majetek akcionářů od majetku klientů. Jsou to nutné kroky, protože vedle té demografie, kterou jsem tady prezentoval, je tu ještě jeden aspekt, který s tím souvisí, a sice, že se nám bude zmenšovat počet plátců sociálního pojištění tím, jak populace stárne. My v současné máme zhruba 5 milionů plátců do sociálního pojištění. Zhruba 4,1 milionů jsou zaměstnanci, zhruba 900 000 jsou osoby samostatně výdělečně činné. Ale již v roce 2025 poklesne tento počet plátců sociálního, a tedy i důchodového pojištění o sedm set tisíc, to znamená z 5 milionů lidí na 4,3 miliony lidí. My musíme provádět tyto kroky a také posílit ten pilíř důchodového připojištění. To je naprosto nezbytný krok.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ministr spravedlnosti.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Jak jsem řekl. U dětí, respektive mladistvých do 18 let, je ta ochrana komplexní. Chtěl jste příklady u dospělých obětí trestných činů. Filosofie byla zahrnout tam trestné činy, kde oběť případné mediální zveřejnění může vnímat jako psychickou újmu. To znamená, to jsou například trestné činy proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti. Konkrétní případy. Oběť trestného činu znásilnění, oběť trestného činu kuplířství, ale i oběť trestného činu ublížení na zdraví. To jsou případy, kdy experti jasně ukazují, že je pro oběť velkou zátěží, pokud je její případ medializována a je takto vystavena často veřejné kritice, útoku příbuzných a tak dále, myslím příbuzných pachatele trestného činu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Kateřina Krausová, ČTK: Pane ministře, ano vy, pan ministr Nečas. V kterém roce by lidé měli poprvé chodit do důchodu v těch 65 letech? Jestli je to rok 2030 nebo jak to přesně vyjde? Pak další otázka, jak budou dál vypadat ta politická jednání, abyste měl pro ten zákon v Parlamentu dostatečnou podporu?
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Tak. Do penze v 65 letech budou v roce 2031 odcházet muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem. Podle toho návrhu, který tady byl schválen. Co se týče politických jednání. My jsme vedli dlouhá, půlroční jednání se snahou nalézt širší politický konsenzus. My jsme na tuto snahu nerezignovali, to chci velmi zdůraznit. I v tomto návrhu, který jsem dnes předložil vládě, se odráží některé postoje například sociální demokracie. Například ona věc, o které jsme mluvil, držitelé stávajících částečných invalidních důchodů. Při přehodnocení jejich invalidity z druhého stupně na první, že jim bude zachována jejich výše invalidního důchodu. Jinými slovy, ten nový systém třístupňových invalidit se bude týkat pouze nových invalidních důchodců po roce 2010. To je výraz této diskuse. Další věc, kdy jsme umožnili navyšovat výši úplné starobní penze v případě, kdy člověk v penzijním věku bere plnou penzi a současně pracuje, tak se mu bude výpočtový základ zvedat za každých 360 dní o 0,4 procentního bodu. Opět, toto je výsledek této diskuse a v podstatě reflexe požadavků sociální demokracie. My jsme nadále ochotni a připraveni, a budeme to dělat, intenzivně jednat s politickým spektrem, partnery v Poslanecké sněmovně ve snaze dosáhnout širší podpory tohoto návrhu. Na druhou stranu i ty termíny, jak jsem již uvedl, nám neumožňují déle čekat, jestliže má vstoupit tento zákon v účinnost 1. ledna 2010, a já považuji za politicky velmi nemravné, pokud vláda schvaluje návrhy zákona, které mají účinnosti až po skončení volebního období, jako se to stalo nám, že celá řada zákonů vstupovala v platnost až 1. ledna 2007, když je schválila minulá vláda, vláda Jiřího Paroubka. Chceme-li, aby vstoupil v platnost prvního ledna 2010, to znamená, ještě v tomto volebním období, aby tam byla minimální roční legisvakance pro Českou správu sociálního zabezpečení, která potřebuje minimálně ten rok, aby se mohla na tento systém z hlediska informačních technologií a lékařské posudkové služby připravit, tak ty legislativní lhůty jsou naprosto jednoznačné. Březen, první čtení v Poslanecké sněmovně. Červen, druhé a třetí čtení v Poslanecké sněmovně, potom Senát, potom případně podpis prezidenta a vstup v platnost nejpozději na podzim letošního roku a v účinnost od prvního ledna roku 2010. Zde již prakticky není časový prostor, možná prostor dvou týdnů, o který by se to mohlo případně zpozdit z hlediska schválení vládou, déle ne. Ale i v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně, v Senátu, po celý legislativní proces budeme intenzivně konzultovat, budeme pozorně naslouchat, budeme se snažit dosáhnout ne-li podpory, tak alespoň tolerance těch klíčových změn, které jsou naprosto nezbytné. Chtěl bych to zdůraznit i ve světle čísel demografického vývoje, že kroky, které děláme my, by musela dělat jakákoliv vláda v jakémkoliv politickém či stranickém složení. Prostě ten demografický vývoj nejde obejít, nejde, s prominutím, ošulit. To tak prostě je. To, že populace stárne tímto výrazným způsobem, je mimo vší pochybnost a reagovat se na to musí. Zodpovědná vláda nemůže konat jinak, než koná tato vláda.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, Česká televize.
Barbora Škrová, Právo: Dobrý den, chtěla jsem se jen zeptat na předčasné důchody. Dochází tam k nějaké změně?
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dochází ke změně, protože současný systém předčasných důchodů je stále velmi rozsáhle používán. U těch starobních důchodů, a to chci zdůraznit, jedna třetina starobních penzí jsou předčasné penze. Pokud do toho vezmeme v úvahu i invalidní důchody, tak zjistíte, že v současné době, kdyby teoreticky průměrný věk odchodu do důchodu podle zákona měl být 61 let, tak díky předčasným důchodům a obrovskému nárůstu invalidních důchodů, například u částečných invalidních důchodů narostl jejich počet za posledních deset let o 68 %, tak skutečný reálný věk odchodu do penze v roce 2007 byl u mužů 58 let a u žen 56 let. Aby bylo jasné, jak vlastně funguje ten systém, že se využívá předčasných důchodů, invalidních penzí a podobně. To znamená, že musíme svým způsobem trošku upravit pravidla pro předčasné důchody. My tam zavádíme trošku přísnější podmínky u předčasného důchodu, který je dříve než dva roky, to znamená pro ten třetí rok předčasného důchodu, respektive tři roky před dosažením penzijního věku, a jsme připraveni jednat a máme připravené i určité propočty, aby, bude-li k tomu politická vůle, aby byl přijat systém, ve chvíli, kdy se věk odchodu do důchodu začne po roce 2017 zvedat nad 63 let, aby byla zachována možnost předčasného důchodu od 60 let. To znamená, že by poté byla možnost dřívějšího odchodu do důchodu dříve než jen za tři roky, to znamená, po dosažení 65 let by byla možnost až pětiletého předčasného důchodu, ale s progresivní sazbou snižování toho vyměřovacího základu.
Barbora Škrová, Právo: (Doplněný dotaz byl nesrozumitelný.)
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ten návrh, který tady je, je cestou k tomu progresivnímu snižování vyměřovacího základu. To znamená, první dva roky předčasného důchodu je tam 0,9 % a ten třetí je 1,5 %.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Česká televize: Na pana předsedu vlády. Pane předsedo, jak to dnešní zasedání vlády postihlo určité napětí, které se určitě přeneslo, z prezidentské volby. Bylo nějak poznat napětí mezi Stranou zelených a ODS? A druhá otázka, co říkáte na další kandidáty na prezidenta, o kterých mluví komunisté? Ale něco se dá zaslechnout i od lidovců.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku. My jsme profesionální politici. To znamená, že samotná ta vláda svým průběhem, a to vám všichni potvrdí, postižena nebyla, byly věci, o které jsme se hádali a které jsme neschválili nebo přerušili, a pro mě nesmírně cenné pro další fungování vlády bylo zásadní jednomyslné schválení důchodové reformy, to je pro letošní rok absolutní priorita. Pokud bychom se na tom nebyli schopni shodnout, bez ohledu na to, jestli by to ovlivnila či neovlivnila volba prezidenta, tak ta vláda by tak trochu ztratila svůj smysl a ten reformní étos by se z ní vytratil a ona by stejně skončila. V tomto smyslu jsem já na té vládě neviděl nic mimořádného nebo něco, co by narušovalo tu věcnou diskusi, která tam probíhá. Ta probíhá vždycky velmi otevřeně, řekl bych nadstandardně otevřeně. Takže věci, které jsme předpokládali, že budou jablkem sváru, tak jablkem sváru byly, a my jsme se na nich prostě neshodli a my jsme měli v připomínkovém řízení, dlouho před tím vydiskutovány, tak ty prošly hladce. U důchodové reformy byla diskuse. I z usnesení uvidíte, že jsme se zavázali k tomu, speciálně ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Nečas se zavázal, že do poloviny roku 2009 předloží návrh, který bude řešit problém vícedětných manželství a vícedětných rodin, protože tak, jak je to upraveno teď, je to kompromisní řešení. Já jsme z toho neměl špatný pocit. To, jak to půjde dál, to se uvidí. Ke kandidátům se budu vyjadřovat po dvacáté čtvrté hodině v úterý, až budu znát skutečné návrhy. Teď mě ty spekulace nechávají zcela chladným. My jsme podepisovali listinu, kde nominujeme svého kandidáta. Jediný kandidát, ke kterému jsem schopen se vyjádřit, o kterém vím, že bude mít nominaci jistou, je Václav Klaus a to asi nečekáte, že udělám.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych jenom dodal k jednání vlády, že se všichni snažili chovat profesionálně. Nicméně bych lhal, kdybych tvrdil, že se to, co se stalo, na atmosféře neodrazilo.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz. Mladá fronta, pan Kopecký.
Josef Kopecký, MfD: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, zda ODS přeci jen nebude usilovat o to, aby se KDU-ČSL a Strana zelených, nebo alespoň jedna z nich zavázaly, že budou podporovat Václava Klause? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, chcete po nás 24 hodin, nebo kolik to je od té sobotní nevolby, nějaké zásadní stanovisko. My jsme ještě nejednali v koalici o této záležitosti. Jednat budeme nejspíš zítra. Já si myslím, že koaliční smlouva tak, jak je napsána je platná. Nikdo na ní nic měnit nebude. Myslím, že nebudeme jednat o tom, jestli někdo institucionálně podpoří Václava Klause. Spíše se budeme bavit o způsobu volby, protože je zcela evidentní, myslím, že to není jenom naše mínění, ale i mínění veřejnosti, že ta veřejná volba selhala. Selhala především proto, že muselo být vidět i v televizi, že když se hlasovalo, tak naše hlavy se otáčely k tomu, jestli někdo najde tu odvahu se postavit svému stranickému vedení a dívali jsme se do tábora sociální demokracie a komunistů, tak hlavy těchto předáků stran se otáčely stejným směrem, aby si zkontrolovali, zda někdo náhodou nebude tak odvážný a nebude hlasovat podle svého svědomí a vědomí. My v tomto smyslu, jestli budeme jednat, tak se pokusím, možná a to já teď nepředjímám, vyjednat nějaký společný postoj v této věci. Když to nebude možné, ta to prostě nebude možné, já k tomu teď bez znalosti názorů svých partnerů nejsem schopen ani ochoten říci něco dalšího.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě České televize.
Česká televize: Jenom jestli mohu k tomu ještě doplňující otázku. Kdy a s kým vším byste chtěl jednat právě o tom, jestli tajná nebo veřejná volba? Chystáte nějaké schůzky, kde byste přesvědčoval všechny parlamentní strany?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já určitě budu jednat s těmi, s kterými to má smysl. Já jsem vyzval už při odchodu z Pražského hradu předsedy ostatních stran, aby se toho jednání zúčastnili. Zkusíme to nejdříve na té bázi, kde budou zúčastněni všichni předsedové. Já si myslím, že jednání s kýmkoliv o způsobu volby není jednání o kandidátech. To musím říct, že je jednoznačné a já jsem, pokud ta otázka je směřována zcela jasným směrem, já jsem ochoten jednat s komunisty o způsobu volby hlavy státu, protože si nemyslím, že to je diskuse o volbě hlavy státu. Takže v tomto smyslu budu jednat určitě se všemi a pokládám to za svou povinnost, protože já to martyrium v podobném gardu, jako jsme zažili v pátek a v sobotu, absolvovat nechci. Já dokonce nemám pocit, že bych byl původcem toho, jak to vypadalo. My jsem se snažili opravdu, aby ta volba důstojná byla.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, prosím. Nikdo. Děkujeme za pozornost, nashledanou.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji, nashledanou.