Tisková konference po zasedání Vládního výboru pro strategické investice, 1. července 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání Vládního výboru pro strategické investice a o úvodní slovo prosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, Česká republika musí lépe cílit, vytvořit si priority v tom, do čeho chceme investovat finanční prostředky, do čeho chceme investovat peníze. Na to se zaměřujeme, my po konsolidaci veřejných financí se snažíme dělat kroky, které vedou k posílení hospodářského růstu nejen toho krátkodobého, ale i toho, abychom dlouhodobě udrželi konkurenceschopnost České republiky. Proto jsme také přišli s vytvořením Vládního výboru pro strategické investice, a proto jsem rád, že Vládní výbor pro strategické investice se pravidelně schází, pracuje, pracujeme v pracovních skupinách.

Vládní výbor pro strategické investice skutečně přemýšlí i strategicky a je to důležité i z toho důvodu, že je to platforma, na které spolu diskutují a společně realizují ta opatření zástupci jak vlády, tak podnikatelů a také samospráv. V tom si myslím, že se to osvědčuje.

My jsme dnes se bavili o několika klíčových tématech, která se právě týkají toho, jak zajistit hospodářský růst, jak dobře investovat, co máme dělat, abychom připravili rozumné, realistické financování těch potřeb, které tu jsou. Já nemusím připomínat to, co už jsme řekli, že v následujícím desetiletí nás čeká potřeba investic přesahující bilion korun.

A jsou to všechno důležité věci - jádro, obnovitelné zdroje, vysokorychlostní tratě, dálnice. To všechno musíme financovat, chceme-li být konkurenceschopní. Do toho přicházejí takové faktory, jako je stárnutí populace, změna demografické křivky. Na všechny tyto věci musíme připravit budoucí financování. My jsme se dnes na vládním výboru bavili o modelu dlouhodobých fiskálních dopadů, o prioritách pro nové kohezní období, o plánu podpory budování energetických zdrojů a také o tom, a to bych chtěl podtrhnout, že je třeba přejít od dotací k jiným typům finančních nástrojů.

Nechci tady jít do přílišných podrobností, protože ta debata byla hodně podrobná, odborná, ale jinak bychom se k žádným dobrým výsledkům nedostali. Krátce bych se dotkl těch finančních nástrojů. My víme, že je málo využíváme, na rozdíl od jiných evropských zemí, a to je potřeba změnit. U nás je většina věcí financována prostřednictvím dotací, ale my potřebujeme začít využívat jiné finanční nástroje, jako jsou třeba zvýhodněné úvěry nebo nějaké jiné formy. To by mělo přinést i větší efektivitu výdajů, protože se budou realizovat jenom ty, které mají opravdu smysl. Na to se musíme zaměřit. Důležité také bude zapojení Národní rozvojové banky, jejíž strukturu a náplň teď měníme.

Věnovali jsme se také prioritám nového kohezního období 2028+, kde jsme se shodli na tom, že peníze musíme směřovat do oblasti s největším pozitivním dopadem, že musíme k těm věcem přistupovat synergicky a systematicky a že musíme si také stanovit omezené množství priorit a tam soustředit finanční prostředky z toho příštího kohezního období. Musíme je dobře využít tak, aby opravu sloužily budoucí prosperitě a abychom vytvářeli takové věci, infrastruktury, které opravdu budou napomáhat hospodářskému růstu České republiky a tomu, abychom tady zvyšovali kvalitu života našich občanů.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Já bych pana premiéra doplnil, že skutečně se ukazuje, že nadresortní koordinace, kterou zastřešuje premiér, a diskuse, otevřená diskuse se zástupci podnikatelů, zaměstnavatelů, ale také se samosprávami má svůj smysl, že jsme schopni velmi otevřeně o věcech diskutovat, ale také navrhovat konkrétní kroky, kterým by se měly pracovní skupiny v tom následujícím období věnovat.

Za sebe, abych neopakoval to, co už padlo, rád bych zmínil, že jsme mluvili o tom, jak nastavit předvídatelné podnikatelské prostředí v České republice, jak vytvořit zajímavé investiční podmínky pro firmy, které podnikají v České republice a u kterých bychom očekávali a chtěli, aby znovu peníze, které tady u nás vydělají, tak aby je znovu investovaly zpět do českého hospodářství. Na tom musí spolupracovat společně resorty Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu ale i další právě proto, abychom připravili ty podmínky natolik zajímavé, aby pokud chtějí investovat, aby to první místo, kam chtějí investovat, tak aby zvolily právě Českou republiku.

Myslíme si, že taková opatření lze připravit a že to opravdu jde naproti právě i těm úvahám o využívání finančních nástrojů, tedy chcete-li návratné finanční výpomoci, nikoliv dotací, které v mnohých případech se utratí, proinvestují se, ale nepřináší žádnou další hodnotu. Na rozdíl právě od finančních nástrojů, finanční výpomoci, kde tedy se úplně jinak hledí na peníze, které někdo investuje do svého podnikání, popřípadě do veřejné infrastruktury a je tam perspektiva, že tyto peníze se nejenom vrací, ale mají výrazný multiplikační efekt proto, aby se zase ty peníze nadále reinvestovaly.

Finanční nástroje, ty návratné finanční výpomoci, využívají evropské státy velmi dlouhou dobu. My jsme zatím k tomu využívání moc nepřistoupili, a to chceme změnit. Jenom tady připomínám, že například Německo tímto způsobem investuje peníze ještě z Marshallova plánu. Tzn. jsou to peníze, které pro Marshallově plánu byly v ekonomice německé, vrací se zpátky a Německo je využívá právě pro financování dalších svých investičních aktivit a podpoře podnikání na svému území. Je škoda, že my jsme to v minulosti, v přecházejících deseti letech nevyužívali, musíme to zkusit nastartovat, možná ještě po zbytek tohoto finančního rámce a určitě pro ten finanční rámec budoucí.

Jinak jsme rádi, že, jak už jsem říkal, si naléváme čistého vína a je zcela evidentní, že musíme hledat zdroje pro ten dlouhodobý investiční deficit v oblasti dopravní infrastruktury a v oblasti energetiky. Jsem rád, že se velmi rychle blíží rozhodnutí o dostavbě jaderných bloků, to je naprosto klíčové pro naši energetickou suverenitu. Zároveň také je to signál pro investory v České republice, že s energetikou to v České republice myslíme zcela vážně a že jsme připraveni do toho jako stát zainvestovat.

Stejně tak to platí pro dopravní infrastrukturu, bez které se nestaneme křižovatkou uprostřed Evropy. My potřebujeme doplnit tu dopravní infrastrukturu tak, abychom zůstali zajímavou lokalitou pro přesun zboží i lidí za prací. Ať už sem, nebo ven. Musíme zůstat otevřenou křižovatkou uprostřed Evropy a bez dopravní infrastruktury to nezvládneme. Jsem rád, že si to takto na rovinu říkáme a že v prioritách vlády je to jednoznačně vidět a že získáme i další zdroje, které by nám pomohly ten dlouhodobý deficit překlenout. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, vy jste mluvil o té potřebě nahrazení systému dotací nějakými jinými finančními nástroji, mluví se o soukromém kapitálu, mě by zajímalo, v jakých oblastech je to podle vás využitelná cesta, využitelný způsob?

Potom bych se ještě dozeptala na věc, kterou vy jste avizoval minulý týden, a to bylo to, že se Výbor pro strategické investice bude věnovat také kapacitám škol, kdy to máte na programu? A potom bych měla ještě jeden dotaz mimo téma výboru, tak ten možná, ať vám to tam nemotám, položím potom.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak zaprvé, to, že se mají využívat jiné finanční nástroje, tím se nemyslí jenom soukromé zdroje, i když samozřejmě navýšení soukromých zdrojů je také žádoucí, a to i do těch velkých investic. Abych uvedl příklad, když se podíváme třeba na dopravní infrastrukturu, tak ono se ukazuje, že když dobře nastavíme ty tzv. PPP projekty, tedy tam, kde spolupracuje veřejný sektor se soukromým, tak to může fungovat.

My jsme si to teď úspěšně vyzkoušeli na silnici nebo na výstavbě dálnice D4, což je, řekl bych, skoro v jistém smyslu v České republice pilotní projekt, i když ty PPP projekty jsou v zahraničí docela obvyklé, a teď to chceme rozšířit na další typy staveb, na mnohem složitější úseky při dostavbě dálnice D35 a také vysokorychlostní tratě a také třeba na propojení Letiště Václava Havla s Prahou. Takže těch příkladů, kdy se dá využívat spojení soukromého a veřejného kapitálu, je celá řada.

Co to znamená, abych to řekl úplně jednoduše, no to znamená, že soukromý investor investuje finanční prostředky za nějakých podmínek, za kterých mu je potom stát vrací nebo má podíl na zisku nebo něco podobného.

Pokud jde ale o ty finanční nástroje, jak jsme tady o nich mluvili, tak to třeba znamená, že místo dotací můžeme používat nějaké zvýhodněné krátkodobé úvěry. Můžeme používat za určitých okolností třeba daňové výhody. Můžeme používat prostě, tady nemusíme nic objevovat, prostě používat věci, které jsou v zahraničí vyzkoušené a jsou spolehlivé, ale vždycky to musí být takové, že to je vlastně výhodné pro obě strany. Je to výhodné pro stát a je to výhodné pro toho, kdo tímto způsobem bude nějakou věc uskutečňovat.

Takže tady si myslím, že máme velký deficit nebo nedostatek z minulosti, protože prostě Česká republika dlouhodobě, ať už z jakýchkoliv důvodů, sázela na to, tady jsou dotace, příjemci to dostanou a hotovo. Ale tenhle model je mnohem víc motivující a navíc není tak náročný pro, nebo dá se za, jak bych to řekl jednoduše, za méně peněz udělat víc. Já myslím, že to je prostě strategie, kterou musíme jít.

K té vaší druhé otázce, to se nejprve musí projednat v pracovních skupinách, myslím otázka kapacit škol, a pak se tím teprve můžeme zabývat na tom nejvyšším shromáždění toho Vládního výboru pro strategické investice, protože na tom výboru je dobré, že máme pracovní skupiny, ve kterých se řada těch věcí předjednává a připravuje, kterými se potom zabýváme na tom jednání, jako bylo dneska, což předpokládám, že bude zase někdy začátkem podzimu.

Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Já jenom možná k těm školám, je pravda, že to nebylo předmětem našeho jednání našeho výboru a bude to v pracovních skupinách. Na druhou stranu vnímáme tady určitý pokrok, který je důležitý. My v tuto chvíli máme největší deficit středoškolských kapacit, obzvláště v těch velkých aglomeracích. Tam si musíme jenom velmi dobře zvážit, jestli budeme stavět nové objekty nových škol. Dneska se přepočítává, že to je zhruba 1,5 milionu na jednu židli pro jednoho žáka, a jestli naopak pronájem těch prostor a úprava existujících prostor například komerčních, které by se dočasně, kdy ta bublina je největší, tedy největší počet žáků, překlenout tímto způsobem.

V tomto směru došlo k úpravě hygienické vyhlášky, která dneska umožňuje podstatně jednodušší schvalování takových výukových prostor. To by mohlo urychlit navýšení kapacity podstatně rychleji, než je výstavba školy, včetně povolení včetně výstavba, soutěže, kterou k tomu musíte mít, tak to je na roky. Kdežto v tuto chvíli využít existující objekty, zároveň je rekolaudovat nebo k využití právě pro školské potřeba by mohla být cesta, která by mohla ten přetlak, který teď momentálně je poptávky, by mohla vyřešit.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Jenom bych k tomu dodal, vládní výbor by se měl soustředit na ta opatření dlouhodobá. Opatření krátkodobá a střednědobá děláme jinde. Já jsem minulý týden svolal jednání, kterého se účastnil ministr školství Mikuláš Bek a také hejtmanka Pecková ze Středočeského kraje a primátor Svoboda z Prahy, kde jsme se bavili o tom, co můžeme udělat v tom místě, které je teď nejproblematičtější, a to je právě Praha, a to je kapacita v Praze, která je ovlivněná i poptávkou ve středních Čechách.

Vedle toho, co říkal pan prezident Zajíček, tak jednak jak Praha, tak střední Čechy navyšují kapacity ve svých školských zařízeních. Upravují se ze strany Ministerstva školství podmínky proto, abychom zvýšili kapacitu všeobecné středoškolské větve, ať už to jsou gymnaziální třídy nebo lycea. Ale také jsme se shodli na tom, a to považuji za velmi dobré i z hlediska toho strategického uvažování, že vlastně největší smysl by dávalo stavět na kraji Prahy kampusy, které by měly větší univerzální využitelnost. Na tom by se mohl podílet jak Středočeský kraj, tak město Praha, samozřejmě stát.

Ale ty kampusy by mohly řešit ten problém, a to je to strategické uvažování, že se mění priority, trošku se posouvá populační vývoj a tak dál. Prostě kampus by mohl velmi pružně reagovat na to, jestli je potřeba, nebo jaký typ toho vzdělávacího zařízení je potřeba, kde, u jakého typu vzdělávacího zařízení je potřeba zvýšit kapacitu a tak dál. Tak to si myslím, že je dobrá cesta a budeme-li takhle strategicky uvažovat, tak jsme do budoucna schopni dělat správná rozhodnutí, která zajistí dostatek míst i do budoucna.

Mimochodem, tady se taky ukazuje, jak je důležitá digitalizace. To je velké téma pro Zdeňka Zajíčka, ať už byl v jakékoliv své roli. Tak ale když jsme udělali digitalizaci přijímacího řízení na střední školy, byť se všemi těmi problémy, ale v rekordním čase nakonec, tak se ukazuje, že máme data, která nám velmi přesně říkají, kde ten problém je, v čem spočívá a kde třeba není. A to si myslím, že je pro to rozhodování hodně důležité.

Kateřina Trnková, Česká televize: Já jsem ještě měla ten poslední dotaz, který se týká personálií ve vládě, protože pan ministr průmyslu a obchodu Síkela má nominaci na post eurokomisaře. Mě by zajímalo, jestli se neobáváte toho, že vlastně zbývá do konce mandátu této vlády něco málo přes rok, jestli to není čas nebezpečný z toho hlediska, jestli se někdo ještě stihne za něj případně v čele resortu rozkoukat a jestli to nemůže zbrzdit nějaké plány?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Nepředbíhejme. Máme čas určitý na výběr eurokomisaře, máme tři kandidáty, budeme z nich vybírat. Tomu bude předcházet to, že budeme znát představu nové předsedkyně Evropské komise o tom, jaké bude přesné rozdělení portfolií. Pak bude probíhat ten proces. Kdybych měl vycházet ze zkušeností minulých, formování minulé Evropské komise, tak teprve někdy ke konci srpna by členské státy měly dodat ty kandidáty, může to být i později. Takže ten proces je teprve před námi, takže se tady nebudu pouštět do spekulací, co se stane, když vybereme Jozefa Síkelu.

Vláda má na výběr a musíme také celý ten proces sladit s tím, co se bude odehrávat na evropské úrovni. Já vedu řadu jednání, která by ve finále měla směřovat k tomu, aby Česká republika měla kvalitní, důstojné, portfolio se skutečnou rozhodovací mocí. To si myslím, že je náš zájem všech a tomu přizpůsobíme ten výběr a náš postup.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz a poslední dotaz ČTK.

Jakub Střihavka, ČTK: Dobrý den, pane premiére, já bych měl dotaz na vás a navázal bych na to jednán toho výboru, jak jste mluvil o specifikaci priorit pro příští kohezní období, tak jestli už teď můžete říct alespoň rámcově, které ty priority by to měly být, aby se ty prostředky z těch kohezních zdrojů lépe využily?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ne, to je ještě předčasné. My jsme se dnes bavili o tom, na jakých principech je potřeba na těch prioritách pracovat a jakým způsobem budeme postupovat. Shodli jsme se na tom, že vlastně se musíme soustředit na omezené množství, ale teď to nemyslím negativně, omezené množství priorit, které jsou důležité pro konkurenceschopnost České republiky, pro budoucí rozvoj, samozřejmě i pro vyrovnávání rozdílů mezi regiony, k čemuž je určena kohezní politika. Shodli jsme se na tom, že je potřeba využít zkušeností pozitivních i negativních z těch minulých kohezních období.

Tzn. třeba to, že se nám vyplácely infrastrukturní projekty dobře promyšlené a třeba se nám ne vždy úplně vyplácelo to, když se někdo pokoušel nahradit něco, co nebylo dostatečně financováno ze státního rozpočtu, financováním z  evropských prostředků. Tím vším se budeme zabývat. Jinak samozřejmě to vyjednávání o budoucím kohezním období, a proto je potřeba o tom mluvit už teď, nezačne až někdy v roce 2027, ale začne už v polovině roku 2025. A to i na evropské úrovni. Právě proto je potřeba už teď mluvit o tom, jak budeme do budoucna postupovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký večer. Na shledanou.