EN

Vláda České republiky

Tisková konference po výjezdním zasedání vlády v Jeseníku, 29. března 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, teď už jsme opravdu všichni, vítejte na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády a po jednání vlády s hejtmany Olomouckého a Moravskoslezského kraje. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, členové vlády se dnes věnovali celý den návštěvě Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje, kde teď jsme, a především tady oblasti Jesenicka. My nechceme, jak se říká, v uvozovkách vládnout jenom z Prahy, ale zajímá nás, jak konkrétně můžeme pomoci lidem v konkrétních regionech, oblastech, městech, obcích a zvláště tam, kde čelí určitým nevýhodám nebo problémům, jako je to právě tady, kde teď jsme.

Bylo to první plnohodnotné výjezdní zasedání vlády v tomto formátu. Já chci, abychom s takovými výjezdními zasedáními – tím mám tedy na myslím nejenom to, že vláda někam vyjede a tam zasedá, ale že se členové vlády skutečně věnují návštěvám jednotlivých míst, mluví s lidmi z různých sociálních skupin z toho regionu, setkáme se s vedením kraje nebo krajů, jako v tomto případě, se starosty – tak bych chtěl, aby takováto výjezdní zasedání se konala třikrát až čtyřikrát do roka a stala se pravidelnými. Nechceme do regionů vozit nějaké PR vzkazy, ale chceme lidem naslouchat a hledat skutečná řešení.

Já bych chtěl poděkovat paní starostce Blišťanové, která stojí vedle mne, za to, jak nám tady město Jeseník poskytlo zázemí, poskytlo servis, a těším se na jednání se starosty tohoto regionu, které bude následovat po této tiskové konferenci. Chtěl bych poděkovat také oběma pánům hejtmanům, panu hejtmanu Suchánkovi a panu hejtmanu Vondrákovi, a jejich týmům za dobrou debatu, kterou s vládou vedli na společném jednání vlády a krajské rady Olomouckého a Moravskoslezského kraje

To jednání právě skončilo. My se s pány hejtmany uvidíme zase zítra na jednání s Asociací krajů v Praze, ale tady jsme se bavili i o velmi konkrétních věcech. Je jasné, že to, abychom dokázali snížit ten rozdíl, který je mezi znevýhodněnými regiony a územími a těmi ostatními, tak se musíme zaměřit na výstavbu silnic, železnic, na rozvoj moderních technologií a – příkladem může být také třeba tady Jesenicko – na rozvoj cestovního ruchu, což jsou věci, které těmto regionům naprosto konkrétně pomohou.

My jsme také tady v Jeseníku měli jednání vlády a jednali jsme právě na tomto jednání vlády o věcech, které jsou důležité pro znevýhodněné regiony a území. Jednak jsme se bavili o Národním plánu obnovy. Projednali jsme jeho aktualizaci a diskutovali jsme také o s Národním plánem obnovy související půjčkou z Fondu oživení a odolnost. Shodli jsme se, že potvrdíme Evropské komisi do konce března předběžný zájem, zdůrazňuji předběžný zájem České republiky o půjčku v minimální výši 2,9 miliardy eur. Tato půjčka může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur.

Zároveň jsme se dohodli na některých úpravách Národního plánu obnovy. Tyto změny povedou k tomu nebo vedou k tomu, abychom dokázali prostředky z národního plánu lépe využít a aby byl také náš návrh plánu obnovy přijat v Bruselu.

Podpora strukturálně postižených regionů má vést k tomu, abychom snižovali rozdíl mezi jednotlivými regiony České republiky. Proto do těch znevýhodněných regionů stát musí směřovat dotační podporu formou speciálních výzev pro příslušné regiony či typy obcí nebo bonifikací projektů z daného území, mimo jiné například program Podpora rozvoje regionů. To je důležité, aby se nám ty nůžky nerozevíraly, ale bychom naopak tu kvalitu života a rozvoj těch regionů přibližovali, což je důležité pro Českou republiku.

Právě proto jsme jednali tady, protože ten rozvoj regionu musí probíhat v intenzivní spolupráci mezi vládou a samosprávami a takováto jednání, jaké jsme dnes vedli a jaké za chvíli povedeme ještě s reprezentanty obcí, tomu určitě napomáhají.

Když jsem zmínil program Podpora rozvoje regionů, tak ho chceme více nasměrovat do obcí, které jsou menší, do obcí do 3 000 obyvatel, do oprav místních silnic, veřejných budov, které slouží obyvatelům těchto sídel.

Poslední téma, které tady zmíním a které je velmi důležité, je doprava. A ono se ukazuje nejenom v různých studiích a v názorech expertů, ale i v diskuzích s lidmi, kteří v těch vyloučených nebo znevýhodněných územích žijí, že dopravní dostupnost je jedna ze zásadních podmínek, nebo zlepšení dopravní dostupnosti je jedna ze zásadních podmínek rozvoje těchto regionů. Proto jsme diskutovali o aktuálním stavu výstavby a přípravy dopravních staveb v okresech Bruntál, Jeseník, Šumperk, které jsou v gesci Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic.

Do silničních staveb v regionu stát v roce 2023 investuje skoro 3,2 miliardy korun, dalších 21,5 miliardy plánuje prostavět do roku 2030. Aktuálně je ve výstavbě 9,6 kilometru silnic první třídy. Konkrétně je to například obchvat Bludova, který jsme navštívili s panem hejtmanem a s panem ministrem dopravy Kupkou dnes, nebo stavba čtyřkilometrového úseku silnice Postřelmov–Chromeč za 318 milionů korun. Výhledově pak přibude v oblasti dohromady bezmála 30 kilometrů silničních staveb a to zásadně pomůže dopravnímu propojení a lepší konkurenceschopnosti těchto území a těchto regionů.

Co se týká železnice, což je také důležité, tak v současné době jsou v realizaci nebo těsně před dokončením stavby v úhrnné výši 1,7 miliardy korun. Před pár týdny skončily práce na elektrizaci a zkapacitnění železniční tratě Šumperk–Libina za 1,6 miliardy korun, trať v délce 14 kilometrů prošla optimalizací včetně elektrizace, a díky tomu se zvýšila maximální traťová rychlost ze současných nejméně 70 km na až 100 km.

A to jsou velmi konkrétní kroky, kterými jsme schopni zlepšovat dopravní dostupnost a zkvalitňovat život obyvatel těch míst, které právě kvůli třeba těžké dopravní dostupnosti se dostávají do dalších problémů a nejsou prostě atraktivní z hlediska kvality života.

Špatná dopravní dostupnost je na jedné straně velkým problémem pro ty konkrétní regiony, ta konkrétní území, ale ve svých důsledcích je problémem pro celou Českou republiku, protože podvazuje rozvoj těch regionů, snižuje mobilitu pracovních sil a má spoustu negativních dopadů přímých i nepřímých. Právě proto se musíme soustředit na zkvalitnění dopravní infrastruktury a musíme zvlášť pečlivě dbát na zlepšení dopravní dostupnosti právě těch regionů, které dlouhodobě trpí znevýhodněním.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím paní starostku Jeseníku Zdeňku Blišťanovou.

Zdeňka Blišťanová, starostka Jeseníku: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já jsem velmi ráda za to výjezdní zasedání vlády, že zamířila k nám na Jesenicko. Pro mě je to silný signál, že vláda chce regiony jako je Jesenicko podporovat. Netýká se to jenom našeho regionu, protože takových regionů je samozřejmě v České republice několik desítek.

Na vlastní oči při separátních jednáních jednotliví ministři se bavili s lidmi o tom, jak se na Jesenicku žije, co je trápí, co potřebují řešit. My víme a vy možná také, že Jesenicko každým rokem přichází o stovky lidí. Jsou to většinou mladí, aktivní lidé, kteří odchází do vnitrozemí anebo za hranice České republiky a pak se nám nevrací. Region stárne, je tady málo příležitostí, pracovních, týkajících se středního nebo vyššího managementu a jsou tady také některé práce, které jsou velmi špatně placeny.

My jako obce na Jesenicku se samozřejmě snažíme zkvalitňovat život tak, aby byl srovnatelný s regiony jinými, ale někdy nám na to nestačí síly ani finance, a proto se obracíme na kraj anebo i opakovaně na vládu.

Potřebovali bychom, aby vláda v rámci podpory hospodářsky a sociálně ohrožených území nám pomohla například s bytovou výstavbou nebo s tou dopravní dostupností, o které mluvil pan premiér, anebo je to zdravotnictví. O těch konkrétních tématech budeme právě za chvíli ještě mluvit se starosty z Jesenicka a s vládou. Máme ta témata připravena, jsme sjednoceni na tom, co bychom chtěli s vládou probrat.

Protože tedy nestačíme na to všechno, abychom ten region rozvíjeli sami, tak je dobře, že tady vláda je. A já použiji jedno přísloví: Jedenkrát vidět je lepší než stokrát slyšet. Proto si myslím, že ta osobní zkušenost z návštěvy vlády v našem regionu přinese to správné ovoce a pomůže nejen Jesenicku, ale všem ohroženým územím v České republice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím hejtmana Olomouckého kraje Josefa Suchánka.

Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje: Dobrý večer, dámy a pánové, i ode mě, také já popřeji a poděkuji vládě, že svůj první výjezd v této celé sestavě věnovala Olomouckému kraji a myslím si, že návštěva Jesenicka a organizace této akce právě zde v Jeseníku má jasnou symboliku, která tady byla již pojmenována.

My jsme v rámci toho dnešního společného jednání probrali v zásadě některá témata, která jsme vládě oba dva kraje nabídly dopředu. Vláda si vybrala téma dopravy, kde bylo několik bodů, které jsme probírali. Také si vybrala téma cestovního ruchu, který je významný právě pro tuto oblast Jesenicka, a potom v bodu Různé jsme probírali některé aspekty životního prostředí, zejména odpadové hospodářství, také velké téma.

Já si myslím, že v rámci toho časového vymezení, které jsme měli, jsme ta témata probrali docela dobře. Ona taky nejsou, mezi námi, nová, probíráme je delší dobu, takže jsme ladili některé věci. Já doufám, že to bude mít pokračovaní tak, abychom se mohli s touto problematikou lépe utkávat.

Řeknu jeden konkrétní údaj: Když se bavíme o definici hospodářsky a sociálně ohrožených území – taková ta ošklivá zkratka HSOU, která úplně nemusí být známá, takže je to ono – tak Olomouckého kraje se v rámci z jeho 13 ORP, to znamená obcí s rozšířenou působností, tato definice vztahuje na plných deset z nich. To znamená, jak říkala tady paní starostka, že tady v republice máme několik desítek takových území, tak jenom v Olomouckém kraji jich máme deset. A to si myslím, že mi dáte za pravdu, že už stojí se tomuto problému věnovat, a to také děláme.

Takže já se budu těšit na pokračování naší debaty s vládou, budu se těšit, že přinese nějaké plody a že se nám podaří řekněme některé negativní aspekty toho jevu HSOU nasměrovat správným směrem. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím hejtmana sousedního Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka.

Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: Takže dobré odpoledne, já navážu na pana hejtmana Suchánka a vrátím se k té problematice cestovního ruchu, protože pro nás Jesenicko je právě oblastí, kde chceme podporovat cestovní ruch, protože je to oblast, která je skutečně na tom sociálně-hospodářsky špatně, a hledáme věci, jak jim pomoci. A právě cestovní ruch se ukazuje jako jedna z cest, která skutečně je zajímavá, atraktivní. Já jsem rád, že máme opět milion návštěvníků v Moravskoslezském kraji, takže jsme se vrátili na čísla, která jsme měli před covidem, což je ta zpráva dobrá.

Ta zpráva horší je, že samozřejmě ten cestovní ruch utrpěl za poslední dva roky poměrně velké ztráty, finanční ztráty, takže jsme se bavili o tom, jak bychom mohli cestovnímu ruchu pomoci. Všichni víme, že při současné finanční situaci, při současném rozpočtu to nebude úplně jednoduché. Na druhou stranu si myslíme, že bychom mohli připravit především zákon o cestovním ruchu, který by potom ukázal, jakým způsobem směřovat finanční prostředky do cestovního ruchu, protože se domnívám, že to je pro budoucnost tohoto kraje, těchto krajů a této oblasti velmi klíčová oblast.

Takže já pevně věřím, že jsme diskuzi nastartovali a budeme v tom nadále pokračovat. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Pokud si nepřeje nikdo doplnit, tak otevírám prostor pro dotazy. Česká televize jako první.

Monika Tihlářová, České televize: Dobrý den, pěkné odpoledne, já mám připravené tři konkrétní otázky pro pana premiéra. Pane premiére, ráda bych se vás zeptala, jestli jste jednal také s ministrem školství, a to o navýšení rozpočtu vysokých škol. Jestli se jednalo o částku 900 milionů a jestli tu částku je reálné pro vysoké školy připravit, nebo ne? A ty další dvě otázky se týkají Jaderné elektrárny Dukovany. Zajímalo by mne, co říkáte na to, že to palivo bude dodávat americká společnost a jak je to výhodné?

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o tu první otázku, tak musíme začít některými fakty. A ta fakta jsou, že naše vláda je ve velmi obtížné situaci. Meziročně zvýšila významným způsobem prostředky, které jdou přímo do vysokého školství. Nejenom to, že jsme zvýšili prostředky pro celý resort školství, protože je to naše vládní priorita, o 17 miliard korun, ale když se podíváte na prostředky, které jdou přímo do vysokého školství, a mám tady na mysli jenom ten státní příspěvek, tak tam došlo k navýšení téměř o tři miliardy. Je to přes osm procent a je to nejvyšší navýšení za posledních mnoho let, když se podívám zpátky.

Takže naše vláda plní svoje programové prohlášení a stará se o rozvoj jak regionálního školství, tak vysokého školství. Povedeme jednání. Mluvil jsem s panem ministrem o výsledcích té včerejších schůzky, mluvím ale také s aktéry z vysokého školství, není to oblast mě vzdálená, a musíme hledat řešení, které bude pro humanitní a sociální fakulty, kterých se to týká – týká se to jenom některých fakult – které bude prostě dlouhodobé a bude efektivní.

Nepomůže do toho vzdělávacího systému, vysokoškolského systému přidat teď rozhodnutím vlády nějakou částku. To nevyřeší vůbec nic. Když tady mluvíte o 900 milionech korun, tak si musíme uvědomit, že třeba rozpočty některých velkých univerzit se pohybují mezi 8,5 Masarykova univerzita a deseti Univerzita Karlova, protože to financování vysokých škol jde z více zdrojů.

A je také potřeba si uvědomit, že v České republice máme autonomii vysokých škol, kterou já podporuji, zastávám, vždycky jsem za ni bojoval, autonomii vysokých škol i v oblasti utváření mezd a rozhodování o mzdové politice. Jsou to jednotlivé vysoké školy, jejichž akademické senáty určují vlastně pravidla té mzdové politiky a rozdělování prostředků, které jdou ze strany státu.

Čili ten problém není jednoznačně a jednoduše v rukách vlády. Ten problém je i v nějaké vnitřní struktuře vysokých škol, a pokud máme pomoci se mzdami na některých fakultách, kterých se ten problém týká, tak to musíme dělat v úzké spolupráci s vedením vysokých škol, s akademickou obcí a musíme hledat řešení, které bude dlouhodobé. Jednoduché přidání prostředků do už tak významně navýšeného rozpočtu vysokých škol tím řešením není.

Tu debatu povedeme dál. Pan ministr se domluvil i s reprezentacemi vysokých škol na nějakých dalších krocích a určitě musíme zajistit to, aby vzdělávání a kvalita vzdělávání v České republice i na té úrovni vysokých škol byla co nejlepší.

Další otázka se týkala dodávek jaderného paliva. Před Českou republikou stál a do jisté míry ještě stojí úkol zbavit se závislosti na jaderném palivu dodávaném z Ruska. Není to ostatně jenom úkol České republiky. My jsme proto udělali některé kroky. Každý, kdo tu problematiku sleduje, tak ví, že to se nedá udělat z měsíce na měsíc, dokonce ani z roku na rok, že ty kroky, i když je děláme nejrychleji, jak můžeme, tak mají nějakou lhůtu a trvají dva až čtyři roky.

My jsme udělali už kroky a děláme kroky pro to, abychom jak v Temelíně, tak Dukovanech nebyli závislí na ruském palivu. Současně máme dostatečné zásoby na to, abychom ten přechod mohli uskutečnit a mohli vysoutěžit nové dodavatele, a naším zájmem a jednoznačnou prioritou i strategickým zadáním je to, aby to byli dodavatelé ze zemí, které jsou bezpečné. Abychom se nedostali do podobných problémů, jako to byla dlouho neřešená závislost na Rusku.

Bohužel nejen v jaderném palivu. Donedávna jsme byli závislí téměř stoprocentně na plynu z Ruska, přes padesát procent na ropě z Ruska. Naše vláda dělá rychlé kroky, abychom se této závislosti zbavili. Bohužel předcházející vláda neudělala v této věci nic a Česká republika byla úplně energeticky nezabezpečená.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima.

Jan Socha, CNN Prima NEWS: Pane premiére, já bych se možná ještě vrátil k těm dnešním demonstracím, které trochu provázely ten den, a to konkrétně u Úřadu vlády, kde demonstrovaly odbory. Padlo tam to, že vám vyčítali to, že jste před nimi utekli sem do Jeseníku. Tak by mě jen zajímalo, jestli ta návštěva Jesenicka byla domluvena ještě před ohlášením té demonstrace, nebo až po ní? A druhý dotaz by se týkal ještě toho: Vy jste říkal, že podobné návštěvy chcete organizovat třikrát až čtyřikrát během roka. Tak jestli máte nějakou osobní představu, který region by měl být oním dalším, který by vláda takto navštívila? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já se domnívám, že nikomu nesvědčí přílišná sebestřednost a nikdo si nesmí o sobě myslet, že je středem světa. A proto myšlenka, že by vláda organizovala nějaká jednání, protože někdo někde ohlásí demonstraci, je opravdu absurdní a vlastně do značné míry úsměvná.

Vláda měla ten termín výjezdního zasedání stanoven dlouho dopředu. Členové vlády to museli vědět dlouho dopředu prostě proto, aby si na to udělali celý den čas, a to není nic jednoduchého ani samozřejmého. Takže jsme to samozřejmě, to, že budeme mít výjezdní zasedání mimo Prahu, plánovali měsíce dopředu a nijak to nesouvisí s tou demonstrací.

Ta demonstrace ale kromě tohoto tvrzení, které opravdu nestojí snad ani za komentář, tak byla zvláštní i ve dvou dalších věcech. Údajně to pořádaly odbory, ale jak jsem si všiml, tak podle médií těmi hlavními řečníky byli představitelé stran, které nevyhrály ty minulé volby, naopak se podílely na vládě nebo podporovaly vládu v tom minulém období, a ti tu demonstraci prostě používali ke svým prohlášením a myslím, si že tady odbory se, i když si to třeba neuvědomují, tak se nechaly trošku zneužít.

Navíc my s odbory vedeme pravidelnou diskuzi. Vedeme diskuzi se sociálními partnery, vedeme diskuzi v rámci tripartity, probíhají jednání s odbory, takže je těžko i říct, proč uprostřed těch jednání například o důchodové reformě někdo zahájí takovouto demonstraci. Pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí s odbory jednal, jedná a bude jednat, stejně jako s dalšími politickými subjekty a aktéry sociálního dialogu, kterých se, byť je vzdáleně, může důchodová reforma týkat.

Navíc, a to je také důležité, vláda ještě nerozhodla o parametrech důchodové reformy. Takže demonstrovat proti něčemu, co jsme ještě nerozhodli a nepředstavili veřejnosti, také vykazuje určitou zvláštnost, ale samozřejmě do toho už odborům mluvit nebudu.

Pokud jde o další téma – a já tady jsem byl v Jeseníku, takže já to mám z medií – pokud jde o další téma vedle důchodové reformy, tak jsem zaznamenal, že je to protest proti Euru 7, té nové normě nebo tomu návrhu normy. Tady musím říct, že v tomto smyslu je ta demonstrace na podporu vlády, protože naše vláda Euro 7 v současné podobě odmítá. Ale my na rozdíl od předcházející vlády a konkrétně premiéra Andreje Babiše, který vždycky říkal, jak se mu něco nelíbí v Bruselu, ale v Bruselu to neřekl a nic nedokázal vyjednat, tak my intenzivně od začátku jednáme.

Páni ministři se tomu věnují. Pan ministr Martin Kupka má zrovna tohle v gesci a snažíme se vytvořit širší koalici států, které chtějí úpravu normy Euro 7. Jsme přesvědčeni, že ta současná podoba, ten současný návrh prostě není dobrý. A když budeme postupovat rozumně a budeme postupovat profesionálně, tak dosáhneme úpravy té normy Euro 7, což je cílem naší vlády.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Ještě tam byl druhý dotaz, jestli preferujete nějakou lokalitu na další termín výjezdního zasedání?

Petr Fiala, předseda vlády: Těch lokalit je víc, o kterých uvažujeme. Ještě nejsme úplně rozhodnuti, ale vzhledem k tomu, že chceme dělat takováto zasedání minimálně třikrát nebo i čtyřikrát do roka, tak ta naše ambice je, abychom se postupně dostali do všech regionů, nejen těch, které jsou považovány nějakým způsobem za znevýhodněné, byť i ty budeme samozřejmě v těch našich úvahách preferovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Vidím Rozhlas a potom Novu.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já bych se chtěla zeptat: Zítra budete jednat s Asociací krajů, tak jaká budou ta konkrétní témata, co jak vy za vládu chcete přinést, tak možná jaká témata chtějí přinést hejtmani? A pak ještě tady k místním tématům: Jestli vláda nějakým způsobem uvažovala o uzavření smlouvy, která by umožňovala polským záchranářům zasahovat v Česku, českým záchranářům zasahovat v Polsku, ať už se to týká záchranné služby, anebo případně Horské služby v některých těch regionech? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: My máme s Asociací krajů pravidelná jednání a toto bude pokračování toho dialogu. My si vždycky stanovíme některá témata dopředu a některé úkoly, které potom navzájem plníme. Ta součinnost krajů a státu je velmi důležitá a ukázalo se to i při řešení některých krizových situací. Teď úplně třeba nemám na mysli ceny energií, ale i tam ta spolupráce je důležitá. Ale myslím si, že dobrým příkladem spolupráce bylo to, jak jsme společně zvládli, samozřejmě i za pomoci obcí a občanů a občanského sektoru, jak jsme zvládli uprchlickou krizi. To si myslím, že byl příklad dobré spolupráce.

Pokud jde o to zítřejší jednání, tak je tu jedno takové obecnější téma, kterému se chceme postupně intenzivně věnovat, a to je způsob rozdělování finančních prostředků mezi jednotlivými kraji, s čímž ale souvisí i celkové financování krajů, protože některé kraje poukazují dlouhodobě na to, že způsob přerozdělování finančních prostředků mezi kraji neodpovídá těm současným úkolům jednotlivých krajů. Vychází z nějakých historických daností, které už neplatí. Ale abychom toto mohli změnit, a musíme to změnit nějakým způsobem společně, tak proto je důležitá i dohoda mezi kraji navzájem, ke které postupně dochází. Takže si myslím, že i tady se můžeme dostat dál a k spravedlivějšímu rozdělení těch finančních prostředků.

A páni hejtmani, jestli chtějí doplnit něco k tomu zítřku.

Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje: Ne, já jenom řeknu, že ta debata nad tzv. RUD, rozpočtovém určení daní, ta probíhá už delší dobu. Ono totiž to není jednoduché v tom, že vždycky každý z nás nebo některý z nás skončí jako poslední v tom rozdělování těchto daní. Takže určitě hledáme cesty, jak se z toho dostat ven, aby to bylo spravedlivé.

Já třeba jsem názoru toho, že bychom pokud možno neměli mít velký rozdíl v přepočtu finančních prostředků, které dostaneme na jednoho obyvatele kraje, ale samozřejmě někteří mají tu představu trošku jinou. Takže my jsme teď se dobrali nějakých parametrů, které jsou postaveny na tom, kolik má obyvatel ten kraj, jakou má rozlohu, kolik má silnic druhých a třetích tříd. To znamená, to jsou ty věci, které souvisí právě s tím, o co se musíme v tom kraji postarat.

Takže já předpokládám, že zítra vlastně na toto téma bude diskuze, debata. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, ale domnívám se, že je nezbytně nutné postavit to rozdělování daní skutečně na jakýchsi exaktně daných principech. To znamená, že prostě musíme mít pravidla, abychom věděli, s čím můžeme vždycky počítat v tom dalším roce a taky se i do jisté míry těmito parametry motivovat. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, já poprosím Novu teď.

Kristýna Bezděková, TV Nova: Já mám otázku na vás, pane premiére: Jak se stavíte k tomu, že Mezinárodní olympijský výbor doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat ruských a běloruských sportovců? A co říkáte na to, že některá ministerstva jsou pro odsunutí schválení Istanbulské úmluvy? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Nejprve je potřeba říct, že musíme respektovat autonomii sportovního prostředí a naše vláda to dělá. Já opakovaně za sebe říkám, že nepovažuji za vhodnou účast ruských a běloruských sportovců na klíčových sportovních událostech a především na olympijských hrách samotných právě proto, že si musíme všichni uvědomit, že jejich kolegové z Ukrajiny často bojují za svou svobodu, za své životy. Nemohou trénovat, trpí a prostě celá ta myšlenka olympijského hnutí by tím byla pokřivena, kdybychom prostě umožnili ruským a běloruským sportovcům účastnit se olympijských her. To je moje přesvědčení.

Pokud jde o účast jednotlivých sportovců z Ruska a Běloruska na jednotlivých sportovních akcích, tak to je skutečně věc těch sportovních svazů, jejich posouzení, a těch mezinárodních organizací, jejich posouzení toho, nakolik to je v hodné, nakolik to není vhodné. Já neznám detaily, ale vím, že v tom stanovisku Mezinárodního olympijského výboru je i řada podmínek, za kterých by to bylo vůbec možné.

Víme, že… A musíme také rozlišovat sportovní události, kde ti lidé vystupují více méně individuálně – víme, že třeba ruští sportovci se pravidelně účastní tenisových turnajů – a kde to by byla třeba nějaká kolektivní účast s reprezentací státu.

Takže ta situace se musí řešit případ od případu. Ale obecně platí a je to moje přesvědčení, že bychom se měli vyhýbat tomu, abychom připouštěli účast ruských a běloruských sportovců na takových událostech, jako jsou třeba olympijské hry.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Ještě ta Istanbulská úmluva, pane premiére. Některá ministerstva chtějí odložit schválení Istanbulské úmluvy.

Petr Fiala, předseda vlády: Teď nejde ale o ministerstva. Jde o to, jakým způsobem bude dál Istanbulská úmluva projednávána. My se k tomu dostaneme při jednání na vládě, protože jedna věc je, jakým způsobem o tom rozhodne vláda, ale druhá věc je, jakou má Istanbulská úmluva potom šanci mezi jednotlivými politickými stranami v Poslanecké sněmovně. Takže vláda teprve se bude zabývat tím, jak se k Istanbulské úmluvě postaví.

A to, že některá ministerstva vyjadřují souhlasný postoj a jiná negativní, to možná u této věci není až tak klíčové, protože se jedná i o otázky legislativní i otázky etické a další, které prostě to ustanovení o Istanbulské úmluvě obsahuje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, tady jsem viděl další dotaz.

Petr Běhal, ČTK: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra, potažmo na pana ministra dopravy a týká se poměrně ambiciózního projektu tunelu pod Červenohorským sedlem, který byl dlouhá léta v šuplíku a teď ho krajská samospráva začíná pomalinku a opatrně oprašovat. Zadala si nějakou studii, která má určit za jakých podmínek vlastně lze vůbec tenhle záměr realizovat, a už teď je jasné, že to bude finančně velmi náročné a bez pomoci státu, bez nějakých dotací se to neobejde. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli kraj může počítat s nějakou případnou podporou při té přípravě toho projektu i při té samotné realizaci? Jak se vlastně vláda na to dívá, na ten záměr, který má zlepšit tu dopravní dostupnost kraje?

Petr Fiala, předseda vlády: Shodou okolností i o tomto tunelu jsme se dneska bavili s reprezentacemi obou krajů a tady dám slovo panu ministru dopravy Martinu Kupkovi.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, já jsem představil ten příběh přípravy toho tunelu, starý víc než dvacet let, ale od té doby se v tom vlastně vůbec nic neudělalo. Já si odtud odvážím úkol přinést porovnání všech těch předchozích variant a prověřit, do jaké míry by ty předchozí plány, ty předchozí návrhy mohly obstát, na kolik by přišly. Ten podnět přichází zejména ve vztahu k železničnímu tunelu, zatímco ty předchozí úvahy mířily buď to ke kombinovanému silničnímu a železničnímu, nebo jenom silničnímu. Takže připravíme porovnání toho, co vzniklo před těmi lety a zkusíme dát dohromady aktuální čísla a aktuální možnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poprosím ještě pana hejtmana o doplnění.

Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje: Já jsem řekl v té části jednání vedle, kde jsme toto probírali, jednu věc, kterou teď zopakuji: Že toto téma pro mě není otázka dopravy, i když samozřejmě je to doprava železniční, popřípadě silniční, ale je to pro mě tato otázka součásti řešení problematiky HSOU, to jsou ta hospodářsky a sociálně ohrožená území, která jsme tady měli před chvilkou. Protože vlastně sledujeme nebo můžeme sledovat, jak ta dopravní vzdálenost opravdu limituje severní část Olomouckého kraje v jeho rozvoji.

Uvedu jenom jeden drobný parametr, protože ta studie, už teď vlastně ta nová studie je na světě. Není ještě úplně kompletní, ale tohle to číslo víme: Že pokud by se nám podařilo pomocí této dopravní stavbě, stavby urychlit železniční cestu z Jeseníku do Olomouce nebo z Olomouce do Jeseníku z dnešní 2,5 hodiny na 55 minut, tak si myslím, že by to mělo významný dopad pro hospodářství tohoto regionu a rozvoj tohoto regionu obecně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a viděl jsem další dotaz. Už nevidím… Jo, zodpovězeno. Tak to bylo z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejme pěkný den. Na shledanou.