Tisková konference po setkání prezidenta Francouzské republiky Nicolase Sarkozyho a českého premiéra Mirka Topolánka v Kramářově vile 16.6.2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po jednání delegací prezidenta Francouzské republiky pana Nicolase Sarkozyho a předsedy vlády České republiky pana Mirka Topolánka. Vítám v České republice prezidenta Francouzské republiky pana Nicolase Sarkozyho a přivítám i předsedu vlády České republiky pana Mirka Topolánka, kterému tímto předávám slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Vážený pane prezidente, vážení přátelé. Máme za sebou v rámci Visegrádské čtyřky velmi intenzivní diskuse s prezidentem Francie a budoucím předsedou Evropské rady panem Nicolasem Sarkozym, máme za sebou bilaterální jednání. Budu se soustředit na to bilaterální jednání, protože proto jsem dnes tady. My jsme dnes podepsali tři dohody. Všechny tři rámují obrovský zájem Francie o tento region a obrovský zájem ČR o Francii jako partnera. Podepsali jsme dohodu o strategickém partnerství a bereme ji velmi vážně, velmi seriózně, a ve všech oblastech, které tato dohoda popisuje, chceme zintenzivnit spolupráci. Podepsali jsme dohodu o spolupráci vysokých škol. Podepsali jsme dohodu o spolupráci ve vědě a výzkumu. Chceme to dostat z vrcholně vládní úrovně na úroveň standardní spolupráce a už jenom společný česko-francouzský rok pro podnikatele ukazuje, že to je možné a že můžeme najít společné cesty, společná řešení. Nejenom v rámci našich bilaterálních vztahů, ale i v rámci Evropské unie. Já si velice vážím kroků, které Nicolas Sarkozy prosadil, například zrušení moratoria na volný pohyb pracovních sil, což byl speciálně ve Francii velmi odvážný krok. Vážím si jeho komunikace se Spojenými státy americkými o odstranění bariér, vážím si diskuse o návratu do vojenských struktur NATO, což ulehčuje i diskusi o evropských bezpečnostních silách. Nemohu se nevyhnout jednomu z témat, které nám bylo tak trochu vnuceno do tohoto formátu, a to je to, jak dál v Evropské unii po irském „NE“, po irském referendu, které proběhlo tento víkend. Já plně respektuji názor francouzského prezidenta, který více než kdokoliv jiný ví, jak chutná ono „NE“ v referendu, které zažil při referendu o Ústavní smlouvě. V tomto smyslu pojedeme na Evropskou radu připraveni hledat jakékoliv, i přechodné opatření, které nevyvolá krizi, které nedostane Evropskou unii do krize. Přičemž já odmítám tu situaci zlehčovat, ta situace je velmi vážná a Lisabonská smlouva nepochybně nebude platit od 1. 1. 2009. Tady bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že Česká republika bude schopna navázat na francouzské předsednictví v Evropské radě a že budeme schopni dostát té zvýšené odpovědnosti, kterou na nás bude klást naše předsednictví během prvního pololetí 2009 právě z titulu neimplementace a nemožnosti platnosti Lisabonské smlouvy. Na druhou stranu si uvědomujeme hrozby, které to s sebou může přinést. To je nemožnost přijetí Chorvatska bez změny smlouvy z Nice. Bude to znamenat evropskou diskusi, která může překrýt dnešní evropskou agendu, která se věnuje zcela konkrétním problémům jako je cena ropy, cena potravin, energetický balíček, migrace, celá řada problémů, které se bilaterálně konzultovaly. A třetí hrozbou je, že ti, kteří dnes mají pocit, že už dost bylo diskuse, mohou volit nějaký autonomní vývoj, to je hrozba pro demokracii v Evropské unii a pro další vývoj. To znamená, pojedeme na Evropskou radu připraveni diskutovat o řešení, které to irské „NE“ přineslo, přičemž já to irské „NE“ respektuji stejně jako to francouzské. Myslím si, že do úvodu to stačí a předal bych slovo svému kolegovi a francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu.

Nicolas Sarkozy, prezident Francouzské republiky: Rád bych poděkoval českému předsedovi vlády za vynikající přijetí. Víte dobře, že pro Francii je prioritou návrat do střední Evropy, protože Evropa potřebuje střední Evropu, její růst, její mládí, její dynamismus a její naději. Z tohoto důvodu jsem z návratu Francie do střední Evropy učinil prioritu francouzské evropské diplomacie. S Visegrádskou skupinou jsme měli velice bohatou diskusi jak dopoledne, tak v průběhu oběda. Za francouzského předsednictví musíme čelit důsledkům irského „NE“, není to jednoduchá situace, a proto musíme řešit irské „NE“ s klidem, chladnokrevně, nedramatizovat ho a ani ho neminimalizovat. Co to znamená nedramatizovat? To znamená připomenout si, že 18 zemí to již ratifikovalo a jedna zem odmítla. Hovořil jsem s Gordonem Brownem v Paříži a vím, že on má v úmyslu pokračovat v ratifikaci a neminimalizovat. Musíme zohlednit to, co říkají obyvatelé. Irské rozhodnutí je politický fakt. Já jsem jednal s irským předsedou vlády a chtěl bych jet do Irska, abych s ním projednal, za jakých podmínek můžeme překonat tento svízel. Je tedy důležité, abychom dále nezhoršovali důsledky irského rozhodnutí, aby nedošlo k evropské krizi, tomu se musíme absolutně vyhnout, protože jak to řekl pan premiér, zabránilo by to Chorvatsku vstoupit do Evropské unie, my a nesmíme Evropu odsoudit k imobilitě, to by nikdo nepochopil. S institucionálními problémy má Evropa desetileté zpoždění, a to už nesmíme nikdy dopustit. Proto musíme učinit vše, co je možné, protože došlo ke zvýšení cen surovin, nejen ropy, a musí se učinit určitá opatření v oblasti přistěhovalectví a v dalších toblastech. O tom budeme jednat ve čtvrtek a v pátek. Řekl jsem českému premiérovi, který bude řídit EU po francouzském předsednictví, že musíme mít společnou zodpovědnost tohoto předsednictví, abychom veškeré obyvatele Evropy přivedli ke společnému rozhodnutí. Všichni potřebujeme jednotnou Evropu, nikoliv Evropu rozdělenou a nehybnou. To řeknu na Evropské radě. Teď bych měl skončit, protože za chvíli začne pršet. A možná kvůli dešti nebudu muset odpovídat na vaše otázky. Nemusíte dělat zbytečné fotografie, které dělá každý.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prezidentu Francouzské republiky a nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím jeden dotaz francouzský, jeden z české strany.

Francouzský redaktor, AFP: Dobrý den, obracím se na vás, pane premiére a pane prezidente. Chci se zeptat, zda-li jste přesvědčil své české kolegy

Nicolas Sarkozy, prezident Francouzské republiky: Stále hovoříte o incidentu, nebo máte pocit, že proces je v mrtvém bodě? Jestliže nějaká země může pochopit Českou republiku, je to Francie, protože Francie řekla „NE“ v roce 2007, a já jsem pochopil, že naši čeští přátelé potřebují čas, aby mohli jednat ve většině, možná i v opozici či koalici, možná i s opozicí, musíme jim dát čas. Nikdo nesmí být k něčemu tlačen, aby stanoviska nebyla příliš tvrdá S panem předsedou vlády jsem se shodli, že nic nesmíme uspěchat, nic nesmíme dramatizovat a ve čtvrtek a v pátek jistě najdeme nejlepší cestu, jak dospět k jednotě v evropské rodině a domnívám se, že tady všichni společně souhlasíme.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mohu doplnit? Já se omlouvám za ten déšť, to je ještě pláč za včerejší fotbal, já myslím, že ten fotbal předznamenal ten dnešní den. Já chci říct, že u nás to není otázka, zda-li chceme říct „Ano“ nebo „Ne“, u nás je to diskuse o tom, jestli je v případě irského „NE“ vůbec možné a legitimní v ratifikaci pokračovat. Naštěstí ten problém nemusíme řešit, protože v současné době je u nás ten proces stejně pozastaven rozhodováním Ústavním soudu, stejně jako v Německu, tak i celá řada věcí jí nemá podepsánu, jako třeba v Polsku prezidentem. Myslím si, že je zbytečné z toho dělat větší problém, než je, a mluvit o krizi. Na druhé straně souhlasím s Nicolasem Sarkozym, že nemůžeme minimalizovat či zjednodušovat tu situaci, do které jsme se dostali. Budeme společně hledat řešení a v této chvíli dejte evropským politikům čas, aby ho našli.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, dotaz za česko stranu. Česká televize.

Petr Zavadil, Česká televize: Dobrý den, otázka na pana prezidenta Francouzské republiky. Neobáváte se, že v průběhu vašeho předsednictví zazní z nějaké další evropské země další „NE“ Lisabonské smlouvě? Co by to dále znamenalo pro osud Lisabonské smlouvy

Nicolas Sarkozy, prezident Francouzské republiky: Především se nebát, to by úkol nezjednodušilo. Otázka zní, proč Evropané vidí EU jako hrozbu, protože EU je tu proto, aby je chránila. Nejlepší způsob je zabránit zhoršování krize. Máme jiný problém, s jinou zemí a nebudeme vytvářet propast mezi zeměmi, které již smlouvu ratifikovaly a těmi, které to mají ještě udělat, a tou zemí, která to odmítla. Myslím si, že musíme přinést konkrétní prvky pro to, aby se usnadnil každodenní život občanů EU. Například cena ropy a potravin, všichni se musíme shromáždit a společně kráčet po jedné společné cestě. Musíme znásobit kontakty, všichni spolu hovořit a potom pochopit problémy našich českých přátel, například, a všechny přivést na tu společnou cestu. Podívejte se na dějiny. Česká republika více než kdo jiný podporuje rozšíření EU o Balkán. To je konstatování, a proto, abychom se mohli otevřít Balkánu, především Chorvatsku, potřebujeme Lisabonskou smlouvu. A když nebude Lisabonská smlouva, nebude další přijetí. Na druhé straně velice dobře vím, že v České republice existuje určitý euroskepticismus, který jsme zaznamenali i ve Francii, proto chci jednat s českým premiérem, irským premiérem, abychom zjistili, za jakých podmínek můžeme dospět k ratifikaci. Přeci nenecháme Evropu dohadovat se deset let o institucionální revizi, a to je to, co se snažíme udělat. Jednoduché to nebude, ale je to jediná důvěryhodná cesta. K tomu ještě dodávám, že po francouzském předsednictví nastupuje předsednictví české. Je důležité, aby čeští představitelé zohlednili veřejné mínění, to chápu, ale na druhé straně se také musí připravit v souladu s francouzským předsednictvím k předsednictví EU za šest měsíců. I oni budou stát před touto situací. Takže, prosím, dejte nám trochu čas, ale nesmíme čas ztrácet. To bude strategie francouzského předsednictví.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Z pohledu platnosti té smlouvy je celkem lhostejné, jestli ji neratifikuje jeden, dva či více států. Tady je přece otázka jiná, jestli najdeme řešení pro to, aby ratifikovaly všechny státy, nebo jestli hledáme řešení úplně jiné. Takže té otázce jsem úplně nerozuměl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prezidentu Francouzské republiky a předsedovi vlády České republiky. Vám, dámy a pánové, za pozornost, mějte se, nashledanou.