EN

Vláda České republiky

Tisková konference po setkání premiéra Mirka Topolánka s americkým astronautem Eugene A. CERNANEM 19.června 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém briefingu zde na zahradě Úřadu vlády po setkání předsedy vlády pana Mirka Topolánka s bývalým astronautem československého původu, Američanem, panem kapitánem Eugenem Cernanem. Dovolte mi představit vzácného hosta, kapitána Eugen Cernana, člověka, který jako poslední vstoupil na povrch Měsíce a předsedu vlády pana Mirka Topolánka, kterému tímto předávám slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Já nevím, jestli všichni víme, že nejenom Vladimír Remek jako první československý kosmonaut, ale celá řada dalších astronautů, kteří na různých lodích amerického původu létali ve vesmíru, navštívili Měsíc, má také české a slovenské kořeny. Jedním z nich je právě kapitán Cernan, který při obou svých výstupech na Měsíc s sebou nesl Československou vlajku. Nese si v sobě kořeny, tak jako celá řada dalším Američanů, kořeny z českého města, z Písku, svého děda, kořeny ze Slovenska, z Kysouc svých rodičů, svého otce. Shodou okolností i mé kořeny jsou právě z těchto oblastí a máme k sobě velmi blízko. Já si myslím, že už je pryč, za námi, ta doba, kdy velmoci soutěžili o to, která předstihne tu druhou v kosmickém výzkumu a že dnes kosmický výzkum znamená velký progres a velký pokrok vpřed ve všech vynálezech, výzkumu i vývoji. My jsme se bavili, mimo jiné, i o tom, že Česká republika 8. července vstoupí do European Space Agency, kdy se chceme naplno vrátit do evropských výzkumných aktivit v této oblasti. Celá řada našich současných aktivit, které se týkají Galilea a dalších projektů souvisí s tím, co pro mě dnes reprezentuje právě kapitán Cernan. To je touha lidí dostat se do neznámého prostředí, někam dál, někam výš a přinést lidstvu poznatky, které mu umožní přežít, pokračovat dál žít kvalitní život. Já jsem velmi rád, že je to věc, která mi opakovaně dělá radost, že mám možnost se potkávat s lidmi jako je kapitán Cernan, že mám možnost je přivítat tady, být nápomocen jejich návratu ke kořenům. Návratu, řekl bych, k tomu, odkud vzešli. Možnost ukázat svým potomkům, kde jsou vlastně kořeny jejich rodičů, jejich prarodičů, generací, které zde vyrůstali a žili a které geneticky přenesli do Ameriky to, co je na ní pozitivní a to je právě to, co pro mě reprezentuje kapitán Cernan. Děkuji moc, že jste přijel.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní poprosím pana kapitána.
Eugen A. Cernan, americký astronaut, kapitán USAF: Dámy a pánové, pane premiére, chtěl bych velice poděkovat za vaše laskavé přijetí, za vaši pohostinnost a musím velmi poděkovat, protože přestože to není moje první návštěva v České republice, tak každá moje návštěva tady je lepší a lepší a musím říct, že tentokrát si to skutečně velmi užívám a jsem o to šťastnější, že tady se mnou je i moje vnučka Ashtley, kterou jsem sem pozval, aby poznala své kořeny, aby se mohla podívat, odkud pocházejí její předkové a tímto jí tu také vítám. Samozřejmě, že jsem Američan, ale zároveň jsem velice hrdý, jak tu řekl pan premiér správně, mám kořeny jak v Česku, tak i na Slovensku. Jsem českého i slovenského původu. A je tu ta zmiňovaná touha poznávat. Ta zvědavost, která člověka i motivovala k tomu ,že se pustil do vesmíru. To je jedna z mých vlastností a ta mě poháněla do vesmíru, na Měsíc, ale zároveň mě pohání k tomu, abych zjistil, kdo jsem, odkud pocházím a odkud pochází moji předkové. A musím říci, že ty kroky, které já jsem učinil na Měsíci a ty stopy, které jsem tam zanechal, ty v podstatě začaly někde tady. Začaly u mých prarodičů zde v České a Slovenské republice. A myslím si, že to byl ten samý duch, který je poháněl k tomu, aby opustili svou zem a odstěhovali se do Ameriky a začali tam nový život a ten samý duch mě provázel, když jsem se já vydal na tu cestu do vesmíru. A možná i jejich jménem a na jejich počest se já zpátky vracím a jaksi uzavírám ten kruh. Mnohokrát děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu Eugenu Cernanovi. Prosím otázky. Novinky.
Jiří Ovčáček, Novinky: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana Cernana, jaký je jeho názor na uvažovaný americký radar na našem území? Děkuji.
Eugen A. Cernan, americký astronaut, kapitán USAF: První věc, kterou bych chtěl vysvětlit je, že zde nejsem a ani nehovořím jako politik. Nicméně, jsem člověk, který má hluboké přesvědčení o tom, že je třeba žít ve svobodě a jsem také přesvědčen o tom, že lidé mají touhu žít v míru. Bohužel, existuje zde skupina fundamentalisticky orientovaných islámských teroristů, kteří působí po celém světě. A jejich cílem není pouze Amerika. A myslím si, že bohužel, jejich cílem je zničit veškeré hodnoty našeho západního světa, chcete-li západní civilizace či kultury založené na židovsko-křesťanských principech. Svoboda není zadarmo. My musíme pro tu svobodu něco udělat. Stejně jako jednotlivci, stejně jako společnost. A bez ohledu na události jedenáctého září to není jenom Amerika, ale je to i střední Evropa, je to i východní Evropa, je to veškerý svobodný svět, který vlastně zakouší to riziko a je zde riziko, že bude také atakován. A proto musíme ruku v ruce všichni společně se snažit, abychom naši svobodu mohli bránit, abychom jí mohli chránit a neděláme to jenom pro sebe, pro mě, pro pane premiéra, ale pro naše děti a naše vnuky.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Petr Gaval, Český rozhlas: Dobrý den. Já se obrátím na oba pány s otázkou, která vychází z toho, že prvopočátky dobývání vesmíru provázel až enormní zájem veřejnosti. To skončilo možná někdy po posledním Apollu, pak skončilo i to soupeření velmocí o kterém mluvil pan premiér. Chci se zeptat, jestli ten stav, kdy pro veřejnost je to už taková věc ne tak převratná a kdy to soupeření není, jestli nepřicházíme o nějaké možnosti, jestli ty snahy dostávat se dál a výš nejsou dnes slabší než tehdy? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčen o tom, že lidská povaha obecně, jak už řekl kapitán Cernan, touha po poznání, po objevování neznámého, je nevyčerpatelná. Stejně jako jediný obnovitelný zdroj, který podle mého nemá limitů, kterým je lidská invence a lidská touha po poznání. Stejně tak budou pokračovat snahy nejenom o dobývání vesmíru v tom původním slova smyslu, ale o to, jestli budeme dřív na Marsu nebo někde jinde. Jaké technologie tam budou fungovat, jakým způsobem chceme do budoucna řešit problémy na zemi, které mohou souviset s okolním světem nebo s vesmírem obecně, to zůstane. To žádné soupeření nebo nesoupeření nemůže ohrozit. Myslím, že je to naopak, že dnešní výzvy toho moderního světa v situaci, kdy takový ten bipolární svět je, alespoň doufám, za námi, znamenají spíše synergii těch snah. To, že to už tolik nezajímá lidi a že se to stalo běžou součástí našich životů, to v žádném případě neznamená, že by státy na tuto touhu rezignovaly. Všechny nové výzkumné objevy, ať už se týkají nanotechnologií, biotechnologií, čehokoliv, co si jenom vzpomenete, tak fakticky jsou buď testovány nebo souvisejí s kosmickým leteckým nebo jaderným výzkumem. V tomto smyslu i ty naše snahy, kdybych to chtěl vrátit zpátky na zem, do českého prostředí, snahy spolupracovat s Japonskem, Spojenými státy, Francií, zeměmi jihovýchodní Asie právě na výzkumných a vývojových projektech se odrážejí i v té naší snaze být účastní v kosmickém výzkumném programu, speciálně Evropy, ale i naše snahy spolupracovat s Američany například na podobných projektech obranných a souvisejících s tím naším společným zájmem vystavit tady radar. To se nemění, ta lidská touha po poznání je nevyčerpatelná. V tomto smyslu já nevidím problém v tom, že skončilo soupeření, naopak.
Eugen A. Cernan, americký astronaut, kapitán USAF: Já si myslím, že už to asi ani neumím lépe vyjádřit. Ale tato zvědavost, která nás pohání, to si myslím, že je esencí, tím základem všeho. A myslím si, že je to skutečně lidským posláním, objevovat něco nového bez ohledu, jakým jazykem mluvíte a odkud pocházíte. Myslím si, že se zpátky vrátíme na Měsíc, myslím si, že i vy, jak tu stojíte, budete svědky toho, jak lidské bytosti budou chodit po Marsu a já dnes večer budu mít debatu se studenty ze středních škol a co jim budu chtít říct? Že já jsem skutečným důkazem toho, že všechno je možné, nic není nemožné. Já jsem mohl na tři dny chodit a pracovat na Měsíci. Mohl jsme na ty tři dny nazývat Měsíc svým domovem. Copak je tedy nemožného třeba pro mojí vnučku co je nemožného z těch věcí, které ona určitě během svého života zažije? Já během té debaty budu chtít učinit takovou výzvu každému jednomu tomu studentovi, který tam bude a budu mu chtít vštípit jednu myšlenku, aby se snažil být co nejlepším v tom, co dělá, protože jednoho dne sám překvapí sebe. Každý z těch mladých lidí, každý ten mladý kluk či holka, ať jsou ve Spojených státech nebo v České republice či kdekoliv jinde, pokud budou chtít, budou se snažit, budou mít ten sen, tak se mohou stát vynikajícími doktory, lékaři, dobrými právníky, mohou být i kosmonauty, kteří potom poletí na Měsíc nebo na Mars. Nebo pokud budou mít výjimečně štěstí, tak se stanou třeba i premiérem. Dovolte mi ještě pár slov k technologii nebo technickému pokroku. Já si myslím, že je to právě výsledek toho snažení, té výzvy, která stojí před člověkem. Když prezident Kennedy prohlásil, že máme v plánu letět na Měsíc, tehdy před mnoha lety, v té době jsme neměli ještě technologii, která by to umožňovala. A dnes, čtyři desetiletí poté, vy, dnes, v rámci nějakého palmtopu, či co máte co máte skutečně, co se vám vejde do dlaně, tak máte víc softwaru k dispozic než kolik jsem měl já k tomu, abych přistál na tom měsíci. Ale myslím si, že to není jenom technická záležitost, je to věc, která se týká určitého duchovního, psychologické, filosofického zážitku. V okamžiku, kdy jste tam, někde ve vesmíru a máte možnost se zpátky ohlédnout a vidět planetu Zemi.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě dotaz? Děkujeme, nashledanou.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkujeme, nashledanou.
Eugen A. Cernan, americký astronaut: Děkuji, nashledanou.