Tisková konference po setkání premiéra Mirka Topolánka a předsedy vlády Rumunska Calina Popescu-Tariceanu dne 22.1.2007 v Praze

Tisková konference po setkání premiéra Mirka Topolánka a předsedy vlády Rumunska Calina Popescu-Tariceanu dne 22. 1. 2008 v Praze:

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci v rámci oficiální návštěvy předsedy vlády Rumunska v ČR. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády Rumunska pana Calina Popescu-Tariceanu a předsedu vlády ČR pana Mirka Topolánka, kterému tímto předávám slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: A já, jak je mým zvykem, předám slovo panu premiérovi Popescu-Tariceanu, protože si myslím, že host má mít přednost.
Calin Popescu-Tariceanu, předseda vlády Rumunska: Děkuji. Mám velkou radost, že jsem dnes v Praze ve funkci předsedy vlády Rumunska na pozvání předsedy vlády ČR pana Mirka Topolánka. Dnešní diskuse potvrdily výtečné oboustranné vztahy existující mezi našimi zeměmi. A musím říci, že základem pro tyto výtečné vztahy je solidarita, historické záležitosti, ale také politická zkušenost po dobu vývoje našich zemí. Máme společné vize a obdobné cíle v rámci euroatlantických struktur. Chtěl bych udělat takový skok do minulosti, chtěl bych zmínit summit NATO v roce 2002, který byl historickým okamžikem pro Rumunsko díky vstupu do NATO. A chci najít souvislost se summitem, který se počátkem dubna tohoto roku bude konat v Bukurešti, který by měl být summitem, který přinese nové výzvy a který povede k novým cílům stanoveným v rámci aliance. Pokud jde o jednání s mým kolegou Topolánkem, probrali jsme naši politickou agendu, kterou máme společnou, a také jsme hovořili o ekonomických záležitostech. Chceme dát nový impuls ekonomickým vztahům a myslím si, že ekonomické forum, které se při příležitosti návštěvy koná, přispěje k tomuto rozvoji ekonomických vztahů. V tomto směru vítám skutečnost, že byl podepsán protokol o změnách ve vzájemné dohodě o podpoře a ochraně investic. A také podpis dohody mezi ministerstvy v oblasti školství. Tyto dokumenty přispějí k dalšímu rozvoji právního rámce existujícího mezi oběma zeměmi a jistě povedou k dalšímu rozvoji spolupráce mezi nimi. Dále bych chtěl říci a zdůraznit, že jsem probrali záležitosti týkající se evropské agendy ve světle toho, že ČR 1. ledna 2009 převezme předsednictví v EU. Samozřejmě, velice nás v předstihu zajímají priority českého předsednictví a také nás zajímají záležitosti spojené s ratifikací Reformní smlouvy. Také jsme měli velký zájem, abychom získali zkušenosti pro naši přípravu vstupu do Schengenského prostoru a velice nás zajímaly zkušenosti, kladné i některé nedobré, při získávání evropských fondů. Jsem velice spokojen s tím, jak až do této chvíle se odvíjely naše diskuse, které překročily oficiální rámec jednání. Jsem velice rád, že jsme diskutovali přímo, upřímně. Myslím si, že to bude velmi užitečné, protože budeme mít nové základy pro naši další spolupráci.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Rumunska. Nyní má slovo pan Mirek Topolánek, předseda vlády ČR.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Já bych chtěl v úvodu říci, že bilaterální vztahy Rumunska a ČR jsou nadstandardní a nejsou zatíženy žádnými problémy současnosti ani minulosti. Možná to u nás mnoho lidí neví, ale rumunský postoj jak v době Mnichova, tak při osvobozování Československa na konci druhé světové války, tak i v období invaze a okupace vojsk Varšavské smlouvy byl vždycky velmi zásadový a já si toho nesmírně vážím. My jsme vždycky podporovali vstup Rumunska jak do NATO, tak do EU, a Rumunsko prožilo svůj první rok v EU. Tak jako tento krok prospěl ČR, tak se dá konstatovat, že prospěl i Rumunsku a rumunskému lidu. Musím říct, že Česká republika byla mezi prvními, které uvolnily svůj pracovní trh, protože to, co chceme po ostatních, to musíme umožnit i našim přátelům z nových zemí, kteří přistoupili v poslední vlně, Rumunsku a Bulharsku. My jsme diskutovali o tom, jak je neuvěřitelné z pohledu posledních dvaceti let to, že se v letošním roce bude konat summit NATO právě v Bukurešti. To je zpráva, které by před třiceti lety nikdo nevěřil. Ekonomická spolupráce je velmi dynamická. Během pěti let se zčtyřnásobil obrat. Dnes je to obchodní výměna kolem 1,5 miliardy EUR za loňský rok. Investujeme v Rumunsku kolem 500 milionů EUR a ten prostor je nadále velmi otevřený, a to bylo i součástí naší diskuse. Jak už zmínil pan premiér Popescu-Tariceanu, diskutovali jsme evropskou agendu, všechny věci související s naším předsednictvím, s ratifikací Lisabonské smlouvy, samozřejmě, týkající se procesů, které právě teď jsou zajímavé v EU, které nás oba zajímají. Diskutovali jsem, samozřejmě, agendu budoucího rozšiřování, jak tu východní, tak tu černomořskou a vyznanou roli Rumunska právě v regionu Balkánu pozitivním směrem. Diskutovali jsme problém Kosova. Vyjádřil jsem velké uznání rumunské politice, že přes svůj celkem jasný postoj k nezávislosti Kosova, přes svůj jasný postoj k této otázce, neblokovala na prosincovém jednání Evropské rady vytvoření bezpečnostní jednotky EU a řešení celého problému, nesmírně si toho vážíme.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády ČR. Nyní je prostor pro vaše dotazy. Poprosím jeden z rumunské strany a jeden z české strany.
Valentina Pufulescu, Realitatea TV: Vzhledem k současné ekonomické a politické situaci existující v Rumunsku, myslíte si, že čeští strategičtí investoři by měli mít nějaké obavy, pokud jde o investování v Rumunsku? Máte pro ně nějakou zprávu?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je to otázka na mne?
Valentina Pufulescu, Realitatea TV: Pro pana Popesca-Tariceanu.
Calin Popescu-Tariceanu, předseda vlády Rumunska: Jak asi vidíte, světová ekonomika v různé míře, ale na celém světě byla postižena krizí, která se objevila na realitním trhu v USA. Protože Rumunsko není izolovaná země, spadá do globální ekonomiky, proto se i v ní musejí odrážet určité jevy. Jako vždy, nejcitelnější je burza, a ta také okamžitě reagovala. Samozřejmě, burza se zase vzpamatuje ve chvíli, kdy bude ukončena tato krize. Máme neustálé kontakty se zahraničními investory a dokonce minulý týden jsem se viděl se zástupci společnosti ČEZ a musím vás ujistit, že zahraniční investoři nevyjadřují žádné obavy, pokud jde o investiční trh v Rumunsku. Naopak, tento trh je neustále velmi zajímavý a velmi přitažlivý. Rumunská ekonomika nemá žádné strukturální problémy, protože ekonomický vývoj, ekonomický růst je vysoký, nezaměstnanost je nízká, Rumunsko je konkurenceschopné, a proto je přitažlivé pro investice a tak, jak dnes vzešlo i z diskuse s panem premiérem Topolánkem, ČEZ má i nadále konkrétní zájem investovat v Rumunsku.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom doplním. Já myslím, že nejlepší odpovědí je závěr toho, co říkal pan premiér. To je, řekl bych, daleko vyšší zájem investovat v Rumunsku, než tomu bylo v minulosti, a nejenom těch velkých hráčů. To není jenom ČEZ, Zentiva, PPF Investments nebo třeba Hamé, je to celá řada menších firem, které se dnes ucházejí o podíl na trhu v Rumunsku. Já myslím, že samotní podnikatelé jsou schopni daleko lépe odhadnout rizika jakéhokoliv trhu, a ten zájem českých firem ukazuje, že strukturální v Rumunsku neočekávají.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma pánům. Dotaz z české strany? Prosím.

Branislav Janček, AP: Dobrý den, otázka pro pana rumunského ministerského předsedu. Zmínili jste nadcházející summit NATO v Bukurešti, v dubnu. Jednou z otázek, která se tam bude diskutovat, je rozšíření amerického protiraketového štítu do Evropy a případná role NATO, kterou v tomto projevu může NATO hrát. Můžete mi říci, jaký je postoj Rumunska k tomuto projektu? K rozšíření a umístění části tohoto protiraketového štítu v ČR a Polsku. Děkuji.
Calin Popescu-Tariceanu, předseda vlády Rumunska: Tak jak jste říkal, to bezpochyby bude pouze jedno z témat, o kterých se bude diskutovat v Bukurešti. My si myslíme, že NATO musí plně splňovat svoji roli, zajišťovat bezpečnost svých členů, ale i globálně plnit závazky, které má v rámci bezpečnosti. V rámci NATO existuje princip solidarity a, samozřejmě, i Rumunsko má zájem na bezpečnosti v Evropě, zejména na jejím jihovýchodním křídle, kde se rozkládá. Musíme si být vědomi rizik a hrozeb, které existují z různých oblastí. Toto rozšíření, tento projekt protiraketové bezpečnosti nesmí dostávat do nějaké zvláštní pozice Rusko, které by se naopak mělo stát partnerem v této oblasti jak pro EU, tak pro NATO a aby tak skutečně docházelo ke globální ochraně všech, kteří jsou v nebezpečí. V tomto směru bych chtěl říci, že Rumunsko bez jakýchkoliv rezerv podporuje rozšíření protiraketové obrany, která by tím způsobem zajišťovala i obranu Rumunska a Bulharska v této oblasti, které zatím mají tuto obranu realizovanou jenom z části.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Rumunska i předsedovi vlády ČR a vám za pozornost.