Tisková konference po setkání premiéra Jiřího Rusnoka s ministerským předsedou Saska Stanislawem Tillichem, 21. října 2013
Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den, já vás vítám na tiskovém briefingu po jednání českého ministerského předsedy Jiřího Rusnoka s jeho partnerem, ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Stanislavem Tilichem. Ta témata byla velmi široká a já poprosím pány, aby vás seznámili s tím, co dnes projednali. Prosím tedy pana Rusnoka.
Jiří Rusnok, předseda vlády: Vážený pane premiére, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci. Bylo mi velkým potěšením, že jsem mohl dnes přivítat na Úřadu vlády pana ministerského předsedu Svobodného státu Sasko. Jak víte, Sasko je náš bezprostřední soused, spolu s Bavorskem tvoří naší sousedskou hranici se Spolkovou republikou Německo. Se Saskem máme intenzivní vztahy na všech úrovních a v mnoha oblastech, které vlastně fungují od roku 1992, kdy se poprvé premiéři obou zemí, myslím Saska a České republiky, sešli a dohodli rámec té spolupráce. Ta návštěva pana premiéra tady v Praze je potvrzením těchto kontaktů a měla by přispět k jejich dalšímu rozvíjení. Dneska ty kontakty probíhají velmi intenzivně mezi podniky – více než 700, jak mě pan premiér informoval, saských firem má své partnery v České republice. Řada českých firem dokonce investovala v Sasku a jsou tam vítanými investory. My máme samozřejmě mnoho společných dlouhodobých zájmů, které logicky vyplývají z toho, že máme mnoha set kilometrovou společnou hranici. Máme společné, mimořádně důležité pro obě země, tranzitní trasy, počínaje řekou Labem, kde obě země mají zájem na tom, aby byla zachována a posílena splavnost této dopravní tepny. Máme zájem na tom, a tady bohužel z české strany stále existují velké resty, které vznikly už v minulosti tím, že nemáme dokončenu dálnici D8, nicméně děláme všechno proto, aby ten teď už snad konečný termín 2015 byl dodržen, přestože, jak víte, v průběhu povodní v tomto roce tam došlo na jednom místě ke komplikacím, způsobeným sesuvem půdy. Ale pracujeme na tom, aby tato věc neznamenala nějaké odložení další této klíčové spojnice mezi oběma zeměmi. Máme velký zájem, a tady myslím, že intenzivní oboustranný, aby železniční koridor Berlín – Drážďany – Praha – Brno – Vídeň byl transevropským železničním koridorem, aby se vrátil v celé své délce na tu mapu transevropských železničních tratí, a uděláme společně všechno pro to, i na evropské úrovni, abychom toho dosáhli. Samozřejmě intenzivní a myslím, že klíčové jsou vztahy přímo mezi lidmi, přeshraniční vztahy v těch oblastech, kde to sousedství na sebe přímo navazuje. Tam dochází ke kulturní výměně. Budeme rádi, a za českou stranu potvrzuji to, že stále vidíme velké rezervy v kontaktu mezi obcemi, městy na obou stranách hranice. Jsou tady velmi zajímavé iniciativy, které podporují oblast společného vzdělávání, zejména toho odborného vzdělávání, duálního takzvaného vzdělávání, které jak známo Němcům dneska už závidíme, byť jsme ho sami opustili v posledních 20 letech. Ono bylo tradiční u nás, jak jistě všichni víme, dnes zaměstnavatelé velmi žehrají na to, že vlastně ta příprava odborných technických kádrů, ať už dělnických, nebo těch středních u nás velmi pokulhává právě v té oblasti praktické přípravy. My jsme teď udělali mimo jiné v rámci daňového zákonného opatření některé kroky, které by měly dále zatraktivnit tuto možnost pro zaměstnavatele. Je tam řada daňových odpisů právě i za investice do duálního vzdělávání, čili za tu část praktického vzdělávání, která nám v poslední době poněkud chybí. Takže těch společných oblastí je mnoho, budeme ještě na obědě o tom diskutovat s panem premiérem a jeho delegací. A já jsem velmi rád, ještě jednou, že přijal moje pozvání a předávám mu slovo.
Stanisław Tillich, předseda vlády Svobodného státu Sasko: Děkuji vám, pane premiére. Chtěl bych na samém počátku z celého srdce poděkovat za vřelé přijetí, kterého se mi dnes v Praze dostalo. Měli jsme rozhovor mezi čtyřma očima. Chci jasně říct, že samozřejmě jsme hovořili i o berlínském vyjednávání, o vzniku vládní koalice. Asi se ptáte, proč saský premiér týden před volbami je hostem v Česku. Na to vám stručně mohu říct, to byl časový plán sondážních rozhovorů, který mě přiměl k tomu, že jsem na pozvání českého premiéra nabídl dnešní den a tak jsem říkal, že mezi rozhodnutím SPD a jejího konventu se zítřejším termínem bude dnešek volný den, kdy nebudu muset být v Berlíně. Proto to tak vyplynulo ze situace. Za druhé bych chtěl výslovně zmínit, že Česká republika pro Sasko už přes 20 let je jedním z nejdůležitějších partnerů. Nejde jenom o počet českých a saských firem, které navzájem investují vždy ve druhé zemi. Po Číně ze saského pohledu Česká republika je druhý nejdůležitější obchodní partner, co se týká obchodní výměny, před Spojenými státy, před Ruskou federací. To jasně ukazuje, jak úzké je ekonomické propojení mezi Saskem a Českou republikou. Přirozeně opakovaně a často hovoříme o stejných tématech. Železniční spojení Berlín – Praha je nadále důležitá věc. Chci jasně říct, že jsme minulý týden intenzivně jednali i s Deutsche Bahn. Pokročili jsme o velký krok dopředu. Nejenom, že se bude rozšiřovat trasa Drážďany – Berlín na 200 kilometrů za hodinu do roku 2017, ale ten spolkový plán dopravních tras pro rok 2015, tam jsme zahrnuli i spojení Berlín – Praha a s Deutsche Bahn jsme vypracovali strategický plán pro železnici. Ten jsme představili veřejnosti a neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že rozšíření železničního spojení do Prahy je obsahem tohoto dokumentu. Tedy chceme teď zvýšit svůj tlak tak, aby to infrastrukturní spojení, které je vlastně ještě z doby, kdy byla železná opona a dodnes se příliš nezlepšilo. My chceme, aby se zlepšilo, a to spojení do Prahy je pro nás velice důležité. Ne zcela vážně, trochu s humorem chci říct, že Česká republika má zájem o spojení s hamburským přístavem. To chápeme. Pokud si Češi navzájem mezi sebou říkají „ahoj“, což je námořnický pozdrav, tak můžeme pochopit jejich přání mít spojení s mořem. My tomu bránit nebudeme, na Sasku to neztroskotá, my budeme konsekventně nadále těmi, kdo budou nadále propagovat využívání řeky Labe. Máme o to velký zájem, my také máme přístavy na českém území, takže je to příklad vzájemných investic a rádi bychom, aby ty investice byly i nadále úspěšné. Jedna naprostá samozřejmost se odehrála v posledních měsících a sice byla uzavřena rámcová dohoda o vzájemné pomoci v případě katastrof a neštěstí. Jednalo se o tom léta, to už jsou teď dějiny, ta dohoda je hotová. My, stejně jako Spolková republika, to musíme ratifikovat a to je samozřejmost. Stejně tak rámcová dohoda o spolupráci v oblasti komunálních korporací a účelových svazů v té či oné zemi. To je věc, která podporuje ty záchranné systémy, ta dohoda je prakticky hotova. Jednání je ukončeno. Takže nakonec bude možno využít i tuto možnost. Občané, kteří přicházejí přes hranice, budou mít pevně dané právní podmínky, kdyby se jim něco ve druhé zemi stalo. Věc, která je pro mne důležitá, za kterou vám, pane premiére Rusnoku, chci poděkovat, je, že jste zmínil téma, které se týká lidí. Nejenom kulturní akce, nejenom série koncertů, nejenom festivaly, ale mohu vám říct, když v pátek, v sobotu jste v Drážďanech, chodíte po městě, tak dnes už v Drážďanech nezaměstnáme prodavačku, která neumí česky, protože to už je dnes samozřejmostí. Pravděpodobně v Praze málokde najdete prodavačku, která by základně neuměla německy. Lidé z Drážďan jezdí do Prahy, z Prahy jezdí do Drážďan, ale možná jsou ti lidé zvědaví, že třeba tam mají něco výhodnějšího, něco lepšího, něco jiného. Ale dobře, že je to tak, protože ten proces je zcela normální. V této souvislosti je tady ale samozřejmě otázka duálního profesního vzdělání velmi aktuální. My jsme ochotní vám poskytnout veškeré informace o tom, co u nás funguje. Určitou dobu máme saskou kontaktní kancelář tady v Praze, která je známá, oblíbená. Pro nás je to takový uzlový bod všech těch propojení. Máme zájem na tom ze saské strany, saské firmy, saské organizace ještě intenzivněji spolupracovat s českými, a proto je velice důležité to duální vzdělávání, protože dnes je spoustu českých firem součástí podnikatelských aktivit a chceme, aby byly stejné podmínky. Kvalita, kvantita, efektivita. Tak, aby bylo možno pracovat například se stejnými stroji, stejnými technologiemi na obou stranách, a proto je právě potřeba, aby ti lidé byli srovnatelně vzděláni. Je to věc nadmíru žádoucí a pozitivní. Poslední věc, kterou chci zmínit, která mi velmi leží na srdci – myslím, že to není samozřejmé. Vždycky, když nás postihne nějaká katastrofa, tak lidé mají zájem nejdřív na tom, je li to možné, tu katastrofu odvrátit, potlačit, vyřešit do té míry, aby se ochránily lidské životy a omezily škody na hmotných statcích a spolupráce s Českou republikou a ta červnová povodeň v červnu 2013 byla skvělým důkazem. Když my si stěžujeme, že nemáme informace z Durynska, letos k nám ta povodeň přišla i z Durynska, máme disonance mezi Saskem a Saskem-Anhaltskem, ale nemáme nesoulad s Českou republikou. Máme vztah, který je nejenom plný důvěry, ale všichni odborníci mají takovou spolupráci, že si myslím, že mezi členskými státy Evropské unie to zdaleka tak není. Není to samozřejmé. Nechci to nějak absolutizovat, ale myslím, že taková spolupráce, jakou máme my na Labi, je opravdu vzácná. A k tomu Česká republika přispívá velikou měrou. Chci to tady říct zástupcům médií. Bůh ví, že to není samozřejmé, že ministerský předseda spolkové země v Praze na české vládě je přijímán na stejné úrovni, a já jsem se tak cítil, se stejnou vážností, jako kdybych byl zástupce spolkové vlády. A to je skutečně důkazem dobrých sousedských vztahů a za to vám chci srdečně poděkovat. Chci poděkovat všem, kteří v minulém létě přispěli k tomu, že pro Čechy, pro Sasy, pro všechny Němce ta minulá katastrofa nebyla tak strašná, jako v roce 2002, i když vody bylo stejně. Myslím, že to je důležitá věc a chtěl jsem to tady zmínit. Děkuji vám za srdečné přijetí.
Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády ČR: Poprosím o dvě otázky jak na německé, tak na české straně.
ČTK, Lucie Petrová: Dobrý den, já bych měla dva dotazy. Chtěla bych se zeptat, co tedy Česká republika dělá pro to, aby ten termín 2015, kdy dálnice má být dokončena, tak aby se to stihlo? A druhá se týká vnitropolitické věci, za to se trošku omlouvám, že to sem pletu. Nicméně, zajímal by nás komentář pana premiéra k tomu návrhu vyjmout Hrad z církevních restitucí. Máte se setkat také s Dominikem Dukou, takže krátce jestli byste mohl i k tomuto? Děkuji.
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak k té prvé otázce – my uděláme všechno pro to, aby se ten termín stihnul. Nic jiného nezbývá. Je to termín, který už tak je za hranou všeho, řekl bych normálního, to je prostě jedna velká ostuda České republiky, dálnice D8. Je mi skutečně upřímně líto všech obyvatel těch postižených vesnic a městeček, kterými projíždí doposud ta obrovská masa tranzitní dopravy jenom proto, že někdo upřednostnil nějaký svůj, snad osobní dokonce, zájem v minulosti, který vedl k tomu, že jsme tak dlouho, s takovými obtížemi získávali ta potřebná územní rozhodnutí a stavební povolení. Teď je ta komplikace s tím sesuvem, já jsem přesvědčen o tom, že technicky vzato se dá ta věc zvládnout, byť to pravděpodobně prodraží náklady té stavby. Nedá se nic dělat, to je vis maior a s tím si musíme poradit. Vláda se tou věcí již jednou zabývala a předložila úkoly příslušným ministrům, to znamená životního prostředí a dopravy. A budeme ještě, myslím i za naší kadence, se tím muset zabývat ještě jednou nejméně. Budeme si dělat určitý odečet toho, jak ty úkoly se plní, je to skutečně klíčová dopravní stavba této země. Pokud jde o tu vnitropolitickou záležitost – můj komentář bude velmi stručný. Já se dnes sejdu s panem kardinálem, vyslechnu jeho stanovisko a názor a uvidíme dále. Ta věc je pro mě otevřená, já se musím s tím návrhem důkladněji seznámit a se všemi jeho alternativami a možnostmi procesními zejména, takže teď to nebudu nějak hlouběji komentovat.
ARD: Pane premiére, říkal jste, že komunikace v oblasti protipovodňové ochrany probíhá velice dobře, že mezi Českou republikou a Saskem probíhá výměna informací mnohem lépe. Ještě ale přeci jenom přichází určitá kritika z Bavorska, která se týká české protidrogové politiky. Údajně česká strana toho dělá příliš málo, a také v Sasku vidíme, jak se právě pervitin mnohem silněji šíří a jak se více dostává do Německa. Je zde možné něco změnit?
Stanisław Tillich, předseda vlády Svobodného státu Sasko: Ano, i o tom jsme s panem premiérem Rusnokem hovořili. Na jedné straně bych chtěl říct zcela jednoznačně – ano, je to problém. A tento problém rozhodně není menší, ale co se týče právě konzumu drog tak narůstá a má samozřejmě dramatické dopady na zdraví mladých lidí, kteří ze zvědavosti nebo z jiných důvodů tuto levnou a myslím poměrně snadno dostupnou drogu vyzkouší. V minulých týdnech a měsících jsme mezi ministry vnitra Saska, Bavorska a České republiky uspořádali setkání a dohodli jsme se na konkrétních krocích, které se týkají kontroly a už se také ukazují první výsledky. Saský tisk právě v minulém týdnu informoval o tom, že se podařilo nalézt velké množství drog a také cesty jejich distribuce, takže tato policejní spolupráce se zlepšila a to také rozhodně díky nasazení z české strany. Druhým tématem je dostupnost materiálu pro výrobu těchto drog. Také jsme s panem premiérem o této problematice hovořili. Ano, je to určitý problém v České republice i v Německu, protože materiály pro výrobu této drogy většinou přicházejí z Polska. Zde se zpracovávají a prodávají se zde i v Německu. Vidíme zde nutnost přístupu evropské politiky a rozhodně sám využiji této příležitosti, abych v Berlíně a na setkání s polskými partnery o problematice drog hovořil. V minulosti jsme vždy nalezli společné řešení všech problémů a určitě musíme odpracovat a vyřešit celý řetězec problémů tak, abychom se postavili tomuto vážnému problému pervitinu. Ještě chci rozhodně říci – naším úkolem na saské straně je osvěta. Musíme vysvětlovat nebezpečí této drogy ve školách, mezi obyvatelstvem tak, aby si toho byli lidé skutečně vědomi. Protože čeští partneři nám toto odejmout nemohou. To je náš úkol a musíme se postarat o to, aby užívání drog klesalo. Máme zde celkový úkol, který je mnohem větší než jenom úkol policejní spolupráce.
Český rozhlas, Martin Ježek: Otázka pro pana premiéra Tillicha, pokud jde o povodňová opatření, jestli při těch často měnících se vládách v České republice nemáte strach, že se ty běžící procesy spolupráce obrany proti povodním nezpomalí, nebo nepřeruší? A na čem se v tuto chvíli pracuje, jaké jsou vaše další kroky, aby ty důsledky příště byly ještě méně citelné, než tomu bylo při posledních povodních? Děkuji.
Stanisław Tillich, předseda vlády Svobodného státu Sasko: Můj dojem je opačný. Změny vlády jsou z pohledu Saska ve srovnání s tím, co se děje v Německu častější, ano, to je pravda. Ale neprojevuje se to na spolupráci, specielně v oblasti protipovodňové ochrany. Zde byla jasná kontinuita všech vlád, ale také úřadů. Určitě je to také priorita české vlády a to je právě to důležité. Důvěřujeme české politice, důvěřujeme každé vládě, která zrovna tuto zemi řídí. Také na našem jednání jsme zmínili, že s předchůdcem pana Rusnoka už jsme také řešili otázky rozšíření železničního spojení z Berlína až do Brna, takže je to skutečně také otázka, která souvisí s dobrými sousedskými vztahy a rozhodně zde pro nás není nebezpečí, pokud přijde nějaká nová vláda v České republice, ale je to otázka důvěry a opravdu důvěru máme, protože každá vláda se těmto otázkám věnuje s dostatečnou důležitostí a v roce 2013 mohu říci, že to skutečně skvěle fungovalo. A teď jste se také ptal na nová opatření, na nové kroky. Jsem přesvědčen o tom, že budeme muset v Německu nejprve řádně osvětlit, co Česká republika činí. Ve druhé komoře spolkového sněmu jsem hovořil také o tom, že je zapotřebí budovat retenční prostory v případě, že se rozšiřuje velká voda. Pokud tedy někdo ví, že Labe pramení v České republice, tak je zapotřebí vysvětlit, že retenční plochy v České republice jsou mnohem větší nežli v Německu. Pokud by tomu tak nebylo, a pokud by Češi nebyli ochotni tu vodu zadržovat, a prostě by jí jenom pouštěli do Německa, tak by skutečně byla katastrofa nesrovnatelně větší. Co se tady děje, nejenom na vltavské kaskádě, to jsou věci, které jsou velice významné pro tuto ochranu. Nejsem expert na protipovodňovou ochranu, moji odborníci se tomu věnují více. Česká strana toho dělá hodně a určitě je nutné to také více vysvětlit veřejnosti a vysvětlit, co se tady děje na bilaterální úrovni. Myslím si, že nás potom nikdo nemusí ze Severního Porýnska-Vestfálska poučovat o tom, jak máme dělat protipovodňovou ochranu.
Dotaz: Durynsko se teď snaží získat v jiných spolkových zemích mladé odborné pracovníky, aby se vrátili. Umíte si představit, že by třeba Sasko lákalo mladé Čechy, aby přišli do Saska? Hovořili jste i o jazykových znalostech. Kdy by bylo možné je zaměstnat?
Stanisław Tillich, předseda vlády Svobodného státu Sasko: No v Bavorsku, v Bádensko-Württembersku i jinde jsou lidé ze Saska a Sasko v tuto chvíli má tu šťastnou situaci v tom, že 57 % studentů je z jiných spolkových zemí a 10 % ze zahraničí, asi mezi nimi budou i Češi, ale rozhodně nechceme lákat odborné pracovníky z Česka. Ale bezpochyby je to zajímavé. Když jedete pohraničím, dostanete se tam do nemocnice, potkáte tam praktikující české lékaře – možná to souvisí s tím, jak se ve zdravotnictví odměňuje, nebo je to také profesní perspektiva. Český lékař u nás má kariéru, ta kariéra u nás je třeba jiná než v Praze, kde před ním na kariérním žebříčku je ještě několik dalších výše postavených lékařů. V Pirně nebo někde ta kariéra půjde rychleji. Hovořili jsme s panem premiérem o tom, že ty hranice, které Čechy a Sasy oddělují, to je něco, co existuje na papíře, na mapě, ale my máme do Prahy blíž než do Berlína, to říkám opakovaně, a až bude fungovat dálnice a pořádně vlak, tak pak bude Praha o to blíže než Berlín. Proto je na místě, aby se drážďanští obchodníci učili česky, protože my říkáme, zákazník je král, a proto drážďanské prodavačky dnes už mluví česky. Pro nás je důležité a zajímavé, aby naši čeští partneři se také učili německy. Když jsem jel sem, tak jsem se dozvěděl, že se připravuje, aby druhý cizí jazyk v českých školách už neměl být volitelný, ale měla by to být povinně po angličtině němčina. Takže mohu počítat s tím, že německý jazyk bude v České republice ve školském systému hrát větší roli a ty kontakty se budou rozšiřovat. Duální profesní vzdělávání, k tomu chci říct ještě větičku – to je šance i pro konkurenceschopnost firem, které sídlí v Německu nebo v Česku, a já mám takový sen, že Dolní Sasko i protilehlé strany za hranicemi, to je takový trojúhelník, to býval ekonomicky silný region. Kdyby se nám podařilo tuhle tradici obnovit, tak by to bylo pro blaho Sasů, Dolnoslezanů, Čechů. Myslím, že tenhle cíl není iluze, měla by to být reálná vize, o níž bychom měli usilovat a měli bychom jí také dosáhnout. To je společný úkol nás obou.
Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: My se zabýváme tím problémem s drogovou kriminalitou a výrobou drog, které pak se dostávají i na německou stranu, velmi vážně. To je věc, která nás trápí i z našich vnitřních důvodů. My nejsme žádným drogovým rájem a rozhodně jím nebudeme do budoucna, to vás mohu ubezpečit. Samozřejmě, tato kriminalita existuje a jak už říkal pan premiér Tillich, ona není jenom českého původu. My jsme již více než před dvěma lety velmi striktně regulovali možnost volného přístupu k lékům, které obsahují látky, ze kterých se vyrábí ta zmiňovaná droga. Mohu vás ubezpečit, běžte do kterékoli lékárny v Praze, příslušné léky nekoupíte bez receptu. Problém je ten, že ne všechny země Evropské unie, zejména Polsko, tuto regulaci vůbec nemají, takže lékárny v česko-polském pohraničí na polském území mají tedy velmi zajímavé příležitosti, protože prodávají v masivním množství tyto léky, ze kterých se poté, často na české straně, vyrábí tato nelegální droga. Ta droga je nelegální v České republice, je kriminální čin ji vyrábět, distribuovat, to je jasné a probíhá celá řada takovýchto zásahů proti jejich výrobcům a dealerům, nicméně zločin je nutně samozřejmě vždycky o kousek napřed a nemůžeme tuto věc pominout. Potvrzuji, byla tady nedávno schůzka ministrů vnitra tří zemí, včetně Bavorska. Budou následovat další represivní kroky. Česká republika schválila, bude to muset samozřejmě potvrdit parlament, rozpočet navyšuje finanční prostředky ministerstva vnitra na příští rok právě na tu represivní část té věci, ale potřebujeme také zřejmě možná evropskou dohodu, nebo minimálně ještě zapojit další sousední země do té striktní regulace přístupu k surovinám, které jsou základem pro výrobu těchto drog v oblasti kontroly a regulace léčiv.
Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, děkuji všem přítomným a přeji hezký den, na shledanou.
