Tisková konference po plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR, 9. března 2026
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak ještě jednou dobré odpoledne, dobrý podvečer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání tripartity a slovo předávám ministrovi práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dámy a pánové, moc děkuji za slovo, já bych vás velmi rád informoval, co se dneska projednalo na tripartitě, nejen na předsednictvu, ale i na té samotné tripartitě. My jsme měli několik bodů, které jsme projednávali. Tím prvním bodem bylo celoživotní vzdělávání, kde jsme utvořili neformální, nebude to žádná organizovaná skupina, ani komise, ani žádná pracovní skupina, ale usnesením jsme konstatovali, že pan první vicepremiér Karel Havlíček bude tím koordinátorem, který se bude zabývat celoživotním vzděláváním společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Tady toto vzniklo po konsenzu právě mezi vládou, zaměstnavateli a odbory. Budou se tam samozřejmě, kromě celoživotního vzdělávání se bude jednat taktéž o rekvalifikace. My jsme už avizovali před několika týdny, že Úřad práce bude tím, který bude chtít dělat rekvalifikace nejen samozřejmě na úřadech práce, ale taktéž hlavně pro zaměstnavatele, kteří sami ví nejlépe, jaké pracovní pozice chtějí, potřebují, dokonce jsme ochotni jim samozřejmě nabídnout i finanční prostředky z hlediska vzdělávání přímo u zaměstnavatelů, tak jak oni to budou vnímat, že potřebují právě v tuto chvíli pro své firmy pracovní pozice.
Co tam dále bylo, tak byly změny ve vedení pracovních týmů u Rady hospodářské a sociální dohody, také tedy jsme se usnesli na tom, co už vláda před několika týdny projednala, a to je dohoda o poskytování státního příspěvku určeného k úhradě nákladů vzniklých právě podle ustanovení paragrafu 320 A, tedy jsme projednali samozřejmě realizaci projektů sociálních partnerů za rok 2025.
My jsme měli samozřejmě předsednictvo před tím, než se tripartita sešla. Tak tady jsme si řekli, že další tripartita se sejde 11. května. Bude mít na programu důchody, které byly přeloženy právě z programu tady této tripartity, taktéž že se bude zabývat investicemi a problematikou zdravotnictví. Tady toto bude tedy programem tripartity za dva měsíce. Děkuji za pozornost, tolik ve stručnosti.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Ano, také děkuji, pane ministře, a nyní předávám slovo prezidentovi Konfederace zaměstnavatelských svazů panu Jiřímu Horeckému.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: Děkuji za slovo, hezký podvečer, vážené dámy a pánové. My jsme usilovali dlouhodobě i na posledních jednáních tripartity jsme projednávali tu problematiku celoživotního nebo dalšího vzdělávání, problematiku rekvalifikací. Je to pro nás jako pro zaměstnavatele klíčové a důležité jednak proto, že očekáváme že do 5 let 330 000 pracovních míst v České republice zanikne, že během následujících pěti let bude u milionu zaměstnanců potřeba nějaké rekvalifikace, prohloubení kvalifikace nebo to, čemu se říká upskilling nebo reskilling, a protože vnímáme, že tyto věci nejsou úplně koordinované nebo nebyly úplně koordinované jak z pohledu Úřadu práce, ale i dalších resortů.
My tam také vidíme v porovnání s Evropou, že jsme podprůměrní, to znamená, pokud se koukneme na to, kolik dospělých osob v České republice alespoň jednou ročně absolvuje nějaké vzdělávání a prohlubování kvalifikace a dovedností, tak jsme tam pod průměrem Evropské unie. A pokud se koukneme ještě na důležitější ukazatel, a to je na věkové skupiny, tak je to ještě horší u lidí, kteří jsou ve věkové kategorii 50 až 55 až 65 let, kde to bude ještě důležitější v kontextu stárnoucí populace a potřebě udržet i starší osoby na trhu práce co nejdéle.
Náš společný cíl je tedy znovu vytvořit nějaký společný model, partnerský model chcete-li řízení celoživotního vzdělávání a požádali jsme, aby koordinátorem tohoto společného úsilí byl první vicepremiér vlády České republiky a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. A to hlavně z toho důvodu, že celoživotní nebo další vzdělávání je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství ale částečně i Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to jeden z pilířů té nové hospodářské strategie České republiky. Byl jmenován i vládní zmocněnec pro podporu technického vzdělávání, které vnímáme také jako důležité a klíčové.
My jsme v minulosti navrhovali vznik nějaké samostatné Rady vlády pro celoživotní vzdělávání za předchozí vlády na jednání tripartity, dnes jsme se společně dohodli, že nebudeme iniciovat vznik nějakého nového orgánu, že využijeme těch stávajících a že využijeme tzv. pracovního týmu pro průmysl a obchod na Ministerstvu průmyslu a obchodu, pro to abychom zahájili ty debaty ať už zapojení krajských tripartit na tom, jaké rekvalifikační kurzy a vzdělávání firmy potřebují, nebo prostřednictvím poradního sboru Generálního ředitelství Úřadu práce, které ať už z evropských zdrojů, anebo z národních zdrojů z aktivní politiky zaměstnanosti připravují, určují, zadávají, platí nebo přispívají rekvalifikacím a dalšímu vzdělávání.
Také, a to je potřeba také zmínit, je budoucí a současná potřeba zvyšování to, čemu se říká digital skills, digitálních dovedností. To je věc, která sice probíhala v České republice, ale za nás ne úplně koordinovaně, a ne úplně v souladu s potřebami a zájmy českých firem a podniků. Takže jsme rádi, že jsme se jak na jednání předsednictva, tak pléna tripartity dohodli na těch závěrech, a teď nás čeká ta práce toho společného dialogu třech resortů, odborů a zaměstnavatelů. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké odpoledne, dnešní tripartita měla začátek už minulý týden, a to v tom, že dnes původně měl být v plánu projednávání otázek důchodů – ať už to dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, tak důchodový věk. Jsem rád, že jsme se dohodli, že se to bude projednávat na příští tripartitě, protože to považujeme za velmi vážný bod a důležitý i v souvislosti s dohodou sociálních partnerů. Zároveň jsme upozornili, že se připraví další věci v oblasti důchodů a bylo by dobře, aby se tyto věci zkoordinovaly, aby se projednaly se sociálními partnery a aby toto všechno bylo na programu jednání právě v květnu.
Je to samozřejmě pro nás důležité z vícero důvodů – ať už to z pohledu toho, co vláda dala do programového prohlášení, ale také z dlouhodobým požadavkem odborů na zastropování věku na 65 letech, protože pro nás je neakceptovatelné, aby v situaci, kdy zaměstnanci, ať už to muži, nebo ženy se dožívají průměrného věku ve zdraví v 62 letech, tak abychom tady hazardovali s prodlužováním věku pro odchod do důchodu.
Další věc, která bude předmětem jednání tripartity, bude také záměry vlády v oblasti zdravotnictví, připravované koncepční a legislativní změny a plánovaná opatření ke stabilizaci zdravotnických pracovníků. Situace ve zdravotnictví je z našeho pohledu velmi vážná, konají se různé kroky a my bychom chtěli, aby tyto systémové kroky byly projednány za účasti ministra zdravotnictví, abychom si všechno to řekli a abychom věděli, jaké jsou budoucí plány.
Dalším tématem by měl být systém financování strategických investic státu na střednědobé období, s tím že pro nás je důležité, aby už to bylo zakomponováno do návrhu státního rozpočtu, a jak nám přislíbila ministryně financí při minulém jednání, tak sdělila, že bude řádný rozpočtový proces, budou probíhat řádným způsobem, jako tomu bylo v minulosti, ne jako za minulé vlády, a to samozřejmě bude znamenat, že i tripartita v této věci bude zapojena.
Co se týká dnešního projednávání, tak budu komentovat dvě věci. Ta první je věc právě otázka celoživotního vzdělávání, a tady bych rád řekl, že došlo k historickému průlomu. My jsme totiž už 2,5 roku zpátky společně jak se zaměstnavateli, tak s Hospodářskou komoru žádali vládu, aby nám umožnila takovou možnost vstoupit do celé oblasti celoživotního vzdělávání, přípravy na povolání těch, kteří jsou ekonomicky aktivní a podobně, ale nebylo nám to umožněno. Takže tady bych chtěl poděkovat panu ministru, který také měl připomínky, poznámky, ale podpořil společně s ministrem Plagou a s ministrem Havlíčkem, který těsně před odletem do Spojených států ještě byl na předsednictvu tripartity, a tady s touto rolí souhlasil, protože je to součástí hospodářské strategie České republiky, kterou tato vláda přijala.
Takže věřím, že to bude sice nelehká práce, ale z pohledu strategie velmi důležitá, a že to přinese i ovoce, protože rádi bychom propojili aktuální požadavky trhu práce s tím, jaké budou rekvalifikace, jak se do nich budou zapojovat úřady práce, případně zaměstnavatelé, protože to považujeme za skutečně historický a důležitý moment. Je to opravdu velký z našeho pohledu rozhodně skok vpřed, takže za nás velké poděkování.
Také jsme vyzvali pana premiéra, aby řekl momentální informace, co se momentálně děje, a musím ocenit, že pan premiér byl velmi otevřený, to znamená jak aktuální situace ohledně konfliktu s Íránem, cenotvorba, otázka momentální kontroly, kterou provádí Ministerstvo financí ve vztahu k maržím a podobně. Připomněli jsme, že v České republice platí zákon o cenách, který dovoluje například režim, který se jmenuje věcně usměrňované ceny, to znamená může v krajních případech, nebo pokud tak zváží, například stanovit nějakou maximální výši marží, aby nedocházelo k tomu, k čemu docházelo v roce 2022.
To znamená naprosto nekontrolovatelný růst marží, které způsobily obrovitou inflaci, která poškodila Českou republiku a v souvislosti se zaměstnanci, tak jsme se ještě nevrátili na kupní sílu mezd a platů, jako byla v roce 2021, pokud se k ní dostaneme, tak nejdříve v prvním pololetí roku 2028. Takže z tohoto pohledu musím říct, že to bylo velmi otevřené z pohledu pana premiéra, a věřím tomu, že příští tripartita bude mít podobný průběh s přijímáním už těch zásadních věcí, o kterých jsme tady před malou chvíli informovali. Děkuji za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní má slovo pan Roman Ďurčo, předseda odborového svazu KOVO.
Roman Ďurčo, předseda odborového svazu KOVO: Tak hezké odpoledne, já jsem rád, že kolegové už tady nějaké věci zmínili, nás dnes na začátku tripartity mrzelo, že byla důchodová reforma z programu vyňata, my jsme si to nějakým způsobem vykomunikovali. Pro nás je to velká priorita, tak jak tady už hovořil Josef, 65 let je pro nás to číslo, které podporujeme. Náročné profese chceme nějakým způsobem doladit tak, jak už jsme se o tom bavili, aby to šlo z prvního pilíře, to je pro nás velká priorita, a ty náročné profese, které jsme nějakým způsobem v té kategorii číslo tři ošetřili v třetím pilíři, tak my ho chceme nějakým způsobem revidovat.
Já vítám i tu spolupráci ohledně celoživotního vzdělávání, protože opravdu ty firmy mají ten největší přehled o tom, jakým způsobem se vyvíjí ta zaměstnanost nejenom v těch firmách, ale i ta rekvalifikace, jaká bude potřeba. Uvidíme, jestli se to podaří dotáhnout do úspěšného konce a nějakým způsobem začne ten nový systém fungovat, my ho určitě kvitujeme.
Co bych tady chtěl ještě zmínit, bavili jsme se dnes i o emisních povolenkách číslo 1, číslo 2. Bylo to tam zmíněno, myslím si, že ten boj ještě z daleka nekončí. Myslím si, že v Evropě se ještě o tom bude debatovat, protože i to, že Evropa posunula ten emisní limit o 5 % směrem dolů do roku 2040 a odsunula emisní povolenky typu číslo 2, to není určitě konečné řešení, protože si myslím, že ten český průmysl potažmo i evropský potřebuje daleko větší podporu a my určitě budeme chtít toto téma zvedat na dalších z tripartit.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: A já ještě doplním tady kolegy, že dneska bylo usnesením tripartity, byl změněn statut, kdy agenda sekretariátu Rady hospodářské a sociální dohody České republiky přechází na Ministerstvo práce a sociálních věcí z Úřadu vlády, což je důležité, to znamená, že od 1. dubna bude pan výkonný sekretář pan Kadečka zaměstnancem Ministerstva práce a sociálních věcí, tím pádem bude celou tripartitu koordinovat MPSV.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a požádám první dotaz, Česká televize.
Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, pane ministře můžete tedy potvrdit, jak bude vypadat ten časový harmonogram, co se týče těch důchodových změn? Narážím tím na tu, jak vy jste říkal první fázi, tu změnu například valorizačního mechanismu. Vy ji tedy předložíte až poté, co o tom bude jednat tripartita, tedy až po tom 11. květnu?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: 11. května bude tripartita. My samozřejmě ještě před tím, a už o tom jednáme s jednotlivými ať už zaměstnavateli, nebo s odbory, ohledně těch změn, které se budou týkat zákona o důchodovém pojištění. Takže zaprvé, v té první vlně půjdou řádné valorizace a změna z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd, také věkově podmíněné valorizace a větší motivace na základě jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů pracujících seniorů. To je důležité říct, tady toto půjde v první vlně.
V té druhé vlně potom půjde zastropování věku odchodu do důchodu, což je hlavní slib této vlády společně s náročnými profesemi. Protože věk odchodu do důchodu souvisí s náročnými profesemi, a to by mělo jít vlastně do legislativního procesu do konce tohoto volebního období. My předpokládáme, že od roku 2028 tady toto půjde, jinak zmíním, že věk odchodu do důchodu nemá v tuto chvíli vliv na současné starší ročníky, které půjdou v nejbližších letech do důchodu. Proto tady toto děláme ve spojitosti s náročnými profesemi.
Takže takto vypadá ten harmonogram. My ale v průběhu toho jednáme např. s odbory ohledně náročných profesí, že to bude na základě jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, měli jsme spolu schůzku tady v tomto formátu. Od 1. dubna JMHZ bude fungovat, budeme mít i data toho, co vlastně zaměstnavatelé do toho JMHZ budou vkládat, a na základě toho budeme samozřejmě řešit náročné profese. A co se týká toho harmonogramu na 11. května, tak tam skutečně budeme jednat samozřejmě o všech těch aspektech, těch hlavních bych řekl pěti změn, které se týkají důchodů za tuto vládu.
Karolína Jelínková, Česká televize: Omlouvám se, jenom po upřesnění, mně šlo o to, jestli první vlnu předložíte tedy ještě před tou tripartitou, nebo až po ní? Protože, jak jsme slyšeli od zástupců odborů, uvítali by to dřívější jednání.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Ano, na legislativní proces se musím podívat. Já myslím, že tady je shoda hlavně, nebo respektive je to politické rozhodnutí ohledně řádných valorizací, věkově podmíněných valorizací a mělo by to být tak, aby to bylo platné od 1. 1. 2027. Takže ten legislativní proces by měl být duben, květen.
Karolína Jelínková, Česká televize: A ještě prosím bych požádala zástupce zaměstnavatelů i o vyjádření právě k tomu tématu zastropování věku odchodu do penze a prosím ještě o upřesnění jedné věci, jakým způsobem jste si tedy vysvětlili vlastně tu komunikaci? Protože zástupci odborů byli kritičtí k tomu, že se o té změně programu dozvěděli z médií. Tak vy jste jim, pane ministře, tedy nedávali vědět? Co budete dělat příště jinak? Děkuju.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: My jsme zaslali e-mail, nebo Úřad vlády zaslal e-mail, kde tady toto bylo taktéž, že se přesouvá tady tento, že se přesouvá tady tento bod. Nicméně v tuto chvíli ta komunikace, už jsme si ji nastavili mezi jednotlivými sociálními partnery, protože, jak jsem uvedl před chvilkou, takže ta agenda sekretariátu přechází na MPSV z Úřadu vlády, a tím pádem to budeme mít vlastně celé pod sebou a budeme se domlouvat na těch jednotlivých tématech. Dnes jsme se na předsednictvu domluvili právě na těch třech, jako jsou důchody, investice, zdravotnictví.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: A já, jestli můžu odpovědět, tak to naše stanovisko je nepřekvapivě zcela záporné a negativní. Nesouhlasíme zásadně se snižováním věku odchodu do důchodu z těch 67 na 65 let. Požadujeme, aby to doprovázelo, aby to bylo doprovázeno i nějakou dopadovou studií, jaké to bude mít dopady na trh práce, a aby se vláda také zabývala tím, jak vytvořit co nejlepší a nejefektivnější z hlediska i zdrojů motivační prvky pro to, aby lidé zůstávali na tom trhu práce co nejdéle. Naše role jako zaměstnavatelů je starat se také více o zdraví těch zaměstnanců jak duševní, tak fyzické, aby byli schopni pracovat.
A co se týká toho procesu, tak ono to může být ve vnějším připomínkovém řízení, může být nastartován ten legislativní proces a v rámci toho my ještě můžeme vést toho 11. května nějakou debatu. I když všichni tady víme, že to je, řekněme, splnění politického slibu, naplnění jednoho bodu programového prohlášení a že to naše negativní stanovisko je tak to jediné, co můžeme udělat.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já bych za odbory jeden komentář k tomu. Nestane se vůbec nic. Je to pokračování stavu, který byl ještě donedávna, změny se žádné neprojeví. Takže žádné dopady nebudou. Myslím, že to je i důležitý vzkaz pro občany a pro zaměstnance, protože v tomto případě zaměstnanci ví, že to, co bylo slíbeno, to, co jsme taky podpořili v petici, to, co bylo na demonstracích proti prodlužování věku, tak bude naplněno. A my jsme tomu samozřejmě velmi rádi.
Co se týká další části, tzn. odchody do důchodů pro náročné profese, pan ministr tady zmínil, že bude chtít analytiku, protože jak určitě víte, není známo, kolik, je známo pouze, kolik lidí je v jednotlivých rizikových kategoriích, ale není známo, v jakých věkových kohortách, kolik je to lidí, jaký by to byl dopad na finance.
A samozřejmě také jsme vás informovali, že při jednání s panem ministrem Juchelkou jsme se také bavili o tom, že by bylo možné, ale až poté, rozšířit ten seznam těch rizikových profesí třetí kategorie rizika o další dvě. Ale podmíněno je to tím, že musí být analytika, abychom věděli, která že to riziková kategorie je, ve kterém riziku, kdo tam je, kolik je tam lidí atd.
Takže to všechno by mělo být v souladu a doufáme, že tady toto bude zrealizováno. Jestli k 1. 1. 2028, to samozřejmě závisí na legisvakanci přijatých návrhů. Ale uvidíme. Samozřejmě bychom chtěli, aby to bylo co možná nejdříve zejména u těch rizikových profesí, ale co se týká věku pro odchod do důchodu, tak ten dopad je na velkou vzdálenost. Takže v tomto případě nebude vadit, pokud to bude od 1. 1. 2028 a odbory v tomto jsou v souladu.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká tisková kancelář.
Kateřina Krausová, ČTK: Já bych se zeptala na celoživotní vzdělávání. Jak je to tedy myšleno. Jaký bude ten další postup? Bude se scházet nějaký tým? Kdy by měly být nějaké výsledky, případné nastavení, návrhy legislativních změn, vytvoření toho systému, jak by to mělo vypadat?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: My jsme v tom usnesení přijali to, že se to ukládá tady toto prvnímu místopředsedovi vlády Karlovi Havlíčkovi, který na základě Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci své tripartity, kterou má na ministerstvu, tak tam se budeme scházet. V tom usnesení je taktéž napsáno, že návrh příslušných legislativních změn bude předložen do 30. 9. Tam se budeme samozřejmě na tom ještě v tuto chvíli domlouvat, ale to usnesení mluví poměrně jasně. Celoživotní vzdělávání, jak už bylo tady řečeno, tak představuje ten zásadní nástroj připravenosti právě na ty strukturální změny na trhu práce, a to bude tím hlavním, bych řekl, gros celé tady této, bych řekl, pracovní, neformální pracovní skupiny, kterou povede pan první vicepremiér.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: ČTK ještě.
Kateřina Krausová, ČTK: A ještě k těm důchodům náročných profesí, nebo za práci v riziku. Vy jste zmínil další dvě případná rizika, rozšíření té skupiny. Takže už víte, která z nich by to případně mohla být? Proč zrovna dvě z těch, nevím, třináct bez čtyř, z těch devíti? Nebo, dobře, ze třinácti.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Je to podobná otázka, jako jsme měli za pana ministra Jurečky, protože ze třinácti rizik najednou z ničeho nic se redukoval ten počet rizik, které budou moci být zohledněny v dřívějším věku pro odchod do důchodu, na čtyři. Problém byl, že tehdy stát zadal takové zadání, které znamenalo co nejmenší dopad do státního rozpočtu. To je pro nás samozřejmě nepřijatelné. My jsme od začátku řekli, že chceme dosáhnout toho, aby všech třináct rizik bylo zahrnuto do té možnosti. Protože jenom pro informaci, rizika 3 a 4 jsou rizika, která jsou neodstranitelná, která nejde žádným způsobem odbourat, s tím že intenzita dopadu na zdraví je jenom mírně odlišná.
Co se týká těch dvou, tak toto už byl příslib z minula, kde bylo přislíbeno, že se rozšíří o další dvě a my jsme na tom trvali. Pan ministr k tomu poznamenal při posledním jednání, kde jsme měli, že nejdříve chce vidět, jak jsou rizika rozložena u jednotlivých zaměstnanců, kde se nacházejí a kolik těch zaměstnanců v jakých věkových kohortách tam je. K tomu je předpoklad naplněn, nejdříve však k 1. 4., tzn. kdy poprvé bude jednotné hlášení zaměstnavatele. A na základě toho se teprve vyhodnotí, jaká situace je, kolik lidí tam je apod.
My sice umíme pocitově říct, co by bylo tak možná nej, ale v této chvíli se jakékoli specifikace, které by to být měly, tak se zdržujeme právě proto, že považujeme za důležité, aby bylo to ve shodě, abychom našli taková rizika, která budou průchozí pro obě strany. A z tohoto pohledu budeme očekávat ty první výsledky jednotného hlášení pro zaměstnavatele.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já jenom připomenu, že vlastně jak to bylo v minulosti přijato. Bylo to pozměňovacím návrhem čtvrt hodiny před koncem druhého čtení, kde se najednou zúžily ty náročné profese na 14 000 lidí během tady této krátké doby bez jakékoli, bych řekl, diskuse a bez jakýchkoli dalších dopadů. Jako damage control byla právě přijata ta úprava ohledně penzijního připojištění, která také není dokonalá, kterou v tuto chvíli také nějak bude zdokonalovat i Ministerstvo financí.
Takže za mě je skutečně férové otevřít tu otázku ohledně náročných profesí a rizik, které s tím souvisí. Ale právě proto, že budeme mít do budoucna ten nástroj jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, tak se chci opřít opravdu o tvrdá data, o jasná fakta a ne, jak tady naznačil pan kolega Středula, o pocity, kterými právě tady toto přijato bylo. To nemůžeme.
Roman Ďurčo, předseda odborového svazu KOVO: Jenom, jestli můžu k tomu dodat, že právě proto jsme se dohodli, že počkáme na to jednotné měsíční hlášení těch zaměstnavatelů, abychom vůbec věděli, kolik v těch čtyřech rizicích, v té trojce, o kolik se jedná zaměstnanců. My si potom dopočítáme ty parametry, které dneska říkají, že o deset let dříve může jít třeba 2 200 směn. To je potřeba dopočítat, a pokud to vyjde, to číslo, nějak pozitivně, že se začneme bavit o tom, že tam nějakým způsobem dáme další dvě rizika. Takže si myslím, že jsme se dohodli férově, že tady to je potřeba ocenit a využít toho měsíčního hlášení těch zaměstnavatelů, abychom vůbec věděli v těch čtyřech rizicích, kolik zaměstnanců tam je a pak se můžeme bavit o tom, že to budeme rozšiřovat.
Nicméně my jsme i s tou minulou vládou byli dohodnuti na tom, že postupně se budou začleňovat další a další rizika, ale to, jak to tady dopadlo potom během opravdu patnácti minut ve Sněmovně, že to jde z třetího pilíře, a i my jsme dlouhodobě říkali, že my v kolektivních smlouvách třetí pilíř máme nějakým způsobem ošetřený, takže my s tím nesouhlasíme a nechceme hlavně dopustit to, aby ti lidé, kteří dneska pracují v těch náročných profesích deset, dvacet let, aby byli nějakým způsobem z toho systému vyňati.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: Jestli ještě můžu krátký komentář za zaměstnavatele. Jednak upřesnění k tomu, že došlo k tomu, že z té čtvrté kategorie je to 14 000 lidí, v té třetí kategorii je zhruba 108 000 lidí, pokud by to byla všechna rizika, tak je to nějakých 300 000, 330 000, 350 000 lidí plus.
My souhlasíme, aby byla vedena ta diskuse. Jenom ale připomínám za nás, že ten povinný příspěvek u těch 108 000 lidí platí dva a půl měsíce. Počkejme si, až bude platit celý rok 2026. Udělejme nějakou analýzu, co to znamená, kolik těch lidí tam opravdu je. Protože samotná skutečnost, že je ten člověk zařazen do třetí rizikové kategorie, neznamená, že ten příspěvek má. Musí se splnit tři další kumulativní podmínky. Musí si o to požádat, musí tam být ve třech a více směnách, musí ta kritická nebo krizová činnost být v převažující části směny apod.
Souhlasím s tím, že jednotné měsíční hlášení nám dá další obrázek. Mj. nám unikátně dá, jaký je zdravotní stav jednotlivých pracovních profesí, jaká je nemocnost jednotlivých pracovních profesí, úrazovost. To, co jsme před tím neviděli, tak uvidíme. Ale buďme realisté. Prvně to uvidíme někdy až na konci května, protože to bude nabíhat. Na ten systém jednotného měsíčního hlášení ještě řada softwarových firem není připravena. Budou se tam dohlašovat ty věci, bude se to dočišťovat a prakticky až někdy zase koncem roku uvidíme ta data, která pak budou očištěna třeba i o to letní období. To bude podobné, jako když se zaváděla evidence DPP, tak červenec, srpen to bylo úplně mimo, protože nám to jako nic neřeklo.
Takže my také chceme diskutovat, ale myslím si, že je potřeba jednak mít data alespoň za úplný kvartál, ne-li jedno pololetí v rámci JMHZ, že je potřeba vyhodnotit to, co tady rok platí, a že je potřeba také nějakým způsobem vyhodnocovat ty dopady, a teď pozor, nejenom na to hospodářství, zaměstnavatele, ale i na ty zaměstnance a jejich zdraví. Vést ten dialog oboustranně.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě dotaz ČTK? Tak pokud je to všechno, děkujeme vám za pozornost a přejeme vám hezký zbytek teď už podvečera, večera. Děkujeme, na shledanou.
