Tiskové konference
21. 8. 2009 13:23
Tisková konference po mimořádném zasedání vlády, 21. srpna 2009
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, začíná tisková konference po mimořádném zasedání vlády České republiky, která se zabývala změnou usnesení z 8. listopadu 2006 číslo 1271 o pandemickém plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantu viru a to ve znění vládních usnesení z 22. června letošního roku. Na tiskové konferenci vítám premiéra Jana Fischera, ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou a její spolupracovníky, hlavního hygienika pana doktora Víta, náměstka ministryně pana Schneidera a šéfa právního oddělení Ministerstva zdravotnictví pana Mgr. Kotrise. Prosím pana premiéra o úvodní slovo.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dobré ráno. To že se dneska vláda sešla mimořádně vyplývá ze skutečnosti, že firmy, s kterými do poslední chvíle probíhala velmi intenzivně a velmi náročná jednání. Jejich průběh vám ještě zástupci Ministerstva zdravotnictví přiblíží. Ty firmy daly najevo, že jednání končí dneska po dvanácté hodině a v případě že by nebylo k dispozici jasné stanovisko české vlády, tak z toho vyjednávání odstupují a tím pádem by nebylo již o čem mluvit a o čem jednat. Vláda při svém rozhodování posoudila velmi náročných 5 variant, které ministryně zdravotnictví a její tým vládě představila. Přihlíželi jsme tomu dosavadnímu průběhu a rozvoji tohoto onemocnění v Evropě, na celé planetě, přihlédli jsme k prognóze jeho geografického posunu, přihlédli jsme tomu, jak toto onemocnění zatím probíhá v České republice. Posoudili jsme finanční aspekty věci, posoudili jsme schopnost firem, schopnost firem dodat vakcíny v rozumném termínu tak, aby to očkování, ta prevence ještě byla účinná. Přihlédli jsme ke skutečnosti, že v současnosti už nevedeme jednání o rezervaci výrobní kapacity, ale s ohledem na dosavadní vývoj jednání, vedeme debatu nebo vyjednáváme s firmami o nákupu vakcíny. Rovněž jsme si velmi důkladně nechali předložit expertizu na působnost vakcíny na tom, jak je použitelná pro dětskou část populace či nikoliv. Dotkli jsme se i tématu výběru tzv. kritické infrastruktury, která byla měla být oočkována a závěrem této debaty a na základě variant a argumentů ve prospěch či neprospěch jednotlivých variant jsme se nakonec shodli na variantě, která spočívá v nákupu jednoho milionů dávek vakcíny, jednoho milionu dávek vakcíny. To znamená pro očkování, protože se to očkování fázuje na dvakrát, očkování první a očkování druhé. Jsou to tedy dávky rezervované pro půl milionů občanů České republiky. Firma se kterou budeme vlastně sjednávat nebo podepisovat kontrakt bude firma GSK, protože tato firma nám garantuje to, že vakcíny může dodávat už v podzimních měsících, zatímco u druhého případného smluvního partnera, firmy Novartis jsme neměli jistotu termínu dodání vakcín a mohl by se posouvat někam až do ledna nebo i dokonce následujících měsíců, kdy už by to mohlo být pravdu opravdu zbytečné. Takže to je z mé strany vše, to je dnešní usnesení, dnešní usnesení vlády a podrobnosti z jednání s těmi firmami vás jistě zaujmou a o charakteru smluv, to vás bude informovat paní ministryně zdravotnictví. Je samozřejmě připraven hlavní hygienik, aby vás seznámil s dalšími detaily průběhu onemocnění v tu i cizozemsku další spolupracovníci Ministerstva zdravotnictví. Já zatím děkuji za pozornost.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím paní ministryně, máte slovo.
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Dobré dopoledne, já bych ráda na úvod řekla, že rozhodnutí i strategii ČR a dalším postupu vůči případnému výskytu pandemického typu chřipky cenu považoval za tak závažné, že jsem bez stanoviska projednávání vlády odmítla podepsat smluvní kontrakty. Těch důvodů je samozřejmě několik, proč je to tak obtížné a závažné. První důvod je ten, že my více než měsíc jednáme a původně jsme začali vyjednávat se třemi výrobci vakcín, oslovili jsme všechny. Jednání zpočátku vypadala, že dospějeme k nějakému kompromisu, protože předložené smlouvy byly pro stát velmi nevýhodné. Já jsem opakovaně sdělovala české populaci, že se budu snažit abysme nakoupili registrovanou vakcínu v průběhu času, kdy to projednávání s firmami pokračovala, tak bylo konstatováno, že v době kdy bude potřeba populaci očkovat, tak nebudou ještě provedeny úplné, to znamená klinické testy, této vakcíny a bude pouze její technická část k dispozici, respektive část té registrace a i to je důvod proč jsme nakonec jednání vedli dlouho a proč jsme nakonec zvolili variantu o které hovořil pan premiér. Já jsme považovala za velmi neseriózní postoj těch firem ve chvíli, kdy bylo na začátku jednání konstatováno, že je ochota dospět k jakémusi kompromisu, kdy by rizika a prospěch České republiky byly v rovnováze, ale po více než měsíci jsme se dostali v podstatě na začátek. To je i důvod proč jsme zvažovali i odmítnutí dalšího postupu v těch smluvních vztazích a je to také důvod proč jsme dostali ultimátum, že buď tedy se vyjádříme k tomu návrhu smlouvy v termínu, který firmy stanovily a nebo oni odstupují do té nabídky a prodají výrobní kapacitu respektive očkovací látky jinde. My jsme na vládu předložili materiál, který velmi podrobně analyzoval ten odborný rozměr tohoto problému, to znamená jak pandemie vypadá, jak probíhá, ale dali jsme také vládě všechny informace o tom, jaká jsou rizika smluvních vztahů a vláda dostala k dispozici návrhy smluv. Po diskusi, která byla v těch rovinách o kterých hovořil pan premiér jsme se nakonec rozhodli, že tedy nakoupíme vakcínou pro půl milionu obyvatel s tím, že zpřísníme kritéria výběr osob kritické infrastruktury a pro výběr osob zdravotně rizikových a budeme dál pokračovat v opatřeních, která souvisí s výskytem tohoto onemocnění a která jsou efektivní a odpovídají i klinickému průběhu tohoto onemocnění. To znamená, za prvé, doporučíme české populaci, aby se očkovala proti sezónní chřipce, která má stále na celém světě závažnější průběh a oslabuje samozřejmě toho nemocného v době, kdy může být souběh obou onemocnění a tím pádem se stává citlivější i na nový typ chřipky. Budeme dále jednat s kraji a se všemi resorty o zajištění akceschopnosti pandemických plánů. Tam jde zejména o to, aby byly k dispozici zdravotnické služby v případě, že by onemocněl větší počet osob. Budeme dále jednat s výrobci antivirotik a samozřejmě budeme dále sledovat i situaci s výrobou vakcíny. Já bych teď poprosila pana magistra Kotrise, vedoucího odboru právního Ministerstva zdravotnictví, aby vás seznámil v několika bodech s úskalími smluvních vztahů, které jsme diskutovali.
David Kotris, vedoucí právního oddělení ministerstva zdravotnictví: Dobrý den, jestli mohu, pokusil bych se shrnout. Průběh těch negociací byl, jak řekl paní ministryně. Jednalo se přes měsíc, firmy nám daly minimální prostor abychom uplatnili naše připomínky, jak je to standardní na ministerstvu zdravotnictví i jiných resortech, jak nám jasně velí zákon o majetku státu. Firmy trvaly na svém, nešlo do smlouvy prosadit instituty typické pro státní správu jako například sankce či dostatečné garance. To je nevýhodnost všech těch smluv, které byly šablonovité. My víme, že podobné smlouvy obě dvě firmy, respektive všechny tyhle firmy předkládají i v jiných členských státech, čili tady jsou pevné mantinely vlastně naše připomínky jak tyto standardní rámec zdravotnictví míní že zlaté nebojte nám velí jasně zápornou ve vztahu k velmi trvali na svém než smlouvy vsadit cesty typické pro státní správě příklad samce nebude dostatečné garance to je nemravnost odstranit všechny suterény své movité mi než podobné smlouvy obě 2 firmy nebo respektive všechny vyhotovené představení jiný členský stát ve činy tady jsou velice pevné mantinely ani právníci tyto věci komunikovali tedy do mateřských zemí s jejich korporátními právníky, o to byl ten proces vyjednávání složitější. Co se týče nevýhodnosti těch smluv, o kterých mluvila paní ministryně, asi nejzásadnější je nedostatek sankcí ze strany státu vůči firmám a je to přechod odpovědnosti státu za negativní vedlejší účinky vakcinace. To se týká náhrady škody za újmu na zdravím, případná úmrtí. Na tomto bodu trvaly všechny firmy, tento bod nešel dopustit. Co se týče záruk, ty smlouvy jsou postavené tak, že ani záruka za včasnost ani objem ve smlouvách bohužel není, tyto body ze strany státu nešly prosadit.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, panu magistru a o slovo poprosím ještě pana premiéra, kterého v zápětí z tiskové konference s ohledem na další program omlouvám.
Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já se velmi omluvám, bylo to mimořádné zasedání vlády a mimořádně mi vstoupilo také do programu, který jsme měl na dnešek. Jenom bych chtěl zdůraznit jednu věc, že součástí toho usnesení je též ukládací část, paní ministryně to tady naznačila, ale chtěl bych to zdůraznit, tím dnešním rozhodnutím nekončí samozřejmě starost státu, ministerstva, vlády o další přípravu opatření proti výskytu pandemické chřipky a proto jsme paní ministryní uložili aby ve spolupráci s dalšími ministerstvy předložila vládě komplexní informaci do 15.9. tohoto roku. Čili velmi pečlivě ten vývoj sledujeme a paní ministryně už zmínila, je tam nezastupitelná a velmi vážná role krajů a my si velmi zakládáme na tom, aby komunikace s nimi byla velmi intenzivní, efektivní a pravidelná. Já vám děkuji za sebe za pozornost a běžím, abych tak řekl na další stav.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji.
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Já bych v tuto chvíli požádala ještě o slovo pana hlavního hygienika a to z toho důvodu, aby vám popsal ještě opakovaně o čem je nový typ chřipky, respektive jak onemocnění probíhá, jak v porovnání se sezónní chřipkou, jaká je jeho závažnost, protože se obávám, že ten obraz a informace v populaci, které o tomto onemocnění jsou, neodpovídají úplně tomu jak je nebezpečné pro zdraví člověka. Takže poprosím pana hlavního hygienika.
Michael Vít, hlavní hygienik ČR: K dnešnímu dni máme v České republice potvrzeno 217 případů. Je to potvrzeno virologicky, v celé EU je 40 400 takto potvrzených případů, z nichž bohužel, u 73 došlo úmrtí. Zatím ty průběhy tohoto onemocnění jsou obrazem lehkého klinického obrazu běžné sezónní chřipky s tím, že může být i ten středně závažný průběh, přibližně asi u dvaceti pěti procent těch nemocných v Evropské unii bylo podáno antibiotikum, jinak byla léčba naprosto symptomatická, která je běžná u sezónní chřipky. V České republice zatím ten vývoj kopíruje vývoj v rámci Evropské unie. Hlavní skupiny věkové, které jsou postiženy v České republice jsou děti od patnácti let přibližně s dospělými do 50 let. V České republice ještě nedochází k přenosu mezi lidmi. Jsou to ojedinělé sporadické případy. Česká republika má dostatek anitivirotických přípravků pro léčbu. My jsme projednávali se všemi lékařskými skupinami, ať je to společnost praktických lékařů, společnost lékařů dětských lékařů. Naprosto jasně jsme se domluvili o systému diagnostiky a léčby těchto pacientů, ajk by se na naše nejvyšším stupni, na infekční kliniky a infekční oddělení dostávaly nejzávažnější případy. Chtěl bych říci, žev našem pandemickém plánu za období pandemie, to je období, které může trvat 3-4 měsíce, se uvažuje, že by mohlo dojít k hospitalizaci mezi 30-40 000 lidmi. Naprosto garantuji, že pro tyto lidi máme dostatek anitivirotických přípravků pro léčbu. Pro tyto lidi máme 2,5 milionu antivirotik. To znamená, jsme schopni tyto lidi pokrýt včetně jejich kontaktů se závažnými chronickými nemocemi. Čili tady toto určitě nebude v této oblasti nějaký zásadní problém. Na druhé straně bych chtěl zdůraznit co tady sdělila paní ministryně, že může dojít k souběhu té běžné sezónní chřipky a EU a WHO i my s našimi vědeckými společnostmi jsme se domluvili, že je nutno u chronických pacientů zvýšit proočkovanost v ČR, protože tak zabezpečíme dobrou obranyschopnost toho organismu a tento organismus, když by se pak setkal s tou novou variantou, bude mít dost vlastního obranyschopnosti, aby si s tou novou variantou poradil To je důležité opatření, které má vedlejší vysoký účinek právě na snižování výskytu té pandemické varianty mezi českou populací. Jinak rozpracováváme a existuje celá řada nefarmakologických opatření, která je možno zavést v této společnosti, abychom minimalizovali i bez toho zvýšeného očkování ty dopady pandemické chřipky.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, teď bych dal prostor pro vás a vaše dotazy. Prosím. Televize Nova.
Televize Nova: Já jsem se chtěl zeptat, jak byste okomentovali to, že vás zatlačila ta firma do kouta? Využila tak trochu situace, že existuje panika ve světě a proto nastavila takováto tvrdá pravidla? Jak chcete zajistit, aby se lidé očkovali více proti té běžné chřipce?
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Určitě. Máte pravdu v tom, že firmy jsou si vědomi, vysoké poptávky, která nás daleko převyšuje výrobní kapacity, to je postavení kterého oni v tuto chvíli jistě využívají a souvisí to i s tím že celý ten problém je medializován víc než si zaslouží. To je patrno z toho odborného popisu pana hlavního hygienika. Já samozřejmě, omlouvám se, vypadla mi druhá část dotazu. Ano. Už v tuto chvíli jsou pacienti, kteří mají zdravotní riziko, jsou očkováni proti sezónní chřipce a pokud ta indikace je v pořádku, je toto očkování hrazeno ze zdravotního pojištění a jsou podobném režimu očkovány i skupiny zdravotníků, kteří třeba nepečují o pacienty na anesteziologicko-resuscitačních oddělení nebo oddělení pro dlouhodobě nemocné právě proto, aby se zamezilo šíření sezónní chřipky. Je ale určitě důležité říci, že by bylo dobře, aby občané, kteří zvažují že se naočkují sami, z vlastního rozhodnutí, na vlastní náklady, aby toto rozhodnutí co nejdříve dali najevo buď svým praktickým lékařům, případně jiným lékařem ke kterým dochází, aby byl čas zajistit vakcínu, protože máme sice srpen, ale očkování proti sezónní chřipce nastupuje v těch podzimních měsících, aby bylo dost času ho zajistit.
Česká televize: Původně se mluvilo, paní ministryně, o tom, že by ta očkovací látka měla být pro čtvrtinu poluce a že by to mělo stát miliardu korun. Kolik bude stát ta vakcína pro půl milionu lidí? Jednání s firmou Baxter byla ukončena proto, že neměla evropskou registraci. Zajímalo by mne, zda firma GSK jí má.
Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví: Rozpočtový dopad varianty, kterou zvolila dnes vláda oproti těm původním je zhruba 200 milionů korun, které bude stát nákup této očkovací látky a bude rozložen v letech 2009 a 2010. Pokud to vezmeme součtově, původní varianta současná, zvolili jsme variantu, která pro státní rozpočet je výrazně úsporná.
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Teď bych poprosila pan náměstka, aby se vyjádřil.
Michael Vít, hlavní hygienik ČR: Jestli mohu k dotazu na Barter. My jsme jednali opakovaně už v počátku května a ty diskuse skončily na základě toho, že tato firma nechtěla vzít garance za vedlejší účinky. Jinak firmy, se kterými jsme jednali měly tu technickou autorizaci u evropské autority pro léčiva. V současné době u těch forem probíhá další studie už klinického testování.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím váš dotaz.
Radio Impuls: Paní ministryně, vy jste moc neodpověděla na to, jak motivovat ty lidi, aby se nechali očkovat proti té sezónní chřipce. Druhá věc, nebylo možné obrátit se na firmy v zahraničí, aby se vláda nemusela nechat zahnat do kouta a podepsat pro ni ne možná příliš výhodnou smlouvu.
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: My jsme oslovili všechny výrobce této vakcíny.
Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví: Já jen doplním, abyste si uvědomili, že otázka pana redaktora Keblůška byla na místě. Těch výrobců není nekonečně mnoho. Ta skutečnost je taková, že jsou pouze čtyři výrobci na světě a jejich kapacita je výrazně limitovaná, nedosahují ani třetiny toho, co by vyspělý svět mohl poptávat. Ta analýza je přesně na místě, výrobců není mnoho, jsou jen čtyři.
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Co se týče motivace, my spoléháme na to, že populace jednak sleduje tisk, proto jsme také na tiskových konferencích, které v minulosti byly požádala o to, abyste to udělali, já vám za to děkuji. Pro tu motivaci hraje i to, že ta vakcína je poměrně levná, stojí do 200 korun, tedy i ta individuální investice není tak velkou zátěží a my budeme v té informovanosti a v tom objasňování, proč je to výhodné pokračovat. To je v tuto chvíli asi maximum z těch motivačních hledisek, co můžeme udělat.
Michael Vít, hlavní hygienik ČR: My jsme se tím zabývali v rámci EU, kdo nejlépe může motivovat chronické pacienty. Ze studie, kterou dělala Evropská skupina pro běžnou chřipku je, že to jsou praktičtí lékaři. My jsem s nimi mluvili, jsme s nimi domluveni, že od září se budou naši kolegové účastnit všech jednání praktických lékařů ve všech regionech, ve všech okresech, kde opět bude toto preferováno. Jinak, jestli jsem dobře informován, osmého září bude Asociace inovativního farmaceutického průmyslu tiskovou konferenci právě k podpoře sezónního očkování proti chřipce.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, je nějaký další dotaz?
Televize Nova: Já se vrátím k těm počtům. Mluvilo se o čtvrtině, teď půl milion. Je to z důvodu, že ta firma není schopna dodat víc nebo je to z úsporných důvodů?
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Důvody nejsou, abychom uspořili, ale jak jsme se zmiňovali, tak úskalím těch smluvních dohod je i garance termínu a garance objemu. Vzhledem k tomu, že firma GSK ve svém návrhu smlouvy říká, že bude schopna dodávat vakcínu už v září. Firma Novartis je schopna, říká to ve smlouvě a negarantuje ten termín, začít dodávat v lednu. My se obáváme toho, že to bude pozdě. To je jediný důvod proč si říkáme že využijeme jiných prostředků k tomu, abychom minimalizovali následky tohoto onemocnění a zabránili jeho vzniku a podpořili populaci v tom, aby i ona sama podnikla některé preventivní kroky. To je jediný důvod. My jsme museli zvažovat i to, že v případě, že budeme očkovat půl milionu lidí, mlže se u půl milionu lidí vyskytnou vedlejší příznak tohoto očkování, protože jak jsme sdělili firmy negarantují náklady spojené s náhradou škody. V případě, že bychom očkovali 2 miliony osob, tak si spočítejte o kolik je to riziko větší. My jsme posuzovali dvě misky. Jendo je zdravotní přínos, respektive to, čím ochráníme populaci a to co riskujeme. Co budeme muset finančně vydat a jednak to, jaké riziko v případě dalších přidaných nákladů mže být.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě Česká televize.
ČT: Já bych se zeptala, kdo tedy bude očkován? Budou si to očkování hradit sami? Protože jste říkala, že to není finančně náročné.
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Abychom nesměšovali dvě věci, já se bavila o očkování proti sezónní chřipce. Pandemická vakcína nebude možno si jí koupit, protože tím obchodním partnerem je stát a stát bude určovat kdo bude očkován. Už jsem na začátku řekla, že ten půl milion dávek je určen pro zpřísněný výběr osob kritické infrastruktury. Prioritně zdravotníci, HZS a úzká skupina osob, které budou zajišťovat služby státu, jako policie, vojsko, energetika a další. Vzhledem k tomu, že se jedná o omezený počet očkovacích dávek, už na jednání vlády jsme diskutovali o tom, a budeme dál ladit ty počty, aby byli očkovány skutečně ty osoby, které jsou nezbytně nutné pro chod státu. Podobný postupu bude i u výběru osob se zdravotním rizikem. I tam zpřísníme tu indikaci, abychom skutečně očkovali v případě, že onemocní, hrozí závažné zdravotní problémy.
Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Mluvíme tedy o dvou typech očkování. To rozhodování vlády nebylo jednoduché, jak asi samy slyšíte. Ocitli jsme se v situaci v jaké jsme. Prosím ještě nějaký dotaz, pokud ne, tak vám děkuji za pozornost, děkuji paní ministryni a jejím kolegům a vám za pozornost a kvalitní informace. Nashledanou.