Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 16. září 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády k aktuální povodňové situaci. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády, pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já jsem svolal dnes mimořádné jednání vlády, na které jsme řešili aktuální situaci a také aktuální potřeby těch míst, která jsou postižena povodněmi. Na úvod chci shrnout aktuální situaci a poskytnout nějaký výhled. Shrnu to, jak jsme dosud postupovali a na čem se dnes na tomto jednání vláda shodla.

K aktuální situaci. Za posledních 12 hodin nejvíce pršelo na jihozápadě Čech v oblasti Šumavy, Novohradských hor – srážky 15 až 30 mm. Na ostatním území se srážky pohybovaly nejčastěji v rozmezí od 0 do 17 mm. Celkem ty srážky od středečního večera v Jeseníkách přes 500 mm, uvádím jenom příklady, 450 mm Krkonoše, Jizerské hory 350 mm, a tak bych mohl pokračovat.

Pokud jde o zásahy, nasazení a pomoc, od pátku bylo nasazeno 5 500 z celkového počtu 6 500 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Byly nasazeny stovky kusů hasičské techniky, ať už to byla evakuační Tatra, pásový obojživelný transportér, velkokapacitní cisterny, další speciální technika. Hasičům pomáhá celkem dvanáct vrtulníků. Díky tomu všemu se podařilo evakuovat obrovské množství osob, celkově zatím bylo evakuováno 13 500 lidí, přímo zachráněno bylo více než 600 lidí. Bohužel tři osoby, to už můžeme konstatovat, tři osoby zemřely a sedm dalších se pohřešuje.

Kde je ta situace nejhorší? Nejhorší je v tuto chvíli situace v Ostravě z důvodu protržení hráze na soutoku Odry a Opavy. Velmi složitá je situace také v Jižních Čechách na Lužnici, Malši, Blanici, kde dojde k opětovným vzestupům.

Pokud jde o výhled na další dny, tak srážky do úterního rána se očekávají na Šumavě a v Novohradských horách, to odpovídá tomu předpokladu, který byl už prezentován, že se postupně srážky přesunují více k západu. Na Šumavě a v Novohradských horách očekáváme 10 až 30 milimetrů jinde to bude výrazně méně, do pěti milimetrů. Během úterý lze čekat srážky ještě na jihu našeho území a na jihozápadě, lokálně potom i během úterka na Šumavě kolem 20 nebo až 20 milimetrů. V těch dalších dnech už ta předpověď je mnohem příznivější a lze očekávat pouze do konce týdne jen lokální přeháňky.

K tomu, jak jsme dosud postupovali a jaké to mělo výsledky. V té první fázi, a to je důležité, že byla první fáze, kdy jsme na základě těch modelů a včasného varování z hydrometeorologického ústavu, tak jsme se v té první fázi věnovali přípravě, tvorbě retenčního prostoru v nádržích, aktivaci krizového řízení. Ta druhá fáze měla jednoznačný cíl, a to byla záchrana životů. Pak bude následovat třetí fáze, ke které se teprve dostaneme, a to je likvidace a následné vyčíslení škod. To už bude ta fáze, na které se potom musí podílet obce kraje a samozřejmě i stát.

Mluvil jsem o krizovém řízení, aktivovali jsme krizové řízení včas a tak, aby vše fungovalo podle připravených plánů a taky, aby fungoval ten systém a aby ty jednotlivé stupně řídili ti, kdo je řídit mají. Byla aktivována Ústřední povodňová komise, v jejím čele pracuje ministr životního prostřední Petr Hladík. Následně byl aktivován a pravidelně svoláván Ústřední krizový štáb, v jehož čele je ministr vnitra a první místopředseda vlády Vít Rakušan, který řeší všechny krizové situace – záchrana osob, ochrana majetku, komunikace se samosprávami – a v souladu s krizovým řízením se součástí tohoto Ústředního krizového štábu stala také Ústřední povodňová komise. Fungují v součinnosti krajské obecní krizové štáby, jednotlivé podniky povodí dělají, co mají a řeší úkoly v daných lokalitách. Musím říct, že ten systém tak, jak byl nastaven, tak v této chvíli funguje.

Kdybych měl shrnout ten postup chronologicky, tak nechci jít do nějakých detailů, ale jenom připomenu, že v úterý jsme měli první predikci extrémních srážek. Prakticky od té chvíle jsme začali pracovat. Ve středu se scházely první povodňové komise, vytvářely se prostory v nádržích. Tady se ukazuje i mimořádná důležitost přehrad pro zvládnutí podobné přírodní katastrofy, jaká nás nyní postihla. Začali jsme informovat veřejnost o možných povodních, jednali jsme s hejtmany a vlastně, jak i připomenul ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Marek Rieder, tak poprvé za celou historickou dobu na území České republiky se opatření začala dělat ještě předtím, než ten jev vůbec nastal, a to si myslím, že bylo pro to zvládání důležité. Ve čtvrtek se pokračovalo ve vytváření prostoru v retenčních nádržích s místními opatřeními na úrovni krajů, obcí. Pak už ta situace probíhala tak, jak jste všichni mohli vidět prakticky v přímém přenosu.

My jsme dnes před jednáním vlády s panem prvním místopředsedou Vítem Rakušanem navštívili postižené oblasti. Byli jsme v Jeseníku, podařilo se nám dostat i do obce, která je komunikačně odtržená, Mikulovice. Na místě jsme získali jasnou představu o rozsahu škod, ale hlavně jsme mluvili se starosty, s hasiči, s krizovými štáby a získávali jsme informace o tom, co je potřeba zlepšit, co je potřeba udělat rychleji, co oni potřebují v té dané chvíli, a i s touto znalostí té praktické situace na místě jsme se dnes účastnili mimořádného jednání vlády.

O čem dnes vláda rozhodla. Rozhodli jsme o tom, že jsme připraveni poskytnout dostatek peněz na obnovu území, které postihly povodně. My v těch dalších dnech budeme dostávat informace o tom, jaké ty škody vlastně jsou, jaký je jejich rozsah, co je potřeba udělat i z toho finančního hlediska. Abychom na to byli dobře připraveni, tak jsme dnes rozhodli o vzniku pracovní skupiny, která se bude zabývat financováním rekonstrukce postižených oblastí. V čele této pracovní skupiny bude ministr financí Zbyněk Stanjura a členy pracovní skupiny budou jednak ministři, kteří jsou z těch postižených regionů, a jednak všichni, kterých se to gesčně týká.

Pro nás je důležité, a to je úkol pro tuto pracovní skupinu, nastavit funkční, jednoduchý, pochopitelný a jednotný způsob financování obnovy a rekonstrukce postiženého území. Primárním příjemcem této pomoci budou potom samosprávy.

Já už jsem to zmínil, tu nutnost spolupráce, která musí pokračovat i v těch dalších fázích, mezi obcemi, státem a kraji. V případě financování bych tady přidal ještě jeden subjekt, a to jsou pojišťovny, které mají také v tomto smyslu důležitou funkci a už začaly pracovat. Podle informací České asociace pojišťoven bylo za dnešek nahlášeno skoro 9 000 pojistných událostí za více než jednu miliardu korun, a to co je důležité: Pojišťovny jsou připraveny vyplácet klientům zálohu během jednoho až dvou dnů a nebudou čekat na likvidace a všechny ty úplně standardní procesy, které v této chvíli by tu situaci zdržovaly, takže během jednoho až dvou dnů už se klienti od svých pojišťoven mohou dočkat vyplacení záloh. Zabývali jsme se tedy tím, jakým způsobem budeme financovat a jak budeme postupovat v případě financování rekonstrukce postižených oblastí.

Další věc, o které jsme rozhodli, se týká státních hmotných rezerv. Vláda dnes rozhodla, aby Správa státních hmotných rezerv poskytla pohonné hmoty prostřednictvím odběrové karty pro Policii české republiky, Hasičský záchranný sbor, Armádu České republiky v souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací, aby poskytla pohotovostní zásoby, které jsou naprosto nezbytné pro postižená místa. To jsou třeba provizorní mosty, to jsou cisterny, to jsou elektrocentrály, to jsou vysoušeče.

Dále jsme rozhodli, že Správa státních hmotných rezerv poskytne humanitární zásoby pro fyzické osoby, které zasáhla velká voda, zase typicky jsou to lůžka, spacáky, základní hygienické potřeby. Vláda také aktivuje speciální systém, do kterého vidí starostové, ti zadají poptávku a Správa státních hmotných rezerv jim to ihned poskytne.

Vláda také na návrh paní ministryně obrany Jany Černochové rozhodla o povolání vojáků Armády České republiky k likvidaci následků pohromy. Povoláno bude maximálně 2 000 vojáků, ženisté by měli být speciálně vyčleněni pro stavbu mostů, což je věc, která je pro obnovení komunikace a pro to, abychom měli spojení s těmi odříznutými obcemi, naprosto zásadní.

Chtěl bych také velmi ocenit to, že se nám dostává velké solidarity ze zahraničí, a to nejenom projevů účasti, ale také nabídky konkrétní pomoci. Já mám v tuto chvíli na stole nabídku asi ze sedmi států včetně Ukrajiny, Izraele, Spojených států amerických, chtějí pomoct i sousední regiony, saský premiér, bavorský premiér nabídli svoji pomoc.

Já jsem dnes telefonicky hovořil s polským premiérem Tuskem. Polsko je také zasaženo povodněmi. Bavili jsme se jednak o spolupráci našich záchranných jednotek, záchranných systémů, která zatím funguje výborně, ale bavili jsme se také o určitém společném postupu, který by mohl vést k tomu, abychom využívali evropské finanční prostředky na řešení následků těchto povodní. Dnes jsem také telefonicky hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen právě o této věci.

Chtěl bych velice poděkovat také občanům a firmám, kteří přispívají svými dary, nabídkou finanční pomoci, nabídkou jiné pomoci. Tato společenská solidarita je velice cenná. Obrátilo se na mě i několik podnikatelů, významných podnikatelů s tím, že chtějí v této těžké situaci pomoci. Chtěl bych zvlášť poděkovat všem těm – dělám to po několikáté, dělám to znovu, dělám to rád a dělám to s naprostým přesvědčením – chtěl bych poděkovat všem, kteří zasahují v terénu, kteří řeší tu situaci přímo v terénu. Ať už jsou to hasiči, policisté, všechny složky integrovaného záchranného systému, starostové, ti dobrovolníci, chtěl bych poděkovat i všem občanům, kteří respektují situaci, vojáci, respektují situaci, snaží se jednat odpovědně a pomoci.

Ta situace vůbec není lehká, je náročná fyzicky, psychologicky, ta míra devastace, která je způsobena tímto živlem, vodou, je mimořádná v některých částech naší republiky, opravdu mimořádná. Stejně tak je mimořádné nasazení, profesionalita, odhodlání lidí, kteří s těmi následky bojují, zaslouží si náš respekt, zaslouží si naše poděkování a zaslouží si také naši veškerou podporu a v tomto duchu vláda jedná, a proto jsme udělali i ta rozhodnutí, která jsme udělali a budeme v nich pokračovat.

Část vlády zítra navštíví také Moravskoslezský kraj a budeme pokračovat v té debatě s těmi, kteří jsou postiženi, abychom mohli přesněji cílit naše kroky, naše rozhodnutí a dělali přesně to, co je potřeba a co lidé, kteří si musí poradit s těmi následky této velké přírodní katastrofy, co tito lidé potřebují.

Poslední informace ode mě, to je téma, které je v poslední době diskutováno, otázka, zda se volby uskuteční – volby krajské a volby senátní, které jsou před námi v tomto týdnu, zda se uskuteční v plánovaném termínu. Odpověď je v tuto chvíli jednoznačná: Uskuteční se v plánovaném termínu.

Není to jenom proto, že případný odklad by byl velmi, velmi komplikovaný. Předpokládá určité kroky, které bychom museli udělat a následné schválení Parlamentem. Čili už to z hlediska času by bylo komplikované. Ale je to proto, že jsme přesvědčeni, i po debatě s lidmi z terénu i po znalosti té situace, tak jak je, že jsem schopni volby zajistit.

Existují zde alternativy, jak pomoci tam, kde jsou ty problémy v tuto chvíli velké. Můžeme pomoci v těch zasažených místech s organizací. Byla na to zřízena pracovní skupina na Ministerstvu vnitra, která už od včerejška pracuje na tom, aby byly co nejmenší komplikace, aby se všechny ty problémy, jak se objevují, tak aby se vyřešily, abychom ten průběh voleb, řádný průběh voleb na celém území České republiky byli schopni i v těchto těžkých podmínkách zajistit.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký večer, vážené dámy, vážení pánové. Mnoho z toho, co jsem tady měl připraveno, už řekl pan premiér. Já to určitě opakovat nebudu, jenom bych chtěl říci, že ten Ústřední krizový štáb už se sešel třikrát. Zítra by mělo být jeho další zasedání a práce toho Ústředního krizového štábu teď v žádném případě nekončí. Stále v těch dvou krajích v České republice a v jedné obci s rozšířenou působností a jejím okolí je vyhlášen stav nebezpečí, to znamená nějaký krizový stupeň, na který my z té centrální úrovně reagujeme, musíme reagovat a troufám si říct, že ta reakce je efektivní a je koordinovaná.

Já jsem dnes přednesl celkovou zprávu o tom, co už Ústřední krizový štáb vykonal. Nakonec se dostanu i k tomu, jaká by měla být ta další fáze jeho působení. Je potřeba si opravdu uvědomit, že ten rozsah povodní, které nás postihly, je obrovský. My dneska s panem premiérem v Mikulovicích a okolí jsme se bavili s pamětníky a ti říkají, že ten rozsah je prostě větší, než byl v roce 1997, ale ztráty na životech, ztráty na zdraví lidí jsou prostě menší. Ukazuje se, že ta dobrá příprava, dobré predikce, které jsme měli, a dobrá práce s těmito daty i v té přípravné fázi ze strany vlády a krizových orgánů určitě měla i v těch regionech svůj efekt. Ale je potřeba si představit tu realitu, jaká tam je.

V té vesnici, kde jsme byli, v Mikulovicích, je tam cítit plyn, nejde tam elektřina, nebyl tam mobilní signál, nejde tam vodovod, respektive voda je kontaminována, studně také. To jsou všechno ty danosti toho všedního dne a je dobré, že v této chvíli už se všechno rozjíždí. Ještě během dneška už do této obce, a ne protože jsme tam byli, ale protože je to součást systému, týká se to i jiných izolovaných obcí, bude doručen generátor, který umožní výrobu elektrické energie. Bude tam doručena letecky, jakmile to letové podmínky dovolí, pitná voda, a to tak aby odpovídala těm 4,5 l vody na osobu a na den, jak normy velí.

Tedy snažíme se teď v téhle chvíli řešit ty absolutně nejakutnější potřeby a problémy, které lidi v těchto velmi postižených regionech, mnohdy izolovaných vesnicích tíží. A to je jednoznačně voda, to je jednoznačně elektrická energie, to je jednoznačně mobilní signál, aby prostě mohli komunikovat s okolním světem.

Bylo dobré se setkat s tím krizovým řízením na úrovni ORP, s velmi schopnou paní starostkou Jeseníku, s panem starostou v Mikulovicích a poslechnout si, kde oni vidí ty praktické problémy. Mimochodem třeba ta rychlejší distribuce cisteren, na kterou dneska bylo také upozorňováno, ta tím rozhodnutím vlády, které jsme dneska učinili ve vztahu k státním hmotným rezervám, bude výrazně zlepšena a zrychlena, celý ten proces se zrychlí.

Hasiči mají za sebou víc než 20 000 událostí a jenom pro porovnání, za celý loňský rok hasiči měli něco nad 170 000 událostí a teď jenom od začátku povodní už je to přes 20 000 mimořádných událostí. Je to obrovské nasazení. V současné době, teď v těchto chvílích, běží stovky mimořádných událostí, přesně 869 po skončení vlády, možná už jich je v téhle chvíli zase o něco více. Sice voda v mnoha krajích už pomalu klesá, ale ta těžká situace, povodňová situace zůstane. Těžká situace, o tom určitě bude informovat pan ministr Výborný, bude v jižních Čechách, kde ještě ta kulminace může přijít.

My jsme byli v té první fázi, přípravné, potom v té fázi záchrany lidských životů, ta už na většině míst, ne na všech, pomalu končí. Teď je to ta fáze logistická, to znamená co nejdříve dostat všechny potřebné komodity k lidem i v těch nejizolovanějších oblastech. No a potom přijde ta další fáze, na kterou se musí připravovat i Ústřední krizový štáb. To je ta, kdy se postupně přesunou i činnosti složek integrovaného záchranného systému k těm činnostem obnovy, včetně organizace dobrovolnické činnosti.

My velmi prosíme, aby se tady nekonaly žádné živelné nájezdy lidí, kteří to myslí dobře. Počkejte, prosím, na organizovanou dobrovolnickou činnost. Máme zkušenosti, respektive hasiči, policisté, po tornádu. Lidé to mysleli dobře, ale finálně občas někdy nekoordinovaně mohou způsobit komplikace právě i záchranářům při organizaci těchto náročných logistických operací. Zapojuje se výrazně armáda, za to děkujeme, o tom pohovoří určitě podrobněji paní ministryně obrany.

Jak už řekl pan premiér, zajištění voleb, existuje k tomu speciální skupina. My během zítřka se pokusíme popsat po Ústředním krizovém štábu i některé detaily a odpovědi na otázky, které teď získáváme z terénu. Ale byli jsme v komunikaci i s Asociací krajů a drtivá většina hejtmanů si v téhle chvíli myslí, že volby by skutečně proběhnout měly a že ty volby také proběhnout mohou. My pro to uděláme všechno i právě za pomoci hasičů, policie, spolupracujeme s Českým statistickým úřadem, s jednotlivými zástupci krajských úřadů apod. Byla by to velká těžkost legislativní, protože volby je možné odložit pouze v nouzovém stavu a pouze zákonem.

Co se týče té psychosociální podpory, opět díky armádě a díky IZS se do těch nejvíce postižených regionů dostávají psychologové, interventi a lidé prostřednictvím svých starostů, prostřednictvím integrovaného záchranného systému se mohou dostat k jejich pomoci a neměli by se za to stydět. Protože v té těžké chvíli je občas potřeba si požádat o pomoc.

Zároveň budeme pokračovat na ÚKŠ v činnosti na podporu fungování veřejné správy, metodická podpora pro poskytování darů lidem postiženým povodněmi. Zaměříme se na to, aby dostali rychle lidé pomoc, aby rychle měli zpátky svůj bezpečný domov, a proto bude zřízena i pracovní skupina Ústředního krizového štábu, která se právě bude zabývat tou po-povodňovou obnovou. To by asi bylo stručně všechno z Ústředního krizového štábu, Ministerstva vnitra.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji. Jak už tady zaznělo i z úst pana premiéra, vláda dnes na můj návrh schválila nasazení vojáků k likvidaci následků pohromy způsobené povodněmi. Povoláno může být maximálně 2 000 vojáků včetně příslušné techniky. Počítáme i s povoláním příslušníků aktivní zálohy. Nasazení bylo dnes vládou schváleno od 17. září do 31. října 2024. Samozřejmě, pokud by se ukázalo, že po uplynutí této doby bude zapotřebí prodloužit tu naši součinnost, tak jsme také na to připraveni.

Hlavním úkolem nyní bude likvidace následků rozsáhlých a ničivých povodní, které, jak víme, tak od pátku zasáhly velkou část území České republiky. Vojáci budou stavět náhradní přemostění na místě mostů, které poškodily nebo zničily povodně. Takto vlastně to nasazení armády umožní mnohem rychlejší poskytnutí pomoci kriticky zasaženým krajům.

My vlastně po dohodě s Hasičským záchranným sborem, který vede integrovaný záchranný systém, tak v tuto chvíli budeme monitorovat to, co skutečně bude zapotřebí a kde budou naše úkoly. To znamená, že jakmile se dohodneme, že máme s, já nevím, s hejtmanem nebo s někým z Hasičského záchranného sboru, že máme vyrazit do některého z krajů, tak tam vyrazíme.

My jsme zcela úmyslně nedávali omezení na nějaké území. My jsme vlastně dneska na vládě schválili celé území České republiky pro možnost nasazení armády. Ne jako v minulosti, že to bylo jenom třeba zaměřeno na nějaký kraj, protože skutečně není to záležitostí jednoho, dvou krajů, ale bohužel je to záležitostí téměř celé republiky. Konkrétní místo nasazení se bude odvíjet podle potřeby a žádosti hejtmanů a operačních středisek Hasičského záchranného sboru. Ta role koordinátora tady zůstává hasičům. To, že vlastně armáda na tom bude participovat a už participuje, to je jenom posun vlastně v legislativě, že teď budeme odstraňovat následky.

Vy víte, že od pátku 13. 9. jsou kvůli povodním v pohotovosti všechny složky Armády České republiky, které jsou zapojeny do integrovaného záchranného systému, jsou to zejména vojáci 15. ženijního pluku se svojí technikou, že jsme v sobotu vlastně otevřeli operační centrum velitelství pro operace, které plánuje a řídí provádění těch záchranných a likvidačních prací armády ve spolupráci s Hasičským záchranným systémem, že už dnes máme v terénu i bez tohohle toho rozhodnutí vlády, máme v terénu sedm vrtulníků.

Máme tam vrtulníky Sokol, máme tam Mi a dnes odpoledne poprvé vlastně vyletěl i vrtulník Venom. Zítra vyletí osmý vrtulník, také Venom. Takže bez ohledu na toto usnesení, tak vojáci již participují na odstraňování následků povodní. Zachraňují lidské životy. Vidíte je na sociálních sítích opravdu jak ta jejich práce je složitá a jak je častokrát ztěžovaná tím, že se musí opakovaně vracet na některá místa, ze kterých se nechtějí lidé evakuovat. A oni vlastně riskují svoje životy, riskují techniku, riskují vlastně na tom místě jenom z důvodu, že někdo prostě se rozhodl, že nebude dodržovat to, co se po něm žádá pro jeho vlastní bezpečnost a pro jeho vlastní vlastně zájem.

Takže tady bych i já chtěla velmi apelovat na občany České republiky, aby skutečně se drželi toho, co jim doporučují odborníci. Moc dobře vědí, proč to dělají, moc dobře vědí, proč je vyzývali k evakuaci a to, že se tady, bohužel, řada lidí nedokázala poučit z těch minulých povodní a že tady se opakují ty scény, kdy rodina s třemi dětmi prostě se odmítá evakuovat, přestože už skutečně jsou v místě, kde jsou ohroženi na životech všichni, tak to já považuju za naprosto šílené.

V tomto ohledu si myslím, že také bychom v budoucnu se měli zamyslet nad nějakou změnou legislativy. Protože, ano, lidé, kteří slouží v uniformě, jsou připraveni nasadit svůj vlastní život, ale ne za lidskou blbost. Promiňte mi to slovo, že to říkám takto, ale opravdu, když jsem viděla některá videa, některé záběry, tak z toho běhá mráz po zádech. Přesto tam ti naši lidé se opakovaně pro ty lidi, aby je mohli evakuovat, vrací a zachraňují je. Takže tady si myslím, že tohle je něco, co bychom měli mít také na paměti, až někdo bude zpětně hodnotit vlastně nasazení armády.

Já jsem se někde dočetla, že jsme se teda probudili brzo, že tam nasazujeme zítřkem počínaje vojáky. To není pravda. Vojáci tam samozřejmě jsou už od 13., od pátku 13., akorát teď tam jsou jiné jednotky, které budou odstraňovat ty následky. Nevím, co by tam v pátek dělaly bagry, tatry a automobily, které prostě nemohou pomáhat k záchraně lidí, které jsme potřebovali odvážet z těch zón.

Tam opravdu bylo zcela logické rozhodnutí, že jsme tam poslali naše vrtulníky. Jak tady říkal i pan ministr vnitra, tak ten počet těch vrtulníků přibýval prakticky každým dnem. Takže k zítřejšímu ránu bude osm vrtulníků Armády České republiky společně s osádkami nasazeno v tomto regionu. Devátý vrtulník jsme poskytli, nebo respektive on byl v Polské republice, protože naši vojáci jsou v rámci zahraniční mise v Polsku, v rámci Heli Unit na cvičení. A byla jsem včera požádána náčelníkem Generálního štábu polských ozbrojených sil, jestli by tuto jednotku mohli využít, když v Polsku cvičí a ten vrtulník tam je. Tak než aby vrtulník stál někde na stojánce, tak samozřejmě, že se mi zdálo zcela v pořádku a logické, že pomůžeme i našim sousedům, spojencům, protože ty záběry zejména z toho pohraničí i s Českou republikou jsou velmi tragické. Dnes jste určitě zaznamenali obrovské poděkování právě od Poláků, že jsme se do toho také zapojili.

Takže armáda je připravená účastnit se toho jak lidmi, tak technikou. Lidi budou vybíráni z různých regionů včetně aktivních záloh. Ale počítáme, že hlavní gró té práce budou právě ženijní jednotky zejména z 15. ženijního pluku v Bechyni a bude se jednat o těžkou techniku, Tatry, bagr, nakladače a všechno, co bude zapotřebí. Děkuju za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásný dobrý večer, já vás také všechny zdravím. Já jsem dnes vládu detailně informoval o práci Ústřední povodňové komise. My se zítra v devět hodin potkáme už na devátém zasedání, protože byť ta situace na mnoha místech již kulminovala, tedy voda postupně opadá, tak na mnoha místech ještě opravdu situace je složitá. Z toho důvodu se zítřejšího jednání také zúčastní zástupci Moravskoslezského, Olomouckého, Jihočeského a Jihomoravského kraje.

Ta situace, která postihla Českou republiku, není stejná jako při těch povodních v roce 1997 a 2002. Protože kromě Karlovarského, části Ústeckého a části Plzeňského kraje, tak zasáhla celou Českou republiku. Na zbytku území jsme všude zaznamenali třetí povodňové stavy nebo stavy padesátileté či stoleté vody. To je ten zásadní rozdíl.

Ten druhý zásadní rozdíl je ten, že jsme na to mohli být připraveni. Že již v úterý jsme ty informace, výstrahy ze strany Českého hydrometeorologického ústavu měli. Podniky povodí okamžitě zareagovaly, začaly odpouštět a my jsme zavčas informovali a mohli se tedy připravit. ¨

Já tady chci obrovský způsobem poděkovat odborníkům, profesionálům z Českého hydrometeorologického ústavu, který vlastně, jejichž modely, a bohužel, se vlastně z valné většiny, z valné většiny skoro stoprocentně projevily. Když jsme prezentovali ty odhady minulou středu, tak v té oblasti Jesenicka v pesimistických modelech byl spad 495 mm, nakonec tam spadlo 500 mm. A na mnoha dalších územích se opravdu hydrometeorologové velmi přesně trefili.

Co je ale úžasné, dnešní modely jsou schopny dopočítávat i ty průtoky, kulminace a velmi detailně neustále informujeme krajské povodňové štáby a povodňové štáby na území ORP o těchto datech. Já, a musím to tady také říct, že ta povodňová situace na území České republiky nekončí. Bude nás provázet po celý tento týden, ale doufám, že už jsme z toho nejhoršího venku, a tedy už tato situace nebude ohrožovat životy a majetky lidí.

Já jsem dnes detailně seznámil vládu s prací povodňové komise a s jejími závěry. My jsme v průběhu těch několika dnů vždy vydávali konkrétní doporučení, výzvy anebo ukládali jednotlivé věci týkající se výstrah. Nejprve v Českomoravské vrchovině, potom na Jesenicku, Opavsku, Krnovsku, následně u řeky Desná, na horní straně Moravy, teď také v Jihočeském kraji a v těch řekách odvodňujících Šumavu a Novohradské hory.

Musím říct, že byť ta situace v Olomouckém a Moravskoslezském kraji je velmi složitá, velmi tíživá a má rozsáhlé následky, tak na zbytku republiky se to podařilo velmi dobře ustát díky obrovské práci vodohospodářů a složek integrovaného záchranného systému a na základě velmi dobře zpracovaných povodňových map a dobré práce těch lidí v terénu.

Já jsem se sám zúčastnil asi dvou jednání komise, povodňové komise na úrovni obce s rozšířenou působností a ti lidé moc dobře věděli, co mají dělat, byli kompetentní a já jim chci moc za to poděkovat. A jsou tady konkrétní případy, kde, kdyby nezafungovaly to včasné varování a příprava, tak by ten rozsah škod byl úplně jiný. Pardubice byly ochráněny například včasným upuštěním vodní nádrže Seč a soustavou retenčních nádrží, suchých poldrů. Stejně tak Šumpersko, celý vlastně tok Desné, kde vybudovali protipovodňová opatření v minulých letech na padesátiletou vodu, a horní nádrž Dlouhých strání pomohla, protože transformovala tu povodeň. A takovýchto případů bychom mohli dávat celé desítky.

My jako resort životního prostředí jsme požádali, a nota bene, je to jejich povinnost, právě krajské povodňové komise a povodňové komise na úrovni obcí s rozšířenou působností, aby detailně potom zdokumentovaly, oni fotili, zdokumentovaly, odkud ta voda tekla, kde natékala, kde byly ty problémy. Dáme to dohromady s podniky povodí, s Českým hydrometeorologickým ústavem a vznikne vlastně takové detailní vyhodnocení těchto povodní. A následně také, a to je důležité, a to je zásadní, také návrh, jakým způsobem se připravit na tyto situace do budoucna, jaká opatření dělat, a to v kombinaci jak nádrží, tak samozřejmě přírodě blízkých opatření včetně možné změny legislativy. To jsme také dnes na vládě probírali a tento úkol jsme s panem ministrem Výborným dostali.

Můj resort životního prostředí se teď bude věnovat pomoci v těch věcech, které jsou potřeba těm lidem na místě. My samozřejmě, jak už zmínil pan premiér, nenecháme nikoho na holičkách v obnově infrastruktury, v dodávkách pitné vody, zajištění proudu atd. Ale samozřejmě jsou tam kontaminované zdroje podzemní vody, jsou zde nefunkční čistírny odpadních vod, dodávky nebo infrastruktura vodohospodářská nebo kanalizační. To je jedno z prioritních témat, kterému se samozřejmě budeme věnovat, a tyto investice, tyto opravy tam musí přijít co nejrychleji.

Česká geologická služba spustila také telefonní linku 234 742 222, na které může každý starosta nebo každý, kdo si není jistý, že svah blízko obydlí nebo nějaký skalní masiv by mohl po těch extrémních srážkách ujet, mohl by způsobit nějaké problémy nebo jeho nestabilitu, nebo už v minulosti ty samosprávy řešily nějakou nestabilitu těch svahů, tak ať se obrátí na odborníky z České geologické služby, oni rádi přijedou, zhodnotí operativně tuto situaci.

Stejné problémy v těchto územích budou nastávat například u stromů v intravilánech obcí, které jsou podmáčeny, mohou padat i do budoucna při větším větru. Takže to jsou všechno věci, kterým se budeme věnovat, stejně tak jako záležitostem odpadů, hygienickým podmínkám. Od zítřka mohou teploty už zase zpátky překročit dvacet stupňů a samozřejmě ty hygienické podmínky na místě, tak od začátku velmi detailně právě Ústřední povodňová komise řeší s hlavní hygieničkou, která je součástí také naší komise. Děkuju za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer všem i za mě. Jak už tady zaznělo, na řadě míst stále ještě, bohužel, řešíme to akutní ohrožení a není zcela zažehnáno. Takže naprostou prioritou stále je a zůstává životů a zdraví lidí. Takže já bych se chtěl také připojit, jako moji kolegové, všem, nejenom integrovanému záchrannému systému, ale všem, co se podílejí na zvládnutí této velmi, velmi složité situace. Zároveň, a je to dobře, a zaznělo to už na prvních nebo na zasedání krizového štábu, jak se připravit na to období, které bude přicházet poté. Tedy na chvíli, kdy ta voda opadne a na řadu přijde ta pomoc s obnovou poničených území.

Stát samozřejmě má nástroje, kterými dokáže řešit ty přírodní katastrofy nebo resp. hříčky přírody menšího rozsahu, je to třeba program Živel, kterým se standardně řešila situace náhlých povodní třeba na Kladensku nebo situace v severních či jižních Čechách. Samozřejmě tento program je stále aktivní. My tam navýšíme ten jeho objem, k dispozici bude zhruba 800 milionů, ale jak řekl zde i premiér Petr Fiala, toto v katastrofě takovéhoto rozsahu nebude dostačující. On ostatně na to pamatuje i zákon pomoci při obnově území.

V momentě, kdy bude ukončen ten nouzový, nebo ten krizový stav, který máme v tuto chvíli ve dvou krajích a potom v Libereckém kraji na Frýdlantsku, tak nastupuje proces, který už je známý. Jednotlivé kraje a obce, které v nich jsou, ve spolupráci s Ministerstvem financí vytvářejí jakýsi seznam škod a základě tohoto seznamu se pak vypracovává strategie právě pro obnovu daného území, kde se vymezuje území, stanoví se cíle té obnovy a potřebné priority, výčet resortů, do jejichž gesce ty priority spadají.

Zároveň se potom diskutují i možnosti zdrojování finančních prostředků – ať už jsou to třeba známé programy evropských zdrojů, které mají jednotlivá ministerstva, nebo nějaký speciální fond, ale i třeba koordinační mechanismus, protože ty kapacity zasáhnout všude hned a dostat se do té kondice, která byla před touto katastrofou, samozřejmě to je běh na dlouhou trať. Tedy bude spuštěn tento speciální mechanismus, který předjímá i zákon právě v pomoci těm dvěma krajům, které mají v tuto chvíli ten krizový stav.

Já bych potom zmínil jenom dvě krátké věci, které jsou důležité z pohledu resortu Ministerstva pro místní rozvoj. My od pátku pracujeme na tom, aby města měla jistotu, že se mohou pustit do oprav té infrastruktury hned, jakmile to počasí dovolí. My jsme připravili přehledný vlastně seznam možností, jak v této krizové situaci co nejrychleji postupovat a splňovat podmínky zákona o zadávání veřejné zakázky. Například když potřebujete něco bezodkladně obnovit, třeba dodávku pitné vody, zajistit služby evakuovaným lidem, uvést most do provozuschopného stavu, z logiky věci nemůžete v té chvíli spouštět standardní výběrové řízení na zhotovitele. My tu metodiku zveřejníme na stránkách resortu, byl to požadavek i na krizovém štábu, jakým způsobem tedy soutěžit.

A možná druhá věc, která je důležitá. Na výjimku u živelných pohrom pamatuje i stavební zákon. V momentě, kdy je potřeba urychleně udělat nějaký zásah třeba do narušené stavby nebo ji případně odstranit nebo ji uvést do stavu, aby neohrožovala zdraví a životy lidí, tak v takových možnostech nebo v takovém případě je možné okamžitě zahájit ty práce bez nutného povolení stavebního zákona. Stavebnímu úřadu je to nutné pouze oznámit písemně, ústně, elektronicky, vlastně zaprotokolovat tuto skutečnost. A ten postup pro vlastníky staveb i pro ty stavební úřady přehledně popisuje metodika, tu jsme ostatně dnes zveřejnili a komunikujeme ji k našim partnerům v území. Tedy nejen stavebním úřadům a jednotlivým starostům obcí, ale i majitelům těch budov, kterých se případné úpravy budou týkat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý podvečer. Uvědomujeme si, že obnova dopravní infrastruktury je jeden ze základních předpokladů pro to, aby mohly dál probíhat co nejefektivněji všechny další práce a obnova území. Proto jak silničáři, tak lidé ze Správy železnic jsou v maximálním nasazení. V průběhu dnešního dne se podařilo odstranit většinu překážek na silnicích první třídy a v tuto chvíli zůstává neprůjezdná dálnice D1 jen před vjezdem do Polské republiky. Na území Moravskoslezského kraje jsou neprůjezdné čtyři úseky silnic první třídy a zůstávají neprůjezdné ty nejsevernější části silnic první třídy na sever od Jeseníku. Do budoucna to pro nás znamená především zítra hned kontrolu statiky mostu, proběhne kontrola jednadvaceti mostů a pustíme se hned do další obnovy těch poškozených částí silnic první třídy.

Co se týče železnice, tam už na hlavním koridoru začali práce obnovy v Ostravě-Svinově a budeme v nich pokračovat v průběhu hned zítřejšího dne. Chtěli bychom také zítra mít základní přehled škod a jejich vyčíslení na té klíčové dopravní infrastruktuře a stanovíme také konkrétní postup prací tak, jak jen to umožní situace, kdy bude voda ustupovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní je prostor pro dotazy. Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý večer, já bych měl těch dotazů několik. Začnu tím, o čem jste už mluvili, a to konkrétně, že ty volby se v pátek a v sobotu budou konat. I přesto se vás přece jenom zeptám, zda se neobáváte toho třeba nějakého následného zpochybnění, přece jenom, mluvíte tady o tom, že někam se dopravuje pitná voda, někde jsou lidé evakuovaní, z nějaké části jsou ještě některá území i třeba částečně odříznuta, tak jestli se tohoto zpochybnění zpětného neobáváte? Přeci jenom i prezident Petr Pavel, když přicházel na to jednání, tak mluvil o tom, že si nedovede představit, že by se někde ty volby konaly za těch informací, které on v tu chvíli měl.

Potom, vy jste tedy, pane premiére, na začátku mluvil o těch penězích na pomoc. Zajímalo by mě, kdy by tedy mohlo být jasno, co to vlastně pro státní rozpočet v nějakém celku bude znamenat a jestli alespoň můžeme nastínit, v jakých řádech se v tuto chvíli bavíme a co očekáváte? No a vzhledem k tomu, že to bude znamenat nějaké výdaje pro státní rozpočet, tak mě zajímá, jestli neuvažujete třeba do budoucna o nějakých příjmech. Napadá mě z minulosti, ať už to byly třeba nějaké povodňové dluhopisy, nebo nějaká speciální daň? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Začnu těmi volbami. My jsme samozřejmě to velmi pečlivě zvažovali. A už tady pan ministr vnitra zmiňoval, že jsme byli v kontaktu s hejtmany, kteří se jednoznačně vyjadřují pro to, aby se volby konaly v řádném termínu. Byli jsme v kontaktu s řadou starostů, my dokonce dnes jsme se i ptali s panem prvním místopředsedou vlády starostů v těch nejpostiženějších obcích, jestli si dovedou představit, že se uspořádají volby. A odpověď byla, že ano.

Zvažovali jsme všechny ty varianty, které mohou nastat. Máme na to pracovní skupinu, která bude řešit, řeší už a bude řešit všechny ty problémy, se kterými by se v těch postižených obcích mohli občané nebo ti, co ty volby organizují, starostové a další, setkávat. Na základě celého tohoto vyhodnocení jsme se rozhodli, že ty volby se uskuteční v plánovaném termínu tak, jak jsme to předpokládali.

Když mluvíte o tom zpochybňování. No, podívejme se na to naopak. Na 90 procentech, nebo nechci říct procento, ale na většině území České republiky žádný problém s organizací voleb není. Nemohlo by být naopak zpochybněno to, že se ty volby nekonaly nebo posunuly někam? Takže na to se můžete dívat z různých hledisek. Jestliže máme nějakou přiměřenou jistotu, že ty volby jsme i na těch nejpostiženějších místech schopni zorganizovat, tak potom není důvod pro to, abychom to neudělali.

Ale věřte tomu, že jsme všechny ty argumenty zvažovali, bavili se i s odborníky na volby a budeme se snažit eliminovat všechny problémy, které by mohly vést k jakémukoli zpochybňování voleb v jakémkoli místě. Byť když se podíváme na to, co probíhá po každých volbách, i ve chvíli, kdy není nějaká přírodní katastrofa, natož přírodní katastrofa tohoto rozsahu, tak samozřejmě k určitému zpochybňování dochází.

Peníze na pomoc. No, my musíme nejprve vědět, jaké jsou ty škody. Co je potřeba udělat a pak dáme dohromady finanční prostředky obcí, státu, krajů, ty, které vzniknou z dobrovolných darů, z dobrovolných sbírek a tím vším budeme pomáhat, z Evropy, a tím vším budeme pomáhat těm postiženým místům. Teď jsme ve fázi, kdy někde ještě zachraňujeme lidi, někde se snažíme, aby vůbec jsme dopravili existenční věci do těch obcí. Někde nemáme ani spojení, ani pořádnou komunikaci. Takže to všechno jsou věci, které mají přednost před tím, než budeme vyčíslovat ty škody a používat finanční nástroje, které si pro to vytvoříme.

My ale nečekáme, nestojíme se založenýma rukama. My jsme už dnes rozhodli o tom, že vzniká pracovní skupina, začíná pracovat, v čele je ministr financí a zabýváme se tím, jakým způsobem ty finanční prostředky budeme uvolňovat. Může to znamenat i určité legislativní změny. Může to znamenat nějaké další kroky, ale na to nám odpoví až ty další dny a práce této skupiny v čele s ministrem financí.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já bych ještě jenom rád doplnil pana premiéra a trochu rozvedl tu myšlenku, že by někdo legitimitu voleb mohl naopak napadat, kdyby se teď nekonaly. To je určitě pravda. Protože my jsme, ještě jednou, v krizovém stavu, stav nebezpečí. Pro nouzový stav nebyla ani z regionů žádná poptávka. Nouzový stav je stav, který platí pro celou Českou republiku a vůbec jeho vyhlášení může být mnohými napadáno, a to i z pohledu ústavnosti, protože nouzový stav jako takový je přímým zásahem do osobních práv obyvatel.

V té chvíli můžeme nařizovat nejrůznější povinnosti a sám si vzpomenete, jak velká diskuze se o každém vyhlášení nouzového stavu za každých okolností, ať to byl covid, nebo ukrajinská krize, jak se vedla vždycky dlouhá diskuze. Protože to je intenzivní instrument, který umožňuje nejrůznější velmi výjimečné narušování osobních svobod. Nikdo nežádal o vyhlášení nouzového stavu a vůbec to samotné vyhlášení v téhle chvíli by reálně mohlo být zpochybňováno.

Petr Fiala, předseda vlády: A jenom, protože on už to říkal před tím pan první místopředseda, aby to nezapadlo: A vyhlášení nouzového stavu je nezbytnou podmínkou pro ten další legislativní krok v případě odkladu voleb.

Martin Šnajdr, Česká televize: Jenom, ještě jsem se ptal na ty případné nové příjmy, jestli nezvažujete něco, jako byly v minulosti povodňové dluhopisy nebo třeba nějaká speciální daň?

Petr Fiala, předseda vlády: My nejprve musíme vidět, jaký je rozsah těch škod, jaké jsou potřeby, a pak můžeme rozhodovat o tom, jakým způsobem to budeme financovat. Ale znovu říkám, udělali jsme už ten první krok. Je pracovní skupina v čele s panem ministrem financí. Zabýváme se tím, využíváme, využijeme samozřejmě i ty nástroje, které už tu jsou, o kterých mluvil pan vicepremiér Bartoš, to znamená programy Živel, Živel I, Živel II.

Máme tu pana místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí, který nás může informovat o tom, co už teď mohou občané z těch postižených oblastí dostat, o co mohou žádat, úřady práce už jsou v kontaktu se starosty těch příslušných obcí. Okamžitá pomoc opravdu těm, kteří jsou postiženi a dostali se do nějaké existenční nouze, už je připravená teď. Takže ti, kteří mají opravdu problémy, tak nemusejí čekat na nějaké další rozhodnutí, ale ten mechanismus už funguje.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Mě by zajímalo, prosím, jak je to s penězi z Národního plánu obnovy. Vy jste říkali, že už jste mluvili s předsedkyní Evropské komise, tak jaké je její resumé a jestli se ty peníze budou moci přealokovat právě do oblastí postižených povodní? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Poprosíme pana ministra průmyslu a obchodu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My jsme samozřejmě začali okamžitě pracovat na zkoumání všech možností, které máme, jak co se týká využití prostředků z Evropské unie, které jsou pro tyto účely přímo určeny, to znamená obnova infrastruktury, komunikací, energetických zařízení atd. Jsou to samozřejmě opatření, která jsou na trošku delší běh, protože, ale zase na druhé straně je možné je uplatnit po celou řadu týdnů od té události. Jsou to opatření, se kterými budeme pracovat.

Nabízí se zde i možnosti určité realokace prostředků z fondů z Národního plánu obnovy. I s těmito prostředky budeme pracovat a nezávisle na tom, už jako výchozí podklad pro tu pracovní skupinu na základě zkušeností, které máme třeba s tornády, připravujeme určité formy rychlé pomoci pro drobné podnikatele, živnostníky, malé a střední firmy, ale i ty větší. Ale toto všechno bude součástí jednání té pracovní skupiny tak, aby to mělo koordinovaný postup a samozřejmě, aby to bylo co nejrychleji dostupné.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz, televize Nova.

Daniela Brychtová, televize Nova: Dobrý den, já bych se jenom chtěla zeptat: Pan hejtman Martin Půta uvedl, že právě kvůli tomu, že není možné vyvlastňovat pozemky, tak se některá protipovodňová opatření nestaví tak rychle, jak by měla. Tak zda to není nějaká třeba otázka do budoucna, umožnit to nějakým způsobem právě třeba kvůli té prevenci? Děkuju.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Děkuji za ten dotaz. Ano, my jsme na to narazili obecně v souvislosti se stavbami protipovodňových opatření, těmi velkými infrastrukturními. Velmi debatované téma, vodní dílo Nové Heřminovy, které by, pokud by stálo, tak by fakticky ochránilo dvě velká města na povodí řeky Opavy – Krnov a Opava. To dnes již je dopočítáno a je to zcela bez diskuze.

My jsme se dohodli na tom, že skutečně ještě prověříme, a já už jsem o tom hovořil s panem ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a s panem ministrem životního prostředí, ty možnosti i legislativní, zda skutečně tady nejsou kromě zákona stavebního, kromě zákona liniového, tak zda tady nejsou ještě v mimořádných případech možnosti, jak tyto stavby urychlit. Protože je skutečně trestuhodné, je naprosto trestuhodné to, že po sedmadvaceti letech toto vodní dílo, které by ochránilo desetitisíce obyvatel tohoto regionu, jejich majetky, životy a zdraví, tak nestojí jenom proto, že se proti tomu opakovaně obstrukčním způsobem staví nějaká úzká skupina lidí v tom daném regionu nebo některé nevládní organizace.

Územní povolení na Nové Heřminovy máme rok vydané, bohužel, je stále napadáno. Je tam odvolání Hnutí Duha a dalších. Já myslím, že v tomhle tom musíme skutečně hledat ty cesty, jak v souladu s právním řádem České republiky, dokázat tyto stavby urychlit. Ano, budeme na tom pracovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak já děkuju moc všem, tiskovou konferenci končím a přejeme hezký večer. Na shledanou.