Tisková konference po jednání vlády k dopadům nových amerických cel, 9. dubna 2025
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskovém brífinku k jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem na dnešní jednání vlády zařadil bod, který se týká dopadu amerických cel na Evropu a naši ekonomiku. Já myslím, že je logické, proč je potřeba se touto otázkou zabývat, a my jsme se bavili velmi důkladně o možných dopadech amerických cel na české občany a na české firmy. Proto jsem také na jednání vlády pozval zástupce Hospodářské komory pana prezidenta Zajíčka, zástupce Svazu průmyslu a dopravy pana ředitele Čížka a probírali jsme s reprezentanty podnikatelů jednak možné dopady, ale taky samozřejmě správný postup Evropy vůči této americké politice.
To, co je důležité a na čem panuje shoda jak uvnitř vlády, tak se zástupci podnikatelů, nechceme celní válku. Celní válka by poškodila všechny a je potřeba dělat takové kroky, které povedou k ochraně českých firem a budeme dělat pro to všechno. Myslím, že je dobré za této situace a za zhoršujících se podmínek pro mezinárodní obchod a ekonomické prostředí, tak je důležité a je to naše štěstí, že jsme součástí Evropy. Protože Evropa je mezinárodně ekonomicky silná, je to velmoc podobného významu jako Spojené státy nebo Čína. Jenom je potřeba, abychom si to uvědomili, abychom podle toho jednali, abychom se podle toho začali chovat, abychom dělali víc pro konkurenceschopnost a prosperitu Evropy, celé naší ekonomiky. A to prospěje samozřejmě i české ekonomice, našim firmám, našim občanům.
Musíme reagovat operativně, protože situace se mění každým dnem, to všichni sledujete z médií, ale současně je potřeba reagovat, a v tom také máme shodu, s chladnou hlavou, racionálně, rozumně. Tím naším cílem musí být to, abychom se cel zabavili, a ne abychom tady měli celní válku. Všichni víme, že ty kroky, které americká Trumpova administrativa dělá, vstupují v platnost. Na dovozy z Evropské unie je ode dneška uvaleno clo ve výši 20 %, na další vybrané zboží již platí 25 %.
My jsme se dnes domluvili i na dalších konkrétních krocích, které budeme dělat na české straně. Jedním z nich je zřízení pracovní skupiny, která vznikla na základě návrhu pana prezidenta Zajíčka. Ta pracovní skupina, kterou bude koordinovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, bude na pracovní úrovni a bude sloužit v první fázi především k tomu, abychom si dokázali aktuálně předávat všechny informace, které se týkají nejenom cel a politiky v této oblasti, ale které se týkají i dalších kroků, které bude třeba Evropa dělat pro zlepšení své situace, odstraňování překážek vnitřního trhu nebo uzavírání dohod s dalšími regiony a státy. K tomu se ještě dostanu. Takže vznikne pracovní skupina, která nám umožní mnohem rychleji společně – vláda, státní správa a podnikatelé – reagovat na tu danou situaci.
Jak postupovat dál? Cla jsou výlučnou pravomocí Evropské komise. To je potřeba mít na paměti. A to také znamená, že Evropa může být silná jako vyjednavač jen tehdy, když bude držet a postupovat, držet společně, postupovat společně. Což zatím, musím říct, je ta situace a v této oblasti to funguje. Komisař pro obchod, eurokomisař pro obchod Maroš Ševčovič je v pravidelném kontaktu se zástupci Spojených států. Evropa nabízí nulová cla, je připravena vyjednávat. Primárním cílem je pokračovat v jednáních a dosáhnout smírného řešení. Opakovaně to nabízíme a opakovaně to nabízet budeme. Zatím ze strany Spojených států na to není konkrétní nebo pozitivní reakce. Pokud by ta jednání úspěšná nebyla, ale znovu opakuji a podtrhuji, naším cílem je jednat a aby úspěšná byla, tak je Evropská unie připravena adekvátně reagovat vlastními protiopatřeními, která budou cílená, proporční, dobře nastavená tak, aby co nejméně poškozovala naše firmy, lidi a musí cílit na zboží, které jsme schopni, především na zboží, které jsme schopni případně nahradit odjinud.
Moji kolegové, pan ministr financí, bude mluvit o odhadech toho, jakým způsobem by se cla mohla dotknout české ekonomiky. A také českého exportu. My jsme se dnes hodně dnes zaměřili na to, co ještě udělat a jak podpořit české firmy. Co je vlastně výhodné pro naši ekonomiku, pro naše firmy. To, co je určitě důležité, je vytvořit obranu před záplavou levného zboží ze strany Číny. Nemůžeme připustit, aby se Evropa stala prostorem, kam Čína bude, kde Čína bude udávat to zboží, které už nemůže dodávat na americký trh. Toto by určitě mělo potenciál poškodit naše firmy, proto rozumná politika v tomto směru vůči Číně je určitě na místě. Evropská komise je připravena v případě potřeba aktivovat nástroje na ochranu obchodu.
To, co je tak důležité a co je v zájmu našich firem zcela jednoznačně, protože jsme exportně orientovaná ekonomika a mimochodem naše firmy jsou stále úspěšnější na zahraničních trzích včetně toho amerického, tak se musíme teď víc soustředit na jiné trhy, než je americký, uzavíráním smluv s dalšími regiony. To je to, co je na stole, je potřeba aktuálně přistoupit ke schválení obchodní odhody Evropská unie – Mercosur v Radě Evropské unie, tedy dohoda se státy jižní Ameriky. Je potřeba pokročit, a na tom panuje taky shoda, že to je potřeba udělat, ve vyjednávání s dalšími partnery jako jsou velké trhy Indie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. A to, co je také potřeba udělat a k čemu je potřeba přistoupit co nejrychleji a co je taky v zájmu českých firem, je odstraňování překážek na vnitřním trhu Evropské unie. To je mimochodem dlouhodobá pozice české vlády, České republiky, my chceme posilovat vnitřní trh Evropské unie a odstraňovat ty překážky, které tam pořád ještě jsou.
Dámy a pánové, vidíte, že se velmi intenzivně, odpovědně, důkladně a s chladnou hlavou zabýváme dopady americké politiky oznámených a uplatňovaných cel, jsme aktivním hráčem na evropské politické scéně tak, aby ta evropská pozice byla co nejpromyšlenější a co nejlepší a děláme také kroky, které vedou k ochraně českého průmyslu, českých firem, českých podnikatelů a tím i občanů České republiky.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu pana Lukáše Vlčka.
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobrý den, ta situace, kterou zažíváme je každý den, každý den se pomyslně ta situace mění, tak není nepochybně zprávou z těch zpráv pozitivních. Ale na druhou stranu to, co pro to primární musíme dělat jak na té národní, tak evropské úrovni, tak je zachovat jednotu a chladnou hlavu.
My máme za sebou v pondělí jednání ministrů odpovědných za obchod v Lucemburku. Byla to mimořádná Rada, mimořádné jednání a všechny státy k tomu přistoupily velmi zodpovědně. Na tu mimořádnou Radu svolanou Poláky, tedy pod moderací eurokomisaře Ševčoviče, tak dorazila většina ministrů celé sedmadvacítky s tím, že tedy byla diskutována nejenom ta současná pozice Evropy právě s ohledem na zachování chladné hlavy, zachování vůle k jednání, ale nedoprošovat se v situaci, kdy by ta jednání nějakým způsobem se neposouvala. A já také za mě musím podtrhnout, že výsledkem těchto kroků musí být dohoda mezi Spojenými státy a Evropou v situaci, kdy společně tvoříme největší obchodní blok na světě, který čítá více jak 1,6 bilionu euro. To musí být náš primární cíl, tedy hledat dohodu. Ale jak se říká, na každou dohodu musí být dva. Tedy, pokud tato situace nebude směřovat k dohodě, tak pak logicky musíme směřovat tedy k určitým protiopatřením. Musíme cílit na citlivá odvětví právě amerického průmyslu tak, abychom dokázali tedy ochránit evropský trh a evropské producenty.
Zaznívaly věci, které už tady zazněly z úst pana premiéra a já jsem je prezentoval i v naší národní pozici. Musíme v rámci Evropy nejenom být jednotní, ale zároveň nerozvíjet tady další trhy, ať je to ten zmíněný Mercosur, já to doplním ještě o další trhy, jako je otázka Kanady, Mexika nebo jihovýchodní Asie. Přece jenom zde partnerství, která budujeme poslední léta, tak přináší své, tak říkajíc, ovoce, ať je to partnerství např. s Jižní Koreou, kromě těch států, které by zmíněny, např. s Vietnamem a dalšími. Tady vidíme i v naší obchodní bilanci, že ta čísla, která jsme viděli z posledních dní, tak jsou pozitivnější, než jsme čekali v rámci naší obchodní bilance. A to nejsou čísla, která by byla jen tak pro nic za nic, jsou výsledkem fungující strategie a výsledků této vlády.
Další věcí, která je určitě na stole, tak tato situace nepochybně přináší určitou příležitost, jakým způsobem plnit, řekněme tomu, domácí úkoly. Tedy budovat jednotný evropský trh, který je i pro českou ekonomiku nejvýznamnějším trhem, nejvýznamnějším partnerem. Jakým způsobem tedy přistoupit od slov k činům v otázce deregulace a, řekněme, i zvyšování konkurenceschopnosti Evropy jako takové.
Na úrovni České republiky musíme nepochybně pokračovat v těch věcech, které děláme a které vidíme, že fungují. Navyšování našich kapacit v rámci proexportní politiky. Navyšování kapacit naší ekonomické diplomacie. Organizujeme řadu diplomatických misí. Já za sebou mám v poslední době mise do Jižní Koreje, do Spojených států. Máme zde agentury typu CzechTrade, CzechInvest, které dělají podle mého názoru velmi dobrou práci. Musí tedy mít tedy naše podporu a to nejenom, řekněme, tu morální, ale, řekněme, samozřejmě finanční.
V posledních měsících jsme navýšili rozpočty EGAPU, tzn. dalších nástrojů, které vedou k právě posilování proexportní politiky v situaci, kdy česká ekonomika je proexportně zaměřenou ekonomikou. To, co určitě musíme v tom pokračovat, tady se tomu věnuje opravdu velká pozornost a já jsem proto sám za sebe velmi rád, že i zástupci jak Svazu průmyslu a dopravy, tak Hospodářské komory, tak jsou dnes účastni na jednání vlády, a to je pokračovat v té velmi intenzivní komunikaci, kterou mezi sebou vedeme a hledat další nástroje, jakým způsobem si předávat informace, abychom na tu situaci dokázali reagovat.
Tedy máme konkrétní nástroje, jak na té evropské úrovni, tak na té národní, a za mě osobně, pojďme prostě v těch věcech, které děláme a vidíme, že fungují na konkrétních číslech, vidíme, že přináší výsledky, tak v nich pojďme pokračovat a spíše ještě zefektivňovat.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo, já jsem vládě vlastně prezentoval odhady dopadů zavedení amerických cel na evropskou, tím pádem i na českou ekonomiku. Zaprvé chci říct, že ta cla nejsou ani reciproční, ani spravedlivá, jak jsme slyšeli, když byla oznamována. To v žádném případě neplatí. Spojené státy jsou významnou exportní zemí pro Evropskou unii jako celek. Zhruba 20 % exportu z Evropské unie směřuje do Spojených států. To se ale úplně netýká České republiky. U nás ten přímý export byl necelá tři procenta, přesně 2,9 %. Když započteme reexport z jiných členských zemí, tak se dostáváme na částku těsně převyšující 4 % celkového exportu. V loňských cenách, nebo ve starých cenách to bylo 190 miliard korun.
Jsou země Evropské unie, přinejmenším Irsko, kde třetina vývozu jde do Spojených států a na dalších místech jsou Italové a Němci, kde zhruba 10 % jejich exportu jde do Spojených států, takže dopad na českou ekonomiku může být skrze zhoršený ekonomický vývoj eurozóny jako celku. Ten přímý dopad na Českou republiku nevidíme. Myslím si, že máme postupovat tak, jak říkal pan premiér a pan ministr, vyjednávat. Když se to nepovede z důvodu nezájmu na americké straně, chladnokrevně a cíleně přijmout vybraná ekonomická opatření, možná i celní sazby, abychom jasně ukázali, že jsme silný ekonomický partner a že s námi se prostě jednat má a že si nenecháme všechno líbit.
Ale současně, na to bychom se měli soustředit, a my jsme se na vládě shodli, že se máme soustředit na odstranění bariér na vnitřním trhu v Evropě. Těch bariér je ještě celá řada, a pokud je odstraníme, tak můžou ti, kteří například budou moci méně exportovat do Spojených států, najít úspěšné odbytiště pro své produkty nebo služby právě v rámci Evropské unie či Evropy jako celku.
Taky jsme hodnotili dopad na inflaci. Ten vidíme víceméně neutrální. Jinými slovy, nemělo by to mít žádný výraznější vliv, spíše žádný vliv na inflaci, odhadnout opravdu 2025 i 2026, vlastně tento odhad Ministerstva financí potvrdil na jednání vlády pan viceguvernér České národní banky Frait. Tzn. to jsou ty základní informace, které jsem poskytl vládě. Ještě připomenu, že i Evropa je významným trhem pro Spojené státy, zhruba 19 % amerického exportu končí v Evropě. Nejvíce dováží ze Spojených států Nizozemí a Německo. Tolik k předpokládaným dopadům.
Je třeba říct, že to jsou odhady orientační. Ty informace jsou staré několik dnů, ta situace se mění velmi rychle. Takže to, co budeme zítra prezentovat v rámci prezentace makro predikce, bude projekce toho, kdy by to rozhodnutí bylo plošné a platilo do konce kalendářního roku. I tak to nebude mít bezprostřední negativní vliv na ceny. Jak jsem říkal, tzn. inflační vliv je vlastně neutrální. My očekáváme nadále zvyšování reálných mezd v roce 2025. To je podle mě klíčová zpráva pro naše domácnosti a zatím to vypadá z prvních měsíců, že to zvyšování a ta reálná mzda může být i vyšší, než jsme odhadovali v lednu letošního roku.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím prezidenta Hospodářské komory pana Zděnka Zajíčka.
Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR: Já bych chtěl v prvé řadě poděkovat za to, že jsme dostali pozvání na jednání vlády právě k tomuto bodu, který teď momentálně vzbuzuje takové emoce, otazníky a predikce, co se bude dít dál. Jsem rád, že jsme dostali základní informace o pozici české vlády, a i po pondělním jednání ministra průmyslu a obchodu, tedy o aktuálním vývoji, o opatřeních, která se chystají na evropské úrovni.
Ocenil jsem, a myslím, že jsme společně s kolegou ocenili v tuto chvíli, že veškerá ta jednání, která vede Evropská unie, protože se jedná o celní politiku, která je výsostným právem Evropské unie, ale i zástupci české vlády v rámci tohoto vyjednávání za střízlivost a korektnost, bez emocí, protože k této složité problematice je potřeba skutečně přistoupit s chladnou hlavou a konkrétními návrhy, které budou, tak říkajíc sedět. Protože v tomto případě tady není možná cesta pokusu a omylu. Tady musíme jít skutečně promyšlenou cestou, která bude založena na datech, která bude schopna případně obstát v tom dalším období.
To byl jeden z důvodů, proč jsem rád, že, a už o tom mluvil premiér Petr Fiala, že náš návrh na zřízení operativní pracovní skupiny, tak říkajíc trvalého zasedání pracovního týmu, který bude analyzovat současnou situaci, zpracovávat datové podklady a zároveň bude připravovat pozici České republiky, pozici českých podnikatelů v tom vyjednávání, že by měl začít pracovat okamžitě pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho týmu. My jsme na to určitě za podnikatelský sektor připraveni, jak co se týká poskytování údajů, tak také expertů, kteří jsou připraveni se na tom podílet.
Snad ještě k tomu jednu věc, kterou jsem rád, že byla přijata a zavnímána jako silně. Máme bohatou síť našich ekonomických diplomatů, a pokud někdy bychom měli jejich činnost zrychlit, pokud bychom ji měli zintenzivnit, tak je to právě v tento okamžik, kdy tedy skutečně tato síť nám může pomoct po celém světě najít alternativy naší exportní schopnosti, našich firem exportovat do zahraničí. Protože budeme muset podle všeho hledat i alternativní trhy a nespoléhat jen, že to je trh americký, kde jsme schopni naše výrobky uplatnit.
Zaznělo tady několikrát odstraňování vnitřních bariér na evropském trhu. Já bych chtěl říci, že jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že regulační a byrokratický detox je něco, co musí provést jak Evropská unie, tak Česká republika. Musíme to dělat velmi intenzivně a silně, protože pokud tu zátěž, kterou jsme si tady způsobili historicky, nezačneme odstraňovat, tak nejenom, že nám to bude bránit ve vnitřním obchodu, podle všech analýz, které máme, ale také nám to bude zdražovat zboží a schopnost vyvážet do zahraničí.
My si vnitřními pravidly, která jsme si nastavili v Evropě, tak si vlastně komplikujeme i export do zahraničí, anebo v každém případě zatěžujeme ty naše výrobky a služby, které chceme vyvážet neúměrnými náklady, které právě se zvládáním byrokracie máme. My jsme dali konkrétní návrhy toho, co by se mohlo odehrát, jak rychle by se to mohlo odehrát, ale znamená to opět systematickou práci jak na národní, české úrovni, tak na té evropské. Protože jsou to světy propojené. Dneska více jak 80 % regulací padá z evropské úrovně i do českého právního a podnikatelského prostředí, a proto si myslíme, že musíme také intenzivně pracovat i právě na téhle oblasti.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím za Svaz průmyslu a dopravy pana Bohuslava Čížka.
Bohuslav Čížek, Svaz průmyslu a dopravy ČR: Dobrý den, já poděkuju za Svaz průmyslu za dnešní jednání, protože potřebujeme sdílet informace. Tady zaznělo několikrát slovo nejistota, otázka, jak to bude v následujících měsících. A pokud průmysl a evropská ekonomika, řekněme, nebyla v nejlepší kondici, nebo prognózy neavizovaly nějaký výrazný růst, tak cla tomu rozhodně nepomáhají. A každé další stupňování obchodních válek bude tu pozici zejména průmyslu zhoršovat.
Ty dopady odhadnout v tuto chvíli je velmi obtížné. Je tam, a tady zaznělo sice ne v nějakém velkém měřítku, ale samozřejmě máme řadu úspěšných firem, které byly schopny se dostat na americký trh. A věříme i, že řada z těchto firem díky svému produktu a vystavěné pozici o řadu smluv ani nepřijde. Ale samozřejmě bude to těžké se udržet, cenový efekt se samozřejmě projevuje. A to, co je vlastně nejdůležitější, bude ten nepřímý efekt, protože máme řadu firem, dodavatelů firmám evropským, které pronikají na evropský trh a je to pro ně poměrně výrazný trh, sektory jako automotiv, elektronika, strojírenství přes Německo a do USA. To samozřejmě efekt bude mít i negativní.
Tady bych rád zdůraznil to, co tady také zaznělo. Je zde řada dalších problémů, které nesmí ta cla zastínit. A musíme si ty domácí úkoly, a teď myšleno i na té evropské úrovni, opravdu odpracovat. Protože, pokud nás trápily ceny energie, míra výzkumu a vývoje a několikrát zmíněná míra regulace, norem, v podstatě tady ty netarifní bariéry Evropy v podobě různých ochran vnitřního trhu právě ve formě regulací, norem, bariér, tak tyhle musíme odstranit. To musíme brát jako úkol číslo jedna. A opravdu Evropská komise a jednotlivé členské státy si musí uvědomit tu urgentnost, že tady musíme ještě více zabojovat. Stejně tak, jak tady zaznělo, maximálně zrychlit úsilí uzavírání smluv s dalšími státy, Mercosur, Indie apod. a pronikat na další trhy. Tady očekáváme a byla přislíbena podpora nebo maximální součinnost institucí jako EGAP, CzechTrade.
Tzn. to jsou v tuhle chvíli ty klíčové kroky. Podpořme investice, protože i v tuhle chvíli firmy, když zvažují, co bude dál, co to bude pro ně znamenat, pro řadu z nich je to pořád otazník, které položky, v jakém rozsahu, jak se jich to dotkne, za jak dlouho, za kolik měsíců a zda se to nezmění. Protože tyhle otázky si nedokážou zodpovědět, tak vlastně zvažují i ohledně investic v horizontu roku, dvou, co s těmi investicemi, máme je pozastavit? Máme nějakou část investic realokovat? A proto doporučujeme vytvořit i tady v Evropě prostředí, které bude motivovat k investicím a využít část jako příležitost. Děkuju.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a vzhledem k tomu, že jednání vlády bude ještě pokračovat, máme omezený prostor pro novinářské dotazy. První Česká televize.
Jakub Pacner, Česká televize: Co se týče tedy té celní války, tak můžete zmínit nějaký konkrétní třeba krok, který aplikujete směrem k českým podnikatelům rovnou už aktuálně, jestli o nějakém víte tak, aby jim pomohl? Případně budete to téma chtít rozebírat i na půdě Poslanecké sněmovny? A k tomu vyjednávání, co jste říkal, pane ministře Vlčku, že je zapotřebí, řekněme, zachovat si svou tvář, řekněme, být tvrdým vyjednavačem, tak mě zajímá, a záleží, kdo z vás to bude chtít okomentovat, Donald Trump ve svém vystoupení na národním kongresovém výboru republikánů řekl, že zavedená cla přiměla světové lídry jednat a udělali by vše, jen aby s Donaldem Trumpem uzavřeli nějakou dohodu a podle něj teď za ním, když to možná volně parafrázuji, dolézají. Řekl to možná poněkud nevybíravějším způsobem, který nebudu teď zcela přesně citovat. Zajímá mě tedy, co říkáte na takovýto jeho, řekněme, úhel pohledu na to, co se teď děje? Jak tedy ta jednání probíhají, probíhají skutečně takto? Děkuji.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak zaprvé, já jsem dlouhodobě skoro celoživotně stoupenec otevřeného obchodu a odstraňování bariér, a to je otázka, kde stojíte ideově. Já prostě nevěřím úspěchu nějaké celní politiky a uzavírání trhů a nemyslím si, že by z toho měl prospěch kdokoliv. Myslím si, že svět je navíc stále víc propojenější a platí to samozřejmě i pro ty ekonomické vztahy. Ale musíme, jedna věc je, co si člověk myslí a jakým směrem by on sám chtěl rozvíjet vztahy v mezinárodním prostředí, a druhá věc je, že musíme prostě reagovat na situaci jaká je. Na to, že má někdo třeba jiné představy.
A musíme na to reagovat, ale tak, jak je to podle mě vždy v mezinárodní politice správné, tzn. bez emocí, bez výkřiků, promyšleně a postupovat s nějakou strategií, která, a strategie není taktika, je to soubor taktik. Strategie musí mít nějakou cílovou představu. Naše cílová představa, cílová představa Evropy, je podle mého názoru správná. Cílová představa Evropy je dosáhnout, pokud možno, bezcelního vztahu nebo vztahu se spravedlivými, nízce nastavenými cly. To je cílová představa a k té směřují ty kroky, které Evropská unie zatím dělá.
To, co je také důležité vědět, národní státy nemají v této věci žádnou kompetenci. Je to výlučná pravomoc Evropské unie, ale to, co mají národní státy dělat, je spoluvytvářet tu evropskou pozici tak, aby právě odpovídala jejich zájmům a byla racionální a vedla k tomu cíli, který máme. A to Česká republika dělá.
Co se týká konkrétních opatření. Je určitě brzy na to, a lže ten, kdo říká, vím přesně, co to bude znamenat, jaký to bude mít dopad. Neví to nikdo, a to ne proto, že bychom měli špatné analytiky, ale prostě proto, že světový obchod se v posledních desetiletích spíš otevíral a teď tu během několika okamžiků prostě vznikají bariéry se spoustou aktérů, spoustou dopadů a nikdo nemůže vědět, jak se všichni zachovají a k čemu to nakonec ve finále povede.
Na co se my musíme soustředit v České republice, a myslím si, že to je úkol každé vlády a my to děláme velmi intenzivně, je vždycky přemýšlet nad tím, jaký to bude mít dopad na Českou republiku, českou ekonomiku a jak my můžeme pomoct českým firmám. A to, co musíme udělat pro české firmy je: zaprvé nepřipustit na evropské úrovni, aby celní válka se Spojenými státy, pokud nedopadne dobře, vedla třeba k tomu, že evropský trh bude alternativním trhem pro levné čínské výrobky. To by poškodilo naše firmy.
Musíme, a na tom jsme se domluvili, ještě víc otevírat možnosti pro podnikání českých firem na jiných, než jsou evropský a americký trh. My v tom máme docela úspěšné výsledky, protože vidíme, že mise, které jsme dělali s podnikateli ať už při mých cestách, při cestách členů vlády, tak vedou k navýšení obchodní výměny a k lepší pozici našich firem. A musíme také odstraňovat překážky na vnitřním trhu. Kromě toho, a to si myslím, že je velmi racionální a pomůže nám to, si musíme, a k tomu jsme vytvořili tu pracovní skupinu, okamžitě bezprostředně vyměňovat informace se zástupci firem a podnikatelů a společně se domlouvat na těch krocích a na postojích, které budeme zastávat tak, aby to pro české firmy mělo co nejméně negativní dopady.
Já ještě, protože není to jenom toto jednání vlády. Já jsem třeba včera strávil večer, a pak se ke mně přidal pan ministr Vlček, se zástupci českých firem, které podnikají na americkém trhu. My máme velmi úspěšné firmy, které jsou investory na americkém trhu. A i s nimi jsme se bavili, jaké to bude mít dopady, jak má Evropa správně reagovat. Jak se oni, kteří znají velmi dobře tu situaci ve Spojených státech, dívají na možnosti toho řešení. Tak já myslím, že v rámci té nejistoty a toho neurčitého mezinárodního prostředí, ve kterém teď jsme, a nejasného jednání jednotlivých aktérů, tak jsme jako Česká republika, schválně to říkám, jako Česká republika, nejenom vláda, ale i podnikatelský sektor a ve vzájemné spolupráci, relativně dobře připraveni na to, co přijde, a víme, kterým směrem máme jít.
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já to za sebe doplním ještě o další věci, nebudu opakovat to, co řekl pan premiér. Přece jenom, ten pohled Evropy je nejenom obchodní, ale samozřejmě i strategický. My si sami uvědomujeme i tu strategičnost našeho partnerství se Spojenými státy i v takových otázkách jako jsou otázky bezpečnostní, historické. A ten pohled Spojených států v současné době je pouze v oblasti dodávek zboží. Zatím ta debata z určitých důvodů neprobíhá na úrovni služeb, kde ten přebytek Spojených států vůči Evropě a taky opravdu je celkem výrazný. Sám mám tu osobní zkušenost. Před několika týdny jsem jednal s ambasadorem Greerem, členem Trumpovy administrativy, kde ta jednání se snažíme vždycky pojmout velmi konkrétně.
Pokud se ale ptáte i na to, co my bychom měli dělat i na té národní úrovni, tak já jenom musím zopakovat, že v těch věcech, které děláme, a vidíme, že ty věci přináší konkrétní výsledky právě v růstu a přebytku obchodní bilance České republiky, tak prostě musíme nejenom pokračovat, ale dále navyšovat. Jak již zmíněná otázka navýšení rozpočtu EGAPu, minulý týden vláda schválila navýšení prostředků pro Ministerstvo zahraničí, které se mimochodem dotknou mimochodem ekonomické diplomacie, spolu s panem ministrem financí připravujeme určité navýšení proexportních aktivit Ministerstva průmyslu v rámci rozpočtových přesunů, bez nároku na státní rozpočet. Děláme řadu aktivit z pohledu podnikatelských misí v České republice, třeba s našimi agenturami, které spadají pod MPO, třeba CzechTradem, děláme řadu, řekněme, aktivit pro ty české firmy, které chtějí vstupovat na další trhy. Máme několik desítek obchodních zastoupení různě po světě. Do toho organizujeme výjezdy na určité veletrhy.
Nezapomínejme na jednu věc, že se snažíme být maximálně aktivní i v další oblasti, která tady nezazněla, a to je, že posilovat investice právě v České republice. Od mnoha investorů slýcháváme velmi pozitivní reakce, že Česká republika s ohledem na svoji stabilitu, ale třeba i nízkou kriminalitu, propojení a dobře fungující školský a zdravotní systém, tak je prostě dobrým místem pro investice. To je další věc, na kterou se zaměřujeme a kterou musíme prohlubovat. Tzn. my tady nevymýšlíme něco, řekněme, standardně nového. My prostě pokračujeme v těch věcech, které jsme dobře nastavili. Pojďme je prohloubit, protože vidíme, že přináší výsledky.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, tak pokud žádné, tak poslední dotaz Český rozhlas.
Lucie Pávová, Český rozhlas: Několikrát tu padlo to, že by se Česko, nebo Evropa neměly stát odbytištěm pro čínský trh. Jaká konkrétní opatření jsou v tomto ohledu ve hře teď?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Cla.
Lucie Pávová, Český rozhlas: Mohl byste to, prosím, specifikovat?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: No nemohl. My analyzujeme tu situaci na evropské úrovni. Každá evropská země má obchodní bilancí s Čínou jinak. Každá evropská země má třeba jiný sektor, který je více či méně navázaný na čínskou ekonomiku. Čemu chceme zabránit, a říkal to pan premiér minimálně dvakrát, aby levné čínské zboží zaplavilo evropský trh, když nemůže doputovat na americký trh, z důvodu nefér podmínek.
My přece víme, a kolegové z podnikatelských svazů to vědí mnohem lépe než my, jak mají nefér státní podporu, která v evropských zemích není možná. Jak mají mnohem nižší např. ekologické standardy a tím pádem nižší náklady na výrobu. To není fér konkurence. My se fér konkurenci prostě nebráníme, ale musí být srovnatelné podmínky a pak už záleží na každé firmě, na každém podnikateli, jak je inovativní, jak je úspěšný, jaký je dobrý obchodník apod. Pokud má někdo nefér výhodu, tak my přece jako politici musíme tu nefér výhodu neutralizovat, aby naše firmy automaticky nevstupovaly do toho konkurenčního boje s nějakým mínusem na začátku. To prostě není fér. Takže i v tomto případě budeme postupovat s chladnou hlavou, ale tady se nabízí prostě taky opatření v celní oblasti.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a v tuto chvíli tiskový brífink končím, hezký den.
