Tisková konference po jednání vlády ČR 9. dubna 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra financí pana Miroslava Kalouska a ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka. Předseda vlády má jako vždy úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já začnu spíše tím, co se netýká mých kolegů, které jsem přizval na tiskovou konferenci. My jsem projednali celou řadu poslaneckých návrhů. Bez výjimky jsme je z různých důvodů nepodpořili. Řekl bych, že i nepodpora toho návrhu, na to se budete jistě ptát, proto to říkám předem a už se k tomu nebudu vracet, která se týká poplatků Michaely Šojdrové a dalších, byla odmítnuta, řekl bych generálně, všemi, pokud jsem informován, já jsem na tom jednání nebyl osobně. Hlavně proto, že ta dohoda je, i dohoda s Michaelou Šojdrovou a dalšími je, že právě 17. dubna proběhne závěrečné jednání, které provede konsensuální návrh, který bude jak ministerstvem zdravotnictví tak jednotlivými stranami a experty v těch stranách odsouhlaseno a pak podáno standardním způsobem. Proto, ne z jiných důvodů byl tento návrh zamítnut. Miroslav Kalousek vám předloží zprávu o dohodě s ČNB, kterou pokládáme za velmi důležitou. Odložili jsme návrh zákona o střelných zpraních a střelivu z důvodů, které když také popíše Miroslav Kalousek, pokud si pamatuje, nebyl jsem u toho, a schválili jsme návrh zákona o volbách. Z těch možná nelegislativních věcí, ke kterým bych se chtěl určitě vyjádřit ještě ve svém úvodním slovu, na které se budete ptát. Tak, abyste se ptát nemuseli, okamžitě poté, co jsme se dozvěděli, že ČSSD navrhuje Ústavnímu soudu, poměrně nestandardně, aby jako důkaz použil zvukové a písemné záznamy z jednání vlády o reformě veřejných financí, tak musím konstatovat, že Ústavní soud to doposud neudělal. Pokud by Ústavní soud o to požádal, tak mu nepochybně vláda je povinna vyhovět, nicméně právní stanovisko naší legislativní rady je celkem jasné, zvukový záznam je interní pracovní pomůckou, není podkladem pro jednání vlády, není výstupem z jednání vlády. Pokud má Ústavní soud k dispozici jiné relevantní podklady pro rozhodnutí, těžko lze předpokládat, že by si takový záznam vyžádal. Speciálně i proto, že sám předseda vlády byl pozván jako svědek. Pro Českou televizi, ne jako vyslýchaný, jako svědek. To je možná do úvodu úplně všechno. Já bych dal slovo Miroslavu Kalouskovi a potom Tomáši Julínkovi s těmi sedmi, či po dnešku šesti návrhy věcných návrhů zákona.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Dámy a pánové, dobrý den, dovolte, abych vás informoval, že vláda dnes schválila materiál, který jsem jí předložil a který znamená dohodu mezi vládou a ČNB o souboru opatření, které v maximální možné míře v těch nástrojích, které máme k dispozici mají působit proti trendu posilování koruny. V zásadě jde o opatření, která vedou k tomu, že operace veřejného sektoru, devizové operace, budou probíhat mimo devizový trh. Jedná se o dva předpokládané, poměrně velké balíky peněz. Jednak to jsou peníze z EU, které ČNB bude operovat mimo devizový trh a v případě konverze bude provádět na vrub svých devizových rezerv. Pak to jsou privatizační příjmy, kde jsme se jednoznačně dohodli, že tyto prostředky nebudou konvertovány, budou uloženy na devizovém účtu ČNB. Rozhodne-li se ministerstvo financí emitovat dluhopisy v cizí měně, například emisi eurobondů, pak je zajistíme proti kursovému riziku tak, aby neměly dopady do kursového vývoje. Já bych rád zdůraznil, byť to není explicitně v této dohodě uvedeno, rád bych zdůraznil a zopakoval to, co jsem řekl již před měsícem při tom slyšení v Senátu při diskusi o rozpočtovém určení daní, že jsem pod tlakem některých investorů ze soukromého sektoru, abych zajistil kursová rizika právě pro prostředky za strukturálních fondů EU. Znovu opakuji velmi důrazně, že to neudělám. Zajištění těchto kursových rizik by znamenalo posílení koruny. To pokládám spolu s vládou za naprosto vyloučené, aby veškerá kursová rizika byla přenesena na exportéry, aby veřejný sektor si jakoby umyl ruce, své prostředky si zajistil a přenesl veškeré negativní dopady z posilování koruny na české exportéry. Proto to nikdy neudělám, o ta kursová rizika se prostě musíme poctivě podělit, jak veřejný sektor, tak čeští exportéři. To je koneckonců smyslem celé této dohody, která po naší tiskové konferenci v podrobném textu bude zveřejněna na webových stránkách ministerstva financí.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru financí, nyní má slovo ministr zdravotnictví pan Tomáš Julínek.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já jsem dnes dokončil jednání o sedmi věcných záměrech zákonů, které mění naše české zdravotnictví tak, jak jsme vás již několikrát informovali. Předmětem jednání vlády bylo zapracování změn, které navrhli ministři, které navrhli jednotliví koaliční partneři, které vyplynuly ze včerejšího jednání koaliční komise, K9. Jedná se buď o změny textu těchto věcných záměrů zákonů nebo o deklarace usnesení vlády, popřípadě o přílohy, a také jsem splnil požadavek vlády na to, aby byly předloženy teze transformačního zákona připravovaného. Zde chci zdůraznit, že vláda neodsouhlasila tyto teze, že jsem pouze informoval vládu a že diskuse o nich teprve začíná. Já jsem navrhl, podle mne, nejoptimálnější způsob, jak v téhle přeměně našich pojišťoven na opravdu solidní pojišťovny, které se starají o své klienty, jak má vypadat. S tím, že by mohli inkasovat výnos přímo klienti těchto pojišťoven. Bude to jistě ještě debata o konkrétním paragrafovém znění a o technickém a právním provedení. Já jen mohu konstatovat, že jsem na tu diskusi připraven a že máme právní analýzy a že jsem na tom dlouho pracovali, a doufám, že kolegy přesvědčím o té své variantě. To bude ale otázka dalšího jednání. Proč pan premiér řekl, že šest zákonů, to je pouze proto, že jednou z těch změn, která byla zapracována na podnět Legislativní rady vlády, je to, že zákon o dohledu nad zdravotními pojišťovnami se stává součástí zákonu o zdravotních pojišťovnách. To proto teď hovoříme o šesti, protože je to z legislativně-technického hlediska lepší a je to jedna z těch změn, na kterou jsem přistoupil. Změny jsem deklaroval na včerejší noční konferenci tiskové, takže jenom připomenu, že se opravdu jednalo o zapracování například vypuštění slovíčka v zákoně o zdravotních službách, kdy zdravotní služba je charakterizována jako služba, která je za účelem zisku, popřípadě za jiným účelem, tak to slovíčko za „účelem zisku“ vypadlo z této definice na žádost partnerů. Potom, že se budou řešit v rámci zákona o specifických zdravotních službách, umělé oplodnění bude dostupné pouze pro pár, nikoliv pro jednotlivou ženu, to bylo také zapracováno do toho textu. Co se týče interrupcí, tak tam je obecný požadavek KDU-ČSL na to, aby ta nová právní úprava nešla nad rámec současné právní úpravy, což z našeho hlediska lze garantovat a detaily budeme dolaďovat v paragrafovém znění. I otázka regulace zisku pojišťoven byla vypuštěna, ta pětiletá lhůta, to znamená, stává se to v zákoně trvalým požadavkem, regulace zisků nad těch pět let. A byly to další úpravy zákonů. Ale v podstatě se jednalo asi o osm až deset ustanovení, která jsem akceptovali s tím, že u univerzitních nemocnic probíhala především debata o tom, jak garantovat pro všechny partnery univerzity, pro stát i pro ostatní, aby se univerzitní nemocnice neprivatizovaly. Chci zdůraznit, že já jako ministr zdravotnictví a jako člen strany ODS jsem nikdy neměl v plánu tyto nemocnice privatizovat a pokud jsme se bavili, tak jsem se bavili o způsobu, jak toto garantovat. Garantovali jsme to tím, že jsme do usnesení vložili závazek vlády, že nebude privatizovat svůj podíl a že budeme pracovat na paragrafovaném znění tak, aby to tam bylo zohledněno. Součástí usnesení o tomto zákonu je 12 podmínek pro napsání paragrafového znění, z nichž jedenáct je kromě toho závazku neprivatizovat vyhovění všem požadavkům univerzit. My jsme se zavázali, že zapracujeme požadavky univerzit tak, jak byly předloženy ministru školství, a my jsme je zapracovali do přílohy usnesení o univerzitních nemocnicích. Debata o univerzitních nemocnicích bude pokračovat, protože je třeba zdůraznit, že ten zákon nezakládá povinnost, aby vznikla univerzitní nemocnice, ale že bude na vůli univerzity, jestli se rozhodne přistoupit ke státu a společně založí tuto univerzitní nemocnici podle tohoto navrhovaného zákona. To je důležitý signál i vůči univerzitám a ty se rozhodnou, jak toto provedou. Zároveň není možné, aby se stát, ministerstvo zdravotnictví, vzdalo odpovědnosti za organizování špičkové a specializované zdravotní péče a není možné ji přenést na nějakou další třetí osobu, to si musí stát ponechat, na tom já trvám.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom dodám, jestli mohu, že všech těch šest návrhů bylo schváleno jednomyslně, málokdy to říkám, ale v tomto případě to pokládám za důležité a jenom upozorňuji, že se nejedná o zákony, ale o věcné návrhy zákonů. Ta práce na paragrafovaném znění bude v těch následujících týdnech či měsících pokračovat a teprve zohlednění všech těch připomínek v paragrafovaném znění nám dá možnost o tom jednat jako o legislativním návrhu zákona.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, teď je čas na vaše dotazy. Poprosím nejprve vládní agendu. Děkuji. Vzadu, Reuters.
Martin Dokoupil, Reuters: Rád bych se zeptal, jaký je mechanismus ošetření konverze těch peněz z fondů EU, a potom jak velký příliv těchto fondů očekáváte v následujících dvou letech? Kolik čekáte, že bude potřeba konvertovat? Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Tak, já bych se docela rád vyhnul otázce na předpokládaný příliv, ty částky jsou v miliardách, je t rozpočtovaný předpoklad čerpání, ale není věcí ministra financí, není v jeho moci ovlivnit rychlost čerpání jednotlivých operačních programů, ale musím počítat s tím, že budu čerpány masivně. Ten půvab té dohody spočívá v tom, že budou konvertovány mimo devizový trh, to znamená, na základě klientských příkazů či našich potřeb, jak my budeme potřebovat ty prostředky v české měně, bude konvertovat na vliv svých devizových rezerv, bude-li to dělat na vliv svých devizových rezerv a nikoliv konverzí, tak je to bez vlivu na kursový vývoj. Zrovna tak u privatizačních prostředků, já mluvím o těch dvou nejsilnějších prostředcích, to jsou peníze z EU a pak v případě úspěšné realizace některých privatizačních titulů, například privatizace letiště, je to též obrovská suma peněz, jejíž konverze by významně ovlivnila kurz. Tady je jasná dohoda, že tyto prostředky nebudou konvertovány, budou uloženy na devizovém účtu ČNB nebo v cizích měnách budou rezervovány pro důchodovou reformu. To jsou dvě jejich možnosti.

A v případě, že budeme potřebovat z těchto privatizačních účtů čerpat pro potřeby Fondu dopravní infrastruktury, likvidace ekologických zátěží, tak to budeme dělat devizovými swoppy, které se dají donekonečna opakovat, ideálně až do okamžiku přijetí Eura. Opět bez dopadu na kurs. Smysl té dohody je v každém případě vždy v případě potřeby sáhnout si na ty peníze, vyhnout se devizovému trhu. Protože konvertovat na devizovém trhu znamená posilovat korunu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, pan premiér doplní.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem zapomněl říct jednu věc, kterou pokládáme ještě k té agendě vlády za důležitou, a ona souvisí s těmi projednávanými zdravotnickými zákony přímo i nepřímo. Usnesli jsme se dnes, že Džamila Stehlíková ve spolupráci s ministrem vnitra, spravedlnosti, zdravotnictví, kultury, školství a mám pocit, že i financí a Legislativní rady vlády připraví do konce letošního roku návrh zákona o neziskových organizacích, což může usnadnit diskusi o celé řadě materiálů. To, myslím, patří ještě na tiskovou konferenci. Omlouvám se, že jsem na to zapomněl.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Pert Mašek, agentura Mediafax: Pane premiére, vy jste v úvodu zmínil několik návrhů poslanců, které vláda nedoporučila. Já se zeptám, patří do toho balíčku těch nedoporučených návrhů i návrh zákona o odškodnění bývalých občanů Zakarpatské Ukrajiny a pakliže ano, proč k němu vláda zaujala negativní stanovisko?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Patří tam. Já jsem řekl, že celý ten balík. Vzpomene si někdo z mých kolegů, co byly ty důvody? Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Těch důvodů je celá řada, vznášela je celá řada ministerstev, ministerstvo vnitra i financí. Především ten zákon se týká občanů bývalé ČSR, jinými slovy, týkal by se pravděpodobně celé řady osob, které vůbec nejsou občany ČR. Byli by to pravděpodobně občané Slovenska, ale i celé řady jiných států, protože mezitím uběhlo 50 let. Dále, takovéto legislativní odškodnění zakládá obrovskou nerovnost vůči těm, kteří již v minulosti odškodněni byli, byť ne spravedlivě, a těmi, kteří nebyli odškodněni vůbec. Já osobně nevidím jedinou možnost, protože ministerstvo financí je stále adresátem žádostí o odškodnění bývalých občanů ČSR v Zakarpatské Ukrajině, já osobně nevidím jinou možnost, než postupovat podle principů demokratického státu. My tyto žádosti vyřizujeme ve správním řízení, my nemáme jinou možnost, než zamítnout. Nicméně i zamítavé rozhodnutí ve správním řízení zakládá pak právo toho občana na spravedlivý proces a on se ho může domáhat u soudu. V minulosti ta praxe taková nebyla. V minulosti ministerstvo financí na tyto žádosti nereagovalo nebo psalo zamítavé dopisy. Nikoliv však podle správního řádu. My tuto praxi měníme a to rozhodnutí zamítáme ve správním řízení, což už dává možnost pak obrátit se na nezávislý soud. Jakoukoliv jinou možnost pokládáme za další prohlubování nerovností. Obávám se, že toto je ve vší úctě k těm motivům, které chápu, obávám se, že toto je jeden z klasických příkladů, kdy cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Mladá fronta.
Jan Kopecký, MfD: Já bych měl dvě otázky, které se týkají toho balíku zdravotnických zákonů, na pana ministra. Kdybyste měl veřejnost přesvědčit o užitečnosti toho balíku reforem, které dva či tři hlavní argumenty byste řekl, že jsou nejdůležitější, které ta reforma přinese? Druhá věc, jestli jsem správně postřehl, zákon o neziskových organizacích má být až do konce roku 2008, jak to chcete zajistit, aby třeba pro ty univerzitní nemocnice mohl být tento profitní princip využit, když je tam jistý časový posun oproti těm zákonů, které chcete zpracovávat teď do té paragrafované podoby? Děkuji.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já začnu tou druhou otázkou. Já jsem dostatečně nezdůraznil to, že v těch 12 podmínkách je jednoznačně napsáno, že univerzitní nemocnice jsou založeny jako neprofitní organizace. Ne za účelem podnikání, je to jedna z podmínek, která se musí objevit v paragrafovém znění, a samotná konstrukce zákona zakládá prototyp takové neziskové organizace. Takže předpokládám, že pokud se bude tvořit obecná nezisková organizace, že se bude hodně opisovat z tohoto zákona. Tudíž, není žádná zábrana, aby tento zákon mohl být uveden v život, protože mám nonprofitní režim, protože je nařízeno, že zisk této nemocnice musí být reinvestován do výzkumu, vzdělávání a do léčení. Přímo je to tam napsáno v tomto zákoně. Tady nemůže být žádná obava a je ještě posílena onou přílohou usnesení. Co se týče deklarace pro pacienty, já si myslím, že základní teze je, že pokud se nestane něco s naším systémem, pokud nenastane reforma zdravotnictví, že můžeme očekávat jednoznačné zhoršení dostupnosti moderní zdravotní péče. Protože zdravotní výzkum, medicína, utíkají dopředu a zdravotní systémy nestíhají za tímto trendem. Potřebujeme vytvořit takové prostředí, aby občané opravdu mohli inkasovat prospěch z tohoto medicínského rozvoje a vývoje. Bez těchto změn, tak jak je připravuji v evropském trendu, to není možné. Kdybych chtěl vyjmenovat všechny prospěchy pro pacienty, tak se nemohu zastavit u čísla 3, protože těch je dvacet, možná třicet. Bohužel, zakrývá to debata

o akciových společnostech, která je naprosto irelevantní z hlediska prospěchu pacienta z těchto zákonů. Já moc prosím všechny, i redaktory, i koaliční partnery a poslance, aby si konečně ty zákony přečetli, aby se dozvěděli, že je tam garance čekacích dob, že je tam garance dostupnosti, že je tam garance nároků ze zdravotního pojištění a že proti tomu, zrcadlově, v zákoně o zdravotních pojišťovnách je napsáno, že to pojišťovny musí splnit. Já chci znovu zdůraznit, že dnešní zdravotní pojišťovny to splnit nemusí, nechtějí a neumí. Není vymahatelné právo ze strany státu. I státní dozor, státní kontrola a vymahatelnost těchto práv je postavena v těch nových zákonech tak, aby to bylo možné. Dnes stát nemá žádné nástroje, aby toto mohl občanům garantovat.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Smí k tomu říci tři věty ministr financí?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nepochybně.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Vy jste se ptal na několik hlavních důvodů. Já bych jako vůbec hlavní důvod toho reformního odhodlání uvedl, že vláda má sociální cítění a že má odpovědnost. Zopakuji to, co jsem říkal dnes ráno. Každý, kdo má sociální cítění, každý, kdo má odpovědnost, ví, že musí proběhnout reformy v oblastech, které jsou spojeny se stárnutím populace. A to je penzijní reforma a to je reforma zdravotnického systému, která s tím nepochybně souvisí, protože tak jak populace stárne, je logické, že ty poslední léta života, aby byl důstojný, jsou logicky nejnákladnější pro zdravotnický systém. Se stárnutím populace souvisí nezbytnost reforem v penzijním systému a ve zdravotnickém systému. Jestliže na to budeme rezignovat, jestliže to odložíme, jestliže to nezrealizujeme, pod populistickými, rádoby sociálními hesly, toto konání by mělo ve střednědobém a dlouhodobém dopadu dramaticky asociální důsledky jen proto, že dnes bychom chtěli dát všechno všem zadarmo. Poměrně v nedalekém časovém horizontu by se jakékoliv politické reprezentaci a jakékoliv vládě nedostávaly prostředky na pomoc těm nejpotřebnějším. Dochází k paradoxní situaci. Ten, kdo dnes odmítá reformy a má přitom plná ústa sociálna, ten připravuje pro budoucnost dramaticky asociální situaci. Protože vláda má sociální cítění a má odpovědnost, neztrácí reformní odhodlání.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl jenom dodat, že nejen ve střednědobém, ale i krátkodobém horizontu by mohlo dojít k tomuto úpadku. Dnes končí velká mezinárodní konference v Praze právě o tom, jak zajistit péči o chronicky nemocné. To je otázka pro všechny zdravotní systémy a protože díky stárnutí populace bude tato skupina větší a větší a bude mít větší a větší nároky, máme před sebou obrovský úkol. To je přesně, jak říkal pan kolega Kalousek. Dvacet procent nákladů, dvacet procent populace těchto nemocných spotřebuje 80 % nákladů, a s tím se musí vyrovnat každý systém. Beze změny našeho systému nejsme schopni se s touto výzvou vyrovnat.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych k tomu dodal jenom jediné. Je paradoxní, že tyto zákony kritizuje levice. Přesto, že dochází k prakticky stoprocentnímu přerozdělení těch vybraných prostředků veřejného zdravotního pojištění ještě předtím, než přijdou do pojišťovny. Podle věku, podle kategorií a dalších aspektů jsou tyto prostředky 100% přerozděleny. Takže, já musím říct, tam je respektována solidarita zdravých s nemocnými a solidarita bohatých s chudými.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.
Aleš Sosnovský, ČTK: Dobrý den, já jsem se chtěl jen zeptat, jestli vláda schválila zprávu Národní koordinační komise pro zavedení Eura. Byl to bod 18, bez rozpravy.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě dotaz, prosím?
Václava Vařeková, ČRo Radiožurnál: Já mám dotaz, který se ale netýká vládní agendy. Pane premiére, kdy skončí jednání o té smlouvě SOFA? Týká se můj dotaz tedy radaru. Kdy by mohla být tato smlouva podepsána? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Včera zasedala BRS, která mimo jiné konstatovala, že v žádném z těch bodů, které nejsou dohodnuty, nebudeme měnit a změkčovat mandát českých vyjednavačů. Podle mých informací, a berte to jako nezaručenou zprávu, je pořád minimálně jeden bod, kde ke shodě nedošlo. Zřejmě to bude řešeno na úrovni nad vyjednavači, nicméně, my necítíme žádný tlak či potřebu tu naši vyjednávací pozici měnit. Pokud se tento bod podaří dojednat a dokončit v řádu dvou týdnů, tak je pravděpodobné, že obě smlouvy by byly podepsány současně v té první dekádě května, jak jsem dopředu deklarovali. Pořád jsou tam ty kondicionály, kvalita je důležitější než rychlost a v tomto smyslu, pokud není dojednáno, tak se neodvažujeme jakýkoliv termín udat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.
Redaktorka ČT: Já mám dvě otázky. Za prvé, jestli vláda jednala o případném nasazení 601. skupiny z Prostějova do Afghánistánu, jestli jste se tím zabývali. Druhá otázka se netýká vlády, ale vy jste ráno představil poslancům reformu tajných služeb, včetně nového systému kontroly, tak jestli byste mohl trochu přiblížit, o co tam jde. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku nebudu odpovídat. To znamená, moje odpověď zní, že nebudu odpovídat. Na tu druhou otázku odpovím velmi rád. My jsme pracovali zhruba rok a půl na změně, teď hledám určitý materiál, který jsem tu k tomu měl, na změně fungování zpravodajských služeb u nás. Ty důvody, proč jsme do toho šli i s tak slabým mandátem, jsou zhruba tři či čtyři. Za prvé, ten systém ještě pořád kopíruje ty bývalé správy StB. Tím nechci říct, že ten obsah a i ten charakter fungování je podobný, nicméně nese stopy tohoto uspořádání. Za druhé, ty služby jsou zakládány různými zákony v různých obdobích. Mají různý způsob řízení, různý způsob jmenování, různý způsob financování a celou řadu problémů, které se v těch posledních 15 letech či minimálně od roku 1994, kdy byly zřízeny první dvě ty služby a v roce 2000 to byla ta služba třetí, Vojenská zpravodajská. Dochází tam k celé řadě teritoriálních i věcných střetů a problémů. Dochází k duální činnosti a mohl bych v těch problémech pokračovat. My jsme měli důkladné analýzy, jak našich předchůdců, kteří nechali zpracovávat audity fungování služeb, výroční zprávy těch služeb a také zkušenosti z celé řady zemí podobného charakteru nebo s podobným typem či velikostí země. Nakonec jsme dospěli k uspořádání dvou služeb, jedné vnitřní, jedné vnější, Bezpečnostní zpravodajské služby a Národní zpravodajské služby, kde ten věcný záměr zákona, který jsme nechali k diskusi jak v mezirezortním kolečku, tak na diskusi v Parlamentu, i tak, abychom případně ten věcný záměr zákona mohli předložit vládě už po připomínkách nejenom z mezirezortního řízení, ale také po připomínkách těch předmětných odborných výborů Poslanecké sněmovny a Senátu. Poslanci podrobili ten návrh značné kritice, všechny ty body, je jich zhruba deset, lze řešit jinak. Neexistuje žádný recept, žádný mustr, žádné univerzální řešení. Podobná situace, jakou se snažíme nastavit tady u nás, je v několika dalších zemích. Chceme zavést, a to je druhý hlavní aspekt toho věcného záměru zákona, daleko transparentnější kontrolu nad službami, a to nejen exekutivní, ale také parlamentní, která by měla jiný typ uspořádání, a hlavně, a to je úplně nové a je to v celé řadě zemí typu Kanady, Velké Británie, ale také Francie a další, je nezávislý kontrolní orgán, který více méně řeší lidskoprávní otázky a řeší neporušování zákona a podněty těch parlamentních kontrolních výborů. Je ustaven z funkcionářů typu předseda Nejvyššího soudu, předseda Ústavního soudu, ombudsman, předseda Nejvyššího správního soudu a ten pátý, to je jako vždycky, že jednoho zapomenu. Je to popud vložit do toho další prvek nezávislé kontroly. Je tam řešen jiný způsob financování, jiný způsob jmenování nebo sjednocení způsobu jmenování. Je to k diskusi. Ta diskuse těžko mohla dnes proběhnout v tom omezeném čase, který na to výbor pro obranu měl, nicméně jsme připraveni opravdu o té věci mluvit velmi zásadně, protože všichni se shodujeme na tom, že má dojít ke změně, akorát se neshodujeme v tom, jak ta změna má proběhnout. Myslím si, že máme dostatek času při připomínkovém řízení a potom při případném zpracování paragrafového znění ty rozpory vyřešit tak, aby ten návrh mohl mít průřezovou podporu, protože hrát si se službami není věc jedné vlády nebo nějakého koaličního tlaku, je to záležitost na úrovni reformy policie a tam by měla být nějaká obecná shoda.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.
Naďa Myslivcová, ČTK: Já bych se vrátila k té zdravotnické reformě. Tam bych potřebovala několik upřesnění. Jednak, co se týká těch interrupcí, tak se mluvilo o tom, že by se to mělo rozšířit i pro cizinky. Takže to padá a bude to ta současná úprava? Další je tu to přerozdělení. V tom návrhu, co je na stránkách vlády, se píše že bude přerozděleno 99,5 % a půl procenta dostanou pojišťovny na vymáhání nezaplacených peněz, a pak je tam ještě i to umělé oplodnění pro samostatné ženy. V těch původních návrzích, které se asi tím dnešním jednání mění.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Ne, to je neporozumění tomu návrhu, je tam 100% přerozdělovací mechanismus. To je otázka výběru pojistného, to nesouvisí s přerozdělovacím mechanismem. Zůstává 100% přerozdělení, nesnižuje se způsob přerozdělení.

Naďa Myslivcová, ČTK: Ne, že půl procenta si nechají a ten zbytek se 100% přerozdělí?
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: To nesouvisí s přerozdělením, prosím vás. To je motivace pro výběr pojistného, to nesouvisí s přerozdělením, to je 100%. Je to tak, já nevím, jak to dál vysvětlit. Berte to jako fakt, 100% přerozdělení zůstává.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jsou dva různé procesy, jeden je způsob výběru a jeden je způsob přerozdělení. Přerozdělení je 100 % z vybrané částky.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Ano. Vše vstupuje do toho přerozdělovacího mechanismu. Tam naopak přibývá a je připraven pro paragrafované znění další parametr přerozdělení, aby to přerozdělení bylo lepší. Co se týče umělého přerušení těhotenství, tak tady musíme respektovat unijní předpisy, co se týče pohybu osob za zdravotními službami,

a tím pádem ten návrh ve věcném návrhu zákona respektuje tento pohyb. Jak jsem řekl, musíme zpřístupnit tuto péči cizinkám stejně jako každou jinou péči, ale co se týče paragrafového znění, tak tam budou zpřesněny požadavky partnerů v připomínkovém řízení tak, aby ten zákon splnil ten požadavek, že nepůjde nad rámec té stávající právní úpravy. A umělé oplodnění, to je to, co jsem nezachytil, já se omlouvám, můžete tu otázku zopakovat, prosím vás?
Naďa Myslivcová, ČTK: Že i osamělým ženám by mohlo být... (otázka neslyšitelná ze zvukového záznamu)
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: To už jsem říkal na začátku, že v tom spočívala ta změna, že umělé oplodnění může být dostupné pro pár, pro ženu a muže.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Mladá fronta.
Jan Kopecký, MfD: Ještě na pana ministra zdravotnictví. Když jste teď řekl, že nemůžeme připustit, aby byly nerovné podmínky pro Češky a pro cizinky, dá se to chápat tak, že se srovnají ty podmínky, ale zároveň se pro všechny ženy upraví ty termíny v zákoně

o interrupcích? Že se ty termíny zkrátí tak, abyste vlastně ten zákon neliberalizovali kvůli cizinkám v ČR? Protože z vašich slov by to tak vyplývalo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Věcný záměr zákona neřeší detaily tohoto typu a je dohoda, že budou řešeny v rámci toho procesu v paragrafovaném znění.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já úplně nerozumím té otázce.
Jan Kopecký, MfD: Promiňte, jestli tedy máte konkrétní požadavek ze strany KDU-ČSL, jak se má upravit zákon o interrupcích, aby se zároveň srovnaly podmínky pro Češky a pro cizinky a zároveň to neznamenalo liberalizování toho zákona?
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já jsem zpřesnění těchto požadavků požadoval na té pracovní komisi, která probíhala včera, a KDU-ČSL to neměla takto specifikováno, tak jsme se dohodli na formulaci, že to nepůjde nad rámec stávající právní úpravy. Víc k tomu teď nemohu říci. S tím, že máme příslib v rámci usnesení vlády, že proběhne další jednání nad paragrafovým zněním, kde se zpřesní tyhle věci, které jsou a já budu poslouchat, co KDU-ČSL chce v této oblasti.
Jan Kopecký, MfD: Určitě. Ještě, jestli si mohu dovolit, jednu otázku mimo rámec dnešního programu na pana premiéra. V dohledné době by se měl na vládě objevit návrh na snížení odvodů na sociální pojištění o jedno procento s tím, že zároveň sazba daně z příjmu fyzických osob by zůstala na 15 %. Jestli taková představa vám vyhovuje, či spíše budete podporovat vaše stranické kolegy, kteří prosazují, aby ta sazby nebyla 15, ale 12,5 %. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já tedy nevím, odkud máte přehled, co všechno podporují moji straničtí kolegové. Já bych řekl, že v drtivé většině a bylo to vyjádřeno i ve včerejším, určitém neschvalovaném usnesení té konference, kterou jsme měli s hejtmany, že v žádném případě hejtmani, primátoři a starostové nebudou podporovat takové návrhy, které by ohrožovaly sdílené daně, rozpočty měst a krajů. Já si myslím, že v tom je vyjádřena určitá obava, že ty kroky, které by mohly vést k redukci příjmů a tím pádem k menší daňové výtěžnosti pro kraje a obce, tak tyto obavy tady existují. I kdyby stát nějakým způsobem tento výpadek nahradil, tak by ty peníze musel vzít z jiných, většinou investičních a dotačních titulů, takže by to mělo vlastně podobný dopad. To je poznámka číslo jedna. Druhá poznámka, v tom trojúhelníku, ve kterém se pohybujeme, kdy na jedné straně je jednoznačný závazek vlády, musím říci i předvolební ODS, který by měl vést ke snižování deficitů, a to nejenom veřejných rozpočtů, ale i rozpočtu státního. Deficit a snižování deficitu je jeden vrchol toho trojúhelníku. Druhý vrchol je náš závazek z loňského roku, kdy jsme jasně skupině kolem Vlastimila Tlustého na jejich požadavek slíbili, že vyřešíme ten problém s těmi zuby, které vznikají při přechodu z 15% na 12,5% daň pro fyzické osoby pro rok 2009. TY zuby s e týkají právě příjmových skupin od deseti do čtyřiceti tisíc, to je druhý vrchol toho trojúhelníku. Třetí vrchol toho trojúhelníku je, jestli je možné při splnění těchto dvou realizovat onen přechod na 12,5% daň pro fyzické osoby. Je zcela evidentní, všechny analýzy to potvrzují, že nelze splnit současně všechny tři cíle, a pokud chceme naplnit ten závazek vůči Vlastimilu Tlustému právě v odstranění těch zubů a nediskriminaci právě té příjmové skupiny 1040 tisíc a současně programově naplnit cíl ODS, tak tím naznačuji, že budeme diskutovat o jiném řešení, než je to snížení na 12,5 %, a to je řešitelné právě snížením sociálního pojištění, a to je diskuse, kterou ve vládě teprve povedeme. Povedeme ji v jednotlivých politických stranách, povedeme tu diskusi v jednotlivých klubech tak, abychom zabezpečili splnění dvou cílů z těch tří, které jsem uvedl.
Miroslav Kalousek, ministr financí: jestli smím dodat jen jedu větu k tomu, co včera zaznělo od hejtmanů. Já jsem tu diskusi velmi pozorně poslouchal. Zaznělo, že veškeré operace v úpravě odvodů vyžadují tak, aby odvody nesnížily příjmovou základnu obcí a krajů. K tomu bych já rád dodal, pro ty, kteří si toho třeba aktuálně nejsou vědomi, zatímco daň z příjmů fyzických osob sdílenou daní je, snížení jejího výběru logicky dopadá na nižší příjmy obcí a krajů, sociální pojištění sdíleným odvodem není. Snížení sociálního pojištění nijak negativně neovlivní příjmovou základnu obcí a krajů, to jenom popisuji stav.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom, když už tu sedíme na té tiskové konferenci, tak ČTK právě vydala zprávu, kterou pokládám za nepravdivou, a proto hned na této tiskové konferenci na ni budu reagovat. Není pravda, že se vláda neshodla na transformaci zdravotních pojišťoven. Vláda dnes o transformaci zdravotních pojišťoven nejednala, tak se těžko mohla neshodnout. Já bych žádal příslušného zástupce ČTK, aby tu zprávu opravil. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, dotaz.
Adéla Čabanová, Lidové noviny: Já bych měla dva dotazy ke zdravotnické reformě. Jednak, jestli se počítá s tím, že ten připravovaný zákon o neziskových organizacích bude použitelný jak pro univerzitní nemocnice, tak i pro zdravotní pojišťovny, nebo ne? A druhá otázka se týká předpokládaného termínu, do kdy asi mohou být paragrafovaná znění předložena vládě?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku odpovím já, protože se týká programového prohlášení a koaliční smlouvy. Koaliční smlouva i programové prohlášení jednoznačně definují, že tato koaliční vláda převede zdravotní pojišťovny na akciové společnosti, není žádná diskuse o tom, že to budou akciové společnosti. Co se týká zákona o univerzitních nemocnicích, tak ten je napsán jako zákon o nonprofitní organizaci, univerzitní nemocnici. Pokud bude schválen, a ten proces může být delší, zákon o neziskové organizaci, lze velmi jednoduše tuto výměnu provést, pokud to bude nezbytně nutné. Nicméně, parametry toho zákona jsou parametry zákona o neziskové organizaci. Mluvím o univerzitních nemocnicích. Jestli chce autor doplnit.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já myslím, že to bylo řečeno jasně. Pokud bude ustanoven obecný statut neziskové organizace a bude splňovat parametry toho, co si pod tím představujeme, opravdu reinvestici zisku zpátky do organizace, bude to stejný statut, jako jsme navrhli u univerzitních nemocnic. Není potom problémem v rámci takového zákona převést všechny instituce pod tento režim, to znamená včetně univerzitních nemocnic, protože to bude výhodné, především tím myslím nahrazení příspěvkové organizace tam, kde není vhodná, to znamená v oblasti sociální péče, zdravotnictví, kultury. Poprosím ještě o zopakování druhé otázky.

Adéla Čabanová, Lidové noviny: Jak vypadá příprava paragrafových znění? Kdy půjdou do vlády?
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Příprava paragrafového znění běží tak, abychom mohli stihnout všechny termíny, jak je potřeba, aby na začátku června bylo paragrafované znění předloženo do vlády.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom poznámku. Zákon o neziskových organizacích není připravován speciálně pro zdravotnictví. Ten je připravován právě v součinnosti s ministrem kultury, školství, zdravotnictví, kteří mají velké množství organizací, které by na nonprofitní statut chtěli převést. Takže, ten zákon je připravován obecně, nikoliv pro účely zdravotnictví.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji členům vlády, vám za pozornost. Nashledanou.