Tisková konference po jednání vlády ČR 25.2.2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci v průběhu vlády, která ještě neskončila. Z důvodu dalšího programu pana premiéra to děláme přesně ve 13:00. Vláda ještě pokračuje. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra vnitra pana Ivana Langera. Předsedu vlády poprosím o úvodní slovo. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já úplně do úvodu. Věc, která souvisí spíše s dnešním dnem než s dnešní vládou. Na Úřadu vlády jsme před čtrnácti dny otevřeli výstavu „Jedni z nás...“ a dnes přišla z tisku publikace, která dokumentuje ty tváře, které znáte z té výstavy. Dokumentuje ty oběti, hrdiny třetího odboje a lidi, kteří bojovali po celý svůj život proti komunistické totalitě. Já to vidím příznačně, že zrovna dnes, právě v tento den tato publikace spatřila světlo světa a já vám ji vřele doporučuji. Druhá věc, kterou bych chtěl mimo, byť není úplně mimo rámec vlády. Teď hledám ten správný papír. Jistě si vzpomínáte, když Ruská federace za nás nominovala na MMF českého zástupce. Já vám dnes chci oznámit, že ČR a česká vláda se rozhodla nominovat do Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Funkční období dosavadního prezidenta banky Jeana Lemmierea končí, a my jsme již v únoru letošního roku na ministeriádě na Ekofinu deklarovali svůj úmysl nominovat svého kandidáta. Tím naším kandidátem je Zdeněk Tůma, dosavadní guvernér ČNB. Vzhledem ke své dosavadní profesní kariéře, odborným zkušenostem i díky působení ve vysokých funkcích EBRD je velmi silným kandidátem, který už dnes má podporu celé řady dalších zemí EU. Tento týden zasíláme oficiální nominaci. Ten časový průběh je celkem jasný. Dojde 4. března na Ekofinu k jednání ministrů financí EU tak, aby se EU případně shodla na jediném kandidátovi. Připomínám, že svého vlastního kandidáta již navrhlo Německo a Maďarsko. Tak, abychom v rámci akcionářů EBRD mohli poté případně toho evropského kandidáta prosadit společně nebo proti zájmům USA, Japonska, Austrálie a dalších. Rozhodnutí o novém prezidentu EBRD by mohlo být učiněno v Kyjevě v květnu 2008. Chci, aby ta informace zazněla oficiálně, protože si to zaslouží. Třetí věc, kterou chci úplně předřadit před jednání vlády, a proto je tu se mnou i ministr vnitra - Celou řadu dnů čtu neuvěřitelné spekulace a velmi pochybné informace o Memorandu o porozumění, které podepíšeme zítra ve Washingtonu o zrušení vízové povinnosti pro české občany v rámci Visa Waver programu. Je mi v podstatě ctí oznámit, že ta jednání pokrčovala do pozdních hodin včerejšího dne a dosáhli jsme poměrně unikátního výsledku, to jest souhlasu EK, ředitelství EK, komisaře Fratinniho. Dosáhli jsme celé řady velmi pozitivních změn ještě v posledních hodinách toho vyjednávání a ten materiál je dnes připraven k odsouhlasení a k podpisu na zítřejším jednání ve Washingtonu. Ivan Langer vám potom vysvětlí některé detaily, protože informace, které se objevují v médiích jsou velmi často pochybného charakteru. K tomu, co projednávala dnešní vláda. Dnešní vláda se vracela k přerušeným bodům, a otevřela tím pádem jednání výboru pro EU na vládní úrovni a projednávali jsme dva body. Oba jsem schválili po velmi rozsáhlé diskusi, protože jsou to body, které mají vliv na ČR. Tím prvním byla rámcová pozice ČR k návrhu nařízení EP a Rady na snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel a chci signalizovat, že po spolupráci ministra průmyslu a obchodu a ministra životního prostředí došlo ke kompromisu, který nakonec našel ve vládě podporu. Tou druhou byla přerušená diskuse o rámcové pozici ČR ke klimaticko-energetickému balíčku, kde jsme nakonec také dospěli ke kompromisu a na ta vyjednávání Rady pro konkurenceschopnost, následného jednání Rady pro energetiku a dalšího jednání Rady pro životní prostředí půjdeme se shodnou pozicí. K tomu, co projednávala nebo ještě dále projednává vláda na dnešním jednání. Jenom tolik, že Ivan Langer vás seznámí s naprosto zásadní sérií zákonů, s návrhem nového zákona o Policii ČR a všech souvisejících zákonech, které prošly vládou, a budeme je posílat do Poslanecké sněmovny. Schválili jsme občanský soudní řád, který řeší i doručování. Schválili jsme oba body, které předkládal ministr Gandalovič společně s předsedou českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Schválili jsme zákon, naprosto průlomový,

o účetnictví, který po implementaci umožní, abychom se dostali k tomu, co jsme slibovali, a to je zavést účetnictví státu jako takové. Schválili jsme body, které mění, a znovu může Ivan Langer, odměny za výkon funkce člena zastupitelstev. Kontroverzní body, které jsme minule přerušili. Nakonec jsme schválili i implementaci různých nařízení jak pro národní alokační plán obchodování s emisemi roku 2008-2012, nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely koncesního zákona, stanovení finančních limitů o přepočtech finančních zakázek, o veřejných zakázkách, což byla více méně vynucená nařízení díky změnám zákonů, které jsme schválili předtím. Schválili jsme i návrh poslanců Mirka Topolánka, Michala Doktora a dalších, kterým se mění zákon o daních z příjmu, kterým by se mělo rušit zvýhodnění tzv. stravenek. Ty body, které ještě zbývají na projednání vlády, těch je zhruba šest a mám pocit, že jak implementace REACHe, zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, tak ty další normy nejsou kontroverzní a budou vládou schváleny. To je ode mne pro úvod úplně všechno a poprosím Ivana Langera, aby vás seznámil s jeho body, které pokládám v dnešní vládě za absolutně klíčové.
Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den přeji. Dovolte mi vyjádřit se ke dvěma tématům, která byla předmětem jednání vlády dnes dopoledne, a to je otázka memoranda o porozumění, které otevírá cestu ke zrušení vízové povinnosti pro české občany při cestě do USA, a reforma policie. Nejprve to první téma. Já považuji za naprosto správné, že jsme po dlouhých letech očekávání rovnoprávnosti ČR v EU v oblasti vízové politiky vůči USA, vzali svůj vlastní osud do svých vlastních rukou. To, co bylo zpracováno, a to, co bylo vyjednáno a vycházelo ze závazku pana prezidenta Bushe při jeho loňské návštěvě ČR, to je obsaženo v Memorandu o porozumění, které otevírá cestu ke zrušení víz pro české občany při cestě do USA. Chci zde zdůraznit jednu věc, že jsme samozřejmě bojovali za české občany, ale současně jsme si uvědomovali, jak průlomovou věcí toto je vůči všem ostatním členským zemím EU. Jsem velmi rád, že tvrdý postup české strany a velká ochota americké strany nakonec vedly k dohodě nad textem, který může být a předpokládáme, že také bude základem obdobných dokumentů, které budou uzavírat i další členské země EU. V tomto smyslu to považuji za další úspěch české vlády při bourání bariér pro české občany, které začaly koncem loňského roku vstupem do Schengenského prostoru a v tomto roce, věřím, bude zakončen zrušením vízové povinnosti pro české občany při cestě do USA. Pokud jde o reformu policie. Vláda dnes schválila reformu policie. Reforma policie byla nastartována rozsáhlým analytickým materiálem na podzim roku 2006. Loňský rok by prvním rokem příprav a realizací legislativních částí reformy a dnes vláda schválila nový zákon o policii a změnu zhruba 60 dalších právních předpisů, které tvoří právní základ pro reformu policie. Reforma policie neznamená nic jiného, než že měníme stav, který je zhruba 50 let stejný, a reforma představuje historicky nejrozsáhlejší, nejucelenější a filozoficky nejpropracovanější změnu za posledních 50 let v policii. Cílem reformy je na jedné straně zbavit policii zbytečných agend

a na straně druhé dát jí nové pravomoci, které bezprostředně potřebuje pro efektivní výkon své práce. Nechceme mít z policistů pošťáky a závozníky opilců, na straně druhé chceme mít taková oprávnění, která umožní policii lépe bojovat proti neonacismu, extremismu, prostituci, nelegálnímu zaměstnávání. Reforma policie představuje hluboké strukturální změny v policii. Počítáme se zřízením a existencí 14 krajských ředitelství při současné redukci velitelského aparátu uvnitř policie. Měníme ekonomický model fungování policie jako takové a zabýváme se i otázkou práce s lidským potenciálem uvnitř policie a také kontrolou. Tady bych chtěl zdůraznit jednu důležitou věc. Reforma policie sama o sobě je neuvěřitelně rozsáhlý projekt, v rámci kterého není možné v jednom čase realizovat úplně vše. V tomto smyslu, zejména v oblasti kontroly policie, vláda v této fázi učinila první krok při posilování nezávislosti Inspekce ministerstva vnitra v tom smyslu, že zbavuje ministra vnitra přímé personální pravomoci nad ředitelem inspekce. Podřizuje Inspekci ministra vnitra kontrole Parlamentu. Významným způsobem rozšiřuje pravomoci Inspekce ministra vnitra. To je ona zkouška spolehlivosti, tedy rozšiřuje pravomoci inspektorů ministra vnitra při odhalování trestné činnosti uvnitř policie. Nicméně vláda současně chce jít dál, k ještě větší nezávislosti tohoto kontrolního orgánu a rozšíření jeho působnosti nejen na policii, ale také na celníky a vězeňskou službu, a uložila mně, ve spolupráci s ministrem financí a ministrem spravedlnosti, do konce tohoto roku předložit návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, která by byla zcela vně působnosti ministerstva vnitra a její působnost by byla zaměřena jak na policisty, tak na celníky a na příslušníky vězeňské služby. Chci také zdůraznit, že reformu policie provází jednorázově největší objem investičních prostředků do technického vybavení, do pracovního zázemí policistů, a to v objemu 5 miliard korun, které jsou určeny na modernizaci policejních služeben po celé republice a v letošním roce také startujeme jednorázově největší obměnu policejních vozidel v novodobé historii policie. Na první projekt jsou vyčleněny 3,6 miliardy korun, na druhý projekt je to 1,4 miliardy korun. Já jsem chtěl z tohoto místa poděkovat všem, kteří se na přípravě těchto zákonů podíleli. Já věřím, že se nám podaří přesvědčit také poslance, poslankyně, senátorky a senátory o potřebnosti těchto změn, o jejich promyšlenosti, provázanosti, a že tedy ten legislativní rámec nabude účinnosti k prvním v lednu 2009.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru vnitra, nyní je prostor pro vaše dotazy. Nejprve vládní agenda. Televize Prima, prosím.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já bych se vrátil k tomu vašemu poslaneckému návrhu. Mě by jen zajímalo, jestli můžete nějakým způsobem popsat, proč to přichází samotné jako poslanecký návrh a nikoliv v rámci celkové reformy, a potom ještě, jestli už máte spočítaný vliv na státní rozpočet. Kolik by to mohlo přinést do státní kasy? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak tento návrh v tom vládním balíku byl, vy to dobře víte. Vypadl jako kompromis pod tlakem odborů i zaměstnavatelů, pod tlakem celé řady skupin. Byl to testovací balónek, protože je zcela evidentní, že pokud chceme snižovat daně a chceme zjednodušit daňovou agendu a celou daňovou legislativu, tak to nepůjde bez diskuse nad celou řadou odpočitatelných položek, daňových úlev a podobných zvýhodnění, jako jsou právě i stravenky, jako symbol. Musím říct, že obvinění, které se mne osobně velice dotklo a které proběhlo i všemi médii bez toho, že by se média ptala, jak je to skutečně, mne vedlo s Michalem Doktorem k tomu, že ten návrh dáváme separátně. Znovu ho dáme do Poslanecké sněmovny, abychom se přesvědčili, zda existuje vůle ke zjednodušení daňové legislativy, protože to je svým způsobem symbol celého toho zjednodušení. To, jaké podoby dozná tento návrh ve sněmovně, my jsme připraveni na celou řadu jednání, může znamenat až výnos v případě 5 miliard, ale není podstatné, kolik to přinese do státního rozpočtu, ale jestli existuje vůle v této sněmovně opravdu zjednodušit daňový systém v českém prostředí tak, jak si nejenom občané, ale i podnikatelé zaslouží. Víc k tomu říkat nemíním.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Česká televize.
Zina Plchová, Česká televize: Dobré odpoledne. Já se chci zeptat, pane premiére, můžete se vyjádřit ke zprávě agentury AP, že jednání o americkém radaru v ČR budou tento týden uzavřena?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli je to zpráva Agentury AP. Já jsem dělal rozhovor ráno, kde jsme uvedl, že ta agenda je připravena až na určité detaily, které chceme projednat ve Washingtonu k tomu, aby byla doprojednána, já jsem neřekl, že bude podepsána. Myslím si, že to ještě bude chviličku trvat, ale fakticky obě ty smlouvy, jak ta velká, tak ta na to SOFA, jsou připraveny v těch kontroverzních bodech k doprojednání při mé návštěvě Washingtonu.
Zina Plchová, Česká televize: Pak další otázka, k jinému tématu. Víza. Můžete detailněji říci, na jaké podmínky jste ochotni přistoupit, co už je nad rámec?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nerozumím otázce. Já si myslím, že, a nechám to dovysvětlit Ivanu Langerovi, že tady generace lidí toužily po tom, cestovat svobodně. I celá polistopadová politická reprezentace se snažila zrušit vízovou povinnost do USA a ten stav, který byl předjednán a který by mohl nastat koncem letošního roku, je výrazně lepší, než je ten stav, který je dnes, takže já této otázce úplně nerozumím.
Ivan Langer, ministr vnitra: Podmínky jsou definovány tak, že s největší pravděpodobností naše Memorandum o porozumění s USA se stane vzorem obdobných dokumentů pro ostatní členské země EU. V tomto smyslu bych řekl, že jsou to zatraceně dobré podmínky. Zkuste si to přeložit do angličtiny. Tak nějak by to řekli.
Zina Plchová, Česká televize: Ještě otázka ke zdravotnictví na pana premiéra. Můžete říct, jestli uvažujete o nějaké koaliční schůzce kvůli zdravotnictví? Zelení včera na republikové radě řekli, že nesouhlasí s poplatky ani s privatizací nemocnic. Jestli ji tedy plánujete, případně na kdy?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nemíním reagovat na nějaké mediální zprávy. My jsme dvě schůzky ke zdravotnictví už měli. To, že se budou jednotlivé zákony projednávat ve sněmovně a budeme k nim mít celou řadu politických jednání, je pravda, ale já zásadní směr a zásadní prvky té reformy diskutovat nemíním. Myslím si, že kolem poplatků je více mýtů. My jsme jasně řekli, že po pololetí uděláme první skutečnou analýzu dopadů, protože ty všechny byl dělány pouze na základě statistiky a dalších průzkumů vzorku tisíce lidí, takže po pololetí jsme ochotni k jakýmkoliv změnám, které se ukáží za toho půl roku jako potřebné. Co se týká, já nevím, kde se vzal ten nápad, že chceme něco privatizovat, já vím o deetatizaci některých státních pojišťoven nebo podobně, spíše mluvme o zestátnění VZP, než o tom, že bychom ji chtěli privatizovat. Nerozumím té otázce, protože mně připadají ty přístupy podivné. Takhle to nikde v těch zákonech není.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta.
Jan Gazdík, MfD: Dobrý den, pane premiére, ještě k radaru. Pokud je pravda, že jste projednávali i zdravotní dopady fungování toho radaru, předpokládám, že pokud chcete ve Washingtonu jenom dolaďovat ty smlouvy, že je v tomto směru všechno v pořádku?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Za prvé, jsem přesvědčen, že je všechno v pořádku, ten materiál jsme neprojednávali, ten byl v oblasti informací. Dali jsme ho na příští nebo přespříští vládu jako bod s rozpravou. To znamená, ten materiál formálně jako informace ministrům přišel. Já si myslím, že to je ten poslední problém, který by mě v souvislosti s umístěním radarové jednotky na českém území trápil. Myslím, že se jasně prokázalo, že všechny ty spekulace a mýty, které jsou kolem toho vytvářeny, jsou umělé. Já bych nechtěl, aby moje cesta do USA a Kanady byla vnímána pouze prizmatem radaru, mám pocit, že to vůbec a zdaleka není nejdůležitější agenda, kterou tam jedu projednávat. Myslím si, že zcela zásadní je vízová problematika. Celá ta cesta je určena hodně boji proti komunismu, boji proti terorismu, boji za lidská práva, protože se potkám s disidenty z Barmy, Běloruska, Kuby. Myslím si, že tohle jsou daleko důležitější agendy než ta, kterou jste vzpomněl. Mimochodem velmi daleko je mi příprava dokumentu, který je naprosto klíčový pro naší akceptaci umístění radarové jednotky, a to je ta rámcová smlouva o výměně vědeckých poznatků ve zbrojním průmyslu. Nejenom missille defence. Je podepsána celá řada rámcových smluv na nižší úrovni. Myslím si, že to je klíčové pro tu mou cestu a je to svým způsobem také sloučení s odcházející administrativou a já jsem velmi rád, že se podařilo tuto cestu ještě zorganizovat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Ještě jednou. Já jsem se chtěl zeptat, pane premiére, trošku mimo vládní agendu. ČEZ dnes opět oznámil rekordní zisky a při tom také oznámil, že opět cena energie se má zvedat, maximálně o 10 %. Mě by jen zajímalo, asi logická otázka by to byla, když ČEZ je polostátní společnost, zda vy s tím můžete něco udělat, aby se ještě nějaký čas cena energie udržela na stávající pozici.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud ode mne jako od energetika chcete dvouhodinovou přednášku, já vám ji udělám. Myslím si, že by to mnoha redaktorům, speciálně ekonomickým, pomohlo. Není žádná souvislost mezi ziskem ČEZu a mezi cenou elektrické energie, speciálně v ČR. Vláda nemá žádný vliv na tuto cenu, protože ta cena je určována za prvé trhem v EU a za druhé, v té menší části té ceny, speciálně u silové elektřiny je rozhodnutím Regulačního úřadu. Regulační úřad v poslední době zvedá ceny, jako je distribuce, jako jsou systémové a podpůrné služby, to je to, co stát ovlivnit může. Daleko méně, než jsou skutečné narůstají náklady v této oblasti a tím koriguje vzrůstající cenu elektřiny, která je dána hlavně tlakem cen z okolních zemí, speciálně z Německa. To znamená, nárůst cen elektrické energie je dán velmi ambiciózním plánem EU v oblasti boje proti klimatickým změnám a všemi opatřeními s tím souvisejícími, protože cena elektrické energie dnes, v rámci té tendence internalizace externalit, je trochu uměle šroubována nahoru, a to také ovlivňuje cenu u nás, která je ale pořád nejnižší. Takže, pokud bych mohl doporučit, tak bych doporučoval to, aby u nás byl vytvořen skutečný trh s elektrickou energií a abychom některá opatření brali s rezervou a hlavně abychom postavili ty dva bloky jaderné elektrárny Temelín. To si myslím, že by pomohlo jak v boji proti klimatickým změnám, tak i ceně energie na příštích 20 až 30 let. Takže to, že ČEZ má zisky, to mě jako představitele státu, který má a bude mít téměř 70 % v této společnosti, těší, protože tím pádem je to zlaté vejce a dividendy z toho plynoucí nám umožňují realizovat celou řadu jiných programů a jiných projektů. Nejsme schopni ovlivnit cenu elektrické energie.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

Jiří Šťastný, ČTK: Dobrý den. Já bych měl dotaz. Můžete konkrétně říci, co v tom memorandu je obsaženo? Například ten souhrn informací, které budou předávány do USA o našich občanech?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tam došlo k největším změnám. Popíše je Ivan Langer.
Ivan Langer, ministr vnitra: Já se v tuto chvíli musím omluvit, ale dnes, v předvečer podpisu memoranda vám nemohu sdělit jeho kompletní text, protože je to věc, která bude ke zveřejnění teprve po podpisu. To zaprvé. Zadruhé, memorandum upravuje celou řadu oblastí. První a klíčový text se týká výjimky pro ČR té 3% hranice zamítnutých občanů při žádosti o víza. Dále upravuje problematiku bezpečnosti letišť a problematiku bezpečnostních doprovodů. Upravuje problematiku repatriace bývalých občanů ČR, upravuje problematiku pasů jako takových a jasně říká, že v rámci VISA Waver budou moci cestovat pouze občané s tzv. E-pasy, strojově čitelnými. Všichni ostatní, budou-li mít staré pasy, potom se starými vízy. Upravuje také způsob a metodiku sdílení informací v rámci toho systému ETA, což je elektronický systém výměny dat, stejný, jako mají všechny země, například s Austrálií. Pro nás limit, který je dán v tom vyjednávání, je limit existujících informací, které předávají letecké společnosti, a tzv. PNR, což je dokument, který byl schválen na úrovni EU s USA a podléhá nyní schválení jednotlivými členskými zeměmi. Jinými slovy, nejdeme a nezavazujeme se nad rámec toho, co by bylo přijatelné a akceptovatelné pro zbytek Evropy. Co považuji za průlomové, je dosažení reciprocity v rámci tohoto memoranda, což je věc naprosto nová, která vůbec v tom původním návrhu z americké strany nebyla. Důležité také je, že součástí memoranda je dvojité konstatování, že ČR je vázána svými smluvními závazky i v rámci EU, a to jsou závazky, které nejsou překročitelné. Omlouvám se, ale více v tuto chvíli říci nemohu, ale jsem přesvědčen, že jsem toho řekl dost, abyste přesně věděli, co v tom memorandu je.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se k tomu musím vyjádřit. Já rozumím tomu, že šťouráte i do věcí, které jsou veskrze pozitivní. Já jsem měl minulý týden možnost poprvé cestovat Evropou volnou cestou. Já jsem poprvé přejel autem hranice česko-německé a musím říct, že to pro mě byl zážitek, na který jsme čekali, já osobně 52 let. Vstup ČR do Schengenského prostoru a případné zrušení víz s USA jsou pro mne symboly, kdyby ta vláda neudělala nic jiného, tak jsem na ni hrdý.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Petra Vostrčilová, Reuters: Pane premiére, já mám ještě dotaz k té otázce radaru. Mohl byste jenom přiblížit, jaké jsou ty kontroverzní body, které byste chtěl s americkou stranou ještě projednat, a kdy by se tak rámcově dal očekávat podpis těchto dohod?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vám žádné konkrétní údaje k tomu nedám a tomu jistě rozumíte a omluvte mne. Já si nemyslím, že jsem schopen stanovit dopředu termín. My jasně říkáme, že postupujeme ve shodě s polskou stranou. Poláci vyjednávají s Washingtonem autonomně. Budu s nimi mít telefonickou relaci. Budu podporovat jejich případné zájmy ve Washingtonu, ale říci termín je podle mne v této chvíli, já bych to pokládal za neodborné nebo nepoctivé nebo nefér. Každopádně budeme chtít, a to si myslím, že v tom se shodujeme s Donaldem Tuskem, mít ty základní věci uzavřeny do summitu v Bukurešti. Protože ten summit v Bukurešti by měl významným způsobem posunout právě to, co od toho všichni očekáváme, a to je natoizace, nebo tu euroatlantickou vazbu v protiraketové obraně jak u raket malého, středního či dlouhého doletu, o které se jedná v případě missille defence na našem území. To znamená, rámcově bych řekl, že budu chtít, abychom měli dojednáno do summitu v Bukurešti, a kdy podepíšeme, to není v tomto smyslu úplně podstatné. Budeme chtít sladit tento postup s Polskou republikou.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz
Patr Vajkrt, TÝDEN.cz: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, jestli je reálný termín v příštím týdnu, že by se vrátil Jiří Čunek do vlády? A jestli máte vyřešenu tu věc s případným odchodem pana Schwarzenberga, kdyby se vrátil Jiří Čunek? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říct, že ta věc mi připadá jako zbytečně nafouklá. Jiří Čunek odešel z vlády sám v situaci, kdy se jeho kauza opět otevírala. Všechny ty kauzy jsou uzavřeny, v tomto smyslu technicky jeho návratu do vlády nic nebrání. Já jsem žádal obě menší koaliční strany, aby udělaly základní dohodu, a tento požadavek trvá, takže doufám, že Jiří Čunek s Karlem Schwarzenbergem najdou nějaký společný postup. Jinak technicky návratu Jiřího Čunka nic nebrání.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz
Veronika Jakubcová, TÝDEN.cz: Já jsem se chtěla zeptat pana ministra, jestli ten text memoranda, jestli se nějak změnil od toho 6. února, kdy jste říkal, že americká a česká strana dospěly k tomu finálnímu znění. Druhá věc, když během minulého týdne pan Vondra říkal, že tedy EK souhlasí s naším zítřejším podpisem, tak proč bylo třeba ještě s panem Fratinnim a EK jednat až do včerejší noci?
Ivan Langer, ministr vnitra: Tak za prvé, a teď budu trošku emotivní, kde byla solidarita v EU v minulých několika letech? A proto jsme se rozhodli vzít svůj osud do vlastních rukou a vyjednávat. Šli jsme tak daleko, že jsme vyjednali excelentní podmínky pro české občany a stejně ta dobré podmínky pro zbytek Evropy, a právě proto si to berou jako základ pro obdobné texty. Vedle toho platí, že jsme sice přesvědčeni, že se jedná o bilaterální text a je věcí našeho rozhodnutí, co jsme schopni a ochotni podepsat, ale my jsme solidární a uvědomujeme si, že podle vzoru, který my stanovíme, mohou postupovat všichni ostatní. A právě proto, aby měli dostatek informací, tak proto se s nimi vyjednávalo. Tady já sdílím přesně to, co řekl pan premiér. Kdyby nebylo nic víc, než Schengen a zrušení víz, pak to stálo za to.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mě připadalo nestoudné, když ta minulá předsednictví, včetně toho slovinského, Slovinsko dneska nemá vízovou povinnost s USA, jezdilo do Washingtonu mařit naše zájmy, a jsem rád, že se nakonec podařilo přesvědčit jak EK i ředitelství, tak speciálně komisaře Fratinniho, že ta cesta, kterou jsme zvolili, je správná. Pokud bychom čekali na platnost Lisabonské dohody, tak bychom prodloužili tuto vízovou povinnost pro české občany minimálně o pět let, a to musím říct, že v tom případě ten náš postup byl zvolen naprosto správně a ukazuje se, že lze postupovat takto samostatně a že jsme schopni přesvědčit i velkou část Evropy, že to je správná cesta.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Vojtěch Blažek, Hospodářské noviny: Otázka na pana ministra. Zmínil jste založení nového odboru generální inspekce. Zajímalo by mne, jak bude fungovat, kdo ji bude kontrolovat? Druhá otázka je, jaké konkrétně přibudou policistům pravomoci a naopak, jaká agenda jim odpadne? Děkuji.
Ivan Langer, ministr vnitra: Generální inspekce. K tomu, abychom byli schopni podřídit vnější nezávislé kontrole odpovídající bezpečnostní sbory a nikoliv jen policii. Rozhodli jsme se jít cestou speciálního zákona Generální inspekce bezpečnostních sborů. Působnost Policie ČR, celníci, vězeňská služba. Byl by to samostatný bezpečnostní, nově konstruovaný sbor, který by byl podřízen vládě a kontrolován Parlamentem. Úkol pro ministra vnitra je ve spolupráci s minstry financí a spravedlnosti a předložit návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů do konce tohoto roku. Je to tak rozsáhlá institucionální a strukturální změna, že nebylo možné ji zvládnout v rámci té standardní agendy reformy policie, a proto tedy ten úkol byl stanoven takto. Pokud jde o agendu, tak policie by nadále měla být zbavena povinnosti doručování soudních zásilek, doprovázení nadměrných nákladů, bezplatné asistence při pořadatelských službách, ať již sportovních či kulturních, dovážení opilců na záchytky. Jinými slovy, chceme, aby policisté byli skutečně policisté, naproti tomu se má rozšířit jejich pravomoc například v boji proti terorismu dočasně a lokálně omezenou možností rušit elektronické komunikace tak, abychom byli schopni zabránit například odpálení bomby na dálku. Rozšiřujeme pravomoci policie ke vstupu do živnostenských provozoven tak, aby policisté byli schopni zasáhnout proti tzv. soukromému koncertu nacistů v hospodě. Abychom byli schopni lépe bojovat proti obchodu s bílým masem, drogami, vydírání a prostituci možností vstoupit do veřejných domů. Chceme, aby policie měla možnost zkontrolovat ty provozovny, kde existuje důvodné podezření, že jsou nelegálně zaměstnávány osoby nebo je využíváno otrockých prací, aby policie takovouto možnost měla. To jsou, stručně řečeno, ty nejdůležitější změny v ohledu působnosti policie.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Oldřich Janeba, Deník: Dobrý den. Pane premiére, mě jenom zaujala vaše věta, kde jste řekl, že by české energetice pomohlo, kdyby se dostavěly dva jaderné bloky elektrárny Temelín. Vy to ale v trojkoaliční smlouvě nemáte, dokončení této stavby, a vždy se mluvilo

o úsporách. Jedná se o nějakou změnu vaší politiky?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, kdo mluvil o úsporách, protože ta cesta, jak dosáhnout efektivní energetiky a jak při tom neznečišťovat životní prostředí, je minimálně trojí nebo čtverá. Je to otázka úspor, je to otázka energetické náročnosti naší produkce, je to otázka celkového snižování spotřeby a je to otázka stavby takových zdrojů, které samy CO2 neprodukují. Z tohoto pohledu jaderná energetika patří k perspektivám celé EU. To, že to nemáme v koaliční smlouvě, to přeci nevylučuje, abych na to měl svůj vlastní názor. Nebo jestli máte pocit, že mám mít ten názor, je otázka, co jsme schopen prosadit a co jsem schopen garantovat. V této chvíli díky koaliční smlouvě nejsem schopen garantovat rychlou výstavbu jaderných bloků přesto, že by si čeští občané takovýto postup zasloužili. Myslím si, že pokud necítíte ten rozdíl mezí tím, co je koaličně možné, a tím, jaký je můj soukromý názor, tak je to potom složité vysvětlovat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.
Ivan Langer, ministr vnitra: Jen drobnou poznámku. Já bych zdůraznil vyváženost toho přístupu a tlak na úspory. Policie ČR teď prochází energetickým auditem a chceme čerpat evropské prostředky na snižování energetické náročnosti policejních budov. Takže i toto je cesta, jakým způsobem se postavit k tomu problému čelem.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím zavzpomínat a říct, že firma mnou vedená již v polovině devadesátých let takové energetické audity budov prováděla. To je jedna z cest. Nicméně, ovlivňovat české exportéry a české výrobce způsobem, že bychom jim nařizovali, co mají vyrábět, aby to bylo energeticky méně náročné, to já neumím. To, že se mění struktura českého průmyslu, je zcela evidentní, ale pořád jsme závislí i svým HDP na celé řadě energeticky náročných výrob. Nejsou to jenom hutě. Ten postup musí být logický, musí být reálný, musí být postupný a rozložený v čase a v tomto smyslu musím říct, že se Stranou zelených na to máme stejný názor.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dva dotazy, prosím.
Petr Vašek, HN: Pane premiére, já bych se ještě vrátil k Jiřímu Čunkovi. Vy jste řekl, že se na jeho návratu musí dohodnout SZ a KDU-ČSL. Chtěl jsem se zeptat, pokud se nedohodnou, kdy vy jako premiér, protože vy o tom rozhodujete, jste rozhodnutý pevně pana Čunka do vlády povolat?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si velmi přeji, aby se dohodli. Já jsem přesvědčen o tom, že se nakonec dohodnou.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, Mladá fronta.
Jan Gazdík, MfD: Dobrý den, víza, kdy by mohla být zrušena. A potom, já vím, že pane premiére nemáte rád moc spekulace novináře, nicméně si trošku dovolím zaspekulovat. Nesouvisí tak trochu vstřícnost USA vůči vízovému režimu, vůči ČR, s tím, že oni ten radar tady velmi chtějí a jsou ochotnější vůči Česku více než vůči jiným státům? Je to pro ně priorita, přeci jenom.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se vás zeptám, pane Gazdíku, máte vůbec radost z toho, kdyby se zrušila ta víza? Máte radost osobně? Co se týče víz, tak já jsem to již řekl v úvodu, několik politických reprezentací se o to již pokoušelo, poměrně marně a nástupem Saši Vondry na ministerstvo zahraničí se podařilo vytvořit alianci z těch zemí, které tu vízovou povinnost mají a patřičný lobbing v kongresu. Nevím, jestli víte, že já budu zahajovat ve Washingtonu činnost českého caucausu. To znamená české skupiny, takže se podařilo i na bázi boje za zrušení víz vytvořit celou řadu kongresmanů, kteří míní pokračovat v podpoře České republiky a v jejích zájmech a na té vízové problematice pracujeme řadu let. Myslím, že ten posun nastal výrazně v Rize, kde prezident Bush bez souvislosti s radarem a bez souvislosti s ČR poprvé oznámil, že ten problém vnímá a cítí a že ho chce vyřešit ještě během svého funkčního období. Vzhledem k tomu, že funkční období George W. Bushe končí, a tak, jak jsem ho já poznal, tak své závazky míní plnit. Já vůbec nedávám do souvislosti VISA Waver program pro ČR a případné umístění radarové jednotky v ČR. To, že to probíhá souběžně a ve stejné době, je spíše náhoda, protože zrovna tak mohly ty předešlé politické reprezentace být natolik důsledné a posunout ten VISA Waver program a diskusi o zrušení víz do podoby, která by umožnila realizaci zrušení víz před několika lety. Takže já to do souvislosti nedávám.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, úplně poslední dotaz, vzadu.
Marek Pokorný, Deník: Já mám prosbu. Za prvé, ta reforma policie, teď to jde do Sněmovny, a za druhé, mělo se projednávat i to doručování zásilek a podobně. Kdy a jak to bude fungovat, že lidé budou dostávat elektronické předvolánky? Kolik se ušetří? Protože když jsme mluvil s vaším náměstkem kdysi, tak říkal, že se chystá jenom pro podnikatele, pro firmy, ale pro občany zatím ne.
Ivan Langer, ministr vnitra: Omlouvám se, ale vy spojujete dvě věci dohromady. Skutečně jsme se dohodli na tom, že dle občanského soudního řádu v civilním řízení policie nebude tím, kdo doručuje. V oblasti trestního řízení bude policie až tou poslední institucí, kdy se ukáže, že není možné jiným způsobem doručit. Já to považuji za logické. Policie ročně ztrácí statisíce hodin jenom tím, že jsou policisté pošťáky a jezdí s obálkami po ČR, a na to jsou příliš drahými pošťáky. Návrh zákona byl projednán teď, abychom stihli březnové plénum, aby v březnu mohly být projednávány v prvním čtení. To, o čem hovoříte, je problematika doručování podle nového zákona o e-governmentu, ten, pokud se stihnou ještě jednání vlády, jej ještě na programu nemá, a ten se týká za prvé povinností států mezi sebou komunikovat elektronicky. Povinností státních orgánů zřídit si své datové schránky. Ze zákona povinností právnických osob mít tyto datové schránky pro doručování a možnost pro fyzické osoby, tedy včetně vás a mne, zřítit si svoji elektronickou datovou schránku, tak, aby mi mohlo být doručováno touto cestou. Nicméně, toto je věc, která bezprostředně s reformou policie nesouvisí, ale navazuje na ni a tvoří jakýsi širší balíček. Navíc je to návrh zákona, který jsme předkládali nebo předkládáme, předložíme za chvíli vládě společně s panem ministrem Pospíšilem.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra, vám za pozornost. Nashledanou.