Tisková konference po jednání vlády ČR 24. 11. 2008

Upozornění: Text přepisu neprošel korekturou. Děkujeme za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás zdravím, dobrý den. Přesto že to vypadalo, že by to mělo být velmi rychlé, tak to rychlé nebylo. Je to dáno tím, že dnes zasedal vládní výbor pro EU, který měl celou řadu bodů, nejenom dokumenty poziční, ale i dokumenty týkající se organizace českého předsednictví. Alexandr Vondra vás jistě se všemi body seznámí. Myslím, že na úvod té dnešní vládní diskuse určitě obohatil guvernér ČNB Tůma, který sice chodí na vládu standardně, ale dnes měl prostor asi půlhodinový, aby představil vládě aktuální indikátory finanční stability, predikce, případně potenciální dopady na ekonomickou výkonnost ČR, jak monetární nástroje, tak i náznak fiskálních řešení a Miroslav Kalousek vám k tomu podá trochu detailnější výklad. Body, které byly signalizovány a které mají určitý politický dopad, Ivan Langer vás seznámí s usnesením vlády o návrhu na rozpuštění Dělnické stany. Miroslav Kalousek, novela zákona o cenách, též v jeho gesci. Bavili jsem se také o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Bavili jsme se o plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů a tady, přestože tu Martin Říman není, tak ho zastoupím. Je to jedna z věcí, které určitě budu brát nyní daleko důsledněji. Chci to vzít jako premiérskou prioritu nejenom proto, že se nám nedaří vysvětlit veřejnosti kolik té administrativní zátěže jsme odstranili, ale také proto, pokud chceme splnit ten ambiciózní cíl snížení o 20 %, tak budeme muset realizovat celou řadu zásadnějších kroků. Bavili jsme se o problematickém bodu, to je otázka čištění městských odpadních vod a to nejenom v té diskusi evropské, ale i v té diskusi tuzemské na vládním jednání. Mám pocit, že to jsou hlavní body, které jsme dnes probírali, kolem kterých byla poměrně rozsáhlá diskuse a já v této chvíli dávám slovo svým kolegům, aby vás s detaily seznámili. Prosím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo vicepremiér pro evropské záležitosti pan Alexandr Vondra.

Alexandr Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti: V rámci pravidelného zasedání výboru na té vládní úrovni stojí za zmínku především dvě věci. Zabývali jsme se přípravou předsednictví v té koordinační rovině. Zatím účelem vytvořil náš úřad databázi agend předsednictví, protože té práce bude mnoho a bude nutné zajistit operativní přístup všech pracovníků státní správy na těch příslušných úrovních k těm různým aktuálním pozicím pokud jde o jednotlivé agendy. Těch agend budou tisíce, jenom upozorňuji. Šlo o poměrně složitý úkol. V rámci té domácí koordinace stojí za pozornost zpráva, že vláda bude od 1. ledna až do konce června zasedat pravidelně vždy v pondělí dopoledne, protože jsme to identifikovali jako den, kdy je nejméně těch rad, ministři by měli být maximálně k dispozici. Nebude to kolidovat se schůzemi sněmovny a Senátu a navíc je to den, kdy v Bruselu nezasedají žádné korepery, bude čas některé ty nejcitlivější problémy předem doladit i na té vládní úrovni. Nebudou už ta zasedání buď středa nebo pondělí, dle toho jak běží sněmovna, ale sjednotíme to vždy na pondělí dopoledne. Dále se vládní výbor zabýval otázkou, kterou média v poslední době často sledují, tj. splněním směrnice 91/271 o čištění městských odpadních vod. Tam má ČR to nejkratší přechodné období, do roku 2010 by měly příslušné městské aglomerace být vyčištěny podle této směrnice. My víme, že dnes, že s ohledem na možnosti čerpání z těch fondů se to všechno do tohoto roku nestihne a potřebujeme s komisí hledat nějaké schůdné řešení. Komise indikovala vůli toto řešení řešit a vládní výbor pro EU uložil ministrovi zemědělství, aby jako gestor této problematiky nejprve předložil vládě příslušný věrohodný a splnitelný plán, který bude následně jako základ předložen pro jednání s Evropskou komisí. Dále jsme s zabývali některými dílčími záležitostmi. Zmínil bych rámcovou pozici k vnějšímu zastoupení EU v některých mezinárodních finančních a ekonomických organizacích, zejména MFF, G7, G20, to předkládal ministr financí a souvisí to s těmi aktuálními debatami i v rámci finanční a ekonomické krize. Schválili jsme rámcovou pozici ČR k budoucnosti kohezní politiky. Poměrně důležitý a obsáhlý materiál, protože tento stát s tím, jak postupně bohatne a je předpoklad, že během dekády se skutečně dostane na úroveň průměru států EU, tak je třeba se zamýšlet i nad naší pozicí v rámci debat o té budoucí kohezní politice a v neposlední řadě jsme schválili rámcovou pozici k dosahování barcelonských cílů ohledně zařízení a služeb, péče o předškolní děti. Tímto bych asi ukončil tu informaci pokud jde o výbor.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Poprosím ministra financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo, hezký den, dámy a pánové. Dovolte, abych jenom stručně rozvedl tu úvodní informaci pana předsedy vlády o prezentaci guvernéra ČNB. Já jsem několikrát opakoval, že vláda má svůj záložní plán, nebo intenzivně pracuje na svém záložní plánu a průběžně ho aktualizuje pro případ, že by snad dopady světové finanční krize na českou ekonomiku byly ještě větší než si odvažujeme doufat. Konzultace tohoto záložního plánu je s ČNB nesmírně důležitá, proto dnes ČNB přeložila svůj materiál, své verze jednotlivých možností dalšího ekonomického vývoje. Vláda společně s guvernérem velmi vážně diskutovala jednotlivé varianty dalšího vývoje. Platí to, co již zaznělo, že český bankovní systém je stabilizován, nehrozí žádná krize ani solventnosti, ani likvidity. Česká ekonomika je ve velmi dobré kondici. Je zřejmé, že sekundární dopady krize, zejména velké snížení poptávky zemí Euro, která je naším dominantním exportním cílem, bude mít své dopady na ekonomiku, zejména co se týče dynamiky hospodářského růstu. Tady je na místě velmi racionálně diskutovat, kdy přichází ta chvíle, kdy by vláda měla přemýšlet o tom, že odloží nebo rozvolní své fiskální cíle, případně ČNB by měla uvažovat o tom, kdy rozvolní své inflační cíle vzhledem k turbulencím a velké volatilitě a tyto ústupky ve svých cílech udělala ve prospěch většího hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. Ta dikuse neměla žádný konkrétní závěr. Bylo to nesmírně důležité přemýšlení a analýza, kdy přichází ty okamžiky, kdy některé veřejné výdaje už nejsou už čistou rozpočtovou ztrátou, ale skutečně přispívají k hospodářskému růstu i k zaměstnanosti. Současná situace, na tom jsme se shodli, nevyžaduje žádné mimořádné fiskální impulsy na výdajové či příjmové straně rozpočtu. Sice by mohla určitá část médií i veřejnosti ohodnotit jako akci. Ujišťuji vás, že by se nejednalo o nic jiného než o čistou rozpočtovou ztrátu bez efektu. Za předpokladu výrazně většího zhoršování situace a my stále máme důvod doufat, že k tomu nedojde, je pak na místě o fiskálních impulsech uvažovat. Musely by být rychlé, včasné, cílené a dočasné. Nesmělo by se jednat o zhoršování strukturálního deficitu a vláda se intenzivně připravuje na takovou možnost proto, aby jí měla v záloze, i když se stále domníváme, že nebude potřeba takový scénář použít. Velmi stručnou tiskovou zprávu z této diskuse si dovolíme zveřejnit během zítřejšího dne. Nečiníme tak dnes, protože tam ani žádné konkrétní usnesení nebylo. Pokládáme za potřebné zdůraznit, že se věnujeme všem možnostem, aby na ně vláda společně s ČNB byla připravena. Dáel bych vás seznámil s tím, že vláda schválila novelu zákona o cenách. Je to novela, která napravuje dosavadní nevýhodný stav jak v definici pojmu, tak v povinnostech, které jsou ze zákona ukládány prodávajícím i kupujícím. Jedná se o transpozici některých směrnic EU. Upravuje to oblasti správního trestání. Co je nejdůležitější pro spotřebitele, je skutečnost, že je zaváděna povinnost pro prodávajícího uvádet konečné ceny. Nikoliv ceny očištěné od všech možných příplatků a doplatků, které jsou uváděny pak na pátých stranách katalogu a spotřebitel pak zjišťuje, že cena, za kterou si daný výrobek či službu pořizuje, je ve skutečnosti mnohem vyšší než to, co se domníval, když si objednával. Tento zákone jednoznačně stanovuje povinnost uvádět cenu konečnou ke které už není možné nic připočítávat. Je tam jediná výjimka pro cestovní kanceláře, která se týká nikoliv služeb cestovních kanceláří, ale služeb leteckých společností. Vzhledem k tomu, že právo EU nemůže vymáhat od služeb leteckých společností, aby uváděli cenu konečnou, včetně letištních, palivových a bezpečnostních příplatků. To jsou ceny, které cestovní kanceláře kalkulují svým klientům do konečné ceny zájezdu a služby, byl tady po dlouhé diskusi s Asociací cestovních kanceláří domluven kompromis. Cestovní kancelář je povinna uvést konečnou cenu služby, zájezdu a upozornit klienta na to, že v případě služeb letecké společnosti, ony příplatky, může dojít ke korekci, kterou cestovní kancelář je povinna oznámit klientovi 20 dní před čerpáním služby. To je tato novela, která byla schválena jednomyslně a o které lze obecně říci, že výrazným způsobem posiluje právní jistotu spotřebitele a výrazným způsobem omezuje možnost, aby byl klamán nepravdivou reklamou v oblasti ceny. Poslední bod se kterým vás chci seznámit je skutečnost, že vláda opět jednomyslně schválila koncesní projekt veřejné zakázky o odstranění některých ekologických zátěží. Je to problém, který tato vláda diskutovala již poněkolikáté, mimořádně, usilovně, včetně jednotlivých analýz, které jsme si nechali zpracovat jak z oblasti právního tak ekologického prostředí. Je nám líto, že se tomu tak nevěnovaly i vlády minulé. Situace je prostě velmi jednoduchá. Budeme-li dál pokračovat standardním způsobem k odstraňování ekologických zátěží ve smyslu smluv ke kterým se zavázaly vlády začátkem devadesátých let při privatizaci, pak nejsme do roku 2015 schopni dostát svým závazkům. Jak z hlediska administrativních, tak finančních, tak odborných kapacit. Pokusíme-li se nalézt svého partnera pro koncesní projekt, pak tato šance existuje, že ČR dostojí svým závazkům. Tato cesta není bez rizik, na ty rizika bývá mediálně upozorňováno, ale zdůrazňuji, že ta rizika jsou výrazně nižší než rizika současné praxe. Tento projekt rizika nezvyšuje. Tento projekt výrazně snižuje rizika a dělí se o ně s budoucím možným partnerem této koncese na odstranění ekologických zátěží v ČR. Nejedná se, jak je mylně někdy uváděno o jedu jedinou zakázku jedné firmě, která sanuje. Jedná se skutečně o koncsení projekt, kde koncesionář přebírá celou řadu rizik, přebírá odpovědnost za financování, zajišťuje dodavatele pro jednotlivé zakázky a tuto službu dělá pro ČR komplexně. Veškeré připomínky, které zaznívaly logicky zejména z ministerstva životního prostředí byly vypořádány a vláda hlasovala pro vypsání této zakázky jednomyslně. Ministerstvo financí teď odpovídá za to, aby vyhlásilo výběrové řízení na tohoto koncesního partnera. Zda se nám podaří či nepodaří v této soutěži toho konečného partnera najít, to ukáže až ta soutěž sama. Vláda si vyhrazuje možnost kdykoliv až do vyhlášení vítěze tuto soutěž zrušit. Děkuji za pozornost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí, nyní předávám slovo ministrovi vnitra panu Ivanu Langerovi.

Ivan Langer, minstr vnitra: Dobrý den. Já bych vás chtěl informovat o tom, že vláda dnes rozhodla podat Nejvyššímu správnímu soudu návrh na rozpuštění politické strany s názvem Dělnická strana. Je to proto, že je přesvědčena, že dochází k naplnění dikce paragrafu 4 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, který jasně hovoří o tom, že činnost nemohou vyvíjet politické stany a politická hnutí, která porušují Ústavu a zákony nebo jejímž cílem je odstranění demokratických základů státu, které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů nebo jejichž program a činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů. Jakkoliv by se jednalo o složité rozhodování, já jsem vnitřně přesvědčen, že t bylo správné rozhodnutí. Je třeba si uvědomit, že základem demokratického státu je svobodná soutěž politických stran. Vedle toho také platí, že i demokracie musí mít sílu se bránit vůči těm, kteří pod rouškou svobodné soutěže stran a hnutí vystupují s myšlenkami, které nejsou v souladu s právním pořádkem a Ústavou garantovanými právy a svobodami občanů. Porušují platné zákony. Věřím, že tento návrh u Nejvyššího správního soudu uspěje a že tímto nejen vláda, ale i Nejvyšší správní soud jasně vyšle do české společnosti signál, že takovéto jednání instituce zvané Dělnická strana nejsou a nebudou v ČR tolerovány.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Pan premiér.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že je třeba k tomu dodat, že vláda se dlouhodobě zabývá jak problematikou extremismu, tak problematikou řešení příčin nejrůznějších problémů, které pro takový extremismus jsou živnou půdou. Součástí toho usnesení vlády je nový bod, kdy ti, co na tom pracují resortně, vytvoří určitý nadresortní ministerstvem vnitra řízený orgán, který připraví do 28.2. základní materiál vládě, který bude definovat nejenom nárůst a problémy extremismu, jedno jestli levicového nebo pravicového, ale také příčiny a případné návrhy legislativní a exekutivní povahy, které můžeme udělat velmi rychle nebo nad rámec toho, co běžně zpracováváme. Ta reakce je okamžitá. Ty materiály jsou zpracovány, ať už práce ministryně pro lidská práva a menšiny, ministra školství, ministra práce a sociálních věcí a v té represivní části ministra vnitra, případně prvního místopředsedy vlády v otázkách bydlení. Všechny ty materiály jsou připraveny a my chceme urychlit faktickou provázanost těchto kroků, abychom jasně definovali a řešili příčiny a nikoliv represivním způsobem následky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím vaše dotazy. Nejprve vládní agenda.

Mladá fronta Dnes: Zabývala se vláda tou situací v Janově? To sledoval pan místopředseda Čunek?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme se nezabývali konkrétními detaily. Já jsem přesvědčen, že zásah státu a jeho represivních složek byl adekvátní a v dané chvíli tusituaci vyřešil. Problém přeci není jeden konkrétní projev extremismu. Projev je to, co jsem pojmenoval a to je systémové řešení příčin nárůstu extremismu a projev, který jsme dnes udělali, to je návrh na rozpuštění Dělnické strany. To patří do řešení následků, nikoliv příčin. My jsme konkrétně Janov neměli důvod proč řešit, protože ten zásah z hlediska státu proběhl velmi správně a bylo to v pořádku.

Ivan Langer, minstr vnitra: Já vnímám ten úkol, který mi byl uložen jako lepší prolnutí té problematiky jak z pohledu vertikály, tak horizontály. Jednotlivých resortů, které zde byly zmíněny, tak jsou v horizontále, kde máte stát, kraje, místní samosprávy a nevládní organizace. Myslím si, že dílčím způsobem ty jednotlivé součásti fungují dobře a teď je potřeba z toho udělat opravdu pevnou mříž.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz.

Česká televize: Dobré odpoledne. Já bych měla dva dotazy k vládní agendě. Jedna se týká také té Dělnické strany. Zda teď, pokud soud vyhoví vládnímu návrhu a ta strana se ocitne v ilegalitě, zda-li to nemůže být ve finále nebezpečnější? Oni dokonce už nevylučují, že by se mohli zaregistrovat pod jiným názvem a působit dál. Co potom s tím? A ten druhý dotaz, ten se týká zdravotnictví, zda došla řeč na ten Julínkův reformní zákon odložený z minulého týdne. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že částečně mohu odpovědět na oba dva. Co se týká zákona 48 a paragrafu 18, v neděli došlo k dohodě na formulaci se Stranou zelených a její odbornou komisí. Z důvodu neúčasti Jiřího Čunka na dnešním jednání, protože je na své ministerské poradě v Bruselu, toto jednání konkrétně k tomuto bodu je přeloženo na čtvrtek. Abychom znali jejich stanovisko a abychom to mohli v jeho přítomnosti projednat. Bylo to čistě formální posunutí z důvodu neúčasti. K tomu prvnímu dotazu. Ano. Náš právní řád umožňuje to, že pokud tato strana bude rozpuštěna, nabude to právní moci, ti lidé mohou vytvořit jiný subjekt. Ať už stranu nebo hnutí. Prakticky po splnění povinnosti pro registraci takové strany, předložení stanov a dalších náležitostí, které nebudou v kontroverzi s naším právním řádem a Ústavou, tento subjekt bude zaregistrován. V dané chvíli je top možná pro někoho pouze formální krok, ale stát nemůže rezignovat na dodržování zákonnosti a pokud je zákon porušován i v případě činností strany či hnutí, tak musí zasáhnout. Diskuse proto dlouhodobější je opravdu o příčinách a eliminaci těch spíči než o tom, jestli jsme schopni čekat vždy na projev extremismu a tu stranu nebo hnutí zakázat nebo nechat rozpustit. Myslím si, že v dané chvíli je to nutný krok a vaše obava, že to může vést k přelití těchto lidí do jiného subjektu je oprávněná a myslím si, že je správné, že neomezujeme tu možnost sdružování lidí do politických subjektů. Musí ovšem splňovat zákon a v tomto případě byl podle nás porušen.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, doplní pan ministr.

Ivan Langer, minstr vnitra: Ano, ta možnost tady je. Víte, že nerozlišuje tato vláda mezi tzv. levicovým a pravicovým extremismem, ale pouze podle toho, zda je nebo není dodržován zákon a ústavní pořádek. Mám teď na mysli rozhodnutí, které se týkalo Komunistického svazu mládeže. Nyní je to rozhodnutí týkající se Dělnické strany. Ano, hrozí riziko, že ti lidé se přelijí, dají si nové znaky, nové nálepky, ale chci říci se vší odpovědností, extremismus je a bude naší prioritou, boj proti němu. My ty lidi známe. Budou postihováni. Ať již jako instituce nebo jako jedinci.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. ČTK.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, zda se vláda zabývala počty českých vojáků v Afghánistánu příští rok? Zda ty počty budou snižovány? Jestli je tato informace pravdivá. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já mám pocit, že pouze paní ministryně předložila tento bod do bodů bez rozpravy. Fakticky se jedná o pokud nalézt shodu a vybalancovat podporu ve sněmovně tak, aby bez narušení podstaty toho návrhu původního, navýšení spíše technických a logistických příslušníků našich kontingentu, dostal tento návrh i podporu sociální demokracie. V této chvíli to byla pouze informace o tom, kudy ta jednání vedou a tím, že byla bez rozpravy, tak jsme o nich meritorně ani nediskutovali.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Prima.

Televize Prima: Já bych se chtěla zeptat pana ministra financí k té novele zákona cenách. Jestli může říci, kdy se počítá s tím, že by měla začít platit?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dnem vyhlášení. Spočívá to v tom, jak se to podaří projednat v parlamentu a kdy vyjde ve Sbírce zákonů. Myslím, že na jaře. Hovoříte o procesu, který nedokážu ovlivnit. Dnem vyhlášení. Odesíláme to do sněmovny. Poslanecká sněmovna se jím může zabývat nejdříve v prosinci, po novém roce Senát. Nevrátí-li se podpis pana prezidenta, zeptejte se pana ministra vnitra, jak rychle vydá Sbírku zákonů.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Když půjde všechno dobře, což my neumíme předvídat, já to upřesním, nechytejte mne za slovo, tak by pro letní sezónu mohl případně platit. Je tam tolik faktorů, které nejsme schopni ovlivnit, takže to neberte jako bernou minci, protože to nezávisí tak úplně jenom na nás.

Televize Prima: Já jsem se ptala proto, protože jsem dostala informaci, že údajně je to tak, že novela by platila už, kdyby se to podařilo projednat v Parlamentu od ledna, ale pro ty cestovní kanceláře by to bylo až od října. Proto se ptám.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Od ledna platit nemůže, protože do ledna není možné ukončit legislativní proces. Já předpokládám, že i v Parlamentu bude poměrně velká diskuse, nejen o paragrafech, ale i přechodných opatřeních. Suverénem účinnosti je Parlament.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdybych měl dotoho detailně vstoupit panu ministrovi, tak určitě cestovní kanceláře budou spíše lobovat proto, aby když tisknou katalogy na příští sezónu, aby se řídily podle stávajících předpisů, aby měli možnost se připravit v nějaké legisvakanční době na tisknutí katalogů na sezonu příští. Řekl bych, že to je na diskusi spíše ve sněmovně, kterou my v této chvíli neovlivníme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana premiéra. Vy jste před časem řekl, v souvislosti s krizí, že si chcete posvítit na ceny energie. Dnes se objevila informace, že by se měla zdražit elektřina. Chci se zeptat, máte už nějaký plán, co s tím budete dělat? Co na to říkáte?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že ten plán jsme již víceméně realizovali a dnes jsem odesíla dopis předsedovi představenstva RWE, kdy jsem žádal schůzku, protože my nemáme možnost přímo ingerovat do cen na trhu, pouze prostřednictví regulačního úřadu. Speciálně u plynu, kde je zcela evidentní, že v následujících třech kvartálech půjde cena dolů, budeme se snažit přesvědčovat dominantního dodavatele plynu, aby k tomu přistupoval citlivě, aby případně nezvyšoval zálohy v té výši, v jaké proponuje, protože jde podle nás o neopodstatněný krok. Co se týká elektrické energie. Je třeba se podívat, že u nás jsou tři společnosti, ČEZ, EON, který působí v jihočeském a moravském a části Zlínska a ta třetí je Pražská energetika. Mohu vás ubezpečit, že původní nákladové analýzy ukazovala nutnost zvýšení cen o 24 %. Právě u státem částečně vlastněném a pomocí regulátora jsme byli schopni tu cenu snížit pro obyvatelstvo i pro podniky na úroveň 9,9-9,7 %. Původní návrh byl 18 %. Je to vidět právě v kontrastu se společností další na trhu, což je společnost EON, která právě proponuje zvýšení ceny v rozmezí 17 či 18% a je na jednání státních autorit, aby v této věci dále vedli jednání. U Pražské energetiky se to zvýšení pohybuje někde kolem 12 %. Vláda nemá žádné přímé nástroje k tomu, aby ovlivňovala cenu energií. Může ingerovat pouze do ceny tranzitních, distribučních systémových služeb, což dělá permanentně. Proto také stoupá cena elektřiny z titulu těchto položek nepatrně, dokonce pod náklady, které v daném roce díky inflaci nabíhají. Ta naše ingerence je spíše určitý tlak a vyjednávání, protože přímý nástroj nemáme. U ČEZu se podařilo, to je dobrá zpráva, ten původní záměr snížit o polovinu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz.

Právo: Dobrý den. Senát ještě v minulém složení schválil zprávu dočasné komise pro posouzení ústavnosti KSČM. Chtěla jsem se zeptat, když Senát dal podnět vládě, jestli by se obrátila na nejvyšší správní soud, jestli jste se také v této souvislosti, když jste se zabývali extremismem, zabývali touto otázkou? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vláda se tím bude zabývat určitě stejně podrobně jako návrhem na rozpuštění Dělnické strany. Pokud takový návrh přijde, tak je vláda povinna ho projednat a projedná ho jako návrh poslanecký nebo senátorský. Gestorem tohoto projednávání v tomto případě nebude ministerstvo vnitra, ale Legislativní rada vlády, která dává stanovisko tomuto návrhu. Ten návrh bez ohledu na stanovisko vlády je potom projednáván v komorách parlamentu a to stanovisko vlády je pouze doporučující.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Reuters. Pardon, ministr financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Pardon. Za chybnou informaci se má člověk omluvit ihned. Omlouvám se, předloh je mnoho. Já se zmýlil v tom přechodnému závěrečném ustanovení. Působnost zákona se navrhuje od 1. března s výjimkou právě těch cestovních kanceláří z důvodů tisku katalogů. Ty by měly platit od prvního října. Děkuji za tu otázku a omlouvám se za mylnou informaci.

Reuters: Já jsem se chtěl zeptat, jestli můžete nějak shrnout postoj vlády k návrhům na řešení finanční krize v rámci EU, které se objevili minulý týden. Mám na mysli ten balíček 130 miliard záchranného plánu, kdy by každá země měla zhruba jedním procentem HDP přispět na nějaké plošné sanace té krize a také možnost nějakého rozvolnění fiskální disciplíny členských států. Vy jste se k tomu vyjadřovali zatím poměrně skepticky, ale jestli to můžete nějak shrnout.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych striktně oddělil ta opatření krátkodobá a ta opatření systémová. Jednání G20 ukázalo na poměrně velké rozpory či rozdíly ve vidění těch systémových řešení a víceméně se shodly státy G20 n a4 principech, které musím řici, že mne přes interpretaci Nicolase Sarkozyho neruší. Ten první je, že bude zvýšena koordinace monetárních a fiskálních politik. S ohledem na národní povahu té krize a na rozhodování národních států. Druhá věc, že bude zahájena diskuse o posílení institucí té mezinárodní finanční architektury, jako třeba MFF a vlastně reziduum toho Brettonwoodského systému, což mne také neruší, protože to může znamenat zpřísnění pravidel sekuritizace a možnosti přenášet ta toxická aktiva v podobě derivátů, což já jenom vítám a my se tomu nebráníme. To čtvrté opatření, které si vzpomínám, to byla diskuse nad uvolněním a liberalizací světového obchodu, což souvisí s jednáním WTO a uvolnění světového obchodu jako jeden z nástrojů a ten čtvrtý, pokud si dobře vzpomínám, bylo právě to, že všechna ta opaření musí jít cestou tržních principů, nikoliv vymýšlení nějakých nových. Bylo tam také řečeno, že nehledáme ani nějaké nové přísnější regulace, ale spíše v kontextu té diskuse tu lepší regulaci nebo diskusi o stávajících nástrojích a jejich fungování a k tomu má EU v příštím roce několik nástrojů, které daleké lépe popíše pan ministr financí, což je diskuse nad směrnicí Solvency 2, diskuse nad směrnicí CRD, kapitálová přiměřenost, diskuse o pojišťovnictví, což jsou standardní nástroje, které umožňují vést tu diskusi jak na úrovni odborné, tak na úrovni politické na Evropské radě. K tomu, co je připraveno, to máme detailní informace z jednání v pátek s Kathrin Day, což je ředitelka kanceláře prezidenta Barossa a to je evropský plán obnovy pro růst a zaměstnanost, který zní sice velmi populisticky, nicméně, ve své podstatě umožňuje státům jako jsme my, alespoň v tom původním návrhu, který bude teprve diskutován, případně přesměrovat strukturální fondy, které jsou již dány pravidly pro čerpání. Umožňuje číst těch prostředků alokovat do posílení financování malých a středních podniků, speciálně v oblasti úvěrování, kde dochází k vytěsňování těch privátních úvěrů a ty malé firmy to postihne nejvíc. Je tam možnost alokovat ty zdroje více do regionálních projektů, případně na podporu vědy a výzkumu. To vše koreluje s našimi prioritami, nemyslím jen národními, ale i prioritami předsednictví. V tomto smyslu budeme podporovat cíl komise alokovat těch zhruba 15 miliard z Evropské investiční banky z těch 45 miliard EURo na 60 miliard, protože to může znamenat v českých podmínkách to, co my také zvažujeme v oblasti našich opatření. Zatím jenom přípravně a to je posílení exportní schopnosti ČR prostřednictvím standardních nástrojů, které ČR má. Ať už to je Českomoravská záruční a rozvojová banka, případně česká exportní banka a v tomto kontextu jsme diskutovali ten problém i Kathrin Day. Jestli to bylo dost vyčerpávající. Možná Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: To bylo tak vyčerpávající, že jakýkoliv doplněk bych si nedovolil..

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, Prima.

Televize Prima: Já mám ještě jeden dotaz na pana premiéra ohledně Lisabonské smlouvy. Pan prezident Klaus prohlásil, že by jí podepsal jedině v případě, že by ji odsouhlasili i Irové. Co říkáte na tento jeho postoj?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že to není postoj nijak neočekávatelný a dokonce svým způsobem logický. Já se domnívám, že je možné, že podobný přístup bude mít i polský prezident. Ten princip je celkem jasný. Podpis i ratifikované smlouvy českým parlamentem, podpis prezidenta může být klidně vázán na poslední podmínku, která brání platnosti a to je změna irského „NE“. Bez irského „Ano“ ta smlouva nikdy nemůže platit. V tomto se absolutně shodujeme a jestli prezident Klaus tímto způsobem demonstruje to, že se nemůže nechat EU a jednotlivé státy přinutit k nějakému, řekl bych ne úplně lege artis postupu vůči Vídeňské úmluvě, tak tento nástroj má a já mu rozumím. Jestli bude nebo nebude komplikovat naši situaci, já se nedomnívám, protože ten krok je legitimní. Pokud Irové opravdu vyřeší svůj vnitřní problém způsobem, který je korektní a který bude znamenat změnu jejich stanoviska k ratifikaci Lisabonské smlouvy, jejich národního stanoviska, tak potom prezident, jak jsme pochopil, svůj podpis v žádném případě nevyloučil.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize, naposledy, opravdu.

Česká televize: Já jenom kolegyni velice stručně doplním k tom osmému tématu. Pane premiére, zítra by měl o Lisabonské smlouvě rozhodovat Ústavní soud, zda je v souladu s českým ústavním pořádkem. Jede to rozhodování nějaký zástupce vlády? Případně s jakým stanoviskem?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě, vláda mnou pověřila místopředsedu vlády Alexandra Vondru, protože ve stejné době mám bohužel jiný program, ten program toho jednání Ústavního soudu byl přeložen, takže z toho vyplývala i moje neúčast. Stanovisko vlády k Lisabonské smlouvě je koaliční, je vypracováno právníky legislativního odboru vlády a Výborem kompatibility. Je poměrně konformní tak, jak je koalice dneska nastavena. Alexandr Vondra tam bude, pokud bude nucen hájit stanovisko vlády, která s Lisabonskou smlouvou v tomto smyslu nemá problém, ode mne nečekejte nic jiného, než že se jsem připraven hájit stanovisko vlády, která je koaliční je sestavena, jak je sestavena.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. To byl poslední dotaz. Děkujeme. Nashledanou.