Tisková konference po jednání vlády ČR 21. dubna 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády, ministra pro životní prostředí pana Martina Bursíka, ministra financí pana Miroslava Kalouska. Minstra obchodu a průmyslu pana Martina Římana. Ministra zemědělství pana Patra Gandaloviče. Předsedu vlády prosím o první slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Dobrý den. Já jsem dneska vzal sebou více ministrů, protože ty materiály jsou zajímavé a očekávám k nim dotazy. První věc, kterou podle mě si vezme Petr Gandalovič, tak je záležitost včelařů. To je ten návrh poslanců průřezově stranami, kde jsme našli řešení, které nemusí být legislativní. Řešili jsme zhruba osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, důsledně a důkladně jako vždycky. Jeden bod jsme přerušili, ostatní jsme potom schválili s úpravami, kde ty nápravy jednotlivých nálezů byly termínově kontrolovatelné. Další věci, které jsme řešili jsou záležitosti, které předkládal také pan ministr Říman a to byl návrh na změnu systému investičních pobídek a administrativní zátěž. Problém který předloží společně, tak jak ho předkládali na vládě, Petr Gandalovič a Martin Bursík se týká definitivního rozhodnutí o variantě na snížení povodňových rizik v Nových Heřmínovech. Myslím si, že poměrně velmi zajímavé byly body, které předkládal pan ministr Kalousek, protože se týkaly střednědobých výdajových limitů. Týkaly se, ne myslím úplně zajímavého, ale přesto předložené informace o pokladním plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí a týkaly se státního závěrečného účtu. My jsme projednávali body s rozpravou, které se týkaly například memoranda o porozumění s firmou EADS o zahájení jednání o výměně a následném odkoupení letadel CASA a vlastně prodej pěti L-159, těch které jsou k dispozici. To je, myslím, v základech všechno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já poprosím pana ministra zemědělství Petra Gandaloviče.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství : Dobrý den. Tak já vezmu to jednodušší z pohledu těch dalších bodů, které pan premiér uvedl. Vláda se vyjádřila k návrhu zákona, který předložila skupina poslanců v souvislosti s úhyny včelstev. Vláda v žádném případě nezpochybňuje, že ta situace je vážná. Možná se ne zcela ztotožňujeme s odhady, které uvádí poslanci. Poslanci pro vaši informaci uvádí, že by mohly ztráty dosáhnout až 150 000 včelstev. Podle údajů Státní veterinární správy je to v současné době 60 000. My jako vláda jsme posoudili tento návrh zákona především z pohledu souladu tohoto návrhu s ustanoveními Evropské unie. Poslanci v dobré víře vzali zákon, který byl schválen v roce 2003, který také reagoval na tehdejší situaci a z Pozemkového fondu se uvolňovali peníze pro včelaře. Nejsme v roce 2003, jsme členy Evropské unie a ta pravidla jsou podstatně složitější a my jsme jako ministerstvo zemědělství předložili návrh, kterým se podle našeho názoru může tato situace také řešit, a to sice posílení jednoho z těch existujících dotačních titulů. Pro vaši informaci do oblasti včelařství nejdou zas tak malé peníze, v současné době v rozpočtu je to 140 milionů korun a vláda dnešním rozhodnutím zvýšila jeden z těch dotačních titulů o 25 milionů korun. Je to zhruba třetinová částka, kterou navrhovali poslanci, ale já jsem přesvědčen, že splní svůj účel, protože bude velmi adresně směřována ke včelařům a jak už jsem řekl ten odhad, který dala Státní veterinární správa je menší než který uvádějí ve své důvodové zprávě poslanci. Závěrem by jsme chtěl říct, že jsem přesvědčen, že ti včelaři kteří dávají pozor na svá včelstva využívají dalších dotačních titulů na prevenci proti jednotlivým nakažlivým chorobám, ať už je to varoáza, nebo mor jehož likvidace je také naší prioritou, tak tito včelaři mohou s využitím toho nového rozšířeného dotačního titulu svá včelstva obnovit a ozdravět. K těm Heřmínovům. Víte, že vláda se tímto rozhodla vyřešit problém, který nedokázaly vyřešit vlády za celých deset let před námi. Fakticky se jedná o opatření, které by mělo ochránit obce pod Novými Heřmínovi, především město Krnov, na stoletou vodu. Ten původní návrh velké přehradní nádrže v údolí Nových Heřmínovů, který by znamenal likvidaci celé obce, tady mám takový obrázek, nevím jestli to bude dobře vidět. Toto je údolí Nových Heřmínovů, které v tom původním řádu mělo být celé zatopeno a znamenalo by to likvidaci celé obce. Tak v tom našem návrhu, který byl zpracován ve spolupráci s ochránci životního prostředí a je předkládán spolu s panem ministrem Bursíkem znamená zatopení této menší části obce Nové Heřmínovi. Podotýkám, že větší část zástavby, včetně takového toho centra obce Nové Heřmínovi je tady v této části dílu, která zaplavena nebude. To znamená, že jsme našli cestu jak splnit ten požadavek proti povodni obcí v dolní části toho toku, to znamená Krnov a další na stoletou vodu s tím, že jsme dokázali ochránit větší část obce Nové Heřmínovi.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru zemědělství. Slovo má nyní místopředseda vlády ministr životní prostředí pan Martin Bursík.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji pěkně. My jsme byli spolu předkladatelé toho materiálu a přirozeně, že rozhodnutí o výstavbě velké přehradní nádrže je téma, které je z pohledu ochrany životního prostředí velmi citlivé. Ty práce na tom probíhali na úrovni expertů více nežli jeden rok. První věc, kterou je potřeba k tomu třeba říci je to, že my jsme prověřovali i nulovou variantu. Analyzovaly jsme jestli je možné těmi přírodě blízkými opatřeními rozlili jiným hospodařením v krajině. Suché poldry, protierozní management při zemědělské činnosti, změna struktury lesů, budování remízků, malých retenčních nádraží, to všechno co v krajině původně tradičně bylo a po kolektivizaci zemědělství z té krajiny vymizelo. Ukázalo se, že pro ochranu obcí které v tuhle chvíli jsou chráněny dokonce na dvouletou, pětiletou nebo desetiletou vodu, kde je bezprostředně ohroženo 2000 obyvatel. Takže vlastně nulová varianta nám neposkytne ochranu, která je tam potřebná. Proto jsme hledali nějaký kompromis, nějaké řešení, které by bylo co nejšetrnější k životnímu prostředí, které by co nejméně zasáhlo do života té obce. Také jsme odmítli tu původní variantu velikou a shodli jsme se na té malé variantě a je potřeba říci, že vláda také při tom dnešním rozhodování rozšířila titul, vlastně název toho projednávaného bodu na návrh konečné varianty na opatření na snížení povodňových rizik v oblasti horního toku řeky Opavy a doplnili jsme tam: „s využitím přírodě blízkých protipovodňových opatření“. Já bych k tomu rád řekl, že to je vůbec první případ komplexního řešení povodňové obrany, kdy jsme tam do toho promítli ta přírodě blízká opatření. To co tady ukazoval pan ministr ještě doplním obrázkem, na kterém je vidět ta část té nádrže, která bude využita pro kompenzační opatření v podobě říční delty. To bude vlastně území, které bude zaplavováno pouze v době kdy tam bude potřeba využít té kapacity retenční nádrže. Jinak to bude vlastně fungovat jako lužní les, takže jsou to opatření, která jsou součástí toho projektu a zároveň je tam celá řada dalších revitalizačních opatření. Když to vezmu jenom plošně tak je to 50% území co do podélného toku jsou realizována podobou přírodě blízkých opatření. Jedenáct procent plochy té nádrže jsou právě opatření, která se týkají té říční delty, která je tam vlastně takhle uměle vnesena a sto procent opatření co do celkové plochy toho povodí, kde by mělo jít vlastně komplexně o hospodaření, jehož cílem je maximální zadržení vody v krajině. Čili tolik stanovisko ministerstva životního prostředí, velmi citlivá otázka. Hledali jsme řešení, které bude nejměkčí a nejvíce přírodě blízké, co nejméně zasáhne do životů místních obyvatel. Nalezli jsme ho a proto jsme ho také předložili v souladu dva resorty vládě.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Nyní má slovo ministr financí pan Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den dámy a pánové. Já jsem dnes předložil tři materiály. Jednak je to návrh zákona o státním závěrečném účtu. Vláda je povinna podle rozpočtových pravidel republiky vždy do konce dubna předložit do Poslanecké sněmovny návrh státního závěrečného účtu. Je to mimořádně obsáhlý materiál. Mohl bych o něm vyprávět tři hodiny, které jistě nemáte, tak já se omezím jenom na několik základních čísel. Víte už, že výsledný schodek za rok 2007 byl 66,4 miliardy korun. To znamená o 24,9 miliard nižší než schodek, který předpokládal schodek o státním rozpočtu. Tohoto nízkého čísla bylo dosaženo především z důvodu vyššího než předpokládaného meziročního růstu, který přinesl vyšší příjem daní a poplatků o 16,6 miliard korun a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení o 12,2 miliardy korun. Ve vykázaném schodku jsou obsaženy též nečerpané prostředky výdajů organizačních složek státu převedených do rezervních fondů v celkové poměrně velké výši 79,2 miliardy korun. To samozřejmě také ovlivňuje ten výsledný schodek. Je potřeba dodat, že dvě třetiny tohoto objemu, těchto 80 miliard, jsou virtuální peníze To jsou peníze, které rozpočtovali správci operačních programů, že budou čerpat z Evropské unie. Protože se jim je čerpat nepodařilo, nebyly také utraceny a v tomto případě nebyly prostředky, protože nebyly k dispozici, ale musí být účtovány a rozpočtovány, aby to snad nevypadalo, že správci kapitol neutratili 80 miliard, které měli k dispozici. Nečerpali je proto, že je neměli k dispozici. Konečná čísla tedy jsou příjmy státního rozpočtu ve výši 1 bilion a 25,9 miliard koruna, výdaje jeden bilion 92,3 miliardy korun. Celkový schodek, jak už jsem řekl, 66,4 miliardy korun. Na otázku, jak tento schodek bude vypořádán, je jednoduchá odpověď. V zásadě tak, jak už bylo schváleno v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2007. 62,8 miliard korun bude pokryto z prodeje státních dluhopisů, 3,8 miliardy jsou dlouhodobé úvěry od Evropské investiční banky a 0,2 miliardy korun bude vykryto operací na účtu státních finančních aktiv. Já říkám, ten materiál je mimořádně obsáhlý a já na něj odkazuji, protože ho odesíláme do Poslanecké sněmovny. Dalším materiálem pro rozpočtování pro příští rok je schválení střednědobých výdajových rámců na léta 2009, 2010 a 2011, které dnes vláda schválila. Já, abych zdůraznil význam tohoto indikátoru, tak se musím vrátit do historie do roku 2004, kdy v Kolodějích tehdejší vláda Vladimíra Špidly se dohodla, že jedním ze základních reformních nástrojů bude stanovení střednědobých výdajových limitů a jejich uzákonění, což se také stalo. Váda navrhla, Parlament schválil, že střednědobé výdajové limity jsou závazné a vláda se jimi musí řídit. Jsou to limity v nominálních výdajových číslech a půvab tohoto nástroje tkví v tom, že vláda se tři roky dopředu zavazuje, že neutratí více než toto nominální číslo, to znamená, budou-li vyšší příjmy, budou-li lepší časy, snižuje se deficit a nenavyšují se výdaje. To je ten základní nástroj. Vláda v roce 2004 sice toto schválila, stalo se to součástí právního řádu, ale nikdy ten zákon nedodržela. Každý rok došlo k tomu, že jako závazný ukazatel brala deficit, ale výdajové limity vždy překročila. Nedošlo tam k tomu efektu, kvůli čemu to do zákona bylo vkládáno. O vyšší příjmy se nesnižoval deficit, ale o vyšší příjmy se navyšovaly výdaje a to tak, že poslední rozpočet, který vláda, v té době již Jiřího Paroubka, předkládala měl překročené výdajové limity o 56 miliard. Kdyby předchozí vláda dodržovala svůj vlastní nástroj, který uzákonila, byl na konci minulého volebního období deficit někde kolem 15 miliard korun. My jsem se rozhodli tento nástroj a toto ustanovení v právním řádu, které prosadila minulá vláda, dodržovat.. Takže, vláda Mirka Topolánka byla první vládou v historii, která v rozpočtu na rok 2008 dodržela střednědobé výdajové limity a je odhodlána postupovat takto i dál. I limity na rok 2009 a 2010 jsou stanoveny ve stejné výši, jak je schválila Poslanecká sněmovna minulý rok, což je jeden bilion 100,9 miliardy na rok 2009 a 1 bilion 137,5 miliardy na rok 2010 a jeden bilion 202,2 miliardy na rok 2011, jakkoliv si uvědomujeme, že už to bude nové volební období, ze zákona jsou ty limity tři roky. V případě, že se budou vyvíjet příjmy pozitivním způsobem tak, jak odhadujeme, tak by to znamenalo v roce 2011 se budeme blížit deficitu 1 %, přesně 1,2 %. Tohle stanovení střednědobých výdajových limitů si vzhledem k některým nepředpokládaným výdajům souvisejících s inflací si vyžádá aktivní rozpočtová opatření, jak ministr financí říká úsporám a škrtům, aktivní rozpočtová opatření zhruba ve výši 26 miliard korun v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu oproti loni předpokládaným výdajům. Ale nechceme o těchto 26 miliard zvýšit deficit, chceme trvat na tom, že strop výdajů a snižování deficitů je pro nás svaté. Poslední materiál, který obsahuje suchá čísla je informace o pokladním plnění za první čtvrtletí, jsou to opravdu jenom suchá čísla, protože dynamika příjmů a výdajů se během roku mění tak, že z prvního čtvrtletí nelze činit jakékoliv závěry o vývoji celoročních příjmů a výdajů státního rozpočtu, nicméně, neděje se nic nepředpokládaného, ke konci března roku 2008 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 270,1 miliardy, což je 26,1 % očekávaných příjmů a celkové výdaje byly čerpány v objemu 283,5 miliardy, což je očekávaných výdajů 25,6 %. Schodek za první čtvrtletí dosáhl výše 13,4 miliardy. Kdybych měl říct, co se vyvíjí nejlépe za to první čtvrtletí, tak nejlépe se vyvíjí daň z příjmů právnických osob, ale to je opravdu jenom konstatování k březnu, rozhodne s e tak nedá říct, že tomu tak bude po celý rok. Děkuji za pozornost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru financí a nyní má slovo ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Už jen velmi stručně. Vláda projednala dva materiály. Jeden se týká změny v systému investičních pobídek, kdy souhlasila s návrhem na zrušení poslední pobídky, která jde do zpracovatelského průmyslu. Tou po novele zákona v loňském roce jsou daňové prázdniny na období pěti let. Vzhledem k tomu, že vláda snižuje odvodovou zátěž firmám plošně jiným způsobem, ať už snižováním korporátní daně nebo zastropováním odvodů na sociální a zdravotní pojištění, tak nevidí důvod, proč by tato výhoda, která je selektivní, měla dále existovat. Na druhou stranu, vláda souhlasila s návrhem rozšířit program podpory pro činnosti mírou přidané hodnoty, pro sofistikované činnosti inovativního charakteru v rámci programu investičních pobídek do technologických center a strategických služeb. Druhý materiál, který vláda projednala, byl postup při odstraňování administrativní zátěže podnikatelů, něco jako průběžná zpráva, pár čísel. Analýzou předchozího období bylo vyhodnoceno, že podnikatelé jsou zatěžování v rámci všech resortů asi 2200 různými povinnostmi vůči státu, které jsou vyčísleny na 86 miliard korun a v materiálu, který byl předložen dnes, tak se dvacet procent těchto bariér a povinností v rámci šesti resortů, jež se na nich podílejí nejvíc, to znamená finance, sociální věci, zdravotnictví, životní prostředí, zemědělství a průmysl, by do konce roku 2010 měli snížit toto zatížení o 20 %, zhruba o 16 miliard korun.Dále do toho programu byly rozhodnutím vlády zahrnuty i všechny ostatní resorty, tedy nejen ty, v jejichž čele je člen vlády, ale i ty, v jejímž čele jsou jiné ústřední orgány státní správy, jako třeba ČSÚ a další. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru průmyslu a obchodu a nyní vaše dotazy. Prosím.

Jakub Šindelář, ČTK: Já bych se chtěl zeptat, zda vláda jednala o definitivní trase rychlostní silnice R-52 z Brna do Rakouska, případně, jak rozhodla. A druhá otázka by byla, zda na programu byla také kauza Havránková, to znamená vypořádání pozemků pro dálnici D-11 a jestli padlo nějaké rozhodnutí.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Ano, v té první věci jsme zadali ministru Řebíčkovi a dalším ministrům, aby do konce května předložil časové a ekonomické vyhodnocení variant, které jsou v tomto prostoru. Fakticky jsme posunuli to rozhodnutí na konec května a začátek června z důvodů, které jsou celkem zřejmé, neshodujeme se úplně na těch variantách a je tam řada důvodů ty varianty prošetřit. To je na první otázku. Na tu druhou, ano, my jsem jednali o této věci. Vláda schválila postup ministru Řebíčkovi, schválili jsme variantu výměny těch deseti hektarů za půdu dle výběru ve stejné bonitě plus 45 milionů korun v rámci vyrovnání tržní hodnoty a s tímto návrhem je pan ministr za paní Havránkovou jít a tuto věc vyjednávat dohodou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Martin Dokoupil, agentura Reuters : Já bych se chtěl zeptat pana ministra financí Kalouska, v jaké metodice je těch 1,2 % HDP deficit? A potom, kde vidí deficity v letech 2008-2010?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já si netroufám už říkat deficit v jiné metodice, než v metodice ESA95, takže hovořím-li 1,2 % v roce 2011, tak je to deficit všech veřejných rozpočtů podle metodiky ESA95. Deficit na rok 2008 a teď prosím, abych byl brán s jistou mírou rezervy vzhledem k některým nepředpokládaným vlivům, jež se mohou během roku tát, tak deficit v roce 2008 předpokládám ve výši 1,5 v metodice ESA95.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Dál je to složité.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Prosím pěkně, já jsem schopen garantoval výdajové limity. Co se týče deficitu, nezáleží na mne, ale na světové a evropské ekonomice, takže odhadovat ty indikátory. Kdybych předpokládal stejný růst někde mezi 4 a 5 %, tak vám dokážu z těchto čísle říct mírně snižující trend k těm 1,2 %, ale rád bych si na rok 2009 a 2010 ponechal ještě chvíli čas na aktualizaci příjmových indikátorů. Kolik zcela určitě vydáme a nevydáme, to jsme schopni se zavázat, ale jaké budou naše příjmy, nezáleží na nás, ale na vývoji světové a evropské ekonomiky a poptávky kolem nás, protože jistě víte, že jsme velmi liberální, velmi otevřená ekonomika orientovaná na export.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Jan Poukrábek, CNews: Pane ministře financí, vy jste mluvil o aktivních rozpočtových opatřeních, neboli škrtech. 26 miliard korun, v jakém časovém rozmezí? Bude to během jednoho roku či během těch tří let?

Miroslav Kalousek, ministr financí: To jsem mluvil o roce 2009. Když jsme v loňském roce stanovovali střednědobé výdajové limity, tak jsme stanovovali nejen celkové limity pro centrální vládu, ale i pro jednotlivé kapitoly. Vzhledem k tomu, že některé výdaje, bohužel mandatorního charakteru, důchody, vlivem inflace budou větší než jsme předpokládali a my o tyto větší výdaje nechceme překročit výdajové limity, musím tyto prostředky uspořit v jednotlivých kapitolách, které rovněž mají své střednědobé výdajové limity. To znamená, že oproti těmto výdajům plánovaným na rok 2009 musíme v roce 2009 uspořit zhruba 23-26 miliard, abychom vykryli ty nepředpokládané výdaje. Říkám to srozumitelně?

Jan Poukrábek, CNews: A můžu se zeptat, z jakých to bude kapitol?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Vláda mi uložila do 31.5. předložit konečný návrh limitů pro jednotlivé kapitoly. O tom nemůže zdaleka rozhodovat ministr financí, naopak, musí o tom dominantně rozhodovat předseda vlády a předsedové všech koaličních stran, protože rozpočtové priority vlády jsou především politické priority vlády a my nechceme škrtat plošně, ale jít po vládních prioritách.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Zpravodajství iDNES: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěl vrátit k tomu vašemu včerejšímu projevu ke křesťanským demokratům.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím, ještě někdo dotaz na vládní agendu? Tak, přednost, děkuju.

Václava Vařeková, Radiožurnál: Dobrý den, já jsem se chtěla zepat, jak jste posoudili ty body pana ministra Langera, konkrétně ten jeden o zbraních a střelivu a ten druhý o krádežích aut? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já mám pocit, že krádeže aut jsme odložili a zbraně a střelivo jsme jednomyslně schválili.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím.

Pavel Oto, Radiožurnál: Já jsem se chtěl zeptat pane premiére, vy jste zmiňoval ta letadla, pro armádu nepotřebné L-159 výměnou za ta španělská dopravní letadla. Jestli jste tam něco schválili, neschválili, případně...

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já jsem to jasně řekl. Jsme schválili Memorandum of understanding a uložili jsme ministryni, aby zahájila faktická jednání.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize.

Zina Plchová, Česká televize: Pane ministře Bursíku, chci se zeptat, ta silnice R-52 byla odložena, přesto, jaké jsou námitky ministerstva životního prostředí?

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: My jsme to odložili o měsíc či něco více než měsíc a jak již řekl pan premiér, tak se vlastně podrobně prověří varianty, které tam přicházejí v úvahu. Primárně jde o R-52 nebo R-55 přes Břeclav a jde o to posoudit ekonomiku těch variant, jde o to posoudit vliv na životní prostředí, ale i širší vazby, protože se jedná také o tranzitní propojení mezi Rakouskem a Polskem. Toto bylo zadáno a toho času se využije, aby se podrobněji prověřila i situace na rakouské straně a vrátíme se k tomu. já jsem tam přednesl celou prezentaci, která reprezentovala pozici ministerstva životního prostředí, ale protože jsme tu věc přerušili a byly tam zadány konkrétní úkony a budeme dále jednat, tak teď nepokládám za vhodné, abych tady teď seznamoval s těmi všemi konkrétními výhradami výtkami argumenty, protože pak by tady musely zaznít ty argumenty i z druhé strany a proto tady asi není prostor a ten prostor jsem si dohodli, že si ho vyhradíme na jednání vlády za měsíc, ale to jednání bylo živé, ano.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize.

Jiří Petrovič, Česká televize: Pana Římane, můžete být trošku konkrétní v těch pobídkách pro ty strategické služby a technologická centra? Vy jste řekl, že pobídky á la daňové prázdniny končí, jaké firmy byste sem chtěl dostat? Bude to mířeno spíše dovnitř nebo i pro zahraniční investory? Jaké ty pobídky budou?

:Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Tak, za prvé. Je třeba říct, že nejde o nic nového, i když pravdou je, že technologická centra a strategické služby fungují už asi pět let, ale ve stínu toho prvního pilíře pobídek, těch klasických investičních pobídek zpracovatelského průmyslu. Jedná se o firmy typu IT technologie, telekomunikace, nově do toho budou zařazeny projekční práce, zkušebnictví, biotechnologie a všechny činnosti s vysokou přidanou hodnotou. Tady ta pobídka byla, je a bude ve formě příspěvku na mzdové prostředky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, teď další dotazy, idnes.

Zpravodajství iDNES: Dotaz na pana premiéra, co vás vedlo k tomu, že jste svůj včerejší projev formuloval relativně ostře, co jste od toho očekával? Druhá část dotazu je ve světle těch přijatých usnesení, jak hodnotíte jestli se vám podařilo lidovcům, tak říkajíc domluvit, nebo máte spíše dojem, že vás nevyslyšeli? A za třetí, co to znamená pro koalici? Zda to oficiální stanovisko strany nějak zkomplikuje reformu zdravotnictví, jaké tomu stanovisku přikládáte důležitost?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak mě mrzí především to, že jste ho jako standardně nečetl, protože kdybyste ho četl, tak byste musel říct, že v 70 % toho projevu naopak lidovce chválím. To hodnocení je podle mne nekorektní. To je za prvé. Za druhé, pro mne je důležitá koaliční smlouva a v tomto smyslu usnesení jakékoliv strany je pro mne druhotné, protože pokud nebudeme plnit koaliční smlouvu, tak ta koalice nebude fungovat a v tom smyslu jsem velmi korektně, nijak výhružně, řekl na sjezdu KDU-ČSL svůj názor a zhruba mantinely toho, kde se můžeme pohybovat. Za třetí, pro koalici, jak je vidět z dnešního jednání vlády, to neznamená vůbec nic. Sjezdy mají ukazovat směřování jednotlivých stran, ale my máme své závazné Programové prohlášení a nemám důvod si myslet, že nebude plněno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.

Vladimír Keblůšek, televize Nova: Já bych ještě u toho tématu zůstal. Pan Julínek dneska řekl, že to je velká komplikace. Hrozí třeba, že bude nějaká koaliční schůzka, že tam budete řešit to usnesení lidovců a podobně?

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já k tomu nevidím jediný důvod. Já si myslím, že vláda v podstatě jednomyslně schválila ty návrhy zákonů a standardně je bude předkládat do Poslanecké sněmovny v paragrafovaném znění, na které teď má ministerstvo nějakou dobu čas. Ptáte se mne na něco, co jde mimo můj způsob uvažování.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Jenom bych si dovolil ocitovat ministra Julínka, úplně přesně, on říkal, že to, co lidovci navrhují ve svém usnesení je znárodňování a on se na tom odmítá podílet. Mne by jenom zajímalo, on vás nějakým způsobem informoval, že by toto pro něho měl být problém? Že by třeba nechtěl dále setrvávat ve funkci nebo že by chtěl tu reformu prosazovat jinými způsoby než třeba přes koalici, i když to si moc neumím představit.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Pan ministr Julínek má schválením věcných záměrů zákonů, v tomto případě šesti, protože dva zákony se sloučily v jeden, jasné mantinely toho, jakým způsobem má pracovat na legislativním či paragrafovaném znění. Až to paragrafované znění přinese do vlády, tak o něm budeme hlasovat a předložíme ho do parlamentu, já vám k tomu neumím nic jiného říct.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Právo.

Jitka Götzová, Právo: Já bych chtěla na pana ministra Bursíka, proč vy jste nejel na sjezd? Proč jste nejel k lidovcům? Jak hodnotíte usnesení lidovců o zákazu privatizace pojišťoven? Děkuji.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji pěkně. Já jsem se omluvil řádně panu předsedovi a poslal jsem za sebe náhradu, to jest první místopředsedkyni Danu Kuchtovou. Já jsem byl na necelé dvoudenní návštěvy na univerzitě Yalle v USA, kde 18 guvernérů států podepisovalo deklaraci k ochraně klimatu. Ti guvernéři reprezentují 51 % občanů USA a pozvali mne tam jako zástupce EU, protože budeme v první polovině příštího roku předsedat EU a budeme mít summit EU-USA a je důležité se zorientovat v té situaci, jak se vyvíjí v USA. Proto v tu sobotu, kdy tam byly pozváni hosté tam místo mne jela první místopředsedkyně a nic za tím nečtěte, já jsem byl za oceánem. Pokud jde o usnesení, já myslím, že to, že jsme schválili věcné záměry zákonů, to za velmi obtížného dialogu vedlo k vyjádření elementární shody na základních principech a řadu věcí jsme odložili pro podrobnější jednání, která se povedou nad návrhy paragrafových znění zákonů a přesně tam mají jednotlivé politické strany možnosti do toho vstupovat a obtiskávat tam své představy, které ovšem musí jít v základní linii programového prohlášení vlády. Stejně tak Strana zelených má k tomu pár konkrétních dodatků, výhrad, obav, strachů, alternativ, to všechno budeme uplatňovat v průběhu toto standardního procesu a tudíž také nevidím to usnesení nikterak fatálně. Důležité je, abychom se v tom procesu dostali k závěru a měli paragrafové znění návrhů zákona, se kterými jako vláda půjdeme do Poslanecké sněmovny.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz.

Vladimír Keblůšek, televize Nova: Já bych měl dotaz na pana ministra Kalouska, ohledně učitelů. Oni dali určité ultimátum, že pokud nebudou vyslyšeny jejich prosby na tři miliardy na platy, tak začnou stávkovat. Běží za jejich lhůta, jak se na to díváte, myslíte si, že se ty peníze pro ně najdou? Vyslyšíte je? Nebo hrozí stávka učitelů?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já bych mohl říci stejnou větu, jako před několika okamžiky. Vždy to je otázka výdajových priorit, něco za něco. Z mého pohledu bych byl rád, kdybychom ta vyjednávání směřovali na rok 2009, protože rok 2008 je uzavřen a já si jenom velmi obtížně představuji, i když jde všechno, že teď budeme některé plánované výdaje utlumovat nebo končit. To s sebou přináší více škod než užitku a budeme vyblokovávat z rozpočtovaných výdajů takovouto částku. Nicméně, naproti rozumím panu ministrovi školství, že tohle břemeno nemůže nést jen za sebe, že se přijde podělit s celou vládou, takže vláda o tom bude diskutovat. Technicky lze vše, já tomu nejsem nakloněn, jakkoliv chápu některé argumenty, které padají. Daleko raději bych směřoval ta mzdová vyjednávání až k roku 2009, jsme ve fázi přípravy rozpočtu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, děkujeme za pozornost, nashledanou.