Tisková konference po jednání vlády ČR 2. července 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, já vás poprosím o krátké strpení, čekáme ještě na ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana. Takže, ještě jednou dobrý den, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana, ministra zemědělství pana Petra Gandalovič a ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Ondřeje Lišku.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, já děkuji za úvodní slovo. Úplně do úvodu musím říct, že, snad mám to právo, že přesto, že pokládám to hlasování minulou středu za naprosto klíčové, tak pořád nemám pocit, že bych se o tom něco dočetl v českých médiích, ale to je můj postesk do úvodu, protože pokud se ta mediální diskuse redukuje na věk odchodu do důchodu a na radary ve městech a obcích a na městskou policii, tak mě to připadá opravdu směšné. Z toho dnešního jednání, kromě pravidelných programových cílů vlády, vás bude o novele energetického zákona informovat Martin Říman. O transformaci zemědělských družstev a o změně zákona číslo 42 Petr Gandalovič a o poměrně významné změně tzv. školského zákona ministr školství mládeže a tělovýchovy.. My jsme ještě schválili novelu občanského soudního řádu a některé drobnější věci a top, co zbývá na mě, je spíše komentář toho, co pro mne dost překvapivě, vzbudilo nějaký zájem médií. To je diskuse nad návrhem referenda ve věci přímé volby prezidenta poslaneckým klubem Zelených. My jsme po diskusi ráno a po diskusi na vládě zaujali k tomuto návrhu neutrální stanovisko. To znamená, ne souhlas, ne nesouhlas. S tím, že Legislativní rada vlády předložila celou řadu připomínek toho legislativního charakteru, ale klíčové zřejmě k rozhodnutí vlády je, že jsme zadali a uložili ministru spravedlnosti, aby do konce srpna, do 31. srpna, na vládu předložil vládní návrh přímé volby prezidenta, protože si myslíme, že skutečná diskuse a skutečné řešení tohoto problému Parlamentem České republiky, ať už v Poslanecké sněmovně či Senátu, je cesta rychlejší, než je cesta referendem. Navíc tohoto typu, který je se závazným koncem. Nakonec jsme se na tom shodli a to hlasování bylo jednomyslné. I když to nikdy neříkám, tak v tomto případě si to zaslouží jistou pozornost. To je z mé strany všechno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr průmyslu a obchodu pan Martin Říman.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den. Vláda projednala a v podstatě podle návrhu schválila velkou novelu energetického zákona, který přináší řadu změn. Za prvé, týkají se snížení administrativní zátěže podnikatelů v energetice, kde se omezují některé byrokratické regulační činnosti, které museli doposud podnikatelé v energetice vykonávat. Například se úplně zrušuje státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny, což byl do značné míry duplicitní proces se stavebním řízením. Zjednodušuje se proces udělování licencí, snižuje se množství regulačních výkazů předkládaných ERU. Další změnou je, že operátor trhu s elektřinou a operátor trhu s plynem se slučuje do jedné instituce – operátor trhu. Další změnou je snížení uvolnění regulace cen v teplárenství. To znamená, bude méně titulů na základě kterých může ERÚ vstupovat do teplárenského odvětví. Vypouštěj se některá ustanovení, která již nemají význam, protože měli význam v souvislosti s otvíráním trhu před několika lety. Takovou mediálně asi nejoblíbenější pasáží nebo změnou je záležitost týkající se přípojek, jak elektřiny, tak plynu. Kdo je bude hradit. Návrh rozšiřuje okruh přípojek elektřiny, které je povinen nahradit distributor. Dosud to bylo tak, že přípojky do 50 metrů hradí distributor, nyní navrhujeme, aby uvnitř zastavěného území obce hradil distributor všechny přípojky, i nad 50 metrů. Mimo zastavěné území zůstává současný stav. Co se týče přípojek k plynu, kde Svaz měst a obcí požadoval, aby tady byl uplatněn stejný princip jako u elektřiny, tak tam vláda zachovala původní stanovisko. To znamená, že toto není možné, aby distributor hradil všechny tyto přípojky, protože na rozdíl od elektřiny, kde neexistuje substitut, tak u plynu ano, což vede k tomu, že tyto přípojky zůstávají nevyužity a už dnes jsme v situaci, kdy máme 12 miliard neproduktivního železa v zemi, což, kdybychom ten systém dále uvolnili, ta aby vedlo k dalším miliardám. Zavádíme i některá ekologická opatření. Například povinnost chránit ptactvo před poškozením elektrickým proudem na stožárech vysokého napětí. Další významnou věcí je zřízení Rady regulátora, což je institut obdobný, který se podle našeho soudu osvědčil v případě ČTÚ, kde na základě návrhu tehdejšího ministra informatiky Mlynáře vznikla pětičlenná regulační rada.podle našeho názoru přispěla ke stabilizaci a k větší transparentnosti při rozhodování úřadů a proto obdobný institut navrhujeme i v případě energetického regulačního úřadu. To jsou základní změny z těch několika desítek, které návrh obsahuje. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi průmyslu a obchodu, nyní poprosím pana Petra Gandaloviče, ministra zemědělství.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dámy a pánové, vláda dnes schválila návrh nového zákona. Není to tedy pouze novela zákona 42 o transformaci družstev. Je to nový zákon, který má za úkol dokončit ten proces transformace družstev. A to tím, že poskytne oprávněným osobám, které se v tom procesu transformace ještě nedomohly svých nároků, poskytne tuto možnost tím, že prokáží, pokud tak budou schopny prokázat, že ta tzv. druhá transformace, to znamená, převod majetku na akciové společnosti zmenšil jejich možnost vypořádání jejich oprávněného nároku. Musím zdůraznit, že tento zákon nezavádí nový okruh povinných osob, nezavádí nové nespravedlnosti nebi něco takového. Pouze přebírá principy, které jsou analogické v občanského zákoníku, že pokud ten, kdo dluží svým věřitelům, provádí nějaké majetkové přesuny, jsou tyto úkony ze strany věřitelů odporovatelné. V případě těch oprávněných osob o kterých hovoříme, bohužel, ten princip odporovatelnosti nemohl být aplikován, protože zde byla ta sedmiletá blokační lhůta, během které oprávněné osoby nebyly ještě v pozici věřitele, nemohli proto těm majetkovým přesunům odporovat a mnohdy jim tedy pro vypořádání zbyly naprosto nelikvidní majetky. V řadě případů i zbytková družstva v likvidaci. Jedná se řádově o desítky, možná sto tisíc oprávněných osob. Ty opravné nároky jsou mezi desítkami tisíc, někdy to jde do stovek tisíc a jsem přesvědčen, e tak, jak je ten zákon připraven, vytváří možnost pro tyto oprávněné osoby domoci se svých práv, ale nevytváří nějaké nové nespravedlnosti v zemědělském sektoru.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zemědělství, nyní poprosím pana Ondřeje Lišku, ministra školství.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dovolte mi, abych vás seznámil s novelou zákona číslo 561 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, jinými slovy školského zákona. Tato novela obsahuje zhruba pět desítek změn, z nichž jedna desítka jsou změny důležité a zásadní, skoro bych řekl systémové a já vás nyní chci upozornit na ty nejzajímavější a nejdůležitější z nich. Jednak zavádíme přípravný stupeň základních škol speciálních pro vzdělávání zdravotně postižených žáků s těžším zdravotním pojištěním. Dále snižujeme, pardon, rušíme limity počtu žáků ve třídách a školách. Tady tato změna by měla přinést jedno důležité pozitivum. Týká se především malých obcí, kde z důvodu nesplnění těchto limitů byly podle současného zákona nuceni zřizovatelé školy rušit. My nechceme ani jednu zbytečně zrušenou školu. Ono je velmi snadné školu zrušit, ale velmi obtížné je jí znovu vybudovat a nastartovat. Nyní je to vyloženě na zřizovatelích, zda se rozhodnou ji při nesplnění těch limitů ve škole pokračovat a tuto školu dále financovat. Je to reakce na požadavky celé řady obcí, kde došlo k dočasnému snížení populace nebo dětí ve školách, ale s tím, že perspektiva třeba ve dvou, třech letech na zvýšení počtu dětí existuje. Tyto školy, pokud se rozhodnou a je to jejich politické rozhodnutí, tuto školu dále financovat, budou tuto možnost nadále mít. My si myslíme, že je to nejenom správný krok, ale také tím plníme část programového prohlášení vlády, která se zavázala k podpoře škol v malých obcích. Dále díky této novele zavádíme několik nástrojů na zvýšení flexibilita pracovního trhu. Všichni jsme si vědomi toho, že roste nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, je to otázka spojená s odborným středním školstvím a my zde zavádíme možnost pro ty uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem, aby získali druhý výuční list v jiném oboru vzdělání ve zjednodušeném režimu. To znamená, během dvou až tří let. To by mělo umožnit větší flexibilitu a zároveň pokrytí nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Další nástroj v tomto duchu, který zavádíme, je nástavbové studium, které už nebude vázáno pouze na školy, které v daném oboru mají obor zakončený maturitní zkouškou. To znamená, nabídka škol, které budou moci toto nástavbové studium zavést se zásadním způsobem zvýší. My také, to je cílem této vlády a i mého resortu, odstranit zbytečnou byrokratickou zátěž, která se týká škol a agendy ředitelů. Když se kohokoliv z nich nezeptáte, co si o tomto myslím, tak vám potvrdí, že správní řád na ně uvalil poměrně velké břemeno, které odvádí od vlastního řízení školy a jejího rozvoje. My tedy přicházíme s tím, že část agendy ředitelů vyjímáme ze správného řádu, dáváme ji do zjednodušeného režimu a toto by mělo část byrokracie, z našeho hlediska zbytečné, ukrojit. Z těch dalších změn zmíním ještě dvě. Na základě této novely bude možné opakovat ročník na základní škole ze zdravotních důvodů. Možná se divíte, jak to, že takováto banální věc nebyla možná doposud. Máte pravdu, školský zákon, který byl přijat za předchozí sociálnědemokratické koaliční vlády, obsahoval celou řadu ustanovení, která se v praxi neověřila nebo byla dokonce kontraproduktivní. My se tím snažíme napravit celou řadu takovýchto pochybení. Úplně poslední věc, chceme zvýšit prostupnost vzdělávací soustavy a na základě této novely vznikne možnost přijetí žáka osmiletého gymnázia do prvního ročníku šestiletého gymnázia. Opět, logická věc, která v tom současném systému chybí. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi školství a ještě dám slovo panu premiérovi.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jistě jste si museli všimnout, že já standardně nereaguji na mediální štvanici, ale budete muset čas od času strpět mé jakési generální vyjádření k problému na který standardně nereaguji. Budu se věnovat určité novinářské obsesi týkající se spojení Topolánek a doprava. A žádám vás minimálně o to, abyste to přežili, tu chviličku. Stalo se takovým nepsaným zvykem, že kamkoliv a kdykoliv cestuji, tak je to vždy terčem kritiky novinářů a, samozřejmě, opozice, která tím vede svoji kampaň, takže u té se to dá pochopit. Vládní speciál je špatně. Auto je špatně. Pokud si pronajmu letadlo, tak je to také špatně. Fakticky přemýšlím, jestli mám jezdit stopem nebi se přepravovat parníkem do Rakouska a podobně, ale nechci o tom žertovat. Chtěl bych dnes zopakovat, na co jako premiér mám právo. Byl bych rád, kdybyste si to opravdu vy, nebo to vyřídili vaším kolegům, kteří se účastní na té štvanici, poznamenali, aby než začnete rozjíždět nějakou další mediální šikanózní kampaň, abyste se do svých poznámek podívali. Za prvé, jako vysoký ústavní činitel za stanovených podmínek, které jsem nikdy neporušil, mám právo kdykoliv využít vládního speciálu. Zákon nestanovuje k jakému účelu. Za druhé, striktně a zásadně se vyhýbám jakémukoliv nadužívání vládní letky. Když cestuji na fotbal jako fanoušek, využívám charterových letů a letenky si zásadně hradím sám. Když jsem ale oficiálně pozván na finále mistrovství Evropy rakouským kancléřem, tuto cestu mi schválí vláda jako pracovní návštěvu Rakouska, pak cestuji vládním speciálem. Nevidím jediné opatření ke kritice této cesty. Spíše stojí za povšimnutí, že někteří novináři mají od svého zdroje z Lidového domu takové informace, že jsou na místě odletu ještě dříve než já, aby mne nafotili, natočili a následně jakoby kompromitovali. Tím vysvětluji svá slova o šikanování ze strany novinářů. Zákon uvádí, že kromě konkrétního ústavního činitele se doprava zajistí i pro jeho doprovod dle účelu cesty. Zákon neřeší, zda se jedná o přepravu pro soukromé či pracovní účely. V případě vrcholového politika s nabytým celodenním programem ve všední dny a často i o víkendech, lze velmi těžko oddělit veřejné a soukromé. Navíc premiér je ze zákona chráněnou osobou. Není tedy věcí jeho volného a svobodného rozhodnutí, jestli bude použito auto s ochrankou nebo letecké prostředky Armády ČR. Naopak musí akceptovat, že to je součástí jeho funkce. Za další, jako premiér mám možnost používat kromě dvou limuzín ještě další vozový park včetně terénních vozů, které jsou mi kdykoliv k dispozici a to i k osobní potřebě a ke styku s rodinou. Takže, kdybych se rozhodl jakýmkoliv autem jet třeba na víkend, tak mohu. To nedělám. Kamkoliv ve svém čase cestuji, tak ve většině případů řídím soukromé auto. Ze zákona mám dále nárok na premiérský byt. Okamžitě jsem se mohl nastěhovat do Kramářovy vily jako moji předchůdci. Jak víte, ani toto nevyužívám, bydlím v nájemním bytě s permanentním porušováním ústavního práva na soukromí a porušování zákona o ochraně osobních údajů ze strany novinářů. Jako vysoký ústavní činitel musím být ze zákona pod stálou ochranou a to i ve svém volném čase. To je jediná věc, kterou nemůžu ovlivnit a jakkoliv se mi to líbí nebo ne, jsem povinen to respektovat. To znamená, že mne ochranná služba doprovází na víkendy i na dovolenou. Rád bych doplnil pár informací k tak mediálně oblíbenému tématu překračování rychlosti. Za styl, způsob a rychlost jízdy odpovídá řidič ochranné služby, který mne veze. Podle zákona nemusí při přepravě ústavních činitelů dodržovat rychlost pokud použije výstražné světlo modré barvy, tedy maják. Jedinou jeho povinností je neohrozit bezpečnost silničního provozu. Je mi někdy trapně na otázky tohoto typu odpovídat, ale cítil jsem potřebu tyto věci upřesnit a z toho, co jsem uvedl je snad každému z vás jasné, že ze servisu na který mám jako premiér nárok, nevyužívám snad ani třetinu. Byl bych rád, aby ze mne média přestala dělat politika, který zneužívá peněz daňových poplatníků pro soukromé účely, protože to není pravda. Děkuji vám.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi. Nyní vaše dotazy. Postavte se, prosím, představte se, děkuji.

Pavla Kubálková, Lidové noviny: Já mám otázku na pana ministra Lišku. Nemluvil jste o zpoplatnění posledního ročníku mateřských škol. Znamená to, že není v novele tento návrh? Děkuji.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ano. Toto je součástí této novely školského zákona, ale nejedná se z mého pohledu o zavedení něčeho nového, nýbrž vrácení na stav před lety, kdy ten školský zákon schválený sociálnědemokratickou vládou toto zpoplatnění zrušil s tím, že to, co se od tohoto kroku slibovalo, bylo zvýšení počtu žáků mateřských škol, především ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Ukázalo se, že nic takového nenastalo. Tento krok se ukázal jako neefektivní a prázdný. Naopak, měl negativní a má negativní konsekvence. Zatížil finančně zřizovatele mateřských škola a ti byly nuceni ty chybějící finance rozprostřít do prvního a druhého ročníku mateřských škol a tím vlastně zatížit a znevýhodnit rodiče, kteří umísťují do těchto prvních a druhých ročníků své děti. Ukázalo se, že to mělo ve skrze negativní konsekvence a já si proto myslím, a i tato vláda, že je mnohem efektivnější využívat pro tyto děti, tedy ze sociálně znevýhodňujícího prostředí jiné nástroje. Tím jsou především přípravné ročníky základních škol, tzv. nulté ročníky, v nichž ministerstvo školství financuje asistenty, kteří tyto děti provádějí základním vzděláním. Připravují je na společnou startovní čáru a je to mnohem efektivnější než je touto plošnou neadresnou pobídkou lákat do mateřských škol. Mateřská škola, ten poslední ročník mateřské školy není ani dnes zadarmo. Ti zřizovatelé museli prostředky najít jinde, některé to ohrožuje a naopak, dnes, kdy je poptávka po místech mateřských školách rostoucí, zřizovatelé ani nezvládají pokrýt tuto poptávku. Proto je na místě vrátit se k tomuto modelu. Zřizovatelé, ale i část rodičů to podceňuje, protože to vlastně umožňuje těm zřizovatelům ta místa rozšiřovat a já si od toho slibuji to, že ty poplatky, které se nyní pohybují mezi 100-500 korunami za mateřskou školu nyní nebudou redukovány či stlačeny na první dva ročníky, ale rozprostřou se na všechny tři. To znamená, mohlo by teoreticky dojít i k jejich částečnému snížení. Poslední věc, kterou chci dodat je, že se nezavádí žádná ekonomická bariéra pro ty rodiny, které na to třeba nebudou mít. Ten zákon umožní, aby ti rodiče, kteří na mateřskou školu prostředky nemají, aby to takto prokázali ředitelům, potažmo zřizovatelům těchto mateřských škol. Požádali buď o snížení nebi zrušení tohoto poplatku a tyto děti budou moci navštěvovat mateřskou školu za ten snížený poplatek nebo úplně zdarma. To závisí na řediteli, potažmo na zřizovateli mateřské školy. Žádnou ekonomickou bariéru nezavádíme, naopak, upravujeme model fungování mateřských škol, jak to odpovídá osvědčené praxi. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den, já bych měl otázku na pana premiéra. Když tedy pan ministr spravedlnost byl pověřen vypracováním návrhu na přímou volbu prezidenta, znamená to, že třeba vy osobně vnímáte nějak potřebu zavést přímou volbu prezidenta? Pokud ne, tak z jakého důvodu? A druhá otázka by byla, jak vnímáte návrh, který přednesl předseda poslaneckého klubu ODS pan Tluchoř s tím, že by změna systému volby de facto znamenala možný nový mandát pro Václava Klause a jeho možnost opětovné nominace od prezidentských voleb. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem pochopil to sdělení kolegy Tluchoře pochopil naopak. Takže to mne opravte, ale já nevím, jak to myslel. Takže na to nebudu vůbec odpovídat. Já si nemyslím, že ústava umožňuje kandidovat někomu potřetí, ať se jedná o jakýkoliv způsob volby, ale to je můj výklad. Já nejsem ústavní právník. K tomu prvnímu je důležité, abyste mi řekl, ptáte-li se mne jako občana, jako předsedy vlády nebo jako předsedy strany, protože ten názor předsedy vlády jsem prezentoval. My jsme odsouhlasili postup, který vidím jako konformní. Stejně se to bude ve sněmovně projednávat, nicméně je zcela evidentní, že ten návrh, který podali někteří poslanci Strany zelených by stejně nezískal ústavní většinu potřebnou pro vypsání takového referenda. Šli jsme efektivnější cestou a to je předložení vládní předlohy této změny ústavy. Odpověď předsedy strany, tu jsem prezentoval mnohokrát. ODS má svůj názor jak na referendum a míní s ním šetřit jako se šafránem. Opravdu v odůvodněných případech speciálním zákonem ústavním, který by takové speciální referendum upravil a Ústava to umožňuje a ve věci přímé volby je strana jako u mnoha podobných věcí, nemá jednotný názor. Celá řada členů, jiné procento je u zákonodárců, jiné procentu u členské základny podporuje přímou volbu. Celá řada je proti a nemám pocit, že by to bylo špatně. Pokud se ptáte na můj osobní názor, tak můj osobní názor je „ani, ani“. Takže, já nejsem pro přímou volbu, nikdy jsme se tím netajil. Mnohokrát jsem uvedl spousty důvodů a nejsem ani pro nadužívání referenda. Ale to si myslím, že v té věci nehraje roli, protože v této záležitosti jako předseda vlády podporuji to, co jsme dnes jednomyslně usnesli. Já myslím, že se vzájemně nevylučují ty názory.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Z1.

Helena Šindlerová, televize Z1: Vy jste měli projednávat zprávu o plnění vládního programu. Chtěla jsem se zeptat, jak to dopadlo? S čím jste zatím spokojeni nebo nespokojeni z toho plnění vládního programu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak ten materiál jasně ukazuje, že drtivá většina projektů, které jsme v Programovém prohlášení deklarovali a ten program a to, co prezentujeme, to nejsou jenom projekty z programového prohlášení, ale fakticky i věci, které přináší doba, přináší čas. Jsou buď rozpracovány nebo ukončeny. Ten zbytek, který ještě nebyl zahájen, to jsou věci, kde z objektivních důvodů buď na něco navazují a proto nemohou být v této chvíli zahájeny a nebo i časování těchto kroků bylo směřováno spíše do poloviny nebo druhé poloviny funkčního období. Já pokud mohu, a to je ten důvod, proč budu navštěvovat všechna ministerstva, pokusím se do vládních prázdnin všechny klíčové resorty, kde budu diskutovat s ministry, jejich náměstky, případně dalšími zaměstnanci či pracovníky ministerstva o tom, co se jim podařilo, jaké projekt y a v jakém fázi rozpracovanosti a do jaké hloubky se jim podařilo prosadit, ať už exekutivního nebo legislativního charakteru, co jim ještě zbývá, jaké jsou problémy v naplňování toho, co si myslím, že je prioritou této vlády, to je snižování agendy, snižování byrokracie, snižování počtu lidí, řešení nejrůznějších typů příspěvkových organizací. Já osobně jsem spokojen, když to řeknu tak to obecně, protože pro letošní rok to, co jsme chtěli udělat, tak nám zbývá několik málo zákonných předloh či legislativních úprav, které bychom chtěli ještě v Poslanecké sněmovně a v Senátu prosadit. Proto, pokud se ptáte na moje hodnocení programu vlády, já jsem spokojen. Konkrétně si to přečtěte v tom materiálu, kde je to přesně uvedeno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Hospodářské noviny.

Hospodářské noviny: Pane premiére, já bych se vás chtěla zeptat, stanovili jste panu ministrovi Pospíšilovi nějaké požadavky na to vypracování zákona o přímé volbě prezidenta? Nějaké mantinely pokud se týká pravomocí, počtu kol?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tím mantinelem je 31. srpna, jediným. Ptáte-li se mne konkrétněji, předpokládám, že ten návrh předloží v alternativách, protože existuje různý názor. Myslím si, že to bylo tolikrát diskutováno, že je možná zbytečné to opakovat. Ať už je to systém prostý, to znamená, buď je zvolen kandidát v prvním kole, nebo do druhého hola postupují maximálně dva kandidáti. Nebo ten model, který prosazovala vždycky spíše ODS, to jest procentní hranice v prvním kole, která umožňuje vstup do kola druhého.Pokud se mne ptáte na snížení či zvýšení kompetencí, tak myslím, že to základní zadání je, že neuvažujeme s tím, že by se v rámci této jednoduché úpravy Ústavy nějakým způsobem kompetence prezidenta republiky. To je asi zhruba ten mandát.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz, prosím.

Ondřej Malý, Lidové noviny: Já mám dotaz na pana ministra Gandaloviče. Jaký, pane ministře, očekáváte průběh toho vámi nov připraveného zákona sněmovnou? Protože, tuším, že strana lidová už se vyjádřila, že z toho nijak zvlášť nadšená není, opozice také ne. Jestli můžete na toto komentovat.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Ten zákon projednáváme už přes rok. Musím říci, že ta první varianta byla vůči těm současným právnickým osobám podstatně přísnější. To důkazní břemeno leželo na těchto právnických osobách, ony musely prokázat, že majetek, který užívají, prošel už tím procesem vydáním těch oprávněných nároků. Skutečně, tam jsme uznali, že ty určité obavy o destabilizaci velké části toho sektoru měly své opodstatnění. Teď je ten návrh v podobě, která skutečně velmi jednoznačně vychází z principů, který známe, z obecných zákonů jako je občanský zákoník, zákon konkurzu a vyrovnání. To znamená, princip, kdy ten věřitel může jakýmsi způsobem odporovat právní úkony při přesunutí majetku u dlužníka, případně může dokonce se domáhat jakési nápravy několik let zpětně.My tímto odpovídáme na ten hlavní argument, který nám byl vyčítán a to je retroaktivita. Musím říci, že tady podstatně větší část toho důkazního břemene se přenáší na ty oprávněné osoby. To je, myslím, koneckonců také spravedlivé, protože pokud se někdo chce domoci svého majetku, měl by proto něco udělat, měl by shromáždit důkazy a prokázat, že těmi majetkovými přesuny došlo ke zkrácení jeho práva. Proč to říkám? Jsem totiž přesvědčen, že tak, jak se k té novele či zákonu negativně stavěla zemědělská veřejnost a na té politické scéně celá opozice a z koalice KDU-ČSL, myslím si, ž to bylo spíše z, řekněme, neznalosti poslední verze. Jsem přesvědčen o tom, že tato nová verze, která vychází z projednávání Legislativní rady vlády je dobrým základem pro jednání i v Poslanecké sněmovně. Já jsem optimista, já si myslím, že i celá řada těch, kteří doposud tuto novelu odmítali, tak až se s tímto textem seznámí, tak uvidí, že to skutečně nenastoluje nové nespravedlnosti, ale že to naopak spravedlnost konečně přináší.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK, potom Česká televize.

Jakub Dospiva, ČTK: Já ještě k té přímé volbě jsem se chtěl zeptat, jestli nějakým způsobem do té přípravy toho návrhu zatáhnete opozici.Nebo to necháte až na diskuse ve sněmovně? Jak si to představujete? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já tedy nevím, jestli máte sám osobně představu, co ta změna obnáší. Potom byste se mne na to nemohl zeptat, protože ta změna, kterou budeme navrhovat my, ta je velmi prostá. Na to nepotřebujeme žádnou konzultaci a navíc v Poslanecké sněmovně jeden návrh už leží. Takže, pokud my ten návrh chceme opravdu doplnit tak, aby neobsahoval ty chyby, které obsahuje ten návrh sociální demokracie a buď se ta rozprava kolem nich sloučí, ale každopádně se začne o tom v Parlamentu konečně jednat. Já si myslím ,že to je, pokud se má nějaká změna prosadit, tak je to asi správná cesta, začít o tom jednat v Parlamentu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Olga Málková, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat pana ministra Gandaloviče. Vy jste mluvil o desítkách tisíc až sto tisíci oprávněných osob. Dá se alespoň nějak vyčíslit, na kolik by eventuálně ve finančních nákladech mohlo to odškodnění v konečném důsledku stát?

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Jestliže vycházíme z toho, že to jsou desítky až, dejme tomu, sto tisíc oprávněných osob a že průměrná výše nároků je opět v desítkách tisíc a případně někdy, říkám výjimečně, i ve stovkách tisíc, tak je to otázka matematiky. Je to otázka také toho, kdy a jakým způsobem se těm oprávněným osobám podaří prokázat, že došlo při té transformaci nebo při té druhé transformaci k zkrácení jejich možnosti vypořádání toho nároku. Ty případy jsou velmi individuální. Někdy skutečně prokazatelně došlo k tomu, že to zbytkové družstvo bylo v té době už v likvidaci, někdy ty osoby dostaly nabídku na převzetí akcií té nové společnosti. Tuto nabídku v řadě případů odmítly,protože tyto akcie nebyly obchodovatelné, takže v tom neviděli tu protihodnotu proti těm penězům, které měli ze zákona dostat. Někdy dokonce tyto osoby přistoupily na určité splátkové režimy a podobně. To znamená, že ten zákon skutečně tady určitým způsobem představuje povinnost prokázat to zkrácení toho nároku a nemůžeme říci v kolika případech se to prokáže.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že vyčíslovat tu hodnotu teď dopředu je nesmyslné, protože to závisí, za prvé, na uznání toho nároku. Za druhé, na uznání velikosti toho nároku a za třetí, to bude proces rozložený v čase, takže ta cifra neřekne nikomu nic. V tomto smyslu může být ten projekt rozložen do řady let, jako je to teď. Potom mi to čílso připadá nesmyslné, protože je pouze hypotetické.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz?

Václava Vařeková, Radiožurnál: Já mám dotaz na pana ministra školství, na pana ministra Lišku. Když jste mluvil o tom, že ta novela školského zákony by vlastně měla zrušit ty počty žáků pro to, aby ta škola mohla fungovat, máte k dispozici údaje, kolik z tohoto důvodu vloni v Česku skončilo škol, protože nesplnily tyto limity? Děkuji.

Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tento údaj nemám tady s sebou, ale určitě vám jej na vyžádání mohu zjistit. Každopádně, jsou známy případy, i dostatečně mediálně, které vedly některé ředitele k tomu, aby vedly černé duše, aby tyto limity neporušily a ta škola zůstala zachována. Po schválení této novely by znamenalo, že k žádnému takovému podvodu se nemusí uchylovat, že to bude na politickém rozhodnutí dané obce nebo zřizovatele, zda se rozhodnou tu školu dále provozovat či nikoliv. Já sám jsem navštívil několik obcí i jsem se setkal s jejich zástupci, kteří toto rozhodnutí velmi vítají, protože mají zájem školu dále financovat a dorovnat z vlastních prostředků financování této školy i přesto, že ty limity žáků by nebyly schopny naplnit. Takže, skutečně se jedná o úpravu, která je v praxi požadována a vítána a měla by umožnit zvláště malým obcím, aby se mohly svobodně rozhodnout, zda školu chtějí dále provozovat nebo ne. Konkrétní čísla o tom, kolik v ČR se takovýchto případů vyskytlo, ta vám rád poskytnu později.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím.

Petr Běhal, ČTK: Já mám jenom dotaz na pana ministra Gandaloviče, jestli může okomentovat dnešní návrh finské ministryně zemědělství, ted mi vypadlo její severské jméno, která řekla, že by EU měla diskutovat o nulové sazbě DPH na potraviny, jejichž cena roste. Jestli můžete toto okomentovat. Děkuji.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: V rámci summitu...

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli by to měl komentovat ministr zemědělství.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Pan premiér, jako účastník toho summitu spíše může říci, že Evropská unie jako celek se rozhodla, že není správné, aby se přikročilo k jakýmkoliv takovýmto nesystémovým a, řekněme, okamžitým reakcím na vývoj ceny jakéhokoliv zboží. Ať už to jsou energie nebo případně potraviny. Naopak, ten trend by měl být spíše liberalizační, aby se například pro produkci potravin odstraňovaly bariéry, aby s e vytvářel prostor pro větší objem produkce a ten větší objem, ten vždycky vzejde ze spravedlivých podmínek na trhu, z konkurence, než z toho, že by někomu byly dávány nějaké příznivější podmínky.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych to pokládal za určitý výkřik. Austrálie šla opačnou cestou vzhledem ke zdravotní zprávě o stavu obyvatelstva a otylosti celé australské populace, naopak, DPH z potravin zvedla a v tomto smyslu si myslím, že já jsem osobně příkladem toho, že se dá ušetřit na jídle. A nechci to nijak zlehčovat, ale nemyslím si, že v daňových otázkách si do těchto věcí necháme mluvit.
: Děkuji. Ještě nějaký dotaz? Děkuji. Nashledanou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR