Tisková konference po jednání vlády ČR 2. 4. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Omlouváme se za zdržení a dovolte mi zde přivítat předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra kultury pana Václava Jehličku a ministra školství pana Ondřeje Lišku. O úvodní slovo poprosím jako obvykle předsedu vlády.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já mám úplně první věc. Během jednání vlády někteří ministři sepsali návrh změny jednacího řádu vlády, že předseda vlády je povinen v časovém období mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou přerušit jednání vlády ČR na 40 minut, během nichž je povinen zajistit teplou stravu. Nicméně, nebylo to nakonec schváleno a jednali jsme bez oběda. Ty problémy z pátku přerůstají, pořád se jedná o teplou stravu a my jsme ji tedy dnes jako ministři neměli, takže se snad dočkají. To je možná první věc. My jsme dnes měli jednání výboru pro EU. K tomu jenom velmi krátce. V zásadě jsme řešili dva body. Účast v celém tom konceptu Galileo, kdy jsme projednali všechny souvislosti, to jest družicové navigace, které jsou v zájmu ČR, bylo vyřešeno financování. Dnes náš zájem o to, umístit tu autoritu, tu budoucí instituci v Praze, nekončí, nicméně ten zájem v této chvíli se velmi efektivně přesouvá do oblasti využívání či účasti na nejrůznějších projektech právě kosmického výzkumu, a v tomto smyslu ten materiál ty souvislosti popisoval. Ten druhý materiál v kontextu dalších projednávaných bodů byl velmi zajímavý, předkládal ho ministr Schwarzenberg a týkal se aktuálního stavu evropské integrace zemí západního Balkánu. Kromě toho, že je to naší prioritou během předsednictví, speciálně v oblasti přijímaní nebo urychlení přijímání Chorvatska do EU, tak jsme si popsali, myslím, že ta diskuse byla velmi zajímavá, jednotlivé země a jejich aspirace a ambice a stav celého toho procesu. My dlouhodobě podporujeme integraci zemí západního Balkánu do EU jako jedinou záruku stability a prosperity. Shodli jsme se na tom, že bychom se měli daleko více zasazovat o změnu přístupu EU k Srbsku a prosazovat brzké uzavření stabilizační a asociační dohody i v kontextu těch dalších projednávaných bodů a velký důraz, a to činíme po celou dobu, je podpora Chorvatska a urychlení těch jednání, protože Chorvatsko má dnes uzavřené pouze dvě kapitoly, a to by mohlo znamenat, že nestihne během našeho předsednictví kýžený vstup do EU. K těm bodům, které jsme dneska projednávali, chci úvodem říct, že jsem vyřadil sedm bodů týkajících se zdravotní reformy. Ten důvod byl zcela formální. Začátkem příštího týdne bude zasedat K9 nad závěry pracovní komise a nad připraveným materiálem toho transformačního projektu, a to si zaslouží nejdříve politickou diskusi. Vláda bude projednávat tyto body snad již s politickou podporou v příštím týdnu. Body, které nebyly signalizovány a byly projednávány, tak je to signalizované a ne předtím známé Kosovo. K tomu vám podám informaci a schválili jsme dnes, to si myslím, že je důležité, a nechám to kolegovi Liškovi, schválili jsme projekt VaVpI. Informace, která si zaslouží další komentář, je schválení podpisu ministryně na memorandu o dodávkách kolových obrněných transportérů. Tak, jak ten projekt sledujete, my jsme zrušili kontrakt s firmou, která měla dodávat ty transportéry, stanovili jsme si určité termíny, stanovili jsme si parametry té dohody a dnes je před podpisem memorandum, které řeší potenciální kontrakt a všechny podmínky toho kontraktu, a pokud se nám opravdu podaří ten kontrakt podepsat a všechny ty věci realizovat, tak budou naplněny všechny ty cíle, se kterými jsem do toho vstupovali, a budu to pokládat za velmi úspěšný projekt. Kosovo. Já jsem signalizoval, že jsou možné pouze dva scénáře. Realizoval se na žádost ministrů scénář odložení toho rozhodnutí. Ministři chtějí o té věci dále jednat, chtějí další podkladové materiály, proto jsme diskusi o uznání Kosova odložili. Myslím si, že ta diskuse byla dostatečně dlouhá a postihla všechny aspekty, padaly všechny argumenty, které v této souvislosti jsou známy z té veřejné diskuse a parlamentní diskuse. Padla řada dalších argumentů, které známy nejsou, které jsou známy z hlediska našich služeb, které jsou nad rámec té obecné veřejné informace. Schválili jsme dnes, bude to předmětem, řekl bych před exposé, pana ministra Jehličky, zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím, což pokládám za velký úspěch. Petr Nečas vám představí zákon, jehož projednávání jsem se minulý týden zúčastnil na tripartitě, a to je zákon o zaměstnanosti, a dále jsme schválili, bude to předmětem představení Ondřeje Lišky, konečnou, snad už definitivní podobu státních maturit. Další body, jako jsou snímání biometrických prvků a realizace projektů, možná nejsou tak důležité. Důležitý je ale bod, který jsme schválili jako předposlední, a tím je návrh dalšího postupu při privatizaci majetkové účasti státu ve společnosti České aerolinie, kde jsme schválili postup předkladatelů, ministra financí a ministra dopravy, doporučili jsem 15. dubna zahájit výběr konzultační firmy, výběr poradce, odborně řečeno, s tím, že to rozhodnutí je definitivní, a teď nám předloží, po výběru poradce a co předloží poradce materiál, doufáme, že v řádu měsíců, o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu dokončit tuto privatizaci o které vláda rozhodla již dříve. To je ode mne všechno a já bych v pořadí, jak stanoví tisková mluvčí vlády, požádal své kolegy.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já poprosím místopředsedu vlády, ministra práce a sociálních věcí.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes schválila novelu zákona o zaměstnanosti a některých dalších souvisejících zákonů. Těmi hlavními motivy změn, které navrhujeme těmito zákony, jsou především taková tři hesla. První heslo: „Ten kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten, kdo nepracuje.“ Druhá základní teze: „Ten, kdo je aktivní, kdo se snaží, se musí mít lépe, než ten, kdo je pasivní.“ Třetí základní teze je: „Pokusit se vyřešit nepříznivou životní situaci se vyplatí.“ My chceme, aby se upravila politika zaměstnanosti, protože v současné době statistiky ukazují, že roste počet volných pracovních míst, na druhou stranu dnes dokážeme odhadnout, že mezi těmi nezaměstnanými je zhruba 100 000 lidí, kteří ve skutečnosti až tak moc pracovat nechtějí a využívají kombinace poměrně štědrého sociálního systému a občasné práce načerno. Proto navrhujeme, aby po pěti měsících nezaměstnanosti byla povinnost vypracovat každému nezaměstnanému tzv. individuální akční plán. Jakákoliv nesoučinnost při vypracování tohoto plánu nebo při jeho provádění by znamenala vyřazení tohoto uchazeče z evidence a tím pádem i ztrátu nároku na sociální dávky. Zrovna tak každý nezaměstnaný, který by po pětiměsíční nezaměstnanosti odmítl rekvalifikaci, což v současné době může, tak by byl opět vyřazen z evidence s dopady, tedy se ztrátou nároku na sociální dávky. My takto navrhujeme, aby zmizelo bizarní ustanovení ze zákona o zaměstnanosti, a sice aby lidé s vysokoškolským vzděláním byli považováni za osoby znevýhodněné na trhu práce, kterým se tudíž má dostávat mimořádné pozornosti. Jinými slovy, myslíme si, že naopak, že za stávající situace na trhu práce ten, kdo má vysokoškolské vzdělání, tak je velmi výrazným způsobem zvýhodněn. Chceme také změnit způsob podpory v nezaměstnanosti, protože se nám ukazuje, že je potřeba lidi motivovat k tomu, aby v případě ztráty zaměstnání co nejrychleji nalezli nové zaměstnání, proto zavádíme degresivní podporu v nezaměstnanosti, která po první dva měsíce bude 65 % předcházejícího platu, další dva měsíce bude 50 % a pátý měsíc 45 % s tím, že zkracujeme podpůrčí dobu v nezaměstnanosti o jeden měsíc. Je to jednoznačně motivující k tomu, aby se ten člověk snažil co nejrychleji naleznout nové zaměstnání. Také chceme zamezit spekulativnímu chování, kdy někteří lidé nastupovali na zprostředkovaná místa, aby po několika týdnech nebo po měsíci z toho místa ve zkušební době odešli, znovu se zaregistrovali na úřadu práce a pobírali všechny sociální dávky. Návrh, který my předkládáme, znamená, že pokud někdo opakovaně takto odejde z místa zprostředkovaného úřadem práce, tak bude vyřazen z evidence a nebude mít nárok na sociální dávky. Současně také zpřísňujeme postihy nelegální práce, to znamená, kdo organizuje nelegální práci, tak v současné době může být postižen pokutou dva miliony korun, my zvyšujeme tuto pokutu na 5 milionů korun. Velmi zásadním prvkem této novely a těchto reformních kroků, které předkládáme, je program zelených karet vypracovaný ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničí. Je to jednoduchý model, funkční model, který snižuje administrativu podnikatelských subjektů, které již nadále nebudou muset žádat o zvláštní povolení k získávání zahraniční pracovní síly z neunijních zemí. Smyslem těch zelných karet je jeden duální doklad, který je současně povolením k dlouhodobému pobytu a pracovním povolením, který tudíž bude možné získat pro zaměstnance na místa, která nejsou obsazena, na které nejsou čeští zájemci nebo zájemci z řad EU. Znovu chci připomenout, že počet volných míst v ČR dosahuje prakticky 150 000 a že tuto zahraniční pracovní sílu potřebujeme především v oblasti průmyslu. Velmi důležitým prvkem těchto navrhovaných reformních změn je i to, že chceme aktivizovat nezaměstnané, to znamená, aby na základě dobrovolné práce pro obce a města byly také odstupňovány jejich sociální dávky. To znamená, po odpracování dvaceti hodin u těch osob v systému hmotné nouze déle než 6 měsíců, tak budou dostávat životní minimum, pokud neodpracují dobrovolně tyto hodiny, tak budou dostávat existenční minimum, pokud odpracují 30 a více hodin, tak budou dokonce k tomu životnímu minimu dostávat ještě bonus, čili vyšší částku než životní minimum. Jinými slovy, chceme vytvořit systém, kde být bez zaměstnání ještě neznamená, že lidé nebudou pracovat, budou pracovat dobrovolně ve prospěch obcí. Myslím, že každý, kdo se podívá po našich obcích a městech, tak vidí, že té práce je tam více než dost, a my chceme, aby nezaměstnaní tuto možnost měli. Současně chceme zpřísnit a zpřesnit některé způsoby výplaty dávek, kdy především přesněji stanovujeme vodítka, která se musí brát v úvahu při zvažování, zda daná dávka bude vyplácena v hotovosti, v poukázce, formou tzv. náhradního příjemce a podobně. Chceme také provázat informační povinnost mezi dávkami, které jsou ze systému hmotné nouze z pověřených obecních úřadů a které jsou ze systému státní sociální podpory z úřadu práce. Novinkou je, že pokud by hrozila ztráta bydlení, tak musí plátce té dávky vždy stanovit zvláštního příjemce. Jinými slovy, chceme zabránit, aby lidé dostali peníze na bydlení, které dostávají v rámci sociální dávky a nepoužijí je na zaplacení nákladů na bydlení, použijí je jiným způsobem, v tomto případě vůbec nedostanou tyto finanční prostředky do rukou, na své účty, do svých peněženek. Bude stanoven zvláštní příjemce, kterému budou tyto prostředky poskytnuty. Tolik stručně rozsáhlá novela zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády, nyní má slovo ministr kultury pan Václav Jehlička.
Václav Jehlička, ministr kultury: Děkuji, vážený pane premiére, dámy a pánové, já myslím, že není vůbec žádným překvapením, že vláda jednomyslně schválila paragrafované znění návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Někdy koncem ledna byl stejným způsobem schválen návrh věcného záměru zákona, paragrafované znění z 99 % odpovídá tomuto návrhu, který byl schválen před dvěma měsíci. Chtěl bych říci, že se nejedná o žádný restituční zákon ani o odluku církve od státu, ale že jde o zákon, který řeší narovnání majetku mezi státem a církvemi. Navrhované řešení počítá, jak víte, s navrácením pouze jedné třetiny majetku, který byl po únoru 1948 komunisty ukraden a z celkové rozlohy českých lesů tak církvím připadnou asi 2,4 % a v případě zemědělské půdy to bude necelé půl procento. Vracet se bude pouze majetek, který je v rukou státu, proto nemusí být žádné obavy, jak jsem někde před týdnem četl, že díky navrácení církevního majetku se budou rušit mateřské školky, domovy důchodců či dětská sportoviště. Tyto obavy jsou zcela liché, bezpředmětné, protože všechna tato zařízení jsou zřizována obcemi nebo kraji a jejich majetek se navracet nebude. Co se týká vyplacení 83 miliard v příštích 60 letech, zde se nejedná o čistý výdaj státu, stát si na oplátku ponechá majetek, který bude dál sloužit a bude především privatizován a bude bezúplatně předáván obcím, takže tento návrh zákona, který vláda schválila je výhodný pro všechny. Je výhodný jak pro obce, je podporován a je připravován se Svazem měst a obcí, protože odblokuje rozsáhlé majetky na katastru obcí, které se budou moci rozvíjet. Dále stát získá majetek, který zčásti si ponechá zčásti jej pravděpodobně předá obcím a bude privatizovat. To znamená, silné ekonomické oživení z těchto důvodů a bude výhodný i pro církve, protože církve získají svéprávnost, nebudou již finančně v područí státu a také jim to přinese větší povzbuzení a motivaci pro jejich další budoucnost. Budou se muset starat samy o sebe a to jim rozhodně prospěje. Státu to přinese také jednu výhodu, že již nebude muset církve do budoucna financovat, s výjimkou dvacetiletého přechodného období, kdy bude vždy příspěvek o 5 % snížen a až po dvaceti letech zanikne. Účinnost zákona se předpokládá v návrhu zákona okamžikem přijetí zákona, to je tedy změna proti věcnému záměru zákona, který to stanovil na 1. 1. 2009 a zkracuje se doba 18 měsíců na 9 měsíců, kdy budou podepisovány smlouvy mezi státem, za stát je bude podepisovat pan premiér, a mezi církvemi, kdy je budou podepisovat statutární představitelé jednotlivých církví. V okamžiku, kdy bude podepsáno 85 % těchto smluv, bude zrušen blokační paragraf návrhem tohoto zákona a veškerá půda, která byla zablokována zákonem o půdě bude uvolněna k dalšímu využívání. To je vše. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi kultury, nyní má slovo ministr školství pan Ondřej Liška.
Ondřej Liška, ministr školství: Děkuji za slovo, dobrý den. Já mám radost, že vám mohu představit plody své práce za uplynulé tři měsíce a plody práce této vlády, a to ve dvou projektech, které právě v minulosti přitahovaly hodně pozornosti. To je operační program VaVpI, což je ze strategického hlediska jeden z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější program pro konkurenceschopnost ČR na budoucí desetiletí. Je to operační program, který byl zdržen, nebyl dobře připraven, EK k němu měla v minulém roce zásadní výhrady. Já jsem ho předložil vládě ke schválení v podobě, která je konsensuální jak s těmi potenciálními příjemci, což jsou univerzity, vysoké školy, výzkumná pracoviště, s kraji, se sociálními partnery, prostě se všemi aktéry, kteří se pohybují na poli vysokého školství, výzkumu, aplikovaného výzkumu a i soukromého sektoru. Je to program, který by měl dát zásadní impuls nejen co do objemu prostředků, ale co do filosofie spolupráce mezi soukromou sférou a výzkumnými institucemi. Tady tento program nyní bude putovat do EK, já se v pondělí setkal s evropskou komisařkou zodpovědnou za regionální rozvoj a politiku soudržnosti, paní Danutou Hübnerovou, kterou jsem informoval o tom, že tento program je nyní připraven ke schválení ve vládě. To se stalo a já očekávám, že v příštích měsících proběhnou ještě operativní jednání, dojednání tohoto programu a v souvislosti s tím také dojde k podpisu a předpokládám, že žádné překážky by se již na této cestě objevit neměly, a to proto, že v těch uplynulých třech měsících jsme vyjednávali permanentně s EK o těch potenciálně kritických oblastech či aspektech tak, aby ten schvalovací proces už běžel bez překážek. Očekávám, že na sklonku tohoto roku bude možné vyhlásit první výzvy a peníze určené pro podporu, jak jsem již výše naznačil, budou moci od příštího roku proudit sem do ČR. To je tedy k tomuto. Já ještě chci utrousit pár slov o projektu státních maturit. To je projekt, jak jistě víte, který v minulosti byl odložen, byl připraven v podobě, která, jak jsem zjistil krátce po svém nástupu, byla v podobě, kdy nebyl realizovatelný uspokojivě. Já jsem proto k tomu přistoupil tak, abych ze státních maturit udělal projekt užitečný, bezpečný, prospěšný pro českou vzdělávací soustavu a myslím si, že podoba, koncept, který jsem navrhl a který nyní vlády podpořila a schválila, je systém dvouúrovňové státní maturitní zkoušky, která přispěje k tomu, aby naše poměrně roztříštěné střední školství dostalo, jak se říká, svorník. Jakousi možnost komparace, srovnatelnosti tak, aby každý mladý člověk, který projde touto zkouškou, měl možnost sám se s odstupem podívat na to, jaké vzdělání dostal, jaké mu to dává životní šance, co to znamená pro jeho vstup do terciárního vzdělávání, na vysokou školu. Je to projekt, který byl v minulosti kritizován jak rodiči tak pedagogy, odbornou veřejností, ale také kraji, zřizovateli. Nyní ho předkládám Parlamentu v podobě, která je opět konsensuální, podporovaná všemi těmito aktéry, které jsem výše naznačil. Od státních maturit si slibujeme to, co jsem řekl, ale navíc to má i základní aspekt směrem k celoživotnímu vzdělávání. Vy možná již víte, že ten koncept spočívá ve dvouúrovňové maturitní zkoušce, nižší a vyšší standard. Ti, kteří, předpokládáme, budou chtít pokračovat ve studiu na vysoké škole, budou chtít ten standard A+, ten standard A bude pro ty, kteří, řekněme, budou chtít nastoupit třeba do profese nebo se vzdělávat jiným způsobem. Ta certifikovaná maturitní zkouška zároveň znamená to, že si poté, co absolvujete její část, tak si v budoucnu v průběhu celého života budete moci doplnit své vzdělání o další zkoušky státem certifikované a bude to mít veliký význam i pro flexibilitu a otevřenost pracovního trhu a pracovních příležitostí. Zároveň to má i přesah do evropského pracovního trhu a vzdělávání. My jednáme i o tom, aby například jazykové zkoušky z francouzštiny, němčiny do budoucna byly certifikovány nejenom pro ČR, ale aby byly prostupné s certifikáty dalších evropských zemí tak, aby se vlastně možnosti studia otevřely našim studentům i do Evropy. Děkuji za pozornost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru školství i všem členům vlády. Nyní prosím vaše dotazy, nejprve vládní agendu. Takže Česká televize, prosím.
Česká televize: Pane premiére, kvůli Kosovu mám několik otázek. Jestli můžete konkretizovat, co konkrétně vedlo ministry k tomu, aby vás nemyslím přinutili, ale abyste se jako vláda rozhodli k tomu, že to rozhodnutí uznat samostatné Kosovo odložíte, jakou roli v tom hrají srbské parlamentní volby? A moje poslední otázka, vy jste říkal, že jsou dvě varianty, to znamená, že neexistuje ta třetí varianta, že by ČR se připojila k těm zemím, které nechtějí uznat nezávislé Kosovo, mám na mysli Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr, Rumunsko.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já myslím, že to, co už jsem naznačil, tak to jenom rozvinu tu holou větu, ale víc k tomu říci neumím. Ministři, a to nebylo tak, že já jsem sám navrhoval přerušení tohoto bodu, ta diskuze ukázala, že nám chybí celá řada informací, myslím tím ministrům. Ministři si je vyžádali, chtějí na to delší čas, chtějí tu diskusi delší a v tomto smyslu já jsem i ten bod navrhl a to přerušení prošlo všemi hlasy. Takže v tomto smyslu žádný problém nevidím, žádnou souvislost další tam nevidím. Já, když říkáte, že je vyloučena ta třetí varianta, já ji nevylučuji, to je, že se k tomu vrátíme po přerušení, ten bod znovu otevřeme a uznání Kosova neprojde, je teoretická varianta, která je tam vždycky, já jen chci říci, že by to nebylo správně, ale ministři někteří na to můžou mít jiný názor. Takže já tu třetí variantu, kterou jste naznačil, že bychom třeba neuznali Kosovo ani při tom obnoveném projednávání, tak já ji nevylučuji, ale pokládám ji za nepravděpodobnou.
Pokorný, deník: Ještě ke Kosovu, jaké konkrétní informace byste tedy chtěli vědět, co vám chybí přesně?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Já musím říci, že já jsem po diskusi s ministry o tomto bodu navrhl přerušení a to přerušení prošlo jednomyslně.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já můžu pouze dodat, že je tady celá řada věcí, které souvisí s některými podrobnostmi, které se týkají našeho vojenského kontingentu, způsobu jeho řízení, dalšího způsobu administrace Kosova, toho jak kosovská vláda bude schopna zajistit práva národnostních menšin, prostě je tady celá řada doplňkových informací, které členové vlády chtějí znát.
Dušan Kytner, ČTK: Ministr Řebíček v pondělí mluvil o tom, že by se vláda mohla ve středu zabývat financováním způsobu vybírání elektronického mýtného v podobě elektronických vinět. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli se tím vláda zabývala a s jakým výsledkem?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Ne, já si myslím, že Řebíček mluvil o tom, že to přinese na poradu ekonomických ministrů a ta za chvíli začne a tam se o tom bavit budeme. Je to jenom pokračování těch projektů, které jsme víceméně převzali, my jsme převzali elektronické mýtné v podobě, já bych řekl, téměř nerealizovatelné a podařilo se nám zprovoznit elektronické mýtné a pokračujeme v té práci, takže ministr Řebíček signalizuje, jestli to přijde na příští vládu, nevím, ale dnešní porada ekonomických ministrů o tom bude mít šanci předrozhodnout, protože je to věc, která má nejenom ekonomickou dimenzi, ale především.
Jiří Michal, E15: Vy jste se teď zmínil, nerealizovatelné verze mýtného, jestli to můžete vysvětlit a jinak mám otázky týkající se privatizace ČSA. Jestli do 15. dubna je krátký čas, tak jestli bude rozhodnuto a jakým způsobem bude poradce vybrán, jestli hlavní role poradce je zvolit privatizační variantu a jestli vláda rozhodla, do kdy má být privatizace ČSA ukončena?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak na tu první otázku neodpovím, protože každý, kdo si pamatuje tu dobu, kdy tady nastoupila firma Kapsch a ukazovalo se, že nestihne žádný termín a že se vůbec nezrealizuje ta varianta zpoplatnění nákladních vozidel, tak to každý musí vědět. My jsme převzali projekt, který byl před kolapsem a podařilo se nám ho zprovoznit a já k tomu nic dalšího říkat nemíním. Co se týká ČSA, 15. dubna bude započat ten proces, takže to samozřejmě vezme čas, ten výběr, můžou tam být odvolání, takže já počítám, že někdy nejpozději v polovině srpna budeme mít první výstup. Nicméně to se vůbec nedá předjímat, protože ty výběry jsou poznamenány celou řadou zákonných lhůt a v tomto smyslu to bude naprosto standardní výběr. Nemíníme nic, když jsem říkal urychlovat, tak jsem tím myslel odstavit hluchá místa, ne postupovat nestandardně. Vůbec se nedá určit privatizace, protože to vyplývá samozřejmě z dalšího postupu, který bude schvalovat znovu vláda. Jakmile dostaneme návrh způsobu privatizace a všech náležitostí s tím spojených, to jsou třeba podmínky, dnes jsou standardními podmínkami například předkupní právo státu, takových strategických investic v případě prodeje, dnes jsou v rámci těchto mechanismů řešeny buď v zákoně nebo ve smlouvě celé řady dalších požadavků. To je předmětem samozřejmě návrhu poradce, to je jak způsob, tak veškeré případné smluvní náležitosti a podmínky toho vlastního výběrového řízení. To datum nemůžeme určit, já bych vám strašně rád to datum dal, chceme to udělat as soon as possible, to znamená v zákonných lhůtách, které jsou dány vlastně soutěžním právem.
Kopecký, MF Dnes: Já bych se chtěl zeptat k zákonu o církvích pana ministra Jehličky, jestli byste mohl přiblížit, jak přesně se dospělo k té částce, ze které se vychází, jak se to vypočítalo. Potom, jestli kromě lesů a zemědělské půdy se těm řeholním řádům vrací i nějaké budovy, nebo jestli se to týká vyloženě jenom pozemků, co se týká té části té restituce, kdy není vyplácena finanční náhrada, ale vrací se majetek. A pana premiéra bych se zeptal, jestli si je jist, že všichni poslanci ODS budou tento projekt podporovat, nebo jestli jsou ve vaší straně nějaké výhrady k tomu? A poslední mám na pana ministra Lišku ke schválenému programu VaVpI, kdy jsem se koukal, že v příloze je jakýsi seznam projektů, který bude také předložen do Bruselu, do jaké míry je ten seznam nějakým způsobem závazný, nebo jestli je to orientační seznam pro Brusel, které projekty ty peníze získají, nebo vlastně jaká je závaznost toho seznamu. Děkuji.
Václav Jehlička, ministr kultury: Tak jestli mohu odpovědět na první otázku, to znamená jak se dospělo k té částce. Říkáme, že se dospělo kvalifikovaným odhadem, to znamená, že se zjistilo, jaké majetky patřily církvím k 25. 2. 1948, to znamená rozlohy, nebo výměry polí, lesů a dalšího hospodářského i nehospodářského majetku, tyto se ocenily dnešními cenami a dospělo se k částce něco kolem 130 miliard, od toho se odečetla hodnota té naturální restituce a vyšla z toho částka 83 miliard. Co se týká navracení jiného majetku, než, jak jste říkal, tuším, polí, lesů, tak i ten zákon počítá s tím, že ještě nebyly navráceny některé majetky, které slouží, kostely nebo fary, výčtovým zákonem někdy z první poloviny devadesátých let, tak tam se počítá rovněž, protože některé kostely jsou ještě, nebo zůstaly zastrčeny a jsou majetkem státu, takže objekty, které slouží například ke kultovním účelům, jako jsou ty kostely, budou také navráceny a nevím, jestli jste se mě ptal ještě na něco, myslím, že to je všechno.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak ta otázka, kterou mi kladete, já nevidím rovnítko mezi výhrady a podpora. Evidentně výhrady mají ministři, poslanci, senátoři téměř ke všem zákonům, které předkládáme, to přeci je normální, to je otázka další diskuse, od toho je právě Poslanecká sněmovna a Senát, aby se v rámci toho jednání a připomínkování našel konsensus a nebo jsme se navzájem přesvědčili, že ty výhrady jsou neopodstatněné. Podpora, já to beru, jako velmi zásadní normu. Domnívám se, že pokud tento zákon, a tam velký manipulační prostor není, v této podobě, nebo ve velmi blízké podobě neschválíme, tak se tak nestane dalších minimálně 10 let. Jsem o tom hluboce přesvědčen, že speciálně pro města a obce by to byla tragická zpráva, protože lokace těch majetků a nemožnost rozvoje měst, nemožnost využívat majetky, které nakonec zůstanou buď státu nebo obcím a krajům, to je záležitost, která se táhne celých devatenáct let po listopadu 89 a v tomto smyslu já pokládám tu naléhavost toho schválení o to vyšší, a když se zeptáte starostů, tak vám to potvrdí.
Ondřej Liška, ministr školství: Ten indikativní seznam projektů, který je přiložen jako poslední stránka schváleného operačního programu VaVpI je zcela nezávazný a nemá žádný jiný smysl, než ukázat Evropské komisi, jaké zhruba se vyskytly projekty, které mají šanci se dostat do stádia, kdy by se mohly o tuto podporu ucházet. Teoreticky se může stát, že se objeví ještě i další, ale ono to má spíše technický význam, totiž Evropská komise musí alokovat tyto prostředky, musí si rozvážit, v jakém horizontu a v jaké výši budou odčerpávány a nejedná se o peníze malé, jedná se v přepočtu v dnešním kurzu je to nějaký 68 miliard korun, které by měly jít do této oblasti, což je hodně. A proto jakýkoliv projekt, který na tomto seznamu je, není automaticky schválený, může se objevit i jiný a říkám s plnou odpovědností, že kvalita těchto velkých projektů je zvláště posuzována nejenom námi, ale i Evropskou komisí velmi tvrdě.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Ono to je strašně složité, samozřejmě ti, co jsou na tom seznamu, to ještě vůbec nemusejí dostat. Já myslím, že to je mnohem jednodušší odpověď.
Česká televize: Já mám ještě jednu doplňující otázku ke Kosovu. Dali jste si s pány ministry nějakou deadline, do kdy byste o Kosovu chtěli rozhodnout? Bude to příští jednání vlády, bude to do konce roku, bude to do deseti let?
Mirek Topolánek, předseda vlády: To je jiným způsobem položená ta první otázka, což já jsem i při své snížené inteligenci pochopil. To znamená, nedali jsme si žádný termín.
Pokorný, deník: Já bych teď chtěl k těm sociálním zákonům, vy plánujete zelené karty pro cizince a zrychlení. Ale velký problém jsou třeba ta administrativa, byrokracie, než cizinec může vůbec požádat o vízum, než se vyřídí tři měsíce cizinecká policie, často jim propadnou doklady a musí podat novou žádost, protože už má prošlý termín, protože české úřady to nestihly vyřídit. Bude se v tomto něco měnit?
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ano, to se právě tímto režimem zelených karet mění, za prvé tím, že se jedním úředním výkonem vydává duální doklad, který je současně pracovním povolením, které dnes musíte získávat z úřadu práce a povolení k dlouhodobému pobytu, které musíte získávat u cizinecké policie, s tím, že je stanovena časová lhůta: od požádání do 30 dnů je tato zelená karta vystavena, ten cizinec dostane v podstatě hned vízum proto, aby si tu zelenou kartu, ten dokument, mohl vyzvednout na našem území. Čili je to velmi významné zrychlení a odstranění byrokracie, včetně byrokracie pro tu podnikatelskou sféru, která dnes musí čekat 90 dní na to, zda to místo může být obsazeno neuninijním cizincem, my to snižujeme na 30 dní. Když chce najímat toho zahraničního pracovníka, tak musí dostat zvláštní povolení od úřadu práce, aby vůbec se mohl o toho pracovníka zajímat, čili potom opravdu najmutí zahraničního pracovníka trvá 5-6 měsíců, takto se to všechno zrychlí, po 30 dnech je každé volné místo automaticky zařazeno do databáze míst přístupných pro zelenou kartu a může být kdykoliv obsazeno cizincem ze třetích zemí mimo Evropskou unii.
Pokorný, deník: Ono to chodí tak, že oni nejdříve musí mít vlastně vytipované to místo, pak jdou na ambasádu, nebo konzulát, tam podají žádost a tam tři měsíce jsou limity, než se ...
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ne, nejsou, tímto se to mění. U těch pracovních, teď jsem to řekl, se to mění. Takže po 30 dnech volné pracovní místo, není-li obsazeno uchazečem z ČR nebo z EU, automaticky se ocitá v databázi přístupné pro zelené karty, sekundu poté si může ten zahraniční uchazeč o toto místo zažádat. Do 30 dnů je mu v případě předběžného souhlasu zaměstnavatele vystavena zelená karta a on vzápětí na to dostane vstupní vízum, kde si tu zelenou kartu může vyzvednout na našem území.
Keblůšek, TV Nova: Já jsem se chtěl zeptat, dnes po dlouhé době jste zasedli kompletní, vrátil se pan Čunek, pana premiéra na jeho pocity, čekalo ho nějaké zvláštní přivítání, nebo chyběl vám?
Mirek Topolánek, předseda vlády: Ano, mně chyběl. Celá řada těch věcí, které jsme projednávali, si vyžádala někdy rychlou konzultaci, a předseda koaliční strany ve vládě chyběl. Já myslím, že nikdo neprožíval žádné zvláštní emoce, já jsem po jeho jmenování s ním přijel na vládu, vstoupili jsme do místnosti, já jsem vládě představil nového ministra místního rozvoje, on si sedl za stůl a začal pracovat. Takže v tomto smyslu to bylo velmi pracovní.
Tomáš Drahoňovský, TV Prima: Mě by jen zajímalo, když už jste tedy zasedli kompletní, bylo nějakým způsobem znát tedy, že tam skutečně už je ministr pro místní rozvoj? Vy jste totiž před časem říkal, že to ministerstvo dobře funguje i bez ministra.
Mirek Topolánek, předseda vlády: Tak na té vládě se vyjadřují ministři i k materiálům, které přímo nejsou v gesci jejich ministerstva, protože vláda je v tomto smyslu politický orgán, přestože ty materiály jsou věcného charakteru mnohdy. Ano, bylo poznat, že Jiří Čunek je ve vládě, protože hned ke všemu mluvil, takže určitě to bylo poznat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí: Děkuji, další dotaz, nemáte. Děkuji moc, na shledanou.