Tisková konference po jednání vlády ČR 17. 3. 2008

Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na pravidelném tiskovém briefingu po zasedání vlády. Já nebudu příliš zdržovat, čekali jste již dlouho, protože vláda dnes byla opravdu dlouhá, obsahově zajímavá. Já bych nejdříve ze všeho předal prostor panu premiérovi Topolánkovi, aby to řekl. Prosím.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás zdravím, dobrý den. Vláda nebyla vzhledem k projednávané materii nijak dlouhá. Je podstatně kratší než bývaly vlády u minulých, jiných vlád na to, co jsem projednávali. Přesto mám d úvodu, ještě než budu komentovat a nechám své kolegy komentovat jednotlivé body, tak mám jednu smutnou povinnost, jedno prohlášení vlády a jednu informaci. Ta smutná povinnost je, jak jistě čekáte, a předtím než se zeptáte a než vám popřípadě podá Vlasta Parkanová detailní informace tak jistě víte, že došlo 17. března, to jest dnes v ranních hodinách při plnění úkolu v afghánské provincii Hilmand k mimořádné události, kdy došlo k napadení vojáků sebevražedným útočníkem. Jeden náš voják smrtelnému zranění odlehl, další dva jsou velmi vážně zraněni. Jeden je velmi vážně a jeden vážně zraněn. Ti jsou v nemocničním ošetřování. Rodinní příslušníci jsou informováni. Pracuje s nimi psycholog. Událost je vyšetřována mezinárodní vojenskou policií. Další citlivé informace nejsou uvolněny. Chtěl jsem vyjádřit hlubokou soustrast pozůstalým našeho vojáka. To je jedna věc, která je smutná a případné dotazy zodpoví paní ministryně. Ta druhá věc se týká věci, která nemá určitě menší důležitost, já bych řekl, že z hlediska těch dopadů spíše větší. Česká vláda jednoznačně reaguje na situaci v Tibetu. Vláda ČR a česká veřejnost tradičně kladou velký důraz na ochranu lidských práv, základních svobod a ochranu kulturního a náboženského dědictví v celém světě. Vláda ČR proto sleduje události v Tibetu, které si vyžádaly řadu zraněných a obětí na životech s hlubokým znepokojením. Vláda odsuzuje násilí na demonstrantech, kteří přicházejí svobodně projevit svůj názor a žádá jeho okamžité zastavení. Vláda ČR žádá propuštění preventivně zadržených osob a žádá, aby nebyly vystavovány lidsky nedůstojnému zacházení. Vláda ČR žádá vládu Čínské lidové republiky, aby umožnila svobodný přístup k objektivním informacím o tom, co se v Tibetu děje. Nezbytným krokem k naplnění tohoto cíle je umožnění přístupu zástupců nezávislých medií do oblasti a zrušení cenzury na informace. Vláda ČR apeluje na vládu Čínské lidové republiky, aby po vypršení ultimáta nepřistoupila k násilnému řešení situace a řešila dialogem ke kterému je žádoucí přizvat i Jeho svátost Dalajlámu. To je prohlášení české vlády, které jste, doufám, dostali rozdáno a nyní k věci, kterou jsem signalizoval již včera v televizi a která předchází jednání vlády. Já jsem nechal zpracovat ve spolupráci s ministry a s Úřadem vlády výroční zprávu vlády za rok 2007 ve které jsou obsaženy jak jednotlivé vládní priority, tak i konkrétní změny v jednotlivých resortech. Já se vás pokusím krátce tím materiálem provést. Těchto pět priorit, na které jste si snad už zvykli, těch pět premiérských priorit, tak to jsou hlavní témata podle kterých je poměřována úspěšnost či neúspěšnost jednotlivých resortů a plnění všech těch úkolů, které jsme dohodli v rámci koaliční smlouvy a programového prohlášení. Ta první priorita, zdravé veřejné finance. Jsou tam popsána rizika ke kterým by nepochybně došlo, pokud bychom neprovedli například známý baťoh či stabilizační reforma veřejných rozpočtů. To znamená, docházelo by k takové výši mandatorních výdajů, které by překročili příjmy státního rozpočtu. Je tu nastaven systém, a je to popsáno, daňové kvóty, kdy vlastně automaticky dojde při takto nastavených zákonech ke snižování daňové kvóty až na úroveň pod 34 % v roce 2010. Je tu nastavena, je tu ukázána křivka míry nezaměstnanosti. Ona stejně vypovídající by byla ještě více křivka zaměstnanosti a další parametry s tím spojené. V té druhé prioritě se bavíme o tom, jaké jednotlivé projekty, které jsou naznačeny jako e-goverment nebo CzechPoint, jakým způsobem fungují například počet výstupů v projektu CzechPoint v jednotlivých měsících po náběhu. Projekt 199 pro prioritu číslo tři, bezpečný občan v bezpečném státě. Onen naznačený modrý čtyřlístek je symbolem projektu, který budeme prezentovat 31. března, který se týká již dlouhodobě řešeným problémů souvisejících s dopravou a s ministerstvem vnitra, obecně s bezpečností na silnicích. Priorita číslo čtyři, Odstraňování bariér, myslím, že lze velmi pozitivně vyhodnotit naši iniciativu „Evropou volnou cestou“. S ministrem průmyslu a obchodu a nejenom s ním pracujeme na debyrokratizaci celé řady procesů. To je ten obrázek druhý. Projekt VIVAT, který jsem nedávno představoval, projekt na podporu vědy, inovací, výzkumu, aplikací a technologie, který přesně koreluje s lisabonskou agendou a s lisabonskými prioritami EU. To plnění Programového prohlášení, a je dobré si to opravdu pročíst, protože zprávy, které jednotlivě každý den mají možnost absorbovat, tak se vždy týkají jenom jednotlivostí a dílčích výstupů, ale přeci jen, my vyhodnocujeme jako vláda tu svou úspěšnost podle toho, jestli jsme splnili či nesplnili ty projekty, které vycházejí z programového prohlášení. S tím jsme dostali důvěru a to je pro nás naprosto závazný dokument. Myslím, že vidíte celkem jasně, že jsme si ukrojili velký krajíc už v tom prvním roce fungování, to je ta červená část splněných nebo již schválených projektů. Část projektů není ještě rozpracována, je to vlemi malá část a velká část jsou rozpracované projekty, které nepochybně zvládneme, pokud budeme ten mandát mít až do konce funkčního období. Ta statistika ukazuje na to, jak nám procházely zákony ve sněmovně. Myslím si, že je evidentní, že pouze jeden zákon, který nám neprošel a to je ten zákon o rozpočtovém určení daní pro kraje. Ta úspěšnost je velmi vysoká. Já nechci detailně vás provádět celým materiálem. Jsou tam rozpracovány jednotlivé splněné úkoly u jednotlivých resortů. Tady je výčet těch hlavních úkolů, které v rámci Programového prohlášení vlády vláda již splnila. Chtěli jsem, aby se to co nejvíc podobalo řekl bych výroční zprávě velké firmy, protože považuji stát za velmi velkou firmu, tak jsme se snažili, aby ty informace byly zhuštěné, aby ta zpráva nebyla zbytečně nadměrná, zbytečně nečitelné. Nicméně, i pro vás by měla být vodítkem v tom, až budete posuzovat v kontextu nejen těch jednotlivostí, ale v kontextu vládnutí plnění Programového prohlášení této vlády. To si myslím, že je ode mne všechno a nyní se pokusím vás provést jednáním vlády, přičemž je evidentní, že Tomáš Julínek popíše situaci kolem těch sedmi předkládaných zákonů zdravotnické reformy. Já sám do úvodu k tomu mohu říci, že jsme odložili definitivní rozhodování po velmi rozsáhlé diskusi, kdy jsme v podstatě se snažili vypořádat všechny připomínky. Do druhého dubna očekáváme, že ministerstvo zdravotnictví do té doby předloží hlavní teze transformačního postupu tak, abychom vyšli vstříc těm výtkám, které říkají, že právě neexistence tohoto dokumentu základních transformačních postupů u těch jednotlivých institucí nevedla k problémům. Nemyslím si, že bychom ty návrhy neschválili, naopak, ta diskuse byla velmi věcná a Tomáš Julínek vás s tou diskusí provede. Schválili jsem implementační novelu obchodních zákoníku. Odložili jsme diskusi o státním občanství české republiky. Z těch věcí nesouhlasíme s návrhem poslanců, které se týkají zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, protože si nemyslíme, že ten instrument pro přivedení k normálnímu chování řetězce není správně napsán. Schválili jsme materiál o ekonomické diplomacii, což je dlouhodobý úkol na ministerstvu zahranič a dalších ministerstev. Schválili jsme transformaci pozemkového fondu. Schválili jsme po rozsáhlé diskusi a úpravách analýzu problematiky zrušení omezené odpovědnosti provozovatelů jaderných reaktorů. Našli jsme konsenzus, který vedl k jednomyslnému schválení. Naopak jsme přerušili na několik měsíců diskusi o zapojení obcí do rozhodovacího procesu o umístění hlubinného úložiště, kde jsme zadli ministerstvu průmyslu a obchodu komunikaci s celou řadou dalších resortů, bychom nastavili takové parametry, které by vedly k vyřešení tohoto problému a přitom neomazovali právo obcí v této záležitosti. Schválili jsme koncepci integrace cizinců a další detaily. Bez rozpravy jsme schválili všechny body. Já bych nyní, jestli mohu poprosit Vlastu Parkanovou, aby vám podala bližší informace, které je možno uvolnit ve věci toho neštěstí v Afghanistánu a potom Tomáš Julínek vás provede těmi sedmi zákony. Prosím, Vlasto.
Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Dobrý den, dámy a pánové, je mojí povinností se k té smutné události vyjádřit. To, co vám sdělím nebudou až tak přesné, podrobné informace. Tyto informace se v současné chvíli shromažďují a zhruba okolo sedmnácté hodiny by měla proběhnout tiková konference na generálním štábu, kde generálové Picek a Kubát tyto podrobné informace dají. Já navážu na slova pana premiéra v tom smyslu, že jsme přesvědčená, že to, co se stalo má svůj hluboký smysl, jakkoliv je to věc, která nás všechny velmi bolí. Já chci vyjádřit upřímnou soustrast rodinám, sdílím s nimi jejich zármutek a jejich bolest. Jsme připraveni jako resort jim poskytnout maximální pomoc a podporu a to ve všech možných směrech. Ta událost a ta ztráta, která nastala, ta nám znovu připomíná hrdinství a odvahu našich vojáků při plnění úkolů v zahraničních misích. Já bych byla ráda, abychom si t všichni uvědomili. Velmi si vážím jejich statečnosti a odhodlání. Toho odhodlání, se kterým bojují s terorismem, protože oni nesou vysokou míru rizika a ta k tomu boji s terorismem nutně patří. Já jsem to již říkala, každý ztracený život bolí, každý ztracený život bolí, toto je boj s terorismem a tam ten ztracený život ten smysl, že se bojuje se zlem, kdy teroristé působí ve zhroucených státech. Tyto zhroucené státy využívají jako základny pro svůj boj. Ten boj se potom přenáší i k nám do naší civilizace i sem do Evropy a toto je oběť. Která jakkoliv byla uskutečněna dalekém Afghánistánu, tak je to oběť, která byla přinesena i sem pro nás. Pan premiér říkal, že rodiny jsou již informovány. Ne tak zcela jedná se jenom o část těch rodiny, té jedné rodiny. Musím říct, že ta pozůstala manželka nese svůj úděl velmi statečně. Děkuji vám.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Prosím, pan ministr Julínek.
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Jistě víte, že součástí dnešního jednání vlády bylo oněch sedm zákonů, jak o nich mluvil pan premiér. Já jenom rychle zrekapituluji o jaké zákony se jedná. Jedná se o nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, zdravotních pojišťovnách a dohledu nad zdravotním pojištěním, jedná se o nový zákon o zdravotní péči, o specifických zdravotních službách, zákon o zdravotnické záchranné službě a zákon o univerzitních nemocnicích. Jedná se o komplexní, novou právní úpravu pro ČR, která reflektuje situaci, která vznikla po devadesátých letech, kdy nahodile vznikaly jednotlivé zákony. Dokonce některé z poslaneckých iniciativ a kdy po revizi jsme předložili tyto věcné, zdůrazňuji, věcné návrhy, záměry zákonů. V těchto zákonech především upravujeme postavení pacienta, protože jsme přesvědčeni, že v současnosti se na něho zapomnělo, že si ty instituce, myslím tím nemocnice a zdravotní pojišťovny, vyřizují věci, aniž by braly v potaz situaci pacienta jak ve zdravotnickém zařízení, tak z hlediska pojišťění. Když se podíváte do dnešních zákonů, tak zjistíte, že není ani uložena povinnost zdravotním pojišťovnám se například postarat o to, aby z vybraných peněz, které zpravují zajistily adekvátní zdravotní péči pro své klienty. Nedostatků je celá řada. Víte, že jsem hned na počátku kritizoval především plýtvání v českém zdravotnictví. I k zabránění plýtvání by měly sloužit tyto nové zákonné úpravy. My odhadujeme plýtvání až dvacetiprocentní a potřebujeme tyto rezervy odhalit. Zákony se upravují namátkou, čekací doby pro pacienty, garance čekacích dob na plánované operace, zvýšení dostupnosti a garance dostupnosti různých typů zdravotní péče po lůžkovou péči. Možnost připlatit si, možnost připojistit se, což je dnes zakázáno. Dále maximálně zohlednit potřeby jednotlivých klientů a daleko individuálněji posuzovat tyto potřeby tak, aby oni je mohli vyjádřit už při volbě zdravotního plánu u zdravotní pojišťovny. Chci zdůraznit také jednu věc, že v rámci zákona o zdravotnické záchranné službě se jedná o velkou kvalitativní změnu co se týče dojezdnosti pokrytí České republiky záchrannou službou a ukážu vám tady mapu, která to bude lépe demonstrovat, než bych to řekl. Toto je pokrytí zdravotnickou záchrannou službou dnes, to je takzvaný nový plán pokrytí dle té metodiky plánu pokrytí, který bude v zákoně, je mapována dnešní situace. To, co vidíte bíle, jsou opravdu bílá místa, kde zdravotnická záchranná služba nemá příslušnou dojezdovou dobu, podle vyhlášky je to teĎ 15 minut a toto je dojezdová situace po přijetí zákona, kdy přinejmenším to znamená úpravu dojezdové doby diferenciovaně pro jednotlivé oblasti a jednak také to, že přibude přinejmenším 20 stanovišť zdravotnické záchranné služby. Totéž se týká i letecké záchranné služby a lepšího pokrytí území. Takže, toto je jeden z konkrétních momentů, kterých je v tomto balíku zákonů celá řada a především se týkají pozice a postavení pacienta. Proto si dovolíme hovořit o zdravotní péči, která je šitá na míru a o zlepšení dostupnosti zdravotní péče a jsme přesvědčení, že všichni je mohou získat i všichni lékaři v této situaci. K samotnému projednávání. Jistě chápete, že takováto nová materie vyžadovala delší diskusi, ale musím konstatovat, že většinu připomínek jsme na vládním jednání vyřešili. Ty, které zůstaly, tak mi během těch 14 dnů, které avizoval pan premiér, dáme do pořádku.to znamená, pokud mohu charakterizovat, který především vedl k tomu odložení, tak je to žádost koaličních partnerů i ministrů předložili teze transformačního zákona, se kterým jsme počítali, že bude prezentován následně a následně projednán v koalici. Následně se požadavky na jeho prezentaci se urychlily. Víte, že vznikly i v rámci jednání s KDU-ČSL na společné schůzi senátního a poslaneckého a tudíž se toto kryje. Toto je i období, ve kterém bude KDU-ČSL seznámena s tímto transformačním zákonem a ostatními pojistkami, které si na té schůzi vyžádali. My to považujeme za legitimní, protože tím se zvyšuje jistota, že tyto zákony jsou promyšlené, že budu sloužit občanům a že tam nejsou žádné díry, které by mohly opravňovat poslance, senátory nebo i občany i vás, novináře, abyste si nemysleli, že tam může dojít k nějakému narušení veřejného zdravotního, solidárního systému. To musím zopakovat. Tyto zákony pořád zachovávají systém, který tady máme. Veřejné zdravotní pojištění s vysokou mírou solidarity, dokonce podle těchto zákonů se zvyšující. Za tím si stojím. Druhým takovým problémem, který je potřeba vyřešit během té doby přerušení je jednání s ministerstvem školství o univerzitních nemocnicích, kde jsme si konečně stanovili přesně metodu, jak postoupit dál. Jsme i závislí na postoji představitelů univerzit, kteří mají určité nezávislé postavení, nicméně, ministerstvo zdravotnictví požaduje po ministerstvu školství, aby lépe specifikovalo své požadavky a přitom vyjadřujeme ochotu zapracovat tyto požadavky do věcného záměru zákona to je ještě v jednání v příslušném čase, který je nám vyčleněn. Pokud to budu specifikovat, tohle jsou dva hlavní úkoly, které mám. Předložit vládě způsob transformace, eventuálně ve variantách, aby se mohla rozhodnout koalice a vláda a poté dořešit s ministrem školství univerzitní nemocnice a některé námitky, které se objevily od rektorů.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já ještě, jestli mohu, abych vyloučil předem dotazy, které vedou k mystifikaci veřejnosti. Jenom zopakuji hlavní teze. Nejedná se o snížení, ale o zvýšení míry solidarity. Za druhé, nejedná se o privatizaci. Nejedná se u těch organizací, které vznikají nebo které budou transformovány o organizace, které budou vyvádět peníze se sektoru, naopak, budou je tam ponechávat. Na dotazy tohoto typu j už nebudu odpovídat, protože je pokládám za zodpovězené.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Děkuji, prosím, prostor pro vaše dotazy.
Tomáš Drahoňovký, televize Prima: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat pana premiéra ještě na tu brožuru, na tu výroční zprávu. Mě by jenom zajímalo kolik se vytisklo těchto výtisků? Komu jsou a priori určeny? Kde je třeba budete rozdávat, kdo je hlavním adresátem? A také, kolik celá tato akce, na kolik vládu přišla.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě že je naprosto adekvátní, ale také příznačné, že vás nezajímá obsah té brožury, ale zajímá vás, kolik toho bylo vytištěno a komu je to určeno. Je to určeno občanům proto, protože nemáme pocit, že byste vy, a já vám chci poděkovat aspoň za to, co děláte a chtěl bych vás vyzvat, abyste pracovali s tuto brožurou, informovali veřejnost správně. Protože, pokud bych sledoval zpravodajství naších televizí a našich printových nebo tištěných novin a časopisů, tak bych musel dospět k tomu, že se projednávaly za celý minulý rok pouze tři nebo čtyři věci a to ještě negativně. Tato brožura slouží k informování veřejnosti prostřednictvím medií je určena těm, kteří mají zájem se dobrat pravdivých informací. Prosím detaily.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Jinak co se týče té výroční zprávy, brožury, tak ta bude tištěna každý rok. Zatím jsme nechali udělat 2000 kusů plus formát pdf, který budeme rozesílat na další adresy. Tímto jsme vás chtěli požádat, zdali byste byli schopni a ochotni v komentářích uveřejnit, protože takt výroční zpráva je zejména pro občany ČR, aby věděli, co vláda dělá, jaké jsou vize, jaké jsou její kroky, tak, abyste uveřejnili, pokud možno, stránky www.vlada.cz a také www.zmenyprobudoucnost.cz. To vám řeknu po tiskové konferenci. Přesné číslo úplně neznám. Ale ta cena je shodná s cenou, která se pravidelně dává za výroční zprávu. Prosím další dotaz.

Jakub Linka, Česká televize: Já se chci zeptat pana premiéra také k té výroční zprávě, co očekává od změny financovaní vědy a výzkumu? Tam došlo k docela razantním změnám.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud máte pocit, že věda výzkum jsou v ČR je podporována správně, potom tomu dotazu rozumím. Já očekávám za prvé, od celé reformy vědy a výzkumu tři zásadní principy. První věc je, že budou do financování zapojeny nejenom zdroje rozpočtové, ale i zdroje privátní. To znamená, musí tam existovat motivace k tomu, aby privátní sektor investoval do výzkumu a cíleně i zdroje ze strukturálních fondů a to speciálně z těch tří operačních programů, které měly být jedním operačním programem, kdybychom to měli v roce při rozhodování my a ne minulé vlády. to jsou operační programy, které souvisejí se ministerstvem školství a ministerstvem průmyslu a obchodu, VaVpI, Podnikání pro inovace a věda pro konkurenceschopnost, či jak se přesně ty operační programy jmenují. Druhá věc, která se toho týká je změna terciálního systému vzdělávání, myslím pozitivní změnu, která bude umožňovat mimo jiné právě vytvoření center Excellence na našich univerzitách, kteří by se měli stát i centry jak základního, tak i toho aplikovaného výzkumu. Změny ve financování základního výzkumu a aplikovaného výzkumu, vznik technologické agentury, která by na sebe přebrala tu roly, kdy by přes ní procházely granty na aplikovaný výzkum. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru v tomto smyslu výzkumných ústavů Akademie věd, univerzit s firmami, které si budou zadávat výzkum. To, že některé formy tohoto již fungují spíše nahodile než systémově celý ten systém by měl urychlit celý inovační cyklus a měl by mimo jiné zabezpečit to na čem ČR bude profitovat střednědobě a to je od těch montoven se dostat k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou s využitím vědy, výzkumu a urychlení celoinovačního cyklu tak, jak je v souladu s lisabonskou strategií EU. Prosím.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Další dotaz, prosím?
Jakub Weinlich, rádio Impuls: Dobrý den. Pane premiére, vy už jste to zmínil, že vláda dnes zamítla další regulaci obchodních řetězců. Mohl byste to rozvinout více? Co v tom návrhu se vám nezdálo?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to je dlouhodobě diskutovaný problém jestli se vůbec řetězce mají nějak regulovat a jakým. Jestli přímou ingerencí do toho systému obchodování nebo stanovením nějaké velikosti tržního podílu a tak dál Žádný ten princip pořádně nikde nefunguje, ani v Maďarsku. My chceme předložit vlastní návrh. Ten poslanecký byl napsán tak, že byl neschvalitelný vládou, takže my nedoporučujeme tento poslanecký návrh. To je tak všechno, co k tomu mohu říci, protože to je na velkou diskusi a my to chceme řešit jak s Potravinářskou komorou, tak s dalšími institucemi a hráči na trhu, protože jakákoliv regulace do toho zavádí další principy spíše negativní než pozitivní. Nějaké jednoduché řešení neexistuje. Já nevím, jestli k tomu chce někdo. Je navíc těžce vymahatelné. Takže, schválit něco jen proto, že zřídím další regulaci a nemůžu to přesně vymáhat je nesmyslné. To, že to je problém, to víme, ale není to problém řešený jednoduchou regulací.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Další dotaz?
Václava Vařeková, Radiožurnál: Pane premiére, můžete stručně shrnout výsledky té dopolední schůzky s prezidentem Václavem Klausem a hlavně, jestli se tyto schůzky stanou do budoucna pravidlem? O jakých tématech jste mluvili?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To byla schůzka, která byla standardní, nebylo to nic mimořádného. Chtěli jsme si nastavit pravidla komunikace v prezidentově novém funkčním období. Shodli jsme se na tom a to si myslím, že je první zásadní výstup, že se chceme minimálně jednou měsíčně oficiálně vidět. To znamená, nestanovili jsme si pravidelný termín, protože to je velmi složité vzhledem k našim kalendářům, nicméně, minimálně jednou měsíčně chceme řešit problémy ve vztahu prezident-premiér, prezident-vláda a tak dál. Komunikaci o zahraničních cestách zahraničních aktivitách, o našich společných aktivitách. To je první výstup. Druhý výstup, bavili jsme se o účasti, jak víte, na každé vládě sedí zástupce prezidentské kanceláře, já jsem požádal pana prezidenta, jestli by nebylo možné, aby při důležitých tématech byl přítomen jednání vlády, což jednací řád vlády umožňuje. Naopak, bylo by to žádoucí, shodli jsme se, že pokud takové téma bude, tak prezident nepošle svého zástupce, ale zúčastní se přímo. Řešili jsme celou řadu zahraničních aktivit. Řešili jsme naši účast na summitu NATO v Bukurešti. My máme tu ústavu napsanou tak, že na celé řadě akcí může být buď prezident nebo premiér nebo oba, v tomto případě tam budeme přítomni oba. Máme rozdělené své role. Řešili jsme celou řadu otázek návštěv, kdy se nám nepodařilo dostat do souladu například mojí přítomnost při mezistátní návštěvě brazilského prezidenta, který současně plní roli premiéra a já budu v té době někde jinde. Řešili jsem kolize, řešili jsme Visegrádskou čtyřku, jeho cestu do Rakouska, celou řadu témat, které chceme tak, jak bylo už v minulém období zvykem přesunout z té bilaterální schůzky premiér-prezident na schůzku prezident-prezidentská kancelář versus lidé zodpovědní za zahraniční politiku. Takže čekáme, až se uzdraví Karel Schwarzenberg, abychom obnovili ty schůzky ve formátu 4, to znamená, ministr zahraničí, ministr pro evropské záležitosti, premiér a prezident. To je zhruba obsah té naší schůzky. Byla veskrze pracovní a nebyl tam žádný problém. Jestli je to všechno k tomu.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Děkuji. Já bych poprosil o poslední dotaz.
Jitka Götzová, Právo: Pane premiére, stanovisko vlády k situaci v Tibetu je naprosto jasné. Může se stát, že byste třeba nejel na olympijské hry do Číny? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Akreditaci na zahájení OH, kterou požadovala čínská strana už někdy 29.2. má potvrzenu jak pan prezident, tak já. Jak to budeme řešit, to necháváme spíše na dohodě nás dvou. V této chvíli to absolutně neřeším. Pokud ta situace tam bude taková, že se bude spíše zhoršovat, tak já nevylučuji, že nakonec na olympiádu nepojedu, ale pokud jsem slyšel například vyjádření Dalajlámy a některých dalších lidí, oni naopak varují před tím, že by se bojkotovala olympiáda v Číně, že by to spíše tu situaci zhoršilo než zlepšilo. Já myslím, že máme čas na to, abychom adekvátně reagovali, v této chvíli to není nic, nad čím bych nějak dlouze přemýšlel. Není to předmětem toho mého uvažování, jestli pojedu nebo nepojedu. Zatím akreditaci mám.
Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Já bych si k tomu dovolila dodat jednu věc, že to násilí v Tibetu dokazuje, že Čína přes všechen svůj hospodářský a jiný rozvoj, zůstává komunistickou diktaturou a že veškerá očekávání, že uspořádání OH na tom něco může změnit se ukázalo jako očekávání zcela liché, alespoň podle mého pohledu.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Tak, poprosil bych opravdu o poslední dotaz, tak ještě jeden.
Marek Pokorný, Deník: Já bych se chtěl zeptat, jak komentujete třeba vaši výroční zprávu, kde si říkáte, co všechno jste splnili, třeba velmi nízkou popularitu vlády a hodně kritické ohlasy veřejnosti na to, co jste schválili ten poslední rok. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, možná právě proto vydáváme tuto výroční zprávu, protože já jsem hluboce přesvědčen, že drtivá většina lidí reaguje na tři, na čtyři kauzičky, které neodrážejí skutečnou činnost vlády. Takže moje žádost vůči vám je, abyste vyhodnotili tuto zprávu a abyste se jí pokusili, protože jste jedním z mála komunikačních kanálů vlády s veřejností, tak se pokusili nám v tomto pomoci, protože si nemyslím, že to hodnocení je v tomto smyslu adekvátní k tomu, co jsme předvedli.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Tak, ještě vzadu je dotaz.
Josef Kopecký, MfD: Dovolte, pane premiére, dvě otázky vzhledem k prohlášení vlády ČR k situaci v Tibetu. Pokud by tam ta situace eskalovala, může to mít nějakým způsobem vliv nikoliv na vaši osobní účast, ale na účast české sportovní reprezentace v Pekingu? Druhá věc, vy jste v té brožuře či výroční zprávě prezentovali některé reformní plány, které se vám podařilo prosadit, vzhledem k tomu, že u vašich koaličních partnerů přibývá poslanců, kteří mají, řekněme, zdrženlivý postoj k některým z navržených změn. Jak vy osobně vidíte perspektivu prosazení dalších reforem. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku jsem už odpověděl dostatečně. Já si v této chvíli nemyslím, že někdo bude dělat nějaké velké závěry. Nečekejte ode mne nic jiného, než co jsme řekli v tom prohlášení. Já si myslím, že je jasné. Chceme více informací, chceme zastavení násilí, žádáme dialog. To je zhruba tak všechno, co k tomu v této chvíli řeknu. Ta druhá věc, to přeci souvisí s tím, jestli tato vláda bude nebo nebude dále fungovat. Pokud by nedošlo k naplnění Programového prohlášení zcela vědomě, netvrdím, že se nám podaří zvládnout úplně všechno. Něco nestihneme z věcných důvodů, něco nestihneme z časových důvodů. Nicméně, míníme splnit to Programové prohlášení ve všech aspektech, jak je napsáno a pokud by nebylo možné ho naplnit, tak ta vláda skončí. To si myslím, že na tom není nic nenormálního. V této chvíli tento pocit nemám. Zavedli jsme po koaliční schůzce v minulém týdnu řadu mechanismů, abychom si ty věc vysvětlili. Já si myslím, že panuje u některých poslanců řada mýtů, stejně jako u veřejnosti a, bohužel, mám pocit, že stejně jako ve vašich řadách speciálně těch sedm zdravotnických zákonů je podrobeno, i když jsou to teprve věcné záměry, poměrně velmi nekompetentní kritice, takže já budu velmi rád, když si ty věci budeme jak s veřejností, ta s vámi, tak s poslanci vysvětlovat. Já myslím, že to je zhruba tak všechno. Já vám děkuji, pěkný den přeji.
Radim Ochvat, vedoucí referátu pracoviště Programové kanceláře: Tak dámy a pánové, děkujeme.