Tisková konference po jednání vlády ČR 16. ledna 2008

Tisková konference po zasedání vlády ČR ze dne 16. ledna 2008:

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi zde přivítat členy vlády: předsedu vlády pana Mirka Topolánka, předsedu legislativní rady vlády pana ministra Cyrila Svobodu a ministra vnitra pana Ivana Langra. Předsedu vlády poprosím o úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: ...to, že s tím nemám nic společného, že se mne to netýká, je myslím evidentní. I když se reportéři ČT snaží dlouhodobě a bez nějakých důkazů mne do podobných vyspekulovaných afér zatáhnout, tak to nemíním komentovat na této tiskové konferenci. Je to spíše předmětem mé stížnosti k Radě ČT, protože to bezprecedentní chování už dále tolerovat nemohu, protože mne výrazně poškozuje a musím na to nějak reagovat. Včera jsem řekl, že na lži reagovat nebudu a vyjádřím se svými činy ve Sněmovně, což také dnes učiním. Do konce ledna předložíme s kolegou Michalem Doktorem a s dalšími, jak bývá ve Sněmovně zvykem, novelu, která daňové zvýhodnění stravenek zruší. Já myslím, že tam se jasně ukáže, kde potenciálně mohlo být koruptivní prostředí, a kde ne, protože jsem byl jeden z mála a jeden z posledních, kdo proti zvýhodnění stravenek v rámci projednávání stabilizační části reformy veřejných rozpočtů v rámci toho batohu bojoval. Takže to je úplně všechno. Já jsem přeci jenom chtěl, aby moje vyjádření takto zaznělo, protože není možné tu věc jen tak proběhnout. K jednání vlády. My, přestože jsme měli poměrně malý počet bodů s rozpravou, tak jsme projednávali velmi důkladně některé body. Vzal jsem si dnes s sebou dva kolegy. Ivana Langera jsem si vzal s sebou proto, že přesto, že neměl nějaký zásadní bod, tak v bodech bez rozpravy, který jsme přeřadili do bodů bez rozpravy jako bezrozporový, je analýza právní úpravy institutu agenta v ČR. A protože je to téma, jehož úprava už leží v PS a ten analytický materiál je předkládán ministrem spravedlnosti, zaslouží si komentář i ministra vnitra, který na tu analýzu reagoval a reagovat ještě bude. Cyrila Svobodu jsem si vzal s sebou proto, že součástí dnešního jednání byly čtyři poslanecké a senátní iniciativy, které mají jistý stupeň závažnosti. My jsme na rozdíl od mnoha jiných jednání vlády některé z těchto návrhů podpořili nebo k nim vyjádřili vstřícné stanovisko, a i to si zaslouží komentář. Dnes jsme schválili transpoziční novelu zákona o podnikání a kapitálovém trhu, kterou předkládal ministr financí, v zastoupení náměstek Ivan Fuksa, která znamená transpozici dobrým směrem v rámci liberalizace a i potřebných regulačních prvků, které, řekl bych, ruší nebo omezují znevýhodnění klienta na kapitálovém trhu a v tomto smyslu s touto diskusí a schvalováním i po komentáři viceguvernéra ČNB Niedermaiera nebyl problém. Zásadní pozornost jsme věnovali tentokrát, tak jako se snažíme vždycky, projednávání kontrolních závěrů NKÚ. Projednávali jsme zaprvé: poměrně rozsáhlou zprávu, rozsáhlou reakci, která se týkala ministerstva dopravy a finančních prostředků určených na vybrané akce Programu výstavby a obnovy pozemních komunikací. Velmi diskutované téma, jestli stavíme levněji nebo dráže, jakým způsobem probíhají výběrová řízení, jestli jsou prostředky alokovány správně. Ta zpráva se týkala období do nástupu mé vlády a týkala se i období, které se týkalo fungování Aleše Řebíčka. Je třeba říci, že v tomto oboru je setrvačnost a že drtivá většina věcí se z toho přípravného, územního i finančního projektového hlediska týkala těch vlád minulých. Ten nález byl poměrně tristní. Ta realizovaná opatření jsou poměrně velmi rozsáhlá. Myslím si, že diskuse k tomuto bodu byla velmi závažná a měla by vést, jako že už postupně vede, ke zlepšení čerpání peněz a také k, řekl bych, tomu, že bude stejný pohled na různé způsoby financování. Ať už ze státního rozpočtu, nebo ze státního fondu dopravní infrastruktury, nebo ze strukturálních fondů. To bylo, myslím, velmi zajímavé. Další diskuse se týkala diskuse o finančních prostředcích v oblasti ochrany ovzduší. I tady jsme přijali, na rozdíl od těch minulých vlád, nejen to, že to bereme na vědomí, ale i celý soubor opatření s termínovým plněním a s povinností jednotlivých ministrů informovat vládu v reálném čase o tom, jestli ta náprava byla, či nebyla učiněna, což v těch minulých vládách vůbec nebylo zvykem. Myslím si, že to je, když se budete bavit s Františkem Dohnalem, prezidentem NKÚ, tak tato změna je naprosto zásadní. Tak aby nejenom do příští kontroly se nedělo nic, ale aby byla možnost vlády kontrolovat ty nástroje a jednotlivé způsoby řešení s jasným termínovým plněním. Velké problémy na MŠMT, které se týkaly závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu, se týkalo ještě fungování minulých vlád, či minulé vlády za rok 2006. Byla to opakovaná kontrola, fakticky audit toho závěrečného účtu. NKÚ přistupuje u jednotlivých kapitol státního rozpočtu nejenom ke standardní kontrole, ale také ke specializovanému auditu, který ukázal, že ta nápravná opatření částečně byla realizována a přesně vymezila nástroje a nápravy, které je nutno udělat ve vztahu k roku 2006 a potažmo v roce 2007. Diskuse, která probíhala, já ministru vnitra ukradnu toto téma, přesto, že se týkala jeho kapitoly, HZS a automobilní a speciálně mobilní techniky, což byla také kontrolní akce NKÚ, kdy ta kontrola nedopadla výrazně špatně, myslím si, že z těch, které jsem jmenoval, dopadla nejlépe. Ukázala na celou řadu dalších problémů a i ministr vnitra, přestože drtivou většinu nápravných opatření už realizoval, má úkol předložit vládě informaci o tom, jakým způsobem ty věci v praxi fungují a jak byly realizovány. Poslední kontrola proběhla na MPSV, týká se hospodaření s majetkem státu a finančních prostředků poskytnutých státnímu úřadu inspekce práce. Bylo konstatováno, že celá řada pochybení vyplývala z toho zřizovatelského období, byla spíše formální, bylo to odstraněno a nebylo konstatováno závažné porušení. Myslím si, že nejzávažnější diskuse, z hlediska času, proběhla kolem bodu, na který byste se stejně ptali, to je bod, který byl dodatkem dnešního jednání, a to je prověření reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Informace do úvodu je, že usnesení zní, že se k té věci vrátíme za dva měsíce, zhruba. Zrušili jsme činnost té meziresortní komise, která byla zřízena ještě za Paroubkovy vlády, a určil jsem šest ministrů, kteří budou připravovat podklady, reálné podklady pro rozhodnutí vlády, jestli tu územní rezervu pro toto, řekl bych, několik set let trvající dílo nebo sen mnoha generací, ponechá, nebo jestli bude mít tu odvahu tu územní ochranu zrušit. To znamená, nedospěli jsme k závěru, ale ta samotná diskuse ukazovala, že ten pohled ministrů je velmi racionální a to, že případné řešení vodní cesty Dunaj-Odra je odlišné svým charakterem od propojení na Labe, kde jsou problémy s tím překročením Vysočiny. To, že to musí navazovat na celkovou strategii řešení dopravních a vodních cest v rámci ministerstva dopravy, to se ukázalo jako evidentní, a to bude i obsahem těch studií, které dostaneme k dispozici zhruba do dvou měsíců. Já si myslím, že z mé strany je to všechno a já bych požádal nyní Cyrila Svobodu, aby okomentoval ty zásadní návrhy poslanců a senátorů a naše stanovisko k nim.
Cyril Svoboda: ministr vlády České republiky, předseda Legislativní rady vlády České republiky: Takže dámy a pánové, začnu prvním bodem, to je návrh poslance Oldřicha Vojíře na vydání zákona, kterým se mění zákon o akciové společnosti České dráhy. Smyslem tohoto zákona je v rámci restrukturalizace převést funkci provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu z akciové společnosti České dráhy na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, to znamená realizovat institucionální oddělení provozovatele od dopravce na těchto drahách. Proč je to poslanecká iniciativa? Je to proto, že na to došlo k dohodě v nejširším slova smyslu. Ten důvod, proč to není předloženo jako vládní návrh, protože k tomu došlo k nejširší dohodě a proto tomu vláda dává stanovisko pozitivní. Druhý poslanecký návrh je návrh Vojtěcha Filipa, Kateřiny Konečné a dalších na vydání zákona o národním parku Šumava. K tomuto návrhu vláda dává negativní stanovisko proto, že předkladatelé řeší zákonem to, co jinak je řešeno nařízením vlády. Vytváří tedy nesystémové a speciální řešení pro režim v jenom jednom národním parku Šumava. Rozumíme iniciativě, že je, v zásadě, ta aktivita pozitivní, proto vláda bude řešit tuto otázku, jestli cestou vládního zmocněnce nebo jinou cestou, aby se této otázce věnovala. Nicméně řešení, které navrhují poslanci není systémové, proto vlády říká „ne“ tomuto návrhu. Potom jsou dvě témata mimořádně citlivá, řekl bych svěží. Jedno z nich se týká návrhu Senátu, to je zákon, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích, což nevypadá moc zajímavě, pokud se nepodíváme, o co přesně jde. Jde o změnu odpovědnosti za chodníky. Stávající právní úprava říká, že za chodníky, to je za odpovědnost za schůdnost, za znečištění, za škodu způsobenou náledím, sněhem a tak dále, že tuto odpovědnost nese vlastník té nemovitosti, která je blízko toho chodníku. To je stávající právní úprava. Senát došel k závěru, že toto je třeba změnit a odpovědnost za chodníky má vlastník pozemku, to znamená vlastník chodníku. To bude ale velký zásah do života obcí, včetně těch větších obcí, jako je Praha. Ale vláda po dlouhé debatě dala pozitivní stanovisko, velmi těsně, bylo to po velké debatě a je možné, že v PS a Senátu budou názory poslanců a poslankyň a senátorů a senátorek na to ještě rozličné. Je to po velké debatě, nakonec vláda řekla „ano“ tomuto návrhu. A konečně poslední návrh z dílny poslanců, pardon, Senátu, promiňte. Je to návrh, kterým se mění Ústava. Opět jde o řešení radikální, protože zde jsou v tomto návrhu tři novinky. První novinka říká, že spáchá-li poslanec, poslankyně, senátor, senátorka trestný čin, tak může být kdykoliv stíhán a nemůže se dovolat vůbec žádné imunity, není tam žádná výjimka. Jediné, co chrání tento návrh, je, že pouze zadržet takovou osobu lze se souhlasem předsedy komory. To je revoluční změna, protože to je velmi radikální odbourání veškeré imunity. Ten návrh v tomto ohledu není úplně domyšlen, protože nepamatuje na jiné instituty trestního řízení, jako je předvedení a podobně. Druhá změna se týká ústavních soudců. Dnes platí, že soudce Ústavního soudu nelze stíhat bez souhlasu Senátu obecně. Tento návrh říká, že pouze pro trestné činy spáchané při výkonu funkce soudce Ústavního soudu nebo v souvislosti s výkonem této funkce, lze soudce Ústavního soudu trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem Senátu. To znamená dramatické zúžení pouze na výkon funkce člena Ústavního soudu. A konečně, třetí myšlenka, mírně netradiční, říká, že člena zastupitelstva nelze postihnout pro hlasování v zastupitelstvu územního samosprávného celku ani za projevy učiněné v zastupitelstvu územního samosprávného celku.. Jinak řečeno, zavádí se takzvaná indemnita pro zastupitele obcí. Není úplně dořešeno v tom návrhu, jestli se to týká také městských částí a podobně. Ten návrh je šitý horkou jehlou. Nicméně, tato otázka je citlivá, protože známe případy, kdy skutečně jsou kriminalizováni nebo vyšetřováni zastupitelé obcí proto, že o něčem rozhodli, o nějakém převodu nebo něco podobného. To znamená, že vláda to vidí jako velmi citlivou otázku došla k závěru, že tady je potřeba se soustředit především na výkonnou moc a skutečně snažit se působit všemi prostředky, aby k těmto excesům nedocházelo. Byla to také velmi dlouhá a náročná debata, přesto nakonec vláda dala negativní stanovisko, mimo jiné proto, že z toho návrhu vyplývá, že je skutečně šitý horkou jehlou a není úplně dotažen do důsledků. To neznamená, že by vláda byla zastáncem toho, že se má chránit nějak bezbřeze imunita, myslíme si, že je také třeba maximálně poukazovat na to, že Senát i Sněmovna vydávají své poslance a senátory k trestnímu stíhání a že to není tak, že by to byla výsada jednotlivců, ale že to je ochrana zastupitelského sboru. Nicméně o tom bude asi také velká debata, protože i ve vládě na toto téma byla debata. Proto opakuji znovu, u těch chodníků i u imunity, byť vláda se dohodla, nebylo to úplně to, že bychom byli přesně přesvědčeni, že je jenom toto jediné řešení. Nicméně vláda zaujala postoj a s tímto postojem bude tento návrh předkládám Poslanecké sněmovně, děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi Legislativní rady vlády a nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer.
Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den přeji. Vláda dnes projednala analýzu právní úpravy institutu agenta v ČR a její srovnání s vybranými zahraničními právními úpravami jako výsledek úkolu, který dostal v srpnu minulého roku ministr spravedlnosti, aby zpracoval tuto analýzu ve spolupráci s ministerstvem vnitra. Chci zdůraznit následující. Postavení agenta upravuje paragraf 58 písmeno e Trestního řádu. Agent je na jedné straně nesmírně důležitý nástroj pro fungování orgánů činných v trestním řízení, zejména policie, zejména při odhalování nejzávažnější trestné činnosti. Na straně druhé představuje vpád státu do oblasti chráněné Ústavou a LZPS. V tomto smyslu analýza vznikla proto, aby si vláda udělala jasno v tom, v jakém směru se dál bude vyvíjet legislativní úprava postavení agenta se zaměřením na ty dvě hodnoty, které jsem zmínil, efektivita práce policie a ochrana základních práv a svobod občanů. V tomto smyslu z analýzy vyplývají následují závěry, které budou s největší pravděpodobností zohledněny v přípravě legislativních návrhů. Zaprvé je to úkol lépe chránit agenta jako takového. Zabránit těm případům, ke kterým, bohužel, došlo v minulosti, kdy soud v hlavním líčení provedl odtajnění agenta včetně uvedení jeho jména a rodného čísla a bydliště, čímž absolutně destruoval činnost policie v této oblasti, a nejenom v tom konkrétním případě, ale i do budoucna. Takže lépe chráněná totožnost agenta, jedna z variant, která přichází z úvahu je, že totožnost může být odtajněna v případě, kdy o to požádá, respektive to navrhne státní zástupce a vyjádří se k tomu policejní prezident. Teprve poté může soud rozhodnout o odtajnění. S tím souvisí druhá věc, to je druhá stránka mince, ochrana základních práv a svobod. Z analýzy vyplývá zjevná potřeba dosáhnout lepší právní úpravy v oblasti výpovědi utajeného svědka, a to tak, aby nebylo možné odsouzení někoho výhradně a pouze na základě anonymního svědectví v případě, kdy tento důkaz má určující význam pro odsouzení. Tady vidíte jasně tu snahu balancovat a vyvažovat přesně ty dvě hodnoty, o kterých jsem hovořil. Současně také analýza upravuje či definuje možnosti stanovení přesnějších hranic působností a pravomocí agenta, zejména v oblasti jeho beztrestnosti a, jak jsem řekl, v oblasti anonymního svědectví. A poslední věcí, kterou zmiňuje a která s tím vším souvisí, je vypořádání se s problematikou takzvaného agenta-provokatéra. Zde v této oblasti analýza jasně říká, že není třeba další právní úpravy, že vláda nehodlá dál prolamovat hranici, která je stanovena judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu ČR, která zjednodušeně řečeno říká, že agent, nasazen, může odhalovat, může shromažďovat důkazy, v žádné případě jeho činnost nesmí směřovat k tomu, aby někoho naváděl k páchání trestné činnosti, aby takovou trestnou činnost také provokoval. Závěry této analýzy budou dál sloužit pro ministerstvo spravedlnosti, které je gestorem, a pro ministerstvo vnitra při přípravě dalších legislativních úprav. Zdůrazňuji, že v této chvíli je v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení projednáván návrh novely trestního řádu, vládou navržené novely na zřízení tzv. protikorupčního agenta, a tento návrh jde zcela v souladu s rámcem, který je stanoven touto analýzou.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra i všem členům vlády, nyní je prostor pro vaše dotazy. Televize Prima.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat pana ministra Langera. Vy jste, myslím, že to bylo v Lidových novinách přibližně před měsícem, odtajnil, že váš plán do budoucna je zavést v novém policejním zákoně něco podobného jako agent-provokatér v řadách policie. V případě odhalení trestné činnosti u policistů. Mohl byste osvětlit, jak se to má právě v souvislosti s touto analýzou a třeba podrobněji popsat? Děkuji.
Ivan Langer, ministr vnitra: Děkuji za ten dotaz. Tento návrh, o kterém hovoříte, se nazývá zkouška spolehlivosti. Je obsažena v návrhu nového zákona o policii a říká, že se rozšiřuje pravomoc inspekce ministra vnitra o možnost navození situace, ve které by mohlo dojít k páchání trestné činnosti. Jinými slovy, inspektor inspekce ministra vnitra v žádném případě nemůže provokovat policistu k páchání trestné činnosti, ale může navodit situaci, ve které zkoumá, zda ten či onen policista jedná standardním a zákonným způsobem. Navíc, tato zkouška způsobilosti vzhledem k plánovanému rozšíření působnosti inspekce ministra vnitra bude moci být také určena na civilní zaměstnance policie, což je významná změna, kterou plánujeme. Tedy, zkouška způsobilosti, navození standardní situace a testovaní, zda standardně a zákonně jedná policista či občanský zaměstnanec.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Marek Pokorný, Deník: Já jenom k rozvinutí tohoto dotazu. To znamená, například, je možný způsob, kdy mě zadrží policista nebo inspekce prostě se nechá zadržet policistou při dopravním přestupku a bude se snažit navodit atmosféru, aby si ten policista sám řekl o úplatek, například? Kde je ta hranice toho, co může, a co nemůže?
Ivan Langer, ministr vnitra: Ano, mohu uvést příklad, kdy policista půjde na inspektorát cizinecké policie se žádostí o povolení trvalého pobytu a bude sledovat, zda příslušný policista cizinecké policie bude jednat standardně, v souladu se zákonem, nebo zda neuslyší od něj tu křídlenou větu: „Tak jak to uděláme?“ Stejně mohu uvést případ dopravní policie. Příslušník inspekce ministra vnitra na základě plánované akce překročí zákonem povolenou rychlost v místě, kde ví, že probíhá kontrola ze strany dopravní policie. Nechá se změřit

a nechá se zastavit, vyčká, jakým způsobem policisté konající tuto hlídkovou službu budou jednat. V žádném případě nemůže být on tím, kdo bude prvním, kdo řekne: „Jak to vyřešíme?“
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.
Oldřich Janeba, Deník: Já mám dvě otázky. První bych se chtěl zeptat, vy jste mluvili o závěrech NKÚ k těm pozemním komunikacím, tak vy jste, pane premiére, řekl, že to prošlo poměrně závažnou debatou. Mám si to vykládat tak, že by to mohlo mít nějaký vliv či by to mohlo být určitým vodítkem při dalším posuzování financování a především trasování dálničních staveb z hlediska ekonomického, dopravního a dopadu i na životní prostředí?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, jestli trasování, protože to je předmětem úplně jiné diskuse a úplně jiných materiálů, ale jedná se spíše o čerpání finančních prostředků, diskuse o tom, jestli ta stavba je, nebo není předražená, navyšování těch jednotlivých finančních prostředků v průběhu výstavby. Celá škála těchto problémů, o kterých všichni tušili, že tam problém je. Ten problém nebyl nalezen poprvé, ale poprvé ta opatření mají systémový charakter, kdy by mohla přinejmenším eliminovat. To, že by to mělo vliv, jestli povede trasa dálnice tudy, nebo jinudy, tak na to jsou jiné instrumenty, na to je jiná diskuse a jiné zákonné mechanismy, než je čerpání finančních prostředků na výstavbu. Ta kontrola se týkala zhruba 17 programů v rámci ministerstva dopravy, které byly financovány, ať už z rozpočtu nebo z fondu dopravní infrastruktury a týkalo se to, nevím to číslo přesně, asi 340 nebo 430 miliard na těch stavbách, které byly v řádu stovek a konkrétně se soustředily na určitý výsek, který se týkal 60 miliard korun. Takže to jsou obrovské toky peněz a ta systémová změna se týká celého toho přípravného a potom realizace těch projektů od doby plánování územního řízení, výkupu pozemků, protože, jak se ukazuje, tak to předražení nejde vždycky na vrub špatnému financování, ale je to dáno někdy i nadměrnými požadavky těch obcí, které souvisejí s dálnicí na sjezdy, na větší vybavení infrastruktury těmi doprovodnými stavbami. Je to někdy předimenzování i na základě požadavků z územního a stavebního řízení, tunelů, dalších staveb. Jsou to také problémy s výkupy pozemků, prodlužování staveb a tím jejich prodražování. Jsou to někdy požadavky, které jsou nad rámec zákona, různých ekologických aktivit, které blokují z hlediska časového. Toto všechno se vyskytuje v tom nálezu. Ukazuje se, že největší problém není možná ani u staveb realizovaných striktně ze státního rozpočtu, ale to, že neplatí pro Státní fond dopravní infrastruktury stejná pravidla, tak i toho se týkají ta opatření. Já jsem o tom hovořil, aby byla stejná optika při posuzování, ať už jsou kofinancovány z jakéhokoliv zdroje peněz, který máme k dispozici. To znamená, já musím říct, že konstatování NKÚ bylo, že situace je lepší, než při minulé kontrole, ale bylo tam konstatováno, že za ten rok 2006 a ty roky předchozí pořád docházelo k neprůhledným tokům a k těm všem problémům, které si můžete najít v té zprávě, která je k dispozici.
Oldřich Janeba, Deník: Já mám prosbu o malinkaté doplnění kolegy. Ministr Řebíček v neděli zase v debatě řekl, že náklady na stavbu dálnic jsou podle Eurostatu 74 % proti cizině u nás. To jsem nepochopil.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem vám nerozuměl teď, neslyšel jsem vás.
Oldřich Janeba, Deník: Špatně jsem to řekl, že ministr Řebíček tehdy v neděli řekl, že náklady na výstavbu silnic jsou u nás na 74 % nákladů podle Eurostatu, to jsem nepochopil, kde vzal toto číslo? A za druhé, tam přece, jedna z hlavních výtek je, že nejsou předem spočítány veškeré náklady, efektivita těch staveb, jestli je to potřeba, kdy se to vrátí, do kolika let je návratnost této stavby a podobně?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych chtěl, abyste pochopili časovou souslednost. Ta kontrola není kontrola projektů, které jsou organizovány teď, které jsou organizovány mou vládou. Týkají se zásadně projektů, které tady byly, to znamená, dávat do kontextu slova Aleše Řebíčka k tomu, co bude nebo co teď je organizováno, je nesmyslné, protože to nekoreluje s tím, co bylo v nálezu NKÚ za ty roky předchozí. Takže, já bych se nepodivoval. Byla udělána analýza na základě toho, i mého, tlaku, že stavíme dráž, že se staví v jiných zemích, ukázalo se, že to není úplně pravda, že stavíme dráž ve srovnání se Slovinskem, že stavíme levněji než třeba v Rakousku u srovnatelných staveb u srovnatelných nákladů. Nicméně, ten problém, a to si myslím, že ty analýzy ukazují a nesouvisí to přímo s tou zprávou NKÚ, že to předražování vychází spíše z vnějších vlivů než proto, že bychom primárně stavěli dráž. Je to dáno projektováním v rámci přípravy toho projektu, prodlužováním stavby a někdy, řekl bych, nadužíváním v rámci pravomoci nejrůznějších orgánů samospráv, ale i těch organizací z hlediska požadavků na tu stavbu. To znamená, jestli říká Aleš Řebíček, že dnes ty stavby jsou na 74 % cenové úrovně srovnatelných taveb v rámci Eurostatu, tak to nemusí být nepravda, já bych řekl, že to je pravda a nesouvisí to s těmi nálezy, které našel NKÚ.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě dotaz.
Oldřich Janeba, Deník: Já bych se chtěl ještě zeptat, prosím vás, jestli někdo z členů vlády se osobně dnes setká či bude seznámen s názory bývalého náměstka Billa Clintona Phillipa Colea, který je tady na návštěvě a který tvrdí, že ten protiraketový deštník, jehož součást by se měla budovat na našem území, je nespolehlivý a nemůže poskytnout dostatečnou ochranu. Čili jestli se seznámíte s jeho názory. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já ho beru jako soukromou osobu, která sem přiletěla na stranickou návštěvu. Když se podíváte na kroky Clintonovy administrativy, nikoliv nějakého jeho náměstka, tak Bill Clinton byl právě ten, který zavedl systém protiraketové obrany USA, a ten byl rozšířen i na spojence. To znamená, mě názory soukromých osob mohou zajímat, nicméně nejsou pro mne relevantním názorem americké administrativy.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.
Alice Blažková, ČTK: Já mám otázku na pana premiéra, týkající se rozpočtu. ČSSD dnes vládu vyzvala, abyste se snažili snížit schodek letošního rozpočtu o 30 miliard s tím, že tuto částku lze najít v rezervních fondech ministerstva. Zda si myslíte, že tento požadavek je reálný.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Po osmi letech vládnutí socialistů a hrozbě schodku 160 miliard je to, samozřejmě, legrační. My jsme v loňském roce dosáhli výsledku, který šel částečně mimo nás a částečně byl výsledkem poměrně restriktivních opatření z hlediska hospodaření na výdajové straně. Příjmovou stranu jsme úplně ovlivnit nemohli a to úplně ovlivnit nemůžeme ani v příštím roce nebo v tomto roce. To, že existuje spousta peněz na kofinancování strukturálních fondů v rezervních fondech, je pravda, a to zcela jistě nebudou peníze, o které bychom tento rozpočet krátili. To, že tam existuje celá řada dalších položek, je třeba říct, že my jsme po Bohuslavu Sobotkovi převzali 70 miliard rezervních fondů, které jsme z velké části vyčistili, a o tento proces se budeme pokoušet i letos a v odůvodněných případech budeme ty peníze uvolňovat jenom na stavby nebo projekty, které nemohlo to příslušné ministerstvo ovlivnit, což jsou případy, které bude rozhodovat vláda nebo ministr financí a premiér a takto je to usnesení koncipováno. My nejsme vládou plýtvavou, ten loňský rok to jasně ukázal.
Ivan Langer, ministr vnitra: To je vystoupení, které by se dalo charakterizovat takto. Ten, kdo vyjedl ledničku, křičí na toho, který jí znovu plní, že ji naplňuje pomalu. Asi tak.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že to je poměrně přesné.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Česká televize, poslední dotaz. Děkuji.
Alice Machálková, Česká televize: Já bych poprosila ještě o doplnění k tomu institutu agenta. Tam je uvedeno, že ta analýza se týkala i některých jiných států, srovnání s dalšími státy. Tak jestli mezi nimi bylo i Slovensko. Můžete říct, které další státy?
Ivan Langer, ministr vnitra: Ještě jednou. Analýza by se dala charakterizovat jako rozbor situace, ze které vyplývá směr, kterým se vláda v této oblasti chce vydat. A to lépe chránit agenta, stanovit striktnější hranice pro jeho působnost. Kromě Slovenska jsme srovnávali situaci také s okolními zeměmi, Polskem, Německem, Rakouskem, a na další země si teď, omlouvám se, nevzpomenu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Televize Prima, tamto bude, prosím, poslední dotaz. Děkuji.
Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den ještě jednou, chtěl jsem se zeptat pana premiéra, ministr spravedlnosti dnes odmítl prošetřit vyšetřování kauzy Jiřího Čunka. Mě by jenom zajímalo, nemáte pocit, že by bylo lépe, kdyby tak učinil, aby to bylo transparentnější, aby se zamezilo jakýmkoliv podezřením politických tlaků na toto vyšetřování a podobně?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já jsem s ním o tom nemohl mluvit, protože dnes byl z vlády omluven. Já bych řekl, že u Jiřího Pospíšila snad nikdo nepředpokládá, že by měl nedostatečnou právnickou erudici. Já zcela spoléhám na jeho erudici v tomto případě a jeho rozhodnutí plně respektuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, prosím.
Petr Janiš, Právo: Já jsem se chtěl zeptat k těm stravenkám. Od kdy by měly být zrušeny?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se ke stravenkám už nebudu vyjadřovat nad rámec toho, co jsem řekl v úvodu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme za pozornost. Nashledanou.