Tisková konference po jednání vlády ČR 15. října 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý, den dámy a pánové, dovolte mi, abych tiskovou konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, prvního místopředsedu vlády pana Jiřího Čunka. 

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:místopředsedu vlády je ministr životního prostředí pana Martina Bursíka.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Dobrý den.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dobrý den.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: A náměstka ministra financí pana Eduarda Janotu.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Dobrý den.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já poprosím prvního místopředsedu vlády aby nás uvedl do témat.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dámy a pánové, dnes zasedala vláda ve velmi sníženém počtu a to, proto, že většina ministrů je na zasedání v Bruselu, které samozřejmě my jeho termín nemůžeme až tak ovlivnit, takže pan premiér, ministr zahraničí, mi místopředseda vlády Vondra, ministr Kalousek, ministr Svoboda, ti všichni jsou na zasedání v Bruselu. Proto vláda jednala v tom zmenšeném počtu protesty. Proto proti tomu původnímu plánu některé body byly vyřazeny, aby se o nich jednalo ve větší sboru. Dnešní programem máte před sebou, takže informace o pokladním plnění řekne tady pan náměstek ministra financí Janota. Tady máme pana ministra Gandaloviče také, který má svůj bod. Já to komentovat nebudu. Byly některé body ještě na zasedání vlády byly přerušeny, ale to jenom pro vaši orientaci, a to bod 4, devizový zákon. Ten bude projednáván má zasedání vlády v pondělí. Pak bod 12, který je návrh statutu rady, změny statutu rady vlády, ten bude také pro byl přerušen a bod patnáct, zprávu o realizaci pilotního projektu, ten byl stažen ministrem, to jsem zapomněl, ministr práce a sociálních věcí také je v Bruselu, takže ten tento bod stažen také. Takže to jsou ta torza, které vzniklo z těch zbylých bodů, budeme je brát postupně. Já se vyjádřím k těm kde není gesční ministr. Prosím pana náměstka Janotu, aby to komentoval informace o pokladním plnění státního rozpočtu za první až třetího čtvrtletí roku 2008.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Děkuji. Dámy a pánové. Je to standardní materiál, který ji předkládáme na jednání vlády a směřuje poté do Poslanecké sněmovny. Tento materiál konstatuje v podstatě fakta, která už jsou obsažena v podkladech i materiálech rozpočtů, zákona o rozpočtu na příští rok. Abych to shrnul tak bych řekl, že deficit za tři čtvrtletí je plus 10 a půl miliardy, je to o pětadvacet miliard méně než v loňském roce. Ten bylo v tomto směru, byl k extrémně pozitivní za 3 kvartály, ale ta situace je způsobená jednak tím, že je známo došlo k reformě veřejných financí a to na straně daní tak na straně výdajů. Možná ta nejdůležitější informace je taková, že porovnám-li první tři kvartály v daňových příjmech loni a letos, tak mohu konstatovat letošní přímý jsou 44 miliard vyšší. Čili potvrzuje se to, že primárním smyslem reformy daní bylo nejen snížit zatížení, ale hlavně restrukturalizovat daňové zatížení, tzn. ulevit daním přímým a zvýšit daň nepřímou, u které se to realizovalo se zvýšením té spodní sazby daně z přidané hodnoty. Co se týče daňových příjmů tak předpokládáme, že budou v zásadě naplněny rozpočtové záměry. Budou naplněny v jiné struktuře, tzn. neočekávám naplnění u daně z přidané hodnoty, očekávám překročení daňových příjmů u daně z příjmu právnických osob, fyzických osob a v podstatě v poslední době poměrně slušně nám nabíhá spotřební daň. Takže tam lze očekávat ty rozpočtové záměry se naplní. Čili to na straně příjmů. Na straně výdajů, na straně výdajů jsou určité tendence ve smyslu rychlejšího čerpání. To rychlejší čerpání souvisí s rychlostí čerpání investic, zaprvé, a v podstatě z rychlejším čerpáním i mandatorních výdajů, které jsou dány ze zákona, Nicméně celkově odhadujeme, že rozpočet by měl skončit lépe než předpokládal zákon, plán, tzn. jestliže máme rozpočtováno o 71 miliard deficit, tak já předpokládám, že ten deficit by se mohl podívat v rozmezí padesáti pěti až šedesáti miliard. Pochopitelně konečná částka je víceméně otázkou vývoje v posledním čtvrtletí. Čili je pozitivní je, že se daří čerpat prostředky evropských fondů. To saldo je pozitivní na druhé straně jsem vládu objektivně informoval o tom, že na tom, že na tom čerpaní se do značné míry podílí i zálohy na prostě prostředky, na projekty programy z období 2007 až 2013. Co se týče dluhové služby tak ta byla tedy diskutována i v médiích. Státní dluh je na úrovni 952 miliard, patrně ke konci roku bude atakovat hranici jednoho bilionu. Ono trošku upřesnění, my máme státní dluh, řekl bych, veřejný dluh České republiky. Čili, hovořím-li o státním dluhu, tak hovořím o dluhu, který je generován zejména deficitem státního rozpočtu a částečně deficity státních fondů. Ale v rozhodující míře státním rozpočtem, pakliže k tomu přidám deficit na úrovni municipalit, obcí a krajů, které jsou dneska mi vyšší řádově osmdesáti dvou miliard tak hovořím o veřejném dluhu a pokud k tomuto přidám prostě závazky privátních subjektů ať už firem, bank tak hovořím o dluhu České republiky a ten se pohybuje v řádu 1,4 bilionu korun. To jen pro informaci. Pro nás je zásadní ten dluh, který je porovnáván s ukazateli Maastrichtu a ten se pohybuje někde na úrovni dvaceti sedmi a půl procent čili hluboko pod maastrichtským kritériem. Takže závěrem možná jenom bych dodal, že ten vývoj v podstatě by pozitivní. Nemáme obavy z nějakých odchylek celkového rozpočtu hospodaření v letošním roce. Naopak, předpokládáme zlepšení, ta situace pro příští. Ta bude ovlivněna jednak dopady kursových změn, které probíhaly v prvním pololetí a měli jisté souvislosti s ekonomickými výsledky jednotlivých firem. Pochopitelně, otázkou bude, jak se podaří na té podnikové úrovni jistě vyřešit i ty dopady, které, které souvisí s vývojem zejména v té měnové oblasti v zahraničí. Ale poslední signály a informace jsou o tom, že ta situace tam je řešena v zemi do formy garancí a různými formami účastí jednotlivých států. Takže toto by mohl vytvořit příznivé podmínky pro realizaci našeho exportu, která tvoří význačnou složku HDP. Čili platí globálně, poslední věta, HDP pro letošní rok odhaduje na 4,4. Pro příští rok uvádíme poslední čísla někde v rozmezí 3,6 – 3.8 procenta reálného růstu. Čili je to velmi pozitivní výsledek ve srovnání s těmi zprávami, které získávám ze západní Evropy či Ameriky. Toto na úvod. Snad.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dalším bodem byl návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a pan místopředseda vlády Bursík jej předkládal a tak má slovo.

artin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já k tomu řeknu jenom krátce úvod, protože ten bod byl přerušen, byl tam ještě jeden formální rozpor, spíše legislativně výkladový. Bude to na příštím jednání vlády, tak já to jenom uvedu stručně, protože na příštím jednání vlády nebudu byl na Radě ministrů v Lucemburku. To je zákon, který je velmi významný, protože ten by nám měl umožnit významně účinněji chránit zemědělský půdní fond. Je totiž zřejmé tato fáze ekonomického vývoj vytváří veliký tlak na zábor zemědělské půdy a my registrujeme zhruba 5000 hektarů ročně záboru zemědělské půdy, především pro nové areály překladiště na výrobu atd., a ukazuje se, že ekonomické parametry toho vnímání zemědělského půdního fondu, kdy nad 10 hektarů rozhoduje ministerstvo, v těch nižších výměrách rozhodují kraje, obce, tak se ukazuje, že ten ekonomický nástroj není dostatečně motivační k tomu, aby investoři nevystavěli pouze na zelené louce, ale aby se zajímali o takzvané brownfields, využití starých průmyslových areálů a JZD atp.. Tady dochází k významné valorizaci těch poplatků za vynětí ze zemědělského fondu. Velmi to závisí na bonitě půdy tzn., že u těch nejkvalitnějších půd ten poplatek nejvyšší možný vyměřitelný až doposud je 124.000,- Kč na hektar a podle toho návrhu zákona se násobí koeficientem 9 tzn., že u těch nejbonitnějších půd se očekává, že průměrné náklady na vynětí jednoho hektaru nejbonitnější pudy budou činit téměř 950.000,- Kč a je to velmi diferencované. Zase ta méně kvalitní půda, je to něco pod 50.000,- Kč na hektar, Takže tohle jsou ty podstatné věci, zjednodušuje se tam administrativa, odstraňuje se jeden článek rozhodování. České inspekce životního prostředí dostane kompetence v oblasti ochrany půdy, které doposud nemá. Je to je to významný deficit. Takže tohle je zákon, který nebyl ještě schválen na této vládě. Byl přerušen, poslední drobnosti a měl být projednán na pondělním jednání vlády.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Děkuji. Jak jsem již řekl, devizový zákon bude projednáván v pondělí. K dalším zákonem, který byl projednán je návrh zákona o od Úřadu pro zastupování státu věcech majetkových, kde dochází, tímto návrhem dochází k tomu, že fond dětí a mládeže, který je v likvidaci tak nebude dál tedy obhospodařován Ministerstvem financí,tedy Úřadem pro zastupování věcí státu tak, že dojde k úspoře prostředků jenom na platech zaměstnanců Ministerstva financí, kteří tu agendu vykonávali v řádu sedmi milionů ročně, což samozřejmě nejsou všechny náklady, protože ti ostatní náklady přicházejí se služebními cestami, a tak dále. Takže, tady dochází tímto návrhem k významné nebo k určité úspoře, kterou získáme. Další návrh zákona, který byl projednán je návrh poslance Stanislava Křečka, který, měnil občanský zákoník v tom smyslu, že nájemce bytu by měl mít právo, podle návrhu pana poslance, měl mít právo vyměnit svůj byt na základě dohody s jiným nájemcem a pak o tomto musí požádat o souhlas pronajímatele, nicméně, pokud by zde byl nesouhlas pronajímatel, tak byla povinnost pronajímatele jaksi tento nesouhlas sdělit do třiceti dní a zároveň do stejné lhůty podat žalobu. Obrátit se na soud o řešení tohoto sporu. Jinými slovy zde dochází k výraznému posílení práv nájemce a umenšení práv pronajímatele, což v zásadě hraničí a je kolize s ústavou a ústavním zákonem a to je jedna část, druhá část je, že nová část občanského zákoníku, ty paragrafy doposud řešili tedy tyto záležitosti u přechodů nájmů či převodů výměny bytu, tak vůbec se řešit nebude. Tyto záležitosti se budou řešit naprosto standardní zákonnou cestou, kterou zákon připouští. Takže vláda tento návrh zákona, tento návrh zákona z dílny poslance Křečka z cela odůvodněně zamítla. Dále byl předložen bod o penzijním připojištění. Všechny body kontrolních závěrů byly vyřazeny také projednávání vlády a pak byl bod 12 a to zpráva o životním prostředí, kterou předkládal místopředseda vlády Bursík.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji. Já mám teď, dohaduji asi 4 minuty, abych vám předložil takhle tlustou zprávu o stavu životního prostředí. My předkládáme tu zprávu pravidelně každý rok. Co je nejpodstatnější, my jsme minulý rok zaznamenali negativní obrat v až do té doby pozitivním trendu snižování emisí znečišťující ovzduší. Ten dramatický pokles snížení, snížení emisí všech typů znečišťujících látek do ovzduší v roce 2005, 2006 se změnil a ty koncentrace začaly mírně narůstat. My jsem z toho měli starost. Tento rok, rok 2007 potvrdil, že tento trend negativní nepokračuje a že stav ovzduší se zase začal zlepšovat, což je velmi podstatné. Plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší se snížila mezi lety 2006 a 2007 z 29 % území ČR v roce 2006 na 6,3 % ČR v roce 2007, kde ovšem žije 32 % populace. Zůstává velmi problematickým regionem Moravskoslezský kraj, tam to je z pohledu ochrany životního prostředí na domácí půdě absolutní priorita. Jemný polétavý prach, na něj je navázané polyaromatické uhlovodíky a regiony, které jsou mimořádně postižené, což je hlavně Moravskoslezský kraj a Praha, severozápadní Čechy. Klesá znečištění povrchových vod i podzemních vod, to je dáno investicemi do čistíren odpadních vod. Stoupá jakost vody. Podstatná informace je také, že energetická náročnost ekonomiky dále velmi strmě klesá. Za minulý rok to je 6 %. To je velmi pozitivní. Pozitivní zprávou je také to, že konečně se zvýšil podíl železniční nákladní dopravy o 3,3 %, také se podařilo zastavit ten pokles železniční dopravy jako ekologické dopravy. Máme tady negativní trend, je to mírný nárůst emisí skleníkových plynů, což nám o primární energetikou a doprava. Ten vliv dopravy, jako ve všech dalších evropských zemí sílí a doprava je zodpovědná za třetinu oxidu dusíku, 23 % organických uhlovodíků 33 % jemného polétavého prachu a těch ho úplně nejjemnějších frakcí PM 2,5 dokonce 46 %. A pak je tu i vytápění domácností, kde ten trend se ještě nepodařilo zvrátit, protože teprve letos jsme vypsali národní program, který dává investici do náhrady vytápění uhlím že ekologická paliva, takže stálé vytápění domácností je odpovědné zhruba za 30 % emisí jemného polétavého prachu. Dnes se objevila na serveru Novinky a v Právu zpráva už jedenapadesát procent Čechů dýchá karcinogenní látky já bych chtěl tuto informaci trochu uvést do souvislostí. Takhle vytržená z kontextu může působit velmi negativně. Tam tím hlavním zdrojem Benzapyrenu je nedokonalé spalování uhlí v domácích topeništích, také vznětové motory, které používají jako palivo naftu a také výroba koksu železa jsou zdroje toho benzapyranu, kde právě vazba na ty nejjemější polétavý prach. Ten benzapyran je sledován na jednatřiceti lokalitách v republice, na dvaadvaceti došlo k překročení. Největší překročení jsou právě v Ostravě, Ostrava-Bartovice. Minulý týden jsme jednali s primátorem Havířova, vedeme jednání inspekce životního prostředí s firmou Mittal, Jsou tam dohodnuty konkrétní opatření, která by měla vést ke zlepšení situace, máme na papíře a máme je vyjednány. Čili děláme co můžeme, ale to co je podstatné, co chybělo v té zprávě na serverech je to, že je tedy sice 4,9 % území, kde se překračuje ten cílový imisní limity Benzapyrenu. Zasahuje tu jedenapadesát procent obyvatel, ale ve srovnání s rokem 2006 je to významné zlepšení, protože v roce 2006 to nebylo 4,9 % území, ale byl to celých 9 % území republiky. Tehdy to zasahovalo 69 % obyvatel, čili nám se podařilo vlastně snížit o expozici o 28 % obyvatel České republiky. Ještě je k tomu potřebné dodat, že ten cílový imisní limit tak ostrý, to chceme splnit do konce roku 2012, čili tady jsem považoval za důležité tuhle informaci trochu korigovat, aby to nebylo, protože na to reagovali experti z oblasti, prostě lékaři a další a byli zděšeni, že se zhoršuje ta situace. Ona se nezhoršila se zlepšuje a máme tam ten cíl do roku 2012. Zvyšuje se výměra lesů, ale hlavně to důležité, jsme rád, že je tu i ministr zemědělství jako velmi významný partner, druhové skladbě lesů se postupně stoupá zastoupení listnatých dřevin a zvyšuje se výměra smíšených porostů, ustupuje smrk a borovice a nastupuje buk dub, jasan a javor. To pokládáme za velmi pozitivní informaci. Zvyšují se výdaje do životního prostředí, poprvé jsme se dostali na údaj o 2 % HDP investice do ochrany životního prostředí. V loňském roce to bylo 1,7 a nakonec poslední zpráva, to je podstatné, jak vnímá ochranu životního prostředí veřejnost a my jsme zaznamenali zvýšení vlastně nebo nárůst obyvatel, kteří jsou spokojeni s ochranou životního prostředí 8 %. Jsme na padesáti sedmi procentech, čili vlastně také tomhle roce došlo k tomu zlomu, kdy převažuje názor obyvatel, kteří jsou spokojeni se stavem životního prostředí, ale současně je tady požadavek na to, aby se ten stav životního prostředí zlepšoval. My sledujeme celkové trendy, tu zprávu stravu nelze brát jako statickou záležitost. Jde o to jak se vyvíjí trendy v jednotlivých složkách životního prostředí a tedy celkově ten vývoj je pozitivní a zároveň si bereme jednotlivé části té z pravěku argumenty a podporu pro konkrétní opatření a kroky, které resort životního prostředí a vláda chystá. Jinak celkově to, že ta zpráva zveřejňována v téhle podrobnosti je dokladem otevřenost ministerstva a transparentnosti. My skutečně veškeré informace, které v té oblasti shromažďujeme z různých zdrojů pouštíme v momentě, kdy máme k dispozici na web dáváme k dispozici veřejnosti a vám novinářům, protože tohle pokládáme za jaksi správnou strategii. Není to tak, že bychom chtěli interpretovat skutečnost na základě vybraných indikátorů, vybraných údajů o stavu životního prostředí, ale zveřejňujeme kompletně veškerá data, která máme k dispozici. Děkuji za pozornost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dalším bodem byl akční plán plnění priorit. Asi pan náměstek.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Ten materiál v podstatě konkretizuje strategie vlády v naplňování implementace v oblasti kontroly a řídící kontroly. Pokud bych to velmi stručně charakterizoval, tak my máme určité učitelé metodické pokyny a postupy, proto jak implementovat proces výběru projektů, schvalování projektů čerpání prostředků, žádosti prosil o prostředky do Bruselu, vypořádání a v podstatě tento materiál řeší otázku řídících kontrolních mechanismů, která tady nebyla plně implementována ve vazbě na evropské směrnice. Čili je to dáno tím, že chceme a musíme dát do souladu ty kontrolní mechanismy. Toto je ve stručnosti obsah materiálu, který nebyl ničím novým, poněvadž se všemi resorty to bylo projednáváno resorty se podle toho budou řídit a respektovat a tím si tím se jaksi definitivně sladíme ve všech bodech legislativu České republiky s legislativou Bruselu při čerpání evropských peněz.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tam samozřejmě jde o to, že na to navazují další jednání. Já jsem včera byl v Krakově na jednání V4, která je doplněna o Bulharsko a Rumunsko a vlastně nejvážnějším tématem byla přísnost evropských kontrolor, což je v zásadě tento materiál, kdy Evropská komise chce, aby její prostředky byly v jednotlivých státech zajištěny legislativně stejně dobře jako si chrání jednotlivé státy své peníze. To je návrh zákona, který bude muset být vypracován do příštího jara, který Česká republika bude muset přijmout. My zároveň s tím chceme předložit, ministerstvo pro místní rozvoj, materiál, který se jmenuje duplicity, aby občané a žadatelé nebyli 2x kontrolováni a tím neustále řekněme obtěžováni státními orgány, které na sobě nezávisle mohu vždy kontrovat a šetřit. Takže tady spolu s Ministerstvem financí pracujeme na takovémto materiálu, který souvisí zároveň s tím, že kontrolu musíme evropských peněz dělat způsobem, který Evropská komise požaduje a my zároveň, tedy jednotlivé státy, v tomto případě ta visegrádská čtyřka, chceme dát v Evropě materiál a i tedy jednotlivým komisařům, ve kterém vyjádříme řekněme určitou nespokojenost s tím, že těch kontrol se musí provádět strašně moc a celá ta administrativa pak jste spotřebuje velké prostředky, které by jinak měly být vynaloženy na rozvoj území a další projekty.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Ještě jestli dovolíte poznámku. Ten postup, ten pokyn v podstatě je také o tom, abychom tu kontrolu dělali rozumně, abychom prostě nebyli papežštější než papež. Prostě z pohledu toho, že leckdy se ukázalo, že některé naše subjekty jsou přísnější než by bylo zdrávo a v podstatě sami na sebe realizovaly určité problémy, které potom složité byly projednávány na úrovni nejvyšších představitelů. Čili je tam určitý návod, jak se chovat, aby na jedné straně jsme jaksi dodrželi všechny parametry řídící kontroly, který požaduje Brusel, na druhé straně, abychom dodržovali naše naši legislativu a zároveň, aby toto bylo v určité v souladu, abychom se na sebe nebyli přísnější než je potřeba. To není nikterak pejorativně, to je řečeno ve smyslu ve smyslu, že tak se chová většina zemí světa. Prostě v tomto smyslu byli bychom chtěli mi dát jasnou linii pro ty všechny řídící orgány pro všechna ministerstva, jak v této oblasti postupovat.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Zkrátka pro nás je důležité, že evropské peníze jsou tu proto, aby rozvíjeli to území, nejsou tady, proto, aby se vraceli jenom z toho důvodu, že některý úředník si špatně si vyloží některé věci, aby se ochránil už do budoucna tak radši ty peníze rychle vrátí Bruselu než, aby diskutoval o tom, že jsme ,řekněme, to použití bylo nakonec správné. Takových, bohužel, jednání pak připadají na ministry hodně, protože ti jsou pak ti, kdo to musí s Evropskou komisi jednat. Takže to je pravda. Dalším bodem, který byl schválený je návrh koncepce rozvoje informačních komunikačních technologií. Je to v zásadě záměr, který představil pan ministr Liška. Jde o to, že jde o zavedení školského centrálnímu portálu, je to snaha, aby skutečně všechny školy v České republice měli internet, byly na něj připojeny, a byly vlastně ne tím myslíme, že základní školy samozřejmě, tento materiál tedy má za úkol pan ministr s ostatními ministry rozpracovat. Dalším materiálem, který byl schválen a má tedy má hrozný název, a to zpráva pro vládu České republiky, kterou vykonal evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému a ponižujícímu zacházení. Tento evropský výbor má právo vstupovat do každé členské země, vstupovat a kontrolovat všechna zařízení represivní. Těmi jsou především věznice. Tento výbor vydal nějakou zprávu, nějaké stanovisko a vláda na tuto zprávu v zásadě jen svým rozhodnutím předala jednotlivým ministrům, aby se k této zprávě vyjádřili, a to ať už ať již v souhlasném či nesouhlasném stanovisku. Takže v zásadě jde o to, že ta stanoviska vládě budou předložena následujících týdnech. Pak paní ministryně předkládala návrh statutu Rady vlády pro lidská práva, tento materiál byl přerušen někdo příští vlády. Potom je materiál pana ministr zemědělství a to materiál závažný především pro občany Královéhradeckého kraje, kde došlo k různým obstrukcím ohledně pozemků, které byly tímto jednáním vlády vypořádány tak, aby se mohla dále stavět dálnici D11. Máte slovo pane ministře.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dámy a pánové, víte, že dostavby dálnice D11 do Hradce Králové bránila jednání s majitelkou pozemků v rozsahu asi jedenácti hektarů. Tato jednání probíhala po mnoho let za těch minulých vlád a fakticky se nikam dostala. Naše vláda na návrh ministra dopravy asi zhruba před rokem posoudila návrh, že té dotyčné paní bude za její pozemky poskytnuta náhrada v stejném počtu hektarů plus řádově 50.000.000,- Kč jako doplatek té hodnoty. Paní Havránková se rozhodla, že tuto nabídku nepřijme především proto, že upřednostňuje pokračování svého hospodaření, které jí ta stavba dálnice významným způsobem narušuje a požaduje vyrovnání té hodnoty nikoliv penězích, ale fakticky v pozemcích státu. My jsme se rozhodli této její žádosti vyhovět především proto, že paní Havránková souhlasila že za těch od řádově 247 nebo 250 hektarů, které bude stát za těch jejich 11 hektarů nabízet, že na tyto pozemky bude mít stát do budoucna předkupní právo. Jinými slovy, že tyto pozemky nebudou moci byty k použity jakékoliv další spekulaci, ale, že fakticky tímto vyjadřuji paní Havránková a její rodina vůli na těchto pozemcích hospodařit. Já chci zdůraznit, že se jedná o mimořádné řešení, že to řešení, které je vynuceno velkým časovým skluzem dostavby dálnice D11 do Hradci Králové. Za tento skluz rozhodně nenese odpovědnost jenom naše vláda. Ta jednání se táhnou po mnoho let, jak už jsem řekl, naše vláda se snažila různými cestami k té dohodě dojít. Musím říci možné, aby kdokoliv na výsledek tohoto jednání bral precedent k nějakým dalším případům kdykoliv se kdykoliv bude vypořádávat nějaké území pro liniovou stavbu a podobně. Každý ten případ je svého druhu odlišný a bude takto posuzován samostatně. Nakonec by chtěl říci toto skutečně se zdá, že je jediné možné řešení. Řešení, které jako poslední by přicházelo v úvahu, to znamená vyvlastňovací proces, by nepochybně stavbou dálnice do Hradce o mnoho let odložilo, zdrželo a myslím si, že obyvatelé Hradce Králové a nejen v Hradci Králové, protože samozřejmě toto je i otázka návazných komunikací a dalšího spojení směrem na Moravu tak si myslím, že by si nezasloužil, aby neměli vlastně od vlády České republiky nějaké konkrétní řešení.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já k tomu chci uvést to, že to byl materiál, o kterém jsme velmi diskutovali. Já jsem pro něj nakonec zvedl ruku taky, pro důvody, které řekl pan ministr tzn. je to dlouholetý spor s lidmi, kteří jsou zemědělci. Zároveň byli postiženi v tom minulém období, kdy jim statky byly vzaty, je to stará zemědělská rodina. Přesto všechno z jsem avizoval vládě, že to je poslední snad případ, který budeme řešit takto výjimečně a to proto, že jsem přesvědčen, že musíme řešit všechny případy stejně spravedlivě. Všude budou vznikat dálnice, železniční koridory po dohodě o územním rozvoji samozřejmě i s Ministerstvem životního prostředí. Tady s touto dálnicí jsme souhlasili všichni, ale to vypořádání nemůže být tak, že se jeden domůže svých práv naprosto nadstandardně a jinak, protože tím, podle mě, to zakládá naprostou demoralizaci toho našeho prostředí, kde pak ti slušní dostanou málo a neslušní moc a nebo ti, kteří se nederou o svá práva tolik jako jiní. Takže z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že vláda bude muset přistoupit k tomu, aby, aby zvážila zda institut vyvlastnění, který je, jaksi neposune ještě dál skutečně v tom, že ten přístup ke každému subjektu bude naprosto stejný a standardní. Takže ta diskuse byla velmi velká a každý z nás má na tuhle skutečnost trošku jiný názor.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Mohu k tomu říct nějaký závěrečný komentář také? To není poprvé, kdy jednáme o institut vyvlastnění. Teď to nebyl konkrétní případ vyvlastnění, ale vláda v tomto smyslu má naprosto jednoznačný názor vlastnictví je svaté. Jestliže z důvodů veřejného zájmu situace nastane taková, že jediným řešením možnými je vyvlastnění, tak pak to musí být vyvlastnění podle zákona za náhradu a ten vlastník musí mít právo ochrany. Tzn. ochrany včetně ochrany soudní s tím, že tato ochrana má odkladný účinek. A tohle je věc, na které se vláda shodla při předchozích diskusích v téhle věci, čili myslím, že je důležité, aby tady zaznělo to, že v této věci po diskusi o tomto konkrétním případu se vůbec nic nemění a tady v tom případě já si myslím, že je potřebné ocenit tu práci ministra zemědělství, ministerstva, protože vlastně převzali horký brambor za Ředitelství silnic dálnic a Ministerstvo dopravy a předchozí Ministerstva dopravy. Jde o to, aby v budoucnosti všechny ty stavby byly a to jsem harmonogramu přípravy měli také dostatečný čas na k tomu, aby byl, aby došlo k majetkoprávnímu vypořádání, abychom nemuseli ty věci řešit na úrovni vlády, abychom nemuseli s to řešit tímto způsobem a myslím si, že to je memento pro Ministerstvo dopravy jím zřizované organizace a to, že ministerstvo zemědělství to dokázalo vyřešit tak, že tam je ta podmínka, která vlastně brání budoucím spekulacím. Na druhé straně že ten vlastník pozemku má zájem dále zemědělsky hospodařit. to si myslím, že řešení, které je naprosto korektní a také se na něm jednomyslně shodla vláda. Čili tady jsem pokládal za důležité shrnout debatu i pozici vlády. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Můžeme překročit k dotazům.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Toto doplnění bylo jasné, tam to musí být za náhradu. Je jasné, že nikomu nemůže znárodnit nic bez náhrady. Myslím, že to je zřejmě z těch materiálů, které byly nějak tak komentovatelné všechny, takže teď je to, že prostor.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Reuters.

Jana Mlčochová, Reuters: Já bych využila situace, že tady je pan Janota. Chtěla bych se zeptat na informace které se dnes objevily v tisku ve vztahu k českým dluhopisům. Že údajně došlo k dohodě, že ministerstvo financí přestane vydávat dluhopisy. Zajímalo by mne, jestli ta informace je pravdivá a jakým způsobem si vláda zajistí financování? Děkuji.

Eduard Janota, náměstek ministra financí: Jak to podáváte, tak ta informace zní velmi složitě komplikovaně. Situace je taková, že my máme svoji strategii pro rok 2008. já jsem konstatoval, že plnění rozpočtu je lepší než jsme předpokládali. Je tu další faktor, že jsme někdy počátkem června emitovali eurobondy ve výši dvou miliard EUR, tudíž jsme si vytvořili polštář, který nám umožní prostě některé požadavky na emisi dluhopisů v posledním čtvrtletí výrazně snížit. Čili není to žádný krok, který by byl nějaký způsobem myšlen extra. Je to, o tom jsme informovali Národní banku a to vyplývá z této diskuse to, že budeme emitovat dle našich potřeb. Tzn. bude to určitě v nižším rozsahu než jsme původně předpokládali. Vše ostatní zavání spekulací a je to zbytečné, hledat za tím zatím cokoliv. Je to pro nás výhoda , protože pochopitelně trhy jsou dneska rozkmitané a ta úroveň výnosů se může pohybovat někde jinde. Čili to určité to určité předzásobeni se, které bylo ovlivněno nám teď přijde vhod. Nic jiného bych v tom nehledal. Nevím, jakou formou je to medializováno, já jsem dneska ještě neměl čas listovat v médiích, ale říkám vám velmi věrohodně toto. Že jsme jednali a že v podstatě ten rozsah emisí bude korigován a v nejbližších vlastně emisi žádnou nepředpokládáme. Vyjma určité variabilně vedení úročné emise, takzvaného flotteru, o který, jak máme signální informace je mezi bankami zájem, čili v tomto smyslu nebudeme komplikovat situaci ani sobě ani bankám a všech možností financování dluhu využijeme v rozsahu, který potřebujeme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. České televize.

Alice Schinabecková, Česká televize: Já jsem se chtěla zeptat, vláda měla dneska projednávat podporu některých drobných studijních oborů na Filosofické fakultě. Jestli jste rozhodli o finanční podpoře. V jaké výši? Proč je to důležité k zachování těch studijních oborů? Ještě druhá otázka. Vy jste tady mluvil o zprávě evropského výboru pro zabránění mučení, jestli byste mohl říci, co bylo obsahem té zprávy? Děkuji.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: K té první otázce, ano, protože se o ní už jednalo na minulé vládě. Já si pamatuji o tomto diskusi pana ministra, takže jsem to dál nekomentoval. Ano, dneska byl schválen ten převod, nebo to posílení ministerstva školství o 5 milionu korun, který směrem k jednotlivým oborům a to právě proto že některé části, které, tedy školství, jsou v útlumu a potřebuje je náš průmysl a potřebuje je Česká republika, tak také s ohledem na to, že například arabistika a jiné disciplíny v nichž Česká republika dříve významně tedy dominovala i v celosvětovém měřítku a posléze byly využity právě pro také s ohledem na ekonomické zájmy České republiky, jednotlivý podnikatele atd.. Tak to byl důvod proč se vláda rozhodla podle návrhu, takže ten návrh byl dopracován a dneska schválen. Co se týká zprávy, tak v této zprávě diskutují odborníci z řad tedy té kontroly evropské s našimi odborníky ,jestli některá opatření k určitým delikventům, především sexuálních trestných činů, tak jestli í ta opatření, která provádí Česká republika s ohledem na způsob léčby, tak jestli jsou vhodná nebo ne. Nicméně je to zpráva s určitým pohledem, který, měli ti kontroloři nebo komisaři. Naší reakcí, ministerstva jednotlivá, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zdravotnictví, tzn. sexuologové, psychiatři atd., budou k této zprávě teprve dávat a vláda jí potom bude projednávat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Nova, prosím.

Vladimír, Keblůšek, televize Nova: Já bych měl dotaz na pana místopředsedu Čunka. Nový zákon, který bude předkládat pan ministr Julínek ohledně druhé fáze reformy počítá s tím, že by si rodiče, kteří žádají o umělé oplodnění mohli za určitých podmínek vybrat pohlaví dítěte. Mě by zajímalo, co na to říkáte? Jak se k tomu stavíte?

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tento návrh opravdu, opravdu nebyl dnes projednáván. Já jenom řeknu jednu větu. Kdykoliv v historii si člověk začal myslet, že už je pánem tvorstva, tak to nejenom s ním, ale i celou tou civilizací špatně dopadlo.

To jenom na margo toho. Nahradit Boha se nikdy nepodaří.

Radiožurnál: Já spíše na pana vicepremiéra Bursíka, jenom na upřesnění, vy jste mluvil o té zprávě o stavu životního prostředí, tak jste také řekl, že energetická náročnost našich podniků klesá a to výrazně. Co tedy především se na tom podílí?

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Je to modernizace průmyslu. Primárně ten sektor a výroby energie je v podstatě stabilní, teprve nyní dochází k modernizaci uhelných bloků, ale to nejsou data promítnuta v té to zprávě. Navíc tam nějakou revoluční modernizaci neočekávám a vedeme o tom také dialog především s akciovou společností ČEZ, která má dominanci v tom parku centrálních zdrojů elektřiny a tepla, ale tohle jde především na průmysl. Je také potřebné říci, že v oblasti průmyslu také dochází ke snižování emisí ze znečišťujících látek, takže energetika je sektor, kde vlastně k tomu zlepšení dochází pouze a právě tím, že se rozšiřuje podíl obnovitelných zdrojů energie a tím se vlastně vylepšuje ta bilance. Přitom ale ten minulý rok byl mimořádně málo vodný, vodní elektrárny, jak veliké, tak malé, mají dominantní roli v podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů či ten podíl výroby z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřeba meziročně poklesl. Dáno tím méně vodnatým rokem. To je dáni tím, že ten celkový podíl se pohybuje zhruba kolem pěti procentech. Až bude kolem dvaceti procent, tak ty výkyvy roční, dáno klimatickými poměry už nebudou tak významné.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Hospodářské noviny.

Petr Veikrt, Hospodářské noviny: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra Bursíka, jak se staví výzvě Svazu dopravy, který vyzval vládu, aby pozastavila schvalování norem, které by vlastně prodražily fungování podniků. Zmínily třeba snižování emisí chce CO2, chemickou legislativu a další normy jako třeba omezení jízd kamionů. Děkuji.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Je to názor si, myslím, že pan Mír je známý tím, že opakovaně říká celý systém obchodovatelných emisních povolenek je nesmysl. To extrémní názor. Je potřebné říci, že evropská politika ochrany klimatu je založena právě na ocenění uhlíku a filozofie novelizace směrnice o emisním obchodování vede k tomu, aby podniky a země a firmy nedostávaly přiděleny povolenky zdarma, ale, aby byly povinny nakupovat povolenky v aukcích, čímž z logiky věci stoupne cena povolenky, stoupne cena uhlíku a to povede k modernizaci evropské ekonomiky. Cílem je tento trh s uhlíkem zavést celosvětově. Tohle je ten mainstream evropský, ale nakonec tento názor má i vláda. Včera jsme jednali zhruba hodinu a půl na výboru vládním pro EU o mandátu pro předsedu vlády na dnešní a zítřejší jednání rady, kde se také po bude projednávat energeticko-klimatický balíček a v tomhle ten názor vlády je odlišný od názoru Svazu průmyslu a dopravy. Čili beru to jako jeden z názoru do diskuse, ale politika vlády, politika Evropské komise a nakonec i priority našeho předsednictví se diametrálně odlišné od tohoto názoru.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Z1. Tak Deník.

Vojtěch Janeba, Deník: Dotaz na pan ministra zemědělství ohledně toho vyrovnán ís paní Havránkovou a k dálnici D11. zajímalo by mne, jak jste došli k těm 250 hektarům a jaká je tržní hodnota těch pozemků a potom, kde leží?

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Ty pozemky leží na sever od Hradce Králové. Je to zemědělská půda. Tzn., že u zemědělské půdy jsou řehole, je obtížné stanovovat tržní půdu. Tabulkové hodnoty jsou od pěti do osmi korun za metr. Jinak co se týká té těch pozemků, které jsou ve vlastnictví paní Havránkové, tam vzhledem k tomu, že se jedná v současné době o stavební pozemky, tzn. nikoliv vlastně už o zemědělskou půdu tam, ta opět oceňovací hodnota je kolem tisíce korun za metr.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: V tom materiálu, jestli to mohu doplnit, protože se nám dostane do ruky, v tom materiálu je, že paní Havránková dostane bezúplatně 253 hektarů, které v současné době mají hodnotu podle zprávy ministerstva 55.000.000,- Kč a těch jejích 10 hektarů má cenu tedy, jak řekl pan ministr to číslo, desettisíckrát 10000 metrů, tak to je 106 milionu korun. To znamená, že 10,6 hektarů má cenu 106 milionu korun.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Prosím.

Martina Spěváčková, Z1: Já se chci zeptat, co říkáte na ten návrh sociální demokracie, že chce příští týden ve sněmovně hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě? Děkuji.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já myslím, že takový evergreen jednotlivých, řekněme, období naší opozice, že vždycky se snaží, řekněme, vyvolávat tento spor a to vždy tehdy, když chce, aby se nevěnovala pozornost nějakému jinému problému. Takže, místo toho, abychom akci zkontrolovali zda všichni naši přátelé nejsou ozbrojení, tak místo toho radši vyvoláme nedůvěru vládě a to mezi prvním a druhým kolem senátních voleb tak, abychom zkrátka zvyšovali své šance, a řešili vlastně ten problém , zda ten či onen kandidát je dobrý nebo není. Takže já to vidím jednoznačně jako politické gesto, které k zvlášť ve chvíli, kdy všichni finišujeme s ohledem na přípravu před českého předsednictví atd., je standardní diskuse o rozpočtu, tak to jde úplně jiným směrem. Já mně to vidím jednoznačně jenom jako politický krok, který nás spíše stojí peníze, než přináší něco pozitivního.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, pan vicepremiér.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: jestli mohu, tak já jako předseda další koaliční strany se k tomu vyjádřím. Já jsem teď jezdil prakticky denně po republice v průběhu kampaně a zaregistroval jsem jeden podstatný rozpor. Když vedete debatu s občany, tak oni při debatách tématizují téměř výhradně regionální témata, místní témata. Vnímají to jako krajské volby a zároveň posílají z těch regionů do Senátu své zástupce s tím, že ti zástupci tam také budou v jisté omezené míře zatupovat region v Senátu. Také o tom ty volby jsou, jsou to krajské a senátní volby. Také jsem si všiml po cestách, že republika je poseta billboardy, ze kterých to vypadá, jakoby tyto volby byly v podstatě referendem o tom, jestli tato vláda bude pokračovat a nebo nikoliv. Sociální demokracie mobilizuje občany a snaží se to v podstatě postavit do pozice referenda proti této vládě. Já tohoto kontextu dávám i ten návrh, kdy sociální demokracie navrhuje, aby mezi dvěma koly senátních voleb proběhlo hlasování o důvěře vládě a vidím to jako snahu ovlivnit voliče do té míry, že ty volby nebudou brát jako volby regionální, ale celostátní. Tady je třeba říci to, že těch 19 let nebo téměř dvacetiletá zkušenost s demokracií dává lidem již dostatečný přehled o demokratických institucích a o tom, které volby mají jaký význam a že to je naopak projev výrazného podceňování inteligence voličů a inteligence ho občanů ze strany sociální demokracie a myslím si, že tenhle krok, vlastně vyjádření hlasováních o nedůvěře vládě mezi dvěma kroky nebo mezi dvěma koly senátních voleb neovlivní voliče v tom smyslu, že by se nechali zblbnout. Ale myslím si, že spíše to potvrdí názory voličů na to, aby hledali nějakou jinou alternativu než současnou opozici, která nedokáže fungovat nějak jinak než všecko vidí velmi kriticky, neustále mobilizuje a nepřichází s vlastními alternativami, svými scénáři a už vůbec nebere v úvahu ohled na to, že Česká republika je krátce před předsednictvím a ani nereaguje na výzvy, které opakovaně jsou jí dávány, abychom si uložili určitý klid zbraní, abychom v těch klíčových věcech, které souvisí s předsednictvím nalezli shodou všechny politické strany, protože reprezentujeme Českou republiku činí všichni. Nejenom koalice, ale i opozice.

Jiří Čunek, první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já k tomu dodám, jestli dovolíte, ještě jedna věc, která mne napadla, když pan kolega vysvětloval ten svůj pohled. V zásadě sociální demokracie směřuje k jedné centrální moci v tomto státě, protože jestliže by měla vyhrát ty volby tak, jak i uskutečňuje, tak významní předsedové tedy významní poslanci, předsedové výborů, a tak povstaleckých skupin, když se stanou hejtmani zároveň jsou poslanci tak je to zásadní centralizaci moci a to z mého pohledu absolutně jde proti záměru zákona záměru zákona, záměru těchto krajských voleb. Kraje jsou velmi autonomní. Takže to je také důvod, který nám je nejasný, že většina lidí, kteří jsou tedy významných z poslanců sociální demokracii, kteří kandidují na hejtmany a těmi hejtmany by měly být, když už by ty volby vyhráli, tak pak město bude zajímavé prolnutí těchto jednotlivých mocí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Právo, prosím.

Jitka Gotzová, Právo: Já bych ještě poprosila pana Gandaloviče, jako místopředsedu ODS, aby se vyjádřil. Děkuji.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já se tomu rád vyjádřím, ale neřeknu nic zvláštního. Považujeme za mimořádně nezodpovědné, když do předsednictví zbývá fakticky jenom několik týdnů, vy jste nepochybně informováni o rozsahu té práce, která s předsednictvím je spojená, o čemž svědčí i to, že prakticky polovina vlády je dnes v Bruselu. My se s tím zabýváme velmi intenzivně a destabilizace tohoto typu poškodí zájmy České republiky navenek.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě nějaký dotaz, prosím. Děkujeme za pozornost. Nashledanou.