Tisková konference po jednání vlády 3. 11. 2008

Martin Schmarcz, moderátor: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. Nepřítomného premiéra, který odlétá na Jaderné forum v Bratislavě, zastoupí místopředseda vlády pan Petr Nečas. Je zde také přítomen ministr financí Miroslav Kalousek. Do úvodu tedy nechám místopředsedu a ministr stručně shrnout jednání vlády a poté bude prostor pro vaše dotazy. Prosím.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji že jste přišli na takto rychle svolanou tiskovou konferenci protože jednání vlády se velmi zrychlilo a abychom stihli další pracovní povinnosti, tak jsem nechtěli odkládat příliš tiskovou konferenci. Vláda na svém dnešním programu měla standardní body, standardní průběh. Já bych chtěl zvláště říci, že jsem přijali návrhy, které posíláme do sněmovny některých klíčových norem, jako je návrh zákona, kterým se mnění zákona sociálních službách. Návrh zákona, kterým se mění devizový zákon, o kterém bude informovat pan ministr financí. Zabývali jsme se také zákonem o výkonu trestu odnětí svobody, zákonem o elektronických komunikacích, probírali jsme také další postup řešení v přípravě protikorupčího zákona o čemž bude opět informovat ministr financí zabývali jsme se také otázkou jednoho společného výběrného místa, opět bod pana ministra financí. Já bych se své pozice ministra práce a sociálních věcí rád informoval, že vláda schválila návrh novely zákona o sociálních službách, tento zákon vychází z analýzy, kdy máme k dispozici data za zhruba rok a půl a rok a tři čtvrtě působení tohoto systému. Tento nový systém se ukázal jako systém, který vede k nesmírné expanzi mandatorních sociálních výdajů. Já jsem mnohokrát řekl, že nový systém sociálních služeb, který jsme zdědili od minulé vlády a který platí od 1.1. minulého roku, byl nakročením správným směrem, mimo vší pochybnost. Na druhou stranu, ve stávající podobě není dlouhodobě finančně udržitelný. Tady bych jen řek konkrétní čísla, že na loňský rok byly rozpočtovány výše příspěvků na péči v celkovém objemu 809 miliardy korun. Realita loňského roku byla více než 14 miliard koruna kvalifikovaný odhad na letošní rok je 19 miliard korun. Znamená to tedy, že se jedná v podstatě o suverénně nejrychleji rostoucí mandatorní sociální výdaj. Vedle toho se ukazuje na základě našich analýz, že například 105000 našich občanů bere příspěvek na péči prvního stupně, který by měl být určen především tedy na nákup sociálních služeb především v oblasti pečovatelských služeb, na druhou stranu tyto pečovatelské služby si od poskytovatelů sociálních služeb z těchto 106000 osob kupuje pouze 26000 osob, které pobírají příspěvek na péči prvního stupně. Dohromady všech příspěvků na péči je v naší zemi je více než 240000. My jsme se rozhodli restrukturalizovat výši těchto příspěvků tak, jak je to navrženo v tomto zákoně, protože průměrná úhrada pečovatelské služby klienta za měsíc je 1500 korun. Tady se ukazuje, že byl ten dvoutisícový příspěvek velmi nadstřelen, protože v té chvíli to není pouze příspěvek na péči, ale je to úhrada plné péče ještě s 500korunovým bonusem. Na druhou stranu se ukazuje, že byl stanoven níže než bylo potřeba příspěvek na péči čtvrtého stupně, tj. na ty nejvíce závislé na péči jiné osoby, ten tedy navrhujeme zvýšit na 12000. Výrazným pozitivem toho návrhu zákona je, že usnadníme vstup do systému dětem do 18 let, které trpí různými typy metabolických a interních chorob. Ty nám začaly z toho systému od prvního ledna 2007 vypadávat a byly díky této novele zákona je vracíme zpět.chceme také jednoznačně tímto zákonem definovat osoby, které budou dosahovat na tento příspěvek na péči. Vznikne tedy příspěvek na péči jen tehdy, pokud jim potřebnou pomoc poskytne osoba blízká nebo jiná nepodnikající fyzická osoba nebo registrovaný poskytovatel sociálních služeb či hospic. Vedle toho tato novela obsahuje i podklad k decentralizaci dotačních procesů na první leden 2012, do té doby budou dotace v oblasti sociálních služeb nadále rozdělovány ministerstvem práce. Já bych chtěl na závěr zdůraznit, že tento návrh zákona byl projednán na tripartitě a je za posledních osm let jediným návrhem v sociální oblasti, který získal souhlas všech tří stran. To se za posledních osm let nepodařilo u žádného zákona v sociální oblasti. Z tohoto pohledu chceme, aby ta norma úspěšně prošla Poslaneckou sněmovnou. Dále o svých bodech bude informovat pan ministr financí. Prosím.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký den. Velmi stručná novelka devizového zákona, kterou dnes vláda na můj návrh schválila v podstatě jenom respektuje přístupovou dohodu, kterou ČR učinila s EU a kde jsem měli vyjednáno celkem sedmileté přechodné období pro nabývání nemovitostí fyzickými osobami, cizozemci. A to tak, že pětileté přechodné období pro nemovitosti související s bydlením, byty a domy, a sedmileté období pro zemědělskou půdu, lesy a pozemky. Protože to pětileté období končí v květnu příštího roku, navrhl jsem novelizaci devizového zákona, konkrétně paragrafu 17 tak, aby byl od května příštího roku mohli cizozemci, fyzické osoby, přímo v ČR nabývat nemovitosti související s bydlení. To je ta pětiletá přechodná lhůta. Pro zemědělské pozemky a lesy platí sedmiletá přechodná lhůta, ta bude řešena až později. Tato novela devizového zákona tedy souvisí pouze s nemovitostmi, souvisejíc s bydlením. Vláda dnes tento návrh schválila. Mnohem rozsáhlejší a pro celkovou reformu klíčový materiál byl projekt jednoho inkasního místa, který dnes vláda schválila a je součástí celkové daňové reformy. Já jenom připomenu, že jsme jí zveřejnili k diskusi na jaře letošního roku na internetových stránkách a na základě připomínek už tedy konáme jednotlivé legislativní a exekutivní kroky. Reforma se opírá o tři pilíře. O reformu legislativy, tedy zcela nový zákon o dani z příjmu, který ve své věcné podobě je v připomínkovém řízení a jak si občas všimnu v článcích, vy z něj vždycky vyzobnete nějaký máček nebo hrozinku typu daňové úlevy stravenek nebo režijních jízdenek. Význam toho zákona je daleko je daleko širší než tyto detaily. Pak se jedná o reformu procesu, nahradit zastaralý zákon o správě daní a poplatků úplně novým daňovým řádem, tam jsme dále z hlediska potřeby poměrně dlouhé legisvakance, tak paragrafované znění už prošlo Legislativní radou a vláda bude paragrafované znění projednávat nejbližších týdnech a toto je třetí pilíř, to je reforma instituce. My žijeme v zemi, kde máme celkem pět správců daní a daňový poplatník na pět míst na pět různých formulářů posílá daňová přiznání a své daňové inkaso. Jsou to orgány daňové správy, které vybírají daně z příjmu, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědickou a darovací, daň z převodu nemovitostí. Pak je Česká správa sociálního zabezpečení, která inkasuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pak jsou zdravotní pojišťovny, které inkasují pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pak je Celní správa, která inkasuje clo, spotřební daně a energetické daně. 4 různí správci, čtyři identické funkce a procesy a činnosti, které se týkají samotného výběru, registrace vyměřování, inkaso, nedoplatky, kontrola teoreticky hrozí daňovému subjektu, že bude kontrolován ze čtyř různých míst v poměrně krátkém čase a s tím souvisí i nároky na architekturu a funkcionalitu informačních systémů,. My jsem se po počátečním rozhodnutí integrovat daňovou celní správu rozhodli dotáhnout ten projekt do konce a začít budovat projekt jednoho inkasního místa, kde stát by na jenom jediném místě vybíral všechny tyto přímé odvody i nepřímé, daně, sociální pojištění nebo zdravotní pojištění a bude potom věcí státu, aby rozdistribuoval ty dané prostředky na jednotlivá místa. Výkon související s výdajem, výplata důchodů, dávek, zůstane na ministerstvu práce a sociálních věcí, výplaty zdravotnickým zařízením, které plynou z příjmů zdravotnického pojištění zůstane zdravotním pojišťovnám, potažmo ministerstvu zdravotnictví, ale bude zřízeno jedno jediné inkasní místo, což přinese obrovské administrativní úspory pro státní správu z hlediska jednotné logistiky, sloučení těch identických činností a především to bude znamenat obrovskou úsporu pro daňového poplatníka, protože bude odevzdávat jeden odvod na jednom formuláři a na jedno jediné místo. Já jsem z pověření vlády v minulých týdnech, v souvislosti se zasedání Světové banky a MMF podepsal smlouvu se Světovou bankou, která nám při tomto mimořádně složitém projektu bude sloužit svými poradenskými činnostmi, poradenskou podporu učiní Světová banka a já neprodleně vstoupím do komunikace s opozicí, protože tento projekt, vzhledem k tomu, že jsem se rozhodli skutečně sloučit i otázky sociálního a zdravotního pojištění, tento projekt přesáhne mandát jednoho volebního období a pokládáme za rozumné a odpovědné snažit se dosáhnout dohody s opozicí na průběhu tohoto projektu, aby pak byla jednoznačná právní jistota´, že poplatník se skutečně může spolehnout na to, že budeme směřovat k tomu jednotnému místu v postupných krocích. Mým úkolem je do května roku 2009 předložit zákon v paragrafovaném znění, který by postuloval kroky tohoto projektu. Tolik z mých bodů v dnešní vládě. Jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji členům vlády, panu vicepremiérovi, že dal slovo panu ministrovi a nyní máte slovo vy. Česká televize.

Zina Plchová, Česká televize: Dobrý den, páni ministři, já se chci zeptat obou. Dostala se vám do rukou oponentura na Pačesovu zprávu ze které vyplývá, že v podstatě, pokud to zjednoduším, bez jádra to dál nepůjde. Chci se zeptat pana místopředsedy Nečase, jestli budete nějak vyvíjet tlak na Zelené, protože jsou vaším koaličním partnerem, aby přeci jenom svolili, aby se jaderná energie dostala více do středu dění. Potom ministra financí, jaký je názor lidovců na tuto věc?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já chci zdůraznit, že patřím mezi přesvědčené zastánce jaderné energie, možná i díky svému vzdělání, protože vzděláním jsme fyzik, takže s tím nemám problémy. Jsem také přesvědčen, že jestliže někdo razí onen mýtus globálního oteplování, tak nemůže být současně proti jaderné energii, protože to je jediná reálná alternativa jak se vyrovnat s údajným globálním oteplováním. Na druhou stranu je tady koaliční smlouva, tu já ctím. To není postoj vlády, většiny vlády orientovaný hodnotově, že by o tom byla přesvědčena, je to výsledek politického kompromisu. Otevřeně však říkám, že realisticky v tomto volebním období nešlo bez ohledu na to, zda je obsaženo v koaliční smlouvě ustanovení, že vláda nepodpoří výstavbu dalších jaderných elektráren nic víc, než spuštění projektu posuzování EIA, posuzování dopadů na životní prostředí. To je jediné reálné, bez ohledu na to, kdyby vláda měla přímo v programu napsáno, že podporuje výstavbu jaderných elektráren, tak nic víc, než spuštění tohoto procesu EIA, v tomto volebním období realisticky nelze stihnout. Dokonce je i vyloučené, že by šlo stihnout dokončení tohoto procesu EIA, ten se natáhne do dalšího volebního období a já suše konstatuji, že proces EIA na dostavbu dalších dvou bloků Temelína byl spuštěn a probíhá. Jinými slovy v této oblasti nedošlo k žádnému zdržení, přestože nadále platí koaliční smlouva. Protože realisticky v tomto volebním období nic jiného stihnout nešlo než spuštění EIA. Bez tohoto procesu není možné vůbec uvažovat o dostavbě Temelína.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsme člen koaliční vlády, která se v rámci koaliční dohody zavázala k tomu, že nezahájí výstavbu žádných nových jaderných bloků. Nic takového se v tomto volebním období také nestane. Ptáte-li se mne z dlouhodobého hlediska, osobně jsem přesvědčen, že pokud bude chtít být ČR z hlediska své energetické bezpečnosti dostatečně suverénní, pak se bez atomové energie neobejdeme.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji, prosím další dotaz. Televize Z1.

Televize Z1: Chtěla jsem se zeptat, na programu také měl být posudek ministerstva vnitra na tu Dělnickou a Národní stranu. Došlo k tomu? Projednali jste to?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Vzhledem k tomu, že pan ministr vnitra z důvodů jiných povinností nebyl účasten na vládě, tak se to neprojednávalo.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji, další dotaz.

Daniel Novák, ČTK: Já bych se zeptal, jestli se vláda věnovala návrhu pana Jiřího Čunka ohledně řešení kursových rozdílů při čerpání z evropských fondů v období 2007-2013? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ani pan místopředseda vlády Čunek nebyl přítomen. Takže jsme se nezabývali.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji, další dotaz.

Vladimír Keblůšek, televize Nova: Já bych měl takový nepopulární dotaz, možná, ale musím se zeptat, jestli se nebojíte, že se zrovna pod vám houpe vaše ministerské křeslo? A popřípadě, jestli, dotaz na oba dva, jestli jste neslyšeli o nějakých změnách?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já začnu od zadu. Ledacos jsem slyšel, pane redaktore, stejně jako vy. Za druhé, nebojím se, že by se pode mnou houpalo mé ministerské křeslo, prostě proto, že od první sekundy co jsem ministrem, tak vím, že ministr je jmenován a odvoláván na návrh předsedy vlády. Jestliže předseda vlády usoudí, že ministr XY, v tomto případě Petr Nečas nedělá svou práci dobře, tak do večera jako ministr končí, když si na toto vzpomene pan premiér ráno. To patří k tomu, že jsem nastoupili na toto místo. To je standardní součástí i v západních demokraciích a politického procesu, že se v určitých okamžicích může více zamíchat s personálním obsazením vlády. Bývá to standardní p volební porážce, kterou jsme absolvovali letos na podzim v krajských a senátních volbách. To patří k tomu, že jsem ministři, že dneska ministři jsme a druhý den ministry nebudeme. Nemám žádné obavy, protože to patří k naší práci, je to součást údělu ministra.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já nevím, jestli mám téměř opakovat, co řekl pan místopředseda vlády Nečas, prostě jediný člověk, který může navrhovat personální změny vlády je předseda vlády, nevím do jaké míry je vůbec o tom hovořit v jeho nepřítomnosti. On se rozhodne a tak jak se rozhodne, tak to bude. Co se týká otázky, zda se bojím nebo nebojím, že se podemnou houpe křeslo, ptáte se pane redaktore politika, který za svojí kariéru celkem pětkrát rezignoval na různé vrcholné funkce v české politice. Ujišťuji vás, že to nebojí, ujišťuji tím každého, proto těžko se mne můžete ptát, jestli se něčeho takového bojím.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych k tomu jenom dodal, že já osobně patřím mezi ty politiky, kterým je doposud stále spíše vyčítáno, že ve své době na ministerskou nabídku nekývli, což je sice již řádka let, ale přesto je mi to dodnes předhazováno a myslím že i tím dávám najevo, že nestojím a nepadám s tím, jestli budu nebo nebudu ministrem.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji, Prima.

Televize Prima: Já se omlouvám, možná už se o tom hovořilo, ale chtěla bych pana ministra Nečase poprosit, jestli by ještě krátce neřekl novela o zákonu o sociálních službách, co se přesně změní?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: My jsme o tom mluvili, ale uznávám, že vzhledem k tomu, že jsem tak narychlo svolali tiskovou konferenci tak by bylo nekorektní odkázat se na to, že jste tady nebyli, protože díky této rychlosti jste nemohli všechno stihnout. Já k tomu něco řeknu znovu, omlouvám se těm, kteří to již slyšeli. My máme za sebou zhruba rok a tři čtvrtě působení nového zákona o sociálních službách, který platí od 1. ledna loňského roku a který jsme zdědili po bývalé vládě. Ten zákon je nakročením správným směrem, nicméně ve své stávající podobě se ukazuje jako dlouhodobě finančně udržitelný. Je tady nesmírný nárůst výdajů, tady bych připomenul, že v roce 2007 bylo rozpočtováno na příspěvky na péči 8,9 miliardy, realita byla 14,2 miliardy a v letošním roce vynaložíme více než 19 miliard. Jestliže k tomu připočteme, že dalších 7 miliard jde na dotace do sociálních služeb, tak se dostáváme k částce 25,5 miliardy na sociální služby. My jsme v roce 2006 dali do sociálních služeb v oblasti mandatorních výdajů a dotací 13 miliard, během dvou let je to prakticky zdvojnásobení výdajů. Z tohoto pohledu musíme na toto zareagovat a my také máme za sebou již konkrétní analýzy, které ukazují, že například za pečovatelskou službu na jednoho klienta se v průměru platí 1500 korun. Příspěvek na péči prvního stupně ve výši 2000 byl výrazným způsobem nadstřelen, protože ta částka má být příspěvkem na péči. V tomto případě je plnou úhradou péče a ještě s 500korunovým bonusem. Navíc se ukazuje, že sice pečovatelské služby nakupuje 116000 občanů ČR, ale z nich je pouze 26000 těch, kteří berou příspěvek na péči prvního stupně. Drtivá většina poběratelů na péči prvního stupně, kterých je více než 106000, tak si za ně žádné služby nenakupuje, v lepším případě si tím obstarává péči o sebe ve svém rodinném či neformálním okolí, ale v horším případě prostě používá tyto prostředky na jiný účel. NA druhé straně se nám ukazuje, že máme poddimenzovanou výši příspěvku čtvrtého stupně, ten příspěvek na péči pro úplně závislé klienty, kteří jsou úplně závislí na pomoci jiné osoby. Jestliže vyjdeme z toho, že průměrné měsíční náklady na péči na jednoho klienta v ústavech sociální péče případně v domovech pro seniory s pohybují někde kolem 22000, tak z tohoto důvodu ta 11000 částka bude navýšena. My restrukturalizujeme výši příspěvku, protože se ukazuje, že v prvním stupni byl zbytečně vysoký a v tom čtvrtém byl zase nízký. Prostředky z toho prvního stupně my převádíme na zvýšení prostředků ve čtvrtém stupni. Vedle toho ten návrh zákona představuje výrazné vylepšení pro situaci rodin, které pečují o děti od 18 let, které mají různé typy metabolických a interních chorob jako je fenylketonuryecelul, jako je různá onkologická onemocnění, cukrovka a podobně, protože ti nám ve znění toho nového zákona, který platí od 1.1. 2007 z toho systému začali vypadávat. My těmito změnami je do toho systému příspěvku na péči vrátíme zpět. I tyto rodiny dětí dosáhnou na příspěvek na péči touto novelou zákona. Je to vylepšení proti stávajícímu stavu.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji, prosím, ČTK.

ČTK: Dobrý den,m já se chci zeptat, vláda měla na programu dneska také úpravu zásad poskytování dotací pro neziskové organizace. Chci se zeptat, jestli se tím vláda zabývala, případně, jaké stanovisko zaujala?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Zabývala, byl to materiál paní kolegyně Stehlíkové a vláda ho schválila.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji, prosím další dotaz.
Hospodářské noviny: Dobrý den, měl bych na pana Kalouska dotaz, možná se o něm už také hovořilo, ale týkalo se to zákona proti korupci u veřejných zakázek, zda-li jste ho dneska projednávali? Prošel? Co je podstatou této úpravy?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Projednávali. Podstatou je zveřejnit co nejvíc informací o přidělování těchto dotací na internetu. Bod byl přerušen vzhledem k tomu, že byly navrženy standardy požadavků Evropské komise a předseda vlády si přál, aby materiál šel nad tyto standardy, aby bylo zveřejňováno víc než požaduje Evropská komise.

Martin Schmarcz, moderátor: Děkuji. Jsou nějaké další dotazy? Pokud tomu tak není, tak hezké poledne.