Tiskové konference
26. 10. 2020 21:33
Tisková konference po jednání vlády 26. října 2020
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat ministra zdravotnictví pana Romana Prymulu.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. My jsme dnes velmi rozsáhle hodnotili stávající situaci a diskutovali jsme, která opatření je nutné zpřísnit a jakým způsobem plánovat samozřejmě celý ten postup dál.
Já bych tady ukázal za chvíli, jak jsme v tuto chvíli na tom. Ta aktuální situace se vyvíjí skutečně poměrně komplikovaně a zatím nevidíme ten pokles, který jsme očekávali v těchto dnech. Ještě máme nepochybně dva tři další dny, kdy jsme schopni registrovat, jestli ta opatření, která byla zavedena, mají nějaký efekt. Ale každopádně ta opatření, která tady byla v těch uplynulých čtrnácti dnech, se projevila jen velmi nepatrně.
Důvod pro to je takový, že když mapujeme celkové výsledky mobility, tak vidíme, že ta mobilita ani zdaleka neklesla tak, jak se očekávalo a ta opatření, která byla titrována na první vlnu – to znamená, byla ověřena, že v podmínkách České republiky fungují – teď fungují výrazně méně. To znamená compliance, tedy ochota se jim podrobovat, je poměrně nízká.
Zatím to reprodukční číslo se pohybuje stále v hodnotách, které nejsou příznivé. Stále tady vidíme růst, který je přes jednu, a blížíme se hladinám, které ohrožují kapacitu českého zdravotního systému.
Tady vidíme charakteristiku, která je asi tou nejnepříjemnější. Pokud se podíváme na procento pozitivních testů, tak se stále pohybujeme v hodnotách na jedné třetině pozitivních. To znamená mezi 32 až 34 procenty, což je číslo, které je poměrně vysoké a které samozřejmě směřuje k tomu, že v té populaci je obrovská nálož.
My, když vycházíme z dat, která jsou v tuto chvíli extrapolována z opatření, která se dějí ve Slovenské republice, tak jsme schopni nějakým způsobem dedukovat, že v podmínkách České republiky by to mohlo znamenat až nálož 500 tisíc osob, které jsou v podstatě pozitivní.
Když se podíváme na ten druhý nežádoucí efekt, to je poměrně vysoký počet klastrů, které máme v populaci našich seniorů, tak je zřejmé, že tady musíme napřímit naše úsilí. A my jsme vydali opatření, která se týkají právě domů seniorů a obecně zařízení sociální služby, abychom byli schopni tu situaci tam stabilizovat.
To znamená, připravují se a už v tuto chvíli jsou připraveny volné kapacity, kam můžeme seniory, pokud dojde k tomu, že v tom konkrétním zařízení je zachycena pozitivita, umístit, abychom byli schopni zavést adekvátní hygienická opatření. To znamená, abychom oddělili tu skupinu, která je pozitivní, od té skupiny, která pozitivní není.
Co se týká asi toho klíčového opatření, které právě u seniorů chceme aplikovat už od příštího týdne, to je využití právě antigenních testů, kde jsme se shodli na metodice, která přichází v úvahu. Ty antigenní testy chceme používat v plošném režimu. A tam, kde zjistíme, že jsou pozitivní ve větším měřítku, tak bude celý ten domov důchodců nebo domov seniorů protestován potom PCR testy, abychom přesně zjistili, kdo pozitivní je, nebo není.
Screening těchto klastrů se ukazuje jako velmi výhodný a v podstatě nám umožňuje zachytit právě pozitivitu v některých zařízeních, kde pro to nejsou signály. My jsme dělali na pilotních modelech, jakým způsobem to funguje, a skutečně ta záchytnost je velmi dobrá.
Tady je to, co já už jsem ukazoval. To znamená, ta křivka se příliš neliší a my se v podstatě blížíme do fáze, kdy potřebujeme plnou kapacitu lůžkovou, abychom zvládli situaci, která tady je.
Já bych tady zmínil teď opatření, která byla v České republice realizována tak, že vláda se shodla na tom, že budou zavedena. Já bych tady nejprve zmínil ta méně důležitá, spíše důležitá z organizačního hlediska, z hlediska Ministerstva zdravotnictví, která nebyla aplikována formou vládního opatření. To znamená, to jsou mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví.
To první se týká změny doby, kdy hlásíme z toho systému akutní péči, abychom věděli, jak to vypadá konkrétně v České republice na velíně. My jsme se snažili zavést přísné termíny do jedné hodiny. Ukázalo se to býti nepraktickým, v řadě případů nerealizovatelným. To znamená, teď se prodlouží termín toho hlášení do konce pracovní doby tohoto dne nebo lépe řečeno do konce tohoto dne, protože ta rozhodná doba je 23:59.
Druhé opatření, které je z té kategorie opatření Ministerstva zdravotnictví, se týká uvolňování lůžek, která potřebujeme právě ve prospěch těchto covidových pacientů. To znamená, toto opatření se týká toho, že výkony, které jsou takzvaně elektivní, to znamená výkony, které jsou odložitelné, se podle tohoto opatření musí odkládat tak, jak to situace umožňuje. A týká se to péče jak lůžkové, tak samozřejmě i lůžkové péče následné a dlouhodobé.
Teď přijdu k těm zásadním opatřením, která byla velmi intenzivně diskutována, protože my jsme v situaci, kdy – jak bylo vidět a jak se můžete přesvědčit všichni na té křivce – nejsme ve fázi, kdy by docházelo k poklesu. To znamená, musíme přijmout veškerá opatření s tou původní strategií, to znamená nepoškodit ekonomiku v co možná největší míře a zároveň zavést opatření taková, která jsou schopna zabezpečit pokles té křivky, kterou tady máme.
Jedno z těch zásadních opatření, které je přijato s účinností od 28. října od 00:00, to je opatření, které v podstatě bude trvat do 3. listopadu, a je to opatření, které zakazuje volný pohyb osob na území České republiky v době od 21:00 do 4:59 hodin s výjimkami, které jsou z logiky věci nezbytné.
Ty výjimky se týkají cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné dlouhodobé činnosti. Jsou to také výjimky, které se týkají povinnosti výkonu nebo povinnosti veřejného funkcionáře nebo ústavního činitele. A jsou to výjimky, které se týkají také cest zpět do místa bydliště.
Obecně jsou to výjimky, které se týkají výkonu povolání. Jsou to výjimky, které se týkají výkonu činnosti, které jsou v podstatě pro zajištění bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situace. Jsou to výjimky týkající se ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, dále veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury. Dále jsou to výjimky týkající se služeb pro obyvatele včetně zásobování a roznáškové služby.
Dále se týkají tyto výjimky neodkladných cest, jejich uskutečnění, jež je nezbytné v nočních hodinách z důvodu ochrany zdraví, života, majetku nebo jiném zákonem chráněném zájmu.
Je tam také výjimka, která umožní v podstatě venčení psů, protože tak, jak to je původně koncipováno, tak standardní doba by byla do 21 hodin. Nicméně umožňujeme provést toto i po 21. hodině, ale je tady omezení 500 metrů od bydliště tak, aby tedy bylo zabezpečeno, že skutečně minimalizujeme kontakty. V tom ostatním případě to zůstává tak, jak to bylo.
A já bych zmínil ještě jedno opatření, které zavádíme, a to je zavedení home office, které by mělo být skutečně přikázáno všude tam, kde je to možné, a mělo by se týkat napříč celé struktury jak státních, veřejných, tak soukromých podniků. Tedy tam, kde je to možné, tak by pracovníci měli jít na home office a působit z něj.
Tolik z mé strany.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A vicepremiér pan Karel Havlíček.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý večer, dovolte, abych vás seznámil s některými opatřeními, která budou dopadat na sektor obchodních nebo službových provozoven. Vezmu to od těch nejdůležitějších, poté řeknu ještě drobné úpravy nebo některá drobná upřesnění.
Zakazuje se maloobchodní prodej v provozovnách, a to v neděli po celý den, v pondělí až v sobotu pak v čase od osmi hodin večer do pěti hodin do rána s tím, že toto omezení prodejní doby se nepoužije v rámci následujících provozoven, a to jsou čerpací stanice s palivy, mazivy, dále lékárny, dále prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících, jako jsou letiště, jako jsou železniční stanice nebo jako jsou autobusová nádraží. Současně se to nevztahuje na prodejny ve zdravotnických zařízeních a nevztahuje se to ani na restaurace. Zjednodušeně řečeno, restaurace budou moci připravovat pokrmy a je možné si je vyzvedávat.
Dále došlo ke změně, byť troufám si tvrdit kompromisní, v rámci farmářských tržišť a obecně tržnic, kdy sice zakazujeme prodej na tržištích, tržnicích nebo v mobilních provozovnách s tím, že tento prodej nebo zákaz tohoto prodeje se nevztahuje na pojízdné prodejny, které zajišťují prodej potravin, případně drogistického zboží v obcích, kde není možno jinak toto zboží zakoupit.
A současně, a to je důležité, se nevztahuje na těchto tržnicích na prodej ovoce a zeleniny, ať už v čerstvém nebo ve zpracovaném stavu. Nevztahuje se to na prodej mléka a výrobků z mléka. Nevztahuje se to na prodej masa a výrobků z masa, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu nebo výrobků z medu. Vše ale z domácí provenience. Snažili jsme se vyjít vstříc drobným farmářům, rodinným firmám a klasickým tuzemským farmám.
Toto všechno je ale za určitých předpokladů. A předpoklady jsou takové, že se zakazuje konzumace v místě těchto farmářských trhů. Odstupy mezi stánky, případně stolky nebo jinými prodejními místy budou muset být alespoň dva metry a v jeden čas se na ploše toho farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 20 lidí na 400 metrů čtverečních.
Dovolte, abych ještě upřesnil některé drobnější změny, které spíše lépe vykládají to, co již bylo v minulosti. My jsme zakázali prodejny domácích potřeb a železářství a upřesňujeme to nyní s tím, že za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny. Takže jedná se o klasické běžné domácí potřeby. A současně ještě upřesňujeme jednu věc, která nebyla zcela jasná, i když podle našeho názoru ten výklad byl, ale nyní to upřesňujeme. Mimo provozu heren a kasin se rovněž zakazují sázkové kanceláře.
Současně bych ještě upřesnil to, že bude platit, že provoz poskytovatelů lázeňské léčebné rehabilitační péče se upravuje tak, že lze poskytovat výlučně lázeňskou a léčebně rehabilitační péči, která je alespoň částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. A ještě jedna drobnost na závěr, a to je provoz květinářství, které zůstává, nicméně tak, že v provozovně lze připustit přítomnost nejvýše dvou zákazníků.
Současně dovolte, abych představil další opatření ve smyslu podpory podnikání. My jsme řekli, že jakékoliv nové nařízení bude okamžitě provázeno opatřeními, která podpoří konkrétní podnikatelský segment. Tady bych jen připomněl a zopakoval, a to zejména těm, kteří mají zájem žádat, že je možné už od středy minulého týdne, respektive pátku minulého týdne žádat o kompenzaci nájemného, a to na dobu třech měsíců zpětně. Jinými slovy jeden a půl měsíce, protože to nájemné se hradí ve výši padesáti procent. Ten program běží už od minulého týdne, od středy. Ten program je a platí pro všechny, kteří nemohou vykonávat svou činnost na bázi vládního usnesení, vládního nařízení.
Od pátku byl spuštěn program Covid – Kultura, který de facto umožňuje všem podnikatelům v kultuře, ať už organizátorům, majitelům malých divadel, organizátorům festivalů, malých klubů nebo živnostníkům v oblasti kumštu nebo technických profesí v této oblasti žádat okamžitě o zdroje. Živnostníci 60 000 korun. Pokud se jedná o provozovatele různých zařízení, tak dle přesně definovaných vynaložených nákladů až na úrovni 80 procent.
Současně byl dnes spuštěn, tak jak jsme slíbili, program Covid – Bus, program, který umožňuje kompenzovat náklady pro dálkové dopravce v oblasti autobusové dopravy. Jedná se více méně o živnostníky a rodinné firmy a jede se podle takzvaného sedačkovného. To znamená podle počtu sedaček a podle takzvaného režimu EURO II až EURO VI. To znamená ekologický režim konkrétních autobusů.
Současně dnes bylo dohodnuto, že se prodlužuje režim Antivirus B, a to v původní podobě. To znamená 60 procent, nic se na něm nemění. Doplňuje tak nově připravený Antivirus A, který je zcela zásadní, a ten je pro všechny uzavřené provozovny, kdy se hradí 100 procent mezd včetně odvodů.
Současně se rozjíždí režim odkladů různých typů záloh, což je produkt z dílny Ministerstva financí. Jedná se o zálohy na dani z příjmu splatné od 15. 10. až do 15. 12., a to jak pro fyzické, tak právnické osoby. Současně se promíjí zálohy na silniční daň a současně se nebudou aplikovat jakékoliv úroky z daně z přidané hodnoty, a to pro všechny typy podnikatelů.
Takže všechny slíbené programy tak, jak jsme je představili, je možné v zásadě čerpat, nebo v následujících dnech se už budou přímo proplácet. Za mne je to vše. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím. Česká televize.
Klára Bazalová, Česká televize: Mě by zajímalo, co se týká toho zákazu vycházení a těch výjimek, budou to muset lidé nějak dokládat ve smyslu toho, že budou muset mít u sebe nějaký dokument, že jdou například do zaměstnání? Ještě bych se ráda zeptala, na základě jakých kritérií rozhodujete? Protože naposledy jste zpřísňovali opatření ve čtvrtek fakticky. A o té mobilitě, o které jste mluvil na začátku, o té mluvíte, tu zmiňujte už delší dobu. Tak mě by zajímalo, proč takto postupně? Jestli vám nevychází ty predikce, anebo je to strategie postupného zpřísňování? A prosím ještě poslední dotaz, uvažovali jste i nad tím lockdownem po vzoru Izraele, kdy například lidé můžou se vzdalovat od bydliště jen do jednoho kilometru? Vyzývá k tomu třeba pan Kubek. Tak jestli jste o tom mluvili a na základě, jaké argumenty převážily, že jste se pro to nakonec nerozhodli? Děkuju.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tak my jsme diskutovali opravdu veškeré varianty, které tady dostupné jsou. Máme k dispozici poměrně detailní popis opatření ve všech zemích, které jsou postiženy takovýmto nárůstem, takže jsme hodnotili různé varianty těch opatření, která jsou přísná a která se dotýkají ekonomiky, a v naprosté většině zemí ty varianty jsou takové, že neovlivňují přímo průmysl.
Izrael je nepochybně výjimkou, kde ten lockdown byl tvrdý a v podstatě během měsíce došlo k tomu, že tam bylo úplné uzavření včetně komerčních aktivit, a určitě to opatření je dostatečně silné, takže po tom měsíci došlo v Izraeli k poklesu.
My jsme diskutovali možnosti aplikace těch různých opatření tady u nás. Byla hledána cesta, která je dostatečně účinná, přitom abychom nepostihli vlastní core průmysl. Aby nedošlo k tomu, že tady bude uzávěra a budeme skutečně ekonomicky vypnuti na poměrně dlouhou dobu.
Ty parametry, které tady přicházely v úvahu, tak vycházejí z té křivky, kterou tady vidíme. My jsme opravdu předpokládali, že dojde už během víkendu k určitému poklesu. Ukazuje se, že ta nálož na pozadí je tak veliká, že ten pokles nebyl dostačený, a ukazuje se, a já tady chci říci k té mobilitě: My tu mobilitu sledujeme průběžně. To znamená, my vidíme, že tady dochází k tomu, že ta situace se začíná zlepšovat. Že už to není jenom těch 50 procent, o kterých sem já tady hovořil, ale už se dostáváme na dvě třetiny.
Takže ten efekt tady vidíme, nicméně ten efekt není zatím natolik silný, abychom mohli ta opatření jakkoliv mírnit, ba naopak musíme je v tomto slova smyslu utužit, protože my chceme mít Vánoce v nějakém přijatelném režimu a mírný pokles, který by trval měsíc, měsíc a půl, tak logicky by interferoval už s tím prosincem.
Ukazuje se podle všech predikcí, že tato cesta je mnohem nákladnější, proto ta opatření v tomto slova smyslu jsou razantnější. Ale není to ten klasický lockdown, tak jak si představujete, že bude zavřen průmysl a že všichni budou sedět doma a bude fungovat jenom kritická infrastruktura. To znamená, v tomto slova smyslu toto aplikováno nebylo.
Jinak co se týká omezení vycházení, tak já si myslím, že ta opatření jsou dostatečně tvrdá. Ono není až tak klíčové, jaká je vzdálenost. My jsme tu vzdálenost použili pouze u toho, možná anekdotického, venčení psů, protože tady je jasné, že by to mohlo být zneužíváno. A co se týká průkazů, jakési totožnosti nebo toho, kde ten člověk pracuje, tak samozřejmě, pokud bude zastaven policejní hlídkou a bude dotazován na to, kam jde, tak bude mít povinnost prokázat, kam jde, kde pracuje a podobně, což ne vždy musí být otázka místa. To se samozřejmě může zjistit i dodatečně, nemusí lidé s sebou tahat knihovnu různých dokumentů, ale bude to skutečně kontrolováno.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Prima.
Václav Cirhonek, TV Prima: Dobrý den, pánové, mě by zajímalo, jaký reálný dopad bude mít ten noční zákaz vycházení de facto v říjnu, když jsou zavřené bary? Není to jen tak na oko, abyste něco udělali, ale lidi příliš nenaštvali, a nenecháváte si v tom případě ještě prostor pro další zpřísnění? Děkuju.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ten prostor pro další zpřísnění už je skutečně minimální, protože pak už tady je jediná věc a to je ten tvrdý postih ekonomiky a to opravdu nechceme. My jsme v podstatě tím omezením pohybu de facto suplovali ten zákaz pohybu, který tady byl. Nicméně v této podobě je to mnohem účinnější opatření z hlediska vymahatelnosti.
My vnímáme, že dochází k řadě nepovolených akcí v domácím prostředí, které jsou poměrně rozsáhlé a díky nim k tomu šíření dochází. To znamená, je to možnost, jak policejní orgány mohou v době, která je takto vymezena, toto řešit.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, televize Nova.
Jan Socha, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat nejprve na ty operace, které konkrétně máte na mysli, že by mohly být odložené nebo měly. Jaké tam je tam kritérium, nebo jak se lékaři vlastně mají rozhodovat, co je odložitelné a co ne? Pak bych se ještě zeptal, proč se zakazuje vlastně maloobchod v neděli? Jestli vycházíte z nějakých dat, že lidé v neděli tráví více času v těch nákupních centrech, a jestli se nebojíte, že tím pádem v těch nákupních centrech se budou shlukovat více v jiných dnech. Děkuju.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká operací, tak každé zdravotnické pracoviště se setkává velmi často s tím, že některé zákroky jsou odkládány z různých důvodů. Takže oni by měli jednoznačně vědět, který zákrok je možno odložit, který možno odložit není, a ta akutní operativa nepochybně bude nadále pokračovat, ta bude probíhat.
K těm odložitelným zákrokům. Když si představíme, že máme třeba žlučník a jdeme na operaci, tak se může stát, že na tu operaci čekáme pět měsíců, a tady dojde k prodlevě a bude to osm měsíců, ale nezřídka se čeká i rok na takovýto zákrok. Je to otázka kolenních kloubů, kyčelních kloubů a takovýto typ operací, které toho člověka bezprostředně neohrožují na životě.
Na druhou stranu, nikdo nemůže popřít, že je to nepříjemné, že v některých případech to může vést ke zhoršení zdravotního stavu. Ale teď je před námi zcela akutní situace, kterou musíme vyřešit a kde ten požadavek na lůžka je samozřejmě enormní, kdy my tady projdeme během jednoho měsíce takovým exodem, kdy kolem toho 6. listopadu, dejme tomu, tady bude peak požadavku na lůžka.
A to je také jeden z důvodů, proč se tady postavila polní nemocnice v tom rozšířeném formátu jakožto posilové zařízení, abychom byli schopni péči zabezpečit. Protože na tom vrcholu bude přibývat třeba 500 pacientů. To znamená, ta polní nemocnice může být zaplněna za jediný den, proto tu kapacitu potřebujeme.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.
Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla dva dotazy. Jeden pravděpodobně, asi ten první, na pana ministra zdravotnictví a ten druhý, jak budete myslet. Ten první se týká žáků a studentů, jestli platí, že se vrátí do škol 2. listopadu, nebo prezenční výuka začne jen pro některé třídy, třeba první, druhé, poslední ročníky. Kdy se o tom rozhodne, jestli už je rozhodnuto a podle čeho se bude rozhodovat? A ta druhá otázka ta se týká lázní, jak se to bude případně řešit tam, protože samoplátci tam nesmí. Takže by mě tedy zajímalo, co lidé, kteří už mají lázně zaplacené, jestli jim to vrátí, nebo jak a případně kdy? Děkuji moc.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tak u těch lázní tam, jednak pokud mají nějaké vouchery, které si koupili, tak ty budou prodlouženy nebo posunuty. A u těch lázní je to zřejmé, my chceme zabezpečit, aby ta péče v podstatě kontinuálně pokračovala tam, kde je to nutné. Protože někdy ty rehabilitační pobyty jsou skutečně nezbytné, zejména po akutním zákroku, a zdržení té rehabilitace by mohlo vést k tomu, že pak tam není třeba plná funkčnost, a proto toto omezit nechceme.
Ta část, která se týká samoplátců nebo obecně wellness, ta opravdu bude během několika dnů vyprázdněna proto, abychom ji mohli použít právě pro pacienty jednak s indikací sociální,a jednak s indikací, která je sice zdravotní, ale jsou to případy, které jsou velmi mírné.
A ta druhá otázka? Žáci a studenti, v tuhle chvíli asi nejcitlivější problematika. Ta situace opravdu je nepříznivá a ukáže se na sklonku tohoto týdne, jestli budeme schopni pustit 1. stupeň. Zatím ta čísla opravdu příznivá nejsou. Uvažujeme i o variantě, že by byl třeba jenom 1., 2. ročník, ale rozhodne se opravdu na základě dat a ta data v tuhle chvíli opravdu nepříznivá jsou.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK, děkuji.
Marek Opatrný, ČTK: Já bych se chtěl zeptat k nouzovému stavu, protože k němu se má vláda scházet až zítra. Tak jestli je to třeba z důvodu, že jsou nějaké rozpory ve vládě ohledně toho, zda ho prodloužit, či ne, zda o to požádat, nebo proč jste o tom nerozhodli už dnes? Jestli je na tom shoda? A jenom bych se krátce zeptal k těm obchodům. Pane ministře Havlíčku, vy jste říkal, že domácí potřeby a železářství vláda zakázala, tak to je nově oproti tomu původnímu opatření, které bylo vlastně, kdy byly ve výjimce, nebo naopak teď mají výjimku ty nábytky, koberce a podobně? Děkuji.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ne, naopak je to. Já jsem jenom upřesňoval, že bylo možné, aby byly otevřeny prodejny domácích potřeb a železářství, což platí stále. A upřesnili jsme, že za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, protože to potom bylo nesmírně široké a netýkalo se to toho, co jsme měli v záměru. To znamená ty klasické domácí potřeby, které si všichni dokáží představit, nebo nezbytné pomůcky v oblasti železářství.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já možná doplnění k tomu. My jsme narazili na to, že jeden velký řetězec prodávající koberce si to vyložil jako, že to jsou potřeby pro domácnost. To znamená, nezavřel. A tady je to zcela explicitně řečeno, že se zavřít musí. A co se týká nouzového stavu, já si myslím, že tam vůbec není rozporu. My jsme v situaci, kdy potřebujeme nouzový stav, abychom byli schopni aplikovat tato opatření, která tady jsou, a zrušení nouzového stavu by znamenalo zrušení všech těchto opatření, která jsou vydávána na úrovni vlády. Já si ani nedovedu představit, že by s tím někdo na úrovni vlády nesouhlasil.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a s ohledem k pozdní hodině máme prostor pro dva videodotazy. První pan Kopecký iDNES.
Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer. Pane ministře zdravotnictví, chtěl jsem se zeptat, v čem jsou venkovní trhy nebezpečnější než supermarkety, kde se tísní davy lidí, možná, že nemají nad sebou volnou oblohu, ale jsou prostě v uzavřeném obchodě. V čem jsou ty supermarkety méně nebezpečné než ty trhy? Děkuji.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: My jsme trhy v tomto slova smyslu nezakázali. My jsme zakázali pouze tu část, která je mimo farmářské trhy, a když jsme viděli, co se tady dělo na náplavce, tak jsme se snažili nalézt model, který by umožňoval prodej různých domácích produktů ve smyslu masa, vajec, mléka, pečiva a podobně. To znamená přirozených produktů, a to ještě české provenience.
Takže jsme nalezli model, jak toto nezakázat, a řeknu vám, že kolem toho byla velká diskuze, že ty záběry z náplavky byly natolik odstrašující, že jsme uvažovali dokonce o úplném zákazu. Ale myslím si, že v tomto modelu, kdy ty jednotlivé stánky budou čtyři metry od sebe a kdy bude umožněno takto tento prodej mít, tak proto to uděláno jest.
A je jasné, že když se na to podíváme technicky, tak v těch supermarketech, pokud se tam nashromáždí velký počet lidí, tak tam určitě nebezpečí je také, ale my chceme, aby to bylo rozloženo.
Já doufám, že lidé nemusí nakupovat každý den, aby tam vznikaly takovéto poměrně velké kumulace obyvatel. Že v tom čase, který budeme mít v tomto období, kdy tady vlastně je velké omezení pohybu, že stačit dvakrát nakoupit za týden, a nemusí tam každý chodit denně.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě Seznam Zprávy.
Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer. Já mám otázku na pana ministra zdravotnictví Prymulu. Chci se zeptat, jakým způsobem chcete vymáhat dodržování toho nočního zákazu vycházení? Znamená to, že pošlete do ulic policisty, vojáky, strážníky? Zajímá mě také, jak chcete zjistit dodržování té nařízení home office, jestli je to vůbec možné. Děkuji.
Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Nařizování home office se asi dá zjistit, ale je si třeba uvědomit, že to nejde nařídit univerzálně, že každá firma bude mít 70 procent home office a 30 procent zůstane prezenčně na místě. Každá ta firma se liší. To znamená, bude na managementu těch firem, aby určily, která místa mohou být obhospodařena z hlediska home office, a která nikoliv. To může být samozřejmě kontrolováno, ale ta dominantní úloha je na managementech. Ale my to chceme i na zařízeních, která jsou státní, to znamená státní úřady i veřejná samospráva.
Co se týká toho dodržování nočního zákazu vycházení, tak tady opravdu se budou pohybovat dominantně policisté. My zatím neuvažujeme o nasazení armády v tomto slova smyslu. Ti policisté budou mít právo legitimovat občany, kteří se v nočních hodinách někde pohybují, a samozřejmě zjistit, jestli mají legální důvod k tomu pohybu, nebo nikoliv.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: To už je z dnešní tiskové konference vše. Omlouvám se, ale více toho nestihneme. Dobrou noc.