Tisková konference po jednání vlády 22. září 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra financí pana Miroslava Kalouska a ministra dopravy pana Aleše Řebíčka. Poprosím pana premiéra o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, já se omlouvám. Dnes jsem měli celou řadu rozpočtů, které dostanete okomentovány, jak rozpočet státní, tak Státního fondu dopravní infrastruktury, tak Fondu rozvoje bydlení. K tomu tady mám příslušné odborníky. Petr Nečas vám představí návrhy nařízení vlády ke zvýšení důchodů a všechny náležitosti, které se toho týkají. Ty nařízení jsou celkem čtyři. Věc, kterou bych okomentovat chtěl, je návrh zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky, který nového způsobu poskytování technických norem, obecně norem. Je to věc, kterou jsme připravovali, signalizovali, dneska už je v legislativní podobě. Fakticky zlevní náklady podnikatelů o polovinu. Ušetří ročně zhruba 50 milionů za nákup norem s tím, že se přechází nejenom z té listinné podoby na podobu elektronickou. Jenom pro informaci, například živnost kominík v této současné době vydá za normy ročně zhruba 30000 korun, zhruba 3-5 tisíc korun na upgrady, nejrůznější změny. Dnes to bude, pokud bude vůbec kupovat tu listinnou podobu polovina, pokud využije podobu elektronickou, tak výrazně méně. My jsme vyjádřili souhlas s návrhem poslanců ve věci, to bych nechal okomentovat Aleše Řebíčka, protože to patří do jeho resortu a vyjádřili jsme negativní stanovisko k návrhu poslanců Sehor, Šimonovský, Melčák, Pohanka. Ani ne proto, že by se míjely s věcnou diskusí, kterou sami ve vládě vedeme, nicméně, jejich návrh jde proti směrnici EU. My v současné době projednáváme vládní návrh zákona, který se zabývá vlivem stavby na životní prostředí stavebním řízením a míníme doporučit poslancům, aby akceptovali tu verzi, která po diskusi vzejde z vlády. Toto stanovisko není negativní absolutně, povedeme s nimi diskusi. Bavili jsme s poměrně dlouze o tezích zákona o úřednících ve veřejné správě, který by měl nahradit neustále odkládaný, už od roku 1994 služební zákon. Vzali jsme na vědomí ty teze a doporučili jsme ministrovi vnitra, aby připravil do konce října věcný záměr zákona, kterým se budeme zabývat, který bude akceptovat nejenom ty původní teze, ale také připomínky, které z diskuse v rámci meziresortního řízení vyplynuly. Schválili jsme zprávu o stavu romských komunit. Velmi dlouze jsme diskutovali o vozovém parku ve státní a veřejné správě. Budeme se tím zabývat na poradě ekonomických ministrů, kdy ta hlediska, která chceme posuzovat, nebudou jen čistě ekologická, ale budou i ekonomická a hlediska, které bychom chtěli zohlednit, pokud vůbec jsme schopni na tom shodnout, tak je nějaký hromadnější nákup. Jak je vidět i u ministerstva vnitra, dosáhlo se hromadnějším nákupem daleko výraznější slevy, než byla státní správa zvyklá.Všechny ostatní věci nechávám kolegům. Ještě jedna věc, dnes jsme zahájili jednání vládním, výborem pro EU, kdy jsme schvalovali nebo spíše potvrzovali pozici České republiky pro jednání o společné zemědělské politice, tzv. healthczech. Bavili jsme se o stavu příprav českého předsednictví, o rámcové pozici k dokumentům obnovené sociální agendy, případné dotazy je možné směřovat na Petra Nečase. Projednávání návrhu směrnice Rady o tzv. modrých kartách, o vstupu a po bytu příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. Poměrně kontroverzní materiál, ta pozice ČR je jasná. My v zásadě neodmítáme tento princip jako doplnění našich Zelených karet, nicméně, teprve poté, až bude definitivně ukončen jednotný vnitřní trh z hlediska ukončení moratoria na volný pohyb pracovních sil. Do té doby nám připadá tato diskuse bezpředmětná. To je možná do úvodu a nyní bych poprosil své kolegy o ty zásadní věci.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo pan ministr financí Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Jak si přejete, pane vicepremiére. Děkuji, dámy a pánové, vláda dnes schválila definitivně vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2009. Já jsem vás před 14 dny informoval o změnách, které byly rozhodnuty už na minulém jednání. Bylo to tedy navýšení příjmů a výdajů souvztažně o 700 milionů korun. Byly to příjmy z prodeje nemovitého majetku. S tímto promítnutím jsme předložil nový návrh rozpočtu, kde příjmy jsou rozpočtovány ve výši 1 bilion 114 miliard korun a výdaje ve výši 1 bilion 152,1 miliardy korun. Deficit rozpočtu zůstal nezměněn, tedy 38,1 miliardy korun. Během těch 14 dnů jsme také zapracovávali do návrhu celou řadu technických připomínek, které měli správci jednotlivých kapitol, jak upřednostňovali své priority vzhledem k tomu, že jim nebylo umožněno je řešit extenzivně, vyššími výdaji, museli je řešit intenzivně. Poslední otevřenou kapitolou zůstala kapitola ministerstva školství. Zde předseda vlády výrazně podpořil žádost a snahy ministra školství navýšit tuto kapitolu. Bylo to označeno za vládní prioritu. Ministr financí tedy musel předložit řešení. Řešení spočívá v navýšení kapitoly ministerstva školství o 1 miliardu korun a to takovou operací, že 400 milionů korun jsme nalezli v kapitole Všeobecná pokladní správa a 600 milionů korun bude vybilancováno operací ve Statním fondu dopravní infrastruktury, kde jsme aktualizovali o 600 milionů korun příjem z mýtného a o těchto 600 milionů snižujeme fondu dopravní infrastruktury dotaci ze státního rozpočtu. když to řeknu stručně, ta miliarda pro ministerstvo školství se skládá z 600 milionů dotace ze státního rozpočtu, kterou měl dostat Státní fond dopravní infrastruktury a ze 400 milionů z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Výdajový rámec SFDI se tím nemění, protože o to se aktualizují příjmy z mýtného. Tady bych zdůraznil, vzhledem k té společenské diskusi, která probíhá, že školství v porovnání s ostatními kapitolami je skutečně mimořádnou prioritou, protože zatímco drtivá většina resortů se musí smířit s výdaji nižšími než v loňském roce, oproti střednědobým limitům schváleným na jaře, kapitola ministerstva školství získala 4 miliardy korun pro platy pedagogických pracovníků v regionálním školství, což znamená nárůst platu pro učitele vysoko přes 12 % a nyní ještě jednu miliardu korun navíc na priority, které český vzdělávací systém má. S touto změnou, která se promítne do příjmů a výdajů, ta čísla státního rozpočtu, která jsem vám četl, prosím, upravte o 600 milionů, protože to je těch 600 milionů, které se promítnou v Státním fondu dopravní infrastruktury, bude návrh zákona o státním rozpočtu předložen do Poslanecké sněmovny. Je zcela legitimní otázka, já jí předcházím, diskuse o optimistickém či neoptimistickém scénáři naplnění příjmů, vzhledem k tomu, že rozpočet je postaven na indikátorech z první poloviny tohoto roku, kdy zejména indikátor růstu ekonomiky 4,8 % byl na jaře predikován sice jako konzervativní, ale vzhledem k tomu, že ekonomický cyklus a finanční krize je výrazně rychlejší než rozpočtová legislativa,dnes nemohu tento indikátor označit za konzervativní, naopak, musím ho označit za optimistický. Není ještě zcela mimo realitu, ale je opravdu na hraně optimismu. Já jsem navrhl vládě ten postup, že nebudeme nyní měnit indikátory a odhad příjmů, protože na rozdíl od minulých vlád my důsledně dodržujeme výdajový limit. To znamená, ať by byli příjmy jakékoliv, neutratili bychom stejně ani o korunu více. Výdajové limity dodržujeme. Nenaplněním příjmů, teoretickým, je maximálně ohroženo číslo deficitu. Jsme přesvědčeni, že nikdo neví, co bude za týden nebo za měsíc, jak se bude dál se bude finanční krize prohlubovat, jsme přesvědčeni, že mnohem přesnější údaje budeme mít na přelomu roku. Budou-li údaje na přelomu roku takové, že nás budou opravňovat k úvaze, že ty příjmy naplníme, byť v jiné struktuře, pak žádná opatření dělat nebudeme, budou-li údaje na přelomu roku takové, že nás budou opravňovat k úvaze, že ty příjmy naplněny býti nemusí, pak vláda přijme opatření v souvislosti se zavázáním některých provozních výdajů v takovém objemu, v jakém bude potřeba, aby byl deficit dodržen. Nicméně, chceme tuto operaci udělat co nejpozději, tedy při rozepisování rozpočtu na začátku ledna, protože to budeme dělat na bázi těch nejpřesnějších informací. Nyní není čas na, podle našeho názoru, ukvapená rozhodnutí, protože ta situace se skutečně mění a 100% jí předvídat neumí nikdo. Tolik k návrhu státního rozpočtu. Snad ještě, protože tu není přítomen pan místopředseda Čunek, že vedle Fondu dopravní infrastruktury byl také schválen rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení v té skladbě, jak ministerstvo pro místní rozvoj předložilo. V celkovém objemu výdajů na příští rok 3 miliardy korun a 55 milionů. Hlavními prioritami je program panel, kterým se zateplují a opravují panelové domy, kterých je na našem území po socialistické výstavbě hodně. Další prioritou je sociální výstavba bytů pro mladí rodiny.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí, nyní má slovo místopředseda vlády pan Petr Nečas.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes schválila návrh vládního nařízení, kterým se upravuje výše penzí pro příští rok. Vláda odsouhlasila návrh na základě kterého se důchody zvyšují o 3,4 %, což znamená průměrné navýšení penze o 330 korun. Technicky to bude provedeno tak, že bude zvýšena o 4,4 % tzv. poměrná část důchodu, základní výměra zůstane na stejné výměře jako je doposud, protože u ní došlo k razantnímu navýšení od letošního srpna o 460 korun. Tento návrh povede k tomu, že průměrná výše starobní penze dosáhne příští rok 9985 korun k prvnímu lednu. To znamená, v průběhu příštího roku překročí 10 000 korun. Průměrná reálná výše této penze bude o více než 11 % vyšší proti reálné výši důchodu v roce 1989, a je to nejvyšší hodnota reálné penze od roku 1989. Celkově, pokud si to promítneme, tak mezi 1. lednem 2008 a prvním lednem 2009 dojde k nárůstu starobních penzí o 1146 korun, během jednoho roku poměrně razantní nárůst. Podotýkám, že od 1100 korun narostly penze za celé minulé volební období. Jestliže si vezmeme, že první Topolánkova vláda nastoupila v září roku 2006, tak tehdy průměrná výše penzí byla 8100 korun, teď bude po novém roce 10 000 korun. Celkové výdaje se kterými je plánováno vzhledem k této valorizaci je 10,7 miliardy korun z rozpočtové kapitoly 313, ministerstva práce a sociálních věcí a dalších zhruba 400 milionů v dalších specifických kapitolách, které zabezpečují důchodový systém pro osoby ve služebním poměru, ministerstvo obrany, vnitra a financí. S tím, že i pro příští rok zůstane důchodový systém přebytkový a reaguje se kompletně na nárůst cen mezi lednem letošního roku a červencem letošního roku a na jednu třetinu nárůstu mezd za rok 2007. vedle toho, jak bývá zvykem, vláda současně schválila návrh nařízení vlády, který se stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a výše přepočítacího koeficientu včetně úpravy tzv. redukčních hranic. První redukční hranice se navrhuje zvýšit o 500 korun na 10 5000 korun. Druhá redukční hranice o 2220 korun na 27 000 korun, bych to jenom stručně objasnil. Jedná se o to, že do těchto redukčních hranic se započítává do výpočtového základu důchodu rozdílná část příjmů do první redukční hranice 90 %, do druhé redukční hranice 30 % a nad druhou redukční hranicí pouze 10 %. Ten důvod úpravy těchto redukčních hranic je ten, aby se zabránilo další nivelizaci důchodů s tím, že při nižším zvýšení těchto hranic by se mohlo stát, že v příštím roce by při srovnatelných výdělcích penze přiznávané za rok 2009 mohly být nižší než za rok 2008, proto je stanovena tato výše, aby současně nedošlo k nárůstu výdajů. Vedle těchto nařízení bylo také schváleno nařízení, kterým se zvyšují příplatky k důchodům, to znamená lidem, kteří byli v odboji nebo byli perzekuování v komunistickém režimu, se tyto příplatky zvyšují o 4,4 % proti letošnímu roku. A byly také stanoveny dalším nařízení vlády nové redukční hranice pro přepočet dávek nemocenského pojištění, pro které vznikl nárok v roce 2008 a budou trvat ještě v roce 2009.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády a nyní má slovo ministr dopravy pan Aleš Řebíček.

Aleš Řebíček, ministr dopravy: Děkuji. Dobrý den. Já se dotknu ve své úvodní řeči třech záležitostí. Jednak je to rozpočet SFDI, pak časový harmonogram plánu výstavby infrastruktury a zpoplatnění aut od 3,5 tuny. Co se týče rozpočtu SFDI, vláda přijala jednoznačné usnesení, kde doporučila řídícímu výboru SFDI, aby při rozpočtových opatřeních, které budou následovat v průběhu roku, první bude v lednu, kdy bude řešit přebytek z letošního roku, aby přijala doporučení na účelové stavby. Ty souvisí jednak s požadavkem Strany zelených, co se týče železničních staveb, které já podporuji. Druhá záležitost se týká staveb, které jsem musel v rámci rozpočtu SFDI posunout kvůli krácení peněz o 7,5 miliardy, ale přebytek máme 140 miliard, takže je budeme vracet časově zpátky. To je, co se týče rozpočtu. Chtěl bych to právě uvést na pravou míru, aby nedocházelo k tomu, že v rámci regionálních zpravodajství se objevuje něco v tom duchu, jako že se krátí nějaké stavby. Je tam obchvat Frýdku-Místku, obchvat Hodonína a další a další. V tom usnesení to máte, je to v rámci přílohy. Co se týče časového harmonogramu, tak časový harmonogram kopíruje tento rozpočet, zejména co se týče výhledu 2009, 2010, 2011. ta aktualizace vždy musí být s tímto rozpočtem, protože reaguje na to časové rozlišení. Významná změna spočívala v tom, že na základě požadavků zejména pardubického kraje došlo k posunutí ukončení stavby a zprovoznění R35 na rok 2017, my jsme si s panem ministrem Bursíkem během těch 14 dnů, kdy byl přerušen tento rozpočet, vyjasnili některé věci technické a technologické. Věříme, že jsem schopni i v rámci Evropské komise do roku 2017 vyřešit problém té ptačí oblasti tak, aby R35 mohla být dokončena do roku 2017 a ne do roku 2021, jak jsme předpokládali. Co se týče zpoplatnění vozidel nad 3,5 tuny. Tam jsem si vědom toho, že jsme nepostupovali standardním způsobem, měl by to být vládní návrh, nicméně, použil jsem poslanecký návrh po dohodě s koaličními i si dovolím tvrdit s opozičními poslanci, z toho důvodu, že jsme museli mít souhlas Evropské komise, proto že můžeme zpoplatnit na stávajících rychlostních komunikacích a dálnicích vozidla nad 3,5 tuny a pak jsem to teprve mohl dát do legislativního procesu a pokud bych to neřešil jinak než přes poslanecký návrh, tak bych to nestihl. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi dopravy, nyní vaše dotazy. ČTK.

Jakub Dospiva, ČTK: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jestli máte ěnjaké bližší informace o tom, kdy by měl do Česka přiletět letoun s tělem pana velvyslance z Pákistánu a vláda prý dnešní jednání zahájila minutou ticha. Jestli to tak opravdu bylo? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Smrt velvyslance, prvního velvyslance v novodobé historii, je nesmírně smutná a tragická záležitost. Letadlo s ostatky Ivo Žďárka by mělo přistát, domnívám se, 23:45 na letišti v Ruzyni. Budeme určitě přítomni, zřejmě i s panem prezidentem. Víc k tomu nemám co říct. Minuta ticha na úvod vlády je naprosto logická. Pokládám to za další výzvu i k tomu, abychom jako vlády, jako Česká republika v rámci mezinárodního společenství usilovali o mírové řešení konfliktů a stály na straně boje proti terorismu, protože ta událost v Pákistánu je bezprecedentní, nicméně, v tom regionu poměrně obvyklá a destabilizuje fakticky nejen vlastní Pákistán, ale i země související. Já myslím, že nervózní musí být v Indii a i Afghánistán jako země, kde dneska působíme v rámci PRT a speciálně Lógar je na hranicích s Pákistánem a i v Lógaru došlo k útoku. Vojáci jsou stabilizovaní, ta zranění, která bych mohl případně popsat, ale ty informace už asi máte, nejsou velmi vážná. Budou přemístěni přes Rammstein do České republiky, jen co to bude možné. Máme to v několika dnech druhou takto mimořádnou událost a jenom to svědčí o tom, že ty regiony, kde působíme a kde působit musíme, jsme o tom hluboce přesvědčeni, nejsou vůbec jednoduché a velvyslance Ivo Žďárka nebo jeho rodiny je mi velmi líto a myslím si, že to svědčí o tom, že ani místo velvyslance není místo pod penzí a není jednoduché, je velice rizikové.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, ještě jednou ČTK.

Jakub Šindelář, ČTK: Já bych se chtěl zeptat, jestli ten vyšší odhad mýtného souvisí právě s tím rozšířením povinnosti na ty menší náklaďáky od 3,5 tuny? Pak bych měl druhý dotaz na pana ministra kalouska, jaký je tedy výdajový rámec toho fondu rozvoje bydlení? My jsme psali v pátek, že ministerstvo pro místní rozvoj žádá 5,5 miliardy.

Aleš Řebíček, ministr dopravy: Nesouvisí to s tím výběrem. Já si myslím ,že ten výběr 3,5 tuny bude neutrální. Jsem o tom přesvědčeni. Sami jsme zvědavi, jak se to zachová. V každém případě, proč ten důvod je, je z toho důvodu, aby se principiálně zachovala férovost vůči těm vozidlům. Nebude se platit paušál, ale skutečně za to, co se odjede. Ten rozpočet je vyšší o to mýtné zhruba více než 600 milionů, nicméně, je to také odhad. Předpokládáme, že tam ještě nějaká drobná rezerva bude.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To řekl strašně složitě. Vychází to po diskusi s ministrem financí v podhodnoceném odhadu příjmů z mýta minimálně o 600 miliónů, proto jsme si mohli dovolit tuto částku z předpokládaného výběru čerpat.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Byly to velmi konzervativní a myslím is, že konzervativní zůstávají i do budoucna. Vzhledem k tomu, jak se mýto daří vybírat. Na tu vaši otázku na výdajový rámec Fondu bydlení, já se domnívám, že je to trochu nedorozumění. Tady se pletou do sebe dva údaje. Jeden údaj je skutečný výdajový rámec Státního fondu rozvoje bydlení a to je 3 miliardy 55 milionů, tolik smí utratit Státní fond rozvoje bydlení v roce 2009. ani o korunu více. Jiná věc je, protože ty programy jsou dlouhodobé, program Panel nebo program sociálního bydlení. Jsou programy, kde ten fond kofinancuje, případně přispívá mladým rodinám. To jsou dlouhodobé programy. Celkové závazky ze smluv, které fond podepíše v roce 2009 budou skutečně 5,5 miliardy, ale to neznamená, že bude 5,5 miliardy utraceno v roce 2009. to jsou celkové závazky ze smluv, které budou v roce 2009 uzavřeny. Ale na výdajový rámec v roce 2009 je to 3,055 miliardy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Česká televize.

Česká televize: Já mám prosbu, otázku, ohledně rozpočtu. Ta drobná rezerva, nemají to být téměř 2,5 miliardy, které by ještě podle odhadů z mýtného mohly být navíc? Když nebudeme počítat těch 600 milionů. Možná i na pana ministra Kalouska, je tato rezerva možností na další ztráty rozpočtu? Protože, když se podíváme na 4,8 % odhadovaného růstu vámi a méně než 4 %, tak podle některých odborníků to mohou být desetimiardy, které mohou v rozpočtu chybět. Čím dalším by se mohly zakrýt? Nestálo by to za to řešit dříve?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Prosím pěkně, můžete mi jmenovat jednoho z těch některých odborníků? Já se pak vyjádřím, kolik si myslím, že to může být. Když říkáte podle některých odborníků, já bych byl velmi rád věděl, s kým jsme konfrontován.

Česká televize: Vy určitě narážíte na proslov pana Paroubka v Otázkách Václava Moravce. Já narážím na to, že i ekonomové z českých bank mluví o deseti miliardách, ale nevyčíslují to tak přesně jako pan Paroubek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já nenarážím vůbec na nic, jen jsem chtěl vědět, o jakého odborníka se opíráte ve své otázce.

Česká televize: O ty ekonomy, prosím.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já velmi rád jinak odpovím. To o čem hovoříme v případě mýta, není žádná rezerva. Já ještě jednou zdůrazňuji, že jak u státního rozpočtu, což je jeden ze segmentů veřejných rozpočtů, tak u celé soustavy veřejných rozpočtů tato vláda trvá a dodržuje na výdajových limitech. Promiňte, že jsem teď špatně skloňoval. Trvá na výdajových limitech a dodržuje je. To znamená, bez ohledu na to, že by byly nějaké vyšší příjmy z mýta, my neutratíme o korunu víc než stanovil parlament zákonem v roce 2007. ještě jednou opakuji, kdyby tuto jednoduchou proceduru dodržování zákona dodržovali vlády minulé, tak jsme dnes měli bilanci veřejných rozpočtů vyrovnanou. Jenom v roce 2006 vláda porušila zákon o 56 miliard. Ona tam totiž není žádná sankce a vláda může navrhnout aktualizaci. My jsme řekli, že to dělat nebudeme. Že budeme dodržovat zákon, což je jeden z nějúčinnějších nástrojů, jak držet veřejné rozpočty pod kontrolou. Kdyby ministerstvo dopravy vybralo 5 miliard na mýtu víc, tak se nestane nic jiného, než že vznikne přebytek ve fondu dopravní infrastruktury, protože je to 100% přebytek SFDI a SFDI bude mít nižší než plánovaný deficit. Nesmí ale utratit o korunu víc, než má plánováno pro rok 2009, což je oněch 84 miliard a nějaké další miliony včetně půjčky od EIB. To je otázka na to mýto. Jinak. My skutečně předpokládáme, není jen HDP, jsou i další indikátory odhadů vývoje ekonomiky v příštím roce ze kterého se odhadují příjmy a HDP, který v okamžiku, kdy jsme začali práce na státním rozpočtu, tak ono číslo 4,8 bylo číslo spíše konzervativní. Já souhlasím s tím, a víme to všichni, že dnes je to číslo velmi optimistické. Zhruba 1 % HDP, pokud by všechny ostatní indikátory zůstaly stejné, tak 1 % HDP si představte někde kolem 10 miliard dopadu do příjmu státního rozpočtu. Říci dnes, že to nebude 4,8, ale 3,8, to neumí, abychom mohli mluvit o desítkách miliard, alespoň o té jedné desítce, to neumí nikdo. To neumí nikdo. Já neočekávám, žádnou katastrofu. Očekávám ochlazení. Jestli to ochlazení lze predikovat na 4, na 4,2, na 3,8 %, budeme mnohem lépe vědět na přelomu tohoto roku. Včetně toho, jakou další skladbu příjmů můžeme očekávat. Já nedoporučuji vládě, abychom dělali korekce per partes. Je docela možné, a pořád to není nereálné, že nebudeme muset dělat žádnou korekci příjmů. Při trochu jiné struktuře příjmů se nám je podaří naplnit. Pokud bude zřejmé, že se nám to nepodaří, pak při rozpisu rozpočtu platí, co jsme řekli. Že dodržujeme výdajové limity a dodržujeme i deficit. Pak nám nezbývá nic jiného než některým rozpočtovým kapitolám zavázat některé provozní výdaje, abychom nezvýšili deficit. Ale k takovémuto rozhodnutí je poměrně dost času. Nemá smysl ho dělat teď a pak ještě jednou. Smysl ho má udělat jenom jednou a pořádně, bude-i vůbec zapotřebí. Možná vůbec ne.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já bych chtěl taky reagovat na odborníky. Já musím říct, že já jsem přesvědčen a nejsem sám, i ekonomové, skuteční ekonomové, jsou přesvědčeni, že ČR je na tu finanční krizi, která se šíří z USA, připravena velmi dobře. Nejenom proto, že naše finanční instituce nejsou závislé přímo na těch hypotečních bondech, sekundárně nás to ovlivní díky výraznému poklesu v Eurozóně. Já jsem byl ve Španělsku, kde se očekává predikce na příští rok je pokles o 0,3 % HDP. Sekundárně se to může projevit, ale právě reforma veřejných rozpočtů a právě celá řada úprav na výdajové straně rozpočtu nás zachytí v poměrně dobré kondici a já jsem hluboce přesvědčen, že ten dopad na čekou ekonomiku bude podstatně menší jak na okolní země. To není jen moje hluboké přesvědčení, ale vycházím i z prognóz skutečných ekonomů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, doplní ministr práce. Pardon, ministr dopravy.

Aleš Řebíček, ministr dopravy: Já se omlouvám, ale protože jsem dostal otázku, tak na ní odpovím, omlouvám se. Co se týče toho rozpočtu a mýtného, my jsme slíbili autodopravcům, že budeme řešit množstevní slevu a já musím počítat s možností menšího výběru, díky této množstevní slevě. To je ten rozdíl, ať už to nazýváme rezervičkou či nikoliv. To je ten rozdíl se kterým musím počítat. Já bych chtěl hlavně, abyste pochopili základní věc, co se týče rozpočtu SFDI. Ono se mnoho let hrály hry typu spotřební daň a ze spotřební daně do SFDI. Ono je to jedno. Jde o to, kde je ten výdaj, jak je vysoký, jak ho schválí vláda či Sněmovna a z čeho je složen, to je věc jiná. Jestliže dostaneme dotaci ze státního rozpočtu, část z operačního programu, tak to je ten výdaj, který nesmíme překročit a to je to, o čem mluvil pan ministr financí, to je to zásadní pro nás a na to musíme být schopni narozpočtovat jednotlivé stavby.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já jsem dal rád přednost. Já bych ještě doplnil tu otázku výdajových limitů, které se tu ukazují jako jeden ze základních stabilizačních prvků veřejných financí. V prvé řadě bych chtěl připomenout situaci před rokem, rokem a půl, kdy významná část politické reprezentace zpochybňovala, že je vůbec potřeba dělat stabilizační opatření ve veřejných financích a především opatření na výdajové stránce státního rozpočtu. Tady chci připomenout, že 50 % výdajů, které máme jsou mandatorní výdaje. Kdyby vláda svým dubnovým balíčkem neudělal tato stabilizační opatření přes odpor opozice, tak by nikdo nedal státní rozpočet na příští rok dohromady tak, aby deficit nemířil hrubě přes 3 %. To jsou opatření, která jsme předvídavě dělali v loňském a letošním roce, připravili naše veřejné rozpočty na případný pokles světové konjunktury a byla udělána v pravý čas a s dostatečnou předvídavostí. Mýlili se ti, kteří tvrdili, že není potřeba nic dělat, že máme nechat veřejné finance, především jejich výdajovou stránku tak, jak byla. včetně automatických valorizačních schémat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Deník, pak Česká televize.

Vojtěch Janda, Deník: Asi dotaz na pana ministra Kalouska. Kolik peněz půjde z rozpočtu do programu Panel? Bude to více než letos?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Je to věcí smluv, které uzavře Státní fond rozvoje bydlení. Domnívám se, že není důvod se domnívat, že program Panel bude v příštím roce bržděn oproti letošnímu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já se omlouvám. Nám probíhá Bezpečnostní rada státu. Měla by začít. My potřebujeme končit. Moc se omlouvám, ale.

Zina Plchová, Česká televize: Krátký dotaz na pana premiéra, jestli můžete říct, jestli máte konkrétnější informace o tom, kdy by se měli vrátit ti tři čeští zranění vojáci. Případně, ejstli jste nějak uvažovali o přehodnocení té mise.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já se pokusím najít SMS, kterou jsem v té věci dostal. Myslí si, že daleko lepší informace bude mít paní ministryně. Moje informace z dneška je, že jsou v nemocnici v Bagramu u americké armády a budou transportováni přes Rammstein do České republiky v nejbližších dnech. Nevím, nemám přesnější informace. O přehodnocení, v závislosti na zdravotním stavu, který, jak jsem řekl je stabilizovaný, o přehodnocení mise vůbec neuvažujeme. To, že bude PRT v Lógaru velmi složitým soustem pro českou armádu, to jsme věděli předem. Já jsem měl možnost právě v sobotu na Dnech NATO vyznamenat vlastně první rotaci, první kontingent tohoto PRT v Lógaru. Ta situace je tam složitá. My můžeme dělat to, co děláme, a to co jsem slíbil vojákům, když jsem tma nedávno byl a to je urychlený nákup lepších technických prostředků. Zřejmě do měsíce budou dodány vozidla s daleko vyšší mírou bezpečnost právě do této mise a do naší mise v Hilmandu. Já chci říci, že tam není pochyb o tom, že ČR jako člen NATo má mít svůj PRT, v tomto smyslu k přehodnocení jistě nedojde. Naopak, budeme se snažit o lepší vybavení, vyšší míru bezpečnosti pro naše vojáky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, Hospodářské noviny.

Petr Vašek, Hospodářské noviny: Já bych měl dvě krátké otázky na pana ministra Kalouska k té miliardě na školství. Kam přesně jde ta miliarda? Jestli jde do vysokého školství nebo kam? Druhá, jestli máte v rozpočtu nějaké peníze na tradiční prosincové porcování medvěda? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já ještě před Kalouskem. Na vysoké školství peníze nikdy nechyběly, pane redaktore. Protože ty základní priority a podpora vysokého školství je základní priorita. Ty musí naplňovat rozpočtáři na ministerstvu především a prioritně. Já jsme ten trik, že chybí peníze na vysoké školství prostě rozpočtářům ministerstva školství nespolkl. Peníze na vysoké školství nechyběly nikdy.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Mohu-li si trochu povzdychnout nad pokyny od předsedy vlády, tak takhle to přesně bylo. Pan předseda vlády totiž trval na tom, aby byla pokryta ta zásadní priorita, kterou vláda za prioritu pokládá. To znamená vysoké školství. Protože kapitola ministerstva školství argumentovala tím, že v takovém případ, pokud bude pokryto vysoké školství jako zásadní priorita, pak chybí na některých dalších položkách určité množství prostředků, pak tedy pan předseda vlády mne uložil najít tu miliardu, což jsem s těžkým srdcem udělal. Je to skutečně věcí správce programu, na co určí. Já, protože tu strukturu znám, není tu pan ministr školství, nechci mluvit za něj, ale předpokládám, že poměrně významná část půjde na pomůcky na základních a středních školách. Ale, prosím, zeptejte se jeho. Skutečně, ministerstvo školství má do zítřka čas, aby nám jako ministerstvu financí přesně řeklo, jaké priority si přeje pokrýt a já tu nechci mluvit za pana ministra školství.

Mirek Topolánek, předseda vlády: Já bych chtěl dodat, co se netýká samotného ministerstva školství. To je to, že ministři, spíše úřednicí na jednotlivých resortech ještě nepochopili, že strukturální fondy nejsou žádné peníze nevíc. To jsou naše peníze, které jsme odeslali do Bruselu a do roku 2013 respektive 2015 nám jich o něco více přijde zpátky. Nesčítat jednotlivé položky na vysoké školství, například s výraznou podporou a navýšenými prostředky na vědu a výzkum, které jsou do vysokých škol, případně se strukturálními fondy, které budou čerpány v těch třech operačních programech, které se týkají vysokých škol, je podle mne chybné a není možno takto z těch národních zdrojů omezeně vyjadřovat to, co jde na vysoké školy. Já s tím hluboce nesouhlasím. Ve vládě to musím těžce prosazovat, ale já ty položky sčítám.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Promiňte, ta druhá otázka. Jistě jste si všiml, že nikdy rozpočtu není položka porcování medvěda. Není tam ani v letošním roce. V letošním roce si ministr financí zoufale přeje, aby ta aktivita byla co nejmenší, nicméně, sněmovna je suverén. Platí ale, že každý výdaj, který bud navržen, musí být řečeno, jaká položka musí být snížena. Pevně doufám, že Poslanecká sněmovna bude odpovědná. V loňském roce se chovala tak, že snížila tento výdaj více než trojnásobně. Pokud by v tomto trendu pokračovala, tak já bych byl šťasten,.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme, nashledanou.