Tiskové konference

9. 11. 2022 14:27

Tisková konference po jednání vlády, 9. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes zabývala řadou zákonů, které vycházejí jak z dlouhodobých priorit, tak z programového prohlášení vlády a samozřejmě také z aktuální situace v oblasti energetiky. Já bych vás tady chtěl ve svém úvodním slově seznámit se třemi z nich. Jednak je to rušení zbytečných právních předpisů, dále nastavení maximálních výkupních cen energií a za třetí poskytnutí více peněz na výstavbu škol v prstenci kolem Prahy.

Naše vláda plní, co slibovala před volbami, k čemu se zavázala v programovém prohlášení, a pokračujeme s iniciativou, se kterou jsme přicházeli už z opozice. Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy, které se často nedodržují, jsou zastaralé nebo nahrazené novější legislativou. To právní prostředí a na to si stěžuje řada lidí, podnikatelů, ale i právních expertů – to právní prostředí je nepřehledné a my se snažíme ho udělat stabilnějším, přehlednějším, a tím zvýšit i právní jistotu v České republice.

Proto jsme se rozhodli zrušit 6 667 obsoletních předpisů z období od 28. října 2018 do konce roku 2018, která splňují tato kritéria, a současně jsme také rozhodli o formálním a jmenovitém zrušení 3 616 právních předpisů, které už byly v minulosti sice zrušeny nějakým obecným zrušovacím ustanovením, ale pořád se v právním řádu objevovaly.

Toto je jeden z konkrétních kroků, které naše vláda podniká v oblasti snižování byrokracie a zpřehlednění právního prostředí. Budeme v tomto směru dál pokračovat až do konce volebního období.

To druhé téma, které jsem zmínil, je velmi důležité, velmi zásadní. Schválili jsme novelu energetického zákona. Reagujeme tím na evropské nařízení o maximální výši výkupních cen elektřiny. Evropské nařízení zavádí členským státům povinnost nastavení maximální výše výkupní ceny, tedy tzv. strop tržního příjmu, a zároveň dává státu možnost tuto výši nastavit různě u jednotlivých zdrojů.

Tady to opatření je doplněním válečné daně, která byla schválena minulý týden ve Sněmovně. Je další reakcí na ty neočekávané zisky energetických společností a to všechno jsou vlastně dopady ruské agrese na Ukrajině, ruské ekonomické války proti zbytku Evropy.

Hranice pro jednotlivé zdroje jsme zvolili v adekvátní výši se samozřejmým zohledněním současného vývoje. Například u energií z jádra bude ten limit stanoven na 70 eur za megawatthodinu, u uhlí bude hranice kvůli emisním povolenkám vyšší, stejně tak u dalších zdrojů. Pan ministr Síkela o tom bude mluvit podrobněji.

Toto opatření je součástí komplexního řešení skokového nárůstu cen energií a rozpočtových nároků, které s sebou nese ta vládní podpora, kterou jsme přijali pro občany a firmy.

Tady bych chtěl i vyvrátit to, co se občas objevuje v tom veřejném prostoru, názory, které tvrdí, že se jedná o dvojí zdanění stejného. Není to pravda. Tato dvě opatření – to, co jsme přijali dnes, a válečná daň – se doplňují a mají naopak za úkol zajistit, aby nemohlo docházet k jejich obcházení poplatníky.

Třetí bod, který chci tady zmínit, je naše podpora vzdělávání. Rozhodli jsme se navýšit o více než půl miliardy korun rozpočet programu na výstavbu škol tam, kde chybí dostatek, kde není dostatečná kapacita školních budov, například v prstenci kolem Prahy. Celkový objem finančních prostředků tak přesáhne 7,3 miliardy korun.

My jsme reagovali na navýšení cen stavebních prací a dalších cen, a proto jsme zvýšili maximální jednotkovou cenu na vybudované místo pro jednoho žáka z 800 tisíc korun na 1,1 milionu korun.

Toto opatření umožní obcím, školám nebo svazkům obcí realizovat výstavbu škol, nebo rozšíření škol. Výsledkem toho bude deset tisíc nových míst ve školách pro naše děti. I tímto plníme jednu z klíčových programových priorit naší vlády, kterou je vzdělání.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já nyní poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych ještě krátce poskytl některé doplňující informace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích.

Jak už bylo uvedeno, jedná se o adaptační novelu nařízení Rady Evropské unie ze dne 6. října 2022. Adaptační novelu nařízení, které vznikalo ve velmi rekordní době na evropské poměry, a my ho samozřejmě uvádíme v život také ve velmi rekordní době.

Jedná se o intervenci v mimořádné situaci, která řeší vysoké ceny energií a stanovuje strop pro tzv. nepřiměřené vysoké tržní příjmy z prodeje elektřiny. Návrh zákona definuje subjekt odvodu, definuje předmět odvodu a definuje správce odvodu a další podrobnosti nutné k aplikaci tohoto nařízení v praxi.

Celoevropské řešení předpokládá zastropování na hodnotě 180 eur za megawatthodinu a zde se jedná o doporučující hodnotu. Členským státům je umožněno rozlišovat mezi technologiemi určenými k výrobě elektřiny. Návrh zákona určuje strop tržních příjmů diferencovaně pro jednotlivé výrobní technologie, přičemž vychází z kvalifikovaného odhadu nákladovosti jednotlivých technologií plus definice přiměřeného zisku. Zároveň v souladu s nařízením Rady jsme využili možnosti vyloučit z předmětu odvodu výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do jedné megawatty.

Mezi základní změny, ke kterým došlo po meziresortním připomínkovém řízení, byla právě zahrnuta výjimka pro všechny zdroje do jedné megawatthodiny, bylo doplněno rozhodné datum, ke kterému je brána hodnota instalovaného výkonu. Došlo ke zvednutí limitu o deset eur u bioplynu a biomasy, byl upraven limit pro hnědé uhlí, kde došlo z důvodu administrativní chyby k přehození hodnot u dvou kategorií, a bylo doplněno, že Energetický regulační úřad může požádat o spolupráci Finanční správu a o rozhodování sporů u Ministerstva financí.

Jak už bylo uvedeno, nesoulad s windfall tax zde není, protože – a je to i dále rozvinuto v důvodové zprávě – v důsledku stropování bude samozřejmě windfall tax nižší. Ty jednotlivé stropy stanovené rozdílně byly stanoveny na základě nákladových modelů od poradenských firem. To je asi z mé strany všechno a já pak případně odpovím ještě na nějaké vaše další dotazy. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím místopředsedu vlády pověřeného řízením Ministerstva životního prostředí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí pověřený řízením Ministerstva životního prostředí: Děkuji, dobré odpoledne. My jsme dnes na vládě za Ministerstvo životního prostředí předložili důležitý materiál, kterým vláda dnes rozhodla o tom, že program Nová zelená úsporám, který je velmi úspěšný a který v letošním roce obrovským způsobem využívají domácnosti pro realizace právě úspor, ať už v oblasti zateplení svých domů, výměny oken, dveří, změny technologie vytápění, kde se především instalují fotovoltaické panely, tepelná čerpadla.

Takže tento program, který běží opravdu extrémně dobře a který v letošním roce vyčerpá tu původní alokaci, která byla pro tento program zajištěna z Národního plánu obnovy z té jedné části, která byla na tato opatření vyčleněna, tak vláda dnes rozhodla, že zajišťuje finanční prostředky, aby tento program mohl nadále pokračovat, tím, že jsme se dohodli na evropské úrovni, že budeme schopni tady tyto investice financovat z Modernizačního fondu, tedy z příjmů emisních povolenek.

My počítáme s tím, že celkově ten příjem z emisních povolenek bude v částce 476 miliard zhruba do roku 2030 a teď v tento okamžik jsme vyčlenili, jako vláda, zhruba tu částku 54 miliard korun právě na to, abychom dokázali pokračovat v Nové zelené úsporám, a kdy také v příštím týdnu spustíme ještě Nová zelená úsporám Light, kdy představíme ty konkrétní přesné podmínky. Ale už nyní rozhodně platí to, že tady budeme také cílit na nízkopříjmové skupiny obyvatel, aby pro ně byla tato opatření dostupná a aby oni mohli dokázat realizovat ta opatření, která opravdu zásadním způsobem šetří náklady na energie.

Já jenom připomenu: Například zateplení fasády znamená úsporu mezi třiceti až čtyřiceti procenty, zateplení střechy nebo stropu někde kolem deseti až patnácti procent. Když vyměníme okna, dveře, pohybujeme se opět někde kolem patnácti až dvaceti procent úspory u té dané budovy. A pokud uděláme tento komplex opatření dobře, může se ta úspora pohybovat mezi šedesáti až osmdesáti procenty.

To už je velmi významná úspora. A toto, když budeme kombinovat i s těmi opatřeními, která děláme v oblasti sociální, tak opravdu v příštích týdnech, měsících jsou tady vyčleněné finanční prostředky, abychom pomohli lidem nejenom překonat tu současnou situaci, ale mít i to středně a dlouhodobé řešení, aby prostě opravdu ty jejich náklady na energie dlouhodobě dokázali u těch jejich nemovitostí, ať už jsou to rodinné domy, nebo bytové domy, aby mohly klesnout.

To je důležitá dobrá zpráva pro naše domácnosti a děkuji všem, kteří už dnes, v průběhu tohoto roku podávají ty žádosti, realizují ta opatření, protože ten nárůst je opravdu rekordní. Máme rekordní žádosti o tepelná čerpadla, rekordní žádosti o instalace fotovoltaických panelů, o zateplování. Je vidět, že opravdu i v krajině se toto mění a lidé na to reagují, jak se říká, pohledem rozumným, hospodářským.

Pak chci ještě jenom poznamenat. Také toto je součástí i té kampaně, která je i vedena na sociálních sítích, na webových portálech zkrotimeenergie.cz, kde jedeme kampaň, kde upozorňujeme lidi, jak mohou dělat ta krátkodobá opatření rychle, hledat ty úspory ve svých domácnostech, ale právě zároveň jak využívat tyto finanční zdroje na realizaci těchto opatření.

Také chci ještě zmínit poslední věc, my jsme v pondělí jako MPSV spustili také kalkulačku, kde si lidé – je to druhý odkaz na našich webových stránkách – mohou ověřit výši záloh, které jsou jim zasílány od jejich dodavatelů energií. Dohodli jsme se na tom s Energetickým regulačním úřadem, kde je možné toto u nás ověřit. Pak je tam také návod, jak případně, pokud ty zálohy neodpovídají tomu, co tam ta kalkulačka indikativně tomu člověku sdělí, tak je potom i doporučený postup, jak případně komunikovat s tím dodavatelem, jak hledat jiného dodavatele, jak případně využít nástroje sociálního systému.

Takže i v té oblasti informovanosti, dodávání informací a ztransparentnění toho prostředí za vládu děláme maximum možných kroků. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda České republiky v těch předchozích měsících udělala celou řadu kroků, aby zajistila dodávky plynu pro české domácnosti, ale i pro české firmy, aby byl dostatek plynu. My jsme se dnes domluvili na dalším důležitém opatření tak, abychom zajistili dodávky tepla, aby nedošlo k žádnému výpadku.

Tím opatřením je postup o upřednostnění vlaků, které budou převážet energetické suroviny v okamžiku, kdy by došlo ke kritické situaci. Aby na základě podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu mohlo dojít právě v rámci řízení pohybu vlaků na území České republiky právě k upřednostnění těch, které budou například zavážet uhlí do tepláren nebo do elektráren.

Cílem je opravdu v situaci, kterou sledujeme po celé Evropě, zajistit to, že všude bude dostatek uhlí, dostatek pohonných hmot a dostatek paliva.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím také náměstkyni ministra školství Martinu Běťákovou, aby doplnila k tomu rozšíření toho programu pro školy ve středních Čechách.

Martina Běťáková, náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, doplňující informace k programu na výstavbu nových škol. Díky schválení vlády té aktualizace programu my budeme moci postavit, vlastně fakticky de facto okamžitě budou moct obce začít žádat o finanční prostředky na výstavbu šesti nových již připravených svazkových škol v okolí Prahy, ve Středočeském kraji, ale také bude otevřena výzva pro obce napříč celou Českou republikou, kde na základě konkrétních dat – demografické křivky, naplněnosti škol a poměru nových žáků, nově přijatých do školy, bylo vytipováno třicet obcí nebo oblastí, obcí s rozšířenou působností, které se budou moci do toho dotačního titulu zapojit a které vlastně budou tvořit přes pět tisíc těch nově vytvořených míst.

Jedná se o obce zejména, a města, lokality v okolí velkých měst, to znamená České Budějovice, Plzeň, Liberec, Pardubice, samozřejmě Brno, Turnov a další lokality, které jsou nyní pod tíhou opravdu nedostatečné infrastruktury a nedostatečných kapacit zejména pro žáky prvních tříd, případně pro žáky 6. tříd, kteří přestupují z malotřídních škol.

Co je velmi důležité, že vláda se při té aktualizaci programu zavázala k další podpoře dobrovolných svazků obcí, to znamená, že zůstává to financování, spoluúčast dobrovolných svazků obcí jenom na patnácti procentech, což je významný nástroj pro posílení spolupráce obcí v regionu a pro tu schopnost flexibilně reagovat na určité výkyvy právě v demografických křivkách.

Tak děkuji, tolik za mě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý den, já bych měl několik dotazů. Tím prvním bych se tedy vrátil k tomu, čím se teď končilo, tedy k těm školám. Já bych se chtěl, i vy, pane premiére, jste to říkal, když byla ta konference Školství 2023, tak jste mluvil o té důležitosti podporovat tu infrastrukturu. Teď tedy nějaký ten první krok. Ale máte třeba nějak vypočtené nebo spočtené, kolik to bude potřeba i v těch následujících letech i vzhledem k té demografické křivce, o jak velkou investici v rámci školství půjde? A jestli vlastně, jak se to bude projevovat i v těch dalších rozpočtech, o kolik budou muset být větší, jak na to bude kladen důraz? To je první dotaz. A pak druhý dotaz obecně asi na členy vlády: Zítra by také měla vyjít aktualizovaná čísla inflace. Tak jaká je očekáváte a případně jaké budete mít připravené další nějaké protiinflační kroky? Protože se očekává, že ta prognóza nebude úplně pozitivní. A to je takhle zatím za mě všechno, děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o tu infrastrukturu a rozvoj infrastruktury základního školství tak to, co vlastně my jsme dnes představili nebo schválili to navýšení, tak to vlastně vychází z těch odhadovaných potřeb do budoucna. My tady mluvíme o tom, že má vzniknout skoro 10 000 nových míst pro základní školy.

Ten program samozřejmě je dlouhodobý, a aby ho bylo možno realizovat, aby opravdu jsme mohli a obce mohly začít uskutečňovat výstavbu těch škol, tak jsme museli reagovat i na tu situaci, která teď je v oblasti stavebního trhu a navýšit jednotkovou cenu pro vybudované místo, tedy maximální jednotkovou cenu pro vybudované místo. Takže vychází to z odhadů, jak se bude vyvíjet populační křivka, nebo v souladu s tím, jak se vyvíjí demografická křivka, jaký je populační vývoj, jaký bude nápor na jednotlivé školy, a vychází to také z těch regionálních potřeb, to je také důležité říct.

Nemůžeme tvrdit, a byla by to určitě nepravda, že máme obecně nedostatek míst na základních školách pro naše žáky. To tak určitě není. Ale máme nedostatek míst v některých lokalitách, kde došlo k navýšení počtu obyvatel nebo jejich stěhování z měst směrem do menších sídel v okolí velkých měst. Paní náměstkyně tady zmiňovala ty konkrétní případy. Tam víme o tom nedostatku, třeba tady kolem Prahy je poměrně palčivý, a proto se soustřeďujeme na možnost tady dobudovat ty kapacity.

A paní náměstkyně to také zmínila, jde nám i o tu podporu svazkových škol, dobrovolných svazků obcí, protože to nám připadá i z hlediska budoucího vývoje jako velmi efektivní. Česká republika, jak je známo, má velké množství samostatných obcí, často i malých, a je určitě žádoucí, když budujeme nové kapacity, aby pokud možno to vytvářely obce na základě nějaké dohody a na základě nějaké spolupráce, která by potom zajistila i efektivní provozování těch škol.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. A ještě tam byla ta inflace, pan ministr dopravy, ekonomický?

Martin Kupka, ministr dopravy: Celá řada těch kroků, které jsme již spustili, tak ve výsledku míří k tomu, abychom dokázali držet inflaci na uzdě. Sledujme samozřejmě čísla třeba teď čerstvá z Maďarska, kde inflace přesáhla hodnotu dvaceti procent. Jenom si vzpomeňte, kdo všechno zmiňoval Maďarsko jako možný vzor pro vývoj ekonomiky v České republice…

Já bych tady rád zdůraznil, že všechna ta opatření, která děláme v oblasti ekonomiky, v oblasti dopravy míří opravdu k tomu, abychom zajistili i do budoucna jednak udržení té ekonomické situace na uzdě. I kroky, které se například týkaly konkrétních věcí v souvislosti s vývojem cen, tak jsme se snažili držet tam, kde to můžeme, pod inflační hodnotou. A všechny ty další kroky míří také k tomu, abychom pokud možno se nevydali cestou opravdu tak, jak to ukazuje to Maďarsko, k dalšímu průlomu v té inflační spirále.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Rozhlas. Nebo pan ministr chtěl ještě doplnit, pardon.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jenom obecně k inflaci. Já nebudu komentovat nedávné rozhodnutí národní banky nereagovat na straně úrokových sazeb. Já předpokládám, že z těch čísel, tak jak je vidíme napříč Evropou, ať se podíváme do eurozóny na Pobaltské republiky, kde ta inflace je daleko vyšší než u nás, nebo do Maďarska, kde se stropovaly ceny energií ještě dřív než u nás a ceny pohonných hmot, kde tedy jádrová inflace očištěná o ceny potravin a ceny pohonných hmot přesáhla 22 procent, tak je prostě vidět, že na ten boj s inflací nejsou jednoduchá řešení, ale k těm nejúčinnějším patří například zvyšování úrokových sazeb.

Já se těším na ta čísla a já doufám, že se potvrdí ten trend, že se snažíme ta opatření přijímat v takové míře, aby neměla silný proinflační charakter.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, teď tedy ten Rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotazy mimo dnešní vládní agendu. Nejprve na pana premiéra. Pane premiére, slovenský premiér dneska řekl, že ta stávající situace na hranicích Česka a Slovenska už nemůže pokračovat. Tak co na to říkáte, vy se máte zítra sejít, tak s čím jdete na to jednání a o čem se chcete bavit? A pak mám dotaz na pana ministra Síkelu, a to k tomu, že státní podnik DIAMO dnes zveřejnil zprávu o možnosti obnovení těžby na dvou utlumených dolech, a to ČSA a Darkov. Tak případně jestli tedy na základě závěrů té studie uvažuje vláda o tom, že by se znovu obnovila ta těžba anebo ne? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, my máme zítra jednání. Není to jenom jednání mezi panem premiérem Hegerem a mnou, ale je to také jednání za účasti ministrů vnitra a policejních prezidentů. Já to jednání pokládám za důležité, protože my nemáme radost z toho, že jsme obnovili kontroly na česko-slovenské hranici. Jsme si vědomi toho – já už jsem to tady několikrát řekl, že jsou opatření, která vláda dělá opravdu nerada, a toto jsme udělali neradi. Jsme si vědomi všech těch dopadů, které to má, ale museli jsme reagovat na tu situaci, která tady byla v souvislosti s novou migrační cestou, kterou využívali především syrští uprchlíci nebo ti kteří této nelegální migrace zneužívali, to znamená převaděči.

To opatření, které děláme, které jsme udělali, skutečně funguje, a to je důležité. My tuto trasu tím dokážeme oslabovat a přerušovat a ta včasná reakce České republiky vedla i k tomu, že jiné státy začaly plnit své úkoly a věnují se tomu, aby nelegální migrace nebo tady ta trasa byla zastavena a nelegální migraci jsme minimálně ztížili.

To, že to ale vede k různým problémům a že jsme svědky různých výroků ve veřejném prostoru, nedodržování readmisních dohod a dalších věcí, to myslím bychom neměli nechat jen tak a měli bychom si sednout za jednací stůl a opravdu se na nejvyšší úrovni bavit o tom, jaké to má řešení, v jakém časovém horizontu můžeme třeba dospět k jinému řešení, než jaké jsme přijali v těchto týdnech. Protože nikdo opravdu nemáme radost z toho, že jsou obnoveny kontroly na česko-slovenské hranici.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já si dovolím k tomu tématu ještě doplnit důležitou poznámku, že právě i na základě jednání se slovenským ministrem dopravy, českým ministrem vnitra a českým policejním prezidentem došlo k úpravě podmínek na hraničním přechodu Lanžhot–Kůty, a to s platností od této neděle, kdy se zdvojnásobila kapacita odbavovaní nákladních vozidel a významně to přispělo k tomu, aby se opravdu tam netvořily tak dlouhé fronty. Ta situace opravdu se výrazně zlepšila. Je to z české strany jasný konkrétní krok k tomu, jak tu situaci zvládnout a zároveň zajistit, jak zaznělo, ochranu před nelegální migrací a zejména před těmi, kteří nelegální migraci dále zneužívají.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já budu určitě lépe připraven odpovědět na vaši otázku, až se s tou studií dopodrobna seznámím. Já jsem přiletěl včera pozdě večer z Bruselu a přiznám se, že dnes od časných ranních hodin jsem se zabýval jinými tématy. Ale klíčové je, že v tuto chvíli máme na stole ekonomické zhodnocení možnosti těžby, které je vlastně zpracováno variantně při různých odhadovaných cenách uhlí.

My vidíme, jak se vyvíjí ceny plynu. Dostáváme se do situace, my jsme dnes řešili zastropování inframarginálních zdrojů, které byly definovány jako všechny kromě plynu a černého uhlí. Pokud by ceny plynu dále klesaly, tak se nám může stát, že inframarginálním zdrojem se stane například hnědé uhlí, ale uvidíme, jak se ty ceny budou vyvíjet.

My samozřejmě se podíváme na pravděpodobnost těch variant, zejména na pravděpodobnosti toho cenového vývoje. Já samozřejmě mám i nějaké shrnutí toho, jestli to vypadá báječně, nebo spíš hůř, ale já bych se o takto prostý závěr s vámi nerad dělil. Počkejme si, prosím, na to, až se s tím blíže seznámíme. My to určitě správně vyhodnotíme a pak se správně rozhodneme. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Také děkuji. Prima CNN.

Jan Socha, CNN Prima NEWS: Já bych měl taky jeden dotaz mimo tedy dnešní vládní agendu. Zbyněk Stanjura, ministr financí, dnes řekl, že příští rok se pokusí předložit vládě návrhy na snížení strukturálního deficitu o sedmdesát miliard korun. Tak je to podle vás reálné, pane premiére? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Když to říká ministr financí, tak to určitě je reálné. A my jsme si vědomi toho, že potřebujme snižovat deficity. Musíme se dostat na lepší čísla. Já opakovaně a pan ministr financí a vlastně všichni členové vlády říkáme, že teď jsme opravdu v mimořádné situaci. Musíme pomoci občanům, firmám. Zastropovali jsme ceny energií, připravili jsme Deštník proti drahotě s řadou konkrétních opatření, která občanům pomáhají.

To všechno stojí peníze. Ty peníze musíme prostě najít. My samozřejmě nechme zvyšovat ty deficity, proto také válečná daň, proto také ta novela energetického zákona, ve které uplatňujme evropské nařízení.

Takže to všechno jsou kroky, kterými se prostě snažíme držet ten rozpočet v nějakých možných a rozumných mezích. Ale je nám jasné, že musíme v tom jít dál a chceme naplňovat i programové prohlášení vlády a chceme prostě dostat rozpočet do lepší kondice.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, půjdeme teď postupně, takže Hospodářky, potom iDNES.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, já bych se vrátil zase k tématu dnešního jednání vlády. Na programu jste měli mimo jiné i bod, který se týkal Národního plánu obnovy. Chci se zeptat, čeho se teda ten bod týkal a k čemu v tomto směru vláda došla? A na pana ministra dopravy mám dotaz, kdy by k té avizované změně na železnici mohlo dojít, případně, zda-li existuje nějaká analýza třeba, jak se to dotkne osobní dopravy?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak ten národní, ten bod Národního plánu obnovy se týkal vlastně dvou věcí. To znamená té dodatečné alokace v rámci jeho navýšení. To znamená definice jakési politické vůle, co bychom chtěli v rámci té dodatečné alokace pokrýt.

My zde řešíme vlastně problém po minulé vládě, kdy ten Národní plán obnovy byl nastaven velmi nekoncepčně. My máme asi největší granularitu ze všech evropských zemí a vlastně je nám vytýkáno, že ten plán není strategickým plánem, není strategickou změnou, ale je to vlastně jakýsi soubor jakýchsi dílčích návrhů bez vzájemné provázanosti. A to jsme se snažili tou definicí těch dodatečných strategických záměrů napravit.

Dalším bodem byla otázka, co pokryjeme z možných zdrojů z programu REPowerEU. A my jsme si v podstatě udělali takový delší short-list věcí, které bychom v rámci toho chtěli pokrýt, a o tom byla dnešní debata na vládě.

Martin Kupka, ministr dopravy: Co se týče toho režimu zrychleného nebo přednostního pro nákladní vlaky, které budou převážet energetické suroviny, tak tady platí, že dnešním dnem fakticky ten postup oživujeme na základě platné legislativy, ale samozřejmě, že ho využijeme v okamžiku, kdy by hrozil nějaký výpadek nebo se objevil nějaký problém.

My jsme, jak jsem zmiňoval, v kontaktu s teplárnami, jsme samozřejmě v kontaktu s elektrárnami. Klíčový dopravce, který převáží velký objem těch energetických surovin, je v tomto směru opravdu v přímo operativním kontaktu s vedením Ministerstva dopravy i vedením Ministerstva průmyslu a obchodu.

V okamžiku, kdy by něco takového bylo nutné podniknout, tak máme tímto krokem stanovený postup, a pokud by opravdu to nastalo, tak to může znamenat zpoždění vlaků osobní dopravy, zejména rychlíkových a expresních vlaků, které v tom současném obvyklém módu, v tom současném režimu, mají právě přednost před nákladní dopravou.

Čili připravili jsme se, jak jsem zmiňoval, na třeba možnou komplikaci v zásobování třeba teplárenským uhlím.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, iDNES, potom, vy jste měla taky dotaz? Jo, tak potom.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych se zeptal, pane premiére, navázal bych na kolegu z Primy. Minulý týden Národní ekonomická rada vlády předložila baterii dvaceti osmi návrhů na zvýšení příjmů a snížení výdajů veřejných rozpočtů. Chtěl jsem se vás zeptat, protože nepochybně o tom nejste v koalici ještě dohodnuti a budete o tom jednat několik dalších měsíců, ale vy jste určitě ten seznam těch návrhů pečlivě četl, tak by mě zajímalo, který z těch návrhů je pro vás inspirativní, že by měl vaši podporu? Zejména by mě zajímaly vaše názory na daňové návrhy NERV a například na zpoplatnění studia na vysokých školách. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: A já se musím – rozumím té otázce, ale musím se chovat odpovědně a právě proto, že mi jde o nalezení dobrého řešení v rámci vládní koalice a naší vlády, tak teď nebudu vybírat z toho katalogu, který NERV předložil, jednotlivá opatření a nebudu se k nim přihlašovat nebo je odmítat.

Chci říct jinou věc. My jsme velmi rádi, že NERV máme. Jsme velmi rádi, že nám předkládá takovýto katalog promyšlených opatření, která jsou všechna dobře zdůvodněna a ze kterých si vláda může vybírat. Sám NERV při tom jednání, kterého jsme se zúčastnili, tak jeho reprezentanti zdůrazňovali, že je jim jasné, že toto není všechno uplatnitelné, že toto všechno dohromady prostě vláda nemůže použít, ale je to soubor opatření, ze kterých my podle našich politických priorit, ale i politické zodpovědnosti, snahy o udržení sociálního smíru, sociální soudržnosti, všech těch věcí, které musí mít vláda také na paměti, nejenom tu rozpočtovou odpovědnost, tak z toho si můžeme vybírat.

My nad tím nebudeme sedět dlouhé měsíce. My jsme připraveni po skončení předsednictví začít vést vážnou a intenzivní debatu o úpravě našeho programového prohlášení. Musíme to udělat, protože když jsme psali programové prohlášení, tak jsme nemohli vědět, že bude ruská agrese na Ukrajinu, že Evropa bude čelit takovéto masivní krizi, že proti nám tak silně povede energetickou válku Vladimir Putin, že to bude mít přímé i nepřímé důsledky na naši zemi. 

Takže budeme upravovat programové prohlášení vlády a to je nepochybně příležitost pro to, abychom využili některé návrhy, které nám předložil NERV.

Josef Kopecký, iDNES: Měl bych, přece jenom, alespoň dodatečnou otázku. Když jste vždycky hovořil o tom, že vaše vláda nebude zvyšovat daňové zatížení, platí stále pro vaši koalici nebo alespoň pro vaši stranu, že nechcete zvyšovat přímé daně? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Platí a vidíte, že ale reagujeme na tu situaci a jeden speciální dočasný daňový nástroj jsme navrhli a schválili už v Poslanecké sněmovně a to je válečná daň a to za této situace považujeme za správné. My nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení. To neznamená, že se nemůžeme bavit o úpravě jednotlivých daní s tím ale, že pokud nějakou zvýšíme, tak jinou chceme snížit. Na tom jsme se domluvili při sestavování programového prohlášení a nemíníme na tom nic měnit.

To, že jako tato debata je samozřejmě navrhována NERV, to je jasné. My jsme přesvědčeni o tom, že se musíme soustředit a že máme rezervy na výdajové stránce rozpočtu a že to je věc, o které musíme dále diskutovat. Ty návrhy NERV se zdaleka netýkají jenom daní a je tam spousta podnětů, jak zefektivnit činnost státu, a tedy ji zlevnit. A to je cesta, kterou chceme jít.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Nova, z druhé strany ten mikrofon asi.

Natálie Vašková, TV Nova: Aha, zdravím. První dotaz míří na pana ministra Síkelu. Předmětem jednání měla být i novela o sdílení místně vyrobené elektřiny, která by tedy potom měla usnadnit tu výrobu vlastně energie z obnovitelných zdrojů, tak jsem se chtěla zeptat, k jakému závěru jste tady v tomto bodu jednání došli, případně jak to bude vypadat v praxi? A můj druhý dotaz míří na pana premiéra. Čína se dle slov prezidenta připravuje na válku, rozšíří tedy armádní výcvik a navýší vojenské kapacity. Tak co na tento krok říkáte a zda je to potenciální hrozba pro Česko, případně pro Evropu? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Novela byla schválena bez nějaké delší diskuze na základě finálního návrhu předloženého Ministerstvem průmyslu a obchodu, tedy po vypořádání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení. A jak to bude vypadat, tak to si musíme počkat na ukončení legislativního procesu. Ale ta novela je označována jako novela velmi kvalitní, přelomová a možná jeden z nejlepších zákonů k této tematice v rámci Evropské unie.

Ale to je hodnocení, které já jsem četl od třetích stran. Samozřejmě četl jsem i jiná hodnocení z jiných zdrojů. Já si myslím, že jsme odvedli maximum tak, abychom tady položili základy komunitní energetiky, a já pevně věřím, že v rámci toho legislativního procesu se nám podaří schválit kvalitní zákonnou úpravu, která pomůže rozvoji nejen komunitního sdílení a komunitní energetiky, ale také rychlejšímu růstu obnovitelných zdrojů v České republice. Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Váš dotaz byl na Čínu. Tady jsou důležité asi dvě věci z posledního roku, které bych připomenul. Jednak na summitu Severoatlantické aliance v Madridu, na posledním summitu, došlo k průlomové změně, kdy mezi hrozby pro státy Severoatlantické aliance byla zařazena Čína.

To není myšleno jenom tak, že to je hrozba přímo vojenská, ale může to být hrozba technologická, v dalších oblastech a už sama tato definice, že státy Severoatlantické aliance vnímají Čínu jako potenciální hrozbu, je velmi důležité pro naše jednání a náš přístup k Číně i z hlediska určité opatrnosti.

A ta opatrnost, a to je ta druhá věc, kterou bych chtěl zmínit, a je to i poučení z té současné situace způsobené ruskou válkou na Ukrajině. Ta opatrnost nebo to, co nesmíme dopustit, je, abychom byli v klíčových oblastech, strategických, jakkoli závislí na Číně. A to jsou věci, které zase potvrdila, když jsem zmínil summit Severoatlantické aliance v Madridu, tak poslední Evropská rada v Bruselu, která se právě zabývala vnějšími vztahy a kde jsme právě si potvrdili vůli všech členských států snižovat strategickou závislost na Číně tak, abychom se nedostali do podobných problémů, jako jsme se dostali například s energetickou závislostí na Rusku nebo v jiném případě a v jiných souvislostech, třeba když byl ohrožen náš automobilový průmysl v souvislosti s nedostatkem čipů, kdy zase Evropa byla závislá na dodavatelích z vnějšího prostředí.

Takže vnímáme, a je to velký posun v tom chápání Číny, Čínu jako obchodního partnera, se kterým máme, teď mluvím jak za Českou republiku, tak za státy Evropské unie, zájem rozvíjet obchodní vztahy, ale současně jsme si více než v minulosti vědomi i těch rizik a těch hrozeb, které Čína může představovat.

Samozřejmě naším společným zájmem, a teď mám na mysli jak Evropu, tak Spojené státy, je deeskalovat tu situaci, která hrozí v souvislosti s hrozbami, které Čínská lidová republika uplatňuje vůči Tchaj-wanu, a to je určitě specifické téma.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Echo mělo dotaz.

Jan Křovák, Echo 24: Většina mých dotazů už byla zodpovězena, nicméně já bych si dovolil přece jen ještě jeden doplňující. Paní ministryně Langšádlová dnes ráno říkala, že naprostou prioritou TOP 09 je, aby se nesnižoval objem peněz jdoucích do investic. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli tuto prioritu, nebo jestli se na této prioritě shodne celá vládní koalice a jestli i navzdory tomu jsou nějaké investice, které třeba plánujete odkládat nebo snižovat objem peněz, které by do těchto investic mohlo jít? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Naopak a děkuji za ten dotaz, protože on vhodně doplňuje ty dotazy, které se týkají deficitu a které se týkají konsolidace rozpočtu. My jsme totiž kromě toho, že jsme se soustředili na pomoc občanům, že jsme potřebovali získat a mít finanční prostředky na zastropování cen, na Deštník proti drahotě, na valorizace důchodů a na všechno to, co vlastně lidem usnadňuje vyrovnat se s tou složitou situací i energetickou situací, tak jsme současně nerezignovali na náš cíl investovat do infrastruktury, posilovat prostředky, které jdou na investice, a tím pádem dělat něco pro to, abychom i v budoucnosti byli konkurenceschopní, abychom měli dobrou budoucnost. 

A já jsem hrdý na to, že tato vláda právě v oblasti investic dosáhla rekordních čísel. Tady vedle mě stojí pan ministr dopravy, který to může potvrdit. Sto padesát miliard korun v dopravním fondu, ve Fondu rozvoje dopravní infrastruktury, historicky nejvyšší částka a naprosto zásadní. Protože řada věcí, o kterých tu budeme mluvit v příbuzných a v různých souvislostech mluvíme – vzdělání, výzkum, inovace, podnikání, to všechno je závislé například na tom, že budeme mít fungující dopravní infrastrukturu, která nebude zaostávat za ostatním státy Evropy, naopak bude na ně napojena.

Takže tady jsou třeba investice důležité. Pan ministr mě určitě doplní. A ještě tady jsme na začátku hned mluvili o investicích, které dáváme zase do té vzdělávací infrastruktury. Takže jdeme cestou posilování investic, je to pro celou vládu důležité a prosím pana ministra dopravy, protože to je potřeba připomenout, že tu máme historicky nejvyšší čísla.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já si dovolím to tedy doplnit. Je to 150,9 miliardy korun na rozvoj dopravní infrastruktury. Rekordní částka, která bude směřovat do silnic, do dálnic a také na železnici. Ale i to dnešní rozhodnutí vlády o pomoci právě rozvoji školství v těch místech, kde není dostatek kapacit, znamená taky důležitou a potřebnou investiční doložku, investiční částku.

A zmíním ještě podstatnou věc ve vztahu k těm investicím. My zároveň chceme připravit, a to na začátku příštího roku, výhledový rámec investic na nejbližších deset let v oblasti dopravní infrastruktury. Protože musí být také jasné, kdy splatíme ten historický dluh v dopravní infrastruktuře, kdy se dostaví dálniční síť, jak bude vypadat výstavba vysokorychlostních tratí a k tomu nezbytně finanční prostředky jsou potřeba.

Zároveň jsme otevřeli ten vějíř využívání finančních nástrojů. Zítra proběhne další jednání s Evropskou investiční bankou přímo tady v Praze a podpis memoranda, které právě umožní financování té nezbytné dopravní infrastruktury, a pochopitelně jednáme i o dalších možnostech včetně rozvoje PPP projektů.

Takže v tomto směru si troufnu tvrdit, že to bude nejenom jasná zpráva pro občany České republiky, pro všechny motoristy, pro všechny cestující na železnici, ale také pro celý průmysl, že chystáme jasný výhled. Nemluvím jen o vizi, ale o jasném výhledu toho, co bude Česká republika v těch následujících letech opravdu investovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno. Já jenom upozorním, že pro zájemce máme připravenou off-line detailnější debatu o těch maximálních výkupních cenách elektřiny, která začne zhruba za patnáct minut za účasti expertů, náměstků a dalších lidí, kteří k tomu mají co říct. Děkuji za pozornost, přeji pěkný zbytek dne, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X