Tisková konference po jednání vlády, 8. ledna 2025

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo poprosím předsedu vlády, pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, máme za sebou první jednání vlády České republiky v letošním roce a přijali jsme některá důležitá rozhodnutí, o kterých vás nyní budeme informovat.

To, co je velmi podstatné, je další práce na rozvoji české energetiky, na tom, abychom do budoucna byli schopni zajistit občanům a firmám dostatek energie za přijatelné ceny. Proto vláda také dnes podpořila poslanecký návrh novely energetického zákona, tzv. lex plyn. Podstatou tohoto návrhu je výrazné zrychlení výstavby plynových elektráren. To je velmi důležité proto, abychom postupně mohli nahrazovat uhelné elektrárny, ale je to také důležité proto, abychom mohli dál vytvářet a rozšiřovat obnovitelné zdroje energie, protože v takovém případě potřebujeme zálohu ve formě těch řiditelných zdrojů, pro což je právě plyn ideálním typem. A je to samozřejmě důležité i z toho důvodu, abychom do budoucna nebyli závislí na dovozu elektrické energie.

To, co obsahuje ten návrh, který dnes vláda podpořila, je výrazné zkrácení, výrazné zkrácení povolovacích procesů, a to odhadem až o 5 let. To je, z našeho hlediska, velmi důležitý krok a je to další krok na cestě k stabilní, levnější energii pro občany a firmy vedle těch kroků, které samozřejmě souběžně děláme, jako je rozvoj jádra, ať už jsou to Dukovany, nebo malé modulární reaktory, a jako je také výstavba obnovitelných zdrojů energie. Pokud máme v budoucnu být úspěšnou prosperující zemí, tak potřebujeme zajistit dostatek energie a energie, která bude za přijatelné ceny.

Velmi podstatné rozhodnutí, které se také těší velké pozornosti, bylo rozhodnutí o obsazení pozice nejvyššího státního zástupce, resp. nejvyšší státní zástupkyně. Na návrh pana ministra spravedlnosti vláda se rozhodla s účinností od 1. dubna 2025 jmenovat nejvyšší státní zástupkyní dosavadní pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Po odstoupení nejvyššího státního zástupce pana doktora Stříže je volba paní doktorky Bradáčové naprosto logická. Paní doktorka Bradáčová má dlouholetou praxi včetně té pozice vrchní státní zástupkyně v Praze, kterou vykonává od roku 2012, a její zkušenosti, její profesionalita, její kompetence, respekt, kterému se těší v právnické obci, to všechno z ní činí dobrou volbu pro pozici, pro vedení Nejvyššího státního zastupitelství. My věříme, že pod jejím vedením bude tato klíčová instituce fungovat nezávisle a efektivně, a to je důležité pro zajištění spravedlnosti a právního státu v naší zemí.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, je to, že v konkrétních krocích pokročila digitalizace a že to občané České republiky mohou vidět na svých každodenních životech. Tak třeba od 1. ledna díky úspěšné digitalizaci, kterou provádí naše vláda, nepotřebuje už nikdo u sebe nosit občanský průkaz ve formě kartičky. Ta elektronická občanka, kterou máte v mobilu, vám umožní, abyste se s ní prokazovali na úřadech, poštách, bankách a můžete už od 1. ledna i pomocí elektronické občanky v mobilu také např. volit. Takže to, že se Pirátům nepovedla digitalizace stavebního řízení, to neznamená, že se nedaří digitalizace. Digitalizace se obecně daří a každý měsíc spouštíme nové funkce. Ta digitální občanka to je jenom jeden z příkladů.

Jiným příkladem může být, nebo je to, co se povedlo na Ministerstvu práce a sociálních věcí, pan vicepremiér Marian Jurečka o tom bude určitě ještě mluvit. Ale díky novým aplikacím, které ministerstvo teď spustilo nebo postupně spustilo, tak 1,5 milionu lidí nemusí chodit na úřad, protože to všechno vyřeší digitálně. A to si myslím, že je také velmi dobrý příklad toho, jak dalece jsme během těch tří let s digitalizací státu pohnuli a jak jsme ho vlastně i tím, jak jsme ho učinili přívětivějším a efektivnějším z hlediska služeb, které stát poskytuje občanům.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra spravedlnosti, pana Pavla Blažka.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Tak dobrý den, děkuji. Pan premiér v podstatě všechno řekl, já jen drobná doplnění. Zaprvé, to usnesení vlády bylo jednomyslné, tzn. po rozpravě, která byla i za přítomnosti paní doktorky Bradáčové, vláda jednomyslně schválila jmenování paní doktorky s účinností od 1. dubna do funkce nejvyšší státní zástupkyně. Já už jsem spoustu věcí popsal dnes v nějakém svém tweetu o paní doktorce čili já to jenom ještě doplním o některé další výhody, které jsou.

Zaprvé je to kromě jiného to, že to je velmi veřejnosti známá osoba. Tzn. nikdo nemůže říci, že jsme vytáhli nějakou neznámou osobu a jmenovali ji do tak důležité funkce, jakým nejvyšší státní zástupce či zástupkyně opravdu je. Zadruhé, paní doktorka prošla ve své profesní kariéře okresním státním zastupitelstvím, krajským i vrchním čili mohu zodpovědně říci, že tu soustavu dokonale zná.

A zatřetí, to říkám jenom ve zkratce teď, je to nepochybně osobnost a já si myslím, že vláda má do funkcí tohoto typu jmenovat osobnosti. Je-li někdo osobnost, samozřejmě očekávám v tom veřejném prostoru i debatu o této osobnosti, ale kdyby to osobnost nebyla, tak by žádná debata nebyla. Takže očekávám tu debatu, názory mohou být různé.

Ale, snad ještě, občas mám nějaký dotaz, jestli nemělo být nějaké výběrové řízení. Na tuto funkci se nikdy nekonalo, považoval bych to za nesprávné, protože jsou státní funkce, za které je potřeba, aby konkrétní lidé, tzn. ministr spravedlnosti a vláda, vzali politickou odpovědnost a nevypisovali nějaká alibistická řízení apod. Tím pádem vlastně já a vláda také přebíráme politickou odpovědnost za toto jmenování. Já věřím, že nebudeme zklamáni, ta funkce, ještě doplním, je na 7 let, tzn. od 1. dubna 7 let by měla být nejvyšší státní zástupkyně paní doktorka Bradáčová. Za mě všechno, děkuji. Jo, snad ještě jedna věc organizační, ona je zde přítomná a po tiskové konferenci přijde mezi vás. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu, pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, krásné středeční odpoledne. Já hlavně v technických aspektech doplním pana premiéra, co se týče otázky novely energetického zákona, tedy poslanecké iniciativy nebo poslaneckého návrhu, kterému vláda dnes dala souhlasné stanovisko. Návrhu tedy, pod kterým jsem popsán nejenom já, ale další poslanci zastupující celou vládní koalici, tzn. dále ještě Ivan Adamec, Róbert Teleky a Michal Kučera.

Smyslem tohoto zákona tak, jak již bylo řečeno, je v situaci, že pokud Česká republika chce mířit od uhlí, pokud Česká republika chce postavit svoji energetiku primárně na jádru, na obnovitelných zdrojích, tak je zároveň důležití mít, řekněme, flexibilní zdroje, které tady budou fungovat v situaci, kdy pomyslně nebude svítit, nebude foukat.

Tzn. to dnešní rozhodnutí vlády je další z důležitých kroků, jak modernizovat českou energetiku, jak jí dávat budoucnost, jak mít stabilní levné zdroje energie, ale zároveň ten důvod je samozřejmě i bezpečnostní aspekt. Aby se nedostávala Česká republika do situací, od kterých se, bohužel, mnohdy některé státy, někteří třeba i naši sousedi po ruské agresi na Ukrajině dostávají. Tzn. tento krok já osobně chápu jako velmi důležitý. Z vlády přesouváme tu debatu do sněmovny. Naším cílem je, aby ještě za této vlády sněmovna tuto novelu odsouhlasila.

Jedná se tedy o výrazné zrychlení povolovacích procesů, jak už bylo řečeno v řádu až několika let, pro zdroje, které jsou s výkonem nad 100 megawatt. Primárně to budou takové zdroje, které budou vznikat v těch lokalitách, kde už dneska určité zdroje jsou. Protože samozřejmě je zde důležitá i navazující energetická infrastruktura, jak plynárenská, tak samozřejmě infrastruktura vyvádějící výkon z té dané elektrárny dále.

Je to i záměrně z toho účelu, že abychom infrastrukturu dále nerozmělňovali, aby, protože přece jenom, to jsou všechno věci, které mají vliv na konečnou cenu energie pro konečné spotřebitele, tzn. celé nám to zapadá do určitého rámce a tento krok podle našeho názoru může výrazně zrychlit určité povolovací procesy, bez kterých se prostě česká energetika, bez nových zdrojů se prostě do budoucna neobejde.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministra zemědělství, pana Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Krásný dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes také svým usnesením schválila převod pozemků v území zasaženém zářijovými povodněmi ze strany státu, Státního pozemkového úřadu, Ministerstva zemědělství na jednotlivé obce. My tím dnešním rozhodnutím a schválením tohoto usnesení naplňujeme závazek, který jsme dali krátce o povodních, kdy ten cíl byl jednoznačný, znovu nestavět obydlí v aktivních záplavových zónách, kde nemůžeme vyloučit do budoucna opět nějaké povodně, které by měly fatální dopady na lidi, na rodiny žijící v tomto území.

A zároveň zabránit tomu, abychom za rok, za dva, zjistili, že nám z Jesenicka odešly dva tisíce, čtyři tisíce obyvatel. Bylo by to fatální pro toto území, kde dnes ta situace sama o sobě je složitá. A proto jsme jako stát, vláda dělali maximum pro to, abychom těm lidem dali k dispozici urychleně pozemky, aby mohli zůstat ideálně přímo na katastru té obce, kde dodnes žili a kde o to bydlení buď přišli, nebo bylo fatálně poškozeno, protože stálo na břehu říčky Bělá, Opava apod.

My jsme vytipovali pozemky, které jako Státní pozemkový úřad jsme tam měli k dispozici, byla to individuální jednání Státního pozemkového úřadu, Povodí Odry a Ministerstva zemědělství a Povodí Moravy, jsme nabídli jednotlivým starostům a zastupitelům. Výsledkem je to, že požádali o tento převod celkem jedenáct obcí a měst v kraji Moravskoslezském a šest obcí v kraji Olomouckém. Jedná se dohromady o bezmála 42 hektarů pozemků, které budou bezúplatně převedeny těmto obcím a obce je buď bezúplatným převodem, anebo v lepším případě ideálně směnou za ty pozemky, kde stála ta původní nemovitost určená k bydlení a pozemek, který je v aktivní záplavové zóně, naopak smění obci, kde bychom my potom mohli, jako Státní pozemkový úřad, realizovat pozemkové úpravy, protipovodňová opatření apod.

To by byl samozřejmě ten ideální stav. Samozřejmě proběhne ještě prověření těch pozemků tak, aby nebyly ani v upravovaných aktivních záplavových zónách tak, abychom eliminovali veškerá nebezpečí do budoucna. Máme tam jasně stanovené podmínky. Ty pozemky musí být využity právě pro výstavbu bydlení, ať už toho vlastnického těmi jednotlivými fyzickými osobami, rodinami, anebo případně pro výstavbu bytových domů tou obcí, případně tím samotným městem. Cíl je skutečně poskytnout lidem zázemí a bydlení pro to, aby v tom samotném regionu zůstali.

Je to omezeno také dobou, ta stavba musí být zahájena do dvou let od okamžiku, kdy bude ten pozemek zavkladován vlastnickým právem v katastru nemovitostí. Do pěti let tam musí proběhnout kolaudace tak, abychom motivovali ty vlastníky skutečně k tomu, aby ty pozemky nebyly využity k ničemu jinému než právě k bydlení. Je to další příspěvek naší vlády k řešení rekonstrukce území severní Moravy, Jesenicka, Opavska, Krnovska po povodni ze září roku 2024.

Dále vláda projednala poslanecký návrh novely zemědělského zákona, kterým zavádíme nový institut rodinného zemědělského hospodářství, tzv. rodinné farmy. Vláda tím plní své programové prohlášení, kde chceme to, co je standardní v řadě evropských zemí, tzn. vytvořit tady novou podnikatelskou entitu, chcete-li, tzn. rodinnou farmu, která do budoucna bude určena k tomu, aby se mohla přizpůsobit další legislativa, aby mohla být zacílena podpora právě směrem k těmto rodinným farmám, rodinným hospodářstvím. Aby byl zjednodušený převod těchto rodinných farem z generace na generaci.

Je to podnikatelský subjekt, který samozřejmě má velmi pozitivní vliv na utváření venkova, který má pozitivní vliv na zachování tradic, kulturních hodnot na našem venkově. Velmi často to jsou farmy, kde se zkracují ty výrobní řetězce, provozují malé drobné mlékárny, porážku hospodářských zvířat, prodej ze dvora a další věci, které vytvářejí to, co chceme na českém venkově zachovat. Vytvořili jsme tady legislativně nebo tím návrhem se vytváří jakýsi, řekněme, legislativní podvozek a ty další funkcionality, třeba z oblasti daní nebo z oblasti právě občanského práva, dědického práva budou řešeny potom následně i v těch dalších měsících a letech. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím vicepremiéra pro digitalizaci Mariana Jurečku, který nad rámec vlády promluví o e-dokladech.

Marian Jurečka, vicepremiér pro digitalizaci, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne, já bych chtěl informovat tak, jako jsme to dnes probírali i v závěru jednání vlády, o zase zásadních posunech v oblasti digitalizace, která opravdu přináší benefity občanům v České republice, kdy jako vláda jsme spouštěli v loňském roce na konci ledna ten projekt e-dokladů. Ten byl rozdělen do třech fází.

Ta první fáze a druhá fáze proběhla v tom loňském roce, od 1. ledna 2025 tady máme tu poslední, třetí fázi, která vlastně rozšiřuje to využití e-dokladů také např. na využití v rámci pošt, bank, škol, zdravotních pojišťoven, okrskových volebních komisí, využití např. při prokazování u notářů, u zastupitelských úřadů v zahraničí apod. Je to opravdu služba, která garantuje lidem naprosto bezpečné nezfalšovatelné prokazování té osobní totožnosti člověka. Stačí mít chytrý telefon, stáhnout si aplikaci a přihlásit se přes identitu občana nebo bankovní identitu a v ten okamžik tam ta e-občanka je v rámci aplikace e-dokladů.

Klíčové je to, že jsme schopni opravdu i zpětně vidět, podívat se, kdy, u koho jsme prokazovali svoji identitu, svoji totožnost. A je také důležité to, že jen za ty první dvě fáze loňského roku, k dnešnímu dni máme skoro 600 000 registrovaných uživatelů, je to zhruba přes 580 000 lidí. Přibývá také nejenom ta veřejná sféra, tzn. ministerstva, úřady, které také jsou připraveny využívat takovýto způsob prokazování totožnosti.

Přichází tady také nástup té soukromé sféry. Dneska máme víc jak 3 700 subjektů, které jsou připraveny takovýmto způsobem prokazování totožnosti realizovat. Tam je opravdu velmi důležitá ta bezpečnost, to, že to nejde zfalšovat. Je samozřejmě nutné vidět to, že stále zůstává ta povinnost mít ten fyzický plastový občanský průkaz, ale ta e-dokladovka nám umožňuje to, že vidíme, kdy nám končí platnost. Je to opravdu velmi bezpečné. Nelze se s tím ale prokazovat v zahraničí kromě našich zastupitelských úřadů.

My počítáme s tím, a to je důležitá zpráva pro občany, aby opravdu viděli, že tam pro ně ta funkcionalita do budoucna bude mít velmi efektivní přínosy, s rozšířením např. v letošním roce o řidičské průkazy, za Ministerstvo práce a sociálních věcí také o průkazy pro osoby se zdravotním postižením. Takže tato aplikace bude mít daleko více funkcionalit do budoucna a bude mít opravdu hmatatelný přínos pro nás, pro občany v České republice.

Jenom stručně doplním to, co také tady říkal pan premiér. My jsme s 1. lednem 2025 spustili také celou řadu digitálních služeb na MPSV. Dneska nově zhruba 1,5 milionu lidí, dalších lidí nebude muset na ty úřady chodit, pokud nebude vyloženě chtít a je to jak za Úřad práce, tak za Českou správu sociálního zabezpečení. Celý ten systém nebo ten náběh těch změn v těch systémech proběhl od 1. ledna bez komplikací, bez výpadku toho systému, funguje, šetří to čas, energii těch lidí a samozřejmě to je i efektivní v tom vnitřním zpracování těch úřadů. Tzn. šetříme i peníze daňových poplatníků.

Takže, chci tady jasně říci, že otevíráme ty možnosti, zpřístupňujeme využívání digitálních služeb a tato vláda za ty tři roky udělala opravdu bezprecedentní, obrovský posun v digitalizaci této země a rozšiřování služeb pro naše občany. Jak jsme říkali už v závěru loňského roku, počítáme s tím, že na konci roku 2025 opravdu naprostá, drtivá většina všech agend, všeho vyřizování, co lidé řeší se státem, bude opravdu probíhat digitálně ve velmi přívětivém prostředí. Děkuju za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy, první Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den, pane ministře Blažku, na vás jenom dotaz, prosím, jak probíhala ta diskuze na vládě? Říkal jste jednomyslně, podle informací, které mám, tak to bylo i poměrně svižné jednání, co se týče jména paní Lenky Bradáčové. Zajímá mě i, jak probíhala diskuze s ní, když jste jí informoval o tom, že byste měl zájem o to, aby ona byla právě tím novým nejvyšším státním zástupcem, resp. státní zástupkyní. Možná, kdybyste ještě ve stručnosti shrnul, co od ní očekáváte ve funkci a jak to bude s jejím nástupcem. Pokud by to bylo moc dotazů, připomenu je.

A vás, pane ministře Vlčku, poprosím, jakožto zástupce STAN, co vy čekáte tedy od paní Bradáčové ve funkci nejvyšší státní zástupkyně? Pane premiére, prosím, vás bych požádal o komentář k vyjádření budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který říkal, že bude chtít, aby státy Severoatlantické aliance, členské státy, dávaly na obranu 5 % HDP místo 2, je na to Česko připraveno, dávat 5 % HDP? A ještě prosím, kdybyste okomentoval zákon, který jste dnes projednávali, který má zjednodušit nábor vojáků do armády, jak to probíhalo? Děkuji.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Kdo začne? Pan předseda?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pan ministr.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Jo, tak, já se to pokusím nějak, snad jsem si to zapamatoval. Tak zaprvé to probíhalo tak, jako to probíhat má. Tzn. zeptal jsem se, jestli by tu nominaci přijala. Odpověď byla, že by ji přijala. Tam není jako co víc se dá říkat. Jednu věc ale uvedu nad rámec toho vašeho dotazu. Pokud si někdo myslí, že paní doktorka Bradáčová má nějaké obrovské ambice a strašně tu funkci chtěla, tak to úplně není. Je pravda, a to já jsem jí řekl, že prostě po nějaké době, kdy vede Vrchní státní zastupitelství v Praze, tak asi není správné, aby nepřevzala vyšší odpovědnost.

Musíme si uvědomit ještě jednu věc, že je to v Brně ten úřad, tzn. uvědomme si, že ono to souvisí i s logistikou, stěhováním a tak dál. Čili nebylo to, že bych já byl jí nějak přemlouván, jak někde čtu, jak tu funkci hrozně chtěla. Bylo to komplikovanější, ale je to jednoduchá odpověď. Zeptal jsem se jí, zda nominaci přijímá, přijala ji a vláda dneska mohla rozhodnout.

Pak jste se ptal ještě, co očekávám. To, co je napsáno v zákoně. Tzn. dodržování zákonnosti, tam jsou zcela popsané jasné kompetence v zákoně včetně ústavy. Myslím si, že jako každý nový člověk, co přijde do nové funkce, bude mít nějakou představu, tu vám řekne sama. Ale chci zdůraznit, že je pořád ve funkci Igor Stříž. Tzn. ještě do konce března je potřeba respektovat, že tam je pan Igor Stříž a on má ty kompetence teď jaké má a do konce března předpokládám, že paní doktorka, nebo v dubnu, vám asi nějakou představu řekne. Já ji v hrubých obrysech znám, ale nemyslím si, že je správné ji říkat teď. Ale určuje to zákon, tzn. bez změny zákona ani nejvyšší státní zástupce toho mimo rámec těch předpisů vlastně neudělá.

A další dotaz byl myslím vrchní státní zástupce, to je, odpověď je velmi jednoduchá. Podle zákona, který je účinný od 1. 7., bude vypsáno výběrové řízení na pozici vrchního státního zástupce v Praze. To výběrové řízení dopadne nějakým způsobem, nevím jakým. Kdo je členy té komise je dáno také v tom zákoně. A potom na návrh nejvyššího státního zástupce či nejvyšší státní zástupkyně ministr může nebo nemusí jmenovat nového vrchního státního zástupce či zástupkyni v Praze.  

Debata na vládě byla jako o každých jiných bodech, byla věcná, paní doktorka řekla základní obrysy své představy. Ale jak už jsem řekl, ona má výhodu, ona se nemusela představovat, protože ji všichni znali samozřejmě. Neříkám, že osobně, ale nepochybně z médií a z jejího profesního života ji znali všichni. Takže to byla úplně běžná debata.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: K vaší otázce já budu velmi stručný. Profesionalitu a nezávislost, hovořit tady o tom, že člověk na této pozici má dodržovat zákony, to je úplně jako samozřejmost, to nemá smysl ani více rozebírat, tzn. profesionalita a nezávislost. Ta debata byla opravdu velmi, ač, ano, byla krátká, nebo byla relativně svižná, použiju-li vaše slova, ale zároveň, jak již řekl pan ministr, tak i předchozí pracovní zkušenost, erudice paní doktorky, tak nás jakožto zástupce Starostů jasně přesvědčila, že ona je tou dobru volbou a nebyl důvod, proč tedy nevyjít vstříc i návrhu vlastně pana ministra Blažka.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dotazy, které se týkají bezpečnosti a obrany. Nejprve ta myšlenka amerického prezidenta na to, aby státy vynakládaly 5 % HDP na svou obranu. My jsme v loňském roce poprvé po asi dvaceti letech dosáhli toho, že budeme vynakládat 2 % HDP na obranu. Je to výsledek práce naší vlády. My jsme tento závazek měli už ve svém volebním programu a v programovém prohlášení vlády.

Měli jsme tento závazek, dali jsme si ho ještě před ruskou agresí na Ukrajinu, protože jsme viděli tu bezpečnostní situaci a byli jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba se více starat o vlastní obranu a bezpečnost. A jsem rád, že ten závazek nejenom dodržujeme, jak ukazuje letošní rok, ale že jsme tak se také rozhodli ho vtělit do zákona, aby i všechny další vlády v budoucnosti, když třeba ta bezpečnostní situace bude lepší, což si všichni přejeme, tak byly zavázány ta 2 % na obranu dávat a starat se o obranu.

Je jasné, a říkám to opakovaně, že ta 2 %, to v podstatě bude ta minimální hranice, čímž neříkám, že všechny státy Severoatlantické aliance už teď dávají 2 % na obranu. Nedávají, a já jsem rád, že Česká republika patří mezi ty, které dávají. Ale budeme se muset bavit i o tom, zda dávat víc. Jsou země, které už třeba teď dávají 4 %. A pojďme hledat tu správnou hranici. Bude to otázka debaty, které se Česká republika vůbec nebrání. Pokud bude docházet k nějakému navýšení toho závazku, tak to nepochybně nebude z roku na rok, ale bude to navýšení postupné. Takže na tuto debatu jsme připraveni.

Já myslím, že spíš realistické je se bavit o nějakých 3 % v horizontu několika let. Ale znovu říkám, jsme otevřeni této diskuzi a jsme rádi, že Česká republika už patří k těm zemím, které své závazky Severoatlantické alianci plní. Nejenom kvůli tomu, že když něco slíbíme, tak to máme dodržovat, ale kvůli vlastní bezpečnosti a vlastní obraně a myslím, že ty peníze, které do obrany dáváme, vynakládáme velmi dobře.

Co se týká, a ono s tím vlastně souvisí ta další otázka, to je zákon, kterým se mění, nebo ta úprava zákona o vojácích z povolání. Cílem té novely, kterou dnes schválila vláda, je vlastně podpořit nábor nových členů české armády, příslušníků české armády. Udržet v armádě už sloužící vojáky. Jednoduše řečeno, zvýšit atraktivitu a prestiž tohoto povolání. Aby to bylo úplně jasné, armádě se daří nabírat nové vojáky, ale současně se dlouhodobě potýká s nedostatkem určitých profesí ať už IT, lékaři, některé další profese, které jsou v armádě taky potřebné.

Současně tady máme cíl, abychom do roku 2030 měli k dispozici 30 000 vojáků, to dlouhodobě zdůrazňují různé koncepční dokumenty, které máme, proto je také potřeba ten nábor zintenzivnit, proto je také potřeba vytvořit, řekněme, atraktivnější prostředí. Budeme potřebovat další odborníky pro armádu, pro třeba nové akviziční programy, vyspělá technika pro pozemní síly, letectvo, protivzdušnou obranu atd. Takže tomuto, naplnění těchto cílů, slouží ta dnešní úprava zákona.

My jsme se současně ale domluvili, abychom nevytvářeli v ozbrojených složkách, ve sborech nějakou nerovnováhu, že Ministerstvo vnitra připraví analytický materiál, který srovná podmínky a výhody, které má Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor s podmínkami a novými podmínkami pro vojáky, a popřípadě, a Vězeňská služba, a popřípadě navrhneme nějaká opatření, která by ty podmínky srovnávala.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Televize Nova.

Marek Bruna, Televize Nova: Dobrý den, já bych tedy navázal na kolegu právě co se týká té novely o vojácích z povolání. Tak tam bylo vlastně i jakési snížení požadavků na tu trestní bezúhonnost, tak jestli by šlo říci, které ty delikty a po jaké době vlastně už budou, po jaké době bude možné vlastně, aby ti lidé do armády vstoupili? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak toto je otázka na paní ministryni obrany, to se přiznám, že tento detail neznám. Mohu vám tady uvést některé ty benefity, které jsme schválili, ale tohle je otázka, na kterou vám určitě paní ministryně obrany ráda odpoví.

Marek Bruna, televize Nova: A tedy obecně, co se týká té trestní bezúhonnosti, jak to tedy bude?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem, a tak probíhala i ta debata, která byla dnes na vládě, která se týkala především toho, jakým způsobem zatraktivníme činnost v ozbrojených složkách. Tzn. navýšení náborového příspěvku, jednorázového vyplácení takového příspěvku, možnost zavést služební poměr na dobu kratší než dva roky, což dneska nebylo možné, a je tam i to snížení laťky trestní bezúhonnosti pro vstup do služebního poměru, ale detail v tuto chvíli nemám k dispozici, takže znovu opakuji, není potřeba se stydět, když člověk něco neví, je naopak potřeba to říct. Je to věc, kterou určitě paní ministryně obrany vám odpoví naprosto přesně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Jozef Mádle, CNN Prima News: Dobrý den, já poprosím pana ministra Vlčka, jestli by také mohl okomentovat myšlenku Donalda Trumpa ohledně právě té obrany, resp. 5 % HDP na obranu. Zároveň poprosím pana premiéra, jestli jste už v rámci koalice domluveni, jak budete hlasovat v případě vlastně vydání pana Tomia Okamury, pokud ne, tak jestli se budete radit? Zároveň vás poprosím o komentář, do voleb zbývá devět měsíců, tak jak plánujete oslovit voliče, co do té doby chcete ještě stihnout? Děkuji.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Tak já tu odpověď si dovolím rozdělit do několika sekcí. Ten systém černého pasažérství, který, bohužel, řada států sdružených v NATO léta aplikovala, tak prostě není udržitelný. A to, že Česká republika drží své a dodržuje své alianční závazky mi přijde jako samozřejmost. Jsou prostě věci, jsme-li součástí nějakého týmu, tak ty závazky držet musíme. Za nás osobně, mám-li mluvit tedy za Starosty, tak se vůbec nebráníme debatě, aby se poměr HDP vůči výdajům na obranu do budoucna zvyšoval. To tempo ale samozřejmě musí být pro nás, řekněme, udržitelné i z pohledu určitých konsolidačních úsilí. Nepochybně každá desetina procenta HDP, tak samozřejmě vyvolá další debatu o tom, jakou strukturu má mít státní rozpočet nebo otázky jeho výdajů.

To je jedna věc. Tzn. my se té debatě v žádném případě nebráníme. Určitě ji vítáme a budeme velmi rádi, pokud na to kouknu i ze svého profesního hlediska, aby ta samotná debata naší obranyschopnosti nebyla pouze v otázkách, kolik máte vojáků, jak jsou vyzbrojeni, ale přece jenom ta otázka je mnohem jako komplikovanější. Jakým způsobem bráníte svoji energetickou infrastrukturu, vodárenskou infrastrukturu, jak máte zabezpečené datové sítě. Protože vidíme to po válce na Ukrajině, nebo po začátku útoku Ruska na Ukrajinu, že ten svět se opravdu v mnohém výrazně změnil.

Otázka energetiky je brána jako válečná zbraň. Otázka, řekněme, zhmotnění třeba migrace jako válečné zbraně. Jsou prostě věci, které si v otázce obrany opravdu musíme uvědomovat. Proto já osobně na to koukám jako na, řekněme, celý komplex, který se týká nejenom té účetní položky, kolik máte napsáno ve státním rozpočtu a míří do resortu Ministerstva obrany, ale opravdu jako společnost musíme na naši obranyschopnost koukat mnohem komplexněji i právě otázku zmíněných, řekněme, infrastrukturních projektů nebo třeba i měkkých cílů.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Těch otázek bylo víc, tak já ještě ale se zdržím u té obrany. Nefixujme se na nějaké číslo, 5 %, 3 %, 4 %, to si myslím, že v tuhle chvíli není ani důležité, ani to není na stole. To, co je na stole, je, že se Evropa musí víc starat o svoji bezpečnost a musí se tomu víc věnovat a musí do toho dávat i větší finanční prostředky a pravděpodobně to nepůjde skokově. Vidíte sami, jak není úplně jednoduché z toho jednoho, 1,4 % nebo kolik jsme dávali na obranu, když nastoupila naše vláda, v podstatě skokově se dostat na 2 %. Dnes je 1 % HDP podle těch odhadů nějakých 80–85 miliard korun, tak jenom navýšení o jedno procento znamená navýšení o takovouto částku, a to si musíme prakticky představit.

Takže, pokud se tady bavíme o navýšení o nějaké 0,5 %, 1 %, tak to vždycky musí být v nějakém čase, aby se ty peníze také daly rozumně vynaložit a takhle budou nad tím přemýšlet všechny státy. Ale ta debata je určitě na místě a je na stole. A proto já taky říkám, pokud se domluvíme, jako státy Severoatlantické aliance na zvážení toho závazku jako povinnost, tak to určitě uděláme v nějakém přiměřeném časovém pásmu, abychom byli schopni, v časovém okně, abychom byli schopni také to smysluplně naplnit.

Já třeba mám radost z toho, že my, když ty peníze dáváme do obrany, tak je skutečně investujeme do pokročilých vojenských technologií, do špičkových zbraňových systémů, které budou tady sloužit desítky let, investujeme do modernizace armády, zapojujeme do toho české firmy, český průmysl. To je také mimořádně důležité, takže ten efekt z toho potom má celá společnost.

Otázka na Tomia Okamuru a případné vydání Poslaneckou sněmovnou. Odpověď je jednoduchá. Nejednali jsme o tom v rámci koalice. A dokonce my jsme o tom nejednali ani v rámci Občanské demokratické strany. My ani v tuhle chvíli neznáme přesně ten obsah toho, té žádosti. Nejprve to bude projednávat mandátní a imunitní výbor Poslanecké sněmovny. Tam máme svoje zástupce, ti nás potom budou informovat a na základě toho se budeme rozhodovat, jak budeme postupovat dál.

To, co bych snad chtěl říct, a myslím, že tady mluvím za celou vládní koalici. Já jsem četl nějaké komentáře ze strany opozice, jak je to pomsta vlády a podobné nesmysly. My s tím samozřejmě nemáme nic společného, ani to nemůžeme nějak žádným způsobem ovlivnit. Ani policie ani státní zástupci nejednají na základě nějakého zadání vlády. Nikdy by nás nic takového nenapadlo a toto považuji za úplné nesmysly. Nicméně ta žádost na Poslaneckou sněmovnu šla, budeme se s tím muset nějak vyrovnat. Počkáme na doporučení a myslím, že to je případ všech stran, počkáme do doporučení našich kolegů z mandátového a imunitního výboru.

No a co se týká toho letošního volebního roku. Tak, je jasné, že pokud jde o legislativní věci, tak už není pravděpodobné, když se podíváte na to, jak funguje Poslanecká sněmovna a jak to, co byl mimořádný nástroj opozice v minulosti, tzn. obstrukce, se teď stalo prakticky mechanismem fungování Poslanecké sněmovny. Tak není pravděpodobné, že bychom toho moc dokázali legislativně prosadit a bylo by i naivní se na to soustředit. To, na co se budeme soustředit, je hospodářský růst, opatření ve prospěch hospodářského růstu. Protože když se ekonomice daří, daří se firmám, tak také lidem rostou platy a všichni z toho mají prospěch.

Když ale jsem řekl, že už toho moc legislativně nepůjde stihnout, některé věci určitě prosadit chceme a také je prosadíme. Jednak je to ta tzv. flexi novela zákoníku práce. To pokládáme za velice důležité. Je to výrazný posun k liberalizaci pracovního práva, který podle nás pomůže nejenom firmám, zaměstnavatelům, ale také zaměstnancům. Pak je to novela trestního zákoníku, ta je taky důležitá, trestního řádu. Úpravy trestních sazeb, nižší tresty za bagatelní činy, dekriminalizace konopí, některé věci, po kterých se dlouhodobě volá, ta novela trestního zákoníku obsahuje a je to důležitá věc.

Lex plyn, novela energetického zákona. Bylo tady zmiňováno. No a pak je to myslím velmi důležitá úprava, a to je revize sociálních dávek. Naprosto zásadní změna, jednak ze čtyř dávek, ty čtyři dávky se redukují na jednu. Je to mnohem adresnější, kontrolovatelnější, individualizovanější, což všechno jde přesně tím směrem, kam chceme, aby ti, co pobírají sociální dávky, se posunuli. Ale hlavně je to motivační. Je to motivační pro lidi, aby se snažili zajistit si práci, aby dodržovali všechna pravidla, aby posílali děti do školy. Je to důležitá věc a je to věc, kterou určitě chceme prosadit.

Z těch nelegislativních věcí, pokusím se říct velmi stručně, protože i to jsou úkoly vlády. Chceme dotáhnout tendr na dostavbu Dukovan uzavřením smlouvy, což by se mělo odehrát na jaře. Budeme pokračovat v realizaci rekordních investic do dopravní infrastruktury. V letošním roce by mělo být otevřeno 74 kilometrů nových dálnic a přes 60 kilometrů staveb nových dálnic by mělo být zahájeno. A budeme se dál věnovat modernizaci české armády, jak už to tady bylo zmíněno.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Já bych ještě s dovolením připomněl jeden balíček k tomu, co říkal pan premiér z té legislativy, a který v tuto chvíli je už v Poslanecké sněmovně a dotýká se také českého, moravského, slezského venkova. Jsou to věci dotýkající se lesů, lesního hospodářství. Máme tam novelu zákona o dřevu, novelu lesního zákona a novelu mysliveckého zákona. Je to něco, na čem jsme pracovali několik let, a myslím, že to je jeden z také součástí toho, co bychom ještě v rámci legislativy v Parlamentu České republiky chtěli stihnout.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já v tuto chvíli tiskovou konferenci končím a jenom mi dovolte připomenout, že nyní přijde na individuální rozhovory paní doktorka Bradáčová. Hezký den.