Tisková konference po jednání vlády, 7. května 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já z té rozsáhlé agendy, kterou se dnes vláda zabývala, zmíním tři věci, které nás posouvají k tomu, abychom byli úspěšná evropská země, abychom byli konkurenceschopní, abychom zajistili budoucí bohatství a prosperitu České republiky. Ta první věc, kterou chci zmínit, je úprava novelizace atomového zákona, kterou jsem předkládal spolu s paní předsedkyní Drábovou.

Atomový zákon urychlí schvalování jaderných elektráren a počítá i s rozvojem malých modulárních reaktorů. Je to důležité, bez této úpravy legislativy by bylo obtížné postavit a spustit nové bloky v roce 2036 a bylo potřeba reagovat i na ten současný technologický vývoj, který vidíme třeba u malých modulárních reaktorů. Novela atomového zákona přináší zrychlení výstavby a zavádění malých modulárních reaktorů tím, že zkracuje a zjednodušuje povolování pro nové zdroje a pružněji reaguje na technologický vývoj včetně toho, že bude snazší zavádět nové technologie.

Jsou tam některé nové instituty, jako třeba institut předběžné informace, který přinese vyšší právní míru jistoty ohledně regulatorních požadavků. Všechno to směřuje k tomu, aby při zachování veškerých bezpečnostních standardů byly povolovací procesy kratší a efektivnější.

Ten druhý zákon, kterým jsme se zabývali a který je také velmi důležitý pro strategické investice a pro rozvoj České republiky, to je zákon o Národní rozvojové bance. Úprava, kterou jsme provedli, umožňuje státu mnohem lépe investovat do strategických projektů. Je to pokračování toho procesu, který jsme už oznámili, a to je spojování Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. To, co tady přinášíme, je, že poprvé bude mít rozvojová banka zákon upravující činnost, který ji odliší od standardních komerčních bank.

Je to také, aniž bych šel do nějakých detailů, tak chci také připomenout, že je to také plnění našeho programového prohlášení, ve kterém jsme řekli, že do finančního zajištění místních projektů více zapojíme Národní rozvojovou banku, jejíž význam chceme posílit podle západoevropských vzorů. Tady cituji naše programové prohlášení. A to také děláme, protože jsme se při přípravě této normy dívali i na příklady dobré praxe ze zahraničí.

Já nechám podrobnosti na panu ministru financí, který to jistě důkladně zdůvodní, jenom chci říct, že za některé dluhy Národní rozvojové banky budou poskytnuty státní záruky. Tím bude moci Národní rozvojová banka snadněji, levněji získávat střednědobé a dlouhodobé cizí zdroje pro svoji další činnost a pro klíčové instituce, otevře se také cesta k většímu využívání návratných finančních nástrojů namísto klasické dotační podpory a je tam celá řada dalších výhod. Stát tady získává důležitý nástroj pro realizaci strategických projektů, strategických investic a samozřejmě také pro podporu podnikání.

Třetí věc, kterou chci zmínit, a ta je také důležitá z hlediska podnikatelského prostředí, ale i snazšího života našich spoluobčanů, a to je třetí antibyrokratický balíček, který dnes vláda schválila, který je cestou k tomu, jak rušit zbytečné regulace, které v České republice máme. My jsme už dva antibyrokratické balíčky schválili a postupně je realizujeme.

Ty předcházející dva antibyrokratické balíčky obsahovaly celkem 43 opatření. Jenom připomenu třeba zrušení povinných periodických lékařských prohlídek pro zaměstnance v nerizikových profesích, zvýšení hranice obratu pro povinné placení DPH. Byla zavedena možnost podávat žádosti pro všechny typy důchodu online. Byly zrušeny zdravotní potravinářské průkazy a celá řada dalších věcí, které se ukázaly nadbytečné a jako zbytečná byrokracie.

V tomto novém antibyrokratickém balíčku číslo tři jsou takové věci, jako je zrušení povinnosti písemně ohlašovat úřadům práce podíl osob se zdravotním postižením pro ty, kteří zaměstnávají více než padesát procent těchto osob, možnost zaměstnavatelů zasílat zaměstnancům některé dokumenty, jako je mzdový výměr, třeba elektronicky. Zrušit pro osoby se zdravotním handicapem povinnost dokládat nebo dodávat fyzickou fotografii k žádosti o průkaz a řada dalších podobných věcí, které se ukazují v praxi jako zbytečné, zatěžující, ale přesto tuto povinnost stát dosud vyžadoval. Tolik, dámy a pánové, základní sdělení ode mě.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, dámy a pánové. My za MPSV jsme dnes na vládě měli dva důležité body. Ten první se týká úpravy v rámci nemocenské, kdy digitalizujeme, elektronizujeme i tuto oblast poté, co jsme v loňském roce zdigitalizovali celou agendu důchodů. Také tady tato novelizace přináší to, abychom i tady pro klienty, občany této země byli schopni tuto agendu odbavovat plně digitálně.

Zároveň tady nastavujeme také to, aby další skupiny osob, jako jsou OSVČ, lidé pracující na dohody, ať už DPP, nebo DPČ, pokud platí adekvátní nemocenské pojistné, tak aby měly také nárok na dávky, které v rámci nemocenského pojištění jsou poskytovány. To znamená, rozšiřujeme tady ochranu těchto osob, těchto lidí, jako například v případě třeba ošetřovného.

Zároveň tady také nastavujeme model one IT tak, abychom pod MPSV měli nejenom IT na úřadech práce, ale i na České správě sociálního zabezpečení, abychom dokázali toto řídit, vytvářet tady logické provazby, přenosy dat a například dokázali i zjednodušovat i zlevňovat do budoucna nákup některých systémů a jejich lepší propojení právě i s agendou úřadu práce, zase tak, aby to sloužilo ve prospěch státu, ve prospěch občanů.

Zároveň také touto novelizací zjednodušujeme některé věci z hlediska dostupnosti služeb, z hlediska potom přístupu občanů k těmto službám tak, abychom byli schopni toho občana obsluhovat kdekoliv na kterékoliv pobočce, nikoliv jenom v návaznosti na jeho například trvalé bydliště u těchto agend.

Pokud jde o ten druhý bod, tak ten druhý bod se týká tzv. tématu sociálně-zdravotního pomezí. Je to téma, které se tady diskutuje už více než deset let a vlastně přicházíme tady s novelizací tří zákonů společně s panem ministrem zdravotnictví Válkem, kdy my vlastně nastavujeme principy toho, abychom lidem ve zdravotnickém zařízení byli schopni poskytovat kvalitní sociální službu a obráceně abychom lidem v sociálním zařízení byli schopni doplnit a poskytovat také kvalitní zdravotní službu. To znamená, abychom to vyvážili. Aby ti lidé nedostávali jenom tu jednu část té složky, ale aby opravdu ty obě dvě složky, tak jako jsou potřeba, ať už ta zdravotní, nebo ta sociální, byly adekvátně těmto lidem zabezpečeny.

Řešíme tam také i věci, které se týkají právě toho, aby pro ty poskytovatele ten systém pamatoval na zjednodušení administrace jejich výplaty. Proto zavádíme i ten model sociálního zdravotního lůžka s tou jednotnou, jednoduchou finanční úpravou, která se týká vykazování, ale potom i úhrady. Řešíme tam také věci, abychom třeba na těch dlouhodobých lůžkách dlouhodobě nemocných měli jasně nastavený systém, že po 90 dnech musí být vyhodnoceno, zdali ten člověk tam má ještě na tom lůžku pobývat, či nikoliv, a případně potom abychom řešili, když už tam nebude ten adekvátní důvod, aby ten člověk se dostal do zařízení, které pro něho bude vstřícnější, příjemnější a bude mu zabezpečovat lépe jeho potřeby.

Také tato novelizace upravuje třeba například stížnostní mechanismus tak, aby ty stížnosti občanů, pokud přicházejí, byly jednoznačně lépe přezkoumatelné, abychom vedli také tímto mechanismem ke zkvalitňování a zajištění lepší kvality poskytovaných služeb. Tolik asi stručně oba dva body z dílny MPSV a děkuji kolegům na vládě za dnešní schválení.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dobrý den. Nejdřív pár podrobností k zákonu o Národní rozvojové bance a doprovodném změnovém zákonu, který vláda také schválila. Jenom připomenu, že Národní rozvojová banka je ve stoprocentním vlastnictví státu, akciové podíly jsou rozděleny na tři rovné díly. Akcionáři jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Banka funguje od roku 1992, mnozí z vás ji znáte ještě pod starým názvem Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Jak říkal pan premiér, po přijetí tohoto zákona v Parlamentu NRB bude moci po předchozím souhlasu Ministerstva financí vydávat dluhopisy s délkou splatnosti delší než jeden rok se státní zárukou. To znamená, bude mít NRB jednodušší přístup k cizím zdrojům, k cizímu kapitálu, a budeme tak moci lépe financovat rozvojové programy státu.

Ve střednědobém horizontu přestaneme být příjemci evropských dotací – obecně víte, že já jsem odpůrce i národních financí – a NRB se stane centrem finančních nástrojů. To znamená, abychom na rozvojové projekty mohli půjčovat, měli jsme na to mechanismy, možná za zvýhodněný úrok, ale tak, aby to nebyly dotace, ale opravdu finanční nástroje.

Část peněz Národní rozvojové banky bude ve státní pokladně do té doby, než se použijí na konkrétní programy, což nám umožní snížit náklady na obsluhu a řízení státního dluhu. Díky změnovému zákonu budeme moci provést majetkovou integraci České exportní banky a Národní rozvojové banky. Ta budoucí struktura je, že mateřskou společností bude Národní rozvojová banka a dceřiná společnost bude Česká exportní bank. Budou tam synergické efekty a kromě těch rozvojových efektů se bude tato struktura samozřejmě věnovat i financování exportu.

Chtěl bych poděkovat i České národní bance za velmi konstruktivní debatu. NRB zůstává pod dohledem České národní banky. Nám se povedlo vyjednat rozšíření toho seznamu obdobných evropských institucí, zařadit na to i Národní rozvojovou banku České republiky, které nepodléhají ve sto procentech všem dohledovým povinnostem, které evropská směrnice ukládá komerčním bankám.

Taky jsme umožnili, aby samosprávy mohly ukládat své volné zdroje v Národní rozvojové bance, a tím jsme pro samosprávy vytvořili alternativu k tomu, že nebudou muset ukládat své volné finanční zdroje pouze v komerčních bankách, ale i v bance, která patří státu. Ale protože to je rozvojová banka, tak tato banka nebude moci přijímat vklady od veřejnosti. Já myslím, že to je logické, že je jasný potom rozdíl mezi tou komerční bankou a tou Národní rozvojovou bankou, která slouží pro potřeby státu, finanční nástroje a podporu exportu.

Vláda dnes také schválila návrh zákona o rozpočtovém určení daní. My jsme ve svém programovém prohlášení slíbili, že pokud se kraje dohodnou na změně parametrů, tak takový návrh zákona předložíme do Poslanecké sněmovny a později do Senátu. Dnes je stav takový, že jednotlivé kraje mají fixní číslo na šest desetinných míst a podle toho se dělí ty sdílené daně. My jsme akceptovali návrh, který zpracovala Asociace krajů, který zavádí sedm kritérií, podle kterých se ty sdílené daně mezi jednotlivé kraje budou dělit.

Je to počet obyvatel konkrétního kraje s váhou čtyřicet procent a pak se snižující se vahou – všechny nebudu číst, bude to i v tiskové zprávě a bude to i na stránkách Ministrova financí – počet kilometrů silnic druhé a třetí třídy, rozloha kraje, podíl počtu obcí v krajích k rozloze území, vyrovnávací koeficient je pro všechny kraje mimo Prahu, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, co je důležité, počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem. Obdobný mechanismus máme i u rozpočtového určení daní pro obce a tímhle budou bonifikované ty kraje, které zřizují ta potřebná místa ve školách. Poslední kritérium je počet urgentních příjmů typu jedna v krajských nemocnicích.

Asociace krajů tento návrh schválila v poměru 11:3, to znamená, jedenáct krajů to podpořilo, tři kraje to nepodpořily. Jmenovitě to bylo hlavní město Praha, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, nicméně my to považujeme za dostatečnou většinu a dostatečnou vůli krajské samosprávy.

Ten návrh obsahuje dvě části. Jedna je rozpočtově neutrální, která snižuje byrokracii, protože v několika posledních letech bylo zvykem, že čtyři miliardy korun z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury šly na obnovu, výstavbu či údržbu silnic druhé a třetí třídy. Ročně se uzavíraly stovky smluv mezi SFDI a jednotlivými kraji. My ty čtyři miliardy dáme do rozpočtového určení daní a ušetříme ty stovky smluv, celou byrokracii prokazování, vyhodnocování a podobně.

Současně ten návrh zvyšuje podíl krajů na sdílených daních, a to celkově o šest miliard ve třech letech, to znamená v roce 2025 o dvě miliardy, v roce 2026 o čtyři a v roce 2027 o šest miliard. Ten návrh Asociace krajů znamenal propad daňových příjmů pro hlavní město Prahu o 2,3 miliardy. Takže jsme ještě ho doplnili o kompenzaci tohoto propadu zhruba v podobné výši pro hlavní město Prahu, takže ty celkové náklady budou v tom posledním roce zhruba 7,2 nebo 7,3 miliardy. V prvním roce 3,3, 5,3, 7,3 a k tomu čtyři miliardy. To jsou základní parametry nového způsobu rozdělování, sdílení daní mezi kraji.

Protože se o tomto návrhu nebo o možných úpravách se vede debata řadu měsíců, tak chci říct, že ten nový systém je bezesporu lepší a bezesporu spravedlivější než ten systém stávající. Jak jsem říkal, jsou pevné podíly krajů, které byly stanoveny v roce 2005, takže po takřka dvaceti letech jsme vyšli ze zkušenosti těch samospráv a tento návrh posíláme do Poslanecké sněmovny a Senátu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo ministra zemědělství Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes schválila novelu zákona o veterinární péči a řady zákonů souvisejících, které jsme při této příležitosti připravili. Já chci zdůraznit, že Česká republika dlouhodobě vykazuje vysoký standard v rámci veterinární péče a také ochrany zvířat proti týrání.

V rámci tohoto zákona nejenom reagujeme na aktuální evropskou legislativu z posledních měsíců, kde implementujeme řadu těch opatření. Věnujeme se v té novele například veterinární hygieně, zdraví zvířat, kontrole dovozu, tranzitu a vývozu kontrolovaného zboží, aplikační praxi. V rámci novely zákona o správních poplatcích řešíme i tuto oblast, která se dotýká také, logicky, veterinární péče a dlouhodobě nebyla řešena.

V kontextu tohoto zákona jsem se rozhodl tam vložit i paragraf novelizující zákon o týrání zvířat. Povinně zavádíme na základě té zkušenosti z minulých měsíců a let, kdy jsme byli opakovaně svědky některých excesů na několika málo jatečních provozech v České republice, tak do novely zákona veterinárního, respektive tedy zákona na ochranu zvířat proti týrání vkládáme povinnost instalovat na jatkách kamerový systém. Tento kamerový systém bude po třicet dnů uchovávat ten záznam pro případné využití při šetření Státní veterinární správou.

Kamery budou povinné jak na vykládce těch zvířat samotných, tak také v tom procesu přehánění tak, abychom mohli ta místa, která jsme detekovali se Státní veterinární správou jako místa, kde dochází nejčastěji k tomu problematickému chování směrem ke zvířatům, tak abychom je skutečně měli pod kontrolou a měli hlavně důkazní materiál při tom případném šetření. To si myslím, že je velmi důležitá zpráva, protože obecně přístup ke zvířatům, welfare považujeme jako vláda za velmi důležitý.

V kontextu toho zákona jsme se také snažili v duchu toho, co nakonec už zde zaznělo, řešit byrokracii. Je to takový malý antibyrokratický balíček v praxi, právě směrem k veterinárnímu zákonu a záležitostem souvisejícím. To znamená, například rušíme povinnost aktualizovat jedenkrát ročně pohotovostní plány pro případ výskytu mimořádných nákaz. Budou aktualizovány pouze v rámci potřeby a v reakci na aktuální vývoj situace, nikoli povinně každoročně. Byla to úplně zbytečná byrokracie, administrativa.

Současně jsme zrušili povinnost Státní veterinární správy asistovat u procesu desinfekce, deratizace, desinsekce. To zůstane v kompetenci Hygienické správy, krajských hygienických stanic. Není důležité, aby tam byla státní správa v tomto smyslu dublována. Čili to jsou ty konkrétní kroky.

Já bych tady s dovolením ještě zmínil jeden velmi důležitý a týká se novely plemenářského zákona. Od roku 2025, respektive 2026 rušíme povinnost vystavovat papírové karty pro jednotlivá hospodářská zvířata tak, jak tomu bylo doposavad. Bude to vše převedeno do digitální formy a pouze v případě exportu toho živého zvířete mimo Českou republiku, tak v rámci evropských a mezinárodních standardů bude tato karta převedena do té papírové podoby jako průvodní karta toho konkrétního zvířete. Ale jinak všem chovatelům a nakonec i Českomoravské společnosti chovatelů zjednodušíme ten systém registrace zvířat tak, abychom se opravdu posunuli do té digitální formy a digitální podoby.

To jsou velmi důležité věci. K těm kamerám na jatkách chci ještě zdůraznit jednu věc. Bude to platit od účinnosti této novely pro všechny nové provozy jatek a pro ty stávající od 1. ledna 2026. Čili vytváříme tady prostor pro to, aby se na to mohly jednotlivé provozy připravit. Většina těch velkých provozů v České republice už tímto systémem dnes disponuje. Ty, které nedisponují, tak budou mít příležitost k tomu využít i investiční programy Ministerstva zemědělství v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky tak, aby se v průběhu toho roku a půl, na podzim připravujeme k tomu další kolo investiční podpory, kde toto bude zahrnuto v možnosti čerpání, tak aby to pro nikoho nebyl skutečně žádný limit a od 1. ledna 2026 toto řádně fungovalo.

Na začátku dnešního jednání jsme se také, dámy a pánové, věnovali aktuální situaci, dopadu mrazů na sektor ovocnářství, školkařství a částečně také vinařství v České republice. Víte, že nás před čtrnácti dny postihly nikoli jarní mrazy, ale vpád arktického vzduchu, který fakticky znamenal nejhorší katastrofu za posledních sto let pro ovocnáře. Zvláště v Čechách, částečně také v moravských krajích a ve Slezsku.

My jsme si toho jako vláda plně vědomi. Nakonec to dnes vyplynulo i z té debaty a z diskuze jak z úst pana premiéra, tak pana ministra financí, že zvláště tedy ovocnáři si zaslouží určitou míru podpory pro to, abychom dokázali teď překlenout to roční období, kdy zvláště v Čechách, kde ty škody jsou 95 až sto procent, tak abychom toto období dokázali překonat. Když shrnu ta celková čísla, tak my v tuto chvíli odhadujeme sklizeň ovoce v České republice na maximálně dvaceti procentech pětiletého průměru z těch posledních pěti let. Výrazně se to bude lišit kraj od kraje.

Máme různé možnosti, které teď budeme chtít využít směrem k pěstitelům ovoce, částečně také lesních a ovocnářských školek. Budeme zvažovat i tu míru podpory některým zasaženým vinařským oblastem. Tam se to týká primárně těch českých, protože například škody v Mělníku, v severních Čechách, na Kutnohorsku, jsou opravdu také v řádech 95 až sta procent.

Já jsem už minulý týden odeslal žádost panu komisaři Wojcziechowskemu o využití mimořádné zemědělské rezervy z rozpočtu Evropské komise. My jsme sečetli hrubý odhad těch škod uvedených ve čtyřech sektorech, proto jsme požádali o tu částku sto milionů eur. Nicméně v tuto chvíli bude vše záležet na přístupu Evropské komise. Za jakoukoli pomoc ze strany evropského rozpočtu já i vláda budeme velmi vděční a jsme připraveni tuto pomoc také rozšířit o pomoc ze strany našeho národního rozpočtu. Budeme u toho velmi přísně zohledňovat míru škod.

V tuto chvíli už pracují anebo jsou ustavovány škodní komise na úrovni okresních pracovišť Státního zemědělského intervenčního fondu a ve spolupráci s ÚZUS budou monitorovat škody. Dnes třeba v těchto týdnech primárně na plochách jahodníků, protože tam samozřejmě musíme také zohledňovat vegetační období tak, aby bylo co zmonitorovat.

Budeme samozřejmě i potom na podzim přesně monitorovat škody u ovocnářů. Určitě nejsme schopni plošně nahrazovat, kompenzovat ty škody. Bude to spíše příspěvek k tomu, aby ti pěstitelé bez ohledu na to, jestli to je skvělá malá rodinná farma, která se věnuje ovocnářství, nebo větší ovocnářský podnik či odbytové družstvo, tak aby dokázali tuto situaci skutečně přečkat.

Pokud jde o konkrétní částky, my jsme dnes žádný takový materiál neschvalovali. Nicméně počítáme s tím, i na základě jednak informaci od Evropské komise a jednak také dopřesnění té míry škod, které byly tím mrazem způsobeny, že zvolíme nějakou kombinaci pravděpodobně jak toho programu, který máme na Ministerstvu zemědělství k dispozici, je to program pro řešení krizí a rizik, tak možnost podpory provozních úvěrů přes Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, kde ty nástroje máme k tomu také vytvořené, a tu částku budeme ještě ve spolupráci s panem ministrem financí upřesňovat.

Myslím, že ty mé odhady, které jsem nakonec říkal veřejně, že z národního rozpočtu bychom se chtěli pohybovat u toho mimořádného programu někde mezi 100 a 200 miliony, by mohly být reálné. Ale berte to jako číslo, které skutečně musíme ještě upřesnit a také dohodnout na úrovni vlády a Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí.

Platí za mě určitě to, že v této mimořádné situaci, to chci zdůraznit, nedáváme kompenzaci za podnikatelské riziko. To musí nést každý a je jedno, jestli se jedná o zemědělský subjekt nebo jinou formu a způsob podnikání, oblast. Ale my tady kompenzujeme mimořádnou přírodní katastrofu, protože k něčemu podobnému skutečně u nás došlo. A to je role státu, kterou má stát také v přiměřené míře a s přiměřenou spravedlností a odpovědností naplnit.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dámy a pánové, já vás chci informovat o tom, co už vlastně uváděl pan premiér, a to je o tom dalším antibyrokratickém balíčku, v pořadí již třetím. Jedná se vlastně o plnění programového prohlášení vlády, kde tam máme pasáž o tom, že se pokusíme zrušit všechno, co je v právu zbytečné a už přestalo dávat smysl.

Některá ta opatření už popsal pan premiér. Já ta opatření ještě doplním o další věci, kde je to třeba změna výchozího nastavení vyplácení odměn, které je v zákoníku práce nastaveno tak, že se vyplácí v hotovosti a teprve, pokud to někdo chce vyplatit na účet, tak vlastně se musí domluvit s tím zaměstnavatelem. A takhle to chce vyplácet drtivá většina zaměstnanců a přitom by bylo nejjednodušší to výchozí nastavení změnit, že se bude vyplácet na účet a ten, kdo to chce vyplácet v hotovosti, tak se může samozřejmě se zaměstnavatelem domluvit jinak.

Další věci se třeba týkají dokladů, které prokazují vlastně zaplacení spotřební daně při transportu toho zboží, které je touto daní zatíženo. Vedou se poměrně velké spory, jestli ty doklady mají být elektronické, vlastně ty firmy zasilatelské to víceméně požadují, aby se jim trošku prostě ulehčilo. Asi to i dává smysl, je to i v rámci rozsudků Nejvyššího správního soudu. Takže je vhodnější tu legislativu upravit tak, aby byla jasná a trošku ulehčila vlastně těm zasílatelům nemít jenom ty papírové doklady, ale pomoct si i doklady elektronickými.

Další otázka se týká třeba periodicity předepisování léčebného konopí. Dnes ta periodicita je jeden měsíc a je to pro ty pacienty poměrně zatěžující. Takže je tady úkol pro Ministerstvo zdravotnictví tu periodicitu nějak adekvátně prodloužit. Další úkol pro Ministerstvo zdravotnictví je zvážit vlastně vůbec prohlídky nějakých dětských sportovců nebo dalších účastníků nějakých dětských kroužků.

Jenom bych chtěl zdůraznit, že formálně se jedná vlastně jako o koordinační usnesení vlády, kterým koordinuje činnost ministerstev. Takže jsou to prostě úkoly pro ty jednotlivé resorty, kdy mají s určitou úpravou přijít. Ta lhůta je tam do konce září.

Ten balíček, ty náměty vzešly jednak z veřejnosti, zejména byly aktivní podnikatelské svazy, jako Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy. Za ty podněty děkujeme. V rámci připomínkového řízení vzešly ještě další baterie námětů, které budou součástí toho nového už antibyrokratického balíčku 4. Takže tímto nekončíme a budeme se snažit v této aktivitě pokračovat dál.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní je prostor pro dotazy. Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych se zeptala na rozpočtové určení daní. Pane ministře, jaké čekáte projednávání ve Sněmovně? Zda čekáte, že to stihnete do konce roku? Jde mi o to, že tam bude čekat na projednání třeba důchodová reforma a řada dalších věcí a mnohokrát to sněmovní jednání se jaksi, řekněme, trochu zadrhne.

Co se týče aktuálních věcí, požádala bych o komentář pana premiéra ohledně TOP 09 a navrženého kandidáta na post pro vědu a výzkum pana Ženíška. Jak kandidáta hodnotíte a zároveň kdy očekáváte, že byste ho případně mohl navrhnout panu prezidentovi nebo kdy by mohlo být jmenování? A o hodnocení kandidáta bych požádala ještě pana ministra Šalomouna a pana ministra Jurečku.

Potom ještě jedna aktuální věc: Ústavní soud a jeho nález o tom, že operace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Pan ministr Blažek totiž na sítích uvedl, že zákon k tomu potřebnou legislativu už má nějakou dobu, že se čekalo na to, až bude shoda a že toto je jakýsi jasný pokyn. Tak jestli to znamená, že byste se tomu mohli brzy věnovat?

A už poslední věc na pana ministra financí ohledně Národního rozvojového fondu a toho odnětí licence. Jestli to můžete okomentovat, zda to dokládá funkčnost, nefunkčnost tohoto fondu a zda to není cesta k tomu, abyste se zabývali tím, že by mohla vzniknout sektorová bankovní daň? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já odpovím na první a poslední otázku. První otázka byla účinnost toho zákona. Tak aby to mělo smysl, tak od 1. ledna příštího roku, protože v Asociaci krajů jsou zastoupeny všechny kraje, a myslím, že politická příslušnost jednotlivých hejtmanů je jak z vládních stran, tak z opozičních stran, tak neočekávám velký politický souboj. Protože na straně těch, kteří to podporovali, byli i někteří hejtmani z opozičních stran a naopak.

Takže já předpokládám racionální, věcnou debatu a byl bych rád, kdybychom to stihli do konce roku s tím, že vlastně nová krajská reprezentace, která bude pravděpodobně ustavena po těch volbách do konce roku, by už mohla naplánovat svoji činnost a programové prohlášení těch krajských rad na ty čtyři roky podle nových pravidel rozpočtového určení daní.

A co se týče toho Národního rozvojového fondu, tak je to v zásadě nějaký technický krok. Nic překvapivého. Ukázalo se, že vlastně ten Národní rozvojový fond nesloužil k tomu, jak byl avizován v minulém volebním období. My chceme vlastně i v návaznosti na změnu zákona o Národní rozvojové bance trošku jinak mít fondové hospodaření. Takže je to věc nepřekvapivá, ten krok.

Ta žádost přišla ze strany Národní rozvojové banky. Není to tak, že by dohled České národní banky shledal nějaké pochybení a na základě toho konal. Je to skutečně technická operace. Nic víc, nic míň. Mnohem důležitější je ta novela zákona o Národní rozvojové bance, která umožní mnohem lépe využívat rozvojový potenciál České republiky.

Petr Fiala, předseda vlády: K otázce, která se týká Marka Ženíška. Nejprve v jaké situaci v tuto chvíli jsme. Je to návrh předsednictva TOP 09, ještě to musí schválit ve čtvrtek výkonný výbor TOP 09 a pak mi to teprve paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová předloží jako oficiální návrh TOP 09 na člena vlády. Já předpokládám, že se, pokud to takto bude probíhat, že se s kandidátem na funkci ministra Markem Ženíškem setkám bezprostředně, tedy v pátek v dopoledních hodinách a podle našeho rozhovoru bych potom postupoval dál.

Očekávám, že když všechno bude probíhat tak, jak jsem to teď popsal, tak by ke jmenování mohlo dojít v průběhu příštího týdne, ale bude samozřejmě záviset na panu prezidentovi a na všech těch dalších krocích. Takže postupujme krok za krokem. Myslím, že všichni už můžeme být poučeni z té situace, která tu v minulosti občas nastala, a není dobré tyto věci nějak dramaticky uspěchat.

Pana Marka Ženíška samozřejmě znám. Je to zkušený politik, který má zkušenosti z různých politických rovin, nejenom z Parlamentu, ale pokud si to dobře vybavuji, tak také působil jako náměstek minimálně na jednom nebo dokonce dvou ministerstvech. Takže má zkušenosti i s fungováním státní správy a to si myslím, že je určitě výhoda. Je to také člověk, který se výrazně orientuje, dlouhodobě, třeba v oblasti zahraniční politiky, což je také určitě pozitivní věc. Tak budeme postupovat v souladu s tím harmonogramem, jak jsem ho tady představil.

Ještě jenom jediná věta k rozhodnutí Ústavního soudu. Ano, respektujeme toto rozhodnutí, zákon je připraven a budeme postupovat v souladu s tím, jak rozhodl Ústavní soud.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím, když ta otázka směřovala i na mne, tak k Marku Ženíškovi doplnit to, že je to samozřejmě plná kompetence koaličního partnera, tak jak říká koaliční smlouva. Já ho považuji za kandidáta, který je schopen býti dobrým ministrem pro oblast vědy a výzkumu. Myslím si, že my všichni, jak tady stojíme, tak už ho taky poměrně dlouho známe, takže myslím, že ty předpoklady má tak, aby byl schopen zvládnout i tu roli manažerskou i tu politickou.

Pokud jde o rozhodnutí Ústavního soudu. K tomu dodám tolik, že, a to platí vždy, já jsem vždycky říkal dlouhodobě, že rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, budeme ho respektovat. To platí i v této otázce. Teď je klíčové pro nás, abychom správně nastavili tu část zákona, kterou Ústavní soud nám dal vlastně více než rok času na to, abychom to správně vyřešili, aby to bylo v souladu s ústavními principy.

Pro nás jako pro lidovce je důležité, abychom tady měli opravdu kvalitní odborné zázemí při tom rozhodování toho člověka tak, aby opravdu to rozhodnutí bylo i odborně dobře provázáno a provázeno a aby to bylo navázáno taky na adekvátní věkovou hranici, kdy ten člověk potom, když takové rozhodnutí učiní, tak aby se s ním potom v budoucnu vždycky dokázal ztotožňovat a nedocházel k nějakým reverzním krokům. To znamená, aby opravdu to byl člověk, který je plně zletilý a podobně. Ale to už jsou spíše technické detaily. Takže my, za nás, to rozhodnutí respektujeme a budeme pracovat tak, abychom tuto část zákona společně koaličně nastavili správně. 

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Pokud se jedná o Marka Ženíška, tak já na rozdíl od kolegů ho znám asi jako nejméně z nich, ale plně tady jako respektuji tu nominaci. A pokud na konci té nominace bude jeho jmenování ministrem, tak se těším na spolupráci a nezbývá, než mu popřát hodně zdaru v téhle nové pozici.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, CNN Prima News.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Dobré odpoledne, já bych měl s dovolením tři dotazy. Zajímalo by mě, jestli jste se zabývali, případně jestli jste nějakým způsobem schválili ten návrh týkající se využívání území zbytkových jam hnědouhelných lomů po ukončení těžby, a případně jestli můžete přiblížit, o čem by tam, o co by tam mělo jít? 

Potom bych si dovolil dotaz na pana ministra Stanjuru: Zajímalo by mě, jestli nějak pokročila ta jednání na mezinárodní úrovni kvůli Liberty. Vy jste tuším 10. dubna tady s panem minstrem Síkelou mluvil o tom, že jednáte i s ostatními zeměmi kvůli dluhům Liberty. Tak jestli můžete i říci, o jaké země jde?

A ta poslední věc, ta míří na pana premiéra. Tak rád bych se zeptal na kandidátku do Evropského parlamentu, konkrétně tedy kandidátku hnutí STAN paní Nerudovou, která měla v minulosti publikovat v predátorských časopisech. Tak mě zajímá, jestli by třeba podle vás neměla po vzoru Pavla Tuleji vyvodit nějakou politickou odpovědnost a vzdát se té kandidatury.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: K té první otázce bych asi poprosil pana ministra zemědělství, jestli chce, protože to byl společný materiál Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a Ministerstva zemědělství.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Mohu. Byl to materiál, kde vláda vzala na vědomí návrh komplexního a efektivního využívání území těch zbytkových jam lomu Vršany, dolu Nástup-Tušimice a lomu Bílina po ukončení těžby v těch uvedených lokalitách.

Z hlediska resortu zemědělství se nás dotýká hlavně ten zbytkový, ta zbytková oblast lomu Libouš, která je v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Nechranice. Jakkoli dnes je toto území majetkem ČEZ, v zásadě státní nebo polostátní společnosti, tak z hlediska vodohospodářského to je území s velkým potenciálem. My nakonec i na základě úkolu z dnešní vlády, a ty úkoly se týkají Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu i Ministerstva životního prostředí, budeme připravovat strategii budoucího využití, kde tady se nabízí právě propojení vodní nádrže Nechranice už současné s tím územím právě lomu Libouš. Tím bychom získali obrovský retenční prostor pro vodu.

Dokázali bychom například lépe ochránit území pod Nechranickou přehradou v povodí Ohře, které dnes máme chráněno na dvacetiletou vodu. My bychom tím tu ochranu zvýšili na padesátiletou vodu. Současně bychom dokázali přilepšováním řešit i stav vodního toku v době sucha na Ohři. Čili ten multiplikační efekt by tady byl obrovský a zároveň by to bylo za relativně malé peníze.

Když se podíváme, kolik nás dnes stojí investice do třech vodních děl, které v České republice máme v různé fázi přípravy či rozestavěnosti, ať už to jsou Nové Heřminovy ve Slezsku, Vlachovice na Zlínsku nebo nádrž Kryry právě v oblasti pomezí severních a středních Čech, tak to jsou řádově desítky až stovky miliard. Tady, vzhledem k tomu, že by se jednalo o rekultivační území, tak bychom byli někde na dvaceti miliardách a zároveň kapacita toho vodního díla by byla mnohonásobně vyšší než těch tří, které uměle nyní budujeme.

Čili ten návrh dnes vláda vzala na vědomí a týká se to toho, jakým způsobem budou tyto zbytkové jámy lomů Vršany, Tušimice a Libouš do budoucna využívány.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: K té druhé otázce, tak nejprve komentář z toho, co se děje v České republice. Bohužel, se naplňují naše obavy z toho, že ty plány, které postupně předkládal pan Gupta, majitel Liberty, nebyly realistické. My jsme to říkali i po tom jednání, které jsme s panem ministrem Síkelou měli právě s panem Guptou na jeho žádost, že nevidíme jako realistické tyto plány.

Poprvé se stalo, že Liberty nezaplatilo všechny odvody za sociální a zdravotní pojištění a poprvé se také stalo, že nedodrželo splátkový kalendář za svůj velký závazek vůči EGAP. My v tuto chvíli zvažujeme všechny možné kroky ve spolupráci s vedením EGAP, jak budeme pokračovat tak, abychom ochránili peníze daňových poplatníků.

Na evropské úrovni to logicky řeší pan ministr průmyslu a obchodu, protože patří průmysl do jeho oblasti. Já se tomu spolu s ním a s panem vicepremiérem Jurečkou věnuju zaprvé proto, že EGAP patří do resortu Ministerstva financí, a pan ministr Jurečka připravuje se svým týmem případnou pomoc, kdyby bylo potřeba nějaké širší pomoci v sociální oblasti.

Ale není žádné tajemství, když se podíváte, kde pan Gupta provozuje podobné ocelárny, tak je to Maďarsko, Rumunsko – mimochodem máme podezření, že část emisních povolenek právě z Liberty Ostrava skončila v jiných závodech po Evropě, které vlastní pan Gupta. Pan ministr průmyslu požádal Evropskou komisi o součinnost a ten evropský pohled, jestli tyto velmi diskutabilní, když budu používat diplomatický slovník, obchodní praktiky, uplatňuje pan Gupta pouze v České republice, nebo i v jiných státech a zda by nebyla na místě nějaká reakce ze strany Evropské komise, která mimochodem také dala souhlas k té akvizici Liberty panem Guptou, tehdy to byl ještě Mittal.

Tak takhle postupujeme na té české, ale i evropské úrovni. Náš klíčový úkol je ochránit zaměstnance, a pokud možno udělat takové kroky, aby se podařilo zachránit podstatnou část výroby. Tam je věc, kterou nemáme v rukou. Tam běží ochranné moratorium, myslím, že do 21. června, ale i ve světle toho, co se dělo minulý a tento měsíc já vnímám jako velmi problematické to prodloužení moratoria z konce března o další tři měsíce.

Mimochodem, Liberty nyní oznámilo, že chce obnovit výrobu až někdy v lednu. Máme informace, že zvažuje odstavení další koksovny, a to samotné už porušuje tu dohodu, kterou někteří věřitelé odsouhlasili v rámci jejich plánu. Takže se utvrzujeme v tom, že jejich plány nejsou reálné, sliby, které postupně učinili, nejsou dodržovány a to řešení je pořád v nedohlednu.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to ještě doplním. Ta situace je teď taková, že Liberty poprvé nezaplatila plné odvody, které má jako povinnost platit za své zaměstnance v rámci sociálního, důchodového pojištění. My jsme je vyzvali, poslali jsme jim výkaz nedoplatků. Oni mají osm dní na to, aby případně podali námitky, a my potom budeme postupovat tak jako vůči každému jinému subjektu a budeme to vymáhat případně včetně nástrojů, které tady jsou, jako je třeba exekuční nástroj. My jako Česká správa sociálního zabezpečení nejsme účastníci toho řízení o té preventivní restrukturalizaci, tudíž my v zásadě budeme postupovat tak, jak bychom postupovali u kteréhokoli jiného subjektu.

Já chci navázat na to, co říkal ministr financí: Pokud dochází už i k této situaci včetně informací o termínu, kdy se bude znovu obnovovat výroba, slyšíme informace, že to nebude ani za měsíc, ani za dva, ani za tři, že to bude někdy až možná příští rok, tak myslím si, že tady už ta pravděpodobnost, že by mohlo k něčemu opravdu reálně dojít, se velmi blíží nule. A znovu se vracím i k tomu, na co jsme často tázáni. Byl by určitě jiný přístup a jiné hledání možných řešení a formy spolupráce, kdyby tady byl opravdu vlastník, který předkládá plány, které jsou reálné, realizovatelné, a když něco řekne, tak že to také platí. Ale tady vidíme už víc než půl rok trvalé porušování vlastních závazků, vlastních cílů, nenaplňování těch věcí, které tady byly přislíbeny, a vlastně vidíme, že se to nikam pozitivním směrem, bohužel, neubírá. Proto vlastně ani není moc žádný prostor pro to hledat nějaké společné konsenzuální řešení.

Petr Fiala, předseda vlády: A zbývá tady otázka na paní profesorku Nerudovou a predátorské časopisy. Já se nenechám strhnout a nesklouznu k žádné takové té laciné politice. Odstoupil pan docent Tuleja, má odstoupit i paní profesorka Nerudová. Ta věc je prostě složitější a je ode mě poctivé, abych to tak řekl.

To, co udělal Pavel Tuleja, bylo vrcholně politicky odpovědné. On se rozhodl, že se nebude ucházet o funkci ministra, který má na starosti výzkum, ve chvíli, kdy existují pochybnosti o etice publikací nebo způsobu publikování, který v minulosti zvolil.

Ale chtěl bych říct naprosto jasně, že to je věc, která je na hraně. Predátorské časopisy a publikováni v predátorských časopisech, a to potvrdí všichni, kteří tomu rozumí, není stejný typ prohřešku, jako třeba plagiátorství. Zdaleka to není tak jednoznačné.

Je potřeba říct, že i to, podle čeho třeba určujeme predátorské časopisy a ty seznamy, které vycházejí – nejrespektovanější je ten seznam, který na začátku sestavil a několikrát upravoval Geoffrey Biel, se postupně mění a mění se i některá ta kritéria. A v některých fázích v minulosti nebylo jasné, který časopis je predátorský, nebo se za predátorský třeba nemusel považovat časopis, o kterém dnes víme, že predátorský je.

Tak ta věc je mnohem složitější a prostě není jako, nebylo by odpovědné říct: Tak každý, kdo publikoval v predátorském časopisu, tak musí okamžitě ze všech funkcí odstupovat. Platí to, co si myslím, že je v politice hodně důležité. Vždycky každý musí zvážit, nakolik je jeho minulost a jeho činy, nakolik jsou důvěryhodné pro voliče, nakolik to bude ohrožovat jeho úspěch ve volbách, výkon jeho funkce a další věci. A to platí zvlášť v těch případech, které prostě nejsou jednoznačně klasifikovatelné jako něco nepřijatelného.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, tak já bych měl jenom jeden stručný dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda se vláda zabývala tím, jak bude Česko hlasovat na Valném shromáždění OSN o rozšíření práv Palestiny v OSN, a případně k čemu jste došli? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Nezabývala se tím vláda.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Poslední dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana Výborného, jestli by mohl upřesnit, kdy tedy by měla být jasná ta částka, jestli se tedy spustí ten program, a případně jestli budete spouštět i ty možné úvěry, o kterých se mluvilo pro zemědělce? Vy se zároveň dnes máte setkat ještě večer na Moravě se zástupci vinařů, tak vlastně, co jim tam budete říkat?

A v této souvislosti bych se chtěla zeptat i pana ministra Stanjury, jestli se nějak posunula ta příprava možného zdanění tichého vína. Jestli už třeba je mezi vámi v pětikoalici větší shoda.

A pak ještě, měli jste tam dnes i zprávu o předsudečném násilí a extremismu. Vím, že to je věc, kterou předkládal pan ministr vnitra, nevím, jestli jste to diskutovali, ale jestli za ten poslední rok vy vnímáte v této souvislosti i třeba s těmi událostmi ve světě nějaká nová rizika, která se objevují?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já odpovím první. Dohodu zatím nemáme a situace se nezměnila.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Já to také potvrzuji. Je to v kompetenci pana ministra financí. Jak je známo, jsem ministr zemědělství, tudíž nemám ve správě žádnou daňovou kapitolu, zaplať pán bůh za to.

Pokud jde o průběh další podpory směrem k ovocnářům a dalším sektorům, tak my intenzivně dokončujeme práci na aktualizaci zásad pro tento program a počítáme s tím, že bychom podporu na té národní úrovni mohli poskytnout zálohově. I tak nejsme schopni v rámci splnění veškerých lhůt toto vyřešit dříve než v měsíci srpnu, září, na přelomu srpna a září formou zálohy a poté doplatku v termínu, kdy bychom už měli přesně dovyčíslené škody. Protože, znovu zdůrazňuji, počítáme s tím, že ta podpora by směřovala pouze k těm, kteří budou mít prokázáno více než padesát procent škody oproti průměru posledních pěti let.

Pokud jde o Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond a možné podpory provozních úvěrů, tak tam ten proces je vlastně velmi podobný. A ano, já dnes jedu na pozvání Vinařského svazu, Asociace vinařů a dalších nevládních organizací reprezentujících vinařský sektor na setkání do Velkých Bílovic.

Já si od začátku, kdy jsem nastoupil na Ministerstvo zemědělství, velmi zakládám na tom, že problémy je třeba řešit dialogem, nasloucháním. Já si také chci vyslechnout aktuální zprávy o dopadech nejenom mrazu, ale celkové situace ve vinařském sektoru. Protože to jsou věci, které já jsem zdůraznil i všem pěti předsedům – paní předsedkyni a předsedům koaličních stran, panu premiérovi, ministrovi financí, v okamžiku, kdy jsem předával výsledek práce pracovní skupiny, která se problematice vína, respektive tichého vína věnovala.

Za mne situace se nezměnila, nicméně v kontextu vývoje těch posledních dnů, respektive týdnů, myslím, že i toto je potřeba vzít v potaz. Já bych velmi varoval před tím, abychom tu poměrně tíživou situaci u některých pěstitelů a zpracovatelů vína, hlavně těch malých, středních, zvláště tady v Čechách nebo v některých postižených obcích na Moravě, ještě více ztěžovali. Myslím, že by to byl trochu hazard se sektorem, který prostě do Čech a na Moravu patří.

Petr Fiala, předseda vlády: Ještě tady zde byla otázka na tu zprávu, která se týká extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2023. Ta každoroční zpráva byla důležitá v minulosti, je důležitá i teď. Ve zprávě, kterou jsme se dnes zabývali na vládě, nebo která byla předložena na vládu, tak bylo v České republice v minulém roce zjištěno 181 trestných činů s nenávistným podtextem, to je přesně o 32 více než v předcházejícím roce. Evidováno bylo 98 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem, to je o 25 více, než tomu bylo v předcházejícím roce.

Tady nebyl zaznamenán nějaký dramatický vývoj v žádné z těch sledovaných oblastí. Dokonce se dá konstatovat, že navzdory výzvám islamistických teroristických organizací po 7. říjnu loňského roku k násilným akcím, tak nebyly v České republice registrovány žádné indicie, že by to někdo chtěl v České republice vyslyšet. Nicméně v souvislosti s teroristickou akcí Hamásu zahájila Police České republiky několik úkonů trestního řízení pro projevy antisemitismu.

Ta zpráva samozřejmě sleduje různé oblasti, projevy protiislámských akcí, sleduje anarchisty, sleduje krajní politické pozice, které jsou nebezpečné. Pokud jde o to, kde jsou v té zprávě nějaká varování nebo upozornění na určitá rizika, tak potenciální riziko představují jedinci, kteří se vymykají tradičním extremistickým stereotypům. To znamená, že jsou to lidé, kteří nejsou přímo napojeni na nějakou extremistickou scénu nebo ideologii, jsou spíše napojeni volně a jsou to zpravidla mladé osoby, které trpí nějakou formou sociální izolace, deprivace, psychickými poruchami, a ta konkrétní ideologie potom tvoří jenom nějakou doplňkovou složku toho jejich seberadikalizačního procesu. Nicméně tady spatřují autoři té zprávy, a Ministerstvo vnitra tedy také, určité riziko, které je potřeba sledovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.